Marijampolės apskrities gyvenamųjų vietų vardai

Acta Linguistica Lithuanica LVII (2007), 99 – 122 Názvy sídel Marijampolského kraje Dalia Sviderskienė Lietuvių kalbos institutas Článek se zabývá neoficiálními názvy sídel v marijampolském okrese, zaznamenanými z živé řeči v meziválečném období. Pojednává o jejich slovotvorných rysech a analyzuje je na základě mechanismů toponymizace, transtoponymizace a transonymizace. Tyto oikonymické deriváty jsou tak zkoumány z několika hledisek. Závěry uvedené na konci článku umožňují posoudit obecné tendence týkající se původu a tvoření zkoumané třídy místních jmen. Zde předložená analýza bude následně začleněna do celkové analýzy tendencí v původu a tvoření oikonym ve zkoumané oblasti. 0. ÚVOD Tendence v tvoření a původu mnoha názvů sídel (oikonym), které se dosud používají v oficiálním úzu, byly pojednány v pracích litevské toponomastiky. Odvozování příponami bylo systematicky a podrobně zkoumáno v doktorské disertaci Marije Razmukaitė (Razmukaitė 1998); další dvě vrstvy sekundárních místních názvů – složená a víceslovná oikonyma – byly podrobně analyzovány v samostatných odborných článcích (Razmukaitė 2002a: 121–130; 2003a: 63–80). Mnoho informací o původu a tvoření názvů litevských měst a městeček lze nalézt v posmrtně vydané monografii Aleksandra Vanagase Lietuvos miestų vardai (Vanagas 1996; k vydání připravila Vitalija Maciejauskienė). Několik typů tvoření oikonym pojednávají články téhož autora (Vanagas 1967: 111–116; 1990: 381–388). Je třeba zmínit také výzkumy tvoření a původu názvů sídel v jednotlivých litevských obcích – Kvėdarně, Lygumech, Raguvě, Seredžiu a Stačiūnech, věnované 99 Dalia Sviderskienė publikovány jako samostatné články v publikacích připravených a vydaných nakladatelstvím „Versmė“ (Razmukaitė 2001a: 589–593; 2001b: 788–792; 2003b: 929–931; 2004: 865–869), analýza názvů sídel v okolí Šilalė a Viduklė z hlediska tvoření a původu (Razmukaitė 2002b: 1062–1071; 2006: 617–620). Ze specializovanějších výzkumů názvů sídel lze ještě zmínit doktorskou disertaci Ilony Mickienė (Mickienė 2001), v níž byla vedle jiných tříd toponym z hlediska tvoření prozkoumána také areální oikonymie a určeny nejproduktivnější typy tvoření názvů sídel (tamtéž, s. 59–80). Autorka pojednává nejen o oikonymech oficiálně užívaných v okrese Telšiai, ale také o názvech menších sídel, neboť se domnívá, že takové rozdělení oikonym má smysl, jelikož odhaluje rysy tvoření a původu příznačné pro určité podskupiny této třídy toponym. Obývaná místa – vesnice, samoty, statky, hospodářské dvory, usedlosti a jejich části – jsou stará, možná dokonce nejstarší územní komunitní uskupení (srov. Kavoliūtė 2004: 26). Jejich počet zaznamenaný v dotaznících Marijampolského kraje1 je 589. Část (296 oikonym) se užívá oficiálně2 a, jak již bylo zmíněno, vzbudila pozornost badatelů. Podrobná analýza tvoření a původu druhé části – 293 názvů sídel3 – dosud nebyla provedena. Cílem tohoto článku je rozšířit výzkum areální toponymie o analýzu neoficiálních názvů sídel. Jde o první publikaci, která zkoumá názvy sídel zaznamenané z živého jazyka v meziválečném období. Probírané místní názvy se z hlediska tvoření zkoumají na základě strukturně-gramatické klasifikace, kterou Aleksandras Vanagas zvolil pro analýzu hydronym a kterou lze snadno přizpůsobit také výzkumu jiných tříd (podtříd) místních názvů (Vanagas 1970: 21–27). Místní názvy se v článku dělí na primární a sekundární; ty druhé pak na odvozeniny (koncovkové, příponové a předponové), složeniny a víceslovné názvy. Při hodnocení jejich původu se vychází rovněž z Vanagasem formulova- 1 Plačiau apie tarpukario Lietuvos anketų duomenis žr. Sviderskienė (2005: 91). 2 Podoby místních názvů a jejich status byly ověřeny podle Lietuvos TSR administracinio-teritorinio suskirstymo žinyną (část 2, Vilnius, 1976; dále jen ATSŽ); Vietovardžių žodyną (Vilnius, 2002; dále jen VŽ). 3 Bylo provedeno srovnání s údaji prvního všeobecného sčítání obyvatelstva Litvy Lietuvos apgyventos vietos (Kaunas, 1925; dále jen LAV). 100 Marijampolės apskrities gyvenamųjų vietų vardai těchto zásad hodnocení původu litevských místních názvů – původem místního názvu se rozumí zdroj vzniku samotného toponymického lexému, nikoli genetická etymologie jeho kořene (srov. Vanagas 1980). V článku se neoficiální názvy sídel rozdělují do skupin podle základových slov, od nichž jsou odvozeny: od apelativ, od jiných místních názvů, od osobních jmen a apelativních označení osob a také do skupiny s možným dvojím původem, v níž jsou uvedeny dvě možné interpretace původu podle názoru autorky. Všechny prameny4, o něž se výklad základových slov opírá, jsou uváděny dvěma způsoby: některé v závorkách za vysvětlovaným základovým slovem, jiné, aby se předešlo opakování, v seznamu zkratek pramenů. Často užívaná apelativa či vlastní jména z jiných jazyků, která slouží k výkladu původu oikonym, se přebírají ze slovníků a seznamů; potřebná historická osobní jména pocházejí z kartotéky historických osobních jmen (IAK). Uvedené prameny jsou rovněž zahrnuty do seznamu zkratek na konci článku. Údaje o četnosti názvů sídel s vyčleněnými příponami a stanovený počet onym jednotlivých slovotvorných typů jsou uvedeny v tabulkách přílohy (viz tabulky 1, 2 a 3). Různé zkratky (označení objektů a lokalizační odkazy) používané v článku byly převzaty z instrukce připravené pro psaní Lietuvos vietovardžių žodynui oddělením Vardyno LKI. V souladu také s dalšími zásadami, které autorka vyložila v předchozích publikacích (srov. Sviderskienė 2005: 92–94; 2006: 51–52), začíná výzkum areální toponymie analýzou primárních a pomnožných místních názvů. 1. NÁZVY OBYDLENÝCH MÍST ODVOZENÉ Z OBECNÝCH SLOV (APELATIVNÍCH LEXÉMŮ) 1.1. Primární Būklės zahr. Jrgž: lit. būklės ‚místo, kde dříve stávaly domy, usedlost‘; Buktà vs. ŪtN: přejaté slovo buktà ‚pozemek ze tří stran obklopený vodou nebo lesem‘; Cegėlnė vs. Iš: slov. cegėlnė ‚cihelna‘; Čigėlnė vs. Ldvn: slov. *čigėlnė, srov. slov. cegėlnė; Išmata ves. Ss: lit. išmata ‚společný pozemek vesnice‘; Gõjus část vesnice Brb: lit. gõjus ‚malý, pěkný lesík‘; Griebtùvas část vesnice Klvr: lit. 4 LKŽ; LPŽ; ATSŽ; LHEŽ; LVKŽ… 101 Dalia Sviderskienė griebtùvas ‚železný oblouk ve tvaru srpu, používaný k zachycení obilí (k nabírání z řádku)‘; Kelmýnas část vesnice Iš; Kelmýnė vesnice Šil.: lit. kelmýnas, kelmýnė ‚místo, kde po vykácení stromů zůstalo mnoho pařezů‘; Láužas obydlené místo KzR: lit. láužas ‚stará, křivá chalupa, chatrč‘; Naujienà vesnice Šil, Vv: lit. naujienà ‚něco nového, novinka‘; Navynà louka, vesnice Alš: slov. navynà, srov. pol. nowina ‚nově získaná půda, novinka (nově zoraná půda)‘ (Vaitkevičiūtė 1979: 334); Okòtna vesnice Ss: slov. *okòtna, srov. pol. ochotny, ochotno ‚dobře připravený, uzpůsobený‘ (SJP₃ 548); Pagirỹsčást vesnice KlvR: lit. pagirỹs ‚okraj lesa‘; Padaržìnė část vesnice Šil: lit. padaržìnė ‚místo u stodoly‘; Panska část vesnice Iš: slov. *panska, srov. pol. pański ‚panský; pána, pánů; velkostatkářský; velkostatkáře, velkostatkářů‘ (Vaitkevičiūtė 1979: 411); Paulianka část vesnice Šil: slov. *paulianka, srov. pol. pohulanka ‚pitka, hýření, hostina‘ (Vaitkevičiūtė 1979: 469); Podlėsė vesnice BrB: slov. *podlese, srov. pol. podlesie ‚předlesí‘ (Vaitkevičiūtė 1979: 455), dále srov. bělorus. надлецце (SBM 487), rus. подлесъе ‚předlesí, okraj lesa‘ (RLKŽ₃ 188); Pópiernė dvůr PrN: slov. *popiernė, srov. pol. papiernia ‚papírna‘ (Vaitkevičiūtė 1979: 411); Pūstýnėvesnice KzR: slov. pūstýnė ‚zpustošené, zničené, opuštěné místo‘; Santakà vesnice Igl: lit. santakà ‚místo soutoku dvou řek‘; Senóvė zahrada MrJ, Šn: lit. senóvė ‚pole dlouho ladem‘; Slabadà část vesnice Vv: slov. *slabada, srov. pol. stoboda ‚malá obydlená venkovská lokalita <…>‘ (SJP₆ 209); Smálnyčia vesnice Ššt: slov. *smalnyčia, srov. slov. smálnyčia ‚dehtárna, výrobna dehtu‘; Stanaviskas část vesnice KlvR: slov. *stanaviskas, srov. pol. stanowisko ‚stanoviště, místo‘ (WSPR 1002). Pluralia tantum lytys: Barsukai k. LdvN: liet. barsūkas ‚plėšrus žvėrelis šiurkščiais plaukais; opšrus (Ursus meles)‘; Būdos vs. Vv: sl. būdà ‚palapinė, pastogė, namelis (sargo, piemens ar kt.)‘; Durbės vs. Lbv – sietina su liet. durbė ‚steverys, šaka‘, liet. durbis ‚išdurbęs medis‘, dar plg. liet. durbti, -sta, -o ‚dubti, kiurti, pūti‘; Galai k. dalis Ig: liet. gãlas ‚kraštas, riba‘; Griebtùvai k. dalis LdvN: liet. griebtùvas ‚pjautuvo formos geležies lankelis, vartojamas javams griebti (nuo pradalgio imti)‘; Išlandžiai k. KrsN: liet. išlanda ‚skylė, anga įlisti ar išlisti, landa‘; Kazėrmės k. dalis Ššt: skol. *kazermė, plg. skol. kazármė ‚kareivinės‘; Pagiriai k. dalis Šn: liet. pagirỹs ‚girios pakraštys‘; Piliakalniai k. Lbv: liet. piliakalnis, piliãkalnis ‚kalnas, kur stovi ar stovėjo pilis, pilies kalnas‘; Revai k. BrB: liet. rėvas ‚tarpek lis, dauba, griova‘; Sãlos vs. LdvN: liet. salà ‚ariamos žemės, dirvos plotelis tarp pievų‘, plg. liet. saloj (MrJ) ‚atk am piai, sunkiai prieinami‘; Sodybos vs. Guob: liet. sodýba ‚vieta, kurioje buvo trobos, sodybvietė‘; Zasłonai k. BrB: sl. *zaslonas, plg. lenk. 102 Marijampolės apskrities gyvenamųjų vietų vardai zastona,uždanga, uždangalas, užuolaida‘ (Vaitkevičiūtė 1979: 956); Žarijos k. AšmN: liet. žarija,išdaga, anglis‘; Žūklės k. Vv: liet. žūklė,žuvų gaudymas, žvejyba‘. 1.2. Odvozená 1.2.1. Odvozeniny s příponami. Bylo zaznamenáno 24 názvů; tvoří se pomocí litevských (baltských) přípon -ėlė, -ėlis, -ėlis, -ėliai, -ėliai, -ija, -ynas, -inė, -inis, -iniai, -iškiai, -(i)ukai, -utė a slovanské přípony -ka. -ėlė: Naujien-ėlė louka, vesnice Alš: lit. naujiena ‚něco nového, novinka‘; -ėlis, -ėliai: Murg-ėliai zahrada Guob: lit. mùrgas ‚míra půdy‘; Trak-ėliai část vesnice Klvr; Trak-ėlis část vesnice KzR: lit. trãkas ‚ohrada‘; -ėlis, -ėliai: Norag-ėliai dvůr, vesnice Ss: lit. norãgas ‚radlice; část pluhu navlékaná na kleče‘; Tabūn-ėlis vesnice MrJ: lit. tabūnas ‚skupina, houf‘; -ija: Mandabūr-ija část vesnice Trkš: lit. mandabūris ‚skupina, družina, shromáždění‘; -ynas: Kraujut-ynas část vesnice KzR: lit. kraujūtis ‚krvavec lékařský (Sanguisorba officinalis)‘; -inė: Liep-inė vesnice Krsn: lit. liepa ‚strom se zubatými listy, medonosnými květy a širokou korunou (Tilia)‘; Pagir-inė zahrada Vv: lit. pagirė, pagirys ‚okraj lesa‘; Pamalv-inė část vesnice PdvN: lit. *pamalvė, *pamalvys nebo podobné, srov. lit. malva, malvė ‚rostlina z čeledi slézovitých, sléz (Malva)‘; Paraist-inė část vesnice PdvN: lit. paraistė, paraistys ‚okraj močálu, místo podél močálu‘; Pašil-inė část vesnice Šil: lit. pašilė ‚místo u lesa, lesíka‘; Patrak-inė zahrada Klvr: lit. patrakė, patrakys ‚místo podél mýtiny, vykáceného místa, úhoru‘; Vidur-inė část vesnice Šil: lit. vidurys ‚místo vzdálené stejně nebo přibližně stejně ze všech stran či ze dvou stran‘; -inis, -iniai: Gir-inis část vesnice Trkš: lit. giria ‚velký les‘; Kamar-iniai vesnice Alš: přejaté slovo kamarà ‚místnost v rolnickém domě nebo sýpce sloužící k ukládání různých plodin a věcí; kredenc, sklad; otvor, dutina‘; -iškiai: Molýn-iškiai část vesnice Šn: lit. molýnas ‚jílovitá půda, zemina‘; Triob-iškiai vesnice Trkš: lit. triobà ‚obytný dům, chalupa‘; -(i)ukai: Peč-iūkai osada Prn: lid. pěčius ‚pec na vytápění místnosti, vaření a pečení, chlebová pec‘; -ka: Būd-ka ves Guob: lid. būdà ‚stan, přístřešek, chýše (strážného, pastýře apod.); kupa‘; Slabad-ka část vsi Klvr: lid. *slabada, srov. pol. stoboda ‚malá 103 DALIA SVIDERSKIENĖ obydlená venkovská lokalita <...>‘ (SJPVI 209), srov. také bělorus. слабодка „část velké vesnice“ (SBM 746); -utė: Jaun-utė ves KzR: lit. jaūnas, -à „mladý, mající málo let, nedávný‘. Tabulka 1 (viz příloha) ukazuje přípony užívané k tvoření neoficiálních místních jmen obydlených míst v Marijampolském kraji z obecných podstatných jmen. Tabulka ukazuje, že naprostou většinu tvoří deriváty s litevskými (baltskými) příponami (~92%); se slovanskou příponou -ka byla vytvořena pouhá dvojice oikonym. Nejproduktivnější litevskou (baltskou) příponou v této skupině derivátů je -inė (~29% derivátů), méně produktivní jsou přípony -elis, -ėliai, ėlis, -ėliai (~13% derivátů), -ėlė, -inis, -iniai, -iškiai (~8% derivátů); jednotlivě se vyskytují -ija, -(i)ukai, -ynas, -utė. 1.2.2. Deriváty s předponami. Zaznamenány byly dva deriváty s předponami at- a pa-. at-: At-stulpỹs část vsi Šil.: lit. stūlpas „kůl svisle zaražený do země‘; pa-: Pa-dėgsnė ves Brb: lit. dėgsnė „hoření, vypálené místo‘. 1.3. Složené názvy sídel (kompozita) První jejich částí je ve všech zaznamenaných případech podstatné jméno. Druhými částmi jsou jak fyziografické a topografické termíny⁵, tak názvy objektů souvisejících s lidským prostředím: Alksn-iā-kaimis část vesnice ŪtN: litev. ālkšnis „strom z čeledi břízovitých (Alnus)“, káimas; Čỹk-a-kalnis srov. MrJ: litev. čỹkas „hřiby se dříve nazývaly čykai“, kálnas; Gal-ā-sodė část vesnice Krsn: litev. gālas „okrajová část věci (začátek, konec)“, litev. sōdas „pozemek, na němž rostou ovocné stromy a keře“; Kiaul-iā-pievė srov. ŪtN: litev. kiaũlė „domácí zvíře chované na maso a tuk (Sus domesticus)“, piéva; Klev-a-kalnis vesnice Šil.: litev. klėvas „strom z čeledi javorovitých se širokými vykrajovanými listy, javor (Acer)“, kálnas; Lìn-margis vesnice Ss: litev. linā, línas „přadná a olejnatá rostlina (Linum)“, litev. márgas „míra půdy“; Svirn-a-viečiai vesnice Ss: litev. svir̃nas „stavení, kam se sype obilí; větší sýpka“, litev. vietà „plocha, prostor, kde něco je nebo se děje“. Byl zaznamenán jeden místní název, jehož obě části jsou slavismy – Star-a-po- 5 Článek nevysvětluje původ druhých částí a komponentů utvořených z často se opakujících, v litevštině obecně rozšířených geografických nomenklatorických termínů a jejich zdrobnělých forem. 104 Marijampolės apskrities gyvenamųjų vietų vardai lė || Marijámpolė (oficiální) městská část MRJ; první část souvisí s pol. stary, rus. старый ‚starý‘, druhá s bělorus., rus. поле, pol. pole ‚pole‘.6 1.4. Složené názvy 1.4.1. V této skupině je zaznamenán pouze jeden název sídla v genitivu: Duobių Kalnas zahradní osada GDL. První jeho komponent vznikl z litev. duobė ‚vykopané nebo jinak prohloubené místo v zemi‘, druhý z geografického nomenklatorického termínu kalnas. 1.4.2. Kvalifikační názvy sídel tvoří většinu (9). Jejich první komponenty jsou vyjádřeny prostým nebo zájmenným přídavným jménem, které nemá polarizační protějšek, ačkoli opozice je patrná. Přídavné jméno v těchto spojeních slouží ke zdůraznění určité vlastnosti. Druhé komponenty těchto oikonym jsou fyziografické a topografické termíny, názvy obytných objektů, míst apod.: Karališkas Darželis zahradní osada JRGŽ: litev. karališkas, -a, ‚velmi velký‘ a litev. darželis ‚pozemek u obytného domu určený k pěstování květin‘; Nauja Valià vesnice LBV: litev. naujas, -à, druhá komponenta souvisí s pol. wola ‚daňové úlevy; lokalita, které byly poskytnuty‘ (SJPVII 684–686); Naujas Kaimas vesnice LBV: litev. naujas, -à a litev. kaimas ‚sídlo rolníků, vesnice‘; Naujas Miestas městská část KLVR: litev. naujas, -à a litev. miestas ‚velká obydlená lokalita <...>‘; Naujoji Klebonijà zahradní osada ŠŠT: litev. naujoji, srov. litev. naujas, -à a litev. klebonija ‚fara obývaná farářem; farářova půda‘; Pànska Ūlyčia část vesnice KŽR: slov. *panska, srov. pol. pański ‚panský; pána, pánů; feudální; feudálního pána, feudálních pánů‘ (Vaitkevičiūtė 1979: 411) a slov. *ūlyčia, srov. slov. ūlyčia ‚vesnice, osada‘; Senòji Klebonijà zahradní osada ŠŠT: litev. senóji, srov. litev. senas, -à ‚existující již nějakou dobu, vzniklý dávno <...>‘ a litev. klebonija ‚fara obývaná farářem; farářova půda‘; Sodybinė Linija část vesnice PDVN: litev. sodybinis, -ė ‚patřící k usedlosti, nacházející se v místě usedlosti‘ a litev. linija ‚hranice pásu či pole; zeď, mez‘; Svìnska Ūlyčia část vesnice KLVR: slov. *svinska, srov. pol. świński ‚vepřový; vepřů; vepřičí‘ (Vaitkevičiūtė 1979: 786) a slov. ūlyčia ‚vesnice, osada‘; Užbažnytinė Linija část vesnice PDVN: litev. *užbažnytinė (nacházející se za kostelem), srov. litev. bažnytinis, -ė ‚patřící ke kostelu (modlitebně)‘ a litev. linija ‚hranice pásu či pole; zeď, mez‘. 6 V tomto případě se vychází z Vanagova výkladu, že místní název Star-a-polė je složený (podrobněji viz Vanagas 1996: 143–146). 105 DALIA SVIDERSKIENĖ Některá ze zmíněných oikonym by bylo možné považovat za přenesená, protože dříve pravděpodobně označovala nikoli obytné místo, nýbrž jiný objekt a teprve později mohla být přenesena na obytná místa. 2. NÁZVY OBYTNÝCH MÍST ODVOZENÉ OD JINÝCH MÍSTNÍCH NÁZVŮ 2.1. Primární V této skupině jich o něco více (5 z 9 zaznamenaných) vzniklo z hydronym než z jiných místních názvů: Álica část obce Brb: Álica ř. Brb (LHEŽ 39); Dobrovõlė obec Trkš – přenesený název vesnice, který lze spojovat s pol. místním názvem Dobrowola (SMPRL 227); Drubėngis || Drubìnga jezero Prn: Drubėngis || Drubìnga ř. Prn (LHEŽ 92); Jaruzolìmas část obce Klvr, KzR – přenesená podoba názvu palestinského města Jerùzalė (hebr. Jerušalaim), užívaná v hovorové řeči (LEIX 388; Saly s 1983: 221); Karõsbalė část obce Jrgž: Karõsbalė vesnice Jrgž; Kiaulỹčia jezero, obec Ššt: Kiaulỹčia, Kiaulỹčia ř. Smn (LHEŽ 155); Lamžà usedlost Ldvn – přenesený název samoty, který lze spojovat s pol. místním názvem Łomża (SMPRL 635), srov. pol. tomić ‚lámat‘ (SJPII 812); Marvenka část obce KzR: Marvenka || Marvėlė (of.) ř. Kn (VK; LHEŽ 206). 2.2. Odvozená 2.2.1. Odvozeniny s příponami. Jde o odvozeniny vytvořené z názvů jiných obytných míst pomocí litevských (baltských) přípon -elė(s) a -ėliai. -ėlė(s): Dūmišk-ėlės část obce ŪtN: Dūmiškės obec ŪtN (ATŠŽ 68); Naujien-ėlė usedlost Vv: Naujienà usedlost Vv (VK); -ėliai: Mardos-ėliai obec Brb: Mãrdosai obec Brb. 2.2.2. Odvozeniny s předponami. Byly zaznamenány 4. Většinu tvoří odvozeniny s předponou pa- z hydronym a z názvu jiného obytného místa: Pa-judrỹs část obce KzR: Jùdrė, Judrė ř. KzR (LHEŽ 137); Pa-verksnỹs usedlost Prn: Verksnė || Verksnià ř. Prn (LHEŽ 373); Pa-dambavà usedlost Trkš: Dambavà obec Trkš (ATŠŽ 53). Jeden neoficiální název obytného místa je utvořen se slovanskou předponou pod-: Pod-pakusìnė zahrada Šn: Pakusinė obec Šn (ATŠŽ 219). 106 Marijampolės apskrities gyvenamųjų vietų vardai 2.3. Složené 2.3.1. Názvy sídel v genitivním tvaru. Jsou zaznamenány 3. Prvním členem všech je oikonymum, druhým obecné označení místa: Navasodų Navynà ves Trkš: Navasodai ves Ss (ATSŽ 198), druhý člen souvisí s pol. nowina ‚mýtina, nově získaná půda (nově zoraná půda)‘ (Vaitkevičiūtė 1979: 334); Tārtupio Pamurgys vs. Brb: Tārtupis ves ŪtN (ATSŽ 313) a lit. *pamurgỹs, srov. lit. mùrgas ‚míra pozemku‘; Žydaviškio Raštas vs. Būd: Žydaviškis ves Guob (ATSŽ 360) a raìstas. 2.3.2. Kvalifikační názvy sídel. Tyto spojení (zaznamenána 2) jsou utvořena z jednoduchých přídavných jmen (první členy) a oikonym (druhé členy), která jsou shodná a vyjádřená v nominativu: Naujās Būdviètis vs. Šil: lit. nauj̃as, -à ‚nově vzniklý <...>‘ a Būdviètis (of.) ves SkRd (ATSŽ 42); Naujì Prienai vs. Prn: lit. nauj̃as, -à a Prienai město (ATSŽ 249). Nemají polarizační protějšek, ačkoli opozice je patrná. Přídavná jména v těchto případech (stejně jako v jiných, srov. 1.4.2.) nejspíše neslouží k vyjádření opozice, nýbrž ke zdůraznění určité vlastnosti. 3. NÁZVY SÍDEL ODVOZENÉ OD OSOBNÍCH JMEN A APELATIVNÍCH OZNAČENÍ OSOB 3.1. Primární V Marijampolském kraji je doložen jeden název sídla odvozený od antroponyma se sufixem (transonymizací): Damaračkas vs. KzR: os. jm. Damaračkas. Tento případ Vanagas uvádí jako nezpochybnitelný vedle dalších jasnějších a ještě několika názvů sídel, o nichž lze pouze předpokládat, že vznikly z osobního jména v jednotném čísle (srov. Vanagas 1967: 111–116). Dalších 54 případů tvoří tvary pluralia tantum: Antanėliai, ves. Vv: osobní jméno Antanėlis; Bendoriai oproti Mrj: osobní jméno Bendorius nebo podobně, případně litevské bendorius ‚bednář‘; Bereckai, část vesnice Ššt: osobní jméno Berečkas; Bižai oproti AlšN: osobní jméno Bižas; Būbniai, ves. Vv: osobní jméno Būbnys; Danieliai oproti Alš: osobní jméno Daniėlius; Daržininkai (také Daržinykai), část vesnice PdvN: litevské daržininkas ‚malorolník, držitel malého pozemku‘; Daunorai, část vesnice Brb: osobní jméno Daunoras; Garsickai (také Garsiskai), ves. KzR: osobní jméno Garsickas; Gataveckai, ves. Vv: osobní jméno Gatavėckas; Gyvūkai, část vesnice Iš: litevské gyvùkas ‚živé, čilé dítě‘; Griškai oproti Trkš: osobní jméno *Griškas nebo podobně, srov. příjmení Griškà; Gudai oproti Vv: osobní jméno Gùdas nebo litevské gùdas ‚běloruský člověk (někdy Polák nebo Rus)‘; Jankauskai ves. 107 DALIA SVIDERSKIENĖ část vsi Vv: os. jm. Jankáuskas či podobně; Jaraĩ ves Alš: os. jm. Jãras; Kačerakai usedlost ŪtN: os. jm. *Kačerakas, srov. přezdívky Kačeráuskas, Kačerėvskis, dále srov. pol. přezdívku Kaczerek (SNPIV 423); Kamičiãi dvojice vesnic Klvr: os. jm. *Kamičius či podobně, srov. pol. přezdívku Kamicz (SNPIV 461), dále srov. přezdívku Kamičáitis; Karaliai ves Vv: přezdívka Karãlius nebo lit. karãlius ‚titul panovníka, monarchy v některých zemích‘; Karončikai ves Klvr: os. jm. *Karončikas, srov. pol. přezdívku Karończyk (SNPIV 509); Katiliai část vsi Šn: os. jm. Katilius nebo lit. katìlius ‚výrobce, opravář či prodavač kotlů‘; Kižiai část vsi Vv: os. jm. Kižys či podobně, srov. lit. kižas ‚člověk, který se rozčiluje kvůli maličkostem‘; Koliončikai sídlo Brb: sl. *koliončikas (ten, kdo žije v kolonii), srov. sl. kolònija ‚samota, osamělé stavení; hospodářství‘; Kuklai ves Trkš: os. jm. *Kuklas, srov. pol. přezdívku Kuklas (SNPV 397); Kvalitai vs. Alš: os. jm. *Kvalitas, srov. přezdívku Kvalità; Ledai část vsi KzR: os. jm. Lėdas; Melekai část vsi Vv: os. jm. *Melekas, srov. pol. přezdívku Melek (SNPVI 284), dále srov. přezdívku Melekáuskis; Melninkai (t. Melnykai) ves Guob: přejaté mélninkas ‚mlynář‘; Migliai část vsi Šn: os. jm. Miglỹs či podobně, nebo lit. mìglis ‚ten, kdo toho málo zná; hlupák, omezenec‘, lit. mìglius ‚ospalec‘; Mikai část vsi Šn: os. jm. Mikas; Mikuliaĩ sídlo Šn: os. jm. Mikūlis či podobně; Mozūrai část vsi KzR: os. jm. Mozū̃ras nebo lit. mozū̃ras, -ė ‚člověk z etnické skupiny Mazurů‘, srov. pol. mazur ‚pocházející z Mazurska; nevzdělaný člověk, prosťáček‘ (SJPII 907); Naginioniai ves Ss: os. jm. Naginiónis; Nemurai ves Šn: os. jm. Nėmuras; Olekai část vsi KzR: os. jm. Òlekas; Pasãuliai vs. Šil: os. jm. Pasãulis či podobně; Pastarnãkai vs. Alš: os. jm. *Pastarnãkas, srov. přezdívku Pastarnõkas; Pečkiai ves KzR: os. jm. Pečkỹs či podobně; Pieškai vs. Vv: os. jm. Piẽkas; Rauskai (t. Rauckai) vs. Vv: os. jm. *Rauskas, srov. pol. přezdívky Rauck, Raucki (SNPVIII 53); Reškiniai vs. Šil: os. jm. *Reškinis či podobně, srov. pol. přezdívku Raszkin (SNPVIII 48), dále srov. přezdívku Reškėvičius; Ringiai část vsi Vv: os. jm. Ringis či podobně; Ruseckai vs. Vv: os. jm. Rusėckas; Skirkai ves Guob: os. jm. Skirka či podobně; Skučai vs. Vv: os. jm. Skučas; Spūdžiai vs. Guob: os. jm. Spūdis či podobně; Šiauliai vs. Šil: os. jm. Šiaulis či podobně; Šverakai usedlost ŪtN: os. jm. *Šverakas, srov. přezdívku Šverỹs, dále srov. pol. přezdívku Swierak (SNPIX 174); Terlezai vs. Vv: os. jm. *Terlezas, srov. pol. terlarz ‚tesař, truhlář; pokrývač‘ (SJPVII 49); Urbonai vs. Vv: os. jm. Ūrbonas; Urnevičiai ves KzR: os. jm. Urnėvičius; Varteliai vs. Šn: os. jm. *Vartelis či podobně, srov. pol. přezdívku Wartel (SNPX 101); Zelberiai ves Krsn: os. jm. *Zelberis či podobně, srov. něm. os. jm. Selber (Gottschald 1954: 535); Žilinskai část vsi Vv: os. jm. Žilińskas. Na druhé straně některé názvy sídel, např.: Griškai vs. Trkš, 108 Marijampolės apskrities gyvenamųjų vietų vardai Kvalitai versus Alšar nebo Skirkai vesnice Guob mohou být chápány také jako koncovkové deriváty vzniklé z osobních jmen Gr iškų, Kvalitų nebo Skirkų. 3.2. Odvozená jména 3.2.1. V této skupině je zaznamenáno jediné odvozené jméno s koncovkou: Simnišk-ė statek. Trkš: osobní jméno Simniškis, srov. polské příjmení Simniszko (SNPVIII 420)7. 3.2.2. Příponové deriváty. Zaznamenáno jich bylo 97. Tvoří se jak s litevskými (baltskými) příponami -aitis, -inė, -ynė, -inis, -iniai, -iškė(s), -iškis, -iškiai, -otas, tak i se slovanskými -avas, -čižna, -enka, -ina, -ka. -aitis: Šark-aitis vesnice. Lbv: osobní jméno Šarka, Šarkus nebo pod. -avas: Mikalaj-ãvas vesnice Guob: osobní jméno *Mikalajus nebo pod., srov. křestní jméno Mikalõjus; Ulan-avas vesnice Krsn: osobní jméno *Ulanas, srov. polské utan, ulõnas (Vaitkevičiūtė 1979: 824), dále srov. litevské ulõnas ‚jezdec ozbrojený kopím, lehký kavalerista‘, příjmení Ulanãvičius; -čižna: Barkau-čižna vesnice Lbv: osobní jméno Barkáuskas nebo pod.; Kazlau-čižna vesnice Ss: osobní jméno Kazláuskas nebo pod.; Mitrau-čižna vesnice Klvr: osobní jméno Mitrãuskas; Palen-čižna vesnice Klvr: osobní jméno Palenčius; Petrau-čižna vesnice Ldvn: osobní jméno Petráuskas nebo pod.; Samau-čižna vesnice Klvr: osobní jméno Samáuskas nebo pod.; Šarkau-čižna vesnice Klvr: osobní jméno Šarkáuskas nebo pod.; -enka: Kòm-enka vesnice Lbv: osobní jméno Kòmas; -ina: Anel-inà vesnice Mškč: osobní jméno Anėlė nebo pod., srov. příjmení Aneláuskas, Aneliūnas; -inė: Cimbol-inė statek Klvr: příjmení Cimbolà nebo pod.; Radžiūn-inė vesnice Šn: osobní jméno Radžiūnas; -ynė: Abrom-ynė statek Šn: osobní jméno Abrõmas; Balaik-ynė statek Jrgž: osobní jméno Balaikà; Baln-ynė statek KzR: osobní jméno Balnỹs nebo pod.; Ban-ynė statek KzR: osobní jméno Banỹs nebo pod.; Batait-ynė vesnice KzR: osobní jméno Batáitis; Berlišk-ynė statek Šn: osobní jméno *Berliškis nebo pod., srov. příjmení Berlickas, dále srov. osobní jméno Antonius Berliž 1729–1771 (IAK); Bisk-ynė statek Šn: osobní jméno Biškis nebo pod.; Civinsk-ynė statek Šn: osobní jméno Civìnskis nebo pod.; Čepansk-ynė statek Šil: osobní jméno Čepánskis nebo pod.; Čibirk-ynėvesnice KzR: osobní jméno Čibirka; Daugėl-ynė statek Šn: osobní jméno Daugėla nebo pod.; Dielk-ynė statek Jrgž: osobní jméno Dielkus; Duob-ynė vesnice Vv: příjmení Duõba; Duobin-ynė vesnice Šn: osobní jméno Duõbi- 7 Na druhé straně lze název usedlosti považovat za derivát s příponou -išk- od osobního jména *Simnys nebo pod., srov. polské příjmení Simniak (SNPVIII 420). 109 Dalia Sviderskiene … nebo podobně; Girn-ynė usedl. Ss: os. jm. Girnys nebo podobně; Huf-ynė usedl. Jrgž: os. jm. Hūfas; Jankausk-ynė usedl. KzR: os. jm. Jankáuskis nebo podobně; Jar-ynė usedl. Ss: os. jm. Jāras; Jasait-ynė usedl. Ss: os. jm. Jasáitis; Kail-ynė os. Šn: os. jm. Kaĩlius nebo litev. kaĩlius „kožešník, kožešnický řemeslník, koželuh“; Klein-ynė os. Šn: os. jm. Kleinýs; Kubil-ynė usedl. KzR: os. jm. Kubìlius nebo litev. kubìlius „výrobce kádí; prodavač kádí“; Kumšt-ynė usedl. Ss: os. jm. Kumštýs, Liauk-ynė usedl. Ss, Šn: os. jm. Liaũkus nebo podobně; Litvait-ynė usedl. Šn: os. jm. Litváitis; Mač-ynė os. Šn: os. jm. Mačýs nebo podobně; Majausk-ynė usedl. Šn: os. jm. Majáuskis nebo podobně; Maliausk-ynė část vsi KzR: os. jm. Maliáuskis nebo podobně; Monik-ynė usedl. Šn: os. jm. Mònika, Mònikas; Morkait-ynė usedl. KzR: os. jm. Morkáitis; Palaik-ynė usedl. Šn: os. jm. Palaĩkis nebo litev. palaĩkis „špatný, nevalný; slabý, zchřadlý, starý; chudý, prostý; zlý, ničemný; darebák, ničema“; Paskin-ynė usedl. Šn: os. jm. *Paskinis nebo podobně, srov. příjmení Paskà, Paskėvičius, dále srov. polské příjmení Paskiński (SNPᵥᵢᵢ 214); Pečiul-ynė usedl. Šn: os. jm. Pečiùlis; Pečiok-ynė usedl. AlŠ: os. jm. Pečiòkas; Pišk-ynė os. AlŠ: os. jm. Piška; Ragick-ynė usedl. KzR: os. jm. Ragickas; Revinsk-ynė usedl. Ss: os. jm. Revinskis nebo podobně; Rudžiavič-ynė usedl. KzR: os. jm. Rudžiāvičia; Rukštel-ynė usedl. Jrgž: os. jm. Rukštėlė nebo podobně; Sidabr-ynė os. Šn: os. jm. Sidabra, Sidabras nebo podobně; Šat-ynė usedl. Ss: os. jm. Šātas; Šim-ynė os. Šn: os. jm. Šìmas; Venclov-ynė usedl. KzR: os. jm. Veñclova nebo podobně; Virbaš-ynė část vsi KzR: os. jm. Virbāšius; -inis, -iniai: Dulsk-inis (srov. Dulcki’nis) usedl. Ldvn: os. jm. Dùlskis nebo podobně; Kunigi-iniai část vsi KzR: litev. kù nìgas „duchovní; pán, vládce; vůdce“ nebo os. jm. *Kunigas, srov. příjmení Kunigáitis, Kunigėlis; -iškė(s): Abok-iškė os. Ašmn: os. jm. *Abokas nebo podobně, srov. příjmení Abokáitis; Árman-iškė usedl. Jrgž: os. jm. Ármanas nebo podobně; Bieżin-iškė usedl. KzR: os. jm. *Bieżinis nebo podobně, srov. příjmení Bieżà, Bieżė; Bliumk-iškė usedl. Klvr: os. jm. Bliumkys nebo podobně; Broc-iškės os. Ldvn: os. jm. Brocas nebo podobně; Bulbūn-iškė usedl. Šil: os. jm. Bulbūnas; Degut-iškės os. Klvr: os. jm. Degùtis nebo podobně, anebo litev. degùtis „ten, kdo pálí dehet, zabývá se jeho výrobou“; Dziubin-iškė usedl. Brb: os. jm. *Dziubinis nebo podobně, srov. příjmení Dziubinskas; Grabauč-iškė část vsi Klvr: os. jm. *Grabaučius nebo podobně, srov. příjmení Grabáuskas; Grig-iškė usedl. Ldvn: os. jm. Grìgas nebo podobně; Grüb-iškė os. Ldvn: os. jm. *Grübis nebo podobně, srov. něm. os. jm. Grübel (Brechenmacher 1960: 600), Grüber (Gottschald 1954: 302); Jurkyn-iškė usedl. Jrgž: os. jm. Jurkýnas; Kaltūn-iškė část vsi Ss: os. jm. *Kaltūnas nebo podobně, srov. polské příjmení Kattun (SNPᵢᵥ 456), dále srov. příjmení Kaltūnas (Butkus 1995: 247); Kazlauč-iškės usedl. Ss: os. jm. *Kazlaučius nebo podobně, srov. příjmení Kazlaučiūnas; Laik-iškės část vsi Vv: os. jm. 110 Marijampolės apskrities gyvenamųjų vietų vardai *Laikis nebo podobně, srov. polské příjmení Laik (SNPv 505), dále srov. příjmení Laikáuskas; Milūnč-iškės ves. KLVR: příjmení Milūnčius; Možūr-iškės dv. SKRD: příjmení Možūras nebo podobně, případně litevsky možūras, -ė „člověk z etnické skupiny Možūrů“, srov. polsky mazur „pocházející z Mazurska; nevzdělaný člověk, prosťáček“ (SJPII 907); Prank-iškė ves. PRN: příjmení Pránka; Ràč-iškė statek JRGŽ: příjmení Račỹs nebo podobně, případně litevsky ràčius „výrobce dřevěných součástí vozu a kol“; Rùdval-iškė část obce LDVN: příjmení Rùdvalis; Skār-iškė ves. KLVR: příjmení Skārius nebo litevsky skāris „ten, kdo je otrhaný, rozedraný“; Šlein-ynė ves. ŠN: příjmení Šleinỹs nebo podobně; Šmit-iškės dv. PRN: příjmení Šmitas; Vytur-iškė statek ŠIL: příjmení Vyturỹs; -iškis, -iškiai: Beliūn-iškiai část obce IGL: příjmení Beliūnas; Būdav-iškis část obce KLVR: příjmení Būdava nebo podobně; Cimbal-iškiai ves. Vv: příjmení Cimbalis nebo podobně; Geldor-iškiai část obce PDVN: příjmení *Geldoris nebo podobně, srov. polské příjmení Geldarski (SNPIII 301); Kizil-iškiai ves. Ss: příjmení *Kizilis nebo podobně, srov. příjmení Kizilēvičius; Komin-iškis část obce AŠMN: příjmení *Kominas nebo podobně, srov. polské příjmení Komin (SNPV 99); Tešl-iškiai ves. TRKŠ: příjmení Tešlà, srov. polské příjmení Teszler (SNPIX 525); Vengl-iškis dv., ves. Ss: příjmení *Venglys nebo podobně, srov. příjmení Vęnglikas, dále srov. polské příjmení Węgler (SNPX 176); Žąsin-iškiai ves. ALŠ: příjmení Žąsinas; -k-: Karadun-k-ai část obce ŠIL: *karadunas nebo podobně, snad srov. polské korodon „pařez, pahýl, hlupák, trouba, ňouma, hlupák“ (SJPII 478); Marìn-k-a ves. BRB: příjmení Marinà, Marìnas; -otas: Aleks-ótas statek PRN: příjmení Aleksà, Ãleksas. Tabulka 2 (viz příloha) ukazuje derivační afixy – přípony – neoficiálních oikonym vytvořených z osobních jmen a apelativních označení osob. Je z ní patrné, že k tvorbě uvedených derivátů oikonym se v Marijampolském kraji užívá 5 litevských (baltských) a 5 slovanských přípon. Prvními bylo vytvořeno 84 oikonym (~86%), druhými podstatně méně – 13 oikonym (~14%). Nejproduktivnější litevskou (baltskou) příponou v této oblasti je -ynė (~46% derivátů); dalšími poměrně produktivními příponami jsou -išk- (-iškė(s), -iškis, -iškiai), které tvoří ~34% derivátů. Ze slovanských přípon je nejproduktivnější přípona -čizna (~7% derivátů). Pomocí ostatních litevských (baltských) a slovanských přípon vzniklo pouze několik jednotlivých odvozenin. 3.2.3. Zaznamenána je jedna odvozenina s předponou už-: Ùž-juodė ves. JRGŽ: příjmení Juòdis nebo podobně, srov. litevsky juódis, -ė „černovlasý, tmavý člověk“. 111 Dalia Sviderskienė 3.3. Složená jména sídel (kompozita) Zaznamenáno je 10 jmen; jejich první členy jsou osobní jména a apelativní označení osob: Baln-a-margis zahr. Ss: os. jm. Balnys nebo podobné, márgas8; Karō-laukis (< *Karol-laukis) vs. Mrj: os. jm. Kārolis nebo podobné, laūkas; Kev-iā-daržis zahr. Guob: os. jm. *Keva nebo podobné, srov. příjmení Kievà, daržas; Kūpr-a-kaimis část vsi Jrgž: os. jm. Kūpras nebo podobné; Kuin-a-kampis část vsi Vv: os. jm. Kuinys nebo podobné, případně litevské kūnas ‚s krátce ostříhanými vlasy; nemajetný, plešatý; špatný, hubený; neobratný, těžkopádný‘, kãmpas; Žyd-girė část vsi Guob: litevské žydas, -ė, člověk židovské národnosti‘, girià; Palč-ia-balė ves Klvr: os. jm. *Palčius nebo podobné, srov. příjmení Palčiauskas, Palčevskas, balà; Palūc-murgiai vs. Lbv: os. jm. *Paluca nebo podobné, srov. polské příjmení Paluc, Paluca (SNPVII 172), dále srov. příjmení Palùckas, mùrgas; Pिपir-miestis část vsi Iš: os. jm. Pipìras nebo litevské pipìras ‚hovor. o malém dítěti, o člověku malého vzrůstu‘, miėstas; Zemk-a-kaimis část vsi Šn: os. jm. *Zemka nebo podobné, srov. polské příjmení Zemka (SNPX 480), dále srov. příjmení Zemkàuskas, kãimas. Druhé členy zaznamenaných neoficiálních jmen sídel jsou dvojího druhu: 1) fyziografické a topografické termíny balà, girià, kãimas, laūkas, miėstas; 2) názvy objektů a další označení související s lidským prostředím, činností apod. (litevské daržas ‚pozemek u usedlosti určený k pěstování zeleniny‘, litevské kãmpas ‚okraj, strana; polovina‘, litevské márgas, mùrgas ‚míra plochy‘). 3.4. Složená jména 3.4.1. První členy jmen sídel v genitivním tvaru jsou utvořeny z osobních jmen a apelativních označení osob, druhé z obecných slov a zdrobnělé podoby geografického nomenklaturního termínu (kãimas): Beldauskiūčių Sōdas vs. Ššt: os. jm. *Beldauskiūtė, srov. příjmení Beldaũskas a litevské sōdas ‚pozemek, na němž rostou ovocné stromy a keře‘; Daržininkų Ūlyčia (též Daržinykų ūly’čia) část vsi Iš: litevské daržininkas ‚drobný rolník, vlastník malého pozemku‘ a slovanské ūlyčia ‚ves, osada‘; Parkaʊskų Kaimelis část vsi Guob: os. jm. *Parkauskas, srov. příjmení Parkáuskis a litevské kaimẽlis, srov. kãimas; Žilinskų Senynė usedlost Šn: os. jm. Žilinskas, Žilinskas a litevské *senynė, srov. litevské sėnas, -à ‚existující již nějakou dobu, dávno vzniklý <…>‘. Tato místní jména lze poklá- 8 Druhé členy v této skupině budou pojednány po rozboru jmen sídel podle prvních členů. 112 Marijampolės apskrities gyvenamųjų vietų vardai dat za přenesená, protože nejspíše dříve označovala jiný objekt a později byla přenesena k pojmenování sídel (srov. 1.4.1.). 3.4.2. Kvalifikační jméno sídla je zaznamenáno samostatně: Nauja Treiza vs. Vv, složené z litevského naũjas, -à „nedávno vzniklý <...>“ a osobního jména *Treiza, srov. německé osobní jméno Treis (Gottschald 1954: 576). 4. NÁZVY SÍDEL MOŽNÉHO DVOJÍHO PŮVODU Tyto oikonyma mohou souviset buď s apelativem, nebo s apelativním označením osoby či osobním jménem odvozeným od apelativa. Z hlediska slovotvorby lze v Marijampolském kraji rozlišit tři skupiny: primární, odvozená příponami a složená. 4.1. Primární (pluralia tantum tvary) Graužai část obce Brb: osobní jméno Gráužas (viz také příjmení Gruužėlis) nebo litevské graužas „štěrková složka, štěrk, oblázky“; Kraujučiai obec Vv: osobní jméno Kraujūtis (viz také příjmení Kraujutaitis) nebo litevské kraujūtis „léčivý krvavec (Sanguisorba officinalis); řebříček obecný, sraujanosis, straviklis (Achilea millefolium)“. 4.2. Odvozená jména Odvozeniny s příponami -inė, -iškės: -inė: Gryb-inė vs. Iš: osobní jméno Grỹbas nebo litevské grỹbas „houbovitá, měkká výtrusná rostlina; kremblys“; Lepš-inė část obce Šil: osobní jméno Lepšỹs či podobné, litevské lẽpšė „povadlý, bez vůle, rozmazlený člověk“, litevské lẽpšis, lepšỹs „netýkavka, budižkničemu“ nebo litevské lẽpšis, lepšỹs „jedlá houba z čeledi hřibovitých (Boletus scaber)“; Žiurk-inė část obce Guob, Ss: osobní jméno Žiurkùs, přezdívka Žiurkė (Butkus 1995: 460) nebo litevské žiùrkė „velký hlodavec z čeledi myšovitých, větší než myš (Rattus)“; -iškės: Vanag-iškės část obce Klvr: osobní jméno Vãna­gas (viz také příjmení Vanagáitis) nebo litevské vãna­gas „druh z podčeledi kání, dravý pták s krátkým zahnutým zobákem a ostrými drápy“. 113 Dalia Sviderskienė 4.3. Složeniny Cack-a-vietė usedlost. Od: příjmení *Cacka aj., srov. polské příjmení Cacka, Cacko (SNP 6) nebo sl. cackà, čačkė ‚hračka, bezvýznamná ozdoba, maličkost‘, litevské vietà ‚plocha, prostor, kde něco je nebo se děje‘; Garn-a-būdis ves. Lbv: příjmení Garnỹs (viz také příjmení Garnėlis) nebo litevské garnỹs ‚čáp, čápovitý pták (Ciconia)‘, litevské būdà ‚stan, přístřešek, domek (hlídače, pastevce apod.)‘; Mešk-ã-būdis usedlost. Od: příjmení Meškà, litevské meškà ‚neobratný, nemotorný, těžkopádný, líný člověk‘ nebo litevské meškà ‚medvěd‘, litevské būdà; Žiùrk-a-kaimis ves. Šil; část vsi ŪtN: příjmení Žiùrkus nebo litevské žiùrkė ‚velký hlodavec z čeledi myšovitých, větší než myš (Rattus)‘, kãimas; Žiùrk-miestis ves. Vv: příjmení Žiùrkus nebo litevské žiùrkė, miẽstas. Výzkum neoficiálních názvů sídel v okrese Marijampolė uzavírá tabulka 3 (viz přílohu). Je z ní patrné, že nejpočetněji jsou mezi zkoumanými toponymy zastoupeny názvy tvořené příponami. Bylo jich zaznamenáno 130, tj. přibližně 44% všech zkoumaných oikonym. Primárních oikonym bylo zaznamenáno 111, tj. přibližně 38% všech zkoumaných onym této třídy. Ostatní slovotvorné typy názvů sídel jsou podle četnosti zastoupeny takto: složeniny (kompozita) – 24, tj. přibližně 8%; víceslovné názvy – 21, tj. přibližně 7%; předponové deriváty – 7, tj. přibližně 2%; koncovkové deriváty – 1, tj. přibližně 0,3%. Z hlediska lexikálního statusu základového slova se zkoumané názvy sídel dělí takto: 169, tj. přibližně 58% všech zkoumaných oikonym, vzniklo z osobních jmen a apelativních označení osob; 88, tj. přibližně 30% všech zkoumaných oikonym, z obecných slov (apelativ); 23, tj. přibližně 7,5% všech zkoumaných oikonym, z jiných místních názvů; u 13, tj. přibližně 5% všech zkoumaných oikonym, byl zaznamenán možný dvojí původ. 5. ZÁVĚRY Shrneme-li analýzu neoficiálních názvů sídel v okrese Marijampolė, zaznamenaných z živého jazyka v meziválečném období, z hlediska jejich tvoření a původu, lze formulovat několik závěrů. 5.1. Slovotvorné tendence 5.1.1. Při tvoření neoficiálních oikonym jsou, jak je obvyklé ve všech třídách toponym, charakterističtější sekundární názvy míst s derivačními znaky (∼62%). 114 Marijampolės apskrities gyvenamųjų vietų vardai 5.1.2. Nejproduktivnějším typem tvoření neoficiálních názvů sídel v tomto areálu je tvoření pomocí přípon (~44%) (na rozdíl od oficiální litevské oikonymie, kde nejproduktivnější způsob tvoření představují formy pluralia tantum). Produktivitou vynikají litevské (baltské) přípony -ynė (45 oikonym) a odvozeniny s -išk- (-iškė(-s), -iškis, -iškiai) (35 oikonym). Odvozeniny s příponou -ynė se tvoří z osobních jmen a apelativních označení osob a obvykle označují místa, kde lidé žijí nebo žili. Přípony s -išk-, které plní posesivní funkci, se při tvorbě oikonym používají jak z osobních jmen a apelativních označení osob, tak z apelativ. Mezi nimi početně vynikají neoficiální názvy sídel odvozené z osobních jmen a apelativních označení osob (33 z 35 oikonym). Názvy sídel se vedle převládajících tvoří také pomocí dalších litevských (baltských) přípon -aitis, -ėlis, -ėliai, -ėlė(s), -ėlis, -ėliai, -ija, -ynas, -inė, -inis, -iniai, -(i)ukai, -otas, -utė a slovanských přípon -avas, -čizna, -enka, -ina, -ka, které jsou v tomto areálu rozmanitější než časté. 5.1.3. V Marijampolském kraji je hojně zastoupena také primární oikonymie (~38%), jejíž většinu (70 ze 111 zaznamenaných) tvoří formy pluralia tantum, náležející k poměrně pozdní etapě utváření oikonymie. Tato pomnožná jména sídel se zde nejčastěji tvoří z jednotného čísla osobního jména nebo apelativního označení osoby (54 oikonym). Z jednotného čísla příslušných apelativ se tvoří mnohem méně často (16 oikonym). Neoficiální oikonyma se jen zřídka tvoří skládáním, přibližně v 8% případů (24 oikonym). Druhé složky oikonym jsou ve všech případech odvozeny od obecných podstatných jmen. Ve 58% všech složených oikonym tvoří druhou složku názvy objektů spojených s lidským prostředím, činností apod. būda, daržas, giria, kampas, márgas, miestas, mūras, sodas, vietà; 42% pak tvoří termíny z různých fyziografických a topografických oblastí, které vyjadřují geografickou situaci místa ve zkoumaném areálu balà, káimas, kálnas, laũkas, piéva. V Marijampolském kraji jsou nejproduktivnější složeniny s lexémem káimas ve druhé složce (~21%); další lexémy būda, kálnas, márgas, miestas, vietà jsou vzácné (~8%), ostatní balà, daržas, giria, kampas, laũkas, mūras, piéva, sõdas se vyskytují jednotlivě. První složkou bývá nejčastěji osobní jméno nebo apelativní označení osoby (ve více než polovině zkoumaných složenin), méně často apelativum. První slož- 115 Dalia Sviderskienė V jejich složených neoficiálních oikonymech se v této župě nikdy jako druhá část nevyskytuje jiné místní jméno. 5.1.5. Neoficiální oikonyma v Marijampolské župě se ještě méně často tvoří skládáním, přibližně 7% (21 oikonym). Složená oikonyma mohou být jak genitivní (~38%; 8 oikonym), tak kvalifikační (~62%; 13 oikonym). Číselná převaha druhých z nich nejspíše svědčí o specifičnosti zkoumané třídy místních jmen a o tendenci rozšiřovat se ve prospěch složených kvalifikačních oikonym (na rozdíl od jiných tříd toponym, např. hydronym nebo oronym). 5.1.6. Pro oikonymii tohoto území nejsou charakteristické deriváty s koncovkami ani předponové deriváty. Jsou velmi vzácné a/nebo ojedinělé. Přibližně 2% všech zkoumaných oikonym Marijampolské župy jsou předponové deriváty at-, pa-, už-. Základovým slovem derivátů s předponou at- mohou být apelativa, u derivátů s předponou pa- jak apelativa, tak jiná místní jména (hydronyma a další názvy obydlených míst); základovým slovem derivátů s předponou už- je osobní jméno. 5.2. Tendence týkající se původu 5.2.1. Většina (~95%) zkoumaných oikonym Marijampolské župy má jasný původ. Přibližně 5% zkoumaných onym tvoří jména s možným dvojím původem. Více než polovina (~58%) neoficiálních oikonym Marijampolské župy s jasným původem vznikla z osobních jmen a apelativních označení osob. Přibližně třetina (~30%) těchto oikonym vznikla toponymizací, tedy přechodem apelativa do třídy toponym. Mluvená oikonyma pocházející transtoponymizací z jiných místních jmen nepředstavují ani desetinu všech zkoumaných onym Marijampolské župy (~7,5%). Většina z nich vznikla z jiných místních jmen (15 oikonym), nikoli z hydronym (8 oikonym). Takové jsou rysy tvoření neoficiálních názvů obydlených míst v Marijampolské župě a tendence týkající se jejich původu; jejich rozbor bude v budoucnu zahrnut do celkové analýzy slovotvorných typů a tendencí týkajících se původu oikonymie celé zkoumané oblasti. 116 Marijampolės apskrities gyvenamųjų vietų vardai PŘÍLOHA Tabulka 1.Přípony názvů sídel odvozených z apelativ Přípony | Názvy sídel 1. Litevské (baltské) | Početní vyjádření | Procentní vyjádření -elis, -eliai | 3 | 13 -ėl- | -ėlė | 2 | 8 -ėl- | -ėlis, -ėliai | 3 | 13 -ija | 1 | 4 -ynas | 1 | 4 -in- | -inė | 7 | 29 -in- | -inis, -iniai | 2 | 8 -iškiai | 2 | 8 -(i)ukai | 1 | 4 -utė | 1 | 4 Celkem | 23 | 92 2. Slovanská -ka | 2 | 8 Celkem | 2 | 8 Tabulka 2.Přípony názvů sídel odvozených od osobních jmen a apelativních označení osob Přípony | Názvy sídel 1. Litevské (baltské) | Početní vyjádření | Procentní vyjádření -aitis | 1 | 1 -in- | -inė | 2 | 2 -in- | -inis, -iniai | 2 | 2 -ynė | 45 | 46 -išk- | -iškė(s) | 23 | 24 -išk- | -iškis, -iškiai | 10 | 10 -otas | 1 | 1 Celkem | 84 | 86 117 DALIA SVIDERSKIENĖ Pokračování tabulky 2 Názvy sídel 1. Litevské (baltské) | Početní vyjádření | Procentní vyjádření 2. Slovanské -avas | 2 | 3 -ičzna | 7 | 7 -enka | 1 | 1 -ina | 1 | 1 -ka | 2 | 2 Celkem | 13 | 14 Tabulka 3.Názvy sídel Marijampolského kraje z hlediska tvoření a původu Názvy sídel podle původu | Názvy sídel podle tvoření | Prvotní | Odvozené: koncovkami | příponami | předponami | Složené (kompozita) | Kombinované | Celkem Z obecných slov | 42 | – | 25 | 2 | 8 | 11 | 89 (~30%) Z jiných místních názvů | 11 | – | 3 | 4 | – | 5 | 23 (~7,5%) Z osobních jmen a apelativních označení osob | 55 | 1 | 97 | 1 | 10 | 5 | 169 (~58%) Možný dvojí původ | 2 | – | 5 | – | 6 | – | 13 (~5%) Celkem | 111 (~38%) | 1 (~0,3%) | 130 (~44%) | 7 (~2%) | 24 (~8%) | 21 (~7%) | 293 118 Marijampolės apskrities gyvenamųjų vietų vardai ZKRATKY LOKALIZAČNÍCH ODKAZŮ AlŠ – Alšėnai (Kauno r.) AšMn – Ašminta (Prienų r.) BrB – Balbieriškis (Prienų r.) Būd – Būda (Prienų r.) GdL – Gudeliai (Marijampolės sav. t.) Guob – Guobai (Kazlų Rūdos sav. t.) Ig – Igliáuka (Marijampolės sav. t.) Igl – Igliškėliai (Marijampolės sav. t.) Iš – Išlaužas (Prienų r.) Jrgž – Jūrgežeriai (Kalvarijos sav. t.) Klvr – Kalvarija (Marijampolės sav. t.) Kn – Kaunas Krsn – Krosna (Lazdijų r.) KzR – Kazlų Rūda Lbv – Liubāvas (Kalvarijos sav. t.) Ldvn – Liudvināvas (okr. Marijampolė) MrJ – Marijámpolė Pdvn – Padovinys (okr. Marijampolė) Prn – Prienai Skrd – Skriaudžiai (okr. Prienai) Smn – Simnas (okr. Alytus) Ss – Sasnavà (okr. Marijampolė) ŠlL – Šilavótas (okr. Prienai) Šn – Šunskai (okr. Marijampolė) Ššt – Šeštokai (okr. Lazdijai) Trkš – Trakiškiai (okr. Marijampolė) ŪtN – Naujoji Ūta (okr. Prienai) Vv – Veiveriai (okr. Prienai) DALŠÍ ZKRATKY avd. – osobní jméno b. – bažina brus. – běloruský dv. – statek gyv. vt. – obydlené místo hebr. – hebrejský k. – vesnice k. dalis – část vesnice lenk. – polský liet. – litevský mst. – město mst. dalis – část města of. – oficiální, oficiálně pan. – podobně plg. – srovnej plv. – dvůr prk. – v přeneseném významu prvd. – přezdívka pvd. – příjmení rus. – ruský skol. – výpůjčka sl. – slavismus sod. – usedlost t. – znamená up. – řeka vok. – německý vs. – samota vv. – místní název žr. – viz 119 Dalia Sviderskiene ZKRATKY PRAMENŮ ATŠ – Příručka administrativně-územního členění Litevské SSR 2, sest. Z. Noreika, V. Stravinskas. Vilnius: Mintis, 1976. IAK – kartotéka historických osobních jmen oddělení onomastiky LKI. LAV – Lietuvos apgyventos vietos. Kaunas, 1925. LE – Litevská encyklopedie 1–28. Boston: nakladatelství Litevské encyklopedie, 1953–1966. LHEŽ – A. Vanagas, Lietuvių hidronimų etimologinis žodynas. Vilnius: Mokslas, 1981. LKŽ – Slovník litevského jazyka 1–20. Vilnius, 1956–2002. LPŽ – Slovník litevských příjmení 1–2, red. A. Vanagas. Vilnius: Mokslas. LVKŽIII – K. Kuzavinis, B. Savukynas, Slovník původu litevských křestních jmen. Vilnius: Institut vědeckého a encyklopedického vydavatelství, 2003. RLKŽ – Rusko-litevský slovník 1–4. Vilnius, 1982–1985. SBM – Слоўнік беларускай мовы. Мінск: Выдавецтва „Беларуская Савецкая Энцыклапедыя“ імя Петруся Броўкі, 1987. SJP – Jan Karłowicz, Adam Kryński, Władysław Niedźwiedzki, Slovník polského jazyka 1–8. Varšava: nákladem předplatitelů, 1902–1927. SMPRL – Seznam obcí Polské lidové republiky. Varšava: Wydawnictwa Komunikacji i Łączności, 1967. SNP – Slovník příjmení užívaných v současnosti v Polsku 1–10, vydal K. Rymut. Krakov: Polská akademie věd, Ústav polského jazyka, 1992–1994. VK – kartotéka místních názvů z živé řeči oddělení onomastiky LKI. VŽ – Vietovardžių žodynas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2002. WSPR – Velký polsko-ruský slovník. Varšava-Moskva: Wiedza Powszechna, Sowietskaja Encyklopiedija, 1967. 120 Marijampolės apskrities gyvenamųjų vietų vardai LITERATŪRA Brechenmacher, J. K. 1960: Etymologisches Wörterbuch der Deutschen Familiennamen 1. Limburg a. d. Lahn: C. A. Starke Verlag, 1957–1960. Butkus, A. 1995: Lietuvių pravardės. Kaunas: Æsti. Gottschald, M. 1954: Deutsche Namenkunde. Berlin: Walter de Gruyter. Kavoliute, F. 2004: Senieji kultūriniai arealai ir jų pėdsakai Žemaitijos kraštovaizdyje. Geografija 40 (1), 24–29. Mickiene, I. 2001: Telšių rajono toponimų daryba. Daktaro disertacija, Kaunas. Razmukaitė, M. 1998: Lietuvos priesaginiai oikonimai. Daktaro disertacija, Vilnius. Razmukaitė, M. 2001a: Gyvenamųjų vietų vardai. In: Lygumai. Stačiūnai. Vilnius: Versmė, 589–593. Razmukaitė, M. 2001b: Ragu vos apylinkių gyvenamųjų vietų vardai. In: Raguva, Vilnius: Versmė, 788–792. Razmukaitė, M. 2002a: Lietuvos sudurtinių oikonimų darybos bruožai. Acta Linguistica Lithuanica 46, 121–130. Razmukaitė, M. 2002b: Viduklės apylinkių vardynas. In: Viduklė. Kaunas: Simono Stanevičiaus bendrija, 1062–1071. Razmukaitė, M. 2003a: Sudėtiniai Lietuvos oikonimai. Baltų filologija 12 (2), 63–68. Razmukaitė, M. 2003b: Seredžiaus apylinkių gyvenamųjų vietų vardai. In: Seredžius. Vilnius: Versmė, 929–931. Razmukaitė, M. 2004: Kvė दarnos apylinkių gyvenamųjų vietų vardai (kilmė ir daryba). In: Kvėdarna. Vilnius: Versmė, 865–869. Razmukaitė, M. 2006: Šilalės apylinkių gyvenamųjų vietų vardai (kilmė ir daryba). In: Šilalės kraštas. Vilnius: Margi raštai, 617–620. Salys, A. 1983: Raštai 2. Roma: Lietuvių katalikų mokslo akademija. 121 Dalia Sviderskienė Sviderskienė, D. 2005: Marijampolės apskrities Marijampolės valsčiaus vietovardžių darbų ir kilmės polinkiai. Acta Linguistica Lithuanica 52, 91–118. Sviderskienė, D. 2006: Marijampolės apskrities drimonimų darybos ir kilmės polinkiai. Acta Linguistica Lithuanica 54, 49–62. Vaitkevičiūtė, V. 1979: Lenkų-lietuvių kalbų žodynas. Vilnius: Mokslas. Vanagas, A. 1967: Lietuvos gyvenamųjų vietų vardai, kilę iš vienaskaitos asmenvardžio. Baltistica 3 (1), 111–116. Vanagas, A. 1970: Lietuvos TSR hidronimų daryba. Vilnius: Mintis. Vanagas, A. 1980: K. Būga – lietuvių onomastikos pradininkas. Lietuvių kalbotyros klausimai 20, 7–35. Vanagas, A. 1990: Ойконимы Литвы с суффиксами славянского происхождения -ava, -avas. In: M. Kondratiuk, red., Balto-słowiańskie związki językowe. Wrocław–Warszawa–Kraków: Zakład Narodowy imienia Ossolińskich, 381–388. Vanagas, A. 1996: Lietuvos miestų vardai. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Dalia Sviderskienė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva [email protected] 122