Kalnuotų vietų įvardijimas nekalnuotoje Lietuvos teritorijoje (remiantis Joniškio rajono vietovardžiais)

Acta Linguistica Lithuanica LVI (2007), 23 – 40 Pojmenování vyvýšených míst na rovinatém území Litvy (na základě místních názvů okresu Joniškis) Nerija Bartkutė Šiaulská univerzita Článek se zabývá názvy vyvýšených míst v okrese Joniškis, v nížinách severní Litvy. Celkem je rozebíráno 216 názvů získaných z ústního podání. Podle toho, zda obsahují odkaz na fyziografii, či nikoli, se dělí na motivované a nemotivované. Převládají názvy založené na fyziografických rysech (vlastnostech a tvaru půdy), flóře, fauně nebo lidském osídlení, existuje však také početná skupina novějších posesivních útvarů odvozených od vlastních jmen. Nemotivované názvy tvoří jednu desetinu materiálu. I zde převažují názvy odvozené od vlastních jmen. Obecně lze říci, že většina názvů vyvýšených míst v tomto regionu odkazuje na fyziografické rysy, flóru, faunu a lidské osídlení (vlastnické vztahy a lidskou činnost). Kromě sémantické analýzy článek přináší také údaje o lidové etymologii a ústní tradici. 0. ÚVOD Výzkum oronym, tedy názvů vyvýšených míst, je zvláště aktuální v hornatých zemích (viz INST Global Project The Names of the Mountains 2001)1. Hory se ve světě pojmenovávají podle různých znaků. Eisele (2001) vymezuje hlavní motivy pojmenování hor: přímou onymizaci fyziografických termínů, určitou situaci související s horami, kvalitu půdy, pokryv hory, rostlin- 1 S projektem se lze seznámit na internetu http://www.inst.at/berge/index_e.htm [přístup 10. 4. 2007]. 23 NERIJA BARTKUTĖ menija, naudojimo galimybės ir mitai. Akschabaeva (2001), analizuodama Kazachstano kalnų vardus, kaip itin svarbų kalnų vardų semantinį motyvą išskiria sniegą, kiti jos minimi kalnų įvardijimo motyvai yra ekonominis naudojimas, kalnų forma (panašumas į tam tikrus gyvūnus, žmones), kalnų funkcija (yra riba, gina nuo priešų ir pan.), augmenija (yra/nėra, kokią spalvą suteikia kalnui), legendos ir mitai. Pospelovas (1967), analizuodamas Rytų Karpatu toponimiją, pastebi, kad kalnuotų vietų vardai yra reikšmingi, nes iš jų padaromi ne tik smulkių objektų (upelių, laukų), bet ir didesnių vietų – gyvenviečių, upių ir kt., vardai. Jis išskiria kalnų vardus iš geografinių terminų, oronimus, siejamus su augalija, ir oronimus, padarytus iš kitų toponimų. Kronsteiner (2001) teigia, kad kalnai vaidina centrinį vaidmenį aplinkos tvarkoje, o jų įvardijimo polinkiai visame pasaulyje panašūs. Jis kalnų vardus analizuoja kaip tarptautinę „kalbą“ – išskiria pagrindinius kalnų įvardijimo principus, būdingus visam pasauliui: fiziografinio termino „kalnas“ toponimizacija, įvardijimas pagal formą, kuris lemia ir metaforinių kalnų vardų atsiradimą, sąsajos su saule (saulėlydžiu/saulėtekiu), galimybė keliauti per kalnus – jų „eismo“ funkcija, sniego vaidmuo, ekonominis naudojimas, gyvūnija. Aleksandro Vanago teigimu (1973: 215), Lietuva yra labiau upių ir ežerų šalis, kalnų Lietuvoje net nėra. Vanagas savo straipsnyje (1973: 215–216), kurį galima laikyti vienintele išsamia Lietuvos oronimų analize, remdamasis Lietuvos oronimų darybos polinkiais, teigia, kad kalnuotų vietų vardai sudaro gana jauną toponimijos posistemį archajiškoje lietuvių toponimijoje, be to, kalnuotos vietos žmonių gyvenime vaidina ne tokį svarbų vaidmenį kaip ežerai ir upės. Vanagas (1973: 215) oronimams priskiria tuos vardus, kurie įvardija objektus, kalbančiojo suvokiamus kaip kalnus (jų aukštis dažniausiai yra keliasdešimt metrų). Pateikėjo įvardijimu remiasi ir Mickienė (2001: 80), analizuodama Telšių rajono oronimus. Jiems mokslininkė priskiria kiek iškilėsn(i)ų žemės paviršių vietų vardus. Daugiau išsamesnių atskirų Lietuvos oronimų tyrinėjimų nėra. Tento článek upozorňuje na názvy vyvýšených míst v poměrně rovinaté krajině Litvy – v okrese Joniškis. Toto území se nachází v severní části Středolitevské nížiny; jeho většina leží v Žemgalské rovině (JRG: 4–5). Reliéf je zde tedy mírně zvlněný, více vyvýšených míst se nachází v blízkosti Žagarė (glaciální esker Žagarė) a na levém břehu řeky Mū- 24 Kalnuotų vietų įvardijimas na okraji údolí (navršený hřbet Linkuva). Nejvyšším místem okresu je hřeben Linkuva (dosahuje 94 m), nejnižším místem je oblast nedaleko lotyšských hranic (dosahuje 34 m). V takovém reliéfu informátoři v okrese Joniškis nazývají horami malé kopečky, návrší, štěrkovny, hradiště a další poněkud vyvýšená místa zemského povrchu. Článek analyzuje pojmenování horských míst v okrese Joniškis – co určuje názvy horských míst v nehorském území. Vychází ze sémantického schématu toponym navrženého Vanagasem (1981): oronyma se nejprve dělí na nemotivovaná (nemající „oronýmní“ význam2) a motivovaná (mající „oronýmní“ význam). Oronyma okresu Joniškis byla excerpována z dotazníků Žemės vardų, uložených ve fondech oddělení onomastiky Ústavu litevského jazyka, a autorka článku je zaznamenala během expedic v okrese Joniškis v letech 2002–2004.3 Téměř všechna oronyma pocházejí z živého jazyka; výjimkou je jen několik názvů zveřejněných ve VŽe: Kalnėlio piliakalnis, Raktu vė, arba Raktuvė, ir Žagarės piliakalnis, arba Žvelgaičio kalnas. Oronymum Raktuvė uvádí jako žemaitské dědictví také Būga (1961: 257), který k němu přiřazuje i několik hydronym z okresu Joniškis. Oronyma zkoumaná v článku byla zveřejněna také na internetu – v „geolingvistické databázi místních názvů okresu Joniškis“4. Při analýze pojmenování horských míst v okrese Joniškis jsou v tomto článku uvedeny také lidové etymologie zaznamenané od informátorů a různé příběhy spojené s oronymy. Kromě toho jsou oronyma představena také s ohledem na jejich možnou slovotvorbu. 1. NEMOTIVOVANÁ ORONYMA Jde o oronyma, která při svém vzniku neměla zvláštní rozlišovací „oronýmní“ význam – nevyjadřovala nic, co by bylo vlastní pouze horským místům (srov. Vanagas 1981a: 19). Taková oronyma vznikala nikoli zdůrazněním některých rysů horského místa, ale v důsledku různých jiných okolností: kvůli blízkým 2 Plg. A. Vanago (1981a) vartojamą terminą „hidroniminė“ reikšmė. 3 Několika expedic se v seniūnijích Kriukai a Gataučiai zúčastnili také studenti litevštiny z Šiauliaiské univerzity. 4 Dočasná adresa této databáze je http://www.neryte.lt:8080/db/ [přístup 2008-01-30] 25 NERIJA BARTKUTĖ dalších objektů důležitých pro okolí, lidské činnosti apod. V okrese Joniškis se rozlišuje několik sémantických skupin nemotivovaných oronym. 1.1. Oronyma odvozená od názvů různých míst – tato oronyma vznikla z apelativ označujících místa podle toho, co se na nich nachází nebo co se tam děje. Některá z těchto oronym označují místo spojené s lidskou činností: Pā-užvaris klv. Trm: užvaras ‚plot, zábrana; cesta, po níž se žene dobytek‘5; Rev-ù-kelis klv. Dr: rėvas ‚příkop‘ a kėlias; Viganės klv. Vkn: *viganė, srov. vìganas ‚obrácená cesta pro pohánění dobytka‘, srov. také další místní názvy z okresu Joniškis: Viganės pv. Tsn, Vīganiai krm. Jnš, Vīganės miškas mšk., Vīganės b. Ks; Žyvrdùobės kln. Žg: žỹvrdùobė ‚jáma vzniklá těžbou štěrku‘. Několik oronym je odvozeno od jiných místních názvů podle vegetace: Šīlas kln. Rdš: šìlas; Šil-ėlis klv. Jnn: šìlas. Oronymum Kalnēl-krūmiai klv. Znn6: Kalnēlis k. a krūmai, se řadí k nemotivovaným, přestože má posesivní (nebo místní) význam, avšak druhá složka pochází z názvu místa, kde rostou rostliny, který nemá rozlišovací „oronýmní“ význam. Do této sémantické skupiny oronym patří i oronymum Kálviai klv. Bčn: kálvis, srov. os. jm. Kálvis7, které může označovat místo podle lidské činnosti. 1.2. Oronyma odvozená od různých dalších apelativ. Tato nemotivovaná oronyma jsou apelativa přenesená k pojmenování horského místa; označují objekty spojené s horským místem, které se nacházely u něj nebo na něm apod.: Kamar- áitė klv. Stn: kamarà; Lãpkasis klv. Dlb, klv. St: lãpkasa ‚nora vyhrabaná liškou‘, srov. další místní názvy v okrese Joniškis Lãpkasės l. Ždv, Lãpkasiai drv. Cgn; Plỹtnyčia klv. Trm: plỹtnyčia ‚cihelna‘; Ragatkà klv. Žg8: ragatkà ‚zábrana‘; Rūs-duobės klv. Žg9: rūšys a duobė 1.3. Oronyma odvozená od jiných vlastních jmen také nemají „oronýmní“ význam, protože jde o přenesená jména jiných míst nebo osob. Mnoho takových 5 Významy apelativ byly v tomto článku vybrány z LKŽe, osobní jména z LPŽ (I, II) – tyto zdroje nejsou v textu článku uváděny. 6 Od informátorů bylo zaznamenáno, že dříve kolem tohoto místa vedla cesta ke kostelu v Kalneliai; horské místo bylo porostlé křovím (ŽV). 7 Osobní jméno Kálvis není v okrese Joniškis rozšířené (srov. LPŽ, 902). 8 Od informátorů bylo zaznamenáno, že během první světové války tam lidé stříleli a název vznikl kvůli podobnosti pušky s ragatkà (ŽV). 9 Od informátorů bylo zaznamenáno, že na tomto místě býval sklep na zeleninu (ŽV). 26 Kalnuotų vietų įvardijimas vietovardžių Vanagas (1981a: 30) kildina iš genityvinių konstrukcijų, turinčių posesyvinę reikšmę, tačiau pagal dabartinį statusą priskiria nemotyvuotiesiems. Joniškio rajone užrašytas kalvos vardas iš oikonimo: Èzergailis klv. Žvl: Èzergailis vk. Didžioji dalis šios semantinės grupės oronimų yra iš asmenvardžių: a) iš lietuviškos kilmės: Stūlgis kln. Dk: avd. Stūlgis; Verkulys klv. Cgn¹⁰: *Verkulys, plg. avd. Vérkulis, Verkỹs; Žvelgáitis kln. Žg (var. Žvelgáičio kalnas, Žagarės piliakalnis)¹¹: avd. Žvelgáitis (LVKŽ: 348); b) iš nelietuviškos kilmės: Bùlverkis kln. Dlb: avd. Bùlverkis; Čėrnis kln. Dk: avd. Čėrnis; Šimkónas kln. Rkž¹²: *Šimkonas, plg. avd. Šimkónis; Véidė kln. Žg (var. Barbòros kalnas, Alkàkalnis, Véidės kalnas): Véidė; Žėkis kln. Byvn: *Žėkis, plg. avd. Žekỹs, Žėkas. Jak již bylo uvedeno, oronyma jsou v litevské toponymii poměrně novými místními názvy. Nemotivovaná oronyma tvoří nejnovější část této nepříliš archaické toponymické podtřídy. Vznikla sekundárně – jsou odvozena od názvů náležejících k jiným podtřídám onymie nebo od apelativ, která jsou sémanticky spojena s jinými místy. 2. MOTIVOVANÁ ORONYMA. Jde o oronyma s rozlišovacím „oronymickým“ významem. Označují určitou vlastnost hornaté lokality. Motivovaná oronyma se dále dělí do dvou skupin: 1) motivovaná oronyma, která nepopisují objekty, a 2) motivovaná oronyma, která objekty popisují. 2.1. Motivovaná oronyma, která nepopisují objekty. Do této sémantické skupiny oronym patří názvy hornatých lokalit, které vznikly toponymizací fyziografických termínů s „oronymickým“ významem, a oronyma s posesivním významem. 2.1.1. Oronyma odvozená od fyziografických termínů s „oronymickým“ významem. Fyziogra- 10Od informátorů bylo zaznamenáno, že se na tomto místě oběsil Verkulys (ŽV). 11Od informátorů bylo zaznamenáno, že na kopci kdysi stál hrad, kterému vládl kníže Žvalgota, ale jednou ho přemohli a jeho hlavu vozili po městě Riga (ŽV). 12Od informátorů bylo zaznamenáno, že kopec býval kdysi vyšší – majitel z něj brával písek a vozil ho prodávat do Žagarė Židům, kteří jím sypali podlahu v hospodách (zvaných šimkiai) (ŽV). 27 Nerija Bartkutė …fických termínů je onimizace jedním z nejstarších způsobů tvorby pomístních jmen, rozšířeným po celém světě (viz Vanagas 1981a: 35; Baluodė 2005). Motivovaná oronyma okresu Joniškis vznikla z fyziografických termínů označujících přirozené vyvýšené místo nebo podobné místo vzniklé s přičiněním člověka: Alkākalnis kln. Žg (var. Barbōros kālnas, Vēidē, Vēidēs kālnas); alkākalnis „obětní (posvátný) kopec“; Kalnai klv. Tr: kālnas; Kalvėlė klv. Žč: kalvà; Kalnėlis klv. Dvr (var. Lėbedžio kalnelis), klv. Rdš: kālnas; Milžinkapiai klv. Jnk, Milžinkapis klv. Nrn: milžinkapis „pohřebiště dávných hrdinů; navršený pahorek“; Milžkapiai klv. Gmn (var. Milžinų kapai)¹³: milžkapis, srov. milžinkapis „pohřebiště dávných hrdinů; navršený pahorek“; Pýlimas klv. Stn, klv. Byvn, klv. Mrn¹⁴: pýlimas „navršený zemní pás“; Piliakalnis kln. Kln (var. Sīdabrēs piliakalnis): piliakalnis; Pīlkalnis kln. Kln: pīlkalnis „hradní kopec“; Škačmilžis klv. Vkn: *škačmilžis (< *katmilžis (srov. Katmilžis up.), srov. kapmilžis „milžinkapis“ (Vanagas 1981b: 141)). 2.1.2. Oronyma s posesivním významem. Tato oronyma označují příslušnost objektu, Vanagas (1981a: 45) v nich však spatřuje také místní význam a oba významy považuje za obtížně rozlišitelné. Posesivní a místní význam se vyjadřují formálně: sufixy, skládáním a kompozicí, proto se tato oronyma třídí podle způsobu tvoření. Sufixální oronyma s posesivním významem. Taková oronyma okresu Joniškis jsou odvozena od osobních jmen: a) litevského původu – -iškis: Káln-iškis klv. Drgn: Kálnas; Gáil-iškiai klv. Gšč: Gáilis; Gerl-iškiai klv. Dvr¹⁵: *Gerlis, srov. Gerlīkas; b) nelitevského původu – -ynė: Grant-ynė klv. Mžl: *Grantas, srov. Grántinis, Grantáuskas, lotyš. Grants (Staltmanė 1981: 211). Složená oronyma s posesivním a místním významem. Jejich první (určující) složka pochází z jiného místního jména nebo osobního jména, druhá z fyziografického termínu kálnas. První složka místních jmen s posesivním a místním významem je odvozena od oikonyma nebo agronyma: Gražis(k)- ¹³ Od informátorů bylo zaznamenáno, že na tomto místě se dříve vykopávaly velké kosti (ŽV). ¹⁴ Od informátorů bylo zaznamenáno, že za nevolnictví přivedl statkář Zelstromas nevolníky a ti pomocí koryt navršili val; statkář chtěl postavit vodní mlýn; voda stoupla a zaplavila pole; v noci tito nevolníci vypustili sud s tekutým stříbrem a val rozebrali (ŽV). ¹⁵ Od informátorů bylo zaznamenáno, že nedaleko žil Žid příjmením Herlich (ŽV). 28 Kalnuotų vietų įvardijimas -kalnis kln. BVD16: Gražiškiai k.; Stripei(k)-kalnis kln. Str: Stripeikiai k.; Suódkalnis kln. KRI, klv. STG: Suódai vk.; Varč-kalnis klv. GMN (var. Varčios kalnas): Varčia 1. STN. První složka posesivních oronym s místním významem odvozených od osobních jmen je různého původu: a) z osobního jména litevského původu: Buiš-kalnis klv. BND: avd. Buišas, Buišys; Krūč-kalnis kln. VR: avd. Krūčas; Mešk-į-kalnis klv. SK: Meškà17; Róp-kalnis klv. PVL, klv. RBŽ: avd. Rópė, Ropas, srov. místní jména Rópėdai k., Rópininkai k., Ropininkėliai k.; Žemaič-kalnis klv. JKŠ: avd. Žemaitis18, srov. žemaitis; Žós-kalnis klv. GMN (var. Duobėtkalnis): *Žosis, *Žosas, srov. avd. Žóstautas; b) z osobního jména nelitevského původu: Būd-kalnis klv. JKŠ: avd. Būdà; Jokūb-kalnis klv. CGN19: avd. Jokūbas (LVKŽ: 178); Zubr-ą-kalnis klv. DR: avd. Zūbrus, Zubrýs; Tamoš-kalnis kln. TRB: avd. Tamošius. Složená oronyma s posesivním a místním významem. Tato sémantická skupina je v oronymii okresu Joniškis nejpočetnější. Vyznačuje se také rozmanitostí složek: první složkou těchto oronym je jiné místní jméno (oikonymum, hydronymum nebo agronymum) nebo osobní jméno (litevského, nelitevského či nejasného původu), druhou – velmi rozšířenou – složkou je fyziografický termín kalnas, méně častou pak jiný fyziografický termín „oronymního“ významu piliakalnis; druhou složkou jsou také zdrobněliny fyziografických termínů aukštumėlė, kalnelis, názvy míst molynė, smiltynė, a u novějších oronym také název jevu společenského prostředí karjeras. Složená oronyma s posesivním a místním významem se dále třídí podle první složky: odvozená od místních jmen – (a) od oikonym: Dargiū aukštumėlė klv. DR: Dargiai k.; Gai galių kalnas klv. JRD: Gai gali ai k.; Joniškio kalnas klv. GŠČ: Joniškis mst.; Kalnėlio piliakalnis kln. KLN: Kalnėlis k.; Minčaičių karjeras kln. MNČ: Minčaičiai k.; Raistų karjeras kln. RS: Raistai k.; Skarių kalnas kln. SKR: Skariai k.; Stalmokų karjeras kln. MRT: Stalmokai k.; Šilelių kalnas klv. PSP: Šileliai k.; Štempeliškių kalnas kln. TRB: Štempeliškės k.; Tarbūčių kalnas kln. TRB: Tarbūčiai k.; Trumpaitėlių kalniūkas klv. TRM: Trumpaitėliai k.; Žagarės piliakalnis kln. ŽG (var. Žvelgaičio kalnas): Žagarė mst.; (b) od hydro- 16 Od informátorů bylo zaznamenáno, že na tomto místě údajně stávala velmi krásná vesnice, bývala tam dokonce i studna (ŽV). 17 Osobní jméno Meškà je rozšířeno v okrese Joniškis (srov. LPŽII 212). 18 Osobní jméno Žemaitis je rozšířeno v okrese Joniškis (srov. LPŽII 1322). 19 Od informátorů bylo zaznamenáno, že na tomto místě kdysi zahynul Lotyš Jokūbas (ŽV). 29 NERIJA BARTKUTĖ názvů: Kūdros kalnas kopec Stn: Kūdra močál. Stnl: Sidabrės piliakalnis hradiště Kln (var. Piliakalnis): řeka Sidabrė; (c) od agronym: Varčios kalnas močál Gmn (var. Varčkalmis): Varčia louka Stn; od osobních jmen – (a) litevského původu: Alsio kalnas kopec Rs: Alsýs; Briėdžio kalnas kopec Dk: Briėdis; Buišo kalnas kopec Dk20: Buišas; Būdós kalnėlis kopeček Drgn: Būdà; Čižo kalnėlis kopeček Dk21: Čižas; Didgalvės kalnėlis kopeček Žg (var. Lielgalvės kalnėlis22): přezdívka Didgalvė, srov. Didgalvis (Butkus 1995: 198); Dundulio kalnas kopec Mld: Dundūlis; Gėdaus kalnas kopec Žg: *Gedus, srov. Gedýs, Gėdžius, dále srov. Gėdas (LVKŽ: 140); Kāvalo kalnas kopec Ptr23: Kāvalas; Lėbedžio kalnėlis kopeček Dvr (var. Kalnėlis): Lebedýs; Meškós kalnas kopec End24: Meškà, srov. Meškikalnis kopec Sk; Naudžiuvienės karjerai kopec Mrt25: Naudžiuvienė (: Naudžius); Prėlaido kalnas kopec Jkš: Prėlaidas; Radvilo kalnas kopec Bdr: Radvìlas; Rimdžiaus smiltynė kopec Mkn: Rimdžius a místní označení smiltynė; Skupeikos kalnas kopec Jkš: Skupeikà; Tilkėvičiaus kalnas kopec Stn: Tilkėvičius; Vózbuto karjeras kopec Mrt: Vózbutas; Žlabio kalnas kopec Dk: Žlabýs; Žvelgaičio kalnas kopec Žg (var. Žagarės piliakalnis): Žvelgáitis (LVKŽ: 348), srov. Žvelgáičiai vesnice; (b) nelitevského původu: Adōmo kalnėlis kopeček Drg: Adōmas; Barbōros kalnas kopec Žg (var. Alkākalnis, Vėidé, Vėidės kalnas26: Barborà; Bindžiulio kalnas kopec Grk: Bindžiulis; Būdós kalnas kopec Dnr: Budà; Čerkáusko kalnas kopec Dvl: Čerkáuskas; Čėrnio kalnas kopec Dk: Čėrnis; Česniko 20 Podle informátorů se poblíž kopce nacházela Buišova stodola (N. B.). 21 Podle informátorů tam kněz Čižas, farář v Naujoji Žagarė, kopal rašelinu (ŽV). 22 Podle informátorů dostal kopec své jméno v roce 1895, kdy na něm byla zavražděna slečna přezdívaná Didgalvė (nosila velký klobouk); v roce 1905 pořádávali žagarští socialisté na tomto odlehlém kopci shromáždění (ŽV). 23 Podle informátorů se na tomto kopci oběsil Kavalas (ŽV). 24 Podle informátorů stála na tomto pahorku chýše, do níž chodívala medvědice (N. B.). 25 Podle informátorů se lom těžil v době, kdy byla předsedkyní kolchozu Naudžiuvienė (N. B.). 26 V kostele na kopci byly uchovávány ostatky Barboros Umiest auskaitės (srov. Šliavas 1999: 3). 30 Kalnuotų vietų įvardijimas kalnas kopec Lnk27: Česnikas; Čiūberkio kalnas kopec Knč: Čiūberkis; J ačkaus kalnas kopec Pdr: J ačkus; J agrio kalnas kopec Mtk: J agris; Kajėno kalnėlis kopeček Dk: Kajėnas; Lielgalvės kalnėlis kopeček Žg (var. Didgalvės kalnėlis): přezdívka Lielgalvė, srov. lot. liels ‚velký, mohutný‘ (LLKŽ 381); Mataūšo kalnas kopec St: Mataūšas (LVKŽ: 244); Šūtk aus molynė kopec Trb: Šūtkus a místní název molynė; Ūrmono kalnas kopec Trm: Ūrmonas; Vėidės kalnas vrch Žg (var. Vėidė, Barbōros kalnas, Alkākalnis): Vėidė; Vīškio kalnas vrch Dk (var. Pliks ubinis): *Vīškis, srov. lot. Vīškis (Staltmanė 1981: 147), lit. Viškėlis; c) z osobního jména nejasného původu: Damparo kalnas kopec Ncn28: *Damparas; Sūrio kalnas kopec Skt: Sūris; Tambako kalnėlis kopeček Mlč: *Tambakas, srov. Tambakėvičius. 2.2. Motivované oronymy popisující objekty. Analizuodamas hidronimų semantiką, Vanagas (1981a: 49) tokius toponimus laiko svarbiausiu sluoksniu, atskleidžiančiu toponimijos semantikos įvairovę. Jie tiesiogiai išreiškia ypatybę, būdingą toponimu įvardijamam objektui. Vanagas (1981a: 50) nurodo penkis būdus, kuriais išreiškiama ypatybinė reikšmė: būdvardžių tiesioginė toponimizacija, galūnių vediniai iš ypatybių pavadinimų, priesagų vediniai iš ypatybių pavadinimų, sudūrimas, kai pirmasis sandas yra iš ypatybės pavadinimo, ir sudėjimas, kai pirmasis dėmuo yra ypatybės pavadinimas. Pagal išskiriamą ypatybę Joniškio rajono motyvuotieji oronimai, apibūdinantys objektus, skirstomi į kelias semantines grupes: 2.2.1. Oronymy s fyziografickým významem. Jsou to oronymy, které popisují vyvýšené místo podle určitých fyziografických charakteristik: tvaru, kvality půdy, pokryvu apod. Nejprve lze vyčlenit názvy označující vyvýšená místa podle kvality půdy: Akmeñ-inė kopec Bl: akmuo, Molynė kopec Sk: molynė ‚jílovitá půda, zemina‘; Smėl-kalnis vrch St29: smėlis; Smiltynas kopec Dml (var. Smiltynė): smiltynas; Smiltynė kopec Dml (var. Smiltynas): smiltynė; Uolýnas vrch Sk: uolýnas ‚útesy‘; Žvirž-dė kopec Al: žvirždas ‚půda u štěrku‘; Žvirgždynė kopec Mdg: žvirgždynė ‚štěrkovitá půda, zemina‘; Žvyrýnas kopec Knč, kopec Mdg, kopec Mtk: žvyrýnas; Žvyr-kalnis vrch Žmr: žvyras. Oronymum Raudōn-kalnis vrch Rkž: 27 Od informátorů bylo zaznamenáno, že na tomto místě žil Česnikas, který se na kopečku silně opil a zemřel (ŽV). 28 Od informátorů bylo zaznamenáno, že tam při lovu zemřel jakýsi Damparas (ŽV). 29 Od informátorů bylo zaznamenáno, že z tohoto kopce brali písek na sypání do zahrádek a na cesty (ŽV). 31 NERIJA BARTKUTĖ raudónas, -a zdůrazňuje vlastnost nikoli podle kvality půdy, ale podle její barvy. Do této sémantické skupiny patří také oronymy s konfiguračním významem: Didýsis kálnas kopec Pšp (var. Didýsis Bliūdýnių kálnas): didýsis (srov. f. < didis); Didýsis Bliūdýnių kálnas kopec Pšp (var. Didýsis kálnas): didýsis (srov. f. < didis), Bliūdýnė pole Pšp a kálnas; Didýsis kápčius kopec Bvd: didýsis (srov. f. < didis) a kápčius „zemní hrbolek, kupa“; Duobėt-kalnis kopec Gᴍɴ (var. Žóskalnis): duobėtas, -a; Dvilẏ́pis vrch Dk: dvilẏ́pis „dvojitý“; Ilgàsis vrch Dk: ilgàsis (srov. f. < ilgas); Riest-inis vrch Dk: riẽstas, -à. Část oronym s konfiguračním významem lze považovat za metaforická – jejich vlastnost není popsána přímo, ale prostřednictvím určité podobnosti s jiným jevem nebo předmětem: Bãlno kálnas kopec Dₗᵦ³⁰: bãlnas; Bùbinas kopec Blz: bùbinas „buben; holé místo, obvykle kopeček na louce“; Kùpr-ė vrch Gtč: kuprà; Sõs-kalnis kopec Mlč (var. Sõsto kálnas): sõstas; Sõsto kálnas kopec Mlč (var. Sõskalnis): sõstas; Stùpl-yčià kopec Vᴅɢ: stùplys „zadek“, srov. stùplinti „jít těžce, drobnými kroky“, srov. agronymum z okresu Joniškis Stùplyčià pole Bl, l. Ždk. Za metaforické lze považovat také složené oronymum s konfiguračním významem Aukštóji brastà kopec Žč – vyvýšené místo mohlo získat takové jméno, protože se nacházelo mezi bažinami. 2.2.2. Oronymy s faunistickým významem. Popisují vyvýšené místo podle zvířat, která tam žijí nebo jsou s ním jinak spojena: a) podle volně žijících zvířat – Barsiukýnė kopec Pvl: barsiukýnė „místo v lese, kde žijí jezevci“; Lãp-kalnis vrch Grž, Lãpių kalnẽlis kopeček Km, kopeček Ncn: lãpė³¹; Lél-ãtė vrch Dk: lėlỹs „hmyzožravý pták“; Stìrnų kalnẽlis kopeček Skk: stìrna; Tilvì(k)-kalnis kopec Tr: tilvìkas³²; b) podle domácích zvířat – Jáučių kalnẽlis vrch Dk³³: jáutis; Kačių kalnẽlis kopec Dk: katė; Kùilių kálnas vrch Žg: kuilỹs „samec prasete“; Óž(k)-kalnis kopec Pl: ožkà. 2.2.3. Oronyma s významem flóry. Tato oronyma popisují hornaté místo podle vegetace: Dubový klv. Mñč, Dubový kopec klv. Ncn: dub; Kopeček brusin klv. Mñč: brusinka; Kopec bublinek kln. Dk: bublina „taková rostlina – 30 Od informátorů bylo zaznamenáno, že na kopci lehávali lesní hlídači a dívali se, jak pracující na panském dvoře kosí (ŽV). 31 Osobní jméno Lãpė není v okrese Joniškis doloženo (srov. LPŽ₍II₎ 22). 32 Osobní jméno Tilvikas není v okrese Joniškis doloženo (srov. LPŽ₍II₎ 1045). 33 Od informátorů bylo zaznamenáno, že po vyhnání stáda se z tohoto kopce do bažiny rozbíhali býci (ŽV). 32 Kalnuotų vietų įvardijimas ‚bublina‘; Dagil-inė kopec. ZNN: dagilis ‚plevel s ostrými trny‘; Erškėt-kalnis vrch. Dk, Erškėčių kalnelis kopec. BČN: erškėtis; Ievynė kopec. Dr: ievynė; Konvalijų kalnelis kopec. ŽG: konvalija ‚konvalinka‘; Kukulių kalnas vrch. ST: kukūlis ‚koukol, koukol polní‘; Kukūrbezda­lių kalnas kopec. SK: kukūrbez­dalis ‚houba, pýchavka‘; Kūlynų kalnas vrch. Dk: kūlynai ‚mlází keřů a mladých stromků‘; Lazdynė kopec. TLJ: lazdynė ‚místo, kde rostou lísky‘; Mėlynių kalnelis kopec. Dk: mėlynė; Puršklių kalnelis kopec. Dk: puršk­lis ‚malý keř, keřík‘; Pušynų kalnas vrch. GDK: pušynas. Do této sémantické skupiny patří také několik oronym, která zdůrazňují, že rysem kopcovitého místa není konkrétní vegetace, ale barva, již vegetace podmiňuje: Žaliasis kalnas kopec. NRM, kopec. GDK, kopec. SK, Žaliasis kalnelis kopec. MJ: žalia­sis (adjektivní tvar < žalias), nebo úplná absence vegetace: Plikasis kalnas vrch. Dk (var. Pliksubinis): plikasis (adjektivní tvar < plikas); Pliksubinis vrch. Dk (var. Viškio kalnas): pliksubinis ‚ten, kdo má holý zadek‘. 2.2.4. Oronyma s významem vztahu k lidem. Vyjadřují určitou souvislost s lidmi a blíží se oronymům s posesivním významem. Taková jména kopcovitých míst jsou odvozena od označení osob: Bajorýnė kopec. GrK: bajorýnė ‚místo, kde žije mnoho šlechticů‘, srov. osobní jméno Bajõras³⁴; Bajõr-kalnis kopec. ŽM³⁵: bajõras, srov. osobní jméno Bajõras; Barõn-kalnis kopec. MDG: barõnas ‚šlechtický titul‘ a ‚beran‘, srov. baroninis ‚ovčí‘ (JŠŽR); Benõs-kalnis vrch. BVD, vrch. SK: benõsis ‚ten, kdo nemá nos‘; Bób-kalnis kopec. BND: bóba; Mam-ātė vrch. Dk: mamà; Mergių kalnelis kopec. MNČ³⁶: mergė ‚dívka‘; Strienč-kalnis kopec. VDG – původ není zcela jasný, lze jej spojovat s výrazem strielčius ‚lovec, hajný‘ nebo s osobním jménem Strielčius³⁷; Šikšnių kalnelis kopec. ŽG: šikšnius ‚ten, kdo pracuje s kůžemi‘, nebo od etnonym: Cigonų 34 Osobní jméno Bajõras není v okrese Joniškis doloženo (srov. LPŽ₁ 160), proto se jako první navrhuje vycházet z apelativa. 35 Od informátorů bylo zaznamenáno, že se na tomto místě roku 1863 skrývali šlechtici z vesnice Krikštanai, kteří chtěli zaútočit na Rusy; farář ze skaistgirské farnosti Radavičius jim dodával jídlo a munici (ŽV). 36 Od informátorů bylo zaznamenáno, že na tomto kopečku byla pohřbena dívka, která se utopila v nedostatečně zamrzlé řece Švėtė, když nesla mužům, dřevorubcům, do lesa jídlo (ŽV). 37 Osobní jméno Strielčius není v okrese Joniškis doloženo (srov. LPŽₙ 835). 33 NERIJA BARTKUTĖ kopec kopec. Dk: cigōnas ‚Rom‘; Čigōn-kalnis kopec. Jᴅᴋ³⁸, kopec. Pʟᴛ³⁹: čigōnas, srov. osobní jméno Čigōnas⁴⁰. Je třeba upozornit, že některá oronyma s významem fauny, flóry a vztahu k lidem mohou pocházet z osobních jmen, a proto náležet k jiným sémantickým skupinám. Původ v osobních jménech se však uvádí jako druhotný z několika důvodů: mnoho takových osobních jmen není v okrese Joniškis doloženo; apelativum má navíc zřetelnou sémantickou souvislost s rysy kopcovitých míst a tuto souvislost mohou posílit také vyprávění zaznamenaná od informátorů. Proto jsou tato oronyma přednostně zařazena do uvedených tří sémantických skupin. 2.2.5. Oronyma s démonologickým významem. Patří sem jména kopcovitých míst odvozená od označení mytologické bytosti: Ragān-kalnis kopec. Mᴋɴ, kopec. Žg⁴¹, Rāganų kalnas vrch. Žg: rāgana. Patří sem také oronyma, jejichž původ se vysvětluje různými pověstmi: Linksmýbės kalnēlis kopec. Vᴋ⁴²: linksmýbė; Pinigų kalnas vrch. Sᴛᴋ⁴³, Pinigų kalnēlis vrch. Cɢɴ⁴⁴: pìningas. S křesťanským náboženstvím souvisí oronymum Šventõs Brigitos kalnas vrch. Kʟɴ, utvořené z osobního jména nelitevského původu s epitetem švẽntas ‚svatý‘. Taková jména se vyskytují v litevské hydronymii (srov. Vanagas 1970: 270) a byla zaznamenána také na území okresu Joniškis – srov. hydronymum Švẽnto Jōno upėlis. 2.2.6. Oronyma s antonymickým významem tvoří polarizační dvojici podle vlastnosti velký – malý: Didýsis kalnas kopec. Aɴᴅ – Mažàsis kalnas kopec. Aɴᴅ: didýsis (adjektivní tvar < didis) a mažàsis (adjektivní tvar < mažas). Tato oronyma mají také konfigurační význam. 38 Od informátorů bylo zaznamenáno, že na kopci kdysi Romka pohřbila své dítě (ŽV). 39 Od informátorů bylo zaznamenáno, že se na tomto místě zastavovala skupina Romů (N. B.). 40 Osobní jméno Čigōnas není v okrese Joniškis doloženo (srov. LPŽ₁ 426), proto se jako první navrhuje vycházet z apelativa. 41 Od informátorů bylo zaznamenáno, že se tam dříve upalovaly čarodějnice (ŽV). 42 Od informátorů bylo zaznamenáno, že v neděli ve 12 hodin bývala z onoho místa slyšet hudba (ŽV). 43 Od informátorů bylo zaznamenáno, že na kopci jsou zakopané peníze statkáře Komara, které vezl ukrýt v rakvi; lidé je údajně vídají hořet (N. B.). 44 Od informátorů bylo zaznamenáno, že na návrší je ukryto 12 sudů (sudů – N. B.) zlatých peněz (ŽV). 34 Kalnuotų vietų įvardijimas 2.2.7. Oronyma s významem popisujícím okolí. Tato oronyma jsou odvozena od apelativ označujících objekty, které se nacházejí (nacházely) na kopcovitém místě, nebo kopcovité místo ležící v jejich blízkosti: Ākmeno kālnas kln. Gžč⁴⁵: ākmenas ‚kámen‘; Kārtuvių kālnas klv. Drgn: kārtuvės; Māit-kapis klv. Dml: maitā ‚uhynulé zvíře‘; Majā(k)-kalnis klv. Znn⁴⁶: majākas ‚triangulační bod‘; Pučk-ýnė klv. Dk⁴⁷: pučkà ‚dělo‘; Salų kalnėlis klv. Dk: salà; Tiltų kālnas kln. Dk: tiltas; Vartykslių kalnėlis klv. Ncn⁴⁸: vartykslis ‚sloupek, ke kterému se připevňují vrata‘. 2.2.8. Oronyma s memorialním významem. Tato oronyma připomínají nějakou událost, která se odehrála na kopcovitém místě: Baln-ã-vietės klv. Bčn⁴⁹: bãlnas ir vietà; Kiaušių kalnėlis klv. Bdr⁵⁰: kiaušis ‚vejce‘. 2.2.9. Oronyma s významem činnosti označují určitou činnost, které se mohlo věnovat na kopcovitém místě. Tato oronyma jsou většinou odvozena od sloves: Rākt-ė kln. Žg (var. Rākt-uvė, Rakt-uvė)⁵¹: rākti ‚škrábat; kopat‘, srov. lotyš. rakt ‚kopat; hrabat‘ (LLKŽ: 598) (srov. Būga 1961: 257, Šliavas 1996: 13, Vanagas 1973: 212), dále srov. rāktė ‚tříska‘ a raktùvė ‚nástroj na škrábání: škrabadlo, pletací jehlice; zámek, závora‘⁵²; Ūrš-ė kln. Dr: ūršti ‚hněvat se; dělat hluk‘, 45 Od informátorů bylo zaznamenáno, že na kopci prý leží velký kámen (N. B.). 46 Od informátorů bylo zaznamenáno, že Rusové postavili majaką; byla vykopána hluboká jáma a zděny cihlové základy (ŽV). 47 Od informátorů bylo zaznamenáno, že na tomto místě během bojů se Švédy stála děla (N. B.). 48 Od informátorů bylo zaznamenáno, že na tomto návrší rostly rovné osiky; když bylo třeba je rozpůlit, dřevo bylo pokroucené a k ničemu; říkalo se, že se hodí na výrobu vrat (ŽV). 49 Od informátorů bylo zaznamenáno, že koňští pacholci na tomto návrší odkládali sedla (ŽV). 50 Od informátorů bylo zaznamenáno, že na tomto návrší o Velikonocích pouštěli vejce ze svahu (N. B.). 51 Od informátorů bylo zaznamenáno, že zde ve 12.–13. století postavili 16 sáhů vysoký sloup, k němuž byl přivázán sud se smolou; když pocítili přítomnost nepřítele, zapálili sud knotem a dali tak obyvatelům znamení, aby se nepříteli postavili; proto toto místo dostalo název klíč země (ŽV). 52 Endzelytė (2005: 153) nurodo hidroniminę šio oronimo kilmę – iš upėvardžio Rāktė, tačiau paties upėvardžio jos atliktoje bendroje Lietuvos Žiemgalos toponimijos darybos analizėje nėra. 35 NERIJA BARTKUTĖ Endzelytė (2005: 140) šį oronimą sieja su nefiksuotu asmenvardžiu *Uršys; Žabúot-inis kln. Dk: žabúoti ‚apdėti žabais; žabus kapoti‘. Šiai semantinei grupei galima priskirti ir oronimus, turinčius paskirties reikšmę – kalnuota vieta buvo naudojama tam tikrai ūkinei veiklai: Pánčių kálnas kln. Dk: pántis; Degut-inė klv. Dml: degùtas; Salýkl-inė klv. Jdž: salýklas ‚daiginti miežių grūdai alui daryti‘. 2.2.10. Oronyma s významem souvislosti s nebeskými jevy. Jde o názvy vyvýšených míst, která souvisejí s nebeskými jevy: Aušr-ùtis kln. Žč: aušrà; Žvaigždės kalnėlis klv. Dk: žvaigždė. Do této sémantické skupiny se řadí také metaforické oronymum: Gais-pilis kln. Žg: gãisas ‚počasí‘, srov. lotyšské gaiss ‚počasí‘ (LLKŽ: 204), a pilìs. 3. ZÁVĚRY Celkem byla zkoumána sémantika 216 oronym z okresu Joniškis. Jak již bylo uvedeno, tento region má mimořádně rovinatý reliéf, a proto se oronymy označují názvy poněkud vyvýšených přírodních nebo uměle vytvořených míst. Jak se pojmenovávají vyvýšená místa v nerovinatém území? Nemotivovaná oronyma, tedy oronyma bez vyhraněného „oronymického“ významu, tvoří přibližně desetinu (10,6%) všech názvů vyvýšených míst. Většina těchto oronym (4,6%) pochází z jiných vlastních jmen, především z osobních jmen – jde o názvy vyvýšených míst v podobě singularia tantum odvozené od litevského (1,9%) nebo nelitevského (2,2%) osobního jména. Jak již bylo uvedeno, Vanagas předpokládá, že tato toponyma mohla vzniknout z genitivních konstrukcí. Další nemotivovaná oronyma pocházejí z různých místních názvů (3,2%) a různých jiných apelativ (2,8%), která většinou označují určité objekty související s lidskou činností. Většinu oronymie okresu Joniškis tvoří motivované názvy vyvýšených míst, tedy názvy s vyhraněným „oronymickým“ významem (89,4%). Motivovaná oronyma, která objekt necharakterizují (42,2%), a motivovaná oronyma, která jej charakterizují (47,2%), jsou zastoupena téměř rovnoměrně. Mezi motivovanými oronymy, která objekt necharakterizují, vynikají četností oronyma s posesivním a místním významem; tvoří 35,2% všech názvů vyvýšených míst v regionu. Rozlišují se podle způsobu tvoření: příponová (1,9%), složená (7,4%) a víceslovná (25,9%). Zvláště rozšířená jsou oronyma této sémantické skupiny odvozená od osobních jmen. Toponyma s posesivním významem se považují za zřetelné inovace 36 Kalnuotų vietų įvardijimas mis toponimijos sistemoje (plg. Vangas 1981: 49). Kita dalis (7%) motyvuotųjų oronimų, neapibūdinančių objektų, yra kilusi iš „oroniminės“ reikšmės fiziografinių terminų. Sémantickou rozmanitost toponymie nejlépe odhalují motivovaná oronyma charakterizující objekty, neboť zdůrazňují konkrétní vlastnosti vyvýšeného místa. V okrese Joniškis tvoří tato oronyma, jak již bylo uvedeno, téměř polovinu všech názvů vyvýšených míst. Převládají mezi nimi oronyma s fyziografickým významem (12,5%), zejména ta, která vyvýšené místo charakterizují podle kvality půdy, a oronyma s konfiguračním významem. Další často zdůrazňovanou vlastností vyvýšeného místa je vegetace (10,2%). Rozšířena jsou také oronyma s významem fauny a vztahu k lidem (každá skupina přibližně 6%). Ostatní motivovaná oronyma charakterizující objekty jsou podle četnosti zastoupena takto: významy charakterizující okolí – 3,7%, démonologické a činnostní významy – po 3,2%, významy souvislosti s nebeskými jevy – 1,4% a antonymické a memoriální významy – po 0,9% všech oronym okresu Joniškis. Shrneme-li uvedené, pro okres Joniškis jsou typická motivovaná oronyma charakterizující vyvýšené místo podle některé jeho vlastnosti (zejména podle fyziografického znaku – kvality a tvaru půdy –, flóry, fauny nebo vztahu k lidem). Četností však vynikají také novější oronyma s posesivním významem, odvozená od osobních jmen. Nemotivovaná oronyma tvoří malý podíl; v této skupině vynikají oronyma odvozená od osobních jmen, blízká názvům vyvýšených míst s posesivním významem. Lze předpokládat, že tendence v pojmenovávání oronymie nerovinatého území okresu Joniškis se podobají obecným tendencím při pojmenovávání hor, zdůrazňují se však spíše vlastnosti typické pro nerovinatý region – kvalita půdy, vegetace, živočišstvo a vztah vyvýšeného místa k lidem (posesivita, charakteristiky lidské činnosti). ZKRATKY Zkratky názvů obydlených míst: AL – Alsiai BYVN – Byvainiai AND – Andrešiūnai BL – Bilžiai BČN – Bučiūnai BLZ – Blauzdžiūnai BDR – Budraičiai BND – Bandoriai 37 Nerija Bartkutė Bvd – Buivydžiai Cgn – Cigoniškiai Dk – Daukšiai Dlb – Dilbinai Dml – Dameliai Dnr – Daunoriškė Dr – Dargiai Drg – Dargaičiai Drgn – Darginiai Dvl – Dvelaičiai Dvr – Dvareliškiai End – Endriškiai Gdk – Gaudikiai Gmn – Giminėnai Grk – Girkančiai Grž – Gražaičiai Gšč – Gaščiūnai Gtč – Gataučiai Gžč – Gaižaičiai Jdk – Juodeikiai Jdž – Juodžiai Jkš – Jakiškiai Jnk – Jauneikiai Jnn – Jauniūnai Jnš – Joniškis Jrd – Jurdaičiai Kln – Kalnelis Km – Kemsiai Knc – Kančiūnai Kri – Kriukai Ks – Kuisiai Lnk – Lankaičiai Mdg – Medginai Mkn – Miknaičiai Ml – Melniai Mlč – Mielaičiai Mld – Maldeniai Mnč – Minčaičiai Mrn – Maironiai Mrt – Martyniškiai Mtk – Mitkūnai Mžl – Maželiai Ncn – Nociūnai Nrm – Normančiai Nrn – Noriūnai Pdr – Padirvonai Pl – Pailiai Plt – Platoniai Pšp – Pošupės Ptr – Petrai čiai Pvl – Povilaičiai Rbž – Rubežninkai Rdš – Rudiškiai Rkž – Rukuižiai Rs – Raistai Sk – Skaistgirys Skk – Skakai Skr – Skariai Skt – Skutenos St – Stungiai Stg – Stagarai Stk – Satkūnai Stn – Stoniūnai Stnl – Staneliai Str – Stripeikiai Tlj – Tolie jus Tr – Treigiai Trb – Tarbučiai Trm – Trumpaičiai Tsn – Tausenai Vdg – Vidginiai Vk – Veikšiai Vkn – Vekoniai Vr – Veršiai 38 Kalnuotų vietų įvardijimas ZNN – Ziniūnai Žč – Žučiai Ždk – Žadeikiai Ždv – Žadvainiai ŽG – Žagarė ŽM – Žeimiai ŽMR – Žmirkliai ŽVL – Žvelgaičiai Další zkratky: avd. – osobní jméno b. – bažina drv. – půda įv. f. – zájmenný tvar k. – vesnice kln. – hora klv. – kopec krm. – křoviny l. – pole lat. – lotyšský liet. – litevský mst. – město mšk. – les plk. – močál pv. – louka ř. – řeka tzv. – takzvaný (-á) var. – varianta vk. – samota ŽV – Žemės vardu dotazníky LITERATŪRA AKSCHABAEVA, A. 2001: The Names of the Mountains in Kazakhstan. In: The Names of the Mountains. http://www.inst.at/berge/index_e.htm [prisijungta 2007-04-10]. BALUODE, L. 2005: Par onimizacijų baltų hidronimiją. Baltų filologija 14 (1), 25–36. BUTKUS, A. 1995: Lietuvių pravardės. Kaunas: Aesti. BŪGA, K. 1961: Rinktiniai raštai 3. Sudarė Z. ZINKEVIČIUS. Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla. EISELE, H. 2001: Die Ausstrahlung der Berge in ihrer Benennungsvielfalt. In: The Names of the Mountains. http://www.inst.at/berge/index_e.htm [prisijungta 2007-04-10]. ENDZELYTĖ, R. 2005: Šiaurės Vidurio Lietuvos vietovardžiai. Daktaro disertacija. Kaunas. JRG = Joniškio rajono gamta, par. R. BALTRAMAITIS, D. BIČKIENĖ, R. BUTVILA et al. Kaunas: Lututė, 1999. 39 Nerija Bartkutė JŠŽr = Joniškio šnektų žodynas. Šiauliai: Dialektologijos centras [rankraštis]. Kronsteiner, O. 2001: Internationale Gemeinsamkeiten bei der Benennung von Bergen. In: The Names of the Mountains. http://www.inst.at/berge/index.e.htm [prisijungta 2007-04-10]. LKŽ 2005: Lietuvių kalbos žodynas. Vilnius [elektroninis variantas]. LLKŽ 2003: Latvių-lietuvių kalbų žodynas, sud. A. Butkus. Kaunas: Aesti. LPŽ1–11 = Lietuvių pavardžių žodynas, red. A. Vanagas. Vilnius: Mokslas 1985 (t. 1), 1989 (t. 2). LVKŽ = K. Kuzavinis, B. Savukynas, Lietuvių vardų kilmės žodynas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003. Mickienė, I. 2001: Telšių rajono toponimų daryba. Daktaro disertacija. Kaunas. Pospelov, E. M. 1967: Географическая терминология в микротопонимии Восточных Карпат. In: О. С. Ахманова, ред., Микротопонимия. Москва: Издательство Московского университета, 23–30. Staltmane, V. E. 1981: Латышская антропонимия. Фамилии. Москва: Наука. Šliavas, J. 1996: Žiemgalių pėdsakais. Vilnius: „Žiemgalos“ draugija. Šliavas, J. 1999: Šventos Barboros kalnelis. Sidabrė 56, 3. Vanagas, A. 1970: Lietuvos TSR hidronimų daryba. Vilnius: Mokslas. Vanagas, A. 1973: Структурно-словообразовательный анализ названий гор Литвы. Lietuvos TSR mokslų akademijos darbai. A serija, t. 3 (44), 209–219. Vanagas, A. 1981a: Lietuvių hidronimų semantika. Lietuvių kalbotyros klausimai 21, 4–153. Vanagas, A. 1981b: Lietuvių hidronimų etimologinis žodynas. Vilnius: Mokslas. VŽe 2007 = Vietovardžių žodynas. Vilnius [Internetinis leidimas]. Nerija Bartkutė Šiaulių universiteto Dialektologijos centras P. Višinskio g. 38, LT-76352 Šiauliai, Lietuva [email protected] 40