XVII a. pirmosios pusės Kauno miestiečių asmenvardžių kilmė

ACTA LINGUISTICA LITHUANICA LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XLIII (2000) Alma RAGAUSKAITĖ Institut litevského jazyka, Vilnius PRVNÍ POLOVINA 17. STOLETÍ PŮVOD OSOBNÍCH JMEN KAUNASKÝCH MĚŠŤANŮ Osobní jména měšťanů Litvy byla zkoumána jen málo1. Na základě označení měšťanů zaznamenaných v knihách kaunaského fojta ze 16. století se začala zkoumat osobní jména obyvatel Kaunasu. Byly pojednány antroponyma litevského původu a zkoumány problémy jejich slavinizace a tvoření (srov. Ragauskaitė 1999: 145–158). Vzhledem ke specifickým rysům původu, pojmenovávání aj. osobních jmen Kaunasanů 16. století tato publikace pokračuje ve výzkumu antroponym měšťanů starého Kaunasu. Cílem tohoto článku je pojednat o původu osobních jmen obyvatel Kaunasu z první poloviny 17. století, klasifikovat je z tohoto hlediska a určit kvantitativní poměr antroponym různého původu. Antroponyma pro tento článek byla shromážděna z knih městských aktů Kaunasu ze 17. století (1603–1629 soudní a fojtská2, 1604–1610 soudní3, 1606–1608 fojtská4, 1608–1616 smíšená fojtská, přísedících a soudní5 a 1610–16226, 1622–16407 přísedících)8. Tyto knihy orgánů samosprávy zapisovali písaři v polštině a latině; v knize přísedících z let 1610–1622 byly zaznamenány také dva krátké zápisy v němčině9. Knihy obsahují zápisy o případech projednávaných u fojtského soudu, soudu přísedících a magistrátu10. Velká část osob zaznamenaných v uvedených knihách jsou Litevci – jak obyvatelé Kaunasu, tak přistěhovalci (srov. Kiaupa 1988: 28). 1 Tyrimų apžvalga žr.: Ragauskaitė 1999: 145–158. Be ten nurodytų darbų, dar plg.: Jonikas 1973: 201–216; Zinkevičius 1976: 125–131; 1977a: 93–101; 1977c: 151–156; Biržiška 1987. 2 Oddělení rukopisů Knihovny Vilniuské univerzity (dále VUBRS). F. 7. č. 13855. 3 Tamtéž. F. 7. č. 13856. 4 Tamtéž. F. 7. č. 13859. 5 Tamtéž. F. 7. č. 13860. 6 Tamtéž. F. 7. č. 13861. 7 Litevský státní historický archiv (dále LVIA). F. SA. B. 13863. 8 Další kniha aktů kaunaského magistrátu z let 1636–1646 je uložena v Ruském státním archivu starých aktů v Moskvě. F. 356. Op. 1. B. 19588. Tuto knihu nebylo možné využít. 9 VUBRS. F. 7. č. 13861. L. 257, 264–265. 10 Podrobný popis těchto pramenů, který uvádí informace o místě uložení dokumentu, signatuře, stavu knihy, jazyce zápisů, správném pořadí listů a publikacích, viz Kiaupa 1973: 125–137; 1988: 40–45. 93 Především je důležité vymezit kritéria, na jejichž základě lze přesně určit, které antroponyma zaznamenaná v historických dokumentech lze přiřadit kaunaským měšťanům. K analýze byly vybrány takové prameny, v nichž je uvedeno, že daná osoba náleží k měšťanskému stavu¹¹, např.: pan Stephan Dwilewicz mieszczanin kowien(ski)12 (MV 248)¹³, Marcinowi Jurgiewiczowi mieszczaninu kowien(skiemu) (dat.; MV 208)¹⁴, Szymona Macieiowicza mieszczanina kowien(skiego) (gen.; MV 413), Joannes Mikiewicz civis caunen(sis) (MV 307), honestus Stephanus Romeyko civis et textor caunen(sis) (MV 271), Jana Stankuna mieszczanina i szewca kowien(skiego) (gen.; MV 155), uczciwy15 Maciej Szawlewicż mieszczanin kowieński (VSM 341)¹⁶ a další. S problémem identifikace měšťanů se při zkoumání osobních jmen Vilňanů setkal Z. Zinkevičius (srov. Zinkevičius 1977b: 46). Způsob pojmenování kaunaských měšťanů v pramenech kolísá. Ve většině případů jsou zaznamenáni dvěma osobními jmény, např.: Georgy Biwilewicz (VSM 25), Francyszka Boniszka (gen.; MV 228), Adama Dominikiewicza (gen.; MV 210), Mikołaja Janowicza (gen.; MV 91), Jakuba Jawgiela (gen.; MV 59), Piotrowi Krzçzonowiczowi (dat.; MV 378), Jana Macieiowicza (gen.; MV 186), Jacobus Węckowicz (MV 75) atd. Vyskytují se také zápisy třemi osobními jmény, např.: Petrus Macieiowicz Bepiršztys (S₂ 127), Paweł Stanisławowicz Bublis (VSM 129), Gaspar Jakubowicz Dawłota (S₂ 218), Joanni Stephanowicz Kropas (S₂ 219), Stanislaus Sczesnowicz Marmukna 11 Plačiau apie tai žr. Ragauskaitė 1999: 146. 12 Zkratky zaznamenané v historických dokumentech jsou doplněny. Doplnění se uvádí v závorkách. 13 Kniha magistrátu a fojta z let 1603–1629 se označuje MV, kniha magistrátu z let 1604–1610 se označuje M, kniha fojta z let 1606–1608 se označuje V, kniha fojta, přísežných a magistrátu z let 1608–1616 se označuje VSM a knihy přísežných z let 1610–1622 a 1622–1640 se označují S₁, S₂. Všechna uváděná antroponyma jsou opatřena metrickými údaji. U každého z nich se v závorkách uvádí pramen a po čárce číslo strany (nebo listu). Při uvádění osobních jmen se usiluje o zachování autentických podob zaznamenaných v historických dokumentech. Pro zjednodušení bylo upraveno pouze několik specifických znaků, totiž ð – d, ƒ – h, σ – s. 14 V článku se častěji používají zkratky názvů pádů: kilm. – genitiv, naud. – dativ, įnag. – instrumentál. Ostatní se vyskytují méně často. Jsou to: dgs. – množné číslo, liet. – litevský, plg. – srovnej. 15 Zde se přikláníme k názoru K. Lepszyho a A. Wolffa, že tituly měšťanů a další informace podobného druhu mají být uváděny podle pravidel moderním písmem (srov. Instrukcja wydawnicza dla źródeł historycznych od XVI do połowy XIX wieku 1953: 30; Wolff 1957: 155–181). 16 Jak je patrné, v některých případech lze antroponyma označující osoby jasně odlišit od doplňujících údajů o funkcích, zaměstnání a povolání měšťanů. Tím se částečně řeší složitý problém rozlišování apelativních příjmí a osobních jmen v kontextu antroponymie počátku XVII. století, který je aktuální i v tomto článku (srov. Zinkevičius 1977b: 59; Maciejauskienė 1991: 31). Některá specifická pojmenování osob navíc umožňují tyto dvě kategorie rozlišovat, protože označují název řemesla, který se změnil v osobní jméno, např.: Maciey Hayduk Styrnik (V 228), Bartłomiej Haidukonis święc (VSM 239) atd. 94 (VSM 200), Mathias Szymkiewicz Milkožientis (S₁ 731), Jacobus Augustynowicz Oszkopaltys (S₂ 132), Piotra Juriewicza Pieczugi (příjmení; M 99), Joani Hreh orowicz Raczkiewicz (S₂ 237) a další. Knihy aktů města Kaunasu psali písaři, jejichž mateřským jazykem patrně nejčastěji nebyla litevština. Proto jsou osobní jména měšťanů zaznamenána velmi nejednotně. Některá antroponyma jsou zapsána poměrně správně, např.: Burba (VSM 278), Janeikis (M 58), Kabaldis (VSM 244), Kulnius (S₂ 183), Survilis (S₁ 804) atd. Část zkoumaných antroponym je polonizována. To je typické také pro osobní jména z jiných historických pramenů (srov. také Būga 1958: 232–233; Falk 1963: 87–95; 1966: 3–8; Otrębski 1963: 267–286; Zinkevičius 1977b: 98–104; Ramonienė 1987: 5–8; Maciejauskienė 1990: 265; 1991: 172–178; 1993: 80; 1994: 16–53). Zde budou pojednány zaznamenané častější případy fonetické substituce a polonizace morfologie antroponym (vynechávání koncovek, nahrazování litevských patronymických přípon slovanskými). V knihách aktů byly zaznamenány tyto nejčastější případy substituce hlásek: a se mění na o, např.: *Burb ažentis – Burbojęcia (příjmení; MV 358), *Krūmadantis – Krumodancia (příjmení; V 238), *Margužis – Morguzia (příjmení; V 118), *Mazgeikūnas – Mozgieykuna (příjmení; V 135), *Mateišiūnas – Mateysunos (MV 413), *Mulka – Mutko (V 66), *Spalis, *Spalys – Spolis (VSM 219), *Steigvila – Steigvito (M 258), *Simkūnas – Szymkunos (MV 54), *Trumpaila – Trumpaylo (MV 386), *Vilkadūravičius – Wilkoduro wicz (MV 100), *Virbaliūnas – Vierbalunos (MV 189) a další. ai se mění na oi (oy), např.: *Gaiževskis – Goyzewjki (S₂ 132), *Ragaišis – Rogoj[za (příjmení; V 228), *Smailis, *Smailys – Smoilis (S₂ 9), *Tarvainis – Tarwoin (S₂ 28), *Žemaitis – Zemoytis (S₂ 80) a další. au se mění na ow, např.: *Daugirdas – Dowgird (M 181), *Gedgaudas – Gedgow d (M 120), *Žostautavičius – Zastowtowicza (příjmení; M 194) a podobně. o se mění na a, např.: *Beinoravičius – Beynarowicz (MV 352), *Jogėłavičius – Jagietowicz (V 302), *Norkevičius – Narkiewicz 3 (MV 91, 329; S₂ 143)17 a další. uo se nejčastěji mění na o, např.: *Juodis, *Juodys – Jodis 3 (S₁ 324; V 42; VSM 399), *Keliuotis – Kielotis (VSM 558), *Plaukuotis – Plaw koc (S₁ 733) a další. š se mění na s, např.: *Pagai kštis – Pagaiktis (S₁ 350), *Šeškelis – [ękielowi (užív.; MV 101), *Šiaudakūlis, *Šiaudakūlys – Saudokula (příjmení; MV 334), *Šikšnis, *Šikšnys – Sikfnis (MV 184), *Šiukšta – Siukfta (MV 94), *Šlubelis – [lubella (příjmení; MV 217) atd. Uvedené případy nahrazování hlásek jinými a monoftongizace dvojhlásek podrobně pojednal Z. Zinkevičius při zkoumání antroponym ze sňatkových matrik kostela sv. Jana ve Vilniusu z let 1602–1615 a křestních matrik z let 1611–1616 (srov. Zinkevičius 1977b: 98–101). 17 Číslo za osobním jménem udává počet osob zaznamenaných na uvedených stranách. 95 Ve všech zkoumaných knihách kaunaských aktů z první poloviny XVII. století se antroponyma zapisují s koncovkami i bez nich, např.: Daviotys (MV 349), Digris (S₂ 212), Dirda (VSM 386), Gniaujdzius (S₂ 9), Gniauzius (MV 196), Kieda (MV 106), Kielis (M 41), Laukis (VSM 368), Maldzius (MV 416), Mulkus (MV 102), Palepis (S₂ 203), Pelukštis (VSM 393), Pempe (VSM 260), Ptaciakis (VSM 324), Podeygis (MV 384), Pozera (MV 376), Puikis (MV 68), Raudis (V220), Rymda (VSM 152), Rymsza (V 95), Rudis (S₂ 26), Stacikis (MV 186), Szawlis (M 156), Szukis (MV 202) a Ginbutt (MV 252), Jaugiel (S₁ 731), Maniuk (S₂ 155), Niuk (S₂ 191), Sidor (M 247), Staciak (VSM), Tarwoin (VSM 213), Wiuk (S₂ 221) aj. Stejně se postupuje i při zápisu týchž osobních jmen: Valentini Džiugas (S₂ 126) – Valentini Džiug (S₂ 131), Szymon Stankunos (MV 78) – Szymon Stankun (MV 136), Lucas Wierbalunis (S₂ 186) – Lucae Wirbalun (S₂ 7), Grigier Wezelis (V 172) – Grigier Wezel (V 172) aj. Bez koncovek se obvykle zapisují osobní jména se slovanskými patronymickými příponami -evič, -ovič, např.: Dwilewicz 3 (S₁ 523; S₂ 249; VSM 72), Łukaszewicz 5(M 521; MV 126, 262, 394; S₂ 55), Markiewicz (MV 160), Mikołajewicz (S₂ 150); Jodkowicz (M 42), Lenartowicz 2 (MV 168; S₂ 110), Michałowicz 2 (S₁ 531; S₂ 18), Wieckowicz (V 183) aj.; se slovanskými příponami typu -sk-, např.: Juchnowski (MV 81), Romanowski 3 (M 53; MV 408; S₂ 85), Szymanowski (VSM 252), Worłowski 4 (MV 228; S₁ 669; S₂ 104; V 101) a podobně. Osobní jména s litevskými patronymickými příponami -aitis, -onis, -ūnas se znatelně častěji zapisují s koncovkami, např.: Kukaitis (S₁ 522), Macaytis (S₁ 694), Plikaitis (VSM 120); Burnionis (MV 325), Masonis (S₁ 666), Narbutonis (MV 180), Simonis 3 (M 29; S₁ 28; S₁ 222); Paciunas (M 244), Waytkunas (VSM 160), Werkunas (MV 132) aj. Bylo zaznamenáno pouze několik desítek osobních jmen s těmito příponami zapsaných bez koncovek: Braidziun (VSM 401), Girdziun (VSM 201), Jankun (S₁ 133), Jałoic (S₁ 450), Koiatun (M 525), Perkun (S₁ 25), Pirciun (S₂ 144), Szymkun 2 (M 192; V 262), Szymon (MV 338), Tomkun (S₂ 142), Wakaryunacy (S₂ 137), Wirbalon (S₁ 694), Wirbalun (S₂ 7). Jako doklad vědomé slovinizace osobních jmen měšťanů je patrně třeba hodnotit případy, kdy je vedle antroponyma bez přípony zaznamenán také jeho protějšek se slovanskou příponou. Kontext knih aktů umožňuje tvrdit, že jde nejčastěji o antroponyma označující tytéž osoby, např.: Valentinus Biwilis (S₁ 495) – Valentinus Biwilewicz (S₁ 401), Franciscus Boniszko (M 51) – Franciscus Boniszkowicz (M 104), Georgius Budris (M 497) – Jerzy Budrewicz (M 391), Jan Burniśzko (VSM 65) – Jan Burniśzkiewicz (VSM 265), Tomasza Dulki (kilm.; MV 414) – Tomasz Dulkiewicz (MV 72), Frąc Gniauzius (MV 196) – Frąca Gniauziewicza (kilm.; MV 394), Jacobi Jaugiel (S₁ 731) – Jacobi Jawgietowicz (S₁ 737), Jana Jodzia (kilm.; MV 246) – Joannes Jodziewicz (MV 96 451), Stanisław Kieloc (VSM 363) – Stanislawa Kielociewicza (kilm.; VSM 297), Jerzego Ludwika (kilm.; V 48) – Jerzego Ludwikowicza (kilm.; V 114), Adami Maniuk (M 133) – Adami Maniukiewicz (M 133), Nicolai Ragel – Nicolai Ragetowicz (S₂ 639), Jurgia Stegwila (kilm.; MV 219) – Jerzemu Stegwiłowiczowi (naud.; MV 182), Petri Stegwit (S₂ 188) – Piotrowi Stegwiłowiczowi (naud.; S₂ 4) aj. Se slovinizací patrně nejčastěji souvisejí také zápisy týchž osobních jmen v podobách s litevskými a slovanskými příponami, např.: Marcin Balciunavtys (MV 217) – Marcinowi Balciewiczowi (naud.; MV 48), Bartholomeum Gryszkavtys (S₁ 119) – Bartholomeum Gryskiewicz (S₁ 318), Joannes Koiałun (M 525) – Joannes Koiałowicz (M 27), Piotra Maciulonia (kilm.; VSM 489) – Piotru Maculewiczju (naud.; VSM 489) – Piotr Maciłowicz (VSM 489), Jana Stankuna (kilm.; MV 155) – Jana Stankiewicza (kilm.; MV 331), Michaeli Szymkun (S₁ 128) – Michaeli Szymkiewicz (S₁ 686) aj. Uvedené údaje svědčí o tom, že osobní jména kaunaských měšťanů byla v první polovině XVII. století různými způsoby slavizována. Ve srovnání se situací ve druhé polovině XVI. století18 lze pozorovat, že v daném období byla slavizace osobních jmen mnohem intenzivnější. Ze zkoumaných knih kaunaských aktů z první poloviny XVII. století bylo vypsáno 1463 dvojčlenných pojmenování různých osob – kaunaských měšťanů19. Prvními členy těchto pojmenování jsou křesťanská křestní jména. Druhými jsou příjmení nebo osobní jména, která je zastupují. Předmětem výzkumu jsou právě druhá osobní jména dvojčlenných pojmenování. Je jich 1463. Z hlediska původu byly vyčleněny tyto skupiny: osobní jména litevského původu a osobní jména nelitevského původu. Při klasifikaci jsme se přidrželi názoru V. Maciejauskienė, že k osobním jménům litevského původu patří pouze ta, která pocházejí „z geneticky vlastních slov litevského jazyka“ (Maciejauskienė 1997a: 109). Zkoumané antroponymy nelze vždy přiřadit k jedné či druhé z uvedených skupin. Proto byla dodatečně vyčleněna ještě jedna skupina osobních jmen – ostatní osobní jména. O původu těchto jmen nelze z důvodu obtíží při určování autentické podoby, extralingvistických faktorů či jiných příčin říci nic určitého. Do této skupiny byla zařazena také antroponyma, jejichž původ lze interpretovat několika způsoby a jejichž možné etymologie jsou někdy téměř rovnocenné. Při určování původu osobních jmen se zde vycházelo především ze slovníku „Lietuvių pavardžių žodynas“, z prací M. Gottschalda, K. Brechenmachera, E. Fraenkela, M. Biryły, 18 Plačiau apie tai žr. Ragauskaitė 1999: 146–147. 19 Některé spory před kaunaským soudem vogta bývaly předávány soudu jiné instituce (srov. Kiaupa 1988: 28). Ne ve všech případech lze tento postup přesně sledovat. Je tedy třeba počítat s určitou odchylkou ve výpočtu. 97 Práce H. Bahlowa, Z. Zinkevičiuse, K. Kuzavinise a B. Savukynase, B. Unbegauna aj.20. Osobní jména kaunských měšťanů z první poloviny 17. století jsou v článku uváděna nere konstruována. Jde o kompaktnější způsob prezentace. Převedení podoby všech osobních jmen do spisovného jazyka by značně rozšířilo rozsah článku. Osobní jména litevského původu Mezi kaunskými měšťany z první poloviny 17. století, kteří jsou předmětem výzkumu, je v knihách aktů zaznamenáno 400 z celkových 1463 antroponym litevského původu. To představuje 27% všech pojednávaných antroponym. Ta se dále podrobněji člení do tří podskupin: stará litevská dvousložková osobní jména a patronymika od nich utvořená, zkrácené podoby dvousložkových antroponym a jejich příponové deriváty a osobní jména přezdívkového původu. Mezi pojednávanými antroponymy litevského původu je 43 takových, která lze zařadit mezi stará litevská dvousložková osobní jména a patronymika od nich utvořená. To představuje přibližně 11% všech antroponym litevského původu: Beynarowicz (MV 352), Biwil (S₂ 172), Biwilewicz 3 (MV 61; S₁ 137; S₂ 218), Biwilewicza 2 (kilm.; V 103; VSM 194), Biwilowi (naud.; MV 168), Dawiotys (MV 349), Dowgird (M 181), Eygird (S₂ 169), Geyłtorowi (naud.; V 103), Giedgowd (M 120), Gimbutt (MV 177), Jagiełowicz (V 302), Jaugita (kilm.; V 191), Jawgiela (kilm.; MV 59), Jawgiełłowicz (S₁ 737), Josudowiczowi (naud.; MV 377), Jowałżaytis (V 13), Narbutonis (MV 180), Norgelowicza (kilm.; MV 352), Radwiłaytis (VSM Srov. 20 Lietuvių pavardžių žodynas 1, Vilnius: Mokslas, 1985; 2, Vilnius: Mokslas, 1989; Gottschald M. Deutsche Namenkunde. Unsere Familiennamen nach ihrer Entstehung und Bedeutung, Berlin: Verlag Walter de Gruyter u. Co, 1954; Brechenmacher K. J. Etymologisches Wörterbuch der Deutschen Familiennamen 1, Limburg a. d. Lahn.: C. A. Starke Verlag, 1960; 2, Limburg a. d. Lahn.: C. A. Starke Verlag 1963; Fraenkel E. Litauisches etymologisches Wörterbuch 1, Heidelberg-Göttingen: Carl Winter, Universitätsverlag, 1962; 2, Heidelberg-Göttingen: Carl Winter, Universitätsverlag, 1965; Бірыла M. Б. Беларуская антрапанімія, Мінск: Навука і тэхніка, 1966; Bahlow H. Deutsches Namenlexikon, München: Keysersche Verlagsbuchhandlung, 1967; Rospond S. Słownik nazwisk śląskich 1, Wrocław-Warszawa-Kraków: Zakład Narodowy im. Ossolińskich-Wydawnictwo, 1967; Бірыла M. Б. Беларуская антрапанімія, Мінск: Навука і тэхніка, 1969; Rospond S. Słownik nazwisk śląskich 2, Wrocław-Warszawa-Kraków: Zakład Narodowy im. Ossolińskich-Wydawnictwo, 1973; Zinkevičius Z. Lietuvių antroponimika. Vilniaus lietuvių asmenvardžiai XVII a. pradžioje, Vilnius: Mokslas, 1977; Сталтмане В. Э. Латышская антропонимия. Фамилии, Москва: Наука, 1981; Бірыла M. Б. Беларуская антрапанімія, Мінск: Навука і тэхніка, 1982; Salys A. Mūsų lietuviškieji vardai. – Raštai 2, Roma: Lietuvių katalikų mokslo akademija, 1983, 267–284; Kuzavinis K., Savukynas B. Lietuvių vardų kilmės žodynas, Vilnius: Mokslas, 1987; Унбегаун О. Б. Русские фамилии, Москва: Прогресс, 1989; Słownik nazwisk współcześnie w Polsce używanych 1–10, Kraków: Polska Akademia Nauk, Instytut Języka Polskiego, 1992–1994; Słownik imion współcześnie w Polsce używanych, Kraków: Polska Akademia Nauk, Instytut Języka Polskiego, 1995. 98 301), Radwiłowicz (MV 101), Radwiłowicza (kilm.; V 258), Radwiłowiczowi (naud.; V 145), Skirmant 2 (MV 385; S₁ 341), Steg wit (S₂ 32), Stegwiłowiczowi (naud.; MV 182), Steigwit (S₂ 188), Steigwito (M 154), Surwiłis (S₁ 804), Tarwoin 5 (MV 10; S₁ 614; S₂ 28; V 292; VSM 213), Wimbaraiciowi (naud.; V 58), Wizgirda (kilm.; VSM 75), Woyzbutonis (MV 64), Zastowtowicza (kilm.; M 194). V pramenech bylo nalezeno pouze 30 antroponym kaunských měšťanů (~8% všech osobních jmen litevského původu), která lze spojovat se zkrácenými podobami starých litevských dvousložkových osobních jmen a jejich příponovými deriváty21: Darguža (kilm.; MV 61), Gierdziunowicz (MV 38), Girdžiūna (kilm.; V 8), Maniuk 4 (M 133; S₁ 198, 351; S₂ 155), Maniuka (kilm.; MV 350), Maniukiewicz (S₁ 433), Maniukiewicza 2 (kilm.; MV 65; V 101), Narkiewicz 3 (MV 91, 329; S₂ 143), Narkun 2 (S₁ 615; S₂ 77), Narkuna 2 (kilm.; V 172; VSM 425), Narkunowi (naud.; MV 353), Narkunowiczowi (naud.; MV 101), Naruszayciowi (naud.; MV 427), Naruszewicza (kilm.; V 151), Rymda 2 (M 391; VSM 152), Rymkowi (naud.; V 27), Rymkowicz (VSM 243), Romeyko 2 (MV 271, 273), Romeykowicz (MV 349). Mezi zkoumanými osobními jmény kaunských měšťanů litevského původu převažují antroponyma přezdívkového původu. Souvisí s konkrétními podstatnými jmény, přídavnými jmény a slovesy litevského jazyka. Je jich 327, což představuje 81% osobních jmen litevského původu: Balciewicz (S₂ 177), Balciunatẏs (MV 217), Berankiṡka 2 (kilm.; V 220; VSM 153), Berankiṡkis (VSM 438), Berankowicz (M 561), Braidžiewicz 2 (V 39; VSM 74), Braidžiūn (VSM 401), Bryzga (kilm.; MV 432), Brizgia (kilm.; V 140), Bublinkiego (kilm.; VSM 261), Budris (M 497), Burba 3 (MV 19; S₁ 731; S₂ 108), Burbela (kilm.; V 17), Burbely 3 (kilm.; V 28, 70; VSM 424), Burbony (kilm.; S₁ 661), Burbowicz (MV 364), Burbojęcia 2 (kilm.; MV 42, 358), Burbulis 2 (MV 69; S₂ 142), Burnionis (MV 325), Burnijka (kilm.; VSM 507), Burniṡka (kilm.; V 167), Burniṡkiewicz 2 (V 207; VSM 265), Burniṡko 3 (MV 155, 212; S₂ 215), Burniṡkowi (naud.; VSM 217), Burniṡkowicza (kilm.; V 92), Dagiel (MV 308), Dagielis (S₁ 684), Daukiewicz (V 145), Dawxia (kilm.; MV 171)22, Dydonia (kilm.; MV 254), Dregniowicza (kilm.; V 122), Dregniu (naud.; V 122), Dryzna (S₂ 242), Dryzniewicz (S₂ 249), Dulki (kilm.; MV 414), Dwilewicz 2 (S₁ 523; VSM 72), Dwilewicza 3 (kilm.; MV 147, 350; V 112), Dwilonis (MV 132), Dwilo wicz (MV 307), Dwitowiczowie 4 (dgs. V 247; VSM 79), Dwjlzencia (kilm.; VSM 145), Džiuga (kilm.; MV 160), Džiugas (S₂ 126), Džiuteta (VSM 52), Džiutety 2 (kilm.; S₂ 52, 62), Džiutetowicza (kilm.; MV 49), Gaidelis (V 272), Gayzewski 3 (MV 128; S₁ 402; S₂ 132), Girulowi (naud.; V 266), Gniauzdzius (S₂ 9), Gniauziewicza (kilm.; MV 394), Gniauzjius (VSM 137), 21 Dėl šių asmenvardžių kiekio ir vietos lietuvių vardyne žr. Ragauskaitė 1999: 150–151. 22V. Mažiulis se domnívá, že osobní jméno Daukša je útvar s příponou -š(a) (-šas), nevzniklo však jako derivát z litevského daug, nýbrž jako příponová zkrácenina dvousložkových osobních jmen s jejich komponentem daug-, srov. Daug-vydas aj. (Mažiulis 1998: 154; 1999: 30). 99 Grasztela (gen.; V 301), Greyciuna (gen.; MV 231), Grykpelis (VSM 279), Grykpell (S₁ 674), Gryk bells (MV 185), Gudaytys (MV 87), Gulbina (gen.; MV 125), Gulbiniewicza (gen.; V 158), Gulbinowicz 2 (S₁ 270; V 278), Jedko (V 304), Jodykloniowi (užit.; V 221), Jodiklonis (V 126), Jodis 3 (S₁ 324; V 42; VSM 399), Jodka (MV 112), Jodkiewicz (V 30), Jodkiewicza (gen.; V 110), Jodkowicz (M 42), Jodoklonis (S₁ 67), Jodzia 2 (gen.; MV 246, 337), Jodźiewicz 2 (V 174; VSM 120), Jodźiewicza (gen.; V 247), Kabald is (VSM 244), Kievda 3 (MV 102; S₁ 495; V 191), Kiela (gen.; M 63), Kielewicz (MV 448), Kietmutys (MV 355), Kieloc 2 (M 118; S₂ 116), Kielocia (gen.; V 274), Kielociewicza (gen.; VSM 297), Kielotis (VSM 558), Kieluciewicz (VSM 257), Kiernowicz (VSM 493), Kiernowski (M 566), Kierotis (M 5), Kierutis (V 236), Kinka (gen.; MV 109), Kiszkielżenc ia (gen.; VSM 393), Koiała (S₁ 267), Koiało 2 (M 576; V 217), Koiałłowicz 2 (MV 179; S₂ 116), Koiałowi (užit.; VSM 200), Koiałun (M 525), Koyrewicz (V 10), Krauielis (V 185), Krumadantis (M 507), Krumodancia (gen.; V 238), Krumodenc (S₂ 18), Krutnaytys (MV 312), Krutynionis (MV 224), Kukaitis (S₁ 522), Kulhius (S₂ 183), Kumpaycia (gen.; V 3), Łatwionis (MV 430), Laudanki 3 (MV 46; V 30; VSM 236), Lauka (gen.; VSM 368), Lenkiewicz (MV 282), Makſztela (S₂ 215), Maldžius 2 (MV 416; V 259), Margutis 2 (M 43; VSM 60), Mazgieyka (MV 332), Mazgieyko (VSM 451), Mergabernia (gen.; MV 74), Mietkołęčia (gen.; V 136), Milczunowicz (MV 401), Morguzia (gen.; V 118), Mozgieykuna (gen.; V 135), Mułka (MV 154), Mułko 2 (V 66; VSM 294), Mułkus (MV 102), Munius (S₂ 223), Nagielewicz (MV 243), Niuk 2 (S₁ 511; S₂ 191), Norżencia (gen.; VSM 256), Oželis (V 8), Pagaykſcia (gen.; S₂ 62), Pagaykſc]ia (gen.; V 16), Pagaykſtis (S₁ 350), Pagai ksztis (M 39), Palepis (S₂ 203), Pafuſewicz (S₁ 729), Pelukscia (gen.; S₁ 73), Peluksztis (VSM 393), Pempe (VSM 260), Perdonis (S₂ 137), Perkun (S₁ 25), Perkunelis (MV 216), Perkunowicz (MV 62), Pierdaytis (S₁ 365), Pierdonia (gen.; MV 311), Pilwelowicz (MV 348), Pirciun (S₂ 144), Ptaciakis (VSM 324), Plakaytis (S₁ 52), Plaukocia 2 (gen.; S₂ 125; V 168), Plaukocę 2 (MV 12; S₁ 340), Plawkoc 2 (VSM 193; S₁ 565), Plikaitis (VSM 120), Plikiem (instr.; V 289), Plikozentis (V 426), Poluktys (MV 108), Prypirktinis (VSM 212), Probul (S₂ 75), Probula (gen.; VSM 131), Puykaycia (gen.; MV 238), Puikis (MV 68), Pukieniewicz (V 248), Pukienowicz (V 233), Pumpuc (VSM 159), Pumpucia (gen.; V 64), Pumpuciewicz (V 175), Pumpucę (S₁ 174), Purela (gen.; MV 184), Puslewicz (V 247), Puſplika (gen.; MV 298), Puſzle (gen.; V 304), Ragelewicz (MV 58), Ragella (gen.; MV 313), Ragetowicz (S₁ 639), Ragiel (S₂ 189), Raudonia (gen.; V 253), Raudosz (VSM 544), Raudożentis (V 268), Raupsia (gen.; V 34), Rawdonkakłowam 2 (množ. užit.; M 39), Rawdoż (M 105), Razel 3 (MV 206; V 108; VSM 222), Razelewicz (MV 72), Razelowi (užit.; MV 258), Razelowicz (MV 67), Rymsza 2 (V 91, 95), Rymszy (gen.; S₂ 52), Rogojſza (gen.; V 228), Rudenaytys (MV 231), Rudys 4 (MV 65, 419; S₁ 62; S₂ 26), Rugena (gen.; MV 216), Rukieniewicz (V 239), Rusteika (V 282), Saldžiuna (gen.; V 266), Saudokula (gen.; MV 334), Sautela (gen.; V 62), Sawodonia (gen.; V 167), 100 Septinptaukiowi (užit.; VSM 114), Se[kielowi (užit.; MV 101), Sik[nis (MV 184), Sileykis (MV 183), Siuk[ta (MV 94), Skilandžiūna (gen.; MV 201), Slubella (gen.; MV 217), Slubellowicz 2 (MV 290, 325), Smoilewicz (VSM 358), Smoilewiczu (užit.; V 197), Smoilinis (V 190), Smoilis (S. 9), Smojlowicz (MV 35), Spalewicz (V 29), Spolis (S₁ 219), Srogaitis (VSM 382), Srogowicz (V 69), Staciakia (gen.; VSM 43), Stacikis (MV 186), Stangielewicz (MV 57), Steybutowicz (MV 388), Strebeyko (MV 181), Sza[wla (gen.; V 69), Sza[wlewicz 4 (MV 170, 217; S₁ 78; V 31), Sza[wis (M 143), Sztubel (VSM 266), Szlubelis (V 176), Szmoilis (S₁ 797), Sznukielewicz (S₁ 144), Szukaitis (M 23), Szukia (gen.; MV 202), Szukiewicz (MV 238), Szukiewicza (gen.; MV 251), Szukis 5 (MV 66, 78, 202; S₂ 166; V 104), Szwairaitis (VSM 262), Szweplunis (M 510), Trylupaytys (VSM 354), Trytunen (instr.; V 169), Trumpaylo (MV 386), Wakarinytys (S₂ 137), Wakaranytis 3 (M 524; V 177, 225), Wakarnaytis (V 153), Webrela (gen.; VSM 219), Wergelowicz (M 497), Werkowicz (MV 62), Werkunas (MV 132), Wer[že[aytys (MV 32), Weže[a 2 (gen.; MV 104; VSM 382), Weželis (V 172), Wierbaszewiczow 3 (množ. gen.; V 9), Wilkodorowicz 3 (MV 100; V 162; VSM 111), Wirbalewicz (MV 433), Wirbalon 2 (S₁ 694; S₂ 138), Wirbalun (S₂ 7), Wiuk (S₂ 221), Wiżbołowicza (gen.; S₁ 287), Worłowski 4 (MV 228; S₁ 669; S₂ 104; V 101), Wortow[kiego (gen.; V 274), Zebrela (gen.; V 49), Zebris (VSM 155), Zeimelis (V 293), Zemaicia (gen.; V 287), Zemaitela 2 (gen.; V 255; VSM 90), Zemaitelowego (gen.; V 34), Zemoytaycia (gen.; MV 433), Zemoytel (S₂ 129), Zemelis (MV 392), Żytaitys (MV 149), Zyrnela (gen.; MV 235). Tuto početná vrstva osobních jmen přezdívkového původu u obyvatel Kaunasu je třeba hodnotit jako univerzální rys historického antroponymického kontextu měšťanů i příslušníků jiných stavů v první polovině 17. století (srov. Maciejauskienė 1991: 243). Na počátku sledovaného období měli mnoho osobních jmen tohoto druhu také obyvatelé Vilniusu (srov. Zinkevičius 1977b: 231). Osobní jména litevského původu V zkoumaných kaunaských městských knihách bylo zaznamenáno 948 (65% všech pojednávaných) antroponym obyvatel Kaunasu nelitevského původu. Jsou rozdělena do tří podskupin: osobní jména odvozená od křesťanských jmen, slovanská antroponyma apelativního původu a osobní jména germánského původu. Mezi osobními jmény obyvatel Kaunasu nelitevského původu převažují jména odvozená od křesťanských jmen. Je jich 523. To představuje 55% všech antroponym nelitevského původu23, např.: Adamowicz 2 (MV 123, 182), Alechnaytys (S₂ 117), Aleknowicz (V 24), Alexandrowicz 3 (MV 229; S₂ 191; VSM 25), Alexandrowicza (gen.; MV Z důvodu stručnosti jsou zde uvedena nikoli všechna, ale pouze většina osobních jmen této skupiny. 101 429), Alexandrowiczow 2 (gen. mn.; VSM 218), Ambrożejewicz (MV 60), Ambrożejewicz 2 (MV 387, 430), Andrułkowicza (gen.; V 231), Andrzejewicz 3 (M 534; V 68, 301), Andrzejewicza (gen.; V 32), Andrzejewiczowi (dat.; V 297), Andrzejewicz 2 (MV 63; S 173), Andrzejewicza (gen.; MV 72), Antoniewicz 2 (MV 160; S₂ 126), Antoniewicza (gen.; S₂ 29), Antonowicz (S₁ 612), Antonowicza 3 (gen.; V 136, 195, 269), Augustynowicz (S₂ 130), Augustynowiczowi (dat.; MV 388), Banijzko (V 10), Bartkiewicz (VSM 212), Bartunikis (S₁ 579), Bartkunayciem (instr.; MV 249), Bantomiejewicz (VSM 317), Bartoszewicza 2 (gen.; V 383; VSM 204), Bartoszewiczowi (dat.; VSM 204), Bernatowicz 4 (M 129, 548; MV 92; VSM 39), Boniszka 2 (gen.; MV 133; S₁ 93), Boniszkowicz 2 (M 104; S₂ 107), Casparowicz (M 366), Casprowicz 3 (M 366, 369, 562), Chomicz (S₂ 247), Chrczonowicza 2 (gen.; S₂ 29; VSM 379), Conradowicz (S₁ 138), Danielowiczowi (dat.; MV 173), Daniłowicz (V 229), Dominik (M 39), Dominikiewicz 4 (M 99; MV 13; S₁ 448; S₂ 6), Dominikowicz 3 (MV 105; S₁ 46; V 25), Gasparowicz (S₁ 25), Grigierowicz 3 (MV 60; V 158; VSM 50), Grygiewicza (gen.; VSM 21), Grygonis (MV 155), Grigorowicz (S₁ 14), Grygowicza 2 (gen.; V 30, 136), Grygowiczem (instr.; V 32), Grygowiczowi (dat.; VSM 458), Gryskiewicza (gen.; MV 124), Griszkaitis 2 (M 141; S₁ 119), Gryszkiewicz 2 (S₁ 180; V 12), Hrehorowicza (gen.; VSM 43), Hryskaytys (S₁ 180), Hryszkiewicz 2 (M 97; VSM 398), Iwanowicz 2 (S₁ 43; VSM 209), Iwanowicza (gen.; V 4), Jakonis (MV 378), Jaksztowicz (M 137), Jakubowicza 4 (gen.; V 14, 126, 130; VSM 417), Jakubowiczem (instr.; VSM 167), Janczykie(wicz) (MV 52), Janetkis (M 58), Jankun 3 (M 31; S₁ 89, 133), Janowicza 5 (gen.; MV 159, 371; V 43, 203; VSM 186), Jarmolowicz (MV 174), Jasoc (S₂ 174), Jasocia (gen.; M 95), Jasociowi (dat.; VSM 325), Jafotis (S₁ 480), Jędru(s)zkowicza (gen.; VSM 161), Jędrzejewiczem (instr.; V 58), Jędrzejowicz 2 (M 221; V 221), Jononis 2 (VSM 353, 396), Joz(e)phowicz 2 (MV 240, 243), Juchnowicz 3 (S₁ 735; S₂ 7; VSM 246), Juchnowicza (gen.; MV 64), Juchnowski 3 (MV 81; S₁ 625; VSM 375), Junayciem (instr.; V 58), Jurczun (MV 379), Jurewicz (S₂ 225), Jurgielewicz (MV 62), Jurgielis 2 (MV 104, 231), Jurgiewicza 2 (gen.; MV 139, 332), Jurgiewiczem (instr.; MV 371), Jurgiewiczowi 2 (dat.; MV 425; V 170), Juriewicz 3 (MV 101, 226; VSM 446), Juriewicza 2 (gen.; M 583; V 259), Juriewiczem (instr.; V 122), Jur(i)onis (M 153), Kasperowicz 2 (VSM 254, 346), Kasprowicz 3 (MV 418; S₁ 24; V 203), Kasprowiczowi (dat.; V 218), Każen (S₂ 22), Każena (gen.; MV 246), Kirel (VSM 353), Kondratowicz (M 532), Kotkun (M 96), Kręczonowicz 6 (M 145; MV 138, 420, 442; S₁ 528; S₂ 83), Krzysztofowicz (MV 68), Lawrynowi (dat.; S₂ 244), Lawrynowicz 5 (M 258, 448; MV 412, 422; S₂ 244), Lawrynowicza 2 (gen.; M 521; MV 358), Lenartowicz 2 (MV 168; S₂ 110), Lenartowiczowi (dat.; MV 190), Ludkuna (gen.; VSM 243), Ludwika (gen.; V 48), Ludwikiewicz (M 517), Ludwikowiczowi (dat.; V 186), Łukaszewicz 5 (M 521; MV 126, 262, 394; S₂ 55), Łukaſzewicza (gen.; V 22), Łukianowiczowi (dat.; MV 418), Macaytis (S₁ 694), Maciejewicza 4 (gen.; MV 65; S₁ 700; S₂ 166; VSM 277), Maciejowicza 5 102 (gen.; MV 186, 410, 413, 418; S₂ 227), Maciejowiczowi (dat.; V 213), Maciejowiczu (dat.; S₂ 162), Maciul (VSM 88), Maciulewiczu (dat.; VSM 489), Maciulowicz (S₁ 505), Mackiewiczowi (dat.; V 188), Marcinowicz 3 (M 254; S₁ 140; V 240), Marcinowicza 2 (gen.; MV 208; VSM 121), Marcinowiczem (instr.; V 43), Markiewicz (MV 160), Markiewiczem (instr.; VSM 396), Markowicz (VSM 480), Markusz (MV 362), Masiewicz (V 216), Masiewicz (VSM 244), Masonis (S₁ 666), Mateysunos (MV 413), Mathufonis (S₁ 721), Matyaszowicz 2 (MV 241, 427), Matłaycia 3 (gen.; V 64, 95, 145), Matłaytys 2 (MV 405; V 29), Matulewicz (S₂ 59), Matułonis (gen.; MV 183), Metałkaiciem (instr.; VSM 353), Michaitowicza (gen.; MV 284), Michalkowicz (MV 187), Michalowicz 2 (S₁ 531; S₂ 18), Michalowicza 2 (gen.; MV 147, 227), Michalowiczowi (dat.; S₂ 19), Michnaycia (gen.; MV 85), Michnowicz (S₁ 649), Michowkiego (gen.; S₂ 29), Mikiewicz 2 (MV 307; S₂ 19), Miktałzewicz 2 (S₁ 669; S₂ 116), Mikłałzewicza 2 (gen.; V 214; VSM 62), Mikołajewicza (gen.; MV 66), Mikołajewiczowi (dat.; MV 274), Mikołajowicza (gen.; V 20), Mitałewicz (MV 57), Mitkiewicza (gen.; MV 143), Moyzeszowicz (S₂ 134), Pacewicz (MV 178), Paciunas (M 244), Paskiewicz (S₁ 377), Paszkiewiczem (instr.; VSM 546), Pawłowicz 7 (M 56, 110, 413; MV 242, 34; S₁ 339, 657), Pawłowicza 3 (gen.; MV 172, 221; VSM 228), Petkiewicz (MV 237), Petkun (VSM 218), Piotrowicza 3 (gen.; M 434; V 197; VSM 286), Piotrowiczowi (dat.; S₂ 52), Romanowicz 5 (M 516; S₁ 229, 285; V 105; VSM 62), Romanowicza (gen.; VSM 71), Romanowski 3 (M 53; MV 408; S₂ 85), Romanowskiego (gen.; S₁ 285), Romanowskiemu (dat.; V 226), Romaszkiewicza (gen.; MV 319), Szczepanowicz 5 (M 261; MV 37; S₁ 140, 545; V 5), Szczęsnowicz 2 (M 99; VSM 316), Sidor (M 247), Sienkiewicz (MV 154), Simonis 3 (M 29; S₁ 28; S₂ 222), Symonowicz 3 (S₁ 46; V 93, 167), Stanisławowicza 3 (gen.; MV 29, 159, 397), Stanisławowiczowi 3 (dat.; MV 397; V 135, 155), Staniulewicza (gen.; MV 418), Stankiewicz (MV 434), Stankiewicza (gen.; MV 145), Stankiewiczu (dat.; MV 434), Stankowicz 2 (S₂ 31; V 44), Stankuna (gen; MV 155), Stasiewicz (M 369), Stałkiewicz (S₂ 181), Stephanowicz 9 (M 517; MV 56, 88, 156, 182, 320; S₁ 14, 629; S₂ 112), Szymanowicz (S₂ 181), Szymanowski 2 (M 266; VSM 252), Szymkiewicza (gen.; V 51), Szymkowicz 4 (M 408; V 9, 109; VSM 240), Szymkowicza (gen.; V 15), Szymkun 2 (M 192; V 262), Szymkun(a) (gen.; VSM 343), Szymkunos (MV 54), Szymon (MV 338), Szymonowicz (MV 435), Tomałzewicz 5 (S₂ 64, 173; V 135, 215, 221), Tomkiewicz (S₂ 34), Tomkiewicza (gen.; VSM 453), Tomkun (S₂ 142), Urbanowicz 6 (M 230; MV 111; S₁ 61, 100; S₂ 133; VSM 34), Urbanowicza (gen.; MV 228), Wacławowicz 4 (M 176, 223; S₂ 159; V 249), Wayłkunas (VSM 160), Walentynowicz 6 (S₁ 175, 694; S₂ 69; VSM 59, 253, 281), Walentynowicza 2 (gen.; MV 27, 69), Walentynowiczowi (dat.; V 50), Wałowicz (V 42), Węcławowicz 4 (M 113, 285; S₂ 153, 165), Wenskiewicz (VSM 339), Więckiewicz (S₂ 216), Więckowicza 2 (gen.; S₁ 244; V 183), Więckowiczem (instr.; V 177), Woyciechowicz 8 (M 1, 335, 521; MV 157, 211; S₁ 46; S₂ 185, 236), Woyciechowicza (gen.; VSM 78), Woytkunowicz (S₂ 242), Wołtowicz (M 532), Zienicki (S₂ 232) a další. 103 V pramenech bylo nalezeno 270 osobních jmen, která lze spojovat s konkrétními apelativy slovanských jazyků. To představuje až 29% antroponym neslovanského původu, např.: Balbierun (S₁ 554), Balwierowicz (M 142), Balwierun (M 52), Batwierż (MV 258), Baranowſki (MV 257), Bednarż 7 (MV 108, 179, 196, 298, 326; V 60, 219), Bednarża 2 (gen.; MV 192; VSM 281), Bielskiego (gen.; S₂ 30), Boiażyn (M 561), Brakarzewicz (S₂ 425), Budnik 2 (MV 291, 306), Budnika 2 (gen.; MV 103, 219), Cieszyński (S₂ 170), Czajewski 2 (M 165; S₂ 427), Czarnawski 4 (M 4, 239; V 274; VSM 199), Czarny (S₁ 187), Czernia (gen.; V 305), Dobrzałowski (S₂ 244), Garbarża (gen.; VSM 366), Garncarz (V 100), Garncarża 3 (gen.; MV 104, 397, 433), Gorſki 2 (S₁ 569; S₂ 211), Gradowſki 2 (M 281, 515), Gradowſkiego (gen.; V 150), Kalinowski (V 125), Kamieńskiemu (dat.; MV 390), Kobelski (S₂ 177), Kossowski (VSM 50), Kotlarz (M 137), Kotlarża 2 (gen.; MV 208; V 188), Koval 3 (M 554, MV 257, 413), Kovala (gen.; MV 257), Kovale 2 (pl. VSM 521), Kowalewſkim (instr.; MV 231), Kozakiewicz (MV 314), Koziełkowicz 2 (V 270; VSM 202), Kozieniakaitis (M 16), Kramnik 2 (MV 353; V 236), Krawiec (MV 364), Krupski 2 (MV 143; VSM 524), Kusznierża (gen.; VSM 21), Malarż (VSM 45), Malinowſki (MV 439), Masalski (VSM 221), Melnikowicz (S₁ 318), Mielnika (gen.; MV 140), Mielnikowicz (M 309), Mielnikowicża (gen.; VSM 280), Mielnikowiczowi (dat.; V 209), Mioduszewski (M 235), Mleczko (S₁ 663), Młynarża (gen.; V 125), Młodżianowski (S₁ 722), Mutarż 3 (MV 173, 258; VSM 133), Mularża 2 (gen.; MV 257, 433), Orłowſki (S₁ 547), Orłowſkiego 2 (gen.; MV 57, 60), Oftrowſki (MV 184), Piekarzowi (dat.; MV 426), Piwowara (gen.; MV 321), Piwowarowi (dat.; M 439), Poſtrzygacz 3 (M 53; MV 166; VSM 20), Przewoźnika (gen.; MV 150), Puczkiewicz (S₁ 614), Puczkiewiczem (instr.; V 232), Puhacz 2 (M 127; VSM 215), Raczko (S₁ 140), Rakowski (VSM 359), Rybak (MV 430), Rybnik a (gen.; MV 347), Rymarz 2 (M 41; VSM 138), Rymarża (gen.; MV 342), Rzeczyca (S₂ 166), Rzeczycki (S₂ 201), Rzeźnik 7 (M 66; MV 224, 240; S₁ 448; VSM 240, 371, 448), Rzeźnikiem (instr.; MV 216), Sczohoła (gen.; VSM 234), Siodlarż (MV 379), Skotnicki (VSM 230), Sloſarż 5 (MV 122, 238, 326, 353, 356), Słuszkiewicz (MV 224), Sokołowskiemu (dat.; MV 220), Stel mach (V 185), Stolarż 2 (M 353; MV 81), Stucżny (MV 183), Szablowſkiego (gen.; MV 401), Szeleźniewicz (MV 95), Szewca 2 (gen.; MV 199; S₁ 332), Szewcem 2 (instr.; VSM 300, 322), Szklarż 2 (V 172; VSM 376), Szwiec 2 (V 90, VSM 2), Tatarzyn (M 203), Tkacz 6 (MV 106, 232, 334, 351; V 185; VSM 223), Tokarz 2 (MV 340; VSM 249), Tokarża 2 (gen.; MV 104, 230), Wydra (S₁ 102), Wołk (V 64), Wolskiego (gen.; V 123), Zapolski (S₂ 225), Zapolskiemu (dat.; MV 81), Zarecki (V 94), Zawacki (MV 125), Złotnik (VSM 370), Złotnika (gen.; MV 81), Żuk (M 40), Żukowſki (MV 49) a další. Množství osobních jmen tohoto původu lze považovat za specifický rys antroponymie měšťanského stavu (srov. také Zinkevičius 1977b: 116). 104 Vznik některých osobních jmen této skupiny by bylo možné považovat za důsledek již zmíněného polonizování antroponym. Na druhou stranu, vezmeme-li v úvahu migraci měšťanů a další okolnosti, nelze vyloučit ani možnost přejímání části těchto antroponym. V pramenech je doloženo 155 antroponym germánského původu. Tvoří malou podskupinu osobních jmen kaunských obyvatel neslovanského původu, tj. 16%. V Kaunasu žili Němci a do městských knih se samozřejmě dostala i jejich pojmenování²⁴, např.: famatus Valentin Bekier civis cau(n)ensis (S1 134), hon(estus) Andreas Betkier civis caunen(sis) (S2 80), hon(estus) Matthias Biner civis caunen(sis) (S1 342), honestus Hieronimus Bitkier civis cau(n)ensis (S, 662), famat(us) Fridericus Bitner civis caunen(sis) (S. 440), stawetnego pana Andrija Braunhardta ławnika i mieszczanina kowieńskiego (gen.; V 221), famat(us) Hieronimus Butgier civis cau(n)en(sis) (VSM 158), pana Jakuba Ditrycha mieszczanina kowieńskiego (gen.; MV 151), uczciwego Faltina Eggierta piekarza i mieszczanina kowieńskiego (gen.; MV 151), hon(estus) Hanufius Fogiell civis et negotiator cau(n)en(sis) (S1 489), panu Michałowi Fokowi kupcowi obywatelowi kowień(skiemu) (dat.; VSM 521), famat(us) Christophor Fux civis et negotiator cau(n)en(sis) (S2 167), hon(estus) Valentinus Fus civis caunen(sis) (S₂ 195), stawetny pan Clauss Gross mieszczanin i ławnik kowieński (VSM 389), hon(estus) Georgius Halerth civis cau(n)en(sis) (S1 776), Matys Hein wójt kowieński (S₁ 445), hon(estus) Gabriel Hering civis et sartor cau(n)en(sis) (M 320), stawetnemu panu Hanus Hoffmanowi burmistrzowi kowieńskiemu (dat.; VSM 111), Reinholdum Janson civis cau(n)en(sis) (S₁ 20), hon(estus) Hanusius Jung sutor cau(n)en(sis) (S₂ 222), Nicolaus Kraus civis cau(n)en(sis) (S₂ 46), hon(estus) Marcin Kreczmer civis cau(n)en(sis) (M 403), pana Hanuja Lidki ławnika kowieńskiego (gen.; MV 201), stawetnemu panu Pawłowi Meierowi mieszczaninowi kowieńskiemu (dat.; S₂ 240), Christophor Petersen negotiator cau(n)en(sis) (S₂ 133), stawetnemu Jakubowi Smitowi obywatelowi kowieńskiemu (dat.; MV 55), pan Daniel Szepp(er) ławnik kowieński (V 99), uczciwego Pawła Szmuka mieszczanina kowieńskiego (gen.; MV 77), pana Michała Sziuberta ławnika kowieńskiego (gen.; MV 356), uczciwy Piotr Szulc piekarz (MV 168), Jakuba Uberscharza aptekarza i mieszczanina kowień(skiego) (gen.; V 64), hon(estus) Andreas Wegner civis cau(n)en(sis) (S₂ 196), pana Lorensa Weisa mieszczanina i balwierza kowień(skiego) (gen.; VSM 90) a další. Část probíraných antroponym se zakořenila v litevském jmenném fondu. Jde o typický případ přejímání příjmení, kdy se osoby označované osobními jmény germánského původu patrně v důsledku kulturních styků s příslušníky jiného národa a historických okolností postupně později litevští²⁵. Tuto skutečnost částečně potvrzuje i to, že 48 (31%) těchto ²⁴ Podrobněji o německo-luterské komunitě žijící v Kaunasu v 16.–18. století viz Kiaupa 1977: 13–26; 1988: 28; 2000: 67. O toponymech germánského původu v jedné z částí Kaunasu – Fredě – viz Taluntvtė 1998: 157–165. ²⁵ Apie tokį reiškinį žr. TMOI 1986: 123. 105 Osobní jména se dochovala až do dnešních dnů, tj. nyní fungují v litevském systému osobních jmen. Při srovnání uvedených antroponym se současnými litevskými příjmeními bylo zjištěno, že některá z těchto příjmení germánského původu jsou doložena také v okolí Kaunasu, např.: Bėkeris, Bitkeris, Fögelis, Füksas, Höfmanas, Kräuze, Mejeris, Šūlcas, Vėgneris, Veisas26 aj. Část zkoumaných osobních jmen, jak již bylo zmíněno, byla zařazena do třetí skupiny označené jako jiná osobní jména. Je jich 115, což představuje 8% všech antroponym. Jde převážně o osobní jména nejasného původu. Je jich přibližně 80, tj. 70% antroponym této skupiny, např.: Brandżavcia (pův.; MV 137), Brandżavtis 3 (M 148; S2 19; V 34), Cieklik (S2 34), Cyrewicza (pův.; VSM 361), Digris (S2 212), Gielnis (V 55), Gruminajcia (pův.; V 26), Kruszavys (MV 202), Kuncewic 3 (V 305), Kuncze (MV 283), Plekaytis (VSM 284), Pozera (MV 376), Szydziszko (M 511), Zuman (MV 130) aj. Zbývající osobní jména jsou taková, jejichž původ lze hodnotit více způsoby. Je jich přibližně 35, což představuje 30% osobních jmen třetí skupiny: Dyluna (pův.; MV 274), Gasciewicz 2 (V 551; VSM 551), Gasciewicza (pův.; S1 244), Kalikowicz (MV 398), Karp (V 16), Labunowkjiego (pův.; MV 398), Lesiowicz (MV 73), Niefłananyts (MV 309), Pilecki (MV 351), Podeygis (MV 384), Pracewicz (MV 273), Rawa 3 (S1 552; V 52; VSM 49), Rawy 2 (pův.; V 69, 218), Rudzjanki 2 (S2 74, 88), Sakowski 2 (M 23; S2 41), Sotkun (VSM 105), Szukniewicza (pův.; MV 431), Szwab (S1 171), Szwabowicz 2 (M 276; V 227), Szwabowicza (pův.; VSM 203), Tylewicz 2 (S2 124; V 161), Tylewicza 2 (pův.; V 220, 277), Tuszevki (S2 141), Wilaikowiczowi (nejas.; VSM 184), Witkowicz (MV 284), Witkowski (MV 200). Aby vynikla specifika původu osobních jmen měšťanského stavu, byly výsledky výzkumu porovnány s výsledky analýzy původu antroponym v křestní matrice farnosti Kriaunos z let 1687–1691 a v oddací matrice z let 1679–1693 (srov. Maciejauskienė 1993: 97)27. Jak již bylo uvedeno, na základě původu bylo mezi 1463 osobními jmény kaunaských měšťanů (druhými členy dvoučlenného pojmenování) vyčleněny tři skupiny antroponym: osobní jména litevského původu, osobní jména nelitevského původu a jiná osobní jména (antroponyma nejasného původu nebo taková, která lze interpretovat více způsoby). Podobně bylo rozděleno také 1044 zkoumaných osobních jmen z farnosti Kriaunos. Mezi antroponymy obyvatel Kaunasu je 27% litevského původu, zatímco mezi osobními jmény v církevním prameni farnosti Kriaunos tvoří antroponyma litevského původu přibližně 44%. 26 Současná příjmení jsou převzata z: Lietuvių pavardžių žodynas 1–2, Vilnius: Mokslas, 1985–1989. 27 V. Maciejauskienė, která zkoumala původ osobních jmen ve farnosti Kriaunos v 17. století, vyčlenila tyto základní skupiny: jména litevského a nelitevského původu. Kromě nich byly vyčleněny ještě dvě skupiny antroponym: vedle jiného původu mohou mít také původ litevský a nejasný původ (srov. Maciejauskienė 1993: 59). 106 Antroponym nelitevského původu mezi kaunaskými měšťany je 65%. Ve farnosti Kriaunos naproti tomu tvoří pouze 32% všech osobních jmen. Výsledky srovnání ukazují, že v městských knihách Kaunasu je na rozdíl od církevního pramene farnosti Kriaunos výrazně více antroponym nelitevského původu. Tato početná vrstva osobních jmen obyvatel Kaunasu je specifickým rysem antroponymie měšťanského stavu. Lze předpokládat, že je to charakteristické pro historickou antroponymii měšťanů v celé Litvě28. Závěry 1. Na základě zkoumání původu 1463 osobních jmen obyvatel Kaunasu (druhých členů dvoučlenného pojmenování) v městských knihách Kaunasu ze 17. století byly vyčleněny tři skupiny antroponym: osobní jména litevského původu, osobní jména nelitevského původu a ostatní osobní jména (antroponyma nejasného původu nebo antroponyma, která lze interpretovat více způsoby). 2. Z pojednaných antroponym 400 (27% všech osobních jmen) kaunaských měšťanů je litevského původu. V této skupině je 43 (11%) starých litevských dvoukmenových jmen a z nich vytvořených patronymik, 30 (~8%) zkrácenin dvoukmenových osobních jmen a od nich utvořených příponových odvozenin a 327 (81%) jmen přezdívkového původu. 3. Ve skupině antroponym nelitevského původu je 948 osobních jmen (65% všech zkoumaných). Z nich je 523 (55%) antroponym odvozených od křestních jmen, 270 (29%) osobních jmen slovanského apelativního původu a 155 (16%) antroponym germánského původu. 4. Do třetí skupiny bylo zařazeno 115 osobních jmen, tj. 8% všech antroponym. Tvoří ji 80 (70%) osobních jmen nejasného původu a 35 (30%) antroponym, jejichž původ lze posuzovat více způsoby. 5. Porovnání výsledků výzkumu s výsledky analýzy původu osobních jmen v matrice křtů a sňatků farnosti Kriaunos ze 17. století ukazuje, že v městských knihách Kaunasu tvoří antroponyma nelitevského původu přibližně 65%, zatímco v církevním prameni z Kriaunos pouze 32%. To dokládá specifika původu osobních jmen měšťanského stavu. LITERATŪRA Bahlow H. 1967: Deutsches Namenlexikon, München: Keysersche Verlagsbuchhandlung. Biryla M. 1966: Б и р ы л а М. Б. Беларуская антрапанімія, Мінск: Навука і тэхніка. Biryla M. 1969: Б и р ы л а М. Б. Беларуская антрапанімія, Мінск: Навука і тэхніка. Biryla M. 1982: Б і р ы л а М. Б. Беларуская антрапанімія, Мінск: Навука і тэхніка. 28 Panašios miestiečių asmenvardžių kilmės tendencijos pastebėtos 1752–1798 m. Kėdainių parapinės šv. Jurgio bažnyčios krikšto knygoje (LVIA. F. 1424. Ap.1. B. 1). 107 Biržiška V., Biržiška M. 1987: Lietuvos studentai užsienio universitetuose XIV–XVIII amžiais, Čikaga: Lituanistikos instituto leidykla. Brechenmacher J. 1960: Etymologisches Wörterbuch der deutschen Familiennamen 1, Limburg a. d. Lahn: C. A. Starke Verlag. Brechenmacher J. 1963: Etymologisches Wörterbuch der deutschen Familiennamen 2, Limburg a. d. Lahn: C. A. Starke Verlag. Būga K. 1958: Apie lietuvių asmens vardus. – Rinktiniai raštai 1, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 201–269. Falk K. O. 1963: Ze studiów nad slawizacją litewskich nazw miejscowych i osobowych. – Scando-Slavica 9, 87–103. Falk K. O. 1966: O metodach slawizacji litewskich nazw osobowych i miejscowych. – Språkliga Bidrag 5(22), 1–16. Fraenkel E. 1962: Litauisches etymologisches Wörterbuch 1, Heidelberg-Göttingen: Carl Winter, Universitätsverlag. Fraenkel E. 1965: Litauisches etymologisches Wörterbuch 2, Heidelberg-Göttingen: Carl Winter, Universitätsverlag. Gottschald M. 1954: Deutsche Namenkunde. Unsere Familiennamen nach ihrer Entstehung und Bedeutung, Berlin: Verlag Walter de Gruyter u. Co. Instrukcja wydawnicza dla źródeł historycznych od XVI do połowy XIX wieku, Wrocław: Zakład imienia Ossolińskich – wydawnictwo, 1953. Jonikas P. 1973: Lietuvos studentų pavardės XV–XVIII a. Europos universitetuose. – Lituanistikos darbai 3, 201–216. Kiaupa Z. 1973: Kauno miesto senojo archyvo likimas. – Lietuvos TSR mokslų akademijos darbai. Ser A, 2(43), 125–140. Kiaupa Z. 1977: Kovos tarp liuteronų ir katalikų Kaune iki XVIII a. vidurio. – Religinės kovos ir erezijos Lietuvoje 4, 13–26, Vilnius: Mintis. Kiaupa Z. 1988: Kauno miesto vaiztas ir jo aktų knygos XVI–XVII a. pirmojoje pusėje. – Lietuvos miestų istorijos šaltiniai, Vilnius: Mokslas, 25–46. Kiaupa Z. 2000: Kauno vaizto XVI a. vidurio knygos prabyla lietuviškai. – Kultūrų sankirtos, Vilnius: Diemedžio leidykla, 66–92. Kuzavinis K., Savukynas B. Lietuvių vardų kilmės žodynas, Vilnius: Mokslas, 1987. Lietuvių pavardžių žodynas 1–2, Vilnius: Mokslas, 1985–1989. Maciejauskienė V. 1990: М а ц е я у с к е н е В. Влияние языка источников на вариантность литовских фамилий в XVIII веке. – Balto-slowiańskie związki językowe. Prace Slawistyczne 81, Wrocław i in.: Wydawnictwo polskiej akademii nauk, 263–273. Maciejauskienė V. 1991: Lietuvių pavardžių susidarymas, Vilnius: Mokslas. Maciejauskienė V. 1993: Kriaunų parapijos XVII–XVIII a. asmenvardžiai. – Lietuvių kalbotyros klausimai 32: Baltų onomastikos tyrinėjimai, 34–99. Maciejauskienė V. 1994: Lietuvių pavardės: raida ir kilmė (habilitacinis darbas), Vilnius. Maciejauskienė V. 1997a: Dėl lietuvių pavardžių (asmenvardžių) klasifikavimo. – Baltistica, 32(1), 101–109. Mažiulis V. 1998: Dėl pavardės Daukšà. – Baltistica 33(2), 154. Mažiulis V. 1999: Dėl lie. Daukšà kilmės. – Tarptautinė konferencija: Mikalojus Daukša ir jo laiko kultūros kontekstas. Konferencijos tezės. Vilnius, 1999 m. spalio 21–22 d., Vilnius: Vilniaus universitetas, 30. Otrębski J. 1963: Slawizacja litewskich nazw wodnych i miejscowych. – Z polskich studiów slawistycznych. Seria 2: Językoznawstwo, 267–268. Ragauskaitė A. 1999: XVI a. II pusės Kauno miestiečių lietuviškos kilmės asmenvardžiai. – Lietuvių kalbotyros klausimai 41, 145–158. Ramonienė M. 1987: Р а м о н е н е М. Литовские фамилии конца XVIII в. Автореферат дис. […] канд. филол. наук, Вильнюс. 108 R o s p o n d S. 1967: Słownik nazwisk śląskich 1, Wrocław-Warszawa-Kraków: Zakład Narodowy im. Ossolińskich-Wydawnictwo. R o s p o n d S. 1973: Słownik nazwisk śląskich 2, Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk: Zakład Narodowy im. Ossolińskich-Wydawnictwo. S a l y s A. 1983: Mūsų lietuviškieji vardai. – Raštai 2, Roma: Lietuvių katalikų mokslo akademija, 267–284. Słownik imion współcześnie w Polsce używanych, Kraków: Polska Akademia Nauk, Instytut Języka Polskiego, 1995. Słownik nazwisk współcześnie w Polsce używanych 1–10, Kraków: Polska Akademia Nauk, Instytut Języka Polskiego, 1992–1994. S t a l t m a n è V. 1981: С т а л т м а н е В. Э. Латышская антропонимия. Фамилии, Москва: Наука. T a l u n t y t è N. 1998: Istoriniai Fredos vietovardžiai. – Kauno istorijos metraštis 1: Vytauto Didžiojo universitetas, 157–165. ТМОИ – Теория и методика ономастических исследований, Москва: Наука, 1986. U n b e g a u n O. 1989: У н б е г а у н О. Б. Русские фамилии, Москва: Прогресс. W o l f f A. 1957: Projekt instrukcji wydawniczej dla pisanych źródeł historycznych do połowy XVI wieku. – Studia źródłoznawcze 1, 155–181. Z i n k e v i č i u s Z. 1976: W sprawie kontaktów językowych litewsko-polskich w Wilnie w XVII wieku. – Acta Baltico-Slavica 9, 125–131. Z i n k e v i č i u s Z. 1977a: Iš lituanizmų Vilniaus XVII a. pradžios lenkiškuose rankraščiuose. – Žmonės ir kalba, Vilnius: Mintis, 93–101. Z i n k e v i č i u s Z. 1977b: Lietuvių antroponimika. Vilniaus lietuvių asmenvardžiai XVII a. pradžioje, Vilnius: Mokslas. Z i n k e v i č i u s Z. 1977c: Tėvardinė asmenvardžių sistema Lietuvoje. – Baltistica. II priedas, 151–156. Z i n k e v i č i u s Z. 1997: XVII a. dvarų inventoriai – Rytų Lietuvos antroponimikos ir demografijos šaltinis. – Lietuvių kalbotyros klausimai 38, 63–80. ON THE ORIGIN OF PROPER NAMES BORNE BY RESIDENTS OF KAUNAS IN THE FIRST HALF OF THE 17th CENTURY Summary For this paper, the names of 1463 townsmen, entered into official documents of the town of Kaunas in the first half of the 17th century, were examined with regard to their origin. Only the second components of bipartite anthroponyms were taken into consideration. Three groups were singled out: names of Lithuanian origin, names of non-Lithuanian origin and names whose origin is unclear or allows of more than one interpretation. Among the names singled out for examination, 400 (27%) were of Lithuanian origin. They comprised archaic Lithuanian compound names and patronymics derived from them (43 = 11%), shortened forms and suffixal derivatives of such compound names (30 = 8%), and second names that originated as nicknames. 948 names proved to be of non-Lithuanian origin (65% of those examined). Among them were 523 names associated with the Christian tradition (55%), 270 names derived from Slavic appellatives (29%) and 155 names of Germanic origin (16%). The third group, consisting of 115 names, made up 8% of the total number of anthroponyms singled out for investigation. Among them, 80 (= 70%) were unclear as to their origin, and 35 (= 30%) were susceptible of several interpretations. 109 By way of comparison, the proper names entered in the same period into the birth and marriage registers of the parish of Kriaunai were also examined with regard to their origin. In the Kaunas documents, names of non-Lithuanian origin make up some 65% of the total number, whereas in the church books of Kriaunai they amount to a mere 32%. This shows that townsfolk had distinctive features of their own as far as the origin of their proper names are concerned. Alma RAGAUSKAITĖ Lietuvių kalbos institutas Antakalnio g. 6 LT-2055, Vilnius, Lietuva Gauta 2000 02 24 110