Vilija Sakalauskienė, Klementina Vosylytė, red. „Zanavykų šnektos žodynas III, S–Ž“

Acta Linguistica Lithuanica LV (2006), 127 - 132 Recenze Recenze Vilija Sakalauskienė, Klementina Vosylyte, ed. Slovník zanavické nářeční mluvy III, S–Ž Autorky textu: Rima Bacevičiūtė, Ritutė Petrokienė, Vilija Sakalauskienė, Klementina Vosylyte Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2006, 776 p. ISBN 5-420-01590-0 (3. svazek), 5-420-01505-6 (celkem) Vyšel třetí svazek nářečního Slovníku zanavické nářeční mluvy (slova začínající písmeny s–ž). Je to nemalé dílo našeho vědeckého a kulturního prostředí, materiál z nářečí spočívajících na základu spisovného jazyka; pro dějiny jazyka je to výjimečná kniha, vycházející od J. Jablonského, J. Pikčilingise, P. Vaičaitise a desítek, stovek a tisíců kulturních pracovníků, kteří zdědili nářečí z dávných věků, z hlubin historie (již částečně přijali i méně významné městské prvky). Slova hledaly a zapisovaly zástupy mladých lidí; vedli je významní filologové staré Vilniuské univerzity Juozas Pikčilingis, Aldonas Pupkis, Giedrius Subačius, Giedrė Čepaitienė (Kudirkaitė) a mnozí další. Pořídilo se mnoho magnetofonových nahrávek, ověřovala se správnost údajů v kartotéce a všechny příklady byly uvedeny ve zjednodušené fonetické transkripci (škoda, že nejsou zaznamenány hlásky ɔ – krátké o, ŋ – velární n před souhláskami g, k, neznělé ch (x) atd.). Sběratelé materiálu do slovníku a autoři textu Vilija Sakalauskienė, Rima Bacevičiūtė a Aldonas Pupkis, kteří toto nářečí zdědili po svých rodičích a předcích — nemluvě již o zesnulém prof. habil. dr. Juozu Pikčilingisovi —, předložili pro tento nářeční slovník množství slov a vět obecné povahy, tedy všechna slova, která se jim podařilo zachytit během několika let (zejména při letních expedicích); dešifrovali nahrávky a psali text slovníku. Bylo to mnoho práce. Pořadatele slovníku poněkud podpořila Státní komise pro litevský jazyk při Seimu Litevské republiky a vedení VU (podporu vydání odmítli). Takové dílo přineslo celému zástupu jazykovědců množství otázek. Poskytovateli materiálu mají být přece teoreticky lidé narození a vyrostlí v dané lokalitě (stejně jako jejich rodiče), kteří dobře ovládají dochované nářečí a vyhýbají se prvkům spisovného jazyka (ty se již naučili zvenčí, nezdědili je). V prvních svazcích bylo prvků spisovného jazyka poměrně mnoho, ve třetím však— 127 Recenzijos Zdá se, že převažuje zděděná slovní zásoba a morfologie i fonetika jsou téměř neovlivněny novotami. Z novějších prvků lze uvést: a) slova, která přinesl a do užívání uvedl administrativní život, b) příklady takzvaného slangu, kterého se chopili venkovští lidé a inteligence, převzaté od učitelů, dětí, mládeže, starostů obcí, vedoucích hospodářství a úředníků. a) Spisovný jazyk nově ovlivnil nářečí v těchto případech: sanitòrija ‚sanatorium‘ (s. 17), sántykiai ‚styk, vztah‘ (s. 18), duodu, kam noriu (nadávka od tuláků z Kaunasu) (s. 21), sąžiningas, -a – v textu vůbec neuvedeno (jen nesąžiningi, to pochází od mluvčích spisovného jazyka), s. 29; sekùndė (1) ‚zlomek minuty‘ – s. 35; patòbulina Grš – s. 38; centrãlin'us [katilus] Nm – s. 38; separúoti pieną – s. 40; simpàtiškas Grš, simpatiškùmas Lkš – obojí s. 51; simulúoti Bbl – s. 51; skaitìklà Nm – s. 59; skvẽras Nm – s. 102; súrdotas (1) VšR = surdutas s. 224; suvéni̇ras Ssr – s. 225; šakárnas, -a (1) Br ‚rozcuchaný‘ – s. 238; šaldìtavas (2) Šk, Grš – s. 240; šalni š'audù būvu Nm = šalnę š'audì būvo (v Kudirkově Naumiestisu a Griškabūdisu se často vydávají za obyvatele Veliuony; snad to tak vyslovuje jen příchozí nebo někdo z míšené rodiny – s. 241); uslànus Slv ‚lavice‘ – s. 306; it Šk = slovo žemaitského nářečí i spisovného jazyka – s. 331; štãbelis (1) Lkš – s. 336; švãngas Snt (slangové slovo) – s. 354; táiga Lkč – s. 370; talmùdas Grš – s. 380; támsta (s. 381) Snt – naučil se ve škole (v roce 1954 se mi smáli, když jsem při rozhovorech se starším hospodářem používal pouze tamsta); trenirúoti Grš – s. 464 aj. b) Zkomoleniny v řeči: ko·rú lì·di·to·je: = korių lydytùvą, lydìklį Grš (s. 23); sėdi (na vejcích) = ‚sedí‘ Nm, s. 259, senãĩ ‚dávno‘ Snt, s. 36 – seniai; akmuo susėdo (= propadl se), pilnãĩ (= úplně), s. 42; šnùkis plì·tos prà·šo Br (slang velkoměstských chuligánů) – s. 131; ì·so dĩ's – VšR = iso·dĩ's – s. 132; vienas vakarúoti šùkas, kitas gi (= a druhý) ì· mù·ši Jnk – s. 220, trivogà Bbl, slovo sovětské armády a dvora A. Sniečkuse – s. 480; (stromový) šaknį išimt Grš – s. 464; = išrãut (průnik slangu) – s. 485; rūdeni mẽs labaĩ turtingi obuolčẽs =...máme hodně jablek, správněji alespoň turtingi obuolių; Grš – s. 504; pritvirtinti ‚připsat třetímu‘ Br, Lkš, Ssr – s. 514; ...dúonos turėjom pilnaĩ Lkš – s. 541; pas jį (= jemu) peněz: (= jeho peníze) ũ·že Šk – s. 541; ũ·že bič'ukai (= muži) Šk – s. 541; škarãdnas, -à (4) Grš, Lkč – slangové slovo – s. 292; šmùtkės (2) ‚oblečení‘ Br (kaunaské slangové slovo) – s. 312. Jsou zde také nářeční tvary, které je třeba opravit: atèina = atẽina Br (s. 9); ẹjẽũ = ẹjãũ Snt (s. 9); gẽr[s] = g’ẽr[s] Nm (bud. čas 1. os., s. 9); vẽ.l = vẽl Grš (s. 10); kapẽ.ikos = kapẽkos Slv (s. 10, Lkš, s. 20); sanarẽl = sanarẽl Šk (s. 11); nepasakì·si = nepasakì·si Lkš (s. 11); pasãki = pasãkė Nm (s. 13); sá·s'ùva Žlt a sá·s'ùva Lkš ‚sešit‘, s. 20 = sá·s'ùva; rẽ·ki Snt ‚křičel, volal‘ s. 26 = rẽ·ki; pasėmẽ·s Žvr ‚vzal si‘ = pas'ẽ·m'e·s (s. 27), lẽ·k'e, lẽkė Grš = lẽ·ke; màno Bbl = mànu (s. 29), mànu Nm = màno (s. 38), sė·ilė = sė·ili (s. 34); mō·ki·to·je Grš = mō·ki·to·je (s. 39), ale mō·ki·to·j'ė 128 Recenzijos Žet – s. 74, septi·nezdė·šimt Slv „70“ = septýniaz·de·šimt (rovněž s. 40); aplīn[k] Snt = aplīn[k] – s. 52; kutjù Lkč = kúju – s. 75; kìtrausim „budeme chytře“ Nm = kýt rausim – s. 81; pjok’ėlis Ssr = pjokė’lis – s. 80; vežt́s = vežt́s – s. 92; apsirė·dœ Nm = apsir’ė·dœ – s. 89, trūko „praskočilo“ Grš = trūko – s. 89; skrāmna Šk je zcela nečekané, srov. výpůjčku skrum̃nas, -à Slv, Lkš, přísl. skrum̃niai z LKŽₓᵢᵢ 1100 (Lkš) – s. 93; v’iená.í. = viená.í (s. 43, 152); žieda Grš = žieda (s. 91), išvašūoti Snt – s. 97 (srov. stejné slovo išvašūoti Snt, s. 602); slėpkivos Bbl = slėpkivos Bbl, s. 106; visa, ró·dos, grā·ba. Nm = visa, ró·dos, grā·ba (s. 106); rìje Ssr = rìje (s. 113); plėše Slv = plė·šœ – s. 115; s’uvūos Snt = siuvúos – s. 121; i·siso·d́s VšR = i·siso·d́s – s. 132; lužinė Grš = lužinė[ja] – s. 134; rū·kščors Grš – s. 135 (zda se, zda je to vůbec možné vyslovit); neižlėks Grš = neišlėks – s. 153; sprė·st Šk = sprė·st – s. 154; nusistakò·rint Nm „skončit“ = nusistakòrit – 162; i· spīnta. Žlt = i·spinta. – s. 163; piena. = piena. s. 167; sen’ūnas Ssr – s. 168 = sen’ūnas – Slv, Snt, Lkš – s. 38; stī·gos Grš = stī·gos – s. 176; stós Žlt = stós – s. 185; acistó·si Bbl = acistósi – s. 186; žī·rklės Bbl (s. 195) a žī·rklės Bbl (s. 754); medin’ū [s] stri·pūs Bbl = medin’ū[s]… – s. 197; stūkis (2) Snt = stūkis (2) – s. 200; slāstai Lkš „past“ – s. 201, – sląstai (1) – s. 105; lė·tas Br = lė·tas – s. 201; su dviem Šk = su dviem – s. 210; acišukt Lkš a acuksi Grš = acišukt, acuksi – s. 214; no·tėvu Nm = no·tėvo – s. 215; i·sisūkor Lkš = i·sisūku, ale i·sisūku Nm = i·sisūkor s. 215; sūriai Šk = sūriai (slyšeno v Žvr, Kbr) – s. 224; svėbelis (1) „zápalka“ = svėbelis – s. 229; linamī·n’us Snt = lināmī·n’us – s. 231; mė·s = mė·s Grš – s. 247; smė·lu Lpl = smė·lu (gen. sg.) – s. 246; atė·jo·Grš = atė·jo· s. 248; apstó·jœ Zp = apstó·jœ – s. 250; šėkas 4 (LKŽₓᵥᵢ 615, z Nm, v Grš není zjevně uvedeno, zda jde o šėkas); je třeba pochybovat o přízvuku slova šėnės šėnis, protože v příkladu LKŽₓᵥᵢ 616 (přízvuk se nerozlišuje); ōbuolūs Šk = ōbuolūs – s. 272; i·šikna. Ssr = i·šikna. – s. 272; šiknāpurtis (1) Žlt, slovo z anekdoty o jazykových opravách K. Ulvyda – s. 272; nę·da Ssr = n’ę·da – s. 306; taisī·sis Snt = taisī·sis – s. 274; lī·tu. „déšť“ Žlt = lī·tu. – s. 276, také lī·tu.s Lpl, s. 295, aplīn[k] Snt = aplīn[k – s. 277; vīlną Šk = vīlną – s. 277; širdì Grš – širdì – s. 284; uogōjū Lkč „bobulové keře“ = uogōjū Lkč (v téže větě – s. 529; totožné šituodu je uvedeno samostatně jako heslo šitas a zopakováno – s. 287; kū·na Grš = kū·na – s. 290; sę·tūvi Lkč – s. 299 – srov. sę·tuvę (3ª) Grš, Ssr – s. 44; dūr̄ses Lkš = dūr̄ses – s. 312, pę·kla, Šk = pę·kla. – s. 313; mō·jœ Slv = mō·jœ – s. 379; užlī·jœ = užlī·jœ Slv – s. 379; su žaršim = su žaršim – s. 311; bro·līene VšR = bro·līene – s. 314; parėju Ssr = parėju – s. 323; vakarėlei Lpl = vakarėlei – s. 323; rūpi VšR = rūpi – s. 323; pašò·kīsim Snt „necháme si zatančit“ = pašò·kīsim – s. 323; špėga „špiona“ Nm = špėga – s. 330; pīksta Šk = pīksta – s. 331; krė·zdavu Šk, neprikrė·zdavo:m Jnk = krė·zdavu, neprikrė·zdavom – s. 339, tė·kinu Nm = tė·kino – s. 331; ankstīva Grš (s. 352), ale ankstīvas, 129 Recenzijos -à (4) v I. dílu; piētus vīrt Br (= [reikoe] piētus vīrt – s. 355); plūgas (1) Ssr = plūgas (2) – s. 356; liēsa Nm = liēsa – s. 361; pi'gdāũ Grš = pi'gdāũ – s. 371; givėt Šk = gi'v'ét – s. 374; trãukte trãukdavo Grš – s. 378 (správně však trauktė trãukdavo v téže větě na s. 455); algà. Šk = algà – s. 379; ac'ũ zdavo Grš = ac'ũ zdavo – s. 379; rīta Grš = rīta – s. 392; gi'vunē'li Šk = gi'vunē'li – s. 395; abdrõ ži Grš = abdrõ-ži – s. 397; teisingai Lkš = teisingai – s. 404; žmõ'ni:z bãi.lu.s Bbl = žmõ'ni. s... – s. 512, 523–524, 526, stvė'r'i,ėmė Snt = stv'éri s. 413; ko'k'ės ž'ūrkes Šk = kó'k'es... – s. 416; terliũgas, -ė (2) Lkč, kdo je statný, ale ve větě t'erlũgos kók'os [nohy] – s. 417; tetėnas Lkš (Žvr, Grš), mohl se změnit ve tvar tetėnč Lkš? – s. 421; t'ė'tūks Grš, mohl vzniknout z tę'tūkas? – s. 421, linguõje Snt = linguõje – s. 425; t'iku Lkš = t'iku – s. 430; vietõ Grš = vieto[je] – s. 436; vaikãi Grš = vaikãi s. 421; ižgalã'stas Lkš, srov. ižgalã'stas Lkš = ižgalã'stas – s. 453; i būda = i būda – s. 454; mn. instr. dviem = dviem s. 454; tám šeimininkui Ssr = tám šeimininkui nebo šeimin'kui – 457; nulėkusi Šk = nulėkusi – s. 460; arklù ‚kůň, koně, pluh‘ není zanavský výraz – s. 477; triũšai subst. (4) = triũšai Ssr (4) – s. 479; tr'ũ zdavo – 479; tr'usūs tr'ūsœ Bbl (zcela nepřízvučné) = tr'usùs tr'ū-sœ – s. 479; litu subst. ‚déšť‘ = l'ītu. Snt – s. 480; skõ'ni Lkš = skõ'ni. – s. 483; no stõ-gu Ssr = no stógu ~ nuo stógo – 486; rėkt Grš = rẽkt – s. 48; acitūpœ.s Lkš = acitū-pœ.s – s. 488; šo'kimas Lkš = šo'kimas (2) – s. 503; ko'ši Snt = kõ ši ~ kõšė – s. 471; teli-cã.ite Grš = teli'cãut'e – s. 499; turkýtė Nm (LKŽ XII 1141) – nepřízvučná věta, redakcí LKŽ sama zapsaná jako spisovná litevština – s. 502, bė'ga Grš = bė'ga – s. 515; mn. akuz. lít'is Grš = lít'is – s. 515; užvī'davu Snt = užvī'davu – s. 516; dúos Snt = dúos – s. 517; póter'us Snt = póter'us – s. 517; ū'kœ Br = ū'kœ – s. 522; neprarū'ki Šk = neprarū-ki – s. 523, prisirū'kœ.s Žvr = prisirū'kœ.s – s. 526; nuti'sus'os Bbl = nuti'sus'os – s. 526–527; ùsa. Ssr = ùsa. – s. 532; t'ikren'i'b'u Grš = t'ikren'i'b'u – s. 550; ž'ūrki Snt = ž'ūrki – 553; visõ'k'u. Šk = visõ'k'u. – s. 564; ž'ū'rim Ssr = ž'ū'rim – s. 568; acilõ šus Šk = acilõ šus – s. 564; tiė Bbl = tiė – s. 533; neišuteli'čœu Nm = neišutė'li čœu – 533; štakiėtu Snt – s. 534 = štakiėtu. Snt – s. 335; žã.rnãs Šk = žãrnas – s. 535; l'isk Žvr = l'isk – s. 539; jautės Grš = jautės – s. 568; valkatė'l'u. Bbl = valkat'ė'l'u. – s. 570, s'iki. Snt = s'īki. – s. 570; sõ du Šk = sõdu Šk – s. 583; išvarinėjo. Grš = išvarinė-jo – 583; išlėgdavo Grš = išlėgdavo – s. 601; piendz Nm = piendz s. 602; susigrėb'au Lpl = susigrėb'au – s. 605 (studentů); kãeturezdėši[m] Nm = k'ãeturez,dė-ši[m] – s. 516; i p'ėkla. Šk = i p'ėkla. – s. 643; vėži. Lkš = vėži. Lkš, stejně jako vėži. – s. 648; mūdu Grš = mūdu – s. 642; žadė Grš = žadė[jo] – s. 680; pirmūnė Žlt = pir-mūnė – s. 653; su viena Šk = su viena (studentský výmysl) – s. 656; tė'vu (!) ašaras ivã-rœ.s Grš – s. 586 (tatáž věta); lūpom Br = lùpo.m – s. 657; n'ėra Jnk = n'ėra, n'ėr – n'ėr s. 657; gi'vė'davu Šk = gi'v'ė'davu – s. 658; viengėrklis, -ė Snt = viengėrklis 130 Recenzijos (2) – s. 658; mùs Nm = mùs[u] – s. 662; aprėngtas Lkš = àprenk tas (nářečí nj, slovo?) – s. 663; senùnas Šk – senũnas s. 664 (srov. heslo seniūnas s. 38); výkdyti, -o, -ė, ale v hesle vỹgdo Jnk – s. 665; pòlku. SNT = pòlku. – s. 670; ãš PLB = ãš – s. 674; lẽtas Grš = lẽtas – s. 676; dúobe. SNT = duõbe. – s. 682; visàp SLV – jde o kapsovský, nikoli zanavský výraz (rodina smíšeného původu) – s. 686; kãjeu SSR = kãjau (pravopisný útvar) – s. 687; kità turėdavo į pavarìt = kità... NM – s. 689; ùlič'o SNT – s. 690 vůbec není vyznačeno; ižbėks JNK = ižbėks – s. 691; viščūkais SLV = viščūkais s. 692 atd. Uvádějí se nesprávné přízvukové typy: skambùs, -ì (2) = (4) – 65; skyrýbos (2) Lkš = skyrýbos (?) – s. 78 (srov. skirìbu Grš – s. 80); skùpìbi. (1) SNT = 2 (s. 96); snarglė (2) BR = (4) – s. 128; spangális, -ė (1) ‚nevidomý‘ (2) = spangális Grš – s. 135; sulýgėšnis, -ė (2) SNT = (4), protože se říká sulìgesñtū – s. 218; sunkùlis, -ė (4) SNT = (2) – s. 220; svarbùs, -ì (1) = (4) – s. 229; špõsas (1), ale špòsūs LPL – s. 332 jako by neumožňovalo předpokládat přízvukový typ 1; sg. instr. su špòrais (s. 332) neukazuje tvar špòros; forma šr̀ùbas (2) rovněž není přesvědčivá (s. 334); tekarmìà (1)? – s. 405; visiškài LKG – skloňovací paradigma tohoto slova není zaznamenáno ani vyznačeno, zda vůbec jde o visiškai – s. 409; televizija (1) Lkš = televizija (1) (nj.) – 411; trimar̃gis (1) JNK = (2) – s. 471; triptìnis (1) Lkš = 2 – s. 476; trỹs (4) – jednoslabičná slova nemají přízvukové typy, navíc genitiv trijų NM – s. 477; sg. instr. pritveriamà ŽLT = pritveriama – s. 514; užsiėmimas BD, Lkš (1) = (2) – s. 540; vardijìmas (2) = (1) – s. 577; vieni dieninis, -ė (2) Lkš = (1) – s. 658; vienintėlis (1) Lkš = (2) – s. 658; vìsas, -à = (4); žérkolis (3ª) SNT = (1) – s. 706; voruškėlė subst. fem. (2) ‚slunéčko sedmitečné‘ podle LKŽXIX 995(Nz) = voruškėlė (2) – s. 701; acistóje.s SNT = acistóje.s – s. 705; tìngin'u SLV (a také žiema, vã sara = žiema., vã sara. SLV) = tìngin'u – s. 706; žąsinas subst. masc. (1) = (3ᵇ) – s. 723; suvỹn'o ta (1) NM (tak bylo slyšeno již dříve v ŽVR, Bajoraičiuose, VšR, ale není vyznačeno) – s. 738; ži dĩ kapãi NM = ži dũ... – s. 739; pažìrãvimas (1) JNK, zatímco vyznačeno je pouze pažỹravimas (1) – s. 753; krùmus SNT = krùmus – s. 760; žmògis tã Grš = žmògi stã – s. 763; didžiakó jis buvu = didžiakójis (2) – s. 770 atd. Přízvukový typ není uveden: trinýtas, -a adj. = (1) = s. 471; trìnkteltas, -a Lkč = (1) – s. 427. Autorky našly velmi mnoho frazeologismů. Možná je to dobře, ale je pochybné, zda je mnoho dlouhých přísloví (celých vět) frazeologismy. Např. eik seniem šunim kulìų skūsti ‚jdi k čertu‘ Šk – s. 36, také s. 348, 349; jopkìs išūti Šk ‚proklínat‘; kaip stóvi teip brangùs JNK, NM ‚bez majetku‘ – s. 190; kaip užsukta radìje SSR – s. 217; na s. 314 už ne, sviedìni mùšti Šk ‚hrát fotbal‘ – s. 534; nè Dievui žvakės, nè vėlniui šakės SNT – s. 239; į šalį SNT – s. 242; ùtelės šerti: v hesle je uvedena věta o j[ls] čė uodù šė.rt ẽis JNK – s. 263. Také lze pochybovat, zda jsou frazeologismy takováto rčení: senà mergà Grš, Šk – s. 37; skūrą nuimti ‚potrestat‘, į smertį; po smerties; šūdas storijų, šūdas plonųjų ‚nikam se nehodí- 131 Recenzijos následuje „nejen to“ Snt (slavismus, slang) – s. 395; ve skutečnosti Antanas, „inseminátor“ Snt (jinde to bude Jõnas, Pẽtras, Albīnas, stejně jako tam) – s. 544; věta o měsíci vasarius se dvakrát opakuje – s. 601. Často se opakuje tentýž obrazný obrat – považuje se za frazeologismus a metaforu: víenas šykis nemeluoja Šk – s. 49; zdánlivý frazeologismus po šimts pýpkių patřil k frazému po šimts nueiti ir po šimts pýpkių: pro metaforu ė̃jo po šimc pípk'u viškas gerai Grš – s. 279; opakuje se také takto: širdis ne vietoj „je mi neklidno“: mà širdis ne vietoj Br a širdis ne vietoj „je mi neklidno“: širdis ne vietoj – s. 285; o ėjimą šunims kulnų (kūlių) skūst se uvádí na s. 348 a 349; turbūt velnias uodegą užmetė Snt „nelze najít“ – s. 498, a turbūt velnias uodegą užmetė Grš a dar velnias uodegą užmetė s. 622, duoti tabòkos pauòstyti Šk – s. 530 a 369; proč je k ilustraci slova žodžiui usai zapotřebí věta tė uždarbači buvo paskàtinti (gerì Snt) – s. 532 (je také na s. 536 u slova uždarbẏs); údajný frazém užpakalis pilnas „sytý“ Lkš a další údajný výraz pilnas užpakalis „sytý“ – s. 539; kalės vaikas „nemanželské dítě“ Lkš, Grš – z vojenského slangu – s. 551; milėjo dainuot Grš – s. 616; veltui bylo převzato ze spisovného jazyka, protože ještě roku 1925 veltui nebylo místním obyvatelům ve starých vyprávěních srozumitelné; venà, ventiliãtorius nejsou nářeční slova – s. 526; visas, -à ir visi, visos jsou uvedena jako samostatná slova, a tak se opakuje i frazeologismus po visõm keturiõm „velmi dlouhý“. Vyjadřuje se nespokojenost se současným životem v Litvě a s národem obecně: prasigi-v'ė̃nom (= prasigi-v'ė̃no·m), prasisiėkėm / o su tuo litù susikalbėt negalù Jnk; mà ją smalà / ta trispalvė. Snt (s. 114, opakováno na s. 477); tók'u vagũ kaip lietuvẽi tai n'ėrà Br – s. 210; tàs / ka jĩ šìmc / lãndzbergis Jnk – s. 279; jeи gi·v'ė̃n'imas ši·diškas būvu prie tō[s] = tō smetõ·nos Snt – s. 342 (nu, co naplat, ukazujeme skryté myšlenky někdejších osobností, dokonce i před potomkem otce litevského jazyka Jona Jablonského); šitām tá·rpœ tai sunkù gi·vė́t Grš – s. 389; jéi nebūtų. tarìbu. valdž'õs / ubagijè būtù pasidã·rusi Br – s. 519; ūš tàii ir paniekino· baltūši / ka teisingus vaidìnimu[s] sù·kė Nm – s. 549; vītis (2) znak státního znaku Litvy = Výtis (2) s. 695. Zřejmě se nedostávalo redakční péče a příliš se důvěřovalo, přestože do práce bylo vloženo mnoho úsilí. Uživatelé slovníku si chyb nepochybně všimnou a nebudou je šířit ve svých výzkumech (to je naprosto jasné a pochopitelné). K tomu dochází kvůli spěchu a nepozornosti; co se dá dělat. Vytautas Antanas Vitkauskas Litevský jazykový ústav Ulice P. Vileišia 5, 10308 Vilnius, Litva 132