Lietuvių kalbos instituto kronika. 1996

KRONIKA LITEVSKÉHO JAZYKOVÉHO ÚSTAVU 1996 V červenci 1996 byly informace o Ústavu šířeny prostřednictvím celosvětových počítačových sítí. Lze je najít na adrese: http://www.mch.mii.lt/more/lki/pradzia.htm E-mailová adresa Ústavu: [email protected] Struktura Ředitelem Ústavu do 15. prosince 1996 byl prof. habil. dr. Zigmas Zinkevičius. Zástupci ředitele byli dr. Kazys Morkūnas (pro vědecké záležitosti) a Kęstutis Jurkūnas (pro všeobecné záležitosti). Vědeckou tajemnicí byla do 1. února 1996 Irena Andriukaitienė, od 1. února pak dr. Artūras Judžentis. V roce 1996 působilo v Ústavu šest oddělení: Slovníkářské (vedoucí – doc. dr. Vytautas Vitkauskas), Gramatické (vedoucí – prof. habil. dr. Vytautas Ambrazas), Onomastické (vedoucí – habil. dr. Vitalija Maciejauskienė), Terminologické (vedoucí – dr. Kazys Gaivenis), Dějin jazyka a dialektologie (vedoucí – dr. Kazys Morkūnas), Jazykové kultury (vedoucí – dr. Pranas Kniūkšta). Pracovala také redakční skupina (dočasně ji vedla Neda Marcinkienė). Na konci roku 1996 pracovalo v Ústavu 125 zaměstnanců, z toho 94 vědeckých pracovníků a 34 vědců (2 habilitovaní doktoři-profesoři, 6 habilitovaných doktorů, 4 doktoři-docenti, 23 doktorů). Do společného doktorského studia Ústavu a Univerzity Vytautase Velikého nastoupily Ramute Bingelienė, Asta Kupčinskaitė, Vilija Lazauskaitė, Evija Lipartė ir Vilija Sakalauskienė. Hlavní směry činnosti Usnesením vlády Litevské republiky č. 399 ze dne 21. 3. 1995 O seznamu státních vědeckých ústavů byly stanoveny tyto hlavní směry činnosti Institutu: výzkum lexikologie, gramatické stavby, nářečí a vlastních jmen litevského jazyka, tvorba terminologie; výzkum dějin litevského jazyka a jazykových kontaktů, výzkum fungování současného litevského jazyka ve společnosti a jeho normování. Nejdůležitější rozhodnutí vědecké rady Institutu Dne 20. února byly projednány výsledky vědecké práce Institutu v roce 1995 a plány na rok 1996; bylo schváleno k tisku 68. číslo Kultury jazyka; bylo projednáno 260 právo zahraničních vědců používat počítačovou verzi Slovníku současného litevského jazyka a byla schválena licenční smlouva k jejímu používání; vědeckým tajemníkem Institutu byl jmenován dr. Artūras Judžentis; byla přijata žádost habil. dr. Vitalije Macijauskienė o uvolnění z funkce předsedkyně komise pro doktorské studium a habilitace v oboru lingvistiky v oblasti humanitních věd na VDU a LKI; předsedou této komise byl zvolen habil. dr. Algirdas Sabaliauskas. Dne 22. března byla projednána organizace práce doktorandů VDU a LKI přijatých v roce 1995; byl projednán návrh obecných ustanovení systému vědeckých hodností a pedagogických vědeckých titulů Litevské republiky. Dne 16. dubna byly projednány výsledky mezinárodního hodnocení Institutu; bylo upraveno složení výboru pro doktorské studium Danutė Sabaliauskaitė. Dne 23. května bylo schváleno k tisku 18. svazek Slovníku litevského jazyka, 36. svazek Otázek litevské lingvistiky a program Vytautase Vitkauskase sběru dokladů živého jazyka pro „Slovník litevského jazyka“; byly stanoveny sazby za sběr a sazbu textů lingvistických prací; profesoru habil. dr. Zigmasi Zinkevičiusovi bylo navrženo zastupovat Institut v senátu VDU; byly projednány záležitosti setkání s vedením UNESCO a přijímacího řízení do doktorského studia v roce 1996. Dne 3. července byla sestavena komise pro přijímací řízení do doktorského studia v oboru lingvistiky v oblasti humanitních věd na VDU a LKI v roce 1996; jednalo se o ochranu paláce Institutu v Antakalnisu; podána informace o účasti Institutu na projektu Vědecké a vysokoškolské instituce ve světových počítačových sítích. Dne 24. září bylo schváleno složení výborů pro doktorské studium doktorandek Institutu Ramutė Bingelienė, Asty Kupčinskaitė, Viliji Lazauskaitė, Eviji Lipartė a Viliji Sakalauskienė, přijatých v roce 1996; byl vysloven souhlas se složením výborů pro doktorské studium doktorandů VDU Raimondy Adamonytė, Birutės Briaukienė, Sigita Jankauskaitė a Jovity Liutkutė; bylo upraveno složení výboru pro doktorské studium doktorandky Audry Zavadzkaitė; byl vysloven souhlas s úpravou složení výboru pro doktorské studium doktoranda VDU Gailiuse Laukagalise a s jeho novým složením; byly navrženy kandidatury zástupců Institutu do rezervy odborné komise Centra pro hodnocení kvality studia. Dne 15. října bylo rozhodnuto navrhnout: do soutěže o vědecké ceny Litevské republiky – 7.–16. svazek Slovníku litevského jazyka a jeho autory a redaktory dr. Irenu Ermąnytė, dr. Sofiju Kėzytė, dr. Jonase Paulauskase, dr. Kazise Ulvydase (in memoriam), doc. dr. Vytautase Vitkauskase, dr. Klementinu Vosylytė, Angelė Vilutytė-Rimševičienė a dr. Kazimierase Pakalku; na státní vědecké stipendium – kandidaturu dr. Rity Miliūnaitė; do soutěže o vědecké práce mladých vědců – práci dr. Danutė Marije Liutkevičienė; na státní vědecké stipendium nejvyššího stupně – kandidaturu habil. dr. Algirdase Sabaliauskase; na Cenu Martynase Mažvydase – vědecké práce prof. Jocheno Dietera Rangy. Byla schválena smlouva o vědecké spolupráci mezi Institutem slovanských studií Polské akademie věd (Varšava) a Institutem litevského jazyka a návrh smlouvy o vědecké spolupráci mezi Filologickou fakultou Petrohradské státní univerzity a Institutem litevského jazyka. 261 Dne 30. prosince byl ředitelem Institutu od 2. ledna 1997 zvolen habil. dr. Algirdas Sabaliauskas; do tisku byly schváleny: Lietuvių kalbotyros klausimai sv. 37, Terminologija [Sešit] 3, Program výzkumu litevských nářečí a jejich vzájemného působení. Sociolingvistika. Vydavatelská činnost Gramatika současné litevštiny = A Grammar of Modern Lithuanian / V. Ambrazas, K. Garšva, A. Girdenis, E. Jakaitienė, P. Kniūkšta, S. Krinickaitė, V. Labutis, A. Laigonaitė, E. Oginskienė, J. Pikčilingis, A. Ružė, N. Slizienė, K. Ulvydas, V. Urbutis, A. Valeckienė, E. Valiulytė; red. V. Ambrazas. – V.: Mokslo ir enciklopedijų l-kla. – 1996 – 2. opravené vydání – 743 s.: schémata. – 3000 výt. D aukantas S. Velký polsko-litevský slovník. Sv. 3: r – ž / připravil G. Subačius. Shrnutí v polštině a angličtině. – V.: Mokslo ir enciklopedijų l-kla. – 1996. – 384 s. – 1000 výt. Konference Jonase Jablonského: Na pomezí jazykové kultury a stylistiky: (Teze příspěvků. Vilnius, 4. října 1996) / red. P. Kniūkšta; k tisku připravila D. Vainauskienė. – V.: Lietuvių k. inst. – 1996. – 22 s. – 150 výt. Jazyková kultura. [Sešit] 68 / redakční rada: V. Ambrazas, K. Gaivenis, P. Kniūkšta (odpovědný redaktor), V. Maciejauskienė, R. Miliūnaitė, G. Naktinienė, A. Pupkis, K. Ulvydas; sešit sestavila a k tisku připravila A. Bataitytė. V.: Lietuvių k. inst. – 1996. – 122 s. – 1500 výt. Litevština: badatelé a výzkum. Teze konferenčních příspěvků u příležitosti 450. výročí prvního litevského knihy – Katechismu Martyna Mažvyda. 23.–24. října 1996 / organizační výbor: D. Mikulėnienė, K. Morkūnas, A. Sabaliauskas. – V.: Lietuvių k. inst. – 1996. – 39 s. – 200 výt. Program výzkumu litevských nářečí a jejich vzájemného působení. Přízvukování / sestavili D. Mikulėnienė, B. Stundžia; odpovědný redaktor K. Morkūnas. – V.: Lietuvių k. inst. – 1996. – 91 s. – 300 výt. Slovník litevského jazyka. Sv. 17: Tūlė – valgus / hlavní redaktor V. Vitkauskas; redakční rada: I. Erm anytė, G. Naktinienė, J. Paulauskas, Z. Šimėnaitė, V. Vitkauskas. – V.: Mokslo ir enciklopedijų l-kla. – 1996 – 1079 s. – 5000 výt. Otázky litevské lingvistiky. Sv. 36: Litevština: badatelé a výzkum / svazek sestavili D. Mikulėnienė, K. Morkūnas, A. Sabaliauskas; redakční rada: V. Ambrazas (zástupce odpovědného redaktora), V. Maciejauskienė, D. Mikulėnienė, K. Morkūnas (odpovědný redaktor), G. Naktinienė, B. Stundžia, Z. Zinkevičius. – V.: Lietuvių k. inst. – 1996. – 246 s. – 700 výt. Sabaliauskaitė D. M. Názvy oděvů v litevštině. Shrnutí doktorské disertace v oboru lingvistiky humanitních věd. – V., 1996. – 11 s. – 100 výt. Terminologija [Sešit] 3 / redakční rada: A. Buračas, K. Gaivenis (odpovědný redaktor), A. 262 Kaulakienė, J. Klimavičius (zást. odp. red.) A. Smilgevičius. – V.: Ústav litevského jazyka. – 1996. – 119 s. – 500 výt. Vačiulytė-Romančuk O. Vlastní jména v nářečí okolí Gervėčiai / Odp. red. E. Valiulytė. Shrnutí v angličtině. – V.: Ústav litevského jazyka. – 1996. – 160 s. – 700 výt. Vanagas A. Názvy litevských měst / Připravila a předmluvu napsala V. Maciejauskienė. Shrnutí v němčině. – V.: Nakladatelství vědy a encyklopedií. – 1996. – 322 s. – 3000 výt. Vitkauskas V. Program sběru dokladů z živého jazyka pro „Slovník litevského jazyka“ / Redigovala a doplnila orientačními otázkami I. Ermanytė. – V.: – 1996 – 56 s. – 1000 výt.. Zinkevičius Z. The History of the Lithuanian Language. S předmluvou W. R. Schmalstieg. – V.: Nakladatelství vědy a encyklopedií. – 1996. – 333 s. – 1000 výt. Na vydávání prestižních a dalších nejvýznamnějších prací Ústavu poskytlo v roce 1996 prostředky Ministerstvo školství a vědy a Státní komise pro litevský jazyk z Programu užívání a rozvoje státního jazyka. Účast v tisku Bylo publikováno 63,5 vědeckého článku (z toho 9 v zahraničních publikacích) a vytištěno 43,33 konferenčních tezí (z toho 23,33 z mezinárodních konferencí). Vědecké expedice Oddělení slovníků uspořádalo ve dnech 1.–14. července expedici do okolí Alanty v okrese Molėtai. Expedici vedla Zita Šimėnaitė, zúčastnily se jí Angelė Kaulakienė, Ritutė Petrokienė a Klementina Vosyl irtė. Jazykovědkyním pomáhala učitelka G. Jakučionienė ze střední školy v Alantě a studentky vysokých škol. Během expedice bylo zaznamenáno 24 hodin nářečních textů a do kartotéky Slovníku litevského jazyka bylo odevzdáno 2000 lexikografických kartotéčních jednotek. Oddělení dějin jazyka a dialektologie uspořádalo tři expedice: ve dnech 27. června až 5. července jeli do okolí Ylakių v okrese Skuodas Vita Pranskūnaitė (vedoucí), Ona Aleknavičienė, Rima Bacevičiūtė, Ri čardas Petkevičius, Nijolė Tuomienė a Edmundas Trumpa; ve dnech 8.–19. července sbírali materiál v okolí Balčių v okrese Utena Laima Grumadienė (vedoucí), Ri čardas Petkevičius, Vita Pranskūnaitė, Irena Raišutienė, Nijolė Tuomienė, Aloyzas Vidugiris a studenti Vilniuské pedagogické univerzity; ve dnech 23.–31. července zkoumali nářečí v okolí Taujėnů v okrese Ukmergė Edmundas Trumpa (vedoucí), Daiva Atkočaitytė, Rima Bacevičiūtė, Asta Leskauskaitė, Vita Pranskūnaitė, Audra Zavadzkaitė a studenti Univerzity Vytautase Velikého. Nářeční materiál byl sbírán také v mluvě Linkmenů (Vytautas Kardelis) a Pelesy (Edmundas Trumpa). 263 Podle různých dotazníků a programů (Výzkum nářečí a jejich vzájemného působení, Sběr jazykových faktů, Evropský jazykový atlas) bylo v celém oddělení zaznamenáno přibližně 7000 nářečních datových jednotek a na magnetofonové kazety bylo nahráno přibližně 70 hodin textů. Konference, semináře Na konferenci Etnická kultura v obnovené Litevské republice: vzestup, nebo úpadek?, která se konala ve dnech 26.–27. ledna ve Vilniusu v Domě učitelů, přednesli referáty Jonas Klimavičius (Jak se jazyk stabilizuje) a Vytautas Vitkauskas (Výsledky konečného zániku nářečí). Na 31. litevské národní konferenci fyziky, která se konala ve dnech 5.–7. února, přednesla Angelė Kaulakienė referát Zvláštnosti vývoje fyzikální terminologie. Na vzpomínkové akci na Augusta Schleichera, která se konala 19. února v Litevské národní knihovně Martyna Mažvyda, vyprávěl o životě a díle slavného jazykovědce Algirdas Sabaliauskas. Na vědecké konferenci Ústavu litevského jazyka dne 22. února Statika a dynamika jazyka, věnované 123. výročí narození akademika Jānise Endzelīnse, přednesli referáty Saulius Ambrazas (K vývoji tvoření baltických odvozenin s příponou *-mo-) a Ričardas Petkevičius (K podstatným jménům stejného významu v litevštině a lotyštině). Na Mažvydových čteních, která se konala 28. března v Litevské národní knihovně Martyna Mažvyda, přednesli referáty Juozas Karaciejus (Wolfenbüttelský postil v kontextu litevských písemností Malé Litvy) a Artūras Judžentis (Výzkum jazyka spisů Martyna Mažvyda: stav a úkoly). Dne 18. dubna uspořádalo oddělení jazykové kultury Institutu v magistrátu města Vilniusu seminář Cizí slova očima jazykovědců a uživatelů jazyka. Jonas Klimavičius zde hovořil o hledání chybějících slov a o těch, kdo je hledají, Danguolė Mikulėnienė shrnula práci se slovy a připomínky veřejnosti, Pranas Kniūkšta pojednal o postoji k cizím slovům a vyzval, abychom se nebáli výpůjček, nýbrž cizího ducha. Jurga Girčienė a Loreta Vaicekauskienė připravily speciálně pro tuto akci brožuru Cizí slova a jejich náhrady. Na konferenci Maironisova „Mladá Litva“ ve škole, kterou 22. dubna uspořádalo Muzeum litevské literatury Maironise v Kaunasu, přednesl Vytautas Vitkauskas referát Cennost jazyka a idejí „Mladé Litvy“. Na semináři Latgaliešu literatūras un literārās (rakstu) valodas izpētes problēmas, který se konal 25. dubna v Rēzekne, přednesl Vidmantas Kuprevičius referát O lotyšských slovech v rukopisném slovníkovém rejstříku neznámého autora z první poloviny 19. století, zachycujícím litevské východní nářečí a polštinu. Na semináři Jazyková péče: teoretické a praktické problémy, který ve dnech 25.–26. dubna uspořádala Státní komise pro litevský jazyk při Seimasu Litevské republiky, přednesli referáty Laima Grumadienė (Předpoklad úspěšné jazykové péče – kontakt s veřejností), Pranas Kniūkšta (O strategiích jazykové péče 264 jí), Danguolė Mikulėnienė (Jazyková kultivace: kodifikace a správa), Loreta Vaicekauskienė (Jazyk a prestiž) a Vytautas Vitkauskas (Jak pečovat o naši spisovnou řeč). Na setkání pořádaném 3. května magistrátem města Vilniusu promluvil na téma Cizí slovo jako cizí klobouk o malém národu s velkým slovníkem Vytautas Vitkauskas, o obavách z litevských slov ve veřejných nápisech ve Vilniusu vyprávěl Pranas Kniūkšta. Na mezinárodní konferenci Relikty západobaltských jazyků a kultury pořádané 3.–4. května Baltistickým centrem Klaipėdské univerzity přednesl Aloyzas Vidugiris referát Ze souvislostí mezi lexikem Zietely a jižních aukštaitských nářečí. Porady expertní skupiny baltské sekce OSN o standardizaci zeměpisných názvů, která se konala 6. května v Rize, se zúčastnili a referát přednesli také Marytė Razmukaitė a Vidas Garlauskas. Diskuse Rodný jazyk: obavy o jeho osud pořádané 7. května Domem vědců se zúčastnili Danguolė Mikulėnienė, Aloyzas Vidugiris a Zigmas Zinkevičius. Na semináři konaném 18.–25. května na univerzitě v Göteborgu (Švédsko) přednesl Saulius Ambrazas referát Kategorie slovotvorby baltských jazyků z historického hlediska. Na konferenci Kultura a společnost pořádané 4. června Institutem humanitních věd Kaunaské technické univerzity přednesli referáty Kazys Gaivenis a Angelė Kaulakienė (Extralingvistické zásady kodifikace termínů) a Stasys Keinys (Litevský jazyk na úsvitu 21. století). Na konferenci Národ a jazyk pořádané 7. června klubem Verdenė v Kaunasu přednesli referáty Kazys Garšva (Záležitosti litevského jazyka na okrajích státu) a Zigmas Zinkevičius (Vilnius – centrum světových baltistů). Na konferenci Světového sdružení lituanistů Lituanistika v předvečer 21. století: priority výzkumu, metody a novinky, která se konala 4.–6. července, přednesli referáty Zigmas Zinkevičius (O prioritách výzkumu historické lituanistiky) a Aloyzas Vidugiris (Význam a perspektivy litevských nářečí). Porady hlavní redakce Evropského jazykového atlasu, která se konala 20.–21. září v Institutu lotyšského jazyka (Riga), se zúčastnil Kazys Morkūnas. Účastníkům porady přednesl referát O práci v oblasti lingvistické geografie v Litvě. Na konferenci Jonase Jablonskise Na pomezí jazykové kultury a stylistiky pořádané 4. října v Marijampolė Oddělením jazykové kultury a katedrou litevského jazyka Vilniuské univerzity přednesli referáty Laima Grumadienė (Nářeční prvky ve spisovném jazyce), Asta Kupčinskaitė (Tendence v užívání nelitevských jazykových prvků (složek)) a Pranas Kniūkšta (Šíření kancelářských klišé a jejich rozšiřování). Na konferenci Nacionālā terminoloģija: vēsture, tagotne un perspektīvas, která se konala 22. října v Rize, Albina Auksoriūtė, Kazys Gaivenis a Angelė Kaulakie- 265 … přednesla společný referát Několik myšlenek o litevských terminologických normách. Ve dnech 23.–24. října na mezinárodní konferenci Litevský jazyk: badatelé a výzkum (u příležitosti 450. výročí prvního litevského tištěného díla – Katechismu Martyna Mažvyda), kterou uspořádalo oddělení dějin jazyka a dialektologie Institutu, přednesli referáty Ona Aleknavičienė (Problémy výzkumu lexika Postily Jonase Bretkūnase), Saulius Ambrazas (K původu názvů nositelů vlastnosti s příponou -(i)ūnas), Irena Andriukaitienė (Názvy barev v litevských písemných památkách 16.–17. století), Daiva Atkočaitytė (Distribuce přízvukových typů v diftonzích v nářečí Eržvilkas), Rima Bacevičiūtė (K výslovnosti souhlásek [l] a [l’]), Nijolė Čepienė (Archivní dokumenty z Královce), Kazimieras Gaivenis, Valentinas Černiauskas a Vida Žilinskienė (Banka litevských jazykových termínů), Kazimieras Garšva (Fonetika litevských nářečí jihovýchodního Lotyšska), Jolanta Gelumbeckaitė (Vztah předložkových konstrukcí Vulgáty k ilativu v Bretkūnasově překladu Lukášova evangelia), Elena Grinaveckienė (Frazeologismy litevského původu v běloruských nářečích), Laima Grumadienė (Příjmení obyvatel farnosti Žasliai z poloviny 18. století), Juozas Karaciejus (Kdy vyšla první litevská kniha), Gina Kavaliūnaitė (Chylinského Bible a problém pramene jejího překladu), Pranas Kniūkšta (O substantivizaci zájmena tamsta), Vilija Lazauskaitė (K přízvuku kmene přídavných jmen středního rodu), Asta Leskauskaitė (Směšování souhlásek t’, d’ a k’, g’ v nářečích jižní aukštaitštiny a východní aukštaitštiny vilniuského typu), Evija Lipartė (K některým adverbiálním a lokativním konstrukcím v díle S. Daukantase), Milda Lučinskienė (Některé lexikální rozdíly v evangeliích J. Jaknavičiuse z let 1647 a 1705), Danguolė Mikulėnienė (Vztah podřadicích spojek kad a ką), Kazys Morkūnas (Z morfologie slovesa v díle M. Mažvyda a gramatikách D. Kleina), Alma Ragauskaitė (Dvoukmená osobní jména zemědělců v Žemaitsku v 16. století), Nijolė Tuomienė (Střídání kódů v bilingvním prostředí), Edmundas Trumpa (Některé vlastnosti fonému /a/ v nářečí Pelesa), Aloyzas Vidugiris (Zanavykové – potomci Žemaiťanů, nebo Súdavanů?), Vytautas Zinkevičius (Počítačové zpracování výzkumu starých litevských písemných památek), Zigmas Zinkevičius (První litevská kniha a počátky našeho spisovného jazyka). Kromě toho na konferenci přednesli referáty Anatolij Nepokupnyj z Kyjeva (К проблемам дифференциации славизмов М. Мажвидаса), Ilga Jansone (Vārda cilme un tā semantiskā motivācija (latv. piedurknē)) a Anna Stafecka z Rigy (Izlokšņu īpatnības garīgo dziesmu krājumā „Dzimies Swatas...” (1801)), dále vyučující litevštiny na litevských vysokých školách, doktorandi a další litevští filologové. Dne 6. listopadu na konferenci Kazimiera Būgy pořádané katedrou baltské filologie Vilniuské univerzity přednesli referáty Laimutis Bilkis (K původu a tvoření některých starých helonim), Jonas Klimavičius (Apidemė), Vitalija Maciejauskienė (Klasifikace litevských příjmení (osobních jmen)) a Zigmas Zinkevičius (Jazyk Kuršů, kuršininků, nových Kuršů, nebo Kuršů z Kurské kosy?). 266 Dne 21. prosince na konferenci pořádané Institutem litevské literatury a folkloru u příležitosti 150. výročí kalendářů Laurynase Ivinskise přednesli referáty Albina Auksoriūtė (L. Ivinského Prigimtuomenė. Názvy systematických kategorií) a Vytautas Vitkauskas (Výběr lexika pro tisk (podle díla L. Ivinského). Stáže a služební cesty Ve dnech 30. dubna až 25. května absolvoval habilitovaný doktor Simas Karaliūnas Simas Karaliūnas stáž ve Slovanském ústavu Polské akademie věd. Ve varšavských knihovnách shromažďoval materiály a studoval literaturu k otázkám baltsko-slovanské etymologie a původu a vývoje etnonym slovanských kmenů. Ve dnech 24. června – 2. července se letní školy severských zemí věnované otázkám času a vidu, která se konala ve Vatnahalsenu (Norsko), zúčastnila také doktorandka Čas a vid v časových souvětích současné litevštiny, Jūratė Pajėdienė., která přednesla příspěvek o čase a vidu v současných litevských časových souvětích. Ve dnech 18. srpna až 1. září absolvovala doktorandka Gina Kavaliūnaitė stáž v Antverpách (Belgie). Na letní škole studovala současnou nizozemštinu a v knihovnách shromažďovala materiály o nizozemských překladech Bible. Od 3. září do 31. prosince absolvoval v Institutu stáž profesor Vilniuské pedagogické univerzity Vincentas Drotvinas.Vincentas Drotvinas. Stáž vedl habilitovaný doktor Algirdas Sabaliauskas. Od 4. září do 24. prosince absolvoval habilitovaný doktor Simas Karaliūnas. stáž ve Finském jazykovém ústavu. V helsinských knihovnách studoval literaturu z indoevropské a ugrofinské jazykovědy a shromažďoval materiály pro svou vědeckou práci. Ve dnech 24. listopadu až 22. prosince absolvovala v Nizozemsku stáž doktorandka Gina Kavaliūnaitė. V Amsterdamu a dalších městech se zajímala o prameny překladu Chylinského Bible a pro Institut zajistila faksimilní vydání hlavního z nich – Statenbijbel. Ve dnech 8.–13. prosince absolvovala doktorandka Milda Lučinskienė. stáž ve Slovanském ústavu Polské akademie věd ve Varšavě. Ve varšavských knihovnách shromažďovala materiály pro svou disertaci. Hosté Institutu Ve dnech 27. března až 3. dubna a 22.–30. října pobýval v Institutu a shromažďoval podklady z litevského jazyka pro svou práci vedoucí oddělení Ústavu lingvistiky A. Potebni Národní akademie věd Ukrajiny (Kyjev), profesor Anatolij Nepokupnyj. Na konferenci Litevský jazyk: badatelé a výzkumy přednesl host příspěvek. Ve dnech 12.–17. dubna navštívil Institut aspirant katedry obecné lingvistiky Filologické fakulty Státní univerzity v Petrohradě- 267 ty Aleksej Andronov. Dne 22. května přednesl profesor univerzity v Uppsale (Švédsko) Lars-Gunar Larsson na katedře slovanské filologie Vilniuské univerzity přednášku The influence of Baltic languages on Baltic Finnic languages. Přednášce naslouchali také pracovníci Institutu. Dne 23. května host navštívil Institut. Setkal se s ředitelem Institutu Zigmasem Zinkevičiusem, Kazimierasem Morkūnasem a Algirdasem Sabaliauskasem. Dne 14. června navštívil Institut italský baltský filolog Pietro Umberto Dini. Dne 11. července navštívil LKI a LLTI a prohlédl si stavbu Institutu s fondy litevských studií prezident Litevské republiky Algirdas Brazauskas, prezidentovi poradci Romas Gudaitis, Arvydas Matulionis a vedoucí prezidentské kanceláře Andrius Meškauskas. Dne 18. července Institut navštívil Björn Wiemer z německé univerzity v Kostnici. Dne 13. září navštívili Institut profesoři Lingvistického ústavu Ruské akademie věd Georgij Klimov a Džoja Edelman. Ve dnech 14.–16. září pobýval v Institutu nizozemský filozof Derk Boonstra, který se zajímá o otázky litevských studií. Dne 23. října navštívily Institut a přednesly příspěvky na konferenci Litevský jazyk: badatelé a výzkumy hostky z Lotyšského jazykového ústavu (Riga) Ilga Jansone a Anna Stafecka. Lidé a data 20. ledna oslavil habil. dr. Simas Karaliūnas 60 let. 15. února byl akademik Kazys Ulvydas vyznamenán Řádem litevského velkoknížete Gediminase třetího stupně. 16. února se zahraniční členové Lotyšské akademie věd Zigmas Zinkevičius a Algirdas Sabaliauskas spolu s předsedou Oddělení humanitních a společenských věd Litevské akademie věd, akademikem Algirdasem Gaižučiusem, zúčastnili valného shromáždění Lotyšské akademie věd, které bylo věnováno připomínce padesátého výročí této vědecké instituce. Během slavnosti předal prezident Lotyšské akademie věd Tāls Millers Zigmasovi Zinkevičiusovi diplom zahraničního člena Lotyšské akademie věd. 8. března byla prof. habil. dr. Zigmasovi Zinkevičiusovi v Akademii věd za knihu Dějiny litevského jazyka udělena Státní vědecká cena Litevské republiky za rok 1995 a předán diplom laureáta. 19. března se v Akademii věd konalo setkání s laureátem Státní vědecké ceny Litevské republiky za rok 1995, akademikem Zigmasem Zinkevičiusem. Tématem přednášky byly Počátky litevského spisovného jazyka. Na setkání promluvil habil. dr. Algirdas Sabaliauskas. 9. dubna, na druhý den velikonočních svátků, se mladí pracovníci Institutu sešli se svými rodinami na příjemném večírku v sále Institutu litevské literatury a folkloru, zavzpomínali na staré zvyky spojené s tímto svátkem, tančili a zpívali. 268 Na zasedání senátu Univerzity Vytautase Velikého 17. dubna byl habilitovanému doktorovi Vytautasu Ambrazasovi udělen titul profesora. 28. května obhájila vědecká pracovnice Slovníkového oddělení Institutu Danutė Marija Sabaliauskaitė-Liutkevičienė disertační práci z humanitních věd Názvy oděvů v litevském jazyce. 15. června pracovníci Terminologického oddělení popřáli své kolegyni dr. Angelė Kaulakienė k významnému jubileu. 20. srpna byla dr. Giedriusi Subačiusovi udělena Cena Simona Daukanta za výzkum a zveřejňování díla Simona Daukantase a dalších Žemaitů. U příležitosti 35. výročí časopisu Kultura jazyka se 19. září v sále Institutu litevské literatury a folkloru konala veselá slavnost. Vzpomínalo se na dosavadní práci v oblasti jazykové kultury a s potěšením se hovořilo o obnoveném časopise, který stále vychází. 20. září oslavil dr. Stasys Keinas 60 let. Jubilantovi vzdali hold na slavnostním setkání Terminologického oddělení. 27. listopadu se v Litevském uměleckém paláci konalo představení XVII. svazku Slovníku litevského jazyka, které uspořádalo Slovníkové oddělení. Večerem provázel habil. dr. Algirdas Sabaliauskas, promluvil odpovědný redaktor slovníku Vytautas Vitkauskas, profesoři Zigmas Zinkevičius a Donatas Sauka, ředitel nakladatelství vědy a encyklopedií Zigmas Pocius, spisovatelé Juozas Aputis a Kazys Bradūnas. Uměleckého programu večera se zúčastnili herci Regina Paliukaitytė, Aldona Vederaitė a Remigijus Vilkaitis, zpěvák Danielius Sadauskas a soubor Dijūta. Státní stipendium nejvyššího stupně na léta 1995–1996 bylo přiděleno dr. Kaziui Morkūnasovi. Státní stipendium pro mladé vědce na rok 1996 bylo přiděleno dr. Artūrui Judžentčiui. Jednorázové stipendium Eveliny Kolupailaitė-Masiokienė (USA) za rok 1996 bylo uděleno asistentovi Ričardasovi Petkevičiusovi. V roce 1995 je získal doktorand Institutu Laimutis Bilkis. Ztráty Dne 16. března po krátké těžké nemoci zemřel dlouholetý pracovník Institutu, člen korespondent Litevské akademie věd Kazys Ulvydas (nar. 14. 8. 1910). Dne 12. dubna bylo připomenuto výročí úmrtí bývalého dlouholetého pracovníka Institutu, ředitele, habilitovaného doktora, profesora Aleksandrase Vanagase (12. 8. 1934 – 13. 4. 1995). Dne 22. dubna zemřel dlouholetý pracovník Institutu, doktor Kazimieras Eigminas (nar. 22. 1. 1929). Dne 22. listopadu po dlouhé a těžké nemoci zemřel významný lexikograf, dlouholetý pracovník Institutu, doktor Antanas Lyberis (nar. 6. 11. 1909). Artūras Judžentis 269