Keletas minčių dėl informatikos žodynėlio

NĚKOLIK MYŠLENEK K INFORMATICKÉMU SLOVNÍČKU Informatika a počítačové vybavení: Výkladový anglicko-litevský slovníček termínů / Sest. V. Dagys, A. Klupsaitė, A. Žandaris. V.: [Baltic Amadeus], 1993. 72 s. Tato knížečka, kterou firma Baltic Amadeus pěkně vydala jako dar členům Svazu litevských informatiků, kteří se zúčastnili šesté konference „Dnů informatiků“, nečekaně1 poskytla příležitost stručně se vyjádřit ke slovníčku a vůbec k terminologii tohoto oboru. O tento obor se v Litvě zajímají už dlouho. Před čtvrtstoletím, v roce 1969, vydal Republikový ústav vědeckých a technických informací a propagandy „Slovník informatických termínů“ A. Trečiokaitė. O dva roky později, v roce 1971, vydalo nakladatelství „Mintis“ obsáhlý „Rusko-litevsko-anglický slovník termínů výpočetní techniky“, jehož autory byli inženýři Vilniuského závodu výpočetních strojů a Zvláštní konstrukční kanceláře výpočetních strojů V. Kairys, A. Kaminskas, Ž. Kudirka, R. Kundrotienė, M. Lipšicas, A. Mačernius, J. Norkus, J. Riaubūnas, J. Stanatis, B. Stulpinas a A. Šliavas. Jde o normativní slovník, který měl „pomoci utvářet a sjednotit“ litevské technické termíny (s. 3). O několik desítek let později vydala Hlavní redakce encyklopedií normativní výkladový překladový „Slovník termínů vědeckých a technických informací“, sestavený A. Trečiokaitė ve Výzkumném ústavu litevských vědeckých a technických informací a technicko-ekonomické analýzy (V., 1983). Konečně v roce 1993 vydal Litevský informační ústav pokračování tohoto slovníku — „Slovník informačních termínů“ (sest. A. Trečiokaitė). Výkladový anglicko-litevský slovníček termínů z informatiky a počítačového vybavení tedy — nemluvě o různých litevských publikacích z tohoto oboru a termínech vysvětlovaných v litevských encyklopediích a zařazovaných do všeobecných výkladových i překladových slovníků — nevznikl ve vzduchoprázdnu. Během posledních desetiletí se ustálila tradice tvorby a úpravy těchto termínů i jejich užívání. Je důležité mít na paměti, že tato tradice je od samého počátku spojena s jazykovou normou — uvedené slovníky posuzovali jazykovědci, zejména K. Gaivenis, a navrhli či upřesnili řadu termínů do nich zařazených. Odborníci z praxe však tyto slovníky příliš nepoužívají a vytvářejí si vlastní žargon z cizích jazyků. Proto když někdy někdo, kdo pořádně neovládá angličtinu, ruštinu, ani koneckonců samotnou litevštinu (a takových lidí dnes není málo!), začne prohlašovat, že neexistují litev- 1 Článek byl napsán po první korektuře tohoto svazku. 203 ských termínů, že dosavadní termíny jsou nevydařené, nevhodné, chybné či podobně, lze jen litovat, že se s těmito „inteligentními stroji“ začali dorozumívat i lidé s nevalným vzděláním. Nahrazování termínů podezřelých z rusismů anglicismy není ani skutečnou, ani seriózní terminologickou prací. O tom, o co se při dalším vytváření a úpravě vlastních termínů opírat, nemá rozhodovat politika ani jazyková okázalost, nýbrž uspořádání a vzornost terminologie. Slepě napodobovat není vhodné žádný jazyk. Zvláště nevhodné je napodobovat výrazové prostředky termínů jiných jazyků. Kořeny litevského názvosloví každého oboru musí být litevské. Zde uvedené jednotlivé myšlenky o vztahu vlastních termínů k termínům jiných jazyků se netýkají daného slovníčku ani jeho sestavovatelů. Mohou být užitečné jak četným uživatelům termínů, tak překladatelům technické literatury i všem, kdo připravují nejrůznější slovníky; ti sami, bez jazykovědců, to většinou ani nedokážou. Vždyť dělat terminologickou práci (a ta je především prací jazykovou) a sestavovat slovníky je třeba umět stejně jako jakoukoli jinou práci. Slovníček sestavený V. Dagiem, A. Klupšaitė a A. Žandarisem ukazuje, že se uživatelé termínů z tohoto oboru ocitli na rozcestí. Při letmém pohledu na to, nakolik se slovníček drží dříve doporučovaných termínů (porovnány byly termíny z prvních 9 stran), se ukázalo, že rozdílů je mnoho a jsou značné. Ne všechny náhrady svědčí o zlepšení terminologického systému. Například jako ekvivalent anglického přídavného jména alphanumeric je uvedeno slovo textinis (dosud obvyklým ekvivalentem je raidinis-skaitmeninis; mimochodem, v novém slovníku A. Trečiokaitė se z nějakého důvodu za lepší považuje slovo simbolinis), ačkoli toto slovo znamená něco úplně jiného. Těžko pochopit, proč se za jediný ekvivalent character považuje simbolis — pokud se pro toto mnohoznačné anglické slovo uvádí jen jediný ekvivalent, pak se podle vysvětlení („samostatný prvek počítačové nebo jazykové abecedy“) mnohem více hodí ženklas, doporučovaný v dřívějších slovnících. Slovníček je především určen litevským čtenářům anglické literatury — obsahuje anglické termíny (je jich přes 450) s litevskými ekvivalenty a vysvětleními v litevštině. Sestavovatelé říkají, že si zvláště přejí zbavit se mnoha anglicismů, které przní litevštinu a které počítačoví odborníci bez rozmyslu užívají (s. 4). Cílem tedy bylo očistit a politevštit litevské informatické termíny. Takové snahy je třeba podporovat a chválit. Především by však bylo třeba vybízet uživatele termínů, aby používali již vydané litevské slovníky. Vynalézáním toho, co již bylo vynalezeno, nebo pozměňováním toho, co již bylo schváleno, lze komunikaci ztížit a rozšířit nežádoucí synonymii či variantnost termínů. Tím spíše, že do slovníčku bylo zařazeno i několik nových synonymních termínů, například: intervãlas a atkarpa „range“, kreipinys a iškvieta „call“, nutylėtas a standartinis „default“, paskyra a prieskyra „account“, visas vardas a pilnas vardas „absolute pathname“, visuotinis kintamasis a globalus kintamasis „global variable“ atd. Není jasné, k čemu jsou taková synonyma. Ale například obvyklý a dlouho užívaný termín elektroninė skaičiavimo mašina mohl zůstat alespoň jako synonymum slova kompiuterio. Do slovníčku bylo, jak se slibovalo, zařazeno několik nových litevských termínů (ne všechny jsou novotvary a ne všechny nahrazují užívané výpůjčky). Některé z nich, jak vyplývá z předmluvy, navrhli terminologové A. Kaulakienė a K. Gaivenis, kteří podle dostupných informací viděli 204 Pouze samotné termíny slovníčku bez vysvětlení; část z nich byla převzata z jiných slovníků připravovaných k vydání. Z jazykového hlediska jim většinou nelze nic vytknout, např.: keitiklis „converter“, kreiptis „access“, lūstas „chip“, rinkmena „file“, sąsaja „interface“, skaitlys „scanner“, spruklys „sprite“, teiktis „message“, tvarkyklė „driver“, valdiklis „controller“, vartiklis „modem“, žymeklis „cursor“ atd. Mnoho ponechaných výpůjček by však mělo být z litevské terminologie rovněž odstraněno, tím spíše, že některé z nich pouze budí dojem takzvaných mezinárodních termínů, a ve skutečnosti jimi nejsou. Je třeba se dohodnout na litevských náhradách za výpůjčky adaptėris „adapter“, argumentas „argument“, centrinis procesorius „central processing unit“, displėjus „display“, duomenų korektiškumas „data integrity“, emuliavimo režimas „compatibility mode“, inverteris „inverter“, komentāras „comment“, kompiuterinė intelektika „artificial intelligence“, korektiškumas „consistency“, magistralė „bus“, masyvas „array“, meniu „menu“, pakėtinis „batch-oriented“, piktograma „icon“, struktūrinis tipas „aggregate type“, šriftas „font“ atd. Do slovníčku se navíc dostala slova, která jsou v jiných terminologických oblastech považována za barbarismy (apatinis kolontitulas „footer“, viršutinis kolontitulas „header“), jazykových hybridů (for ciklas „for statement“, while ciklas „while statement“); vyskytují se i slova pochybného tvoření (spausdinys „listing“, ženklė „marker“ atd.). Konečně i termín použitý v samotném nadpisu slovníčku kompiuterinė įranga je z jazykového hlediska třeba opravit — mělo by zde být kompiuterių įranga (srov. laivo, lėktuvo, traktoriaus įranga, nikoli však laivinė, lėktuvinė, traktorinė). Vysvětlení mnoha termínů ve slovníčku jsou nejasná nebo nepřesná. Nedokázali jeho sestavovatelé jasně, přesně, obvyklým způsobem a srozumitelně definovat a vysvětlit významy termínů, anebo čerpali z nějakých zdrojů, snad psaných v jiných jazycích (texty přeložené nezkušenými překladateli bývají často obtížně srozumitelné)? Kromě toho se část termínů na základě vysvětlení jeví v litevštině jako nemotivovaná a významově nepodložená; například z vysvětlení „řídicí signál nebo zpráva předávaná po přijetí zprávy“ není jasné, proč je to označeno slovem pažyma „acknowledgement“. Neprůhlednost významu termínů a nejasnost vnitřních významových vztahů k označovanému pojmu vyvolávají dojem, že jde o jakési umělé termíny, nepodložené významy vlastního jazyka. Obecně mají vysvětlení termínů různé nedostatky, část z nich je i jazykově vyjádřena poněkud nepřehledně a vyskytují se jazykové chyby, např.: daugiaprograminė (=daugiaprogramė) sistema 82, daugiamodulinės (=daugiamodulės) programos 17, kompiuterinė (=kompiuterių) technika 29, „nevisai (=ne visai) teisingas“ 28, reikšmės pernešimas (=perkėlimas) 24, teksto ruošimas spausdinimui (=rengimas spausdinti) 59 atd. Tento slovníček ukazuje, že v této terminologii je mnoho témat, která si zasluhují diskusi. St. Keinys