Priežasties šalutiniai sakiniai Bretkūno postilėje

ACTA LINGUISTICA LITHUANICA X L I V (2 0 0 1), 1 2 9 – 1 4 4 Vedlejší věty příčinné v Bretkūnasově postile EDITA KIBILDAITĖ Vytauto Didžiojo universitetas, Kaunas Článek se zabývá příčinnými větami v Bretkūnasově Postile. Pozornost je věnována užívání příčinných spojek a pozici příčinných vět vzhledem k větě hlavní. Věty z přeložených úryvků jsou porovnávány s Lutherovou biblí a Vulgátou. Porovnáním těchto údajů s údaji o moderním jazyce se pokoušíme formulovat hlavní změny ve stavbě a užívání příčinných vět. U Bretkūnase jsou příčinné věty obvykle uváděny spojkou nefa (v moderní litevštině se již neužívá), méně často spojkami nes a kadangi; poměrně často se vyskytuje také jog, která rovněž upadla v zapomnění. Ostatní spojky se užívají jen ojediněle. Příčinná věta obvykle následuje po větě hlavní, ale opačné pořadí není neobvyklé při užití spojek kadangi, kaip a kada. Vsunutí je vzácné. 0. ÚVOD Proměny stavby a užívání vedlejších vět v litevštině zůstávají dosud málo prozkoumány. Cílem této práce je analyzovat jednu jejich skupinu – příčinné vedlejší věty v Postile Jona Bretkūnase – a na základě porovnání získaných údajů s údaji o současné litevštině zjistit, zda existují nějaké podstatné rozdíly. Protože nejvýraznějším formálním znakem označujícím druh vedlejší věty je spojka, věnuje se největší pozornost právě užívání spojek. Projednává se také pozice vedlejší věty vzhledem k větě hlavní. Materiál pro tuto práci byl shromážděn pomocí počítačové konkordance Bretkūnasovy Postily, kterou sestavil Litevský jazykový ústav1. Celkem je analyzováno 966 vedlejších vět s příčinným významem. Aby se předešlo nejasnostem, při zkoumání materiálu se přihlíží k tomu, kde byly analyzované věty nalezeny: 1) v samotném textu Bretkūnasových kázání, 2) v perikopách nebo 3) v pašijích. V případě potřeby se příklady z perikop a pašijí porovnávají s odpovídajícími větami z německých (LB) a latinských (NT, VULG) pramenů, jakož i s větami z evangelií přeložených Baltramiejusem Vilentem (uvádějí se s využitím počítačové konkordance evangelií a epištol). Hlavním předmětem analýzy jsou příčinné vedlejší věty první skupiny, které nejlépe odrážejí jazyk samotného Bretkūnase. 1Počítačové konkordance Bretkūnasovy Postily a Vilentových evangelií a epištol sestavili pracovníci oddělení dějin jazyka a dialektologie Litevského jazykového ústavu: S. Ambrazas (vedoucí práce), O. Aleknavičienė, R. Petkevičius a V. Zinkevičius (programátor). 130 | EDITA KIBILDAITĖ 1. VĚTY SE SPOJKAMI nela, nes, nelanga A nefang. 1.1. VĚTY SE SPOJKOU nela. V Bretkūnově postile se k připojování příčinných vedlejších vět nejčastěji užívá sémantická spojka nela (668 vět – 69% všech příčinných vedlejších vět nalezených v postile). Např.: <...> Protože on našel Krista nedaleko, aby šel z města / u sebe / není tak těžké, sv. Jan BP₁ 12₁₄; Proto vás, milí přátelé, neodsuzujte / ani nedoufejte v pány své číše / chleba nebo masa dávat. Neboť vám to samým k dobrému vyjde <...> BPⅡ 328₁₈; Mnozí andělé se kvůli naší únavě / neboť se nám Kristus narodil <...> BP₁ 88₄; <...> lidé <...> mají poslouchat tohoto služebníka Božího <...>. Neboť tak je těžké BPⅡ 50₉; <...> takové víno se nejlépe hodí / ani člověk cokoli / neboť mu to bude k vůli BP₁ 427₂₂; Tak bude i všem / kteří se po nás na světě narodí / až do dne posledního / všem bude zemřít. Neboť tak píše Heb 9. Tak je to učiněno. Všichni musíme zemřít BPⅡ 516₁₅. V jedné větě je vedlejší věta připojena spojkou ve tvaru nelu, kterou by bylo možné považovat také za tiskovou chybu: A kada meldʒames duchau nu daiktu nūg Diewo <...> tadda takiu daiktu be pritarimo turrim melſti / nelu toke malda Diewas willadai nor prijmti ir ifchklauſiti BPⅡ 106₁₉. Vedlejší věty připojené spojkou nela jsou vzhledem k větě řídící téměř vždy postpozitivní. V textu Bretkūnovy postily byly nalezeny pouze dvě věty, v nichž vedlejší věta s touto spojkou stojí uprostřed věty, avšak za tou její částí, k níž se vztahuje: A po narození / Pána Krista / mělo být obřezání vykonáno (neboť zákon a proroci měli trvat pouze do Jana) a svatý křest ustanoven BP₁ 140₈; Za čtvrté Židé dostatečně a krutě pronásledovali našeho Pána Ježíše Krista / a když ho nemohli přemoci (neboť Kristus jim při každém potýkání unikl), nakonec Krista násilím chtěli kamenovat BP₁ 327₁. 1.2. VĚTY SE SPOJKOU nes. Varianta spojky nela, nes, je v postile téměř sedmkrát vzácnější. Připojuje jí 102 vedlejších vět (v samotném textu homilie 70, v perikopách a pašijích 6, respektive 26). Příčinné vedlejší věty připojené spojkou nes tvoří 10% všech příčinných vedlejších vět v Bretkūnově postile. Např.: Víno není špatné pro člověka, který chce opustit / ani ďábel nemá moc, aby člověku ublížil byť jen maličko, neboť tak říká Pán Kristus BP₁ 295₂₀; Proto my při jeho příchodu v chudobě / nepohoršujme se / a radujme se z něho, neboť se nám k dobrému postavil za chudé BP₁ 10₈; A tato přirovnání se nyní velmi vhodně říkají / neboť už od nejvyšších lidí se v mysli přibližují a přisedají BP₁ 207₂₃; PRIEŽASTIES ŠALUTINIAI SAKINIAI BRETKŪNO POSTILĖJE | 131 <...> Proto se již v kostele radujme / děkujme Bohu / neboť od něho dostáváme mnoho dobrého BP₁₁ 359₁₆; Tak se není třeba trápit nad smrtí člověka / neboť i jemu smrt přinese dobrý užitek BP₁₁ 520₁₅; A on <...> vede jejich věrné a pravé / neboť i jemu je třeba tak činit BP₃₅₁₁. V textech kázání stojí všechny vedlejší příčinné věty připojené touto spojkou za větou hlavní. Pouze v pašijích se podařilo najít dvě věty, jejichž vedlejší věta je vložena do věty hlavní. Pozice vedlejší věty jedné z nich vzhledem k větě hlavní se neshoduje s pozicí vedlejší věty v odpovídajících německé a latinské větě (v nich je vedlejší věta užita postpozitivně), zatímco druhá má zcela totožnou pozici: Ale služebníci rozdělali oheň z uhlí uvnitř domu / neboť byla zima / ohřívali se BP1 3712 (srov.: Es funden aber die Knechte vnd Diener, vnd hatten ein kolfewr gemacht, denn es war kalt, vnd wermten sich; Stabant autem servi, et ministri ad prunas: quia frigus erat, et calefaciebant se JN 18, 18; Stoweia tada bernai / ir tarnai vgnu ifch angliu faw padare / widui Pallociaus / nefa buwa fchalt / ir fchildei EE 194₈₋₁₀); Ó Židé / protože byl den přípravy / aby těla nezůstala na kříži o svátku (neboť ten svátek byl velmi významný), požádali Piláta / aby jim byly zlámány kosti a aby byli sňati BP 393₃ (srov.: DJe Júden aber, dieweil es der Rülftag war, das nicht die Leichnam am creutze blieben den Sabbath vber (denn desselbigen Sabbaths tag war gros) baten sie Pilatum, das ire Gebeine gebrochen vnd sie abgenomen würden JN 19, 31). Stejně jako v současné litevštině, když se vedlejší věta připojuje významovou spojkou nes, nebývají ve větě hlavní korelativní výrazy. V Bretkūnově postile se však našly tři věty, jejichž vedlejší věta je připojena spojkou nes, zatímco ve větě hlavní je korelativní výraz todel(ei). Ve všech těchto větách je vedlejší věta s hlavní spojena příčinným a důsledkovým vztahem, např.: Evangelista říká, že ji proto porodila a položila do jeslí / neboť nemohla najít jiné lepší místo v chlévě BP 60₁₇; Proto neposloucháte / neboť nejste z Boha BP 318₂ (srov.: Darumb höret jr nicht, denn jr seid nicht von Gott Jn 8, 47); A svatý Jakub říká / Nic nemáte / proč? Protože neprosíte BP₁₁ 358₁₇ (srov.: <...> jr habt nicht/ darumb das jr nicht bittet <...> JOK 4, 2). Takové věty se spojkou nes a korelativním výrazem jsou svou stavbou podobné postpozitivním příčinným vedlejším větám s funkční spojkou iog; v těch druhých však korelativní výraz zvýrazňuje význam vedlejší věty, a tím usnadňuje interpretaci věty, zatímco příčinný význam vedlejších vět připojených spojkou nes vyjadřuje již sama spojka. Korelativní výrazy jsou proto ve větách tohoto typu velmi vzácné. Užívání korelativních výrazů v těchto třech větách nejspíše zapříčinily různé okolnosti. V první větě mohlo todelei... nes vzniknout podle vzoru vět s todel(ei)... iog, zatímco ve druhé a třetí větě je důsledkem vlivu originálu. 132 | EDITA KIBILDAITĖ 1.3. VĚTY SE SPOJKAMI nelang A nelanga. Vedle vět se spojkami nela a nes byly v postile nalezeny také některé příčinné vedlejší věty připojené spojkami nelanga a nelang. Vedlejší věty s těmito spojkami se užívají pouze postpozitivně. Spojkou nelanga je připojena jedna věta: Přes šest dní tento svět sám tvořil svou zemi Bůh, stvořitel nebe i země / nelanga od počátku světa tvořil svou zem svou řečí BP1 24418. Spojkou nelang jsou připojeny čtyři věty a všechny čtyři byly nalezeny v pašijích: To učinila, co mohla / Nelang aby mi to vylila na tělo, přišla ona předem, aby mé tělo pomazala / k mému pohřbu BP1 3578 (srov.: Sie hat gethan, was sie kund, Sie ist zuuor komen meinen Leichnam zuſalben zu meinem begrabnis Mk 14, 8; Jr habt alle zeit Armen bey euch, Mich aber habt jr nicht alle zeit. Das sie dis wasser hat auff meinen Leib gegoffen, hat sie gethan, das man mich begraben wird Mt 26, 11–12); Velice jsem toužil jíst s vámi tohoto velikonočního beránka / před svým utrpením. Nelang vám říkám / že ho již nebudu jíst / dokud nebude naplněno v Božím království BP1 35812 (srov.: <…> Mich hat hertzlich verlanget dis Osterlamb mit euch zu effen, ehe denn ich leide. Denn ich ſage euch, das ich hin furt nichtmehr davon effen werde, bis das erfüllet werde im reich Gottes Lk 22, 15–16); A vzal kalich, děkoval a řekl: Vezměte jej a rozdělte si ho mezi sebou / neboť vám říkám, že již nebudu pít z plodu révy / dokud nepřijde Boží království, toho dne budu v království svého Otce znovu pít s vámi BP1 35815 (srov.: Vnd er nam den Kelch, dancket vnd ſprach, Nemet denſelbigen, vnd teilet jn vnter euch, Denn ich ſage euch, ich werde nicht trincken von dem gewechte des Weinstocks, bis das reich Gottes kome Lk 22, 17–18; Jch ſage euch, ich werde von nu an nicht mehr von dieſen gewechs des weinstocks trincken, bis an der tag, da ichs newe trincken werde mit euch in meines Vaters reich Mt 26, 29); Tehdy jim řekl: Ale nyní, má-li kdo měšec, ať si jej vezme, stejně tak i mošnu. Kdo však nemá, ať prodá svůj šat a koupí si meč. Nelang vám říkám. A na mně se musí naplnit, co je napsáno BP1 36417 (srov.: Da ſprach er zu jnen, Aber nu, wer einen beutel hat, der neeme jn, deſſelbigen gleichen auch die taſchen, Wer aber nicht hat, verkauffe ſein Kleid, vnd keuffe ein Schwert. Denn ich ſage euch, Es mus noch das auch volendet werden an mir, das geſchrieben ſtehet <…> Lk 22, 36–37). 1.4. POZICE SPOJEK nes, nela, nelang A nelangaVE VEDLEJŠÍ VĚTĚ. Ve starých písemných památkách se pozice těchto spojek ve vedlejších větách liší. Někdy vedlejší věta začíná spojkou, jindy spojka nezaujímá první, nýbrž druhou pozici (Hermann 1926: 369). V Bretkūnově postile stojí spojky nelang a nelanga vždy na začátku vedlejší věty (viz 1.3.). Kolísá pouze pozice spojek nela a nes. Nejčastěji tyto dvě spojky stojí na začátku vedlejší věty, druhá pozice se vyskytuje poměrně zřídka (ve větách se spojkou nes je častější než ve větách se spojkou nela: nela – 2% všech vět s touto spojkou, zatímco nes – 18%). Většinu vedlejších vět (65%) pak začínají příslovce (teip, teipa, teipo, ſchiteipo), podstatně menší část zájmena (ghis, ghufai, tas, tallai, patfai). Všechny věty s vedlejšími větami uvozenými příslovci byly nalezeny pouze v samotných kázáních; v perikopách a pašijích nebyly takové příklady zaznamenány. Část zájmen- PRIEŽASTIES ŠALUTINIAI SAKINIAI BRETKŪNO POSTILĖJE | 133 …počínající vedlejší věty se spojkou nela se v perikopách vyskytují. Ze srovnání s Vulgátou je patrné, že ve všech těchto případech může být takové postavení spojky ovlivněno užitím latinského enim. 1) nela a nes po příslovcích: Umírajíce / máme svou milou dušičku samému Pánu Bohu <...> poručit / Tak nela činí mnoho / svatých lidí BPII 415; Vinou hříchu je člověk nucen prosit Boha, svého Pána, aby nás <...> podle Božího úradku navrátil / Tak nela káže Bůh skrze svatého Pavla BPII 504;12 <...> tehdy dobře dbejme / abychom při modlitbě k Bohu / vždy se modlili pouze ve jménu Ježíše Krista / tak nela všichni křesťané prosí <...> BPII 103;15 <...> takový člověk dosáhne věčného života / a jeho duše / blaženého odpočinutí v nebi. Tak nes praví Kristus. Blahoslavení jsou ti / kteří slyší Boží slovo a zachovávají je BPI 312;12 Naše vzkříšení z mrtvých je znamením a také náš svatý křest; tak nes praví svatý Pavel Řím. 6. BPII 522;26 Člověk má přijímat tělo a krev Pána Boha k odpuštění hříchů. Tak nes Kristus sám praví / Toto je mé tělo vydané za vás BPI 67;21 Všechno křesťanské <...> očekávání před smrtí / to jest / že duše zůstává nesmrtelná / ale tělo po smrti zůstává živé až do vzkříšení / Tak nes praví sám Kristus BPII 416; O zdraví a jiných tělesných věcech, o něž prosíme Boha, máme ponechat rozhodnutí na jeho vůli. Jestliže Bůh chce to dát / ať dá / a jestliže to opět nechce / ať se stane jeho vůle / Takto se totiž modlí tento malomocný / Pane / chceš-li / můžeš mě očistit BPI 193;23 2) nela a nes po zájmenech: Ale proti takovým bezbožným lidem slavíček zpívá <...> tím nejlépe, chválí a velebí Pána Boha svým hláskem BPII 98; A neříkám vám, abyste prosili Otce za vás. Sám Otec vás totiž miluje BPII 95, (srov.: Vnd ich sage euch nicht, das ich den Vater fur euch bitten wil, Denn er felbs der Vater hat euch lieb <...>; <...> et non dico vobis quia ego rogabo Patrem de vobis: Ipse enim Pater amat vos <...> JN 16, 26–27); Tak vám také říkám: je snad větší než prorok? To je ten, o němž je napsáno: Hle, posílám svého anděla před tebou <...> BPI 28, (srov.: Etiam dico vobis, et plus quam prophetam. Hic est enim, de quo scriptum est: Ecce ego mitto angelum meum ante faciem tuam <...>; Ja ich sage euch, der auch mehr ist, denn ein Prophet. Denn dieser ists, von dem geschrieben stehet, Sihe, Ich sende meinen Engel fur Dir her <...> Mt 11, 9–10); Ale to říkal, aby ho zkoušel, neboť věděl, co chce učinit BPI 305 (srov.: Das saget er aber jn zuwerffuchen, Denn er wufte wol, was er thun wolte; Hoc autem dicebat tentans eum: ipse enim sciebat quid esset facturus Jn 6, 6);8 Ale i to se stalo podle příkazu Pána Boha a podle proroctví proroka, který se jmenoval Micheáš. To proto, že prorokoval o místě narození Mesiáše BPI 59;2 134 | EDITA KIBILDAITĖ Jestliže se bojíš nějakého světského pána a posloucháš jeho rozkaz, pak poslouchej rozkaz samotného Pána Boha, protože může zahubit či potrestat navěky nejen lidské tělo, ale i duši BPII 2935; <...> nezoufej, důvěřuj Bohu, neboť může a chce tě spasit BPI 20218; V den posledního soudu svatí andělé oddělí zlé jako plevel a hodí je do pekelného ohně <...> BPII 2112. V Bretkūnově postile se podařilo nalézt jednu větu, v níž nes následuje po podstatném jménu: A opět, kdo se nebojí Boha ani kněze (nechce poslouchat svou církev), ten <...>neunikne pekelnému ohni, neboť Bůh netouží po bezbožných BPII 518. V perikopách byly nalezeny dva příčinné vedlejší členy, v nichž nefa následuje po slovese. Při srovnání s německými a latinskými protějšky je patrné, že toto postavení spojky je pravděpodobně podmíněno latinským originálem: Tehdy Ježíš řekl: „Posaďte lidi.“ Na tom místě bylo totiž mnoho trávy BPI 30518 (srov.: Dixit ergo Iesus: Facite homines discumbere. Erat autem foenum multum in loco; Iheſus aber ſprach, Schaffet das lich das Volck lagere. Es war aber viel gras an dem ort Jn 6, 10); Proto se nestarejte a neříkejte: Co budeme jíst, co budeme pít, čím se oblékneme? <...> Váš nebeský Otec totiž ví, že to všechno potřebujete BPII 39413 (srov.: Darumb folt jr nicht ſorgen, vnd ſagen, Was werden wir eſſen? Was werden wir trincken? Wo mit werden wir uns kleiden? <...> Denn ewer himliſcher Vater weis, das jr des alles bedürfft; Nolite ergo soliciti esse, dicentes: Quid manducabimus, aut quid bibemus, aut quo operiemur? <...> Scit enim pater vester, quia his omnibus indigetis Mt 6, 31–32). 2. VĚTY S kadang(h)i. 2.0. Sémantická spojka kadangi byla zaznamenána v 92 větách (9%), a má tedy téměř stejnou četnost jako spojka nes. Lze ji užít jako jednoduchou spojku i jako součást dvojité spojky. 2.1. VĚTY S JEDNODUCHOU SPOJKOU kadang(h)i. V Bretkūnově postile tvoří věty tohoto typu 36% všech vět s touto spojkou. Pozice vedlejší věty vzhledem k větě hlavní se v nich liší. Ačkoli je možná antepozice, postpozice i interpozice, v Bretkūnově postile je nejčastější postpozice. Postpozičně je užito 21, antepozičně 10 a interpozičně 2 příčinné vedlejší věty připojené touto spojkou. 1) postpoziční: Ale ty ho přece nemiluješ ani mu více nedůvěřuješ, protože se zdá, že je jako opuštěný Bohem BPI 27314; Učme se i my křesťané, že tento Kristus je pravý Mesiáš, protože mohl konat takové skutky BPI 3515; PRIEŽASTIES ŠALUTINIAI SAKINIAI BRETKŪNO POSTILĖJE | 135 Musíš tedy takto trpět, každý kvůli svým vlastním hříchům, protože není nikoho, kdo by mohl být bez hříchu BPₙ 512₁₁; Jestliže Kristus zemřel za naše hříchy, když jsme byli ještě hříšníky, tehdy budeme zachráněni před hněvem, protože jsme byli ospravedlněni jeho krví BPₙ 426₁₈–₁₉; Proto jsi, nejmilejší Panno, velmi požehnaná a oslavovaná, protože jsi porodila Syna Božího, jenž je milostí celého světa BPₙ 268₁₁; 2) prepozitivní: Avšak přestože tyto věci, o něž se každý člověk stará, jsou dvojího druhu, totiž některé duchovní a jiné světské, musíme vědět, že o tyto věci je třeba Boha prosit nikoli jediným způsobem <...> BPₙ 105₂₁; A protože Bůh předtím ustanovil kmen Léviho ke službě v církvi <...> Pán Bůh nevyžadoval prvorozené syny lidí ke službě v církvi <...> BPₙ 225₂; Protože jsi uposlechl hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, o němž jsem ti přikázal: „Nejez z něho“, a řekl jsem: „Prokleta buď země kvůli tobě, budeš se na ní lopotit a živit se její úrodou“ <...> BPₙ 412₁₀; A protože kvůli jeho potupné smrti pochybují o tom, zda jsi Pán BPₙ 26₁₁; 3) interpozitivní: <...> Bůh chtěl těmito přikázáními ukázat přicházejícího Mesiáše / Neboť když mluví o takových ženských věcech, které přijímají mužské semeno, chtěl tím naznačit, že později se má svatý Bernelis narodit bez mužského semene z čisté panny <...> BP₁ 221₂₂; tento den <...> se nazývá svátkem Nejsvětější Trojice <...>, totiž tří osob Božství. Neboť protože jsme během roku mnoho a obšírně slyšeli o Bohu Otci <...> i o Synu Božím <...>, a také o Duchu svatém <...>, naši svatí otcové chtěli <...>, aby kázání o Bohu a třech osobách Božství bylo najednou <...> stručně zopakováno tuto první neděli po Letnicích <...> BPₙ 175₅. Když je vedlejší věta připojena spojkou kadangi, v hlavní větě obvykle nebývají korelativní výrazy. Pouze ve dvou větách v Bretkūnově postile je příčinný význam vedlejší věty uvedené spojkou kadangi zdůrazněn užitím korelativních výrazů todelėi a tū v hlavní větě. Vedlejší věty v obou případech jsou prepozitivní: A protože i nám všem tato kázání velmi prospívají, proto nyní o těchto věcech řekneme a poučíme se o nich obšírněji BPₙ 285₄; A protože člověk nedokáže ovládnout ani svůj jazyk, ani své srdce natolik, aby plně plnil Boží přikázání, proto nemůže být skutečně spravedlivý v nejvyšším a dobrém životě před Božíma očima ani dosáhnout nebe. Potřebuje tedy jinou a lepší spravedlnost BPₙ 287₂. Spojka kadang(h)i stojí buď přímo na začátku vedlejší věty, nebo bezprostředně za jinou spojkou. V Bretkūnově postile se však podařilo nalézt jednu větu, v níž je tato spojka užita na- 136 | EDITA KIBILDAITĖ spojovaným vedlejší větou, v níž je narušen obvyklý slovosled, a mezi kadangi a odporovací spojkou net „ale“ se vkládají další slova: Lazarus, ačkoli velmi trpící, přece zůstává věrný Bohu; víru v něj neopouští, nýbrž důvěřuje Bohu, že se nad ním smiluje, a tak od něj obdrží odpuštění hříchů a spásu duše BPII 20024. 2.2. VĚTY S DVOJICOVÝMI SPOJKAMI kadang(h)i... tad(d)a A kadangi... [chitai(gi). V Bretkūnově postile je kadang(h)i užito jako součást dvojicové spojky v 59 větách (64% vět s kadang(h)i): <...> a kadangi, když přišli a chtěli obejít to, co si přáli, tehdy jim přikázal, aby byli veselé [srdce BPI 8322; A kadangi takových zlých služebníků BaBniczos se nachází i mezi křesťany (ach, běda!). Tehdy se učme z těch věcí od našeho nejmilejšího Pána Krista, židů BPII 6116; Proto, milí křesťané, protože mnoho potřebujeme a při modlitbě bychom chtěli vypadat, že prosíme, tehdy bedlivě dbejme, abychom při modlitbě k Bohu upřímně prosili ve jménu našeho milého Krista <...> BPII 10311; Ale když jeho zlé srdce zatvrdilo a zatoužilo po majetku bližního svého, tehdy se velmi zarmoutil a bil se v prsa <...> BPII 3632–3; <...> ale když jste je nepřijali, [proto] se obracíme k pohanům BPII 2091; Ale když jste to od sebe odvrhli a sami se uznali za nehodné věčného života, hle, obracíme se k pohanům <...> BPII 4716. 3. VĚTY S iog. 3.0. V současné spisovné litevštině se polysémní spojka jog užívá zřídka a v nářečích obecně postupně zaniká (Ulvydas, red. 1976: 807; Ambrazas, red. 1994: 669). Německý lingvista Eduard Hermann na základě materiálu shromážděného z nejstarších i pozdějších litevských textů napsaných v Prusku a Litvě ve svém díle o vývoji litevských souvětí tvrdí, že spojka jog byla ve starých litevských textech běžná. Upozorňuje také na to, že v pruské litevské písemné tradici se jog užívá především k připojování vysvětlovacích, méně často příčinných vedlejších vět, zatímco v Litvě je tomu naopak: spojkou jog se častěji připojují příčinné než vysvětlovací vedlejší věty. Podle Hermanna není pochyb o tom, že tato spojka se kdysi široce užívala ve větách vyjadřujících důsledek, příčinu i vysvětlení (Hermann 1912: 67–68). Po přehledu vývoje litevských spojek od 16. století do počátku 20. století Hermann vyslovil myšlenku, že spojky začínající souhláskou j- postupně posilovaly své užívání a jejich místo zaujímají spojky začínající na k- (Hermann 1912: 84). V Bretkūnově postile byla funkční spojka jog (psaná iog) užita 506krát. Byla zaznamenána dokonce ve 43 příčinných vedlejších větách (4%). Téměř polovina z nich se nachází v perikopách a pašijích. Spojka iog se v příčinných vedlejších větách postily užívá třemi způsoby: samostatně, s korelativními výrazy a jako součást párové spojky. PRIEŽASTIES ŠALUTINIAI SAKINIAI BRETKŪNO POSTILĖJE 137 3.1. VĚTY SE SPOJKOU iog BEZ KORELATIVNÍCH VÝRAZŮ. V Bretkūnově postile je pouze 8 (19%) příčinných vedlejších vět připojených samotnou spojkou iog bez korelativních výrazů. Vždy následují po větě hlavní a mohou vyjadřovat: 1) příčinu děje nebo 2) důvod otázky, např.: 1) Teip ghis wienu ira / nekaip thie dwi naturi fu maſchitasbutu / bet iog ghis wiena tikai persona ira BP₁₁₈₈₁₃; Piktalis tarne / willa ſkola tau atleidau / iog mane meldei BP₁₁₄₈₆ (srov.: Du Schalckknecht, alle diele Schuld habe ich dir erlaſſen, die weil du mich batest; Serue nequam, omne debitum dimisi tibi quoniam rogasti me <…> Mt 18, 32); <…> ghis ne ira du / bet wienas Kriftus. Wienas / nekaip Deiwifte ing ßmogifte butu perwerſta / Bet iog Deiwifte ßmogifte prieme BP₁₁₈₈₁₁; 2) Koklai tatai ira wjras / iog bei weias bei marios io klaula BP₁₂₀₁₂; <…> kokfai tatai ira wjras / iog weias ir Marios io klaula BP₁₁₉₆₁₀ (srov.: Was ift das fur ein Man, das jm Wind vnd Meer gehorſam ift? Qualis est hic, quia venti, et mare obediunt ei? Mt 8, 27); Ir ghis biloia ghiemus / kas ira iog manes ieſchkioiote? BP₁₁₆₂ (srov.: Was ifts, das jr mich gefucht habt? Quid est, quod me quaerebatis? Lk 2, 49). 3.2. VĚTY SE SPOJKOU iog A KORELATIVNÍMI VÝRAZY. Když jsou příčinné vedlejší věty připojeny spojkou iog, bývá ve větě hlavní obvykle korelativní výraz zdůrazňující příčinný význam (tuto strukturu má 72% všech souvětí s příčinnými vedlejšími větami obsahujícími tuto spojku). Nejběžnějším korelativním výrazem v příčinných větách se spojkou iog v Bretkūnově postile je todel(ei). Jako korelativní výrazy se užívají také delto / delto, todilei2 (pouze v perikopách) a thū, např.: Ir todel ira wadinamas czieſas Ateijmo / iog wilfoie krikſchczonif teie ſakama ira ape Ateijma Pono Ieſaus Kriftaus ant ßemes BP₁₃₉; Nes kurs newertai walga ir ger / tas walga ir ger ſaw pats Suda / thū / iog ne perkfir kuna Wielchpaties BP₁₆₈₁₆; Eia taip aieg ir Ioſephas iſch Galileos / iſch mielto Nazareth / ing Iudawos ßeme / mieltana Dawido / kuri wadin Bethleem / Todrilei iog ghis iſch Namu / ir gimines Dowido buwa / idant butu paraſchits ſu Maria ſaw paßadetaie moterimi / kuri buwa funki BP₁₄₉ (srov.: Eia taip aieg ir Ioſephas iſch Galileas / iſch Mielta Nazareth / ing Iudawos ßeme / mieltana Dawida / kuri wadina Bethleem / Todrilei iog ghis buwa iſch namu / ir iſch gimines Dauida / idant butu paralfchits ſu Marije palubitaie moterimi / kuri buwa nelczia EE 9₁₋₂); NVeja Ieſus per Marias pas mieſta Tiberias Galileioie / ir ſeke ghi daug ßmoniu / delto / iog regeia ßenklus / kurius ghis dare ant tu kurie neſweiki buwa BP₁₃₀₄ (srov.: DArmach fuhr Jheſus weg uber das Meer an der ſtad Tiberias in Galilea, vnd es folgeten jm viel Volcks nach, darumb das ſie die Zeichen ſahen, die er an den Krancken thet Jn 6, 1–2; POtam nuena Ieſus per marias mieſtop Tiberias Galileio / ir eja paſkui ghj daug ßmoniu / delto / iog regeia ßenklus io / kurius dare ant tu kurie neſweiki buwa EE 50₉). 2 Tento korelativní výraz je užit pouze jednou v jedné z perikop, a proto jej lze nejspíše považovat za jazykový rys nikoli samotného Bretkūna, nýbrž Baltramiejuse Vilentase, tím spíše, že todril(ei) je několikrát užito jak v Enchiridione (6), tak v Euvangelijose bei Epistolose (7). 138 | EDITA KIBILDAITĖ Ačkoli může korelativní výraz stát jak na začátku, tak na konci hlavní věty, v Bretkūnově postile stojí téměř vždy na konci hlavní věty. V takových případech lze podle interpunkčních znamének určit, zda korelativní výraz náleží k hlavní větě, nebo tvoří spojení se spojkou jog, tj. vymezit hranice vět, například: Ponas Kristus Dwale Schwenta wadin palink/mintoghe ßmoniu / todel iog ghi ßmogu <...> willu geriaulei gal palink/minti <...> BPII 123.; Bei fchokinei fchillai Bernelis todelei / iog buwa paties Pono Diewo paſchwenſtas <...> BPII 266₈. Nalezeny pouze dvě věty, v nichž korelativní výraz stojí na začátku hlavní věty: Del to tu weilai ßwairai / iog alch teip geras eſmi? BPII 20317 (plg.: Siheftu darum ſcheel, das ich ſo Gütig bin? MT 20, 15; Dielto tu weilai ßwairai iog elch eſmi gieras? EE 34); Ir todel ira wadinamas cźielas Ateijmo / iog willoie kriklchcźoniltieie ſakama ira ape Ateijma Pono Iſeſaus Kriſtaus ant ßemes BPI 39. Byly zaznamenány také dvě věty s korelativním výrazem mezi podmětem a přísudkem. Obě pocházejí z perikopy a její citace: A tatai ghie todelei iumus daris / iog nepaſiſt Tiewo nei manes BPII 1216; Kriſtus patſai taip̄o ſaka. Tatai ghie iumus todelei daris / iog anis nepaſiſt nei Tiewo nei mane BPII 13011 (plg.: Atatai ghie todelei iumus daris / iog nepaſiſt Tiewa nei manęs EE 7512; Vnd folchs werden ſie euch darumb thun, das ſie wider meinen Vater noch mich erkennen; <...> et haec facient vobis, quia non noverunt Patrem, neque me JN 16, 3). Pořadí vět u tohoto typu souvětí je pevně dané: vedlejší věta vždy následuje po větě hlavní. Existuje pouze jedna výjimka: v úryvku z knihy proroka Izajáše bylo zaznamenáno spojení spojky jog a příslovce todelei, které uvádí preponovanou příčinnou vedlejší větu: Todelei iog io dulche dirba / dźaugis ir turres pilnifte BPI 41818 (plg.: Darumb das ſeine feele geerbeitet hat / wird er ſeine luft ſehen Iz 53, 11). 3.3. VĚTY S DVOJITOU SPOJKOU iog... tad(d)a. V Bretkūnově postile byly nalezeny pouze dvě věty s dvojitou spojkou iog... tad(d)a: Ale protože dívka Maria byla zasnoubena s Josefem, musela i ona pocházet z rodu krále Davida BPII 5622; Protože jsi mě spatřil, uvěřil jsi BPII 4313 (srov.: Dieweil du mich gelehen haſt Thoma, ſo gleubetu <...> JN 20, 29; Iog regeiej mane Thamolchchau / tada intikieien EE 6417). K nim lze přiřadit ještě dvě věty, v nichž první část dvojité spojky stojí spolu s korelativním slovem todelei: PRIEŽASTIES ŠALUTINIAI SAKINIAI BRETKŪNO POSTILĖJE | 139 Protože oni nepřijali lásku pravdy, aby byli spaseni, proto na ně Bůh sešle mocné svody, aby uvěřili lži BP₁₁ 313₈; Protože dcera Siónská pyšně kráčí a chodí se vztyčenou hlavou, vyzývavě se dívá a kráčí pyšně, cinká drahocennými střevíci, tehdy Bůh její pýchu odstraní BP₁₁ 196₂₆. Vedlejší věty ve všech těchto příkladech jsou anteponované. 4. VĚTY SE SPOJKAMI kaip A kaip kad. 4.1. VĚTY SE SPOJKOU kaip. V litevských textech 16.–17. století se spojkou kaip spojují vedlejší věty různého významu: srovnávací, časové, vysvětlovací, důsledkové, příčinné a účelové. Eduardas Hermannas při popisu významů vět spojených spojkou kaip uvádí, že příčinné věty se spojkou kaip se v Bretkūnových spisech nevyskytují (Hermann 1912: 76). Přesto lze při zkoumání vedlejších vět spojených touto spojkou nalézt nejen mnoho srovnávacích a časových vět, které mají, stejně jako v současné litevštině, druhotný příčinný význam, ale také věty, které lze považovat za příčinné vedlejší věty, např.: A protože nyní nevěřili, radostí se divili, řekl jim(tj. ftēbeiofi – E. K.) / pravil jim BP₁ 406₈ (srov.: Adhuc autem illis non credentibus, et mirantibus prae gaudio, dixit <...>; Da sie aber nicht glaubeten fur freuden, vnd sich verwunderten, sprach er zu jnen <...>; Lk 24, 41); Ale ten Spasitel světa chtěl nejprve ukázat rodině Židů, jak z ní pocházejí i lidé BP₁ 321₇. Spojka kaip je v Bretkūnově postile použita přibližně u 2,4% příčinných vedlejších vět. Větné modely s touto spojkou jsou velmi rozmanité. Jsou-li větné členy spojeny dvojitou spojkou kaip... teip(o), kaip... fcheiteipo, bývá velmi obtížné určit, jaký vztah tyto členy spojuje – zda srovnávací, nebo příčinně-důsledkový. Zařazení vět tohoto typu mezi příčinné věty je tedy sporné, protože věta má v podstatě dva významy – srovnávací a příčinný – a představuje jakýsi přechodný článek mezi oběma druhy souvětí, např.: <...> jako rychle Bernelis proto se narodil, aby byl naším Spasitelem a věčným Vykupitelem, tak byl také tímto jménem nazván BP₁ 134₁₁; <...> protože podle křesťanské pravdy musíme každou osobu zvlášť uznávat za Boha a Pána. Proto v křesťanské víře nemůžeme nazývat tři bohy ani tři pány BP₁₁ 186₂₄. Je-li příčinná vedlejší věta připojena k větě hlavní pouze spojkou kaip, může tato věta stát před větou hlavní i za ní: 1) věty s anteponovanými vedlejšími větami: A protože jsi, Ježíši, přišel do gadarského kraje proti Římanům, musela vyjít smrtelná vichřice z údolí pekel, aby Gadarany znepokojila BP₁₁ 341₃; 140 | EDITA KIBILDAITĖ A protože neměl čím zaplatit, přikázal pán, aby ho prodali, i jeho ženu a jeho děti a všechno, co měl, a aby zaplatil BP₁₁ 484₁ (srov.: Cum autem non haberet unde redderet, iussit eum dominus eius venundari, et uxorem eius, et filios, et omnia, quae habebat, et reddi; Da ers nu nicht hatte zu bezalen, hies der Herr verkauffen jn, vnd sein Weib, vnd seine Kinder, vnd alles was er hatte, vnd bezalen MT 18, 25); 2) věty s postpozicionálními vedlejšími větami: Nejvyšší vůle židovského rodu světa chtěla člověka potopit, jako by byl zrozen z nečistého pokolení BP₁₁ 113₁₀; My lidé jsme stvořením Pána Boha / a on nechce, aby jeho stvoření zahynulo / anebo navěky propadlo / neboť pravý Syn Boží náš milý Pán Ježíš Kristus se proto stal člověkem / aby tělo tělem vysvobodil / a jeho stvoření nezahynulo <...> BP₁₁ 151₁₅; <...> položili Ježíše / kvůli dni přípravy Židů / protože začínal svátek / a hrob byl blízko BP₁₁ 395₅ (srov.: Dafelbs hin legten sie Jheſum, vnd des rüftages willen der Juden, die weil das grab nahe war Jn 19, 42). V postile Jonase Bretkūna byly nalezeny 2 smíšené souvětí, v nichž se užití spojky kaip poněkud liší od právě probíraného. Tato smíšená souvětí obsahují po dvou souřadných příčinných vedlejších větách spojených protikladnou spojkou bet; jedna začíná spojkou kaip se záporkou, druhá se připojuje funkční spojkou jog: Ačkoli je božstvím i člověkem, přece není dvojí, ale jeden Kristus. Jeden, ne jako by se božství proměnilo v člověka, nýbrž protože přijal lidskou přirozenost BP₁₁ 188₁₀; Tak je jeden, ne jako by ty dvě přirozenosti byly smíšeny, ale protože je pouze jedna osoba BP₁₁ 188₁₂. 4.2. VĚTY SE SPOJKOU kaip kad. V postile jsou 3 postpozicionální příčinné vedlejší věty připojené srovnávací spojkou kaip kad, které se od srovnávacích vět odlišují nejen významem, ale také formálním strukturním rysem – přítomností korelativního výrazu. Ve všech třech větách je užit se záporkou, jejíž přítomnost ve větě je dána protikladnými vztahy k následujícím textovým úsekům: Josef není proto nazýván Kristovým otcem, jako by Panna Maria s Josefem tohoto dítěte byla počala / Ne / neboť Maria nepoznala žádného muže / ani nepočala od muže / ale Maria počala z díla Ducha svatého, jak se o tom šířeji dozvíte ve vyprávění o Panně Marii. Josef je však nazýván pěstounem Kristovým, protože měl z Božího příkazu pečovat o Marii i o toto dítě BP₁₁ 117₉; Farizeové nejsou nazýváni zloději Kristovými proto, jako by kradli almužny nebo pokladničky lidí a jejich peníze či majetek odcizovali / Ne / nýbrž Kristus nazývá farizeje zloději proto, že okrádali prosté lidi o samotného Boha<...> BP₁₁ 60₁₈; Ale proč to Kristus dělal? Odpovídám. Ne proto, jako by se mu líbil jejich zlý život BP₁₁ 422₂. PRIEŽASTIES ŠALUTINIAI SAKINIAI BRETKŪNO POSTILĖJE | 141 5. VĚTY SE SPOJKAMI kad(d)a, kad A ka. 5.1. VĚTY SE SPOJKOU kad(d)a. V postile Jonase Bretkūna se spojka kad(d)a užívá nejčastěji ve významu časovém (podle Hermanna jde o nejstarší význam této spojky, srov. Hermann 1912: 71), byly však nalezeny také asi 20 (2%) příčinných vedlejších vět s touto spojkou. Vedlejší věty s kad(d)a mohou vyjadřovat příčinu i základ úsudku nebo otázky. K hlavní větě jsou připojeny jedinou spojkou kad(d)a a mohou se užívat jak prepozicionálně, tak postpozicionálně (vedlejší věty ve větách spojených párovou spojkou kad(d)a... tad(d)a mohou být pouze prepozicionální), např.: 1) věty s prepozicionálními vedlejšími větami: Když jsi mě uviděl, Tomáši, uvěřil jsi BP14084–5 (srov.: Dieweil du mich gesehen halt Thoma, so gleubestu; Quia vidisti me Thoma, credisti JN 20, 29); Kolik tisíc lidí Bůh vyvedl z Egypta, kteří mu však za to neděkovali / měli zahynout na cestě BP1139123; Ale když se král židovský narodil z židovského pokolení, tehdy neměl být nikde jinde než v tom nejchudším městě BP11565. 2) věty s postpozicionálními vedlejšími větami: <...>slyšeli jsme o Kristu <...> Panna Maria porodila v Betlémě a jako jiné chudé ženy položila dítě do jeslí a zavinula je do plenek / protože v hospodě neměla jiné lepší místo BP1706; Tehdy se máme obávat. Hřích je velmi ohavná věc před Božíma očima / protože do té špíny uvrhuje i Syna Božího BP142820; <...> jak to bude / kdy však nevím BP133113 (srov.: <...> wie fol das zugehen? fintemal ich von keinem Manne weis; Quomodo fiet istud, quoniam virum non cognosco Lk 1, 34). Často bývá obtížné odlišit příčinné vedlejší věty se spojkou kada od časových vedlejších vět, protože (stejně jako v současné litevštině) se jimi poměrně často vyjadřuje nejen čas děje, ale také příčina, např.: Jestliže Kristus takto, když silák střeží svůj palác, tehdy jsou jeho věci v bezpečí; ale když na něj přijde někdo silnější a přemůže ho, tehdy mu odejme jeho zbroj, v kterou důvěřoval, a rozdělí jeho kořist BP130023–25; Stejně tak i při hovoru o smrti / Smrt nemůže člověku ublížit / ledaže jí to Bůh dovolí BP17510; Příčinný význam bývá výraznější a snáze určitelný tehdy, když se čas přísudku vedlejší a hlavní věty liší (což je snad jediný formální rozlišovací znak), nebo když se v hlavní větě vyskytuje korelativní slovo. V Bretkūnově postile je jen několik vět spojených touto spojkou, v nichž mají přísudky hlavní a vedlejší věty odlišné tvary 142 | EDITA KIBILDAITĖ je jich jen několik a korelativní slovo todel, zdůrazňující příčinný význam, má pouze hlavní věta jednoho souvětí: Ale když se chtěli nyní usadit, trvalo to příliš dlouho / a jejich síly a schopnosti zeslábly / když už byli umořeni hladem / a velmi utlačováni, proto už se nemohli usadit <...> BP₁₁ 345,15. 5.2. VĚTY SE SPOJKOU kad. Spojka kad byla v litevském písemném jazyce 16.–17. století mnohem méně častá než v pozdější době (Palionis 1967: 204). V Bretkūnově postile je kad rovněž vzácná; připojuje jí méně než 20 vedlejších vět. Tato spojka se nejčastěji objevuje ve větách časových. Značná část z nich má druhotný příčinný význam. V postile jsou pouze dvě věty se spojkou kad, které lze považovat za příčinné věty: A když se již postil čtyřicet dní a čtyřicet nocí, potom vyhladověl BP₁₂₆₄₆ (srov.: Vnd da er vierzig tag vnd vierzig nacht gefastet hatte, hungert jn; Et cum ieiunasset quadraginta noctibus, postea esuriit Mt 4, 2); Svatý Petr. Skutky 2. takto praví / Bůh vzkřísil Krista / a vysvobodil ho / z bolestí smrti / neboť nebylo možné / aby byl / to jest / Kristus / jí držen BP₁₁ (srov.: Den hat Gott auferwecket, vnd auffgelöset die ſchmertzen des todes, nach dem es unmüglich war, das er ſolt von jm gehalten werden; <...> quem Deus suscitavit, solutis doloribus inferni, iuxta quod impossible erat teneri illum ab eo APD 2, 24). 5.3. SPOJKA ka. Spojka ka, dnes široce užívaná v nářečích, je ve starých písemnostech mimořádně vzácná (Hermann 1912: 68–69). V Bretkūnově postile (pašijích) byla nalezena pouze jedna věta se spojkou ka. Její vedlejší věta vyjadřuje důvod otázky. Zajímavé je, že ani v německém, ani v latinském, ani v evangelním textu přeloženém Baltramiejusem Vilentem není zcela přesný ekvivalent, tedy věta se stejnou strukturou: Ach, chcete nyní spát / a odpočívat / když spíte? BP₁₃₆₇ (srov.: Ah wolt jr nu fchlaffen vnd ruhen; Dormite iam, et requiescite <...> Mt 26, 45; Ah wolt jr nu fchlaffen vnd rugen; Dormite iam, et requiescite <...> Mk 14, 41; <...> was fchlaffet jr; Quid dormitis? Lk 22, 46; <...> chcete nyní spát a odpočívat? EE 190₂₃). 6. VĚTY S JINÝMI SPOJKAMI. 6.1. VĚTY SE SPOJKOU ieng / iang. V Bretkūnově postile (pouze v pašijovém textu) jsou tři příčinné věty se spojkou ieng / iang. Vedlejší větné členy dvou vět jsou vložené, u jedné jsou předřazené. Porovnáním těchto vět s odpovídajícími větami z evangelijních textů přeložených Vilentem (u jednoho příkladu se ekvivalent vůbec nenašel) je patrné, že Vilentův překlad neměl na užívání spojky ieng / iang v postile vliv. Zajímavý detail: ve všech třech větách je spojkou ieng / iang přeložena německá spojka dieweil (ve Vulgátě jim odpovídají quoniam a quia): Szidai / iang diena prigatawimo buwa / idant kunai Schwenteie nepaffiliktu ant kriftaus (nes PRIEŽASTIES ŠALUTINIAI SAKINIAI BRETKŪNO POSTILĖJE | 143 ta Svatá byla velmi velká) žádali Piláta, aby jejich kosti byly zlámány a oni byli sňati BP 393₁ (srov.: Židé tehdy / protože byl den přípravy / aby těla na kříži nezůstala o sabatu (Nela, ten den sabatu byl velký), požádali Piláta, aby jim polámali holeně a sňali je EE 211₂₄; Židé však, protože byl den přípravy, aby těla nezůstala na kříži přes sabat (neboť den onoho sabatu byl veliký), požádali Piláta, aby jim byly zlámány kosti a byli sňati; Iudaei ergo, (quoniam Parasceve erat) ut non remanerent in cruce corpora sabbato, (erat enim magnus dies ille Sabbati) rogaverunt Pilatum ut frangerentur eorum crura, et tollerentur Jn 19,31); Potam wakara / ieng diena prilfitaiſimo buwa kuri pirm Schwentes ira / ateija Iofephas Arimatiſchkis <...> BP 394₆ (plg.: Potam ant wakara / ſant dienai Priegata woghima / kuri ira pirm Sabbatos / ateia Iolefas / ſich Arimathias mielſta Szidu <...> EE 212₁₄–₁₆; VND am abend, dieweil es der Rultag war, welcher ift der Vorſabbath, kam Joſeph von Arimathia <...>; Et cum iam sero eſſet factum (quia erat parasceve, quod est ante sabbatum) venit Ioseph ab Arimathaea <...> Mk 15, 42–43); Bet tai niekas pas ſtala ne finnaia / kam tai iam kalbeia / kiti tare / ieng Iudoſchus tureia kolita / Ieſus iam kalb BP 362₂₃ (plg.: Daſſelbige aber wolte niemand vber dem tiſche, wo zu ers jm ſagete. Etliche meineten, dieweil Judas den Beutel hatte, Jheſus ſpreche zu jm; Hoc autem meno ſcivit diſcumbentium ad quid dixerit ei. Quidam enim putabant, quia loculos habebat Iudas, quod dixisset ei Iesus <...> Jn 13, 27). 6.2. SPOJKA ba. Tato spojka slovanského původu, poměrně častá v katechismu Martina Mažvydase, byla v postile Jana Bretkūna použita pouze jednou: nachází se v citátu ze Starého zákona (žalm 102): Liaupłink dulche mana Pona / ir willos Iſcjes io warda / Ba daukſin geribe ſawa / atmink ant ta dulche mana BP 91₇ (plg.: Laupling dulcha mana Pana / ir wyſas iſlcjas ia warda / Ba daukſin gieribe fawa / atmink ant ta dulcha mana MG₁₁ 352₂). 7. ZÁVĚRY 1. Příčinné vedlejší věty se k větě hlavní nejčastěji připojují spojkami nela, nes, kadangi a jog. Všechny ostatní spojky, které připojují příčinné vedlejší věty, patří na periferii užívání. V postile je dnes již zcela neužívaná spojka nela více než šestkrát častější než spojka nes, která převažuje v současném jazyce. 2. Pozice příčinných vedlejších vět se spojkami nela, nelang, nelanga a nes vzhledem k větě hlavní je přesně vymezena: vedlejší věta následuje po větě hlavní. 3. Spojka se na druhé pozici vedlejší věty vyskytuje velmi zřídka, a to pouze ve větách se spojkami nes a nela. Ve všech ostatních případech, stejně jako v současné litevštině, stojí spojka na samém začátku vedlejší věty (samostatně nebo spolu s jinými spojkami). 4. U příčinných vedlejších vět připojovaných samostatnou spojkou kadang(h)i je typičtější postpozitivní užití. Příčinné vedlejší věty připojované samostatnými spojkami kaip ir kad(d)a se v Bretkūnově postile užívají postpozitivně i prepozitivně, aniž by jedna z těchto pozic zřetelně převažovala. 144 | EDITA KIBILDAITĖ 5. Skutečnost, že spojka jog je v Bretkūnově postile poměrně častá, zatímco věty se spojkou kad a ką jsou stále velmi vzácné, potvrzuje sklon, jehož si povšiml E. Hermann: spojky začínající souhláskou j-, které se kdysi často užívaly, nahrazovat spojkami začínajícími souhláskou k-. ZKRATKY BP – Bretkūnova postila EE – Vilentovy Euangelias bei Epistolas LB – D. Martin Luthers Deutsche Bibel 6, Výmar, 1929. MG – Mažvydovy Gelmes Chrikščioniskas NT – Novum Testamentum Graece en Latine. Stuttgart: Württembergische Bibelanstalt, 1964. VULG – Biblia Sacra iuxta vulgatam versionem [...] připravil Roger GRYSON, Stuttgart: Deutsche Bibelgesellschaft, ⁴1994. LITERATŪRA AMBRAZAS, V., red. 1994: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. HERMANN, E. 1912: Über die Entwicklung der litauischen Konjunktionalsätze, Jena: Frommansche Buchdruckerei. HERMANN, E. 1926: Litauische Studien. Eine historische Untersuchung schwachbetonter Wörter im Litauischen, Berlin: Weidmannsche Buchhandlung. PALIONIS, J. 1967: Lietuvių literatūrinė kalba XVI–XVII a., Vilnius: Mintis. ULVYDAS, K., red. 1976: Lietuvių kalbos gramatika, 3. Sintaksė, Vilnius: Mokslas. Edita Kिबildaitė Gauta 2001 02 28 Vytauto Didžiojo universitetas Lietuvių kalbos katedra Donelaičio g. 52, 3000 Kaunas, Lietuva