Šaltinių šnektos tekstai

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXX (1993) PERIFERINĖS LIETUVIŲ KALBOS TARMĖS Elena GRINAVECKIENĖ TEXTY Z NÁŘEČÍ OBCE ŠALTINIAI Uvádíme nesouvislé nářeční texty související se současným každodenním životem v místním litevském nářečí vesnice Šaltiniai, obec Dieveniškės, okres Šalčininkai, zapsané fonetickou transkripcí1 mnou v červenci 1990 během vlastivědné expedice ve dnech 2.–14. od obyvatel, kteří se zde narodili a vyrostli: Jadvygy Staniulienė (nar. 1921), Tamia Staniulise (nar. 1920) a dalších. Tímto litevským dzūkijským nářečím mluví sedm rodin starousedlíků z této vesnice; je periferní a je v intenzivním kontaktu s místními variantami slovanských jazyků — běloruštiny, polštiny a ruštiny. Především v důsledku spontánního běloruštění tohoto kraje v minulosti, ale také v důsledku politiky odnárodňování prováděné carským Ruskem a Sovětským svazem ztratila litevština, která se zde dnes užívá, svůj společenský prestiž; lze říci, že byla vytlačena z veřejného života a stala se převážně jazykem rodiny a domácnosti. Celý její jazykový systém i vědomě udržovaný litevský duch jsou však svébytné, živé, pružné a výrazové. To vše lze nejlépe pozorovat v textech, které zde předkládáme. Přibližně 74% zde uvedené slovní zásoby je čistě litevské a obsahuje mnoho vzácných archaických prvků, z nichž se mnohé v jiných našich nářečích vyskytují jen zřídka, případně v nich vůbec nejsou doloženy nebo dosud nebyly zaznamenány. Četná drobná litevská místní jména této vesnice — baž'nic'aviet'e „Bažnyčiavietė“, dz'irv'ėl'e's „Dirvelės“, g'ėrvišk'is „Gerviškis“, krašč'in'is laukas „Kraštinis laukas“, kū'dra „Kūdra“, lap'el'ų kalnas „Lapelių kalnas“, marg'elūkai „Margelukai“, pulk'ino kalnas „Pulkino kalnas“, šė'dz'imo's „Šėdimosios“, sū.ntak'is „Santakis“ a další — nebyla nijak poznamenána slavizací. Se všemi pro toto nářečí typickými fonetickými a slovotvornými rysy se často živě užívají i mezi místními Bělorusy. 1 Texty jsou v zásadě podány ve stejné fonetické transkripci jako v publikaci „Lietuvių kalbos tarmės. Chrestomatija“. V., 1970. S. 10–14; jen některé jednotlivosti jsou zde poněkud zjednodušeny či odlišné. S výjimkou značení prvního členu přízvučných dvojhlásek i, u + l, m, n, r a u tečkou vpravo dole od písmene, protože je podle našeho sluchu vyslovován jako polodlouhý (srov. dřívější zápisy tohoto nářečí tų. mūsu, p'rigam'n's'u — LKT Ch 356, 358): p'į.lnas, dū.l'k'es, ap'er.uč, se délka jednotlivých členů ostatních dvojhlásek a diftongů (v nářečí jsou vždy dlouhé), pokud ji nebylo možné přesně určit, neoznačuje: l'ėpəm, ėinam, taukuoč'i. Měkkost skupin souhlásek před předními samohláskami se neoznačuje, s výjimkou zřetelně měkkých l, p: žv'irbl'is, pap'jov'ė, šāl'č'is. Po tvrdých r, z se samohláska i a diftong ie po r, š, ž neodsouvají dozadu a nemění se v i (ne): rink'č, kazis, kuriei, šenas, kazen'ė. I po š, s se odsouvá dozadu jen málo: iššlav'ė. Odsunutí souhlásky n před k, g dozadu se vyznačuje prodlouženou kličkou písmene: d'ing'a „dengia“, lank'ic'is „lingiuotis“. 134 Místní litevští starousedlíci si váží a cení jazyka svých rodičů, znají staré litevské písně a zpívají je, svou litevskou identitou se však před lidmi jiných národností nijak nevychloubají, a proto s nimi ani nijak nekonfliktují. Kontakt s naší spisovnou litevštinou zprostředkovává především televize, kterou zde má téměř každý, a děti, které rodiče navštěvují a přijíždějí jim pomáhat z jiných částí Litvy. Lidé zde mají nízkou gramotnost; většinou absolvovali jednu či dvě třídy polské základní školy a litevské noviny (ani polské) zde téměř nečtou. Ve vesnici nejsou děti školního věku, a tedy ani škola. Od roku 1990 se na usedlosti lidí, kteří v této vesnici zemřeli, stěhují Litevci z okolních míst; mimo jiné mají za cíl otevřít zde litevskou školu. Žijíce promíseni s místními obyvateli, kteří se poběloruštili, všichni Litevci si dobře osvojili místní běloruské nářečí a obvykle jím komunikují se všemi slovansky mluvícími, včetně rusky mluvících představitelů místní správy. Komunikace v běloruštině zde vytvořila spontánní litevsko-běloruskou dvojjazyčnost: místní Litevci mluví plynně bělorusky, zpívají jejich písně a nijak se od nich neliší (všimli jsme si pouze, že jsou méně dobří, pořádnější a poctivější). Často do své litevštiny bez pocitu rozpaků snadno vkládají čistě běloruské, dokonce ani nelitevštěné tvary jednotlivých slov, např. n’echoj’ „ať“, pasvōjemu „po svém“, prā’ma „přímo, rovně“, zā’ra „hned“, dachōdz’ic’ „záleží“ a další; celkově však podle našeho odhadu tvoří slova slovanského původu v tomto litevském nářečí přibližně 18,5% a kalky z běloruštiny asi 7,5%. Staří místní Litevci umějí také polsky. Polštinu používají především při modlitbě, odříkávání modliteb a dalších katolických náboženských obřadech. Navzdory tomu, že litevské nářečí obce Šaltiniai je odedávna obklopeno běloruštinou a aktivně potlačováno cizími jazyky, naše texty zaznamenané sluchem zřetelně ukazují, že jeho kořeny jsou stále živé a základy pevné. Přesně odrážejí současné základní rysy jeho fonetiky, akcentologie, morfologie, syntaxe, lexika, sémantiky a frazeologie, každodenní život obyvatel tohoto kraje v minulosti i dnes a zároveň naznačují další tendence vývoje tohoto nářečí. Na základě nepravidelného převodu spisovných dvojhlásek am, an, em, en na um, un, im, in (např. b’indz’ina „benzinas“, d’īg’a „dengia“, duōksc’is „stogas“, apzgūndo „nusigando“, bruōktas „branktas“, kam’iñ<kameñ> „kur“, lū.ngas „langas“, grī.ndz’im as „grendymas, kluono asla“, kuōmpas „kampas“, p’ēč’ad’iokst’ē „krosnies dangtis“, lanta „lenta“, p’ink’el’i „penkeri“, praslūb’k’a „užsilenkia“, undūsc’ „įmušti“, unk’isc’ „įkisti“, tunk’ē’sn’is „tankesnis“, sūpū.nc’o’c’ „supančioti“, ale: anksc’i „anksti“, bams’ē’c’ „bamsėti“, dangūs, lañda „lenda“, rañko’s, tãmsu, pusantaru „pusantrų“, sužgamāždž’iji „susiglamžę“, neišsikloję (o lnu), vandoj „vanduo“, skambūt’ai „skambaliukai“ a další) je toto nářečí přechodné mezi východními a západními dzūkijskými nářečími (srov. také J. Lipskienė a A. Vidugiris. Dieveniškių tarmė // Lietuvių kalbos gramatinė sandara. V., 1967. S. 187). 135 V předložených textech je zvláště cenná vrstva staré litevské slovní zásoby, živě užívaná v nářečí, jinde dosud neslýchaná nebo neznámá. Tak byly zde poprvé v živé litevštině zaznamenány staré výrazy pro Němce, vó·k’is ‘Němec’, vó·k’ė· ‘Němka’ (např. anó·s t’ė·vas vó·k’is / o·mo·mà ar vó·k’ė· / n’ežnà); příbuzné slovo Wokia ‘Německo’ bylo až dosud známo pouze ze starých písemností (J. Bretkūna, M. Daukši a dalších). Nikde dosud neslýchané je také čistě litevské podstatné jméno sùlstis, zde živě užívané ve významu ‘šťáva’ (: ko·pà·stu· dáug sú·l’sc’ies) a ‘slaný nálev’ (: bro·l’ien’ė· sú·l’sc’i· nó·g m’ė·šò·s p’il’a mà daržàn). Domovinou přídavného jména pietùmiškis ‘jižní’ (: p’ietùm’isk’is p’ienas šul’n’i) jsou patrně rovněž okolí Šaltiniai. V sousedním litevském nářečí v okolí Armoniškės se vyskytuje velmi vzácné přídavné jméno pietùmis ‘jižní’ (LKŽ IX 933), které je nepochybně příbuzné se slovem pietùmiškis tėvas. Do litevského slovníku se nyní poprvé dostalo také slovo litevského původu viralai ‘zelenina’ (: ito·s žò·l’es daržusà pre· v’iralo· àuga; v’iralai šie m’ėtai prasč’i· l’i·tus n’el’jo· iš pavà·saro), stejně jako časová příslovce v instrumentálu kokįadien ‘kterého dne’ (: ko·k’ùojdz’ien v’ištu· paso· dz’inai), tájdien ‘toho dne’ (: tuojdz’ien c’ìbul’as sodz’inam kàb g’ėl’č’us), tuojkaft ‘tehdy’ (: tuojkaft aš aps’irg’ì, buvà) a další. Za pozornost stojí i další litevská slova (nebo slova litevského původu), zde poprvé zaznamenaná a nyní zařazená do pokladnice slovní zásoby našeho mateřského jazyka, např. bakan’ė·l’is ‘nádoba na škvaření sádla’, brazdz’ánka~brazdžiánka ‘bramborová placka’, k’epsn’ė· ‘jedlý krevní pokrm’, krimsl’ùkas (~krimsliukas nebo kremsliukas?) ‘chrupavčitý koneček ocasu’, lañk’i·c’is ‘ohýbat se, kolébat se’, pasaujù ‘po hrsti’, priėse· ‘přední část’, rušuc’is ‘ořech’, suzganždz’i·c’ ‘rozmotat se’, sv’iršn’à ‘váha’ a další. Zde bylo zaznamenáno také mnoho živě užívaných slov, která se jinde v našem jazyce vyskytují jen zřídka, např. g’ėluon’ė ‘žihadlo’, išru g’ės ‘syrovátka’, juos’ėlė-tas ‘pruhovaný, pruhovitý’, m’erg’ì·štė· ‘děvče’, pakàrtuvai ‘závěsy; háčky’, pà·kuralas ‘podpal’, (nu)šl’ù·c’ ‘(od)chýlit se’, raižùkai ‘jizvy na kravských rozích’ (raižas bylo v tomto významu známo pouze ze starých písemností — LKŽ IX 92), sm’il’g’in’ė· ‘spánek’ (poslední slovo je dosud známo ze starých písemností pouze bez přízvuku), susc’ìpc’ ‘ztuhnout (o sádle)’, še·kai ‘ostřice’ (pravděpodobně), šr’nai ‘sem’, t’ina, t’inu ‘tam’, v’i·zd’ė·c’ ‘hledat’ (zvláště cenný je jeho atematický tvar přítomného času v’ėima ‘hledá’, např. k’itas v’ėima m’ė·šò·s kuf pre·kaul’ùko). Hojná jsou také slovesa s opakovacím tvarem, avšak neopakovaným významem, tvořená příponou -dinėti a náležející do této skupiny, např. ižb’ė·gdz’in’ė·c’ ‘vyběhnout, vyletět’, pan’ėdz’in’ė·c’ ‘odnést’, pašo·gdz’in’ė·c’ ‘poskočit’, pripradz’in’ė·c’ ‘přivyknout’, sugul’dz’in’ė·c’ ‘ulehnout na’, suringdz’in’ė·c’ ‘spojit, svázat’, suslaik’indz’in’ė·c’ ‘zadržet se’, sùsto·dz’in’ė·c’ ‘zastavit se’, und’ė·dz’in’ė·c’ ‘dát’, v’ėdz’in’ė·c’is ‘množit se’ a další. Ve srovnání s jinými oblastmi jsou v textech poměrně dobře zastoupena živá stará terminologická slova nářečí, např. klasc’ì·c’ ‘lámat (len)’, klasc’ì·tuv’ė· ‘nástroj na lámání lnu’, m’enc’à ‘česlice’, sùmenc’ùoc’ 136 ‘čistit česlicí’, šaudž’iklė ‘střelnice’, šafkšnas ‘sněhová krusta, která unese člověka při chůzi’, vė’c’iklė ‘vějačka’, v’efps’tė ‘střed mlýnských kamenů’, v’ilkó·danc’is ‘černý zub selátek’, v’í.ŋkšna ‘strniště’ a další. Z textů vyplývají také dosud méně známé konkrétní a specializované významy některých nářečních slov, např. gūdas ‘místní obyvatel neurozeného původu, který zapomněl litevsky a odnárodnil se’, gu’šta ‘místo, kam pták snáší vejce’, l’įzdas ‘místo, kde pták hnízdí’, jaun’īk’is ‘nový (měsíc)’, jaun’ikl’is ‘novoluní’, rietuv’ė ‘hromada nepořezaného dřeva’, sc’írta ‘úhledně navršená kupa nasekaného dřeva’, pap’í.l’c’ pautūs ‘naklást vejce pod kvočnu k vysedění’, vó’šč’is (o sádle) ‘oddělit se (o sádle)’ a další. V textech se objevuje mnoho dalších sémantických dialektismů, které se v jiných našich nářečích vyskytují zřídka, např. kansomólika ‘slepice plemene leghorn’, p’iktas ‘naruby’ (: p’iktà audzìmo· šal’is), p’írštas ‘větev příze; část pluhu, na niž se nasazuje radlice; větev vidlí’, žãgaras ‘větev; výhonek; větev koštěte’ a další. Zvláště mnoho sémantických dialektismů se vyskytuje u předponových sloves tohoto nářečí. Slovesům s předponou un- tak příslušejí také významy typické pro předpony į- (: undãšč’ ‘vrazit’) a at- (: unšó·kc ‘odskočit’), zatímco předpona at- dává slovesům také významy předpon iš- (: atn’es’ó·c’ ‘odnosit’) a nu- (: attráukc’ ‘odříznout’); předpona ap- se někdy užívá i ve významu předpony per- (: apšv’íesc’ ‘prosvítit’); předpona in- se zde často užívá také ve významech předpon at- (: inlaizdz’ín’ėc’ ‘propustit’) a ap- (: insùkc’ ‘omotat’), zatímco předpona iš(si)- se užívá i ve významech předpon nu(si)- (: is’imì’šč’ ‘vymočit se’), pri- (: išlaksc’íc’ ‘naběhat se’) a pa- (: išdv’ėsc’ ‘pojíti’). Předpona nu- dává slovesům také význam předpony už- (: nud’erė·c’ ‘urodit’), předpona pa- pak i některé významy předpon at- (: pašãldz’íc’ ‘ochladit’), iš- (: pag’ísc’ ‘zaslechnout’), nu- (: passùkc’ ‘otočit se’) a su- (: pan’ešó·c’ ‘odnosit’); předpona pra- má také některé významy předpony iš- (: pravar’íc’ ‘vyhnat’); předpona pri- má i některé významy předpon pa- (: prisù’dz’íc’ ‘nasolit’), su- (: prišálc’ ‘zmrznout’) a už- (: pri-g’í.mc’ ‘narodit se’), zatímco předpona su- má také významy předpon nu- (: shstó·c’ ‘ustat’), į- (: sup’í.l’c’ ‘nalít’), pri- (: surĩšč’ ‘přivázat’) a už- (: sušãldz’íc’ ‘zmrazit’) a podobně. V textech se nacházejí lexikální dialektismy, které v nářečí získaly jiný význam než ve spisovném jazyce. Odvozeniny s příponou -uma zde nejčastěji označují nikoli abstrakta (srov. LGK I 311-312), nýbrž konkrétní hmotné objekty, např. č’ūrštuma ‘hustý zbytek’, ilguma ‘délka’, drè’gnuma ‘vlhkost’. Odvozeniny s příponami -ickas, -à zde na rozdíl od spisovného jazyka nemají zdrobňovací význam (srov. LGK I 580), např. s’áarickas ‘úzký’, žùl’ickas ‘šedý’, pló·n’ickas ‘tenký’. Odvozeniny s příponami -inis, -ė a -iškis, -ė utvořené ze jmen dědů a otců vyjadřují patronymickou příslušnost a nahrazují zde málo rozšířená příjmení, např. mac’iek’in’o· tam’išk’o· fėl’kà ‘Feliksas, bratr Toma (Staniulise), syna Motiejuse’, č’epùk’in’o· fėl’iks’išk’o· marc’o·s mo·tkà ‘matka snachy Felikse (Staniulise), syna Steponase’ a další. Tato nářeční zvláštnost dosud nebyla obšírněji popsána ani zaznamenána. Jde o poměrně důležitý archaický rys lexikálních dialektismů. 137 V textech se vyskytují také dialektismy, které vznikly lexikalizací fonematických prvků nářečí. Jde převážně o různá cizí slova, která nejsou pro nářečí zcela obvyklá a dostala se do něj v současné době, nebo o některé jeho reliktní fonetismy, např. č’īno's (‹ šynos) ‘pruty na česání lnu’, eksp’īrinas ‘aspirin’, ā’sma ‘astma’, katarā’ka ‘katarakta’, skarvadā ‘pekárna’, karlā’kas || karlō’kas ‘mandelinka bramborová’, calafā’nas ‘celofánový sáček’, č’īl’īvizo’rus ‘echoskop’, tū’lis ‘tul’, dále g’ēl’č’us (‹delčius) ‘nov’, g’ūra ‘kvas’, gražav’i.rba ‘graužavirba, taková rybka’, purkšč’īmai ‘aerosol’, č’urštumà ‘sedlina’, isiž’ō’v’ē’lis ‘zíral’, skrandz’us ‘žaludek’ atd. Mezi nově užívanými slovy z nářečí najdeme dainūoto’ju ‘zpěváka’, dūjin’īoku; m’išku; kāimu; č’īng’in’ī ‘líného člověka’, k’āušū ‘vejce’ atd. Životnost a výraznost nářečí dokládají frazémy zaznamenané zde, např. kroužit ocasem ‘vykrucovat se’ (: vaikai suka vuod’egu’ | n’esā’ko’), připadnout z nebe ‘dostat zadarmo’ (: iš dangāts n’iekam n’eprib’īrē), otřít nos ‘zahanbit’ (: aš atnē’s’u kv’itu’ ir patrī.ns’u nō’s’i: tāu) atd. Texty odrážejí také některé etnografické zvláštnosti tohoto kraje. Z nich stojí za zmínku zejména názvy her, jinde vzácných: gūžta šōkti ‘hrát si na schovávanou’ (: pašōks’im gū’štu’: v’ienām ažrisa ak’is ir gāudo, k’ici b’ēga), lentōn šōkti ‘taková hra’ (: m’ergo’s susriñk’i. ēina luntōn šō’kc). Gūžta by zde mohlo znamenat také ‘roztaženého, rozcuchaného chytače’ a nejspíš souvisí s nářečním gūžti ‘dřepnout si s roztaženými křídly (o slepici)’. Současné množné tvary některých místních názvů z nářečí nebo sousedních oblastí se v textech střídají se staršími (a litevštějšími) tvary jednotného čísla, např. šāl’č’n’i’kai, ale šal’č’n’ik’i, eišišk’ēs, ale eišišk’ēn, dz’iev’ēn’išk’ēs, ale dz’iev’ē’n’išk’ēn; stejně tak jen gal’s’ā, gal’s’ō’s vedle polského Holszany. Texty ukazují, že se v nářečí dobře zachoval akuzativ duálu podstatných jmen (: du spirguc’ū, pautū, ārk’lu, dzv’i k’aulū, žu’s’i, dal’g’i, t’ēl’i’č’ū), že se zde užívají staré formy adverbiálního lokálu směru (: kalnō’p, namō’p), že se vedle obvyklých forem rozkazovacího způsobu s -k- vyskytují také formy bez -k- (: dū.i ‘dej’, ei ‘jdi’, duod’it ‘dejte’), které spolu s částicí te- vyjadřují také přací způsob (: teei sv’eikas, t’ēbū.i), že slovesa lýti, sulāšti, pašvėsti, svīlti mají kromě svých základních významů také kauzativní nebo zajišťovací význam (: audž’imu’in l’ietās t’ēmp’a kat l’īt = lydytųsi; kō’l sulā’šo = sulāšina vais tus, skūš’lu, žō’le’s pašv’i’sto’s = pašventintos; k’aulū sv’ē’lam = svilinam šiaudais, sv’ildam’i = svilindami ražo’dz’inam; k’āulū nušv’ēlam = nusvilinam, plāunam) atd. V nářečí se vedle sebe bez jakéhokoli významového rozdílu užívají jak předložky až, ažu ‘za’, tak slovesa s těmito předponami (: až ravō’ p’ievāle’s | ažū p’iev’āl’u lāukas; ašp’ī.lta vānd’en’u k’ē’l’as ir druskų ažūpī.lta lāsn’āi; v’ēžo· vuod’ega as’isuk’i. iīg’i ā’pac’ū ir pu’koc’āi ažsisuk’i.). To by možná ukazovalo, že užívání žádné z nich zde dosud není ustálené. Zajímavější syntaktické konstrukce zahrnují dokonce čtveré vyjádření srovnání, např. jō·nas v’īrasn’is až ō·nu; g’ērv’ē mažiesn’ē nō’g bac’ē no’. 138 žv'irbl'īs dz'id'ė:sn'īs kàp skragždùt'ė; vãrna dz'id'ė:sn'ė: šárko's. Poslední konstrukce je zjevný slavismus. Akcentologický systém nářečí se obecně zachoval dobře, bylo však zjištěno, že se tu občas sporadicky říká také gru'dus, kaulùs, sto'rùs, brò'kus, pl'ėžò'kus, sm'ėtò'na, ã'sma, katarã'ka, sk'ėròža apod., avšak takové případy jsou vzácné. V textech jsou uvedena místní jména, příjmení a přezdívky lidí a jména krav z nářeční oblasti. K textům je v abecedním pořadí připojen slovníček přízvučných nářečních slov převedených do spisovného jazyka (domácích i přejatých; u posledně uvedených je v závorkách uveden také jejich původ), která nejsou obsažena ve „Slovníku současné litevštiny“ (Vilnius, 1972), nebo jejichž významy, někdy i tvary se liší od údajů uvedených v tomto slovníku. Vpravo nahoře u slova, které se v textech objevuje poprvé, je vytištěna hvězdička. Pokud se slovo v textech vyskytuje několikrát, případně až po několika větách, nejčastěji v jiném kontextu, hvězdička se uvádí znovu. Při řazení příbuzných slov ve slovníčku do hnízda se jejich společná část, jak je v pracích tohoto druhu obvyklé, odděluje svislou čárkou. Texty nářečí z Šaltinių představují první takto poměrně rozsáhlý poklad jazykových (a také historických a etnografických) rysů živého litevského nářečí, které lze označit za téměř izolované; podávají poměrně úplný obraz jeho jazykové struktury i každodenního života jeho mluvčích. Texty [Nesouvislý přepis dialektální řeči: subudã* a g'irdz'ù | kù'l'ėtùs š'n'ip'a* || aš kláus'u paz g'íd'ito'ju' || sáugo'k'is nuzgùs'c' ir susn'ervùo'c* || susc'aud'ė'jau* ir negalù suslaik'íc' || ar èina l'ėtùs || l'ėtai c'ėj mán' n'esv'eika || ar l'ėtàus | ar sn'ėgo' bus || kap l'ija* sv'iet'i* | c'a sàša || rí'c'ikšč'is* ar p'ietumišk'is* p'ėnas || aš n'enór'u t'eb dàuk prirìngdz'íc* || pastã't'ė nãuju' kri'žu' || ã'nas* búvo' nušl'ùv'i.* || paplòc'ino* k'ėlu || šl'ã'na* p'ėskas* | tvo'rà || rà'g'is ir n'ėskub'i | ir v'isc'iek mú's'am* ãmžuì n'ė's'ėka* dz'ír.pc' | v'isa* dà'rom n'ė t'ėp | kap reik'a || ankšč'i v'eršã'vo's'i kárv'ė: | is'iláid'i. || šul'n'īn* inlaid'au | palaikom ir adúodam* || ankšč'i v'eršã'v'e's'i karvùk'ė: | n'elabai dz'id'ėle' | p'ėno' mãža || tais kartais dà'v'ė: nusp'irkc' kamb'ikórmo* || kas ė'mė: | m'ė's n'ė || kump'í stóv'i an'əna || nuvažavãd pac' paz dùkrù* || pam'iršò' kalbu' | pú.nc'o'jas'i* žõ'dz'ai || l'ė'tuv'iškai kalbam ir v'isc'iek supù.nc'o'jam* l'ė'tuv'išku* kalbu || žù.ntas l'ė'tuv'i:s* || supù.nc'o'jam kárv'i: ir árkl'i: || aš | rag' | galvó'ju áp'ic tù ir áp'ie tù || tvárt'i n'ėkas n'ėvo'g'a* || gail'i gã'n'avo's | šėnãuna* | p'jáuna | kur pakrašc'ai | ir šėnãuna čik tám kartuи || in* nakc'ės padùod'z'i | o' c'a p'erdz'ėn || at'ej k'ãulù: aškalbėc' || nog lžgu'sc'u* mó'ku aškalbėc' g'ėrėi || ir n'ėgal'i suslaik'íc' || dz'ír.bom 139 [Nesouvislý fonetický přepis dialektální řeči:] b’ev’éik dó·vanai* ‖ karn’istu·* prip’il’a* | part’īs’a* namō· ir p’ėrlaidž’in’ė· ja* ‖ atvažųodz’in’ė·ja* mā·šnu ir atv’ėždž’in’ė·ja* kap tū.msu b’indz’inos* ‖ kap* turės b’indz’inos | tai ir mā·šnu· pastais’īs ‖ aš tur’u atn’ešo’c* barzdu· dzy’i savāit’es | tadū skutūos ‖ mān’ n’ešp’ė’cija* barzdā ‖ reik’a ažru’k’ic’* | priv’ėčka* ‖ ān’is* paprastai* kalbėjo· | kap* att’ek’ė·jau* ‖ reik’a bū’c’ kap sv’ėc’usā ‖ pažžā’n’ijo* vaikāi ‖ mac’uc’uosa s’ė’d’ė· l’ietuv’īs* ir mok’no· pal’ė’tuv’īškai* ‖ iñg’i* bažn’ī’č’u· einam ‖ mūma* atrō·do· tas pač ‖ daŕ* nuv’ė·jo* k’itāp | spāudz’a ‖ šaim’in’ik’ė·* n’ėko· | kap* n’ebūdavo· žo·les | prisp’jāuna | pārenka* pārenka | anā* kārv’i šāra ‖ r’ė tuv’ės* paprid’ė·to·s* mālkos ‖ anā p’iksta | kat mo’k’it’to’ja n’ėdūoda mālkos ‖ suv’īsāi* s’enā | kām g’i jai reik’a ‖ paz dūkru* n’ėpabū·do·* | n’ėskuba važūoc’ ‖ kū· galė·tai | pad’ė·tai ‖ in* vā·karo· dusul’īs jīma ‖ būvo· mān’ b’jaurū dz’ė·nu ‖ būvo· v’ėbn’i’č’a* ‖ kū· tam’iškai* v’īre· vā’l’g’ic’ ‖ bro’l’īs* d’ėjūoja ‖ kap* sus’ifkc’ | tai greit | o· kap pastais’i’c’ | n’ėra t’eb* greit ‖ kap pažįstat* | jūsu· val’a ‖ kap* v’īnas būvo· pas’īk’i. | ir laid’ė ‖ pašk’el’a* ir lāido· | dz’idž’aus’a b’ė·da ‖ ir nuv’ėda gā’n’avo·n | aš jau pagul’u ‖ d’ėb’ės’ai mā·to·s | to’j pūsc’| stō’v’i ir stō’v’i ir n’ėl’ija* ‖ n’ėdūok dz’īv’e n’ėkam s’īk’ | kat v’īs’i bū·t sv’eik’ā ‖ nā’kc’i c’īl’ai grabul’avāt* vaistū | kat n’ėpamaiš’īt* n’ėkam m’ėgo’c’ ‖ pā’gal’ m’ėgu· anā* n’esskū.ndz’a ‖ iñg’i* m’ėžus n’enorė·jau laisi* ‖ su trim p’īštai* drō’pcai* ‖ jau prazd’ė·dz’inė·ja* žū·d’ė·c’ bū·l’bos* ‖ pask’els* ir žo·les ‖ šie m’ė’tai mažai so·dz’inom bū·l’bu ‖ tru·šū | n’ėko· daug’au n’ėp’il’am* ‖ p’irma kat sušu·c’im’i bū·l’bas | tai rasp’il’in’ė·ja* | gārdz’os | o· dar* c’īla ir c’īla | susm’ė·g’i.* ‖ l’to’* ažusvėdz’in’ė·ja* artėnž’ju·* ‖ anū’k’ė· prilāužė* v’īsa skurta* panulīndo· ‖ marū’nas* bā’tas ‖ dūkres* mō’sa p’irko· | mān’ atv’ė· žū· būvo ‖ b’īsk’i* tur’u priskūt’i. p’īko· ‖ gal’ ir b’īsk’i nutrauk’ė* ‖ ir m’ė·dž’u* priskusta ‖ b’it’u* smala* ‖ prā’bavo’jau* g’ėrc’ ‖ v’īsto·s gurkl’īs p’ī.lnas ‖ mān’ kap suslaik’indz’in’ė·ja* v’idur’āi | mān’ g’īn’ė* rieb’ai kat n’ėvāl’g’it’au | reik’a g’ī.nc’is* nō’g’ l’īgu· | nō’g kvara·bu* | reik’a k’in-tė’c’ ‖ kap* pavarkstam ir krīntam ir pagul’im ‖ mān’ in* kr’u’cin’ė·s* sugrō·ja* | suprakaitūoju ‖ pre· klūno· š’ėno· pāv’er’au ‖ kap susuk’ė v’ė·jas | išajau in* šāulė·s | ir suslaik’ė* vė’jas ‖ kat* iš namū· | tai paslaikai* kiek | o· kat in lāk’o· ir nepaslaikai ‖ tebū·i* sv’eikas ‖ mū’s’is* šūva | c’ik to’k’is p’iktas ‖ ānaz* g’i lanc’u’gū* prikab’ī.ntas* až* kā·klo· iš apac’ū* ‖ k’itā šūn’is po· k’iemūs | po· ačlaimūs* lāksto· ‖ mū’s’is in* sā* ačlaimo· ‖ aš n’ėžnā | ku· dz’ī.rpc’ ‖ gal’ ir ku’stū· ‖ žū’ro· | to’k’is labai gudrūs ‖ calafā-nan* shk’īsh. atv’ėža kaulus ‖ ānas jau ir šn’īp’a* ‖ per ū·l’ī’c’u* | jėigu sv’ėcimu· pag’īrdo·* | v’isc’iek jau ānas urrp* ‖ dasl’it’ės* | trāška ir lanc’ū· gas ‖ kat pagrieb’i.* | kažnū kė· dar’īt ‖ aš jau žū·rau | kat n’eatrū·kt* ‖ pakv’iec’* | āc’kranda* | ac’isė·da* ir sė·dz’i* | ir lāuk’a | kō’l’ pririšu ‖ garū’ja | garais* išėido· ‖ tam’ėn’ė· turė·j p’īktu· an’ī’tu· ‖ jau kaziškai* pavāl’g’i. ‖ kazi’en’ė· p’ė’n’i pašal’ūs ‖ fəl’iks’ėn’ė· spragelais* ir dar* kūl’a ‖ fəl’iks’īšk’ai* su vānd’en’u smuždž’in’ė·ja* grī.ndz’im’u ‖ bo’l’īšk’ai* krāuna 140 [Nesouvislý fonetický přepis dialektální řeči:] ä’v’ižas || bo’l’én’é k’épa || kalv’isk’ai* v’irai n’eas’imdo* || kalv’isk’é’s mó’t’eres nujimdž’in’éja* su p’jautuvais jä’vu* || ėdvarc’ien’é präšė kóše’s | o· m’e’s jau laižom bl’ūdu· | jau kóše’s n’ėra || ėdvarc’isk’ai* par’äj iš bažn’i’čo’s || jo’n’ien’é gõ’ko·sa* gū’l’i m’irus | o· jo’n’isk’ai* būvo· ac’igūlb. || p’etrien’é iš p’ä’č’o· tráuk’a grik’in’i· būzu* || p’etrisk’ai* nóri m’e’šó’s || būvo· maístra* ir maistrien’é* | o· v’is’i — tai maistrisk’ai* || stal’ierus* ir stal’ierien’é* su vaikais — stal’ierisk’ai* || kalvarä’c’in’i·kas* ku· karvalatūs* dz’írba || karvalac’ien’é* ir vaikai karvaló’c’isk’ai* || kal’v’is* l’iep’a c’e’tai* n’ėšč’ kóše’s || puodūku· n’edz’id’el’i unstāt’āų kóše’s p’äčun | unm’ėt’au* lašinūku· ku’sn’ä’ėl’i· || aš sakāu | aš n’en’ėšu | ba* bro’l’ien’é* pasak’is | kad nóru suv’ės’c’* | kat širdz’itu’s’i || suv’ėdzd’in’é’c’* aš n’enóru || su tūj puod’el’ū grižo· | in* l’ėžaṅko’s* pastā’t’ė | s’āko· | jau n’ereik’a || marc’i būvo· išāji. || su c’etu* gan’i’davo· kár’v’i· | v’ėnu· n’ed’ė’l’u* v’ienā | k’itu· | k’itā || kap* namūoša | tai dá· b’isk’i* | o· kap pagā’no· | tai su prič’inom* | tai daržas n’enurav’ėta || aš išókstu* ir kárv’es pr’ijimu* | n’epād’eda || lüngvai prag’i’v’ėno· | dv’ėjs m’ėtus prabūvo· || dūkre·* g’i· v’ėno· su mūm’im* || no’rė’jo’s’i jai gri’šč || trecinā* ž’ė’m’ės | trac’ā dal’ā valā’ko· | lüngvā ž’ė’m’ė || t’i· stov’ė’jom* | o· c’a pastā’t’ėm k’itap || ir vargo· | ir dárbo· || mó·ša n’ėsk’ išė· labai | mō’mu* ram’ino·* || turė’k’ae’tr’as* dukrės* || v’ėna mirė· m’ergū | k’itā | kap* ištek’ėji || p.nkstai būvo· blo’g’i || ė’jo· | nuzgūndo· || prabac’isk’ėn primc’uosna* at’ėji || ir klū’0nas mā* t’ė’vo· || kaz’ul’ónka — p’iev’ėle· || t’ōj pusis* lāuko· — kraščin’is lāukas | o· c’a dz’ifvo’s || kur sė’dz’im* — sė’dz’imo·s | o· t’i· ku’sn’ė’lis lāuko· ir s’užnl’kė’le* — šlā’p’a ir balā* p’er v’īduri || o· c’a būvo· p’iev’ėle’s ir krin’i’č’ā* | daf* sōžalku· padāre· | žuvā· priláid’ė ir žuv’is gáudo· || lāukas ažu* p’iev’ėlu· ir ravai | p’ėva || varis’imes* ravūosna || o· t’i· až ravū· | jau lāukas marg’ai m’isku ažl’āista* || dz’iry’ėle’s marg’elūkai — lāukas || bažn’i’c’av’ėrė — lāukas || pul’k’ino· kālnas | lap’ė’lu· kālnas — lā’p’ės v’ėd’ės’i || t’i· lazdz’in’as ā’uga | t’i· sū.ntak’is | t’i· v’įt’ė’lu· ir riešutū· būvo· || dar jau mažā || krin’i’č’ėle* ažu* mė’dz’o* — kūdra || ivā’n’iskos — b’ėga iš apac’ū* vandūoį | to’k’is šaltas || dz’iv’ė’n’isk’u· bā’lo·s | ūpė· gauja ir v’isa* || vazūoįu dz’iv’ė’n’isk’ėn || paukštės* lūpa* | jė’da vā’nagas || v’iso·k’u j’ira — ir mažū· | ir dz’id’el’ė || vā’nagas žūlas* | dz’ūbas* prāstas* | praslūgk’a* ku’sn’i | drask’i’c’ kap* g’er’āu paukšt’i· | kap* pazgāuna || jieškó’ja* k’irm’ė’lu· g’en’is | kāuk’ė* ažuk’imiša* kām’inus | mažiesn’ė až vā’ru· || vārna žūla* || vairuc’isk’is (variuc’isk’is) — v’ieta pre· bā’lai* || tadū g’ėrv’isk’is || t’i· jau daug’āu bā’lo·s || pre· m’ėst’ė’l’o· m’iskuč’is fōrma vadz’inas’i || būvo· lāukas aso’dz’ino* m’edz’ū· || pōra žūnksn’ū* ir šul’n’is* || g’ėrv’u· ragė’jau su ilgais snapais | ilgais kaklais || g’ėrv’ės kó’jo’s j’ilgo·s | dz’ūbas* j’ilgas | in* aukšt’ė’sn’u* kóju b’isk’i* || kap* kur baltū* plūksn’ė’lu* mā’tos n’edāug | o· t’ėb* žūla* || g’ėrv’uc’is* kap kaččuc’is* || g’ėrv’ės kāčaras* || g’en’is to’k’is n’elabai dz’id’el’is | sė’dz’i· prikl’ūv’i· pre· m’ėdz’agos* ir dz’ub’ėna* || jau dz’ūba* džerkō’cus* | 141 džefk’a* in* l’ietās || takhle se jako ty indiánky bacenai vysokými nohami- || pokácely topol a uřízly vršek | a udělaly | aby se lískové ořechy loupaly || a už utíkaly | potom udělaly || utekly* sedly* sedly a nic || ak’ė’cas dávaly* dřevěné věci* || u tarka jsem slyšel | jak v dobrých letech | tak házely křepelky* | jak v těžších | tak kuřátka* || kã·cko*s* také kuřátka || jak malá a vraní kuřátka || šarka létá a všechno* || vrabci* malí | bāmc* okna a utíkají* | maličcí* || mně často bāms’i vrabci || vrabec žùl’ickas* | pál’sas* || ã·ni*s* vždycky zobají* | palā·s’ina kde || a nic nedělá || vraní* jen dobrá vejce* | k’áušu*s* || skragždūt’ės* v l’ietās u země létají | zem’ickai* vyběhly || jak v zimě | ã·no*s* se bojí chladu a létají | kde není vlhko || kdybys seděl bez práce | byl bys zdravý || bylinné léky piju a nepomáhá || dokud sblā·šo* | sbl·lu || časné léto bylo chladné || špačci — kola jsou vidět || jim děláme hnízda v truhlících* || ã·ni*s* černí | menší vamo·s || pes menší než kočka || jō·nas je starší než o·no·s || jeřáb je menší než bac’eno* || když se bulba* rozhrabe* | bývají i velké | ale pak — malinké* || jez včerejší maso || opláchneš | umyješ a uklidíš || když trochu ochladilo | připravili jsme chlazené jídlo || staniulové — příjmení takové | mac’iek’in’is* stan’ul’is | č’epuk’in’is* | tam’šk’is* — všichni staniulové || a poslední* — můj* bratr* — tam’šk’o fel’kā || to vše po t’ievām | po· dz’idām· říkají || zemřelo jich už hodně | gaidz’is st’epō·nas zpíval po· n’ibāsn’ikui litevsky c’ėlu· nã·kc’i || mezi stodolami dvůr z jedné strany | z druhé strany || nakládáme oves na jednu stranu | na druhou seno | na třetí hnůj || stojany* buď tři | nebo dva mají klády || uprostřed podlaha || po podlaze vcházíš s pluhem | nebo tak chodíš || hlína se rozmočí vodou | a plevy míchají s hlínou || když se žito seká kosami | svazují je z týchž provazů || provazy se položí na zem a dávají se do provazů a svazují || svazují je a berou za provaz || i buožā’les* z kůží svazují kola a sprā·g’elas* || obilí se mlátí | jeden stoh a druhý || sūkrac’i* | aby se z vnitřku vyprášilo zrno a vymlátilo || snopy skládáš rovně | pěkně | těsně | aby se toho vešlo víc || i pod dřevěné klády || z kreiků duní vítr je shromáždil || krā·klo·s* | které drží klády || jak dlouhá je stodola | tolik stojanů || přibíjeli jsme je nahoře || poleno praská || pod kládami || tání | chlad přešel | už je tepleji* || na konci podlahy shrneme ta zrna || a člověk si sedne a vějířem hází před sebe proti větru || zvlášť zrní padá | a zrna letí dál | letí daleko zrno | těžká zrna nejsou všechna stejná || první druh — daleko vyskočí zrno | druhý druh odpadky* | plevy* || hnoje je potřeba přivézt || umyje se* | opláchne, umyje a skládá do řady i ty || a pak místo || ječmenný chléb | dá se bulba* | sype se mouka* | a to je ječmenný chléb || dávali i slepicím ječmenné krmení | jen dávali víc mouky || p’ėludn’i’k’i* sypali mouku* || p’ėludn’i- 142 kaš* se škrábe z l’nta* || a bývá větší zrno — hrách || l’ntōm obkládají jako skříň a připevňují || pytle nestavěli | přijdou a pytle i zrna rozhází myši || skrz to prolézají a i myší* || jedna myš leží vydechlá.* || myši to sežerou.* tím prskáním.* nezadusí se* | nezapálí se snadno* || když dělali past | spojili dvě desky | udělali pastičku || když ji zavřou | a přimáčknou || mouku* udělají past z provázku* || zavěsí provázky z lískových proutků* | ty provazce přetáhnou || pl’āūkšt a neuteče — dlouho obléhá* myš* || komoru na půdě* udělali. byla tam i hrách || když* se posadila* ta myška* | ta myš* || myši — oi rychle — dlouhá cesta | kterou urazí* || myšky jsou jen tak velké jako myš | jen čumák je větší | tlustší* | chlupy* světlé* k’itō’n’isko’s || pírč’is — budyŋk’ēl’is* — udělali podlahu* z takových tlustých borovicových klád* | aby se po ní dalo chodit || pak z kamene postavili pec* | omítli hlínou a dlouho topili | dokud se kameny nerozpálí* | dokud se nečervenají || kameny jsou velmi velké — rozpálí se | když se rozžhaví || dovnitř pece naházejí lněná vlákna* a každý hlídá | aby se nevznítila* || len se suší přes noc | časně ráno ženy jdou do pece na chvíli || muži nechtějí* || jedna žena nasbírá lněná vlákna a rozdělí je pro všechny | každé zvlášť oddělí* || lněné provazy pára rozpálí* || počítala* a počítala | tři kužely musíš upletením zkrátit za den || když se šije | stejně i šaty* || když je volno* | jdu do zahrady | vytrhávám stromy a trávu* || je třeba si najít čas* || bratr a sestra* tohle v podkroví, moje cibule* || časně zjara ona bourá plot a tam jsou ty cibule || každý rok jsem neměla cibuli | ale daří se mi* | jak jsi mi vyhrabal moje cibule* || a měla jsem i jehňata* || tak dobrá* || je to všechno škoda | bylo třeba to připravit* || slepice sežraná načisto | a odvezli ji || nic jsem neřekla || mohla jsem jíst staré slepice || dlouho je nenechávej vyrůst.* bratrovy zahrady || slepice takové* | masité || dvě své obyčejné slepice* uvolněné* | muž je zabil* || kansomōlka* — bílá slepice || ã·no’s* je velmi čiperná* | úplně bílá* || byla u dcery* || přijela. žrala — takovými pařáty* rozhrabává brambory* || tráva rostla | brambory se nehýbaly || pak mi ráno přiběhla a říká | kůlna je plná* šťávy* z masa až po hrušky* || řekla jsem to po vesnici | srovnala jsem kůlnu potom || a pak za několik dní jsem neřekla | co jsem viděla || nechoj* živá se rozkoukává* || ōdz’inu* se rozchází* | už odešly* všechny || pár jsem viděla — bláznily si.* ležely || a ještě se uklidní* || co chytí a udusí* || urocn’i’kas* se pase na žatevním strništi | kde se žito sklidilo || na strništi || malé výhonky se nahoře rozprostíraly lístky || já se plazím po vál’o’s | ale rychle to nezvládnu || n’esēšū·la v’efšūs mezi jō·no· a m’ikō·lo· || brambory* mám uvařené || maso jsem postavila na* plyn* || přisolila* a snědla* | kde jsou brambory || bývá v komoře || také jsem něco vložila do kamen || babū·l’ka* je velmi malá | a už devadesát let dovršila* (|| dosáhla*) || vychovala jsem své děti* || od lidí jsem slyšela | jestli udeří blesk do vozu dole na cestě, tak tempo 143 drobek* | tehdy dlouho ležel | nejedl, jen pil* || škrob* se dával na kousky* || jestliže je žlutavě šedivý, ucho | podívej se na uši | to je smetanové* | a jestliže je bílé | tak prý není smetana* || pruhy* na rohu | počítá se | první pruh tři roky | a potom kolik pruhů | tolik let || strakaté | světle červené* | černé — to jsou jména krav || a říkali mu také Dědeček* | a rodiče mu tak říkali || pluh jsem vídal od malička || já sám jsem nejstarší* | a brambory jsem sázel | a oral jsem* || mlýnky a kamínky* || když jsem pustil pluh | tehdy se jeho stopa táhne nahoru a pluh se převrací* || a já ho tlačím | nemohu ho přitlačit || na poli pec z kamenů* || těch pecí je mnoho a jsou velké || byly vymalované* v podmuronských chalupách* | ty jsou takové | je tam hodně namalováno* a kamna jsou už ozdobená, nic se nevyřezává || zásuvka* tenká* | leskne se jako led || silná* je dělaná strakatě | jako peří nějakého ptáka | jako ptáci* || říkali jsme jim strakaté || seno — sekali jsme pro koně | je tam dobrá tráva* | nechávají dlouhé pruhy* | na kopcích rostou trsy* || sekali jsme sekačkou || kupky* | na těch bílých místech* || dělají pás | leží | rád si brouká.* || hledali jsme takového člověka* a trochu* jsme ho našli* a přitlačili | tenké jsem namočil* | tam a tak | a přinesli jsme to domů || a tam se to musí namočit.* || říkali | velmi dobře* od selských souprav* || nevím, jak se dnes říká* || silný* krček | do lahve tenký, dělá se* || na* dobré pití už nic nevím || ta lahev se dá snad i oloupat.* | roh | jaký silný váleček* || ona praskla* | panečku | jaká byla silná || oloupala se* | jak dlouho ležela ta lahev || ještě se nevyrobila ta lahev || dlouho* přirůstá. || jsme slabí* | není komu chodit* || dvě děti a ona ve starém domě | jestli jsi viděl | žlutý dům byl prázdný || ona měla čtyři děti || přijížděli příbuzní* | starali se o ně || jedna porodila* | čtyři roky || druhá porodila* || tak* mi vyprávěli* || přišel čas rodit | rodí děti || prasnice se prasí | kráva se telí | ovce se jehňuje | klisna hříbě || prase chrochtá | kráva se otelí nahoře | klisna — má hříbě || kohout šlape na slepici (|| šlape*) || kurník | kam se dávají vejce* (|| kuřata*) | a jak se sází* | říká se | musí se udělat hnízdo | dát dovnitř skořápky || a kuřata se vylíhnou v hnízdě || kdo komu | v kurníku* | nebo v koši* udělá hnízdo. když kuřátka vycházejí ze stran* | kohouti || já jsem dal dovnitř papír | nedíval jsem se.* | a je dobře, když jsou snůšky* || vylíhli jsme kuřátka* | hříbata se rodí* || když* je necháš s vejci* || a krávám jsou potřeba hřebci* || naše řeč je jinak utvářená || naše* houby — syrovinky jsou červené | žluté | bílé || pravé hřiby | hlavička jako panenka* || hřiby | kozáky | namodralé kozáky || skutečné hřiby mají spodek bílý nebo* nazelenalý* || březový hřib* nebo klouzek* || jaký velký vyrůstá || rozmáčí se.* jako klouzek || v neděli zpíval* || mně se to líbí. 144 velmi kuřátka || které kašičky* světlé | nepřijímá* || uvaří | slepičí rozdrobené* || slepice sedí* i dlouho | dokud kuřátka nepřejdou* || čekají* tuk tuk tuk | čekají | až se vyklubou || slepice špatně* sedí* | kašičky vedle* | ochlazuje* kuřátka sama vyklube* || a když je třeba krmit | i hráběmi se prohrábne* || trošku* oloupeš* | jak nemnoho* | a nic || kuřátka v chladu v koutě* držet | jak jen nedýchat* | slepička:* volají kuřátka || podívám se | zda se dobře topí || zrní* a mně* se chce || nebojím se mluvit || jak lidé | při Litevcích žijí v Zietauka* || no samozřejmě — venkovský člověk || proč ona* z vesnice a všechny jazyky* umí || mateřským* řekne po dnešním* || inu s dětmi* začali jsme mluvit lámaně* litevsky || a snacha litevská || její* malou* maminka* nechala || přepásala* a ona* || ale* vše litevsky jak začnu | nesrozumitelně || oni* litevsky | ale* silně* ještě litevsky || naše* červené a bílé || na houbách* || makovice* droboučké* | krásné* | drobné nerostou | když se uvaří | kloužou || rudúško*s* — nejčastěji vždycky bývají | rané* houby* první v létě || kozáci kloužou | je třeba oloupat || bělavé* přichystá* | a když se uvaří | klouzavé* || na déšť je třeba || déšť začal || zástěru* na kabátek natáhne* | která je žlutější | která je bělejší || zelená* — ty chutné | je třeba oloupat || žluté* žluté* | kabátky zelenější || rudúško*s* se oloupou* || červené červené | i červené | a také chutné houby || houbičky takové nejdou* a ony zelené* jako inkoust || pod kousky* světlé zelenavé* | nasuš* | i takové jako vlněné* | sušené houby říkáme, které nepoznáme || jdu | nohy utírajíc* a jdu || nechci se zastavit ani* || nedám | vždyť nepomáhá || minule* toto | minule tam || lidé všichni* blízko | pět nebo šest kilometrů* || z hlavy padá* peří* || jedno pírko || celá hlava peří || natáhni se | jeď || oni* nechtějí sednout si* | kůň* je třeba || stará se a stará se — pečlivý* člověk sám neví || čeho se bát | čeho se nadřít | vypraný* kufr || z nebe nikomu nic nepadá* || možná mé* dostaneš pár rublů a budeš žít || čtyři roky stonal s hlavou | přiznal* | co se stalo* | vyjde | tak ty byliny jdou | se zázvorem* domů || natrápil se* on kvůli tomu || plíce* roh* byl slabý slabý || léčili plíce || mně diagnostikovali katar* || já jsem to viděla* a neviděla || ještě* jednou viděla || po tom nebudu* || to jsem viděla a jehlu do sebe zašiju || přerušila:* jednou || počasí se mění | déšť || sedí* sedí okurky | a ještě* vyrostly || už prase rozumí | co vám připomínám* || okurky s medem velmi dobré || a jsou dva zuby* a každý* má své místo | netrhá se* || ještě málo koho* takové* zuby || naplň* zrní* | aby se rozvařilo* || ptám se jednoho | říká ne naše* || slepice plavá* | ruská* kočka || tatínek hladké tmavé* hnědé připravoval | v mlýnku semlel | krásné žluté žluté || takovou kaši udělá a nabobtná* || nalije* mléka || obrátí* na druhou stranu* | a plech || zástěra | plátno je utkané a vybílené a položí pod hladké* || já 145 když jsem přicházel, | [oni] mluvili | kdo tady a tam bydlel, jezdil domů || aby ji ve snu viděli, | že jsem zdravý || [já] vymýšlím konce tkaní a utkávám osnovu || osnovu je třeba vymyslet || jak utkáš, | vybělí se, | změkne po ždímání || v letním období, | až [uschne] || potom se stříhá || osnovu s nitěmi jako klubíčky | jsem proplétal, | všechny | nemám || obšívali, | zašívali, | i osnovu || kdo neumí vymýšlet, | dělá to jako já, | jako kdo tká || prát, zašívat a plát děti | děti zabalit, | chce-li osnovu || jak ses smrštila || že se ti zdá | ona || a že se ti zdá || a že chtějí vzít konec || trochu jsem zastřihla trávu, | nespěchala jsem, | šla jsem || srdce mi rychle, ale stejně bije, | jako když jsem byla mladá, | spěchala || zpočátku za tmy || chobot — barevný luk, | přitahuje vodu || potom bude pršet || modrá, | zelená, | žlutá — tři druhy kroup || tři kroupy || žitná kaše, to byl první nápoj || jedli jsme kaši, | zapíjeli [ji] || dávali jsme do listů kousky těsta || uvaříme brambory s jejich slupkami, | zaděláme na sýr || trochu brambor nastrouháme, | moukou je posypeme, | mlékem nebo pohankou || do lžíce, | do plátna a [něco] tam položí, | a peče se v javorových listech || smolou se vymazává hliněná mísa, [přidají se] mák a sekera, | sekyrou [se] tluče || nalijeme vodu, | ohřejeme, | přilijeme vlažnou vodu k máku a tak to uděláme, | aby to bylo chutné || po dvou škvarečcích nebo po jednom, | po svém soustu a všechno || a tuk už také nevyteče || ale dříve, | když se tuk vařil dlouho || naše kočka Murza | byla rezavá, | uhynula || nepoznáš podle jména || i lidsky nazývají psa || ona se neunaví, | když všichni běhají, | ale ona nemůže || pes se vtlačil mezi čtyři [nohy], | a já ho za krk a přivázala jsem ho || tlustá slepice || večeři jsi udělal, | ty jsi ji snědl, | co to je? || pohanková, | ječná kaše s mlékem jsme vařili || do plechovky nalít do studny s mlékem || smetana sladká a kyselá || když kdo má málo mléka, | jí také podmáslí, | dělá tvaroh || čerstvější, | čerstvá smetana, | odstojí, | zkysne, | přece jen smetana || [názvy jídel] || když stloukáš, | máslo se sbírá, | hromadí se | a sebereš lžící, | propláchneš několika vodami || skřípe, | vaříme je v hrnci nebo v plechovce, | chutné || pečeme velké pšeničné koláče || prosíváme konopí || krátce [se] malým pilníkem nepřepiluje || nedáváme k večeři jíst, | aby střeva byla prázdnější, | jako [u] prasete || po návratu [z práce] si lehne, | na srdce a rychle || ne jeden, | je třeba mu pomoci, | podržet za nohy || přiváže, | snadno se vrátíš, | krev zůstane na blátě || tenká střeva, | vaky || s krví pečeme na pánvi, | trochu pšeničné mouky, | tuku | a chutné s chlebem, | s palačinkami || usušíme, | když se upeče, | když zůstane chléb, tak se udělá || to jsou krvavé jitrnice || udělají také jelita || ze srdce, | plic, | jater se dělá || vaříme, | přidáme sůl, | když se má péct s česnekem, | s tím, | s pepřem, solí a vaříme, | a točíme přes strojek, | a cpeme do střev || nalijeme vodu do hrnce a převaříme, | aby nebyla zelená || položíme 146 na čisté dno a přitlačíme ke dnu || krájíme a jíme, | a říkáme tomu jelítka || krev je třeba míchat lžící, | aby se nesrazila || vylijeme kosti || opálíme je, očistíme a dáme kamínky nebo kousky dřeva do vody, | aby střeva nevyschla, | aby pára vyšla zevnitř, | aby se nepřipálila || hned opálíme na ohni || dáme slámu, | oddělíme hrstku slámy a rozházíme ji, | a opálíme z klubka, | a když není klubko, | pěkně opálíme slámou || ze slámy nasekáme klubko || mladší věk || ožehneme, | pak omyjeme ve vaně, | ale nedotýkáme se země, | aby voda odtekla || odřežou se i nohy, | i všechno || aby se nepřevracelo, | podloží se prkénkem, | podloží se dřívky, | natáhneme prsty a položíme na mladší věk || a odříznou nohy a otočí, | aby se nepřevrátilo, | neodkutálelo || potom rozříznou břicho || je třeba sáhnout na vnitřnosti || vyjmou podbřišek, | nejprve sloupnou, | položí ho na stůl || tuk vyndáváme a rozkládáme, | aby trochu přimrzl || pak je třeba střeva navléct na dřevěné nebo kostěné kolíky, | nalít studenou vodu, | aby tuk ztuhl || tuk už ztuhl, | srazil se || sbíráme do mísy || svářejí: | pálí: | opalují, | zastaví, | [nejasné], | spojí || tuk se oddělí od střev, | odtrhne se sám || jestliže je [zvíře] krmené bramborami, | je třeba i pilníku, | ale je-li tučné, | samo se oddělí od rukou || je třeba dávat pozor, | aby člověk nepoškodil srdce, | jinak začne křičet || zaškrtí hrdlo || nejprve vyjmeme močový měchýř, | nejprve ho vytáhne a vylije moč || děti to neumějí nafouknout, | nafoukne to otec, | vloží tam močový měchýř, | aby chrastil || je třeba řádně vyčistit žebro || oni si je rozdělí || vyčistí, | ulehčí se jim zpod žebra || dlouhé se ulehčí || kýty, | které má, | dvě přední, | dvě zadní, | zadní || zadní mají více masa, | ale přední | mají plece malé, | více kostí || hřbetní kost || kýty, | když jsou tlustší, | odříznou bez sádla, | sádlo odsekáme, | řežeme až na čtyři díly, | necháme zmrazit || když vyjme vnitřnosti, | pak usekneme hlavu || tam bývá hodně krve || dáme do sněhu, | aby se krev smyla || malá střeva se plní tence, | oddělíme od konce, povaříme výkal, | nalijeme vodu do hrnce, | odtáhneme a očistíme, | otočíme a znovu omyjeme, | až je voda čistá || seškrabujeme pilníkem sliz || je třeba získat | celé, | neroztrhnout || nejtlustší tlustá střeva || tuk je třeba omotat, | obrátíme a omyjeme || podbřišek rozřízneme a očistíme pilníkem || já si takhle povídám || věštba — když je přední část tlustá, | začátek zimy bude studený, | a když je zadní část tlustá, | druhá polovina bude studená, | jaro studené || lidé jsou všelijací || když jezdí po světě, | všechno vyslechnou || můj muž něco rozdělává v hrobě || moje dcera z půdy || zda maminka nosila kabát nebo otec kabát, | nevím který || z půdy vyšel městečko [nejasné] || vyzkoušela, | nechce pít || co otec dělá ve stodole || maso solíme ničím || nasolili, | maso je třeba osolit || zabijačku nejvíce vaříme a jíme sami || maso osolíme a zalijeme studenou vodou || ve vodě 147 nechávají || jsme to srovnali* | ale* dobře || jsem že to sekerou osekal* | nepoznal* ten* mlýnek* || sekerou osekal pečlivě* | a· když pořádně usekne | žloutne | není* tak* dobré || všechno chce čas* | zdraví* || trochu* jsme udělali krajíce* || snědli* | hodně uchovali* na půl || bochníčky* dělá z tuku· || jako starodávný bochníček chleba || z krkonošských* ptáků* děláme* || ptáček* vysušený* | rozbijeme* naplocho* | dobře | silně* | a· potom* už nic | změkne změkne a vůbec* se nepeče || ještě nestrávil* krkonošské od* rtů· | a už chce říct* | ten smrk* | už je zkažený* | jako už on je kavalír | a· zženštilý* | lenoch | zlenivělý* | nedopečený* | nedopečení.· jací || žen* bude třeba poprosit* | protože* on je nešika | nešikou mu říkají || byla jsem ohlušená. šla jsem na* vesnici || ohlušovat | vesnice dole | a· kopeček | pole | a· tam smrčina* tak* vysoká | hustá | smrky—neprůchodné* || a já jdu a mně je hrozně || pejsek vyběhl ze smrčiny· a slyším | on volá na pejska· || já vůbec* jdu rovně* nohama || nohy se třásly* | třásly se jako hadry* || jdu | pejsek se vrátil· || vyšla jsem dokonce bez ohlížení ze smrčiny· | otočila jsem se a sedím || nějakou dobu. třásla jsem se špatně | našla jsem dva šátky* || povídali* | snadněji se třásla· || zamotaly se mi všechny vlasy do chuchvalců || u každého· jednoho· taky bývá || a on* rozčesal od* chuchvalce· || mně je ostříhali· | hlava bolela· || pěkně se třásla· nějaký čas* || omdlévám* | přepadá mě slabost | a už nemůžu nic || přijíždím k ní* a já zase pracuju jako kůň || a zase se to dělá || přišla* a druhá se rozhovořila* || a ona sama už mě poznala* | má* závratě* || po uplynulých letech* obě zemřely* a mně se přihodilo* třesení || do nemocnice odvezli· | a do civilizace* postavili· | uznali* mě || a že to* nemoc mám || možná* | že kdybych poslechla | byla bych si řekla || z ničeho* nic· a síla je potřeba || můj* věčný* otec nás bil a já padala || já, škrabálek* | odešla jsem z polské šesté třídy || polsky jsem psala | rusky psát neumím || trpělivosti (|| trpělivosti*) je potřeba || jíst jsem se naučila* || dětem všechno* dáváme* | tak tedy || opilec on* byl· | povaleč* || motyka z povijanu* vrbového* dřeva* || matka někde i jiného* || po křtu* ženu ji vyhnal* || kola seženeš | dlouho je třeba čekat || ne příliš tomu* věřím* přírodnímu* || sáně* sáně z jedlového dřeva nebo z břízy || vozík* rychle se rozbije | když* z břízy | měkké dřevo* || psí* uhlíky || ovce* | co je nakonec pravda* || jede se se saněmi a s ovcí | už náklad dlouhé dřevo* || jede se s ovcí | ovce vzadu běží přivázaná k dřevu || kolébky* co skřípají* || sáněmi zatáčejí* vpředu || už je to křoví, kde zloději | ale já jsem neviděla || co je to* modrá půldruhého roku v* stáji || naloží dřevo* a pije || vydávají* krmivo || dva dny vydrží a sám || a· když neukradne | tak i pije a mně nedá || kdybych ti nebyla líto | koupila bych a dala mu najíst || křičí | kam je položeno | kam dáno* | kde* ať* co· | jaký je to satanáš | kde je kořalka* položena | a 148 píská | a najde || strčil mi pět rublů | a nos má modrý* || už zestárli || uvařila jsi brambory* || je třeba rozmačkat* || jak jsem poslouchala* a prasata uhynula* | začal je léčit* | léčí || začali ukazovat zloděje || já jsem se válela* po nemocnicích || kde tam ležíš || já jsem ho neviděla || kde pod dubem | zadusím se* || sedíme | k jídlu jsem si sedla a je dobře || když* mlátíme žito* | tak hodně prachu || v zimě v osm odjedou | v osm přijedou || měl jsem dvě krávy | dvě telata | dvě prasata | dvě husy | dvě kachny* | dvě kosy | dvě sestry | dvě selata | káču | koně | berana || pásli jsme se s prasaty a ještě tři selata | ale* pásl jsem jednu a na polích pracoval || on tolik pískal* | posadil a ještě na kolchoz jsem šel || kolchoz už mě nehnal || když tam všechno rozběhá | a· v zimě jednu jsem sekal* kosou za tři || dál už nezvyknu^ a nepomůžu || myslíš | nás* nebylo | možná || mám ještě nějakou matku | z malička málo bylo || odchází pomalu a mlátí do rána | a mně už když jsem starší* vstala a je třeba dát jim pláštěnky* třesoucí se || pohodlně* se dvěma saněmi* || za opratě* se ohýbám* ohýbám* | dokud nezvednu || a když už zvednu | mně je lehčeji | zvednout* lehčeji než zvednout* || léto je kratší | a když je žitný snop | dlouho se mlátí || tehdy už před* žněmi (|| před žněmi*) maminka už jde | mlátí prasata | čím dříve se začne* | tím víc vymlátí || počasí je takové || naložil jsem* hromadu na sebe || k obědu hůř se seká | mouchy* koušou se* || pamatovali* že stála káď* s moukou || když* slepice* větší | tím* víc nalož || zvoneček* pro krávu | aby bylo slyšet | kde se pase* || mně nedrží hlava, myslím od* nachlazení* || měnila* se všelijak* || rolničky* na krku koně jako* korálky | takové zvonky || rolničky kruhové* zvonivé* || vlčí zuby* selátkům vevnitř | ostré dlouhé || když* je usekají* | to je dobře || bolí* a píchá | kdo tam klepe* || u nás* selátkům posléze* | boule se jim dělají* po krku | z nosu jdou hnisy* || lidé mají špatně | žvýkají* || kdysi* selata hodně onemocněla | nemocná v chlévě | za* prasaty* odvezli· || stromy* porazili | maso rozdávali* sousedovi* | a dveře zatarasili* || lidé přišli* a říkají | otevřete nám* ty dveře || a vešli* | a nebáli se nemoci || já jsem si k nohám nacpala pytel || posadila jsem se | vydržela jsi celou* podzim || jaké* kouzlo vymyslela || prasata* ošetřili* a sousedovi prodali | za míli vyměnili || střevíce takové jako hrábě | tlusté* | podobné dlouhé* lidské střevíce | ale* tlusté | bílé || on* neslyší* | jemu snad říci || alej* | mokřina | olše rostou | bažina* || škraloup* na sněhu | lze jít po sněhu | škraloup drží* || svázali* | aby se nepropadly nohy | aby pevně šly | drátěnou* tlustou || kola | když* prázdná | a nosnost | když naložená || plátěná* deka | plátěné* třísky | obojí | kus látky takový | okraje sešité* | aby držely pevně* || srp* | rukojeť a kosa | klínek* a přezka* tlačí || tři kosy || je třeba přivázat do ocásků paličkou 149 || kdo neorá | neměří pole | a nevozí* žací stroj* || sám* | nepořádně* vyčistí | podle seče* | a sám* říká* || střecha | o· střešní* byla· ze dřeva* || kolik* to dřevo | tolik pobité* tím železem | které střechy dělá· | aby zastřešilo· || prkno* a prkenná* | tehdy | když se pokládá || měkké* látky* | ó pracovitý | ó pracuje — jako* den | tak* noc || převalila* pece | vyčistila· | vyčistila* | všechno udělala* || postroj pro koně** || nasadila jsem ohlávku* || krmivo nese | takové ohrádky vyrobené | rozřezané | dřevěné a z provázků | uvázala· klecím || a přidává krmivo· || komu koně klaní | koš nese sítě* || vrba* se podobá* jeřábu· | dlouhý, dlouhý roste || dřevo* tak jako keř || ono nevyroste* vysoko | ono pouští takové větve* k zemi· || koš se plete kvůli sobě | když* je širší větev* a celou ji vezme | o· a když je silnější, rozštípne se || proutí se plete || proutek* a kam jej hodí || přidá dva pruty a drát* | je třeba sestavit řádně* || je třeba udělat ohrádku a vyplnit | aby na začátku byly páry řádků pevně* || potom se plete dál a kolik chceš postavit* | a každý kousek* kratší větev || na ohrádku je javor* | a řádky jsou smrkové větve· || dole se plete kořeny křivými* || přitahuje* kořeny· || pokud je vrba* silnější* | kořeny se lámou || také pruty* se pletou drátem* || háčky* | jako když jdeš* || máma* lnu neplela· || semena | když přišel čas* | tehdy jsme zaseli || je třeba okopávat || šťovík a plevel· vytrhávat* | rozhrnuje* trochu | rozplela* || pcháč* v obilí | vikev byla a len || bodlák objeví se* | jetele* vějířovitě* a vějířovitě | oves* se zamořuje* || jetel* hoří, často ho nevidět· || když jsou semena čistá· | nejsou || len sbírá do hrsti || trhá | veze domů || dělala sušáky a věšela len na sušáky· || vyčesává* ty hrsti | na sušácích | na sušácích a suší || cepy* se ručně mlátilo plátno* | na mlatě· jsme kladli nebo na humně | dokud se neoddělila stébla až nahoru· | už se láme | ukládá se a ručně | a jestli ještě ne | drží se na sobě.* | je třeba ještě máchat || len máčí ženy || vymačká | je třeba vyprat* || takové valchy* jsou vyrobené ze dřeva* || takový sloupek* postavit, chytit hrst· a mlátit | dokud se plevy nepřilepí* || brouci se chytí | bude pršet || hrábě* jsou vyrobené | připevněné* dřevěné zuby, každý předmět· || češeme | koudel a stébla se třídí || tehdy češeme přes hustší || čistě* mokré | koudel se vyčeše || takové byly kartáče z kartáčovny* || stáčíme hrst· v rukou | a jiné češeme a vytrháváme* koudel || z horší koudeli silně spřádá | silné pytle dělá | a to ostatní | už jsou podložky || přemýšlela* | tká nitě || po vyčesání utká ženám košile || lněnou přízi po vyčesání utká | košile šila na hrubé plátno | cípy* všívala pod pažemi || rostou veliké přikrývky* || košile a kožíšky || tkala provazy | otěže | popruhy* | pytle || vrabci* loupou konopí || všichni ptáci* odlétají* | zůstávají jen vrabci || olše jako vrby* || jejich kůra* je světlejší· | 150 podobá se* také* vrbě | || její listy jsou užší* || ona* není silná | vyrůstá* ze země* || vrbové* listy se lesknou* a kůra || pupeny* se rozvíjejí* jako bílé || neroste příliš vysoko ani nízko | ale rozvětvuje se || jak* rozšiřuje* keř | tak se i dovnitř i ven | tak se rozvíjí zespodu. || vrstvu* loupou z lípy kvůli lýku || obtížně se vyrábějí* košíky* z drátu* || svátky* se slaví. || oni* si sami || mléčné* žluté květy | žluté takové || řešetlák* | nasbíral jsem řešetlák || uši* zvoní* || oni* jsou také lék | štiplavě léčí || moje nemoc je || a také žluté květy || na jaře byly sbírány.* || když začali přivážet z vlny | tehdy se to tu začalo rozvíjet* || tato bylina z vlny pochází* || kopřiva | kopřivová ženina || je třeba sbírat kopřivy || ty bylinné lístky jsou svěží* | zelené* | také na karbanátky. || ořechy brundulí a skořápka || lískové* ořechy, celý* ořech roste || topoly* pouštějí na jaře vysoko pupeny || byliny na léky kvůli kašli | jeřáb. || vyrostly* krásné vlasy | zůstalo málo || kolik jen máš* peněz | bude doma || jak to vykopat | jak to udržet || tajně* s lidmi || pivoňky — na stromech* byly krásné || dětem přivezou celé* malé šaty a čepici* || jeřáb kvete bíle || nejprve žluté květy | a potom červené || v zimě | když přimrzne* | velmi chutné || když vyhynuly.* měsíčnice || vytáhli je a dobře | kde ony* ty jsou* || nedávej života | posbírali* lidi a odvezli || hledali* ledek || nasadili | a pak to přešlo || jim asi něco přibylo || ona* způsobuje* tikání || je třeba jít žito rozsévat* || snad v novinách ječmen || lopuchy* také šťovík k němu | chutnější než šťovík | dokonce i po židovsky chodili sbírat je a žitovinu a chutný řeřich || vaříme lopuchy* | rozdrtíme* | opláchneme | aby byly čisté || opilci | hodně se jich přejedí || když se jich přejí příliš mnoho | pak se hlava točí | ale když ne tolik | tak nic || ne tolik těch bobulí | jako těch muchomůrek* hlava se zatočí || trochu* foukl vítr a ochladilo se* || napojili* | aby se do* koryta nalévalo* || jeřáb ptačí* na žitě či mezi vřesem roste | na léčiva | když kráva nemůže zabřeznout* pod tele* || tak je vaří a krmí jimi || také nápoj z černého chleba, kvašený || koňské šťovíky* rostou na louce || vaříme šťovíky* | na vlastní ruce | chutná dobře* || koňské šťovíky také třídenní || po výhoncích vypouští větve* || psí houby || červenohlavý* je chutný | hnojník* roste zprvu bílý | vypadá jako talířek* | pouští kouř || když* krávy foukají: || uvízne* v hrdle i uvnitř hnojníku || nohy kloužou || husinec* na zahradě udělali zahradu hnojem || slepice vyhledávají žito* | některé jsou zahrabané* || kůň poskočil | a znovu zahrabané || nakrmili slepice | jedna hladová | leží* na prknech | mouka se sype* || pták pije, pije, pije na louce || v červnu vždy* někomu spadla* podkova || ježci se objevují brzy na jaře || ona* byla z hlavy venku || šišky jako kočky | dusí* slepice | cik, malými nožkami || chrousti* | červi žerou krávy || ony* 151 gulí* | běží | neví* | kde dědeček* || hroudy* přidávají* trochu* krávě na* bok || oloupali* jsme | klíčky* přibývají* || přibývá* | přibývalo* || tři tyto* vyházeli na pole || přes louži* jako* jdou¹ | houpají se* | jdou a tlačí* || jdou¹ sami po sobě* || já jdu spojeni¹ || mluvíme pracujíce¹ || já jím česajíce¹ | povídajíce* | povídajíce || dítě jde nesouc seno¹ || já s ní mluvím leže || zpívá* při kopání* || ona* tlačila* nesouc¹ | nesouc || aby kmotr* snadno přešel osypky* | zdá se | v hlavě ho to tlačí || ti* tam musí jít | když je prázdno | nic není | jen jako nějaká* pokrývka na zemi || přineseme* pytle* || bojí se, že kráva neporodí* || jedna druhou* tlačí || ona* porodila.* řepa || syn s osmi dětmi odjel. || ještě* měl* dvě* || koksa* zůstala* prsty odřízla* || o'anas* šlůbas | kulhá || krivakō'ju marf'c'u gā'vo. || s'emb'ertai* už dobré || sáulagri'š't'é*s* pěkně roste | loupáme | až* dospěje* || uschly* všechny | paisráusc'au* | g'i glū'sus* brō'kus* || cibule* odešla* do stonku || jako* měsíc* svítí a v sadu | cibule* jde* do stonku | jako když* bývá léto hodně || nic neroste | zelenina* na tom poli || rozcuchal*a jsem se* | zelenina* výborná || štěrk čistý | cesta štěrkovaná* || obojí* už je třeba povozit* || cívky se kutálejí* do kouta. nože* materiálu* drobné¹* || navinutá* drobně* || třísky na topení* || natřískané* podle délky | už se topí || žhavé uhlíky* dříve nevychladnou.* || zakryla* jsem v plachtách* | přilili vodu | nasypali jsme popel | vodou zalijeme* | promícháme* a počkáme | dokud se popel neusadí || potom se udělá slizké a namáčíme plachty a vyváříme | žvýkáme v rákosí || kteří nenosili | nenosíme | vaříme || přetřelo se* mně šaty | já vyberu* i bez tebe || na* stodole suší seno || zadržet* nemohu | jdouce si povídají | mluvím* | pláču || jako* kdo jen slovy pláče* | málo slz komu vyšlo* || tak slzy setřít* nelze || ona* spíce mluví* || mezi prsty bolí || kolem dokola* šly* stromy* || křoviny vyrostly. v celé zahradě* | jen se brzy rozlistily* || ona* se vrátila* || b'it'ū* mo'tkā* | kuk'áušus* und'é'dz'in'éja* || natrhám byliny na léky a vyhodím || bylo* čtrnáct let* || kde bych byla a chtěla, abych byla* || počítáme | kolik lžic vody || ještě* sucho | kolem dokola* žito a není z čeho medu* || červi v zemi. země se rozpadla.* || nebylo* by* | nebyl ani med || židé čamboras* červený || já sama jsem ho nakrmila a nadojila* | přijímali* | pytli je šunkdz'in'éj* || matka by byla* mladá, černá || vítr se ukazuje || jako* se rozvaří | šunkdz'in'éju | špicí dává || zadělaná* hlava* bývá všelijak* || špicí rozdělím napůl* || jako* špic | železem nebo plechem* dávám || s plochým nástrojem kam dosáhneš* || rašelinná voda stojí || kolem dokola* voda stéká | to je rašelina* || nelze vyčistit* dno* dřevěnou paličkou* || sekeru nese a čistí* kola || a chtěla bych, aby nebylo | ale nerada se toho ujímám* || bývá | že jsou utrápená* prasata | ale tady jsou hubená* || bylo hodně přimícháno. | nedozrálo || vezmi* čtyři prsty kapek nebo* více || u nás se nalévá* 152 kapky tuku v krabičce a ve skříni jsou zavřené* || a leží jako čerstvé* | jen tuk* odřízni shora | a jako čerstvý || každý rok tak u mě kapky tuku leží, zatuhlé* || horní a dolní kámen mlýna || truhla železná | dřevo k otáčení || řemen* | který drží kámen || k uchu kamene || páka* | kterou se kámen zvedá a spouští* || truhličku* jsme připevnili* ke zdi* || už jsou tu třísky || lámeš dřevo | materiál* || aby oheň hned v peci || oheň je on* | čag'ín'is | oltòjus* || když on* vstane s tou bradou || nos má hned jako čubas* | modrý* || čamboras* mu nasazovali* | a z lípy se potil || odpočinul si* | domluvili se | tak to dělají || roztřesení* a jeleni || kožichy z kuny* suší* || tam | slyšíš | co ti říkám || skl’ùtas — dz’idz’ùl’is k’ifv’is | s’ienó’jus tā’so || nožem* kůru loupá || hobliny | aby byly drobnější* | l’ù.rbo’s* bývají tlusté | odsekává* skl’ùtas od* s’ienó’jus || l’ù.rba odešla někam || lze* | že je přece žene || břevna-l'ai* dřevěné* | trochu* oseká* a zavěsí je doprostřed | a visí || přijeli s kočárem* || někdy* vplétá copánky || měštáci* si berou z těch* tlustých* koště nebo* ze štětin hrubší || rámečky* zde a nevidím | vidím jen tam, kde je tmavší* a kde světlejší tím okem || bunda* z vaty | podšívka a vršek | uvnitř vata || bufno’sas* z vlněného plátna | žíhaný | s kapucí || kabát bez vaty | letní* || frencus — límec* pod krkem || nic* se nevybírá || když je málo vidět | zamhouříš* oko | zazvoní* | to už je kaše || kaše a kohout | jako* peřím porostlé nohy || ach* | ty kašičko* || bok vysoko | pěst u pasu* | a tady stehna || krk | zátylek | temeno | čelo || na čele smirkové* || a když dvě — smirkové || odešla* rozhlížejíc se, dívajíc se kolem || okolo* přes malé* || obejme* celý den || buší klouby* | klepe* na* kolík* || perla spadla na zem* | b'ufbalko's* šõ'ksta | bude pršet || č’urstùma* hrdlem běží || bez mého* on* ani trochu nešel || bušila do chleba* || my jsme nesloužili a nejsme || ašùm’ijo* vodu do* cesty || zac’irka* | přivede vodu k varu* a míchá* mouku || a pohankové* kaše jsme jedli | chutná || chodí* pomalu | jako* veverka || gražav’írba* — rybka* nedočkavá || vařil* raky | červené* | ocas jako harmonika* | stočil se dolů* | oči vpřed || postel u ocasu | a potom vpředu || a jeho maso červené u kůže* jako* | no, jedli jsme || děvče* nic* nedělá || dívám se* | jak ryba ryba || a v noci* ryba || v zimě* krvavá || noc je tmavá* || večernice už vyšla* | zaranica* | už je záře* || sekáči sena* | vídám vás každý den* || ještě* je úplněk | snad bude přede dnem* || po mladíkovi* přijde předdní || g'ėlč’us* g'ėl’č’um kázat lépe || děvčata se sekají jako srpem || s tím šamponem* vlasy se mastí* || dva* živí* vězni* maso jedí | a ne tohle* | krůtí* nejtučnější maso | potřebuje hodně tuku | a lidé kupují || hovězí zdravé || plynaři tam* jezdili || tam* květinami osázeno. || pár stébel* | výš už to také 153 hrozny nasbírali. || začali se zvedat od oběda a šli na jinou práci || čtyři dívky odešly* | takovou malou holčičku || jednu jako vlčici tam* || chlapeček si zlomil nohu. bylo || mladou* hubenou* | maličkou takovou || řadou jsme hnali krávy || kdo tam byl a nic neříkal || ten chytá* a za břitvu* | umírající už nechytí || prasečí* || kořeny svíčky nejsou dobré || oloupali* a házeli za plot || tamní sousedé jsou dobří || hrášek* od oběda || ona neukazuje nic vůbec a nic neříká || držadlo sekery || v těch sobolích kožešinách litevsky mluví málokdo* || překroucený | dlouhonosý | oloupaný* | a dělník* | kladiva | to udělal || jiní, kdo nemají | on* udělal || byl jsem hlupák* a posadil jsem se || v bažině* bývá || dcerka, víš, přijela, vzala* brambory* || od ní hospodyni* už známe, jaká je || pundō-kai* s ocáskem | a oplatky bez ocásku* || kam se ty ocásky podějí* | nevím || tlustá:* ropucha v kaluži* | skáče* a všechno* || sliny* bývají v trávě || oplatky a krajíc* a říká, začal krajíc* || kůže* se nafoukla | zchřadla* || k ropuše se nedalo dojít* || oplatky mizí | není hlína* | nic není || čím dál | je to ošklivější || málo jich je a matky také* || jaký den uslyšíš žáby kvákat | je třeba ten den zasadit cibuli* | velmi dobré || řetězy* jsou přivázané* | krávy stojí na místě || napřed* bylo třeba ty pohanky* || koňské pysky* jsou obrovské* || dal bych jí tři řádky a polévku || její peří je přede mnou:* bylo || byl bych z jalovce:* || síto* s oblouky || červené pruhy* | plamínky* červené || hubený* obyčejný* | bývá pes* šedý a černější || ocas je rovný* po zemi || zašli* přes řeku a nedohonili* | blesk || zaseklo se* menší || přes velké říká | kámen, hlava* se rozštípne | to je jídlo || pak vezme jinou hlavu a uhodí || žužmosa, zavěšené* nebylo | otce nevypustili:* || šel jsem do Išiskė koupit krávu || bylo horko || do stanu jsem vstoupil* | vypil jsem pivo || když mě kráva* hned zapálila* | běžel jsem, běžel jsem a nemohl jít || jak vede kůň člověka || co mám dělat | lehnout si na bok | doma, kde hlava || koupil jsem koně: | sedl jsem na něj a přijel domů || nedalo se poděkovat* | všude dveře || šel jsem k lékaři || odvezli mě do nemocnice | začali píchat injekce* | lehce se mi ulevilo || tehdy jsme ještě žili s bratry || on* ke mně přišel a říká | co dělat s koněm || všechno v chalupě a prodej || k soudu ho odvedli a prodali a utržil dvacet pět rublů || ležel jsem dva týdny a vrátil jsem se zdravý || ale vrátit se || plival jsem krev | nikdo nevěděl || nechtěl* jsem spát || včely:* květinová:* utržená* || nikdo mi nic nedělá | když se to zaryje | stahuje med z úlu a všechno* || ruce od hnisu* || hnisavé vředy* jsou nejlepší || když se to zaryje | hned to píchá | oko ztmavne | nemůžeš se dívat || když otec zemřel | doma zůstaly máma* a otcova sestra || a prali se jako tyto klisny || začaly a dávají* dávají dávají || naštval jsem se | byl jsem nejvíc rozzlobený na mámu || ona byla prostořeká* | málo a málo 154 bylo. || A byl to konec, jako by člověku docházel dech || a konec je třicet kilometrů: jedeme pěšky || a hnůj bylo třeba naložit || tak* to přehazuje* | nedá se to říct || my jsme kupovali, pracovali | ona čekala || měli jsme jednoho koně || ovce* a včely* květinové* || když se nějaká včela přilepí* | nedá se od ní odejít | ale jiná se rozzuří* a odletí* || pluh – jeden kůl* | dvě rukojeti připevněné | zespodu přibité dvěma prsty* široký kus dřeva* || do toho dřeva udělají v kovárně* | železné radlice k jednomu prstu a k druhému prstu || a otáčí se tam, kde obrací zem || radlice jsou ostré | aby pronikly do země || zuby hrábí* jsou z dubu || malý měsíc | dělají jako zuby || začíná píchat prst | maso* je citlivé* || dlouho ho bolí a nic nepomůže || šlacha* je uvnitř stočená* a hnisá || když silně* tlačíš | bolí to || jako ten dřevěný kus* masa* || od bolesti se až zvedá* || cokoli* přilož | nic nepomáhá || jako při kýle | vezmeš tu věc a vyvrátíš ji* nějak || zajíček malinký měl svrab:* na zádech || zajíc snad sedí kde || zajíci si razí cestu břízou || říkal jsem, půjdu a vezmu toho zajíčka || není vidět | vezmeš si zajíčí mládě: || zajíc má černé maso | ale je chutné || od kůže* udělá hnis || on* je velmi pracovitý | ona ne tak* | unavily se* z toho lidé || jemu už je lépe || jakmile si pořezal nohy | když paseš v létě | říká | kohouti* káli | ani nevím čím* to přikrýt || bývalo, že v noci počůraly* | ohlodaly, ohlodaly a uklidnily se* || kde se kráva počůrala:* | tam to stojí | a je studené | nohy zebou || tehdy všichni byli páni | ale dělo se všelicos* || ani takové* vši nebyly || doma jsme se svlékali || když byl čistý chleba* | natřeš ho a nebyly žádné vši || hledáš* hlavy || vyčešeš, učešeš a hřebenem | a natřeš | a nic, jen se svlékáš || zvedne se kožešina:* | ještě něčím zahřeješ | omotáš teple | zpotíš se || když si spálíš ruku* | ruku* čertovým lej…* || bývala taková | na zahradě roste a roste jako plevel* | i šišky* | bíle kvete || a tak jsme si ruce mazali || obilí bývá v té šišce || a odcházela:* || když to někdo vypere* | bývá to ruka | když víš | jakým psím chlupem nebo vodou připravenou kvůli tomu psovi, a tou vodou se umyje || a znovu se v noci škrábeš || když se odřeš | hned si odplivni a nic se nestane* nebo to okamžitě vytrhni* | a znovu nic || přijely vozy:* || s novinami* | když nečteš, víš méně | a hlava je klidnější | jinak tě to štve | ale když neslyšíš | všechno se zdá dobré || ječné zrno roste v oku a to přivazujeme dvěma prsty | rozmačkáváme* s čerstvou šťávou | a zmizí || někdy to často roste || malíček | vedle malíčku | prostředníček* | vedle malíčka: | malíček || když se ucho přitiskne:* | není to jako selátko | bylo to malé s šátkem || ještě malé, něco kojí* || máma* kojí | dítě je kojené || rozdrobí chleba a s cukrem ho namočí* a dá cucat || je třeba, když se ukládá* a kolébá se kolébka || ještě obložená | ale tehdy nebyly obložené stropy | to viselo || ještě nikdo nedával* || když jsme byli u děvčat | styděli jsme se || dívali jsme se na takové hlavy: || muži jezdí v noci na noční hlídku s koňmi, v noci pást | je hanba v noci || matky chodí sekat, je hanba | 155 p’jó’v’i. ac’is’é’da pajil’s’é’c g’íeda | namō· eina iš lāuko· g’íeda | n’ed’é’lon* sùsranka g’íeda ir g’íeda | oi oi oi | daf n’éizg’irs’¹ || n’ekoj* l’īgkma* c’iej m’íl.tai || hospodářka* stojí | nese mouku do komory || je třeba míchat vepřové sádlo || nu* do země jsem se zahrabala* | nechci jít nikam || na poli* brouci chrousti || už· bylo· všude plno hnojiva*s || kolik ještě* karlō-ku* | takoví* karlack’i* brouci | snad kousek* včera ještě || kameny* rozházíme* | hodně nenecháme* | jen po povrchu* | karlāckas* a truchas’i* || česnekovou sadbu máme || chmel | chmelové šištice* || nikdo neví | jak* jinak říct || ā:nas* přinesl z bláta* | k řece || nikde nebylo· | našel· a zasadil· || pivo bývá velmi silné || okna jsou tam zazděná* a zazděná | dá se tam zdravě spát a žít | stěžuje si | je to těžké || jak* bych udělala | tak* bych udělala || jedna* druhá* nemilá || ta* přifoukne.* a do toho· | a do toho· || má dvě děti || starší* bylo· prosté | jako otec· | starodávné || jak* bude určeno | tak* to bude || jen už bude mít hodně mladých výhonků* || jaké budou ty výhonky* | když* tak* pozdě || před očima měl* viset vak* | jako u mě || ā:nas měl rozloučit:* políbil* || obšťastnil:* mě všelijak* | padoucha,* zapálení* || po· té* lahvičce mi dala· | a jen pár* tablet || nemohu snést* pach || snad v zahradě leží kořeny || že nebudu moci žít | ale žiju || ta koza· | jako nemocná v kapse* || letos* ještě nežiju* || já jsem netoužila* | až když přitlačí* semeno || z dálky* chodím || možná* prší | ale* déšť je velmi slaný || neslyším ani já || k nám už přicházel předák* || jak* chrápe* | dokud se neuklidní* | nemohu usnout* || tlustý | břichatý | raději bych měla hlavu jako štika || jeden šťourá a šťourá | když* mu dáš jíst | druhý jí shora | další bere od kosti* || já tedy po rodině nic nenacházím || například* | kam jsi položila lžíci || podívej se* sám, kam jsi ji položil || ať leží a leží a leží | ať se tuk nespláchne || no z deště* ještě nikdo neumřel | nic se nezažlutilo || naši všichni staří | jako nemocní* | závistiví || udělej a pak pij | nemůže se zadržet | při vaření dobře || ā:nas* když* podržel | tak se najedl lépe | jinak tedy nejí || šila* oděv ze lnu a z koudelí | lněná látka* černá | černě pomačkaná* | a ušila* sukně* | někdy vyšly volné* || to jsou sukně || šila kalhoty mužům | šila košile* mužům | z hrubého plátna jsme tkali přikrývky || tady jsou čtyři nitě || tkalcovský stav* jsem dala* dceři | polovinu* jsem rozebrala || jen dvě nitě | jen přízi* je třeba | pak se to zapne || vezmeš takovou tyčku a díváš se* | aby byla nahoře | háčkem zvedneš | pak navlékneš* provazy* || když* si zvykneš | není třeba opravovat ani stav || sama jsem to neuměla | ale tyhle ponožky jsem tkala || lněná látka* černá | ale osnova* žlutá || nenosím | tak leží dál || špatná* země* tady | ale tady je dobrá země || ā:nas* špatný* přinesl to na hřbetě | ale tam je to pobílené* || tady toho* hodně* do oken | ale tady je medaili* v kolchozu zavěšená* || vezmeme ty, kteří jsou veteráni, kteří se vrátili z vojny* | všem to dají || ručníky* nevybělené | uši jsou vidět || to je* 156 hedvábnými* nitěmi tkané || zdraví se vytratilo || sedí, šije a znervózňuje se | a svazuje se do klubka || koudelí se omotává || tady to není vůbec pestré | hladké || ještě má schované plátno || dcera odnesla moje tkaní a matka | už toho nepotřebuje || jako my, staří, dobře || šije krásně || vousy, to je moje věc || když jsem dva týdny* nenosila* | šaty || ach, jak krásně* běžel chlapeček | krásný* kůň | muž | krásná učitelka* || po černém* zápachu || oholil si vousy | namazal si bílou jako křídu | natřel se* || tváře měl červené* || jako by se ani nemilovali sami se sebou || jedna tvář mě bolí || tvář | obě tváře || když* mě přiměl, abych to řekla | tak* jsem to řekla | aby rychleji odešel do města || popel dědečka | jako by vezl mlýn | a ještě nedojel || jako tři desetiny || dobře* popela je dost a toho taky | když nechce jíst | jako děti z koše || jak kdo pozná* a často se říká || všechno se nesní || začala a ještě dělám a pořád nedojedla || dcera* nešla | říká | nepotřebuji, maminko*, lněné* plachty* | ty máš tam || děti točí vřeteno* | neříkají | co ty plachty přineseš || u nás v obci | k praní* je třeba všechno odnést || tady už je hedvábná* plachta darovaná dceři* || tchyně darovala | když křtili vnuka || bála jsem se prosit* | abych něco nezničila* || doma je to jako | tak | začni a uvidíš* || v padesáti letech zemřela* | trochu* se zasmála | nic takového || otočí se* a zase lehne | vidíš | jak už to dokázala jako jahůdka || už jsem poznala mnoho | mě už pozná a znovu nepozná || tak tedy neležela | chodila po dlouhou dobu* a vyprávěla na stavu* byly dvě osnovy || dva pásy* zespodu a dva uprostřed | aby se osnova držela | aby stála rovně || v těch pásech jsou klínky* zapíchnuté || vřeteno, na které se navíjí lněná látka* | nitě | dohromady || vřeténko, které se otáčí* | a člunek, kde se příze proplétá || pak je brdo | kolečka | kde se brdo zavěšuje | příčky | kde se brdo přitlačuje | tkací hřeben* | kde se nitě proplétají s lněnými nitěmi || nejprve uděláme přízi* | má čtyři rohy || kolem příze se nejprve ovine nit | a zespodu se provlékají tyčky přes stěnu || v tom čtvrtém rohu svážeme nitě || to je jedna stěna | podívej | kolik stěn je kolem || při řazení zavěsíme dřevěné kolíky* || vezmeme a změříme | i konec změříme* | svážeme a odměříme || uděláme dvě příčky | které oddělují lněnou látku podle dřevěné tyčky || vezmeme tyčky | vpustíme je do boku a navlékneme nitě osnovy a rozprostřeme je po celé lněné látce || ty příčky vedeme dlouho spolu s tím, co se navíjí || postavíme na něco a něco tam podložíme osnovou* nebo posadíme dítě | aby dobře vidělo* | a nitě v brdu | byly natažené || z dřívka uděláme takové kolíčky | také z dřevěné větve* || dřevěné pásky prostrčíme do člunků | tyčky zavěsíme na ty pásy* na provázky a ty provázky omotáme kolem vřeténka* || no a pak položíme ty tyčky a přivážeme osnovu k těm tyčkám | rozdělíme po kouscích || je to provázek u brda | přiváže se k příčce a přitlačí | a br- 157 c’is k’ilójas’i || šaudziklḧ* střílí· | kru·ku* položila přes jeden roh* a vė· přitlačila* || pag’iso·* ma* p’äž’č’us a sama jsem odešla kapsc’ic’is* | odešla jsem ró·dz’i·c’ || půl jedenácté·* rubl’o· | půl třetí· | půl čtvrté· | půl páté· | půl šesté· | půl sedmé· | půl osmé· | půl deváté· | půl desáté· | půl jedenácté· | půl dvanácté· | půl jedné· | půl druhé· | půl třetí· | půl čtvrté· | půl páté· | půl šesté· | půl sedmé· | půl osmé· | půl deváté· | půl desáté· || ar š’rei paršūs || n’ebā’gas* | už ānas* n’egā’li n’r’eko· | ak’ēc’ū rōmai* m’edz’ag’in’ai* | zuby* skleněné | v’ic’is || jō·s dazdairė* s’esuvā* | ir prīzdairė· || n’edakū·lta jádra || p’létená přes nehty | převrátila se || v’isu v’irč’in’i žuv’· všichni chlapci se vypravili na lov || kūč* co v’irč’in’ė může být || bėvuod’ėg’is sūva | opravená* kráva || půlku rozdělili·* | obíhal jsem kolem stodoly* || dz’īkos* k’āles bramborami* | āno·s brambory jsou duté a praskají | knāis’o·ja selátka || jdi po c’ies’ai* šāl’ai* || c’ies’ōj pravá ruka | levá ruka || jdi doleva || gūdas* | který je hloupý || ānas Gudas | litevsky neuměl | ačkoli žil v Litvě || pumpuc’usa* pivoňky || jen jedna pivoňka | víc jich není | všechny pivoňky otrhali· | i s kořeny || překroč přes plot || rozkročil se přes rovaru* || toho dne vše* rozkročil se, šel | nic nedává | nic nepouští* || děti se přetahují* | začaly se přetahovat a zápasit || tolik červů· | že se to jen hemží || pauc’ieni* jako* peče | nakrájí* na škvarky se slaninou nebo špekem | rozbije vejce* a peče || prosévá* a cedí || začalo svítat | svítání* přišlo· | už svítá || c’il’ōja* s pāutais* o Velikonocích | smaží vejce || lalāutojai* jdou koledovat s písničkou vesele* || polku šikovně* zatančí* | dupou do rytmu || karōbačkos* jdou jedním směrem | otočí se | jdou druhým směrem || obėfku* se rychle roztáčí* || kola se točí, tančí | kadrilu tančí v kruhu | všichni stojí | jedna tančí | paní stojí | o· kavalír ruka* || jak se tančí karōbačku | všichni se drží za ruce a otáčejí se || gal’ōpas* — tančí ještě šikovněji a nohama více doširoka || jdeme na večírek* | ještě si zatančíme guštu* | jednomu se zavírají oči a zívá | ostatní běhají || odešli unavení* | bude líp? || nepořádám žádnou || vychovala mě učitelka | odnesla mě v bílých ručičkách || jak jsem šel přes zelený hájek | ulomil jsem větvičku a plácl jsem koně přes hlavu || a spadla větvička || co jsi udělal, když jsi běhal || c’ėku* co jste udělali. || jak to ještě nebylo, bylo to jako ošklivé | tak si ještě vymýšlím | že to bylo naučené || a přinesu další a promnu ti nos || ty peníze si vezme a schová si je || krávy na pole nepustím || žāra* āzdaris* a znovu otevře* || sm’n’er vā·vo·* | tak doma se roztrhne* podívat se* na kvitą* || a také se s námi lidé hádali || člověk musí být člověkem, každý || kvůli neštěstí* jsi šel do kozlova || ānas* je chytřejší | jen ve věku pěti let uprostřed věku* | to nic | ale od mládí* nebo od stáří | tak už se tomu říká* || možná hledá zpěváky* || dūko* je třeba | aby zpíval || dal jsem koně do žrádla || koupil jsem synovi soupravu* || dal jsem synovi maso || vytáhl jsem dítě 158 č upr̄nu* || odřízl jsem* kousky zajícovy nohy· || a zpívali jsme | a držely se písničky* || když přijede můj manžel do vesnice | zůstává několik dní || ne ne nejmilejší || tu dívku znám podle rodičů || hrajte si hrajte si || kolik hodin || já jsem zase zamžoural* || zkřížila* nitě do čtyř uzlů || invari’ta* dva podlouhlé kusy* || kolik* odhadujeme* || nujīmdoм* || sibl̄ukta asnavā* | řežeme dovnitř stojících* || do těch zástěr jsme zahnali kolíky | aby se napnuly* | aby nitě ležely rovně* | po jedné niti je navíjíme || kru’kū* jsme do nich zavedli nitě* || k’ipsta* | dokud nepopraská | přilepilo se || zarostl* jako černý* můj muž || jde nahoru na kopec || daidā* do té hustiny* || ten pes štěká na jedličku* || nikdo nepřišel || šla jsem ke svým || pár vteřin posedět | a chtěla mít modré bobule || kolik chceš || půjdu* a vezmu si ty bobule || co ji ještě zajímá | projít se | podívat se || prochází se* || dům byl před dědečkem* || rodiče zemřeli | zůstal jeden || dcera ještě byla taková bez síly* || jaké tady chodí světlo || šla jsem dál k tomu Litevci || v noci nebušili || pobité prkny | ne zedníci || udržuje dvůr || t’ešmōji || ze dvou* jen lilo* | teklo* | kolik masa z jedné krávy || jako vyplivnuté | to je dříví na podpal | a když je naložená celá | tak je to hromada dřeva* || seno ukládají na půdu* || když se dlouhá střecha narovná | musí se sekat || męndl’is* deset stop | ovsa po pěti* || selata dávám || bū.mba || uzené jako k peci | vzduch byl vydýchaný* || dain’i’č’ā* a dajonkā* || všechno už pomleli* || když zůstalo jedno || nosní utěrka || snād’ės* roste po louce || kupka sena a valašské seno* || je třeba spojit seno do valachů* || mlýnské kameny se otáčejí jako seno || blízko mlýna u žita | u ovsa se usazuje | a svážejí obilí | slámu | je třeba posekat* || ve stodole obilí do sýpek padá* | něco* se dává do zásoby || hnáty přitiskne* || do sýpek se zavěšují pytle* || ale co se dá pověsit | udělali podlahu || ve stodole skladovali obilí* || přivezli* mlýnské kameny | bā·cai* || rāžmūse* sýpky || mlýnské kameny jsou na místě | dokud | dokud se podlaha nevyklidí a nevyčistí* || chléb se lopatou dává do pece na podlahu* | rychle jsem zatopil || je třeba topit v jámě* || dříví leží u pece | a pod pecí jsou smolné šišky* || v peci se spí v zimě || rád se v peci vyspat || p’ėč’ad’ījkštė* přilož do pece* || kráva žvýká žvýkačku* || špinavá | jako p’ėč’ad’ījkšt’ė || hrudkovatělo* když někdo žvýká žvýkačku | špatně se jí a není to dobré || vředy* jsou znečištěné svědí* uvnitř a začne se škrábat* | už je zdravá || podíval jsem se na židličku* || rty* máš krásné | tak je třeba říct | promluvit s tebou || začneme tkát látku || 159 Slovníček A ābadas (3b) br. dřevěný ráfek abiema oběma akiš br. aštiš akmenyčia (1) hybr. kamenitá půda akmuō (3b) síran měďnatý akvatn|ūs, -į (4) br. chtějící anebo pol. nebo āle sl. 1. a; 2. ale āliēras (1) puškvorec amžināšis navždy odpočíval ān|as, -ā (2) 1. on; 2. ten andāž|ti, -ia, -ė udeřit andėdinė|ti, -ja, -jo pokládat an|dėti, -deda, -dėjo vložit an|grūti, -grūna, -grūvo spadnout dovnitř an|kimšti, -kimša, -kimšo nacpat dovnitř ankīš|ti, -a, -ė zastrčit an|lėkti, -lekia, -lėkė spadnout dovnitř an|lįsti, -lenda, -lindo vejít se anmė|sti, -ta, -tė vložit, hodit dovnitř annėš|ti, -a, -ė přinést dovnitř an|pilti, -pilia, -pylė nalít; nasypat an|pinti, -pina, -pynė vplést anstat|yti, -o, -ė zasadit, vložit an|stūmti, -stumia, -stūmė zatlačit dovnitř anšōk|ti, -šta, -o seskočit, odskočit āpāčios (3b) spodní část apāug|ti, -a, -o zarůst; být neoholený aperu|oti, -ja -jo operovat výraz apinastrė (1) apinasris apkā (2) br. dírka na knoflík ap|krāuti, -krāuna, -krōvē obložit kolem apleidinė|ti, -ja, -jo vpouštět ap|lieti, -leja, -lėjo posypat, polít aplinkōs kolem aplipd|yti, -o, -ė slepit aplūp|ti, -a, -ė oloupat apmatō|ti, -ja, -jo hibr. omotat apmušdinė|ti, -ja, -jo přikrývat apmuš|ti, -a, -ė obložit apnėš|ti, -a, -ė odnést, přenést app|lti, -pilia, -pylė polít, pokropit; polepit appratavō|ti, -ja, -jo hibr. opatrovat, odplevelovat aprie|sti, -čia, -tė poházet ap|riṅkti, -renka, -riṅko sundat, očistit apruūmb|lyti, -ija, -ijo obšít apsilp|ti, -sna, -o ochabnout apsisūk|ti, -a, -ė trochu se projít apsisūkō|ti, -ja, -jo hibr. zmýlit se ap|sliūsti, -sliūsta, -sliūdo stát se kluzkým, kazit se apsusilaik|yti, -o, -ė přestat apšien|auti, -āuna, -āvo při sečení sena zavadit kosou apšvie|sti, -čia, -tė prosvítit aptrauk|ti, -ia, -ė obléci ap|svilti, -svela, -svilė opálit ap|virti, -vėrda, -virė svařit apžerg|ti, -ia, -ė 1. obejmout, přitisknout se; 2. obkročmo nasednout arielka (2) br. vodka arkliarūškynis (1) šťovík koňský armōnikas (1) harmonika arš|ūs, -į (4) nekvalitní, špatný artenzija lot. (1) hortenzie asla (2) pecová podlaha āsma (1) astma asnavā (2) br. obklady atāšija (1) odnož atāžalas (1) potomek atbėgdinė|ti, -ja, -jo přilétat opakovaně 160 atbėg|ti, -a, -o přiletět atbiránkos (1) hibr. sbírky atchádai (2) br. odpadky atdar|yti, -o, -ė otevřít at|duoti, -duóda, -davė dát ateid|yti, -o, -ė přijít at|kelti, -kelia, -kėlė zvednout ze země at|kirsti, -kerta, -kirto porazit atlėi|sti, -džia, -ė 1. prodat; 2. přidělit atmúš|ti, -a, -ė osekat, porazit atnešiõ|ti, -ja, -jo roznést at|pjáuti, -pjáuna, -pjóvė odříznout atsisė|sti, -da, -do přikrčit se atsi|skirti, -skiria, -skýrė odskočit zvlášť zvlášť atskirdinė|ti, -ja, -jo oddělovat opakovaně at|skristi, -skrenda, -skrido přiletět atšlaimas (2) dvůr attek|ėti, -a, -ėjo přitéct attráuk|ti, -ia, -ė odříznout attrú k|ti, -sta, -o přetrhnout atvažiuodiné|ti, -ja, -jo opakovaně přijíždět atveždinė|ti, -ja, -jo opakovaně přivážet audimas (2) tkanina audmenai (3a) útek áuklin|ti, -a, -o chovat, krmit áukšt|as, -a (3) dlouhý aukštynaika na zádech aukštelninka na zádech aušara (1) úsvit avirinti, -a, -o opařit azodžiai (2) br. zadní partie až za aža|čia (3b) 1. zadek; 2. konec; -tinis, -ė (2) zadní ažáug|ti, -a, -o vyrůst aždar|yti, -o, -ė zavřít aždegimas (2) zánět aždedinė|ti, -ja, -jo přivázat aždirbti, -a, -o vydělat aždusinti, -a, -o hibr. zabít až|dusti, -dūsta, -dūso udusit se, zadusit ažeid|yti, -o, -ė vejít ažėl|sti, -da, -dė zarůst až|gérti, -geria, -gėrė zapít ažimd|yti, -o, -ė zabrat ažīm|ti, -ima, -ėmė zabrat ažkalb|ėti, -a, -ėjo promluvit ažkapó|ti, -ja, -jo porazit ažkló|ti, -ja, -jo přikrýt ažlėi|sti, -džia, -dė uvolnit až|mėgzti, -mezga, -mezgė zaplést ažmerk|ti, -ia, -ė 1. zavřít oči; 2. polít pálenkou až|migti, -miegma, -migo usnout až|pjáuti, -pjáuna, -pjóvė přiříznout až|pilti, -pilia, -pýlė zasypat ažrišdinė|ti, -ja, -jo zavazovat ažrišti, ažuriša, ažurišė 1. svázat; 2. uvázat ažrūk|yti, -o, -ė vyudit ažruṃb|lyti, -ija, -ijo odvléct ažseg|ti, -a, -ė zapnout ažsidėg|ti, -a, -ė zapálit se ažsiimd|yti, -o, -ė zabývat se ažsiklaus|yti, -o, -ė poslouchat ažsisūk|ti, -a, -ė zatočit se ažsivė|sti, -da, -dė hibr. rozmnožit se ažsodın|ti, -a, -o vysadit ažšūm|yti, -ija, -ijo hibr. zaplavit až|tekti, -tenka, -teko stačit ažu za ažududén|ti, -a, -o rozmluvit se ažukasdínė|ti, -ja, -jo zahrabávat ažukás|ti, -a, -ė zakopat ažu|kárti, -karia, -kórė zakrýt ažu|kimšti, -kemša, -kimšo ucpat ažuknark|ti, -ia, -ė chrápat ažu|pilti, -pilia, -pýlė zasypat ažusisūk|ti, -a, -ė stočit se 161 ažusivar | yti, -o, -ė zatlouct se ažusivedinė | ti, -ja, -jo hibr. rozmnožit se ažustat | yti, -o, -ė zapřáhnout ažusùk | ti, -a, -ė uklidit ažuveik | ti, -ia, -ė zplesnivět ažvarinė | ti, -ja, -jo zatloukat ažvar | yti, -o, -ė zatlouct ažvatin | lis, -ė (2) zadní ažvèlsti, -da, -dė organizovat až|virti, -vérda, -virė přivést k varu B bà sl. neboť babùlka br. (1) babička, stařenka bàcas (2) br. krysa bacėnas (2) le. čáp bačk|a (2) sl. sud, -ėlė hibr. (2) souděnka badýlis (2) br. bodnutí bad|yti(s), -o(si), -ė(si) bodnout bahūnas (2) br. kohout bakanėlis (2) hibr. tučný balà (2) bažina baladō|tis, -jasi, -josi chrastit báltick|as, -à (3a) bílý bams|ėti, -i, -ėjo tlouct bámt bilkšt, bakst, bumt bárškin|ti, -a, -o drnčet bártis, -asi, -ėsi zlobit se benzinà (2) benzín berniùkas (2) syn beržagýbys (2) bříza bèt jen aby; bèt kameñ do čehokoli bigsder|ti, -na, -ėjo klapnout bir|ti, -a, -o sypat se bister|ti, -na, -ėjo 1. klepnout; 2. strkat nos biški yok, trochu bitė (4) včela blekōnas (2) br. plechovka na spouštění mléka do studní blėka (1) sl. plechová nádoba na pečení bliūd|as (2) sl. mísa; -ėlis (2) hibr. miska bližg|ėti, -a, -ėjo lesknout se blògick|as, -a (3b) špatný blōzn|as, -a (4) br. nezralý boikà (2) br. masařka bolišk|is, -ė (2) člen Boliausovy rodiny bonkūtė (2) hibr. lahvička brazd|ėti, -a, -ėjo rachotit branktėlis (2) starobylý dřevěný knoflík brazdžiánka (1) hibr. placka brazgūnai (2) rolničky na postroji britvà (2) sl. břitva brōk|as (2) červená řepa; -ėlis (2) červená řepa brolienė (1) švagrová brolýs (3) bratr budinkėlis (2) hibr. malá stavba buin|as, -à (4) br. bujný; -ai velkými kusy būlba (1) br. brambor buoželė (2) hlava cepu bufbalka (1) br. bublina būrka (1) br. dlouhý vatovaný kabát burnosas (1) br. vlněný kabát buzà br. hustá polévka C calafānas (2) polyetylenový sáček cetà (4) br. teta cibulìa (2) br. cibule cièl|as, -a (4) sl. zdravý; celý, úplný; -ai nerozsekaně; cielum cìelickas úplně zdravý cielió|ti, -ja, -jo sl. mířit, uhodit cvìklis (2) br. trojúhelníkový kousek látky v oděvu 162 Č čambōras (2) br. tymián; čepūkin|is, -ė (1) děti Stepa, rodinný list; čertapalakā (2) br. takový pichlavý plevel; čėsas (2) sl. čas; čynos (1) br. rákoska k trestání lidí; čyst|as, -ā (4) sl. čistý; čyst|ytis, -ijasi, -ijosi sl. čistit se; čiūdas (2) br. přízrak; čiūpryna (1) br. chochol; čiurštumā (3b) husté zbytky D dachōdzic br. stará se; daeid|yti, -o, -ė hibr. přibližovat se; dagir|sti, -sta, -do hibr. napájet do sytosti; dainyčia (2) br. dojírna; dainūotoj|as, -a (1) zpěvák; dajonkā (2) br. dojírna; da|kūlti, -kulia, -kūlė hibr. dokončit mlácení; dalgākotis (1) násada kosy; damast|yti, -o, -ė hibr. přestat přemýšlet; dañgtis (2) střecha; dañtas (4) zub; dantis (4) nerovnost ostří kosy; dañ teď; darbinỹk|as, -ė (2) dělník; dasidair|yti, -o, -ė hibr. dohlížet; dasiek|ti, -ia, -ė hibr. dosáhnout; dasilytē|ti, -ja, -jo hibr. dotknout se; daspēlti|ti, -ja, -jo sl. dozrát; degā je horko; dēti, dēda, dējo 1. zvedat, stavět; 2. kroutit, ovíjet; dētis, dēdasi, dējosi mizet; dick|las, -ā (4) velký; didel|lis, -ė (3b) dlouhý; didžiul|as, -ā (1) hibr. tlustý; didžiul|lis, -ė (2) velký; died|las (4) br. pradědeček; -ūkas (2) hibr. dědeček; dyka kiaulē divoké prase; dilgyne (3b) kopřiva; dirb|tis, -asi, -osi stávat se; dōvanai zadarmo; dōvlyti, -ija, -ijo br. kazit; tisknout; drābn|as, -ā (4) br. drobný; -ai drobně; -ūkas (2) hibr. droboučký; dramṇai br. drobně; drāt|las (2) br. drát; -ūkas (2) hibr. drátek; drēgnumā (3a) vlhkost; drēna br. je těžko, zle; drēpliō|tis, -jasi, -josi loudat se; drōbčiai (2) br. zahradní motyčka; dūi dej; dūkas (2) br. vůně, vzduch; dūkrē (2) dcera; dūoti, dūoda, dāve nepřestávat; dūsin|ti, -a, -o hibr. dusit; dūšna sl. dusno; dūšnavōt|as, -a (1) sl. dusný; dviju ve dvou; dzeravōkas (2) br. lesní cesta; dzernā (4) br. drn; dziēgorius (1) le. hodiny; dziūbas (4) br. zobák; dziubēn|ti, -a, -o tesat; dziub|ēu, -a, -ējo křičet, řvát; džerkōčius (2) br. chřástal; džerk|ti, -ia, -ė hibr. křičet 163 E edvartišk|is, -ė (2) Edvardův člen rodiny eglẏnas (3) smrkový les eilė (4): eilė (eilėsda) ganyti pást společné stádo, když přijde řada eiti, eina, ėjo: eiti stambuošna stát se žyduoliais ekspirnas (2) aspirin ėsti, ėda, ėdė ohlodávat (o molích) F feliksisk|is, -ė (1) Feliksův člen rodiny frenčius (2) br. kabát s vysokým límcem G kohout (4): kohouti kokrhají být pro popraskanou bláznivou kůži ďábel (4) zlý duch, čert zápasit, -iuojasi, -iãvosi jít zápasit tanec (2) br. takový tanec pára (4) vzduch, plyny, pach petrolej (2) br. petrolej hospodyně (2) br. hospodyně hospodář (2) br. zemědělec dostat, dostává, dostal uchopit, popadnout plynový sporák (2) br. plynový sporák noviny (2) sl. noviny ubývající měsíc (2) poslední čtvrť žlutka (2) hibr. žloutenka žlutý, -á (4) hibr. žlutý bodnutí hmyzem (3b) žihadlo gėmd|yti, -o, -ė rodit gervūtis (2) mládě jeřába giedl|ėti, -a, -ėjo zpívat giesmė (3) píseň gyliù|ti, -ja, -jo bodat ginti, gina, gýne zakazovat gird|ėti, -i, -ėjo cítit, vidět girsa (1) drť girsin|is, -ė (2) drcený girtis, giriasi, gỹrėsi chlubit se gisti, gysta, gĩso vadnout giūra (4) pivo glūs|yti, -ija, -ijo br. dusit gõktos (2) br. husy gõnkas (2) le. předsíň; veranda grãbas (4) sl. rakev grabuliõ|tis, -jasi, -josi hrabat se, přehrabovat se grabuli|uoti, -iuoja, -iavo šťourat, přehrabovat grabūzdas (2) br. oman, žlutý bodlák grabūzdienė (2) hibr. polévka z omanů gražavírba (1) mihule gražiai velmi, silně gražick|as, -a (3b) krásný gražin|ti, -a, -o rozmělnit gražin|ti, -a, -o: g. obnovit přežvykování žūiką grebeniai (3b) br. hřebeny na len grebõl|ti, -ja, -jo hrabat gùdas (2) neurozený místní obyvatel s částečně běloruským původem guld|ytis, -osi, -ėsi padat gùlta (1) hnízdo v seně gunglỹs (4) hrouda vyschlého hnoje gūžč|liauti, -iauna, -iavo krčit rameny gūžta (2) důlek vytvořený slepicemi: šokti gūžtą jít na gūžynės I ieškõ|ti, -ja, -jo hledat: ie. galvą utinė ti 1k iki: 1. po celý den, dokud se nerozední 164 ilguma (3a) délka im̃tis, imasi, ėmėsi dařit se in ant na indýkas (2) sl. krocan iñgi 1. do; 2. až; iñgi žẽmę dolů inleisdinė́ti, -ja, -jo propustit inlė́sti, -džia, -dė vpustit inmė́sti, -ta, -tė vhodit inmýgti, -a, -o rozmáčknout insi|kliū́ti, -kliūna, -kliūvo uvíznout insisėdė́ti, -i, -ėjo usadit se insi|vérti, -veria, -vėrė navléknout insi|vė́sti, -veda, -vedė nechat se zavést insùkti, -a, -ė omotat kolem snopu invar|gyti, -o, -ė zatlouci išbėgdinė́ti, -ja, -jo 1. odletět; 2. létat išbir|ti, -a, -o vypadnout iš|dėti, -deda, -dėjo vtlačit do stébel išdvė́sti, -ta, -o trochu vyčpět išeid|ýti, -o, -ė 1. odejít; 2. vypadnout; 3. být schopen išgaščiai (1) onemocnění z leknutí išglūm|yti, -ija, -ijo rozdupat išgražin|ti, -a, -o vykuchat iš|grūti, -grūna, -grūvo vypadnout iškart hned zpočátku išken|tėti, -čia, -tėjo zatnout zuby išlakst|yti, -o, -ė rozběhat se išlė́i|sti, -džia, -ė vypustit vyléč|it, -í, -il, hybridní uzdravit sklou|znout, -zne, -zl sklouznout dolů od malička od útlého věku vyřezávat, -ává, -ával vyřezat vylovi|t, -í, -il vylovit syrovátka (1) syrovátka vysypa|t se, -e, -al se vysypat se vydoji|t se, -í, -il se vydojit se zkrouti|t se, -í, -il se stočit se zkrouti|t se, -í, -il se stočit se vymoči|t se, -í, -il se vymočit se vyčerpa|t se, -ává, -ával, hybridní vyčerpat se vyskoč|it, -í, -il vyběhnout; vyjít někomu naproti otevře|nec, -nice (1) otevřená ústa prosáknou|t, -e, -kl prosáknout vytrh|nout, -hne, -hl vytrhnout z vlastní vůle 1. pomalu; 2. ze všech sil vy|táhnout, -uje, -l vytáhnout vyvážet, -ží, -žel rozvádět on|en, -a (2) ten; tohle to J jaščika (1) sl. bedna jañkis (2) novoluní jaũ|stis, -í se, -il se být slyšet jãvas (4) obilí jiemu jim jonišk|is, -á (2) člen Janovy domácnosti jūdrica (1) hibr. živá příčný trám (1) příčný trám tkalcovského stavu pruhova|ný, -á (1) pruhovaný váš|áš, -á (1) váš K kãčaras (1) br. kohout kačk|a (2) br. kachna; -ūtis (2) hibr. káčátko kãd jestliže kaladkà (2) br. 1. dřevěná palice; 2. náboj kola kalvarãtnykas (1) br. výrobce vozíků kalvỹs (3) kovář kalvišk|is, -ė (2) člen kovářovy domácnosti kãmas (4) kus: suveiti kaman srazit se máslem kambikõrmas (2) sl. kombinovaná krmiva kameñ kde 165 kansomólka (1) slepice plemene leghorn kantãv|as, -à (4) čtyřhranný, obézní kàp 1. když; 2. že; 3. jako, jakoby; 4. jestliže; 5. čím; kàp kaĩtasprávě tak; kàp dienà, tẽp naktìsve dne i v noci kaprìs|as (2) rozmarný; -n|as, -à (4) || -n|ùs, -ì (4) rozmarný kapst|ytis, -osi, -ėsi zabývat se hloupostmi karliãckas (2) mandelinka bramborová karlòkas (2) mandelinka bramborová karmìstas (2) kovová nebo plastová nádrž s úzkým hrdlem karõbačka (1) sl. takový tanec karvalãtas (2) br. kolovrátek karvalatẽnė hibr. (1) manželka kolovrátkáře karvalõtišk|is, -ė hibr. (1) člen rodiny kolovrátkářského mistra karzinka (1) sl. košík, který se nosí na trh nebo do obchodu kãs každý kasà (4) výhonek, z něhož vyrůstají listy kasdienà každý den kasnỹkas (2) košík kašìkas (3b) br. koš katarãka (1) šedý zákal kaukė (1) sl. sojka kavõlis (2) sl. kovář kazišk|is, -ė (2) člen Kaziovy rodiny kepsnė (4):kraujų kepsnė pokrm z pečené čerstvé krve kẽstis, kẽčiasi, kẽtėsinadouvat ket|ù, -ios (4) čtyři ketveria: įngi ketveria rozdělit na čtyři části kiaulin|is, -ė (1): kiaulinė mėsa vepřové maso kiáušas (3) vejce kìb|ti, -sta, -o věšet se kiekvien|as, -a (3): kiekvieni mẽtai každý rok kilòmetras (1) kilometr kiškabaravỹkis (1) hřib hořký zaječice (1) zajíc kỹvol|ti, -ja, -jo nář. houpat se při zvedání ze všech sil klast|yti, -o, -ė nacpat, vkládat klastytuvė (1) pěchovačka klėtkutė (2) hybrid. okénko klỹnukas (2) hybrid. malý klínek knataĩ (4) nář. jednovláknové silné nitě kočìlkùč nář. nors který den (<i> kterého dne) který den kok|ìs, -ià (3) dobrý, zdravý kol proč košìkas (1) koš kõžn|as, -à (4) nář.: kõžnas vienas každý krãk|ti, -ja, -ė krákat krankõčius (2) krkavec kreĩka (2) hřeben krekla (2) hřeben kremsliùkas (2) konec ocasu až po začátek vlasů krìmstis, kremtãsi, krim̃ tosi kousat krinỹč|ia (2) zdroj; -ėlė (2) hibr. pramének kriūtnė (2) hruď kryžõkas (2) sl. máselnice na stloukání másla krósn|is (1) 1. hromada kamenů; 2. kamna v lázni; -ùkė (2) hromádka kamení krūglick|as, -à (3b) hibr. kulatý krūkas (2) háček k uvolňování tkaniny krukùtis (2) člunek k provlékání do tkalcovského stavu kruopùkėm tečkami 166 kub|ždėlis (1) pýchavka kučnierius (2) sl. kožešník kudavót|as, -a br. (1) lajdák kūdra (1) louka obklopená vodou kuksa (2) bezprstý kulókas (2) sl. pěst kultuvė (3a) dřevěný cep na vymlácení lněných hlávek kundžiukas (2) br. klobása kuõm čím kūps|tas (2) kopec; -čiūkas (2) kopeček kūšlas, -à (4) zarostlýma nohama kušlėtyna (1) zarostlýma nohama kvaj|n|is, -ė (2) hibr. borový kvaja (2) sl. borovice kvarabà (2) br. nemoc kvarbavóti, -ja, -jo sl. barvit kvietka (2) br. květina kvorbà (4) sl. barva L labót|as, -a (1) br. bezrohý laidókas (2) le. darebák láisv|as, -à nevykonávající státní zaměstnání lakmónas (2) le. starý domácí oděv laláutojas (1) ten, kdo o Velikonocích chodí koledovat lámbas dopis lándžio|ti, -ja, -jo 1. plížit se; 2. lézt lándži|auti, -iauna, -iavo plížit se, chodit laškėna hoblík lañk|ytis, -osi, -ėsi kolébat se latuška (2) br. hliněná nebo dřevěná mísa láuž|ytis, -osi, -ėsi: laužytis kalbą mluvit jinak než obvykle ledin|is, -ė lesklý, železný leisdiñė|ti, -ja, -jo pouštět lenčiūgas (2) le. řetěz lepš|ys, -ė (4) hňup ležánka (1) sl. kamínková vyzdívka kamen liekarsta (1) sl. léky liésvos (2) br. žebřík liẽti, lieja, liejo 1. zalévat, lít; 2. dávat do mlékárny liẽtn|as, -à (4) br. letní vlažný déšť lietuv|ys, -ė (3a) Litevec liežùvis (2) jazyk likd|ytis, -osi, -ėsi zůstat, stávat se, ubývat likti, linkma, liko zůstat limp|ūs, -i (4) přítulný liñksm|as, -à (4) světlý lýti, lija, lijo 1. pršet; 2. tavit se liùrba (1) 1. velká tlustá tříska; 2. lajdák, lenoch lopetà (3a) přední šunka, plec hadřík (3a) šátek záplatička (1) hibr. tlapa půda (4): v podkroví na půdě loupat, -e, -il olupovat silnoretý, -á (1) tlustoruký drásat, -á, -al trhat M můj moje síla (2) le. síla silný, -á (4) le. silný; -ě silně medaile (2) medaile mistr (1) br. tesař mistrová (1) hibr. tesařova žena mistrův, -ova (2) hibr. člen tesařovy rodiny maják, -u (4) sl.: majãvas žūkas chroust makavýkas (2) br. hřib hnědý 167 mananārka (1) br. kabát mānas (4) muž, sám marūnas (2) mariūnas (kvete bíle) masliõnkos (2) sl. záhyby mast|yti, -o, -ė tkát vzory maž sl. snad mašin|ka (1) sl. mlýnek na maso matiẽkin|is, -ė (1) Motiejův, člen rodiny jeho dětí matól|tis, -jasi, -josi sl. ovíjet māžick|as, -a (3b) malý mažiùlk|as, -a (1) hibr. 1. maličký, nejmenší; 2. hubený mēdis (2) klacík, tříska medžiaga (1) 1. dřevo; 2. deska pluhu medžiag|in|is, -ė (2) dřevěný medžiagėlė (2) mladý stromek medžias (2) les mėkynā (2) br. plevy mėlyn|as, -a (1) modrý mėnas (1) 1. měsíc; 2. měsíc menčia (4) brousek, dřevěný brousek mefōdlis (2) sl. hrb mergỹštė (2) děvčátko mèl|sti, -ta, -tė nenosit mēstai (2) br. čempiony mieg|lóti, -a (-ti; -ma), -ójo spát my|lėti, -i, -ėjo mít rád milin|is, -ė (2) vlněný mind|yti, -o, -ė 1. oplodňovat; 2. šlapat mynėja (3) žena, která láme len minutā minuta mir|ti, -ia, -ė zemřít mokytója (1) učitelka hlína (3) jíl máma (4) matka motka (4) sl.: včelí matka včelař moža sl. možná možna sl. možné mula br. (2) moli mūma nám mūmim nám; námi musia (2) moucha musiõmeris (1) muchomůrka mūs|lis, -ė (2) náš N chudák (1) sl. chudý, ubožák nechój|nekój|nekùj br. ať nedakẹpėl|is, -ė (1) hibr. neschopný člověk nedakẹp|ti, -a, -ė hibr. být neschopný nedaugį málo: kāp nedaugį tak málo nedėlia (1) sl. 1. týden; 2. neděle nedidsk|as, -ā (4) malý nemōžna sl. nelze netēp ne tak netēku ne tak nibāšnik|as, -ė (1) br. mrtvý niẽ ne niẽko docela dobrý niẽkur: z ničeho nic bez příčiny nigdy le. nikdy křivoprstý (1) hybridní landovník nōg 1. z; 2. od; 3. za nōsis (1): nōsin ū taryti mluvit nosem nū: pō nū dienai až do dneška nuder|ėti, -ia, -ėjo dobře se urodit nu|dėti, -deda, -dėjo schovat nud(u)odinē|ti, -ja, -jo předat úřadům nu|leiti, -eina, -ėjo 1. zmizet, zahynout; 2. dosáhnout (věku); 3. uletět; 4. stát se; nueiti stamb(u)osna vyvařit se v židovské pokrmy nugarōkaulis (1) páteř nūimdine|ti, -ja, -jo 1. sloupnout, sundat; 2. řezat 168 nuimd|yti, -o, -ė sejmout nukalb|ėti, -a, -ėjo vyléčit zaříkáváním nukap|ti, -ja, -jo useknout nu|kirsti, -kerta, -kirto useknout nusi|plauti, -plūna, -plovė odtéct nusiram|inti, -a, -o nebýt slyšet nurinkd|yti, -o, -ė sesbírat nu|svilti, -svela, -svilo opálit nu|šliūti, -šliūna, -šliūvo odchýlit se, převrhnout se nutāp|yti, -ija, -ijo hybridní tvar, pošlapat nutrauk|ti, -ia, -ė 1. vytrhnout; 2. vytáhnout horko; 3. obelstít, podvést O oberkas (1) le. takový tanec òdžina (1) bělorus. had ožka (4) kluzáky u saní P paausdinė|ti, -ja, -jo znovu tkát paāu|sti, -džia, -dė znovu tkát pabėg|ti, -a, -o odletět pabūd|yti, -o, -ė chvíli pobýt pa|būti, -būna, -būvo počkat pacūkas (2) bělorus. krysa padabarykščia hybridní jako nyní padābn|as, -ą (4) slov. podobný padavolnia (2) slov. vidle s dlouhou násadou padeid|yti, -o, -ė hybridní přiblížit se padėdinė|ti, -ja, -jo pomoci pa|dėti, -deda, dė́jo položit padýg|ti, -sta, -o vyklíčit podlaha (2) podlaha základ (2) základ ztuh|nout, -ne, -l hybrid. ztuhnout, stát se jako dřevo, ne- ohebnému rozseka|t, -á, -al rozsekat podle kvůli prkno (3b) prkno; -eček (2) 1. laťka; 2. sloupek pochyta|t, -á, -al pochytat chyt|it, -í, -il 1. chytit; 2. přistihnout porodi|t, -í, -il porodit pít, -pije, -pil 1. trochu se napít; 2. vypít zaslechnou|t, -e, -l zaslechnout uhas|nout, -ne, -l zhasnout přistihnou|t, -e, -l přistihnout hleda|t, -á, -al hledat vykoře|nit, -í, -il vytrhnout paiš|rinkti, -renka, -rinko vybírat paišvėž|ti, -a, -ė rozvážet pajaud|sti, -čia, -tė pocítit pakapō|ti, -ja, -jo rozsekat pakārtuvai (1) řady pakeldinė|ti, -ja, -jo zvednout pa|kélti, -kelia, -kėlė zvednout nahoru paklō|ti, -ja, -jo položit pākulo|tis, -jasi, -josi prát se pākurálas (34b) prakurzy pakvarbavō|ti, -ja, -jo hibr. natřít pakvie|sti, -čia, -tė zavolat palelis (2) proužek palengvica (2) hřbetní část paliaukė (3b) angína paliaukės (1) taková nemoc selat po litevsku hibr. litevsky nech|ávat, -o, -a nechat zů|stat, -ávám, -al aby zůstal palōtos (2) dial. 1. umytá podlaha; 2. prkna mezi trámy ve stodole na obilí pāls|as, -á (3) nažloutle šedý zmí|chat, -o, -a vyrušit umří|t, -el, -ela zemřít 169 nechá|vat, -al, -ala nechat, položit zapomí|nat, -ná, -něl zapomenout mí|chat se, -chá se, -chal se míchat se odné|st, -náší, -nesl odnést rozné|st, -náší, -nesl nanosít protáh|nout se, -áhne se, -áhl se vysmeknout se vymí|rat, -el, -ela vymřít potlou|ci, -kl, -kla otlouci papečė (3b) hibr. prostor za kamny pa|lít, -lije, -lil 1. rozsypat; 2. snášet vejce, líhnout papjaušt|yti, -o, -ė rozkrájet paplótin|ti, -a, -o rozšířit obvykle po bělorusku paprast|as, -a (3b) rovný, souvislý papri|dėti, -deda, -dodal přiložit papri|gyti, -gyja, -gijo ujmout se papripeckas (1) hybridní paprieždys papririš|ti, -a, -ė přivázat pa|pulti, -puola, -puolė stát se parasoniukas (2) hybridní deštník par|griauti, -griauna, -griovė 1. zbořit; 2. porazit pa|rinkti, -renka, -rinko shrabat; sebrat pariš|ti, -a, -ė svázat parplyčia (2) bělorusky pupen parš|iuotis, -uojasi, -avosi oprasit partėž|ti, -ia, -ė přitáhnout parūk|yti, -ia, -ė zakouřit si parvaž|iuoti, -iuoja, -iavo přijet na koni pasaujį po hrstech pasėd|ėti, -i, -ėjo posedět pasidair|yti, -o, -ė rozhlédnout se pasidraibst|yti, -o, -ė vyvalit se pasieid|yti, -o, -ė přibližovat se; stoupat pasi|eiti, -eina, -ėjo 1. odejít; 2. přijít; 3. popojít pasiejė|ti, -ja, -jo popojít pasikeldinė|ti, -ja, -jo: připouštět hřebce ke klisnám (telatům), být v říji (o klisně, krávě) pasi|kelti, -kelia, -kėlė 1. vstát; 2. povstat; 3. vyskočit pasiklapā|tyti, -ija, -ijo hybridní tvar: pohádat se pasikočio|ti, -ja, -jo hybridní tvar: poválet se pasilai|kyti, -o, -ė chránit se pasi|linkti, -linkma, -liko zůstat pasimuč|yti, -ija, -ijo hybrid. trápit se pasi|pūsti, -pučia, -pūtė zvětšit se pasiskilinė|ti, -ja, -jo rozštěpit se pasisku|sti, -ta, -tė oholit se pasitūgėl|ti, -ja, -jo povyrůst pasi|vyzdėti, -vėima, -vyzdėjo poohlédnout se pasižen|yti, -ija, -ijo hybrid. vést paskrebukas (2) hybrid. škrábanec paskų potom, později paskutin|is, -ė (1) 1. poslední; 2. nejmladší paspjāud|yti, -o, -ė odplivnout si pastyrius (2) br. pastýř pastrónkai (2) br. provazy spojující postraňky s ojí pasvōjemu br. po svém pašakaliūoti, -iuoja, -iāvo naštípat pašāld|yti, -o, -ė vychladnout naštípat|, -uje, -oval nasekat třísek roztanči|t, -í, -il tančit poskakova|t, -á, -al poskakovat si potaha|t, -á, -al ponosit napláca|t, -á, -al dát pár ran popotáh|nout, -á, -al mluvit koktavě podaři|t se, -í se, -il se uspět po|třít, tře, -třel: potřel, zbavit se bobtnák (2) bobtnák pavažė (3b) pavaža 170 jednotliv po jednom pa|vyzdėti, -vėima, -vyzdėjo hledat pažinti, -žįsta (-žina), -žino 1. poznat; 2. vědět; 3. chtít pečiadėgkstė (2) dvířka pece pečiai (4) bedra pelūdnykas (1) sýpka penkel|i, -ios (3b) pětery per|ėtis, -isi, -ėjosi kutálet se pérleidinėti, -ja, -jo přeprodávat pérpa|žinti, -žįsta, -žino pochopit pérrinkd|yti, -o, -ė sbírat len na česání péržvoklinė|ti, -ja, -jo hybr. přejet petrišk|is, -ė (2) člen Petrovy rodiny pie 1. přes; 2. o pieninė (1) pampeliška pieškas (2) sl. písek jižní -á (1) jižní pyh pyh br. živi živi (o čejce) obrácen|ý, -á (4) naruby nalévat, nalévá, nalil 1. sypat; 2. dávat do mléčnice; 3. sypat nalévat se, nalévá se, nalil se nalévat se břicho (4) žaludek nejprve nejprve prst (2) 1. sklizeň; 2. větev nitě bít|, -e, -l dbát, bít šupinky (1) lupy plěcas (2) br. plocha skvrnka (2) hybridní skvrnka, tečka trhat|, -á, -l rvát trhat se|, -á se, -l se drát se, pronikat pletýnka (2) br. cop bramborák (2) sl. placka z vařených brambor, řepy a mouky pliek|ti, -ja, -ė mlátit plỹš|ti, -ta, -o roztříštit se pliusnia (2) lupy plónick|as, -a (3a) tenký plonut|is, -ė (2) štíhlý plòsk|as, -a (4) br. plochý plūgavó|ti, -ja, -jo le. hrnout pluhem plúksn|a (1) 1. pírko; 2. šupina; -ėlė (2) pírko põ podle podzelianiánka (1) br. polozelená popusiáu napůl póra (1) po dvou, dvěma pōsas (2) le. pruh póviršu po povrchu, shora prabáltin|ti, -a, -o vybělit prabavol|ti, -ja, -jo le. zkoušet zadých|at se, -á se, -alo se popadnout dech, vydýchat se přejí|t, -de, -šel přejít předcho|zí, -zí (2) minulý pust|it, -í, -il vypustit pralieska (2) br. šedá, fialově zbarvená (o krávě) oloupat -e, -al oloupat prāma br. přímo, rovnou začín|at, -á, -al začít začín|at, -á, -al začít ohn|out se, -e se, -ul se ohnout se procháze|t se, -el se, -ela se proflákat se protáh|nout, -l, -la protrpět nemoc opé|ct, -e, -ekl br. připražit přím|ý, -á (4) br. rovný nachlazení (2) nachlazení prochlad|nout, -ne, -l prochladnout vyhnat, -o, -ė vyhnat ven přibýt, -bira, -byrėjo: přibýt z nebe, získat zdarma nabobtnat, -sta, -o nabobtnat přičina (2) br. u háčku při: u palce ukazovák; u malíčku prsteník (o prstech) 171 prieg prie; prieš priepuolys (3a) priepuolis prieš: prieš dieną švintant priešdien auštant, paryčiais priešė (1) priešakys priešpilis (1) priešpilnis prigimti -sta, -ė gimti priimčius (2) užkurys priimti -o, -ė priimti prilįsti -ima, -ėmė 1. pasitikti; 2. būti užperėtam prikabinti -a, -o pririšti prikibti -sta, -o priekabiauti priklišti -kliūna, -kliuvo prilipti prikrešti -krečia, -krėtė priversti prilaužti -ia, -ė priskinti primatoti -ja, -jo hibr. privynioti primyžti -a, -ė prišlapinti priminė (4) priemenė primušdinėti -ja, -jo prik alti pripilti, -pilia, -pylė pripilti priprasdinėti -ja, -jo prisipratinti, priprasti pririnkdyti, -o, -ė prirankioti, pririnkti pririšti -a, -ė pririšti prirūgti -sta, -o surūgti prisidairyti, -o, -ė prisižiūrėti pris ieidyti, -o, -ė pasitaikyti prisiglausti, -džia, -dė 1. pasislėpti; 2. priglusti prisikrauti, -krauna, -krovė prisivilkti prisileisti, -džia, -dė pasitikėti prisimuč ioti, -ija, -ijo hibr. prisikankinti prisipūsti, -pučia, -pūtė pasipūsti prisodinti, -a, -o pridėti prispėti, -ja, -o br. pribręsti, prinokti pristoti, -ja, -jo priminti prisūdyti, -o, -ė pasūdyti pr i šalti, -šąla, -šalo sušalti zahřát se, -šyla, -šilo zahřát se ušpinit -ti, -ja, -jo naházet utrhnout, -o, -ė utrhnout zvyk (1) sl. zvyk pečovat -ja, -jo dohlížet prot iv n las, -a (4) br. dotěrný pstrōngas (4) le. vytřeštit oči pūčkūtė (2) hybr. prázdná skořápka vejce pūkčius (2) chmýří, pýří puliūkas (2) ptáček pumpliūkas (2) pupen; kočička (vrby) pumputys (4) pupen— pundyla (2) buclatá, zavalitá žena pundōkas (2) pulec pupojys (3b) puplaišek purkštimai (2) postřikové jedy purvas (4) ušní maz pusāntarlo, -ōs jeden a půl puslis (4) polovina nafouknout, -ija, -ijo br. dout, foukat puvėšys (3b) dýmník na vykuřování včel R rāgutlės (1) sáně; -ėlės (2) sáňky ragūtis (2) 1. zub na hlavě hřídele tkalcovského stavu; 2. úroda raikštis (2) svazek raiziūkas (2) jizva uklidnit -a, -o utišit; přemluvit objevovat se, -jasi, -josi objevit se červenohlavý (2) červenovrcholý rašit, -ja, -jo hybr. rašit razcerūšlyti, -ija, -ijo br. vyprázdnit rozložit, -kėčia, -kėtė hybr. převyprávět rozkládat, -ja, -jo hybr. rozprostřít rozvážet, -ja, -jo hybr. navršit 172 rozdělit, -džia, -dė hybr. rozdělit promíchat, -o, -ė hybr. promíchat rozmočit, -sta, -o hybr. rozmočit rozbít, -a, -ė hybr. rozebrat rozprášit, -ja, -jo hybr. sesypat přeříznout, -pjāuna, -pjōvē hybr. přeříznout rozmočit, -a, -o hybr. rozbřednout rozebrat, -o, -ė hybr. převyprávět vyprávět, -o, -ė hybr. vyprávět rozprostírat | ti, -ja, -jo hybrid. rozprostřít se sestupovat | sti, -džia, -dė hybrid. sestoupit oddělovat se | ti, -ja, -jo hybrid. oddělit se, odloučit se rozprostřít, -skiria, -skyrė hybrid. rozprostřít ředit | ti, -ja, -jo hybrid. naředit, hasit vařit, -vérda, -virė hybrid. svařit rozžínat | ti, -a, -o hybrid. rozžhnout rėkvuokė (2) hybrid. železný kroužek rietuvė (3a) hromada neštípaného dříví sbírat, sbírá, sbíral 1. sbírat z pole; 2. vybírat; lišit se rišalas (3b) vazba chodidla rýtykst | is, -ė (1) východní raičioti | ti, -a, -o ovíjet rȳžsk | as, -a (4) bělor. světle hnědý radit | ti, -í, -il nářeč. poradit rōm | as (2) bělor. rám; -ėlis (2) hybrid. okenní rámeček rána (4) rus. rána jízdní kolo (1) pol. jízdní kolo rukojeť (2) rus. rukojeť ručník (2) běl. ručník podzim (3b) podzim veveruška (2) hybrid. veveruška kouřit |, -í, -il kouřit starostliv | ý, -á (1) má starosti ropucha (2) ropucha druh (4) druh šťovík (2) šťovík ořech (3b) ořech kutálet se |, -í, -el kutálet se S sà své sakūtis (2) hybr. krátký pánský kabátek sáulagrėžtė (1) slunečnice sausavōt | as, -a (1) hybr. polosuchý sėd | ėti, -i, -ėjo 1. sedět; 2. kvokat; 3. trčet, nerůst; 4. žít tam, kde je usedlost sėk | tis, -asi, -ėsi moci, být schopen señbertas (3b) rybíz sesuvà (3b) sestra sė | ti, -ja, -jo rozhazovat siadričk | as, -a (3b) úzký siedka (2) sl. sekera sietka (2) sl. síť siužinkėlė (2) hybr. rybníček skāros (4) prádlo skarvada (3b) sl. pánev skerstūvės (2) místo probodnutí v šíji prasete sklėpas (4) br. sklep sklerōza (1) br. skleróza skregždūtė (2) vlaštovka skrynėlė (2) 1. mlýnská skříň; 2. budka pro ptáky skryp | ti, -ia, -ė skřípat skubavōtai hibr. trochu rychle skūpu sl. málo, ne mnoho skūra (4) br. kůra, kůže slidick | as, -a (3b) kluzký slūžas (2) br. hlen slōb | as, -a (4) br. nepatrný, slabý 173 vrstvy (1) pruhy lýka smala (4) sl.; bičių smala pikis smalėkas (2) br. lepkavý hmyz smetóninga (1) hibr. která má tučné mléko smetona (2) sl. zakysaná smetana, smetana smilginė (3b) spánek smurglys (3) nedospělec snaude (2) uspávačka, taková luční tráva sniegai (4) sněhové závěje snuika (1) br. máselnice sodin|ti, -a, -o nechat sedět na vejcích, líhnout sopulys (3a) 1. bolest; 2. žal sōželka (1) sl. rybník sparnà (4) křídlo spáu|sti, -džia, -dė šlapat, pohybovat spė|ti, -ja, -jo sl. umírat (před smrtí) spicas (2) br. hřebík spjaudinė|ti, -ja, -jo plivat spjaudulas (3a) plivanec sprāgelas (3b) chrastítko stači|as, -ia (4) neohnutý stajōkas (2) sl. 1. zábradlí; 2. sloup stalavà (3b) br. jídelna stalierienė (1) hibr. manželka truhláře stalierius (2) sl. truhlář stalierišk|is, -ė (2) hibr. člen rodiny truhláře stat|yti, -o, -ė dát stimbūras (3b) trám stipriai 1. tvrdě, napjatě; 2. silně, pevně stiprick|as, -a (3b) tvrdý stiprlūs, -i (4) tvrdý st|pti, stimpà, stipo chladnout; vychladnout stōgas (4) sl. stoh, kužel stōr|as, -a (3) 1. velký; 2. široký; -ai ve velkém storùl|is, -ė (2) tlustý; nejtlustší storùlk|as, -a (1) hibr. tlustý stō|tis, -jasi, -jōsi stát se stotyva (2) br. stěna tkalcovského stavu stōvai (2) tkalcovský stav stov|ėti, -i, -ėjo bydlet straublė (4) duha stūkter|ti, -na, -ėjo udeřit su|būsti, -būnda, -būdo probudit se sūdas (2) sl. soud sū|dyti, -džia, -dė solit sugrō|ti, -ja, -jo zapískat, zapípat suguldinė|ti, -ja, -jo zalehnout sukeliō|ti, -ja, -jo otáčet sukeliō|tis, -jasi, -josi kroutit se su|krėsti, -krečia, -krėtė zatřást, zbít sukryžavō|ti, -ja, -jo hibr. překřížit, vyměnit sùk|tis, -asi, -ėsi kroutit se sùk|ti, -a, -ė 1. míchat; 2. mlít; 3. navíjet; otáčet, skrývat ocas sulāš|ti, -o, -ė zašpinit sùlstis (1) šťáva: sùlstis nog mėsōs inkoust sumenč|iuōti, -iuoja, -iāvo nabrousit sumušdinė|ti, -ja, -jo ztlouct sunery|uoti, -uoja, -āvo znervózňovat sunkayōt|as, -a (1) hibr. tlustý sunk|ūs, -i (4) špatný, nekvalitní supānpčio|ti, -ja, -jo 1. utáhnout; 2. zamíchat supykla (2) močálová obměna su|pilti, -pilia, -pylė nasypat, nalít suplý|sti, -ta, -o popraskat sùp|tis, -asi, -ėsi houpat se sūrā|vas, -a (4) br. lněný, nebělený suravieška (2) br. močál sūravōt|as, -a (1) hibr. trochu slaný surinkdinė|ti, -ja, -jo sbírat, kupovat surinkd|yti, -o, -ė 1. sesbírat; 2. postavit vedle sebe surišdinė|ti, -ja, -jo 1. spojit; 2. svázat, zavázat 174 surìšti | ti, -a, -ė přivázat susičiaudėti, -a, -ėjo kýchnout susigamzdyti, -ija, -ijo zmačkat se, nebýt rozprostřený susikam | luoti, -úoja, -āvo chytit se susilaikindinė | ti, -ja, -jo zadržet se susilaik | yti, -o, -ė 1. přestat; 2. zastavit se; 3. ovládnout se susinervū | lti, -ja, -jo znervóznět susinerv | luoti, -úoja, -āvo znervóznit susi | plnti, -pina, -pynė zaplést se susirinkd | yti, -o, -ė 1. dát dohromady; 2. přilnout susisūk | ti, -a, -ė 1. naběhnout (o vředu); 2. stočit se susitikdinė | ti, -ja, -jo setkat se su | siūti, -siūna, -siuvė zašít su | smėgti, -smēnga, -smēgo být zapařený su | stipti, -stīmpa, -stīpo scelit, zmrznout sustodinė | ti, -ja, -jo zastavit se sustó | lti, -ja, -jo usadit se sušald | yti, -o, -ė zmrazit sušáud | yti, -o, -ė opéct chléb sutas | yti, -o, -ė nanosit sutešdinė | ti, -ja, -jo stáhnout sutraukdinė | ti, -ja, -jo svinout su | trinti, -trina, -trynė rozdrtit sutrūpin | ti, -a, -o 1. rozmělnit; 2. nakrmit drobky suváik | yti, -o, -ė zadržet suver | lsti, -čia, -tė udělat suvesdinė | ti, -ja, -jo hibr. rozhněvat suvėl | sti, -da, -dė br. znechutit suvisái úplně, zcela sužerdinė | ti, -ja, -jo natlačit k sobě su | žerti, -žeria, -žėrė 1. natlačit k sobě; 2. navršit násadu sena svietas (1) sl. svět, lidé sviež | lias, -ià (4) sl. svěží opékat se, svítilo svíčka opékat sviriepkà (2) br. vážila svirsnià (2) páka svirsnis (4) páka svòtas (2) br. otec snachy nebo zetě § šakaliūkas (2) dřevěný kolík k napnutí tkaniny při tkaní šalý vedle (ne pod slepicí) strana (4) 1. bok; 2. strana podběl (1) podběl šampón (1) šampon černě pruhovaná tkanina z lnu a pazdeří (2) br. černě pruhovaná tkanina utkaná ze lnu a pazdeří bez slupek | as, -a (1) br. bez slupek člunek (3a) člunkem hubený | as, -a (4) le. štíhlý, hubený štika (2) le. štika hospodyně (2) hospodyně šėkai (4) taková mokřadní tráva (nejspíše viksva) sem sem zaříkávač (2) br. zaříkávač jinovatka (2) sněhová krusta štětiny (2) sl. štětiny sekačky sena (34b) souhvězdí tří hvězd sen | kosit, -āuna, -āvo 1. sekat; 2. brát hedvábn | ý, -á (1) hedvábný letos letos šína (2) sl. podložka, ráfek š | ls, -i: tyto roky letos šišk | a (2) sl. šiška, klas; -ūtė (2) hybrid kobliha šiurpót | ý, -á (1) zježený šlap | at, -ne, -l zvlhnout, navlhnout šliūti, šliūna, šliūvo klopýtat 175 vesel|ý, -á (4) rychlý, veselý, zdravý; -iai vesele, rychle; -ù veselo syčet|, -í, -ěl 1. šumět; 2. vrčet šnůra (2) br. tak silná nit houpat se|, -á se, -al se houpat se tanč|it, -í, -il tančit škod|it, -í, -il dial. škodit jizva (2) br. jizva vyptávat se|, -uje, -oval se ptát křikem studna (3) studna šust šmik rychlý, -á (4) br. rychlý polokaftan (2) br. polokaftan T tais|yti, -o, -ė upravovat táidien (< tája dienà) toho dne tamišk|is, -ė (2) Tomův čeledín tankumà (3a) houština tãp|lyti, -ija, -ijo sl. šlapat, hostit t|às, -à:tais kaftais dříve taš|yti, -o, -ė nosit, vláčet tebùl ať je teei ať nechť, ať zmizí, ať se propadne televizorius (1) echograf tėlias (2) telátko: ingį tėlią až do otelení tel|iuotis, -iuojasi, -iavosi telit se teñp|ti, -ia, -ė 1. nést; 2. být natažený, dosahovat; -tis být napnutý, pružný tennà tam ténnuo tam tèp 1. tak; 2. to; tèp kàp jako mazat se, -jasi, -josi mazat se taška (4) pytel skrývat se, -jasi, -josi hybr. skrývat se otok (2) pulzování táhnout, -e, -la táhnout, nést, krást oblékat se, -á se, -ali se oblékat se, jet celý (1): celý předmět tolik tolik pravice (4) pravá strana tiše tiše trpělivost (1) br. trpělivost stát se, hodit se stalo se topol (1) topol topolník (1) br. tonoucí topol (2) topol hnoj (4) hnůj, výkal tráuk|ti, -ia, -ė vytrhávat tretinà (2) třetina výměry valakas trydėlė (2) průjem trùč|ytis, -ijasi, -ijosi pol. otrávit se tùlis (2) záclona (síťovaná), tyl túojkart (< túoju kartù) tentokrát U ubórščica (1) pol. uklízečka ukolas (2) pol. injekční jehla ukrápas (1) bělorus. vroucí voda ūlyčia (1) pol. vesnice ulicového typu ultõjus (2) pol. lenoch uròčnykas (1) bělorus. zaříkávání trávy urrt vrčet ūtar|yti, -ija, -ijo bělorus. mluvit ūtarka (1) bělorus. řeč, mluva ūžvalka (1) 1. hřibový límeček; 2. obal 176 V chodit, -mladá, -mladý jít marně (4) sl. válka valaknas (3b) sl. plátno vantrobai (2) br. střeva s hnojem vantrobiañka (1) br. játrová paštika var|yti, -o, -ė stumti var|ytis, -osi, -ėsi gintis vaſmas (4) ovád varnāgrūdis (1) námel vartelió|ti, -ja, -jo vartyti večerinka (1) br. večírek vēlinas (3b) čert vēplavót|as, -a (1) hibr. hlupák vrba (4) zastar. jilm kočičky (1) zastar. Květná neděle verk|ti, -ia, -ė: plakat slovy u zemřelého verpstė (2) ženský přeslen veršis (2) býk vesdinė|tis, -jasi, -josi vzniknout vesòlinà (1) le. velikonoční (píseň) vē|stis, -dasi, -dėsipářit se vějačka (3a) vějačka veversys (3b) skřivan vidurn|is, -ė (2) palec (prst) viekas (2) sl. věk vien|as, -à (3) druhý, další; jeden druhého, jeden druhého; vienais čėsais v jednu dobu vientara přesto, totéž vilkas (4): jako vilkas úplně sám vilkódantis (1) černý zub selat vilnóne (2) druh houby s chlupatě ohrnutým okrajem klobouku jilm (1) jilm starš|í, -í (1) starší nejstarš|í, -í (1) nejstarší nadříze|ný, -ná (1) starší (služebně) nahoru provázek (2) šňůrka vše všechno všelijak všelijak všelija|ký, -ká (3) všelijaký hříbeček (2) taková houba, klouzek kvokavka (1) kvočna pronásledovat, pronásleduje, pronásledoval pronásledovat vyhlížet, vyhlíží, vyhlížel hledat krá|st, -de, -dl krást Němka (1) Němka Němec (1) Němec vále|c (4) řádek (sena); -ček (2) malý řádek volió|tis, -jasi, -josi br. 1. házet sebou; 2. ležet, převalovat se vonià (4) mělký plechový kbelíček vōž|tis, -iasi, -ėsi oddělit se Z zacirka (1) sl. polévka z řídké moučné kaše zapalenia (2) le. zápal plic zāra br. hned, brzy zarancica (1) br. jitřenka zāros (4) svítání zelianiañka (1) br. zelenáč zō sl. přes žūžl|yti, -ija, -ijo 1. broukat; 2. obtěžkat zvanelis (2) hibr. chrastítko Ž žāgar|as (3b) 1. větev; 2. odnož; 3. proutek; 4. chvojí; -ūkas (2) větvička žaliai: žaliai kap merkti nějak nakládat zelené 177 žaliavót|as, -a (1) hibr. nazelenalý žālick|as, -à (3b) zelený žafdas (4) na poli řádek posečeného obilí žebras (1) br. 1. žebro; 2. oblouk bočnice koše žem|as, -à (4) krátký žemickai nízko žen|ytis, -ijasi, -ijosi sl. vést žydáuka (1) br. židovka žilainė (2) slatina, namodralá půda žil|as, -à (4) šedý žilavótas, -a (1) hibr. našedlý žilgas (4) vrba žilgutẏs (3b) vrba žilick|as, -à (3b) šedý žin|dyti, -džia, -dė kojit žingsnỹs (4) krok žįsti, žindžia, žindo sát žiūr|ėti, -o, -ėjo 1. dívat se; 2. kontrolovat ž vakāštas (2) br. kostival živat|uoti, -úoja, -āvo hibr. mít průjem žõndas (2) le. moc, stát žvirblỹs (3) vrabec žūika (1) br. hrudka žyvavót|as, -a (1) hibr. štěrkovitý žvó|ti, -ja, -jo br. hrudkovat DIALEKTALE TEXTE IN DER MUNDART VON ŠALČINIAI Shrnutí Jsou uvedeny foneticky transkribované texty z každodenního života v periferním litevském dzūkickém nářečí obce Šalčiniai (okres Dieveniškės v oblasti Šalčininkai), které je úzce spjato s místním běloruským dialektem i místními variantami polštiny a ruštiny. V těchto textech se odrážejí zvyky, způsob života, kultura a hospodářská úroveň Litevců, kteří zde odedávna žijí. Zjišťuje se, že 74% slovní zásoby textů je litevského původu. Z toho vyplývá, že toto nářečí má hluboké kořeny v litevštině, zachovalo si svou litevskou podstatu a odráží současné zvláštnosti litevské fonetiky, akcentologie, morfologie, syntaxe i frazeologie, přičemž poměrně zřetelně vystupují tendence jeho dalšího vývoje. Texty obsahují poměrně mnoho lexikálních archaismů, které jsou v dnešní litevské spisovné řeči již vzácné a v jiných nářečích buď dosud nebyly zaznamenány, nebo se vyskytují zřídka, srov.: vókis, vóké „Němec, Němka“, viralài „zelenina“, priešė „přední strana, přední část“, rušùlys „ořech“, šekai „rákos“, juostelėtas „pruhovaný“, vėima „hledá, hledají“, smilginė „spánek“ aj.; často se vyskytují také archaické termíny, srov.: klastytuvė „houpací kolébka“, menčia „brousek“, šerkšnas „tvrdá, zmrzlá sněhová pokrývka“, vilkódantis „černý zub selátka“ aj. Dále se vyskytují slova se specializovaným významem v tomto nářečí, srov.: gùdas „místní nešlechtický asimilovaný Litevec“, jaunikis „novoluní“, jauniklis „ženich“, vóžtis „sádlo na střevech se snadno odděluje“, papìltì pautùs „dávat vejce dohromady k líhnutí“ aj., stejně jako sémantické dialektismy, které se vyskytují zřídka v jiných litevských nářečích i v litevské spisovné řeči, srov.: pìktas „obrácený vnitřní stranou ven“, piñštas „odbočka nitě“, „část pluhu, na níž je umístěna radlice“, „zub vidlí na hnůj“, žágaras „větev“, „výhonek“, „prut koštěte“; vyskytují se také slovotvorné dialektismy, které mají jiný význam než v litevské spisovné řeči a v mnoha dalších nářečích, srov.: attráukti „odříznout“, apšviėsti „prosvítit“, insùkti „omotat“, nuderėti „dařit se“, prišálti „zmrznout“ aj. Na rozdíl od spisovného jazyka odvozeniny s příponou -ickas, -a v zkoumaném nářečí nevyjadřují zdrobněliny, stejně jako v jiných nářečích, srov.: siaùrickas „úzký, těsný“, plónickas „tenký“. Příponou -inis, -ė se v tomto nářečí od jména hlavy rodiny (otce) odvozuje označení příslušníka této rodiny, které se používá místo v této oblasti málo rozšířeného příjmení 179 se používá, srov.: Tamiškiai „rodina Tomase Staniulise“, Kaziškiai „rodina Kazyse Staniulise“. Pomocí přípon -inis, -ė und -iškis, -ė se také od jmen dědů a otců odvozují patronymika, která opět nahrazují příjmení, srov.: Maciekinio Tamiškio Fel’kà „Feliksas Staniulis, bratr Tomase Staniulise, syna Motiejuse Staniulise“, Čepūkinio Feliksiškio marti „snacha Felikse Staniulise, syna Steponase Staniulise“ aj. Tuto zvláštnost zkoumaného nářečí je třeba považovat za dialektální archaismus, který dosud nebyl zaznamenán. Ve zkoumaných textech se vyskytují také složená časová adverbia, dosud v našich nářečích nezaznamenaná, jejichž základem je instrumentál a jejichž první složku tvoří zájmenné zájmeno, srov.: kok’úojdzień ~ kokiájdien „kterého dne, kdy“, túojdzień ~ tájdien „toho dne, tehdy“, což je zase třeba v litevštině považovat za vzácný archaismus. Tyto texty obsahují také slova novějšího původu, která mají blíže ke slovní zásobě spisovného jazyka a svědčí o jeho vlivu na nářečí, srov.: miškas „les“ vedle běžně užívaného mēdžias „les“, dainúotojas „zpěvák“ vedle běžně užívaného giedórius „zpěvák“. V textech se odrážejí také nářeční zvláštnosti skloňování. Je třeba zaznamenat, že se zde ještě často užívá jmenné duálové číslo, srov.: du spirgučiu „dva smažené škvarky“, dvi telyči „dvě mladé krávy“, a rozkazovací způsob bez přípony -k-, srov.: dù „dej“, eĩ „jdi“. Takové tvary, jako jsou posledně uvedené, se někdy užívají s předponou te- ve významu výzvy, srov.: tebù „ať je, ať jsou“, teeĩ „ať jde, ať jdou“. Texty obsahují také mnoho místních názvů vztahujících se k okolí obce Šaltiniai, které jsou téměř všechny litevského původu, srov.: Kraštinis laakas, Lapėlių kalnas, Sūntakis ~ Sáńtakis aj. K textům je připojen abecední seznam vzácných nářečních slov, opatřených přízvukem a převedených do spisovného jazyka; u nich je uveden význam a v případě výpůjček také původ. Texty z nářečí obce Šaltiniai přinášejí bohatství jazykových (i historických a etnografických) zvláštností téměř izolovaného živého nářečí, zprostředkovávají jeho strukturu víceméně úplně a objasňují způsob života lidí, kteří tímto nářečím mluví. 180