Lietuvių kalbos instituto kronika. 1992

KRONIKA LITEVSKÉHO JAZYKOVÉHO ÚSTAVU 1992 Struktura 6 oddělení: Slovníků (vedoucí kandidát filologických věd V. Vitkauskas), Gramatiky (vedoucí doktor filologických věd V. Ambrazas), Jazykové kultury (vedoucí kandidát filologických věd P. Kniūkšta), Terminologie (vedoucí kandidát filologických věd K. Gaivenis), Vlastních jmen (zastupující vedoucí kandidátka filologických věd V. Maciejauskienė), Dějin jazyka a dialektologie (vedoucí kandidát filologických věd K. Morkūnas). 26. května byla zřízena vydavatelská skupina. Jejím vedoucím byl jmenován V. Gružas. Na konci roku 1992 pracovalo v Ústavu 105 lidí, z toho 73 vědeckých pracovníků (5 doktorů filologických věd a 27 kandidátů filologických věd). V doktorském studiu lingvistického zaměření na LKI a VDU studovalo 7 doktorandů. Vědecký výzkum Z rozpočtu Litevské republiky byly financovány práce v těchto oblastech vědeckého výzkumu: výzkum gramatické stavby litevského jazyka, litevská lexikografie, litevská onomastika, kodifikace a kultura litevského jazyka, výzkum a kodifikace kancelářského jazyka, litevská terminologie, výzkum litevských nářečí, dějiny litevského jazyka. Z prostředků státního fondu pro vědu a studium se řešilo téma na objednávku č. 92–417/13 — ”Litevská gramatika” v angličtině. Vydavatelství Bylo vydáno 6 publikací (129, 82 tiskových archů, 52 250 výtisků): K. Gaivenis, A. Kaulakienė, S. Keinys, J. Klimavičius. Terminologické opravy. — V.: Mokslas, 1992. — 160 s. — 1500 výtisků. Jazyková kultura / Sestavil P. Kniūkšta. — V.: Mokslas, 1992, seš. 62. — 91, [2] s. — 3600 výtisků. Kalbos kultūra / Sudarė P. Kniūkšta. — V.: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1992, sąs. 63. — 92 p. — 2000 egz. Litevská nářečí a jejich výzkum. Minulost a současnost (Abstrakty konferenčních příspěvků. 5.–6. listopadu 1992). — V., 1992. — 22 s. — 150 výtisků. Slovník litevského jazyka / Hlavní redaktor K. Ulvydas. — V.: Mokslas, 1991, sv. 15. — 1186, [1] s. — 5000 výtisků. N. Sližienė, A. Valeckienė. Pravopis a interpunkce litevského jazyka. — 2. opravené fotografické vydání. — V.: Mokslas, 1991. — 262, [1] s. — 40 000 výtisků. Účast v tisku Bylo publikováno 49 vědeckých článků (7 v zahraničních publikacích) a 107 popularizačních článků. 245 Vědecké expedice V červnu až červenci bylo uspořádáno 5 expedic za účelem sběru údajů o litevském jazyce: 4 dialektologické (okolí Valkininků, Dieveniškių; Balbieriškis; Suginių, Mindūnų, Labanoro; okolí Skuodu) a 1 slovníková (okres Zarasai). Expedice vedli L. Grumadienė, D. Mikulėnienė, B. Vanagienė, A. Vidugiris a K. Vosylaitė. Celkem sbíralo nářeční, slovníkový a sociolingvistický materiál 42 lidí. Konference a mezinárodní vědecké styky 7.–8. května Na mezinárodní regionální poradě o standardizaci a využívání toponym pobaltských zemí, která se konala v Tallinnu, přednesly příspěvky V. Maciejauskienė („Stav sběru a publikování litevských místních názvů“) a M. Razmukaitė („Místní názvy litevských a etnických oblastí v pracích kartografů“). Od 6. července do 29. srpna byl S. Karaliūnas na vědecké služební cestě na Islandu. Pracoval v knihovně Islandské univerzity a v Institutu Árniho Magnússona. Navštěvoval mezinárodní letní kurzy islandského jazyka. 17.–19. srpna Na mezinárodní terminologické konferenci v Rize přednesly příspěvky A. Kaulakienė („Vztahy mezi mezinárodními a litevskými fyzikálními termíny“) a A. Auksoriūtė („Teorie terminologie Stasise Šalkauskise“; připraveno společně s K. Gaiveniem, S. Keiniem a R. Medisauskienė). 3. října Na konferenci věnované 200. výročí udělení magdeburských práv městu Akmenė přednesla E. Valiulytė příspěvek „Kalikstas Kasakauskas a jeho gramatika litevského jazyka (1832)“. Od 1. listopadu do 31. prosince pobýval S. Karaliūnas na stáži na Stockholmské a Uppsalské univerzitě na pozvání Centra baltských studií Stockholmské univerzity. Pracoval v Archivu severních místních názvů. 5.–6. listopadu Oddělení dějin jazyka a dialektologie uspořádalo vědeckou konferenci „Nářečí litevského jazyka a jejich výzkum. Minulost a současnost“ na památku Antanase Salise (1902–1972). Příspěvky přednesli vyučující VU, VPU a ŠPI a následující vědečtí pracovníci Institutu: A. Sabaliauskas („Profesor A. Salys – člověk a vědec“), K. Ulvydas („Činnost A. Salise na Univerzitě Vytautase Velikého“), V. Maciejauskienė, D. Smatavičiūtė („Kalendářní jména A. Salise“), A. Vanagas („Činnost A. Salise v Komisi pro příjmení a místní názvy při ministerstvu vnitra“), S. Ambrazas („Několik slovotvorných izoglos ve staré litevštině“), N. Čepienė („Původ diftongu ū ve výpůjčkách z němčiny“), D. Mikulėnienė („Vývoj přízvuku předpony *pa- v odvozených substantivních tvarech“), K. Garšva („Konsonantismus příhraničních dzūkijských nářečí“), L. Grumadienė („Mísení přízvukových tříd v řeči mládeže v Punsku“), K. Morkūnas („Několik poznámek k hranicím přístavku“), V. Pranskūnaitė („Názvy ovce a beránka v nářečích“, „Podle údajů „Dotazníků“ A. Salise“), G. Rimukienė („Částice gal a její synonyma v nářečích“), A. Vidugiris („K etapám slavizace jihovýchodní Litvy“), V. Vitkauskas („O variantách skupin an, en, un v určitých slovech a jejich tvarech“). Konference se zúčastnili a vzpomínky vyprávěli také příbuzní A. Salise, kteří přijeli z USA – manželka Sofija a dcera Rimga ila. 246 7. listopadu uspořádala katedra baltské filologie VU Den Jonase Kazlauskase „Témata historické gramatiky“. V sekci fonetiky a akcentologie přednesli referáty K. Garšva („Vývoj fonetiky severních panevėžyských nářečí“), L. Grumadienė („Tendence k transfonologizaci kvantity samohlásek v periferních jihovýchodoaukštaitských nářečích“) a D. Mikulėnienė („K otázce vývoje přízvukových intonací“). V morfologické sekci vystoupili S. Ambrazas („Vývoj tvoření kolektivních názvů v litevštině“), K. Morkūnas („K některým jednotným instrumentálovým tvarům litevských nářečí“) a A. Vidugiris („K užívání genitivu času v litevských nářečích“). 10.–12. listopadu na mezinárodním sympoziu „Vztahy mezi Litvou a Polskem v dějinách střední Evropy 20. století: minulost a perspektivy“, které se konalo ve Vilniusu, přednesli referáty A. Vanagas („Jihovýchodní Litva v místních názvech“), L. Grumadienė („Mechanismus jazykové výměny v jihovýchodní Litvě“), K. Morkūnas („Několik izoglos slovotvorby a tvarosloví východních litevských nářečí“), D. Mikulėnienė („K zvláštnostem hláskového systému východních litevských nářečí“), A. Vidugiris („Litevská nářečí a etnolingvistická situace v jihovýchodní Litvě“) a K. Garšva („Vztahy Litevců a Poláků při obnově nezávislosti“). 23. listopadu se semináře o jazykové kultuře novinářů zúčastnili a přednesli referáty P. Kniūkšta („Pokračující nedodržování norem spisovného jazyka v jazyce novin“), N. Liubinienė, V. Rudaitienė, R. Šiliauskaitė („Cizí prvky ve vilniuských denících“), J. Klimavičius („Mezinárodní slova v novinách“), R. Miliūnaitė („Substantivizace jazyka“). 15.–18. prosince se E. Grinaveckienė zúčastnila konference pořádané Slavistickým institutem Polské akademie věd věnované otázkám interference litevských, běloruských a polských pohraničních nářečí, kde přednesla referát „Slavismy v litevských nářečích Vilniuského kraje“. 17.–18. prosince na mezinárodní konferenci „Jazyková politika v pobaltských státech“, která se konala v Rize, přednesl A. Vanagas referát „Právní úprava užívání jazyků v Litvě“. 21.–22. prosince na konferenci „Problémy východní Litvy: současnost a budoucnost“ přednesli referáty K. Garšva („Problémy litevské kultury ve východní Litvě“) a L. Grumadienė („Nejnovější sociologické výzkumy ve vilniuském okrese“ a „Státní jazyk ve východní Litvě“). V roce 1992 navštívili Institut a zajímali se o práce z litevského jazyka a možnosti spolupráce G. Bense, E. J. Bukevičiūtė (Německo), A. Liuima (Itálie), B. a E. Masiokasovi (USA). Usnesení vlády Litevské republiky 28. ledna byl schválen statut Institutu litevského jazyka (usnesení č. 58). 15. prosince Litevský jazykový institut a Univerzita Vytautase Velikého získaly právo udělovat doktorský vědecký titul v doktorském studiu lingvistiky v oblasti humanitních věd (usnesení č. 944). Usnesení rady Institutu 16. ledna – schváleny: předpisy pro výběrová řízení na pracovní místa vědeckých pracovníků Litevského jazykového institutu a pro (re)atestaci těchto pracovníků; 247 Atestační komise pro rok 1992 (I. Andriukaitienė (tajemnice), K. Gaivenis, A. Kaulakienė, P. Kniūkšta, V. Macijauskienė, K. Morkūnas, G. Naktinienė, J. Paulauskas, A. Sabaliauskas (předseda), A. Valeckienė, A. Vidugiris). 12. března — ředitelem Institutu byl zvolen doktor filologických věd A. Vanagas; byly schváleny pracovní smlouvy na dobu určitou s J. Paulauskasem, K. Ulvydasem a A. Valeckienė; bylo rozhodnuto zřídit archiv Institutu. 21. dubna — byly schváleny: rozpočet příjmů a výdajů LKI na rok 1992 a seznam vědeckovýzkumných prací; zástupcem ředitele pro vědecké záležitosti byl zvolen kandidát filologických věd K. Morkūnas. 26. května — byl odsouhlasen návrh smlouvy o vědecké spolupráci mezi Litevskou akademií věd a LKI; k tisku byl schválen 32. svazek „Otázek litevské jazykovědy“ („Výzkum baltské onomastiky“); byla sestavena redakční rada 17. svazku „Slovníku litevského jazyka“ (I. Erm an ytė, G. Naktinienė, J. Paulauskas, Z. Šimėnaitė, V. Vitkauskas). 18. června — bylo rozhodnuto navrhnout Litevské vědecké radě kandidaturu A. Sabaliauskase do výboru pro udělování národních cen. 18. září — jako kandidáti do komise pro nostrifikaci vědeckých hodností a pedagogických vědeckých titulů byli navrženi 3 členové Rady (A. Sabaliauskas, A. Valeckienė, Z. Zinkevičius); bylo rozhodnuto vstoupit do Sdružení vědeckých institucí; byla schválena žádost o zakázkový vědecký výzkum (příprava „Gramatiky litevského jazyka“ v angličtině). 27. října — k tisku byly schváleny 2 publikace (Jazyková kultura, sešit 64; S. Daukantas. Polsko-litevský slovník. Sv. 1); byly stanoveny nové sazby odměn za dialektologický materiál a materiál z oblasti onomastiky. Data a lidé Obhájili disertační práce kandidáta filologických věd: 9. června — asistent oddělení slovníků Marius Daškus, „Prezentace terminologických faktů v litevské lexikografii“ (vedoucí V. Vitkauskas, oficiální oponenti A. Rosinas a E. Grinaveckienė, recenzující instituce Vilniuská pedagogická univerzita); 23. června — asistent oddělení slovníků Kazimieras Eigminas, „Anonymní litevská gramatika ‚Universitas lingvarum Litvaniae‘, 1737“ (vedoucí V. Ambrazas, oficiální oponenti V. Mažiulis a V. Drotvinas, recenzující instituce Klaipėdská univerzita); 26. června — asistentka oddělení jazykové kultury Rita Miliūnaitė, „Základy normování gramatiky současné litevštiny“ (vedoucí A. Paulauskienė, oficiální oponenti A. Rosinas a V. Būda, recenzující instituce Šiauliaiský pedagogický institut). * * * 7. listopadu starší vědecké pracovnici oddělení gramatiky, kandidátce filologických věd, Nijolė Sližienė bylo 60 let. 24. listopadu Algirdas Sabaliauskas a Aleksandras Vanagas byli zvoleni zahraničními členy Lotyšské akademie věd. Irena Andriukaitienė 248