Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects of Lithuanian: Correlations between telic and activity verbs

Acta Linguistica Lithuanica LVII (2007), 45 – 97 Budování částečného systému vidu ve východoaukštaitských vilniuských dialektech litevštiny: korelace mezi telickými a aktivitními slovesy* Jurgis Pakerys Vilniaus universitetas Björn Wiemer Johannes-Gutenberg-Universität Mainz Tento článek je pilotní studií založenou na zvukových záznamech a přepisech litevských nářečních textů (ze severní části skupiny východoaukštaitských vilniuských dialektů), jejímž cílem je zkoumat korelaci mezi telickými a aktivitními slovesy. Analyzovali jsme morfologicky korelované (předponové a bezpředponové) slovesné kmeny, které jsou potenciálními členy „postupně terminativních“ (GTER) slovesných dvojic. Dospíváme k závěru, že předponové členy dvojic jsou „dokonavé“ v tom smyslu, že se omezují na události, zatímco jednoduchá slovesa jsou funkčně mnohem méně omezena (a tudíž z hlediska vidu méně vyhraněná). Tato vidová specializace předponových derivátů však nevedla ke komplementární distribuci funkcí, jak by tomu muselo být, kdyby tyto produktivní procesy morfologického párování vytvářely skutečné vidové dvojice. 0. ÚVOD Morfologická struktura litevských sloves je velmi podobná struktuře sloves slovanských, protože je založena na odvozování slovesných kmenů (viz obrázek 1). Vzhledem k tomu, že bezprostřední slovanské kontaktní jazyky litevštiny patří k východoslovanským (běloruština, ruština) a západoslovanským jazykům (polština ve svých místních varietách, označovaným názvem „polszczyzna kresowa“), které se všechny vyznačují plně de- * Výzkum byl proveden v rámci projektu LITTERA: Litevská národní identita v kontextu kulturního dialogu v 16.–20. století, financovaného Litevskou státní nadací pro vědu a studia. Rádi bychom poděkovali dr. Vytautasu Kardelisovi a Daivě Kardelytė-Grinevičienė za nářeční texty a četné připomínky k materiálu. 45 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer Rozvinula-li se opozice perfektivního a imperfektivního vidu (pf.: ipf.), je přirozené předpokládat, že se taková opozice rozvinula i v litevštině. Je jistě třeba připustit, že místní slovanské variety – zejména právě zmíněná „polszczyzna kresowa“ a běloruská nářečí sousedící s litevsky mluvícím územím nebo do něj dokonce zasahující – byly ovlivněny litevštinou, na jejímž substrátu se nejspíše vyvinuly. Pokud však můžeme soudit na základě odborné literatury i vlastního terénního výzkumu, tyto slovanské variety nevykazují ve svých vidových systémech žádné podstatné rozdíly (ať už „měřené“ funkčními opozicemi, nebo způsobem tvoření vidových dvojic) ve srovnání s polskými či běloruskými varietami mimo tuto kontaktní oblast. Tato složitá a dosud opomíjená otázka samozřejmě vyžaduje systematický výzkum založený na spolehlivých datech. Protože to nemůže být úkolem tohoto článku, musíme prozatím ponechat otevřenou otázku vzájemného vlivu v oblasti slovesné morfologie a gramatické opozice mezi litevskými a slovanskými varietami, které jsou ve vzájemném kontaktu. Na první pohled výše formulovaný předpoklad potvrzuje pozorování, že tvoření kmenů v litevštině se zdá být ještě produktivnější než v okolních slovanských jazycích. Opravdu se opakovaně objevovaly pokusy ukázat, že litevština má gramatický vid stejně jako uvedené slovanské jazyky, často prostým přenesením funkčních principů ruského vidového systému na litevštinu. Vyjadřování opozic relevantních z hlediska vidu je však v litevštině podstatně méně gramatikalizované než u jejích nejbližších slovanských sousedů, i když připustíme, že vidové opozice mohou být alespoň zčásti založeny na jiných funkčních rozlišeních než v ruštině nebo polštině (srov. Wiemer 2002: kap. 4.1). K prokázání této skutečnosti nestačí zkoumat samotnou morfologii; kmenotvorná povaha slovanského vidu nepatří mezi kanonické příklady gramatikalizace, k nimž patří především procesy morfologizace. Slovanský vid, stejně jako „napůl“ gramatikalizované litevské vidové odvozování, lze náležitě popsat pouze tehdy, chápeme-li jej jako proces upevňování časových (a dalších) funkcí, který doprovází následné přerozdělení morfologicky příbuzných a lexikálně totožných kmenů přiřazovaných k protikladným funkčním hodnotám (srov. Wiemer 2002: 4.1.2; 2003: 41–45; 2006; 2008). Z tohoto hlediska by se míra gramatikalizace měla „měřit“ podle toho, nakolik morfologické operace splňují následující kritéria, která vycházejí z Lehmann (1999: 208): 46 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects Míra gramatikalizace by se měla „měřit“ podle toho, nakolik morfologické operace splňují následující kritéria, která vycházejí z Lehmann (1999: 208): (a) Distribuce gramatických markerů (zde: derivačních afixů) dosáhla maxima vzhledem k lexikálním kmenům dané syntaktické třídy (podstatná jména, slovesa atd.). (b) Formální rozlišení (zde: derivační vzorce) i funkce jsou obligatorní. (c) Formální rozlišení sestávají z pravidelných opozic. (d) Funkce jsou maximálně abstraktní (tj. v našem případě zahrnují nejen vlastní vidové opozice, ale také opozice modální, ilokuční a textové). Jak se to uplatňuje při vývoji vidového systému, bude dále pojednáno v oddíle 1.1. Tvrzení, že litevština negramatikalizovala kmenotvorný vid do míry srovnatelné s jejími nejbližšími slovanskými sousedy, platí pro všechny variety litevštiny, dokonce i pro ta nářečí, která byla v bezprostředním kontaktu se slovanskými, obvykle běloruskými, varietami (nebo jimi byla dokonce obklopena), jako například vymřelé nářečí Dzjatlavy (litevsky Zietela) nebo zanikající nářečí Peljasy (litevsky Pelesa) a Harvjatů (litevsky Gervėčiai). Všechny tyto variety nesplňují alespoň některá přísnější kritéria; především u nich chybí komplementární funkční distribuce mezi morfologicky příbuznými kmeny se stejným lexikálním významem (= kritérium (b) výše); tyto kmeny také nejsou náchylné k funkční neutralizaci v jasně vymezitelných kontextech (u spisovného jazyka srov. Wiemer 2001: 39–45; 2002: 4.1.2.8; Kardelis & Wiemer 2002: 63–65, 78). Tato kritéria nejsou splněna například v nářečí Dzjatlavy, jak lze usuzovat z údajů ve slovnících (srov. Kardelis & Wiemer 2003: 59–64), ale také z odborných podrobných popisů (srov. Vidugiris 1961; 1998), kterým každopádně chybí teorie vidu a jeho interakce s lexikálními jednotkami (kmeny). Abychom lépe porozuměli tomu, co se skutečně dělo v různých varietách litevštiny, je nezbytné obrátit se k analýze textů, tj. souvislé řeči nahrávané na magnetofon za co nejspontánnějších okolností. Jen bohatší kontexty, které poskytuje souvislý diskurz, dávají dostatečnou záruku, že lze dostatečně spolehlivě „ověřit“ časové a jiné vlastnosti různých slovesných tvarů, jež jsou relevantní pro kvalifikovaný úsudek 47 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer o míře gramatikalizace aspektových rozlišení v určité varietě. Jelikož se taková práce na litevských datech dosud neprováděla a spolehlivý úsudek o funkčních opozicích rozlišovaných morfologicky příbuznými kmeny by ve skutečnosti vyžadoval důkladný výzkum velkého množství sloves náležejících k různým aspektově citlivým třídám (viz 1.2), rozhodli jsme se s takovou prací začít tím, že se zaprvé omezíme na jednu aspektovou třídu, totiž na telická slovesa korelovaná se slovesy činnostními (viz 1.3, oddíl 3), a zadruhé na jednu jasně vymezenou nářeční oblast (viz oddíl 1). V tomto ohledu je tento článek pilotní studií. Podobná studie, byť založená na širším nářečním materiálu a zaměřená na jiné aspektové třídy, byla publikována jako Kardelis & Wiemer (2002). Tato studie i předkládaná práce mají stejné teoretické základy a sledují stejné výzkumné cíle. Článek je strukturován následovně. Nejprve se budeme věnovat otázce, jak mohou vznikat aspektové opozice označované odvozováním kmenů. V této souvislosti probereme derivační vzorce a funkce, které by měla vykazovat plně rozvinutá aspektová opozice (viz 1.1). Poté podáme obecnou představu o teorii ILA (‘Interaktion von Lexik und Aspekt’), kterou Walter Breu rozvinul v několika publikacích od konce 80. let 20. století (1.2) a kterou aplikujeme na litevská nářeční data. V oddílu 1.3 se zaměříme na korelaci telických sloves se slovesy označujícími činnosti. Tato korelace má pro derivační aspektový systém zvláštní význam, protože kmeny telických sloves a korelovaných činnostních sloves mohou snadno vytvářet „gradualně terminativní“ (GTER) slovesné dvojice, které poskytují východisko pro vznik takového aspektového systému. Tento typ „párování“ mezi morfologicky korelovanými kmeny bude vlastním tématem hlavní části, totiž analýzy potenciálních dvojic GTER v materiálu (oddíl 3). Před tímto oddílem věnovaným datům podáme obecné informace o zkoumaných nářečích, typu použitých dat a způsobu jejich sběru a přípravy pro lingvistickou analýzu (oddíl 2). Oddíl 4 přináší několik závěrů. 48 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects 1. BUDOVÁNÍ ASPEKTOVÉHO SYSTÉMU ODVOZOVÁNÍM KMENŮ 1.1. Obecný přehled: morfologické vzorce a aspektové třídy Obecně hovoříme o gramatickém aspektu ve všech případech, kdy existuje stabilní korelace mezi opozicemi slovesných tvarů a jejich funkcemi týkajícími se inherentní časové struktury situací. Všimněme si, že taková opozice může zahrnovat nejen slovesné tvary uspořádané do paradigmatu v obvyklém smyslu, tj. jako soubor flektovaných tvarů utvořených od téhož kmene (prostého či afixovaného)1, ale může spočívat také v pravidelném vztahu mezi dvěma kmeny, z nichž jeden je odvozen od druhého (viz obr. 1 níže). V každém případě se gramatický aspekt musí projevovat v morfologii. Z tohoto důvodu by takzvaná „aspektuální kompozice“, často popisovaná ve formální sémantice, neměla být považována za realizaci gramatického aspektu. Jde pouze o aspektovou interpretaci na úrovni věty. Označení „dokonavý“: „nedokonavý“ (slovesa, aspekt) proto budeme používat výhradně k označení gramatického statusu sloves (slovesných tvarů), nikoli v čistě sémantickém smyslu. Přijmeme-li toto pojetí, měli bychom aspektové markery chápat jako operátory působící na lexikální obsah slovesných kmenů, které je naopak třeba považovat za operandy. Tento vztah operátor—operand platí bez ohledu na morfologickou formu, jíž se vyjadřují aspektové opozice, tj. bez ohledu na to, zda mají tyto formy flektivní status, či nikoli, a zda jsou vyjádřeny vázanými, nebo volnými morfémy (srov. také Breu 2007: 138–141). Potřebujeme tedy teorii gramatického aspektu, která bere v úvahu interakci mezi prostředky morfologického označování a lexikálním významem sloves a umožňuje uspořádat inventář lexikálních slovesných kmenů (jako operandů) s ohledem na „výstup“ vznikající působením aspektových markerů (jako operátorů). Dosud existuje několik takových teorií a v zásadě všechny vycházejí z pojmu hranic situací (událostí či stavů) a možnosti zaměřit na ně pozornost, nebo ji od nich odvrátit (srov. přehled v Sasse 2002, zejména s. 222–225). Teorie ILA, kterou rozvinul Breu, patří mezi tyto teorie. 1 Patří sem analytické tvary, například anglické průběhové tvary nebo analytické futurum východoslovanských a západoslovanských jazyků (u sloves 1. třídy). 49 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer Obrázek 1: Vznik vzorců aspektového odvozování I. produktivní afixace Ia. ruština (i) prostý kmen ⇒ předponový kmen: pisat’ ⇒ na-pisat’ ‘psát’ (⇒ † napis-yva-t’ ‘totéž’) (ii) kmen ⇒ sufixace pomocí {nu}: dostigat’ ⇒ dostig-nu-t’ ‘dosáhnout’ (iii) předponový kmen ⇒ (sekundárně) sufixovaný kmen: (pisat’ ⇒) s-pisat’ ⇒ spis-yva-t’ ‘opisovat’ Ib. Litevština (i) jednoduchý kmen ⇒ kmen s předponou: rašyti ⇒ pa-rašyti „psát“ (ii) kmen ⇒ sufixace pomocí {tėlė / terė}: šokti „skočit“ ⇒ šok-telė-ti „jednou skočit“ (iii) kmen s předponou ⇒ (sekundárně) kmen se sufixem: (rodyti ⇒) į-rodyti „dokázat“ ⇒ įrod-inė-ti „(pokusit se) dokázat“ II. funkční reinterpretace (a) nedokonavé sloveso ⇒ dokonavé sloveso (dvojice) (b) dokonavé sloveso ⇒ nedokonavé sloveso (dvojice) Než budeme pokračovat ve výkladu teorie ILA (viz 1.2–1.3), věnujme se jazykovým formám vyjadřujícím vidové rozdíly. Jak lze vidovou opozici vytvořit jinak než pomocí flexe (jako například u minulých časů v románských jazycích) nebo analytických tvarů (například anglického průběhového času), totiž odvozováním? Abychom tomu porozuměli, podívejme se na obrázek 1, který znázorňuje, jak se ve slovanských jazycích tvoří takzvané vidové dvojice. Horní část (I.) zahrnuje základní vzorce afixace produktivní ve slovanské slovesné morfologii (Ia); jejich protějšky najdeme v litevštině (Ib). Z hlediska morfotaktiky jsou tyto vzorce nezávislé na flektivních rozdílech, a proto se uplatňují také u neurčitých (nečasovaných) tvarů. Vytvářejí odvozené kmeny, jejichž lexikální význam je buď totožný s významem odvozujících základů (kmenů), nebo je lexikální význam nějak pozměněn a/nebo získává jiný aspektový (fázový atd.) charakter. Nezbytnou podmínkou vzniku vidové dvojice je však to, aby odvozující a odvozený kmen sdílely totožný lexikální význam; část Ia. obrázku 1 ukazuje takové případy. Zde je třeba si povšimnout, že prefixace nemusí lexikální totožnost narušit; 50 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects srov. dvojice rus. pisat’ ⇒ na-pisat’ „psát“ (telické), stroit’ ⇒ po-stroit’ „postavit“, na rozdíl například od pisat’ „psát“ ⇒ za-pisat’ „udělat si poznámku“, stroit’ „stavět“ ⇒ pere-stroit’ „přestavět“. V části II vidíme základní vzorce vidových dvojic ve slovanských jazycích2. Jde o reinterpretace kmenů, které jsou derivací vzájemně příbuzné a byly představeny v části I a jejichž lexikální význam je totožný (nebo může být za určitých okolností totožný) (srov. Kardelis & Wiemer 2002: 53f.). Dále je zásadní pochopit, že takováto párová slovesa (kmeny) nejsou běžnými synonymy, protože se nemohou navzájem nahrazovat ad libitum. Naopak, jejich užívání je omezeno gramatickým kontextem (např. ve významové působnosti sloves označujících fáze, jako jsou „začít, pokračovat, skončit“, lze užít pouze infinitivy těch sloves, která jsou klasifikována jako nedokonavá) a vykazují více či méně zřetelné distribuční preference napříč funkcemi, které zahrnují nejen vidové rozdíly, ale také funkce v oblasti časového umístění, časové určitosti (epizodičnosti), modality, ilokuce a presupozice3. Příslušná slovesa tvořící dvojici vykazují v těchto funkcích téměř komplementární distribuci, takže společně tvoří jedno paradigma (srov. Wiemer 2001: 37–39). Pokud gramatikalizace pokračuje dále, vznikají podmínky, za nichž se slovesa z jedné dvojice musejí vzájemně zastupovat. Nejznámějším příkladem takové podmínky je narativní prézens, v němž lze ve východoslovanských jazycích a v polštině užívat pouze nedokonavá slovesa, která se tak stávají jakýmisi lexikálními náhradami svých dokonavých protějšků (srov. Zaliznjak & Šmelev 2000: 44, 47–49)4. Tento proces, který mění gramatiku, aniž by se derivace měnila ve flexi, lze tedy nazvat „funkčním rozšířením komplementárních omezení“. Spočívá ve stále komplementárnější 2 Suppletivní dvojice zde ponecháme stranou (např. klast’ IPF / položit’ PF „položit“, brat’ IPF / vzjat’ PF „vzít“). Jelikož se supletivismus z definice chápe jako určitý druh výjimky z pravidla (zde: derivačního vzorce), existence takových dvojic pouze potvrzuje platnost tohoto pravidla. 3 Toto rozšíření funkcí za oblast časovosti se zdá být obzvláště výrazné ve východoslovanských jazycích (především ve spisovné ruštině) a v polštině (srov. Wiemer 2008). 4 V ruské aspektologické literatuře se tento typ substituce obvykle nazývá „neutralizace vidu“ („vidovaja nejtralizacija“). Ve skutečnosti by se měl chápat pouze jako krajní případ takzvané „vidové rivalizace“ („vidovaja konkurencija“), při níž lze užít slovesa obou vidů, avšak s mírně odlišnými významovými odstíny (v závislosti na sémantickém nebo pragmatickém kontextu). 51 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer nového rozložení derivačně příbuzných slovesných kmenů podle rostoucího počtu sémantických a pragmatických rozdílů. Čím více sloves (z různých tříd citlivých na vid) se do tohoto procesu zapojuje, tím více se derivace kmenů stává záležitostí gramatiky, přesněji řečeno gramatických omezení vyplývajících z funkčního přerozdělení. Tento proces lze nazvat „lexikálním rozšířením prostřednictvím přerozdělení“ (k tomuto tématu více viz Lehmann 1999: 203–205, 207–229; 2004). Funkční rozšíření komplementárních omezení i lexikální rozšíření jsou nezbytnými složkami postupné gramatikalizace. Reinterpretace derivačních vzorců (viz II na obr. 1) je tedy výsledkem postupného nárůstu komplementárních funkčních omezení produktivní afixace. Současně zahrnuje nárůst počtu dvojic sloves se společným lexikálním významem. Tato kritéria se týkají především takzvané sekundární sufixace (viz příklad v Ia. (iii) na obr. 1), neboť prefixace ve většině případů vede ke změně lexikálního významu simplexního kmene. Výše jsme však zaznamenali, že prefixace simplexního kmene bez změny lexikálního významu je možná. Právě tyto případy budou předmětem zájmu oddílu 3. Všechny zmíněné typy afixace jsou produktivní také ve spisovné litevštině; pravděpodobně jsou dokonce produktivnější než v (spisovné) ruštině nebo polštině. Zjevně však neexistují žádná kontextová omezení pro užití kteréhokoli slovesa z takové dvojice, natož pravidla neutralizace (povinného nahrazování). Zdá se, že komplementární distribuce derivačně příbuzných kmenů se uplatňuje pouze u vlastních vidových významů, tj. u funkcí týkajících se vnitřního časového průběhu situace, a pouze u některých telických sloves (srov. Wiemer 2001: 41f.). To lze považovat za ústřední funkci vidových opozic (viz klasickou definici vidu v Comrie 1976: 3) a lze to rozumně chápat jako diachronní výchozí bod vzniku gramatického vidu v jazykovém systému; časové umístění a další oblasti se označují až později (jak bylo ukázáno u ruštiny v Bermel 1997; viz také argumentaci ve Wiemer 2003: 41–46). V litevštině však zůstaly všechny tyto oblasti při derivaci slovesných kmenů převážně irelevantní, neboť dosud nebyla nalezena žádná jasná funkční omezení tohoto druhu (srov. Wiemer 2002: 4.1). 52 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects 1.2. Teorie ILA, aspektové třídy a lexikon Breuova teorie ILA si klade za cíl klasifikovat a vysvětlit interakci mezi slovesnými lexémy5 a aspektovými markery; první jsou chápány jako operanda, druhé jako operátory6. Jak jsme viděli, opozice slovanského pf.: ipf. je založena na derivačním vztahu mezi kmeny. Breu vychází z předpokladu, že slovesa (stejně jako jiné lexikální jednotky schopné fungovat jako predikáty) jsou svou povahou citlivá na aspektové rozdíly. Tato citlivost slouží jako základ jejich klasifikace uvnitř lexikonu a v zásadě platí pro všechny jazyky bez ohledu na to, zda mají aspektový systém, či nikoli. Klasifikace ILA rozděluje slovesa do skupin podle toho, zda vykazují inherentní hranice (začátek či konec), nebo ne. Pokud jazyk má aspektové markery, buď se zaměřují na lexikálně inherentní hranici (pf. aspekt), nebo ji rozostřují (ipf. aspekt). Toto ústřední rozdělení aspektových funkcí je zachyceno jako „aspekt zaostření“. Níže se zaměříme na tuto otázku, ačkoli teorie předpovídá také chování v případech absence časového ukotvení (iterace atd.). Všechny poznámky a příklady v této části se týkají spisovného jazyka (lit. „bendrinė kalba“) a mají předběžnou povahu (srov. Wiemer 2002: 4.1). Slouží jako východisko pro popis nářečních dat. Slovesné lexémy lze rozdělit do čtyř jednoduchých tříd ILA, z nichž tři lze dále kombinovat do tří komplexních tříd. Čtyři jednoduché třídy jsou následující: (i) „zcela stativní“ (TSTA): typicky označují inherentní vlastnosti, např. sverti „vážit“, prilygti „rovnat se“ (např. Viljamas Frajus padarė išvadą, jog, nusijuokus 100 kartų, tai prilygsta 10 minučių bėgimo ristele „William Fry dospěl k závěru, že zasmát se 100krát denně odpovídá 10 minutám lehkého běhu“). (ii) „relativně stativní“ (RSTA): tyto lexémy označují přechodné stavy, které předpokládají počáteční bod, na nějž se zaměřuje pf. aspekt, pokud existuje. Srov. např. girdėti „slyšet“, mylėti „milovat“. 5 „Lexémem“ rozumíme sloveso v jednom lexikálním významu. Dále budeme jednoduše hovořit o „slovesech“, pokud nehrozí nebezpečí nedorozumění. 6 For the latest explication of the theory cf. Breu (2005: 46–56; 2007: 144–155). 53 JURGIS PAKERYS, BJÖRN WIEMER (iii) „činnosti“ (ACTI): tento typ lze ztotožnit s atelickým trváním, tj. s činnostmi, které nejsou inherentně ohraničené a sestávají z homogenních podintervalů. Srov. např. juoktis „smát se“, bėgioti „běhat“, rūkyti „kouřit“. Pouze časové hranice (začátek a konec) však mohou být stanoveny ohraničujícími prvky, např. předponami (viz níže). Tyto tři třídy jsou atelické a mohou poskytnout lexikální motivaci pro ipf. slovesa. Kromě nich existuje čtvrtá jednoduchá třída: (iv) „zcela terminativní“ (TTER): tvoří ji slovesa označující bodové události, tj. události bez jakéhokoli časového rozsahu; např. suklupti „klopýtnout“, pažadėti „slíbit“, apsirikti „dopustit se chyby“. Taková slovesa mohou motivovat pf. aspekt. Slovesa TTER se někdy vyskytují v párech, buď ve vzorci simplexní–prefixální (obvykle u sloves označujících řečové akty, např. žadėti ⇒ pa-žadėti „slíbit“, sakyti ⇒ pa-sakyti „říci“), nebo prostřednictvím sekundární sufixace (např. susitikti „setkat se“ ⇒ susitik-inė-ti „setkávat se často, pravidelně“). V druhém případě však sufix často vyvolává další iterativní (habituální) významovou složku. Sufixace je však méně častá. Vzhledem k bodovému charakteru událostí označovaných slovesy TTER jejich párování nerozlišuje různé složky situace; aspekt zaostření zde proto plní prázdnou aplikaci. Pokud lze u sloves TTER zjistit funkční rozdíly, týkají se buď násobnosti událostí (iterace), nebo některých pragmatických rysů (které je třeba ještě důkladně prozkoumat). Nyní přejděme ke třem komplexním třídám7. Vztahují se k situacím sestávajícím z události a buď z následného stavu, nebo z předcházející telické činnosti. Komplexní třídy se tedy skládají z jednoduchých tříd; ve všech případech se na nich podílí složka TTER, protože se zaměřuje na hranici, ať už počáteční, koncovou, nebo obě. Spojí-li se s následným stavem (lexémem RSTA), získáme slovesa (nebo slovesné dvojice) „inceptivně-stativní“ (ISTA). Litevština nemá mnoho kmenových dvojic představujících tento typ ILA; viz 7 For a detailed account on Russian data cf. Breu (1998a). 54 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects avšak např. galvoti ‚myslet‘ ⇒ pa-galvoti ‚myslet‘, jausti ⇒ pa-jausti ‚cítit‘, draugauti ‚být přáteli‘ ⇒ susi-draugauti ‚spřátelit se‘, sirgti ‚být nemocný‘ ⇒ su-sirgti ‚onemocnět‘ a případně také matyti ‚vidět‘ ⇒ pa-matyti ‚uvidět‘ (inkohativní), girdėti ‚slyšet‘ ⇒ iš-girsti ‚zaslechnout‘ (inkohativní). Pokud se komponent TTER uplatňuje u předcházející aktivity (lexém ACTI), výsledkem je sloveso (nebo slovesný pár) ‚gradual-terminativního‘ (GTER) typu, pokud je aktivita telická, tj. pokud implikuje postupné přibližování ke konečnému výsledku. Páry, které tuto podmínku splňují, se zdají být početnější než páry ISTA. Některé z nich jsou uvedeny zde: (1) Páry sloves GTER → zaměření na událost → zaměření na telický proces (1a) įtikinti ‚přesvědčit‘ ⇒ įtik-inė-ti8 ‚(pokusit se) přesvědčit, přemluvit‘ (1b) įrodyti ‚dokázat‘ ⇒ įrod-inė-ti ‚(pokusit se) dokázat‘ (1c) pa-rašyti ‚napsat‘ ⇐ rašyti (laišką) ‚psát (dopis)‘ (1d) pa-statyti ‚postavit‘ ⇐ statyti ‚stavět‘ (1e) pa-taisyti ‚opravit‘ ⇐ taisyti ‚opravovat‘ Jak vidíme, uplatňuje se prefixace i sufixace. Konečně, pokud se komponent TTER kombinuje střídavě s následujícím stavem nebo s koncem telické aktivity, výsledkem jsou ‚inkohativní‘ slovesa (INCO). Jako příklad můžeme uvést páry siekti ⇒ pa-siekti ‚dosáhnout‘ a slėptis ⇒ pa-sislepti ‚schovat se‘: (2a) Vždy usiloval o dokonalost. → ACTI ‚Vždy usiloval o dosažení dokonalosti.‘ (2b) Skupina turistů dosáhla vrcholu hory. → TTER ‚Skupina turistů dosáhla vrcholu hory.‘ (2c) Voda sahala až ke krku. → RSTA „Voda byla až po krk.“ (3a) Mergaitė slėpėsi už krūmo. → nejednoznačné: buď RSTA, nebo ACTI „Dívka se skrývala za keřem.“ 8 Zde předpokládáme, že derivační sufix {inė} ve slovesech jako įtik-inė-ti (⇐ į-tik-in-ti „přesvědčit“) vznikl splynutím {in} + {e}, které bylo následně ztotožněno se zobecněným sufixem {inė}. 55 JURGIS PAKERYS, BJÖRN WIEMER (3b) Mergaitė pasislėpė už krūmo. → TTER „Dívka se schovala za keřem.“ (3c) Miškuose slepiasi senas dvaras. → RSTA „Ve starém panství leží ukrytý v lesích.“ Dalším dobrým příkladem by bylo supti ⇒ ap-supti „obklopit“. Tři komplexní třídy ILA lze shrnout takto: ISTA = TTER („levá“ hranice) + RSTA (následný stav) GTER = ACTI (telický, inkrementální proces) + TTER („pravá“ hranice, cíl daného procesu) INCO = ACTI (telický) + TTER + RSTA. Nyní nám zbývají atelické aktivity. Lze je ohraničit, avšak hranice, které se na ně kladou, jsou čistě časové a vyjadřují obecný význam „po určitou dobu“. Operátor zaměřující se na jejich začátek, konec nebo obojí vytváří výsledek, který se výrazně liší od lexémů GTER nebo INCO. Všimněte si, že delimitativa odvozená od atelických lexémů ACTI zůstávají ACTI. Atelická slovesa ACTI v litevštině produktivně tvoří kmeny s předponou {pa}, která časově ohraničuje neomezenou aktivitu (bez inherentního cíle), např. pa-sijuokti „smát se (chvíli)“, pa-bėgioti „běhat (chvíli)“, pa-rūkyti „kouřit (chvíli)“. V oddílu 3 budou lexémy patřící do této skupiny zvlášť označeny, protože často bývá obtížné rozhodnout, zda lexém ACTI + předpona vyjadřuje prosté delimitativum (atelické), nebo lexém GTER (telické). Ještě jednou chceme zdůraznit, že při odvozování kmenů máme co do činění se slovesnými dvojicemi, o aspektové dvojici však můžeme hovořit pouze tehdy, pokud si oba kmeny mezi sebou rozdělují aspektové funkce zaměření na událost, respektive zaměření na související stav či aktivitu9. Litevská slovesa jsou z hlediska vidu velmi často nejednoznačná. Vezměme si například stavová slovesa. Takové sloveso může buď označovat stav, nebo beze změny kmene označovat událost, která začátek tohoto stavu stanovuje. Například patikti „líbit se“ lze užít jak inceptivně, k označení začátku stavu, tak k prostému označení následujícího stavu. Následující věta je v tomto ohledu nejednoznačná: 9 Totéž by platilo pro flektivní ukazatele vidu, například u minulých časů románských jazyků (srov. Breu 1996; 1998b; 2007: 139f. pro srovnání se slovanskými jazyky). 56 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects (4) Milda patiko Egidijui. „Egidijus měl rád Mildu.“ (inceptivní událost nebo následný stav, či obojí?) Dalšími příklady jsou například suprasti „rozumět“, sutikti „souhlasit“ (řečový akt a mentální stav), apnikti „padnout na někoho, sužovat“ (např. Mane apninka abejonės „Sužují mě pochybnosti“). Nyní se krátce podívejme na tuto otázku ve vztahu k potenciálním dvojicím GTER. 1.3. Potenciální dvojice sloves GTER Slovesa označující situaci s inherentním koncovým bodem jsou telická; např. atidaryti (duris) „otevřít (dveře)“, grįžti (namo) „vrátit se (domů)“. Událost označující tento cíl často předpokládá telický proces, tj. proces, který se vyvíjí směrem k tomuto cíli. V litevštině mohou mnohá telická slovesa označovat takový proces beze změny kmene, například ateiti „přijít“: (5) Pažiūrėk, jis kaip tik ateina. „Podívej, právě teď přichází.“ V mnoha případech je třeba takovou aspektovou nejednoznačnost rozlišit podle gramatického tvaru nebo ji vyvodit z širšího kontextu. Často se tedy uvádí, že telická slovesa jako atidaryti „otevřít“ nebo ateiti „přijít“ se „chovají jako slovesa dokonavého vidu“ (tj. zaměřují se na událost), jsou-li užita v minulém čase, ale „jako slovesa nedokonavého vidu“ (tj. se zaměřením na telický proces), jsou-li užita v přítomném čase. Podívejme se na chování slovesa grįžti „vrátit se“. Jeho tvary minulého času zpravidla označují událost (6a), zatímco u polopříčestí (litevsky „pusdalyvis“) může být interpretace nejednoznačná a oscilovat mezi procesem a událostí (6b): (6a) Té noci ministr konečně trochu ustoupil a přijal můj návrh, že na náměstí lze k hladovějícím pustit po několika lidech. Vrátil jsem se k náměstkoví ministra, řekl jsem mu o tom, ještě ověřil, zda nelžu, a pak pustil deset, ačkoli jich prošlo více. (V. Landsbergis, Lūžis, s. 117) „(...) vrátil jsem se k náměstkovi ministra a řekl mu o tom (...)“ 57 Jurgis Pakerys, Bjorn Wiemer (6b) (...) ji šitaip galvojo, grįždama atgal į savo kambarėlį, nusivilko paltą tamsoj, nes jo langai taip pat buvo tamsūs, ir tuojau atsigulė kaip vakar (...). (R. Granauskas, Raudoni miškai, p. 24) ‘(...) she was thinking thus on the way (returning) back to her room (...).’ Aspektová interpretace grįžti závisí na flektivním tvaru nebo na rozšíření kmene nominálního derivátu (participia). Je pozoruhodné, že grįžti má předponový protějšek, su-grįžti, který se lexikálním významem od simplexního slovesa neliší. Tento derivát se však může zaměřovat pouze na telickou událost; srovnejme: (7) O dabar vis dėlto vėl turėjome Laisvės alėją, laisvės kelią. Jis buvo senas ir duobėtas, vėliau dar pareikalavęs ne tik vargo, ašarų, bet ir kraujo. Tačiau sugrįžo laisvės kelias, kuriuo vėl pradėjome žengti. (V. Landsbergis, Lūžis, p. 167) ‘(...) But the road of freedom returned and we began to step on it again.’ Neméně zajímavé je, že grįžti lze také rozšířit příponou (⇒ grįž-inė-ti). Ani tento derivát se lexikálním významem od simplexního slovesa neliší, ale v hovorové litevštině se užívá, chce-li mluvčí zdůraznit telický proces; srovnejme: (8) Když jsme se vraceli domů, měli jsme autonehodu. ‘Cestou domů jsme měli nehodu.’ Deriváty sugrįžti a grįžinėti se tedy „specializují“ na komplementární složky telického procesu, respektive telické události, zatímco odvozující simplexní sloveso grįžti lze v zásadě použít k oběma účelům. Poslední příklady jsou typické pro situaci alespoň ve spisovném jazyce (příklad (8) se podle norem spisovné litevštiny nepovažuje za zcela přijatelný). Pokud jde o nářečí, hojné rozšiřování lexikálních kmenů příponou {inė} (s variantami) bylo zaznamenáno v některých litevských ostrovních nářečích v Bělorusku (viz Úvod; také Vidugiris 1961; 1998). Tato nářečí se však nacházejí (nebo: nacházela) převážně jižně od litevsko-běloruské hranice. Nářečí, jimiž se chceme zabývat, se nacházejí podstatně severněji a mluví se jimi v rámci 58 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects litevské „mateřské země“. Na tomto území se rozšiřování kmene pomocí {inę} prakticky nevyskytuje (V. Kardelis, osobní sdělení). Z tohoto důvodu se chceme zaměřit na jiný morfologický typ potenciálních GTER-dvojic, totiž na typ (9) jednoduchý kmen X ⇒ předpona-X. To odpovídá derivačnímu vzorci v bodě (1c–e) výše. U tohoto vzorce pozorujeme další problém, s nímž se musíme vypořádat při analýze našich dat. Simplexní slovesa, která jsou potenciálními členy (a derivačními základy) GTER-dvojic, se často střídají mezi telickým a atelickým čtením. I tento jev můžeme chápat jako „aspektovou difuznost“: telická a atelická čtení lze interpretovat jako varianty, které se nemusí nutně vzájemně vylučovat. To znamená, že gramatický nebo diskurzní kontext může tyto varianty rozlišit, ale nemusí10. 2. POZNÁMKY K DATŮM A NÁŘEČNÍ OBLASTI Rozhodli jsme se analyzovat řeč zaznamenanou na magnetofonové pásky ve skupině východoaukštaitských vilniuských nářečí (rytų aukštaičiai vilniškiai), která na východě hraničí s Běloruskem; některé enklávy tohoto nářečí zasahují na běloruské území11. Někteří mluvčí tohoto nářečí ovládají polštinu (místní variantu) nebo ruštinu (Kardelis et al. 2006: 41–42). Není tedy překvapivé, že se v těchto nářečích na každém kroku setkáváme se zřetelnými vlivy slovanských jazyků. Naše data pocházejí ze tří farností v severní části nářeční oblasti: Vidiškės, Daugėliškis a Palūšė (další texty jsou publikovány v Kardelis et al. 2006: 48–205). Z textů z Vidiškės (dále Vid, přibližně 17 000 znaků) a Daugėliškisu (dále Dglš, přibližně 38 000 znaků) jsme shromáždili nepředponové a předponové slovesné tvary. Tato slovesa byla morfologicky korelovaná: jedno mělo jednoduchý kmen, druhé (případně další) bylo předponovým derivátem; sémanticky byla vhodnými kandidáty na členy gradualně-terminativních vidových dvojic (viz oddíl 3). 10 Ve formálnějším sémantickém popisu lze tuto skutečnost zachytit inkluzivní disjunkcí („a ∨ b“), která znamená: „zvolte ‚a‘, nebo ‚b‘, nebo obojí“. V tomto příspěvku se však tímto úkolem nebudeme zabývat. 11 Základní jazykové rysy nářečí a vybrané bibliografické odkazy lze nalézt v Bacevičiūtė et al. (2004: 100–110) a Kardelis et al. (2006). 59 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer Protože šlo o pilotní studii a chtěli jsme získat ucelený přehled o kmenech, které nás zajímají, a o jejich typech užití v textech, rozhodli jsme se analyzovat tyto kmeny náhodným výběrem příkladů z každé třetí strany přepisů (Vid, Dglš). Takto jsme získali 107 kmenů (typů), které bylo možné klasifikovat jako samostatná lexémata, s 211 výskyty (tokeny) pro Vid a 208 kmenů (typů) s 416 tokeny pro Dglš. Dále jsme použili další texty z Palūšė (dále Plš, přibližně 96 000 znaků) k vyhledání korelujících členů GTER dvojic, které jsme ve Vid a Dglš nenašli. Pokud se nám v textech nepodařilo najít korelát, obrátili jsme se na mluvčí nářečí a ověřili, zda se takové sloveso v jejich nářečí užívá. S těmito mluvčími jsme také ověřovali lexikální význam potenciálních členů GTER dvojic. Konečný seznam materiálu zahrnuje 67 dvojic GTER (viz tabulku 1 na konci článku). 3. ANALÝZA DAT Potenciální dvojice GTER jsme rozdělili do následujících čtyř sémantických skupin: 1) slovesa s přímo zasaženými či vytvořenými objekty (např. zavřít, zapřáhnout, probudit; tkát, péct), 2) slovesa pohybu a přemisťování (např. jít, jet na koni; řídit (koně), přinést), 3) intranzitivní slovesa označující změnu stavu (např. uschnout, zežloutnout, rozednívat se), 4) slovesa označující společenské a/nebo duševní činnosti či události (smlouvat, učit, organizovat, vyprávět příběh). Obecně je velmi obtížné, a často nemožné, stanovit soubor vidových funkcí pro jednotlivá slovesa (lexémy, kmeny) na základě velmi omezeného množství dat. Přestože zde zkoumáme textová data, frekvenci výskytu některých konkrétních funkcí lze považovat za vysokou, zatímco jiné se vyskytují zřídka, a v poměrně malém korpusu tak mohou zcela chybět. Zkoumaná data proto nejspíše poskytují pouze fragmentární obraz distribuce funkcí. Protože jsme však slovesné kmeny vybírali z rovnoměrně rozložených stran, tedy mechanickým postupem, který se neřídil sémantickými úvahami a priori, může 60 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnus dialects Lze přinejmenším tvrdit, že výběr reprezentuje užití (významy) těchto slovesných kmenů v přirozených nářečních textech. Slovesné kmeny (infinitivní tvary), které se v textech nevyskytly, ale jejichž existenci potvrdili informátoři, uvedeme v hranatých závorkách. Formy doložené v textech jsou seřazeny podle gramatických kritérií (časů a infinitivních tvarů) a následně podle jejich funkcí, pokud je lze určit s dostatečnou spolehlivostí. Pokud to nelze, upozorníme na to a uvedeme příslušné příklady. Nedostatek příkladů pro gramatické formy či funkce jednoduše znamená, že v našich datech nejsou doloženy. V tomto ohledu zde nabízíme uspořádaný soubor reprezentativních nářečních dat pro lexikografické a aspektologické účely. Závěry budou následovat v závěrečné části. 3.1. Slovesa s přímo zasaženými / vznikajícími objekty 3.1.1. [arpūti12]: iš-arpūti ‘vymlátit (obilí)’ Přítomný čas, habituální: (10) tį maši̇.na.s bú·daua. šiti̇em isiku̇. It gru. dá.m arkli̇.nie.s bu̇.úą. gi maši̇.na.s paskui̇ gi árpas ti̇ tɔ·kis išarpuji (Vid). „Dříve bývaly mlátičky poháněné koňmi a bývala tam ta vějačka, tou vymlátíš (zrno).“ Informátoři také potvrzují existenci pa-arpūti, které však znamená čistě časové ohraničení děje označovaného simplexem („na chvíli vymlátit zrno“). 3.1.2. austi: iš-austi ‘tkát’ Simplex: přítomný čas, habituální: (11) iñ̄.vere į kiek ní·ču. / į dvīliku ní·ču. / į aštuonî·lika ní·ču. skai·tą.s / į keturō·m / į dvīem ní·tum và // jaū / jaū.ti. / i---/ in̄ve·rta tąį ti jaū drā·bi. á.uze (Vid). „Navléknou určitý počet nití, dvanáct nebo osmnáct, nebo navléknou čtyři či dvě nitě a tkají lněné plátno.“ 12 LKŽe uvádí pouze arpavoti se stejným významem. 61 JURGIS PAKERYS, BJÖRN WIEMER Předponový kmen: příčestí minulého trpného rodu, neutrum (habituální): (12) dą.bú.dauą. / šį.tas kėlnieni.s sá.ka. / tai ké.lne.m jau va vī.ram apacõ.n tai // dá.kap navatnãi bú.dauą. aglú.ti và išá.usta (VID). „Bývalo tamto plátno na pánské spodní prádlo [...] a (to plátno) bývalo tkané ve vzoru jedle.“ Informátoři potvrzují existenci čistě delimitativního pa-austi. 3.1.3. [autis]: ap-si-auti „obout obuv“ Participium praet. act. nom. sg. masc.: (13) dievų.lâu / tąs kadulīnais ấpšievi.s klam klam klam šitâis kelẽis jáu, sė.ka jáu / in tūr.gu. (DGLŠ). „Můj bože, ten muž v dřevácích [...] už jde za (tím zlodějem) na trh.“ Ačkoli simplex autis není v našich textech doložen, v nářečí se používá. Jeho základní význam je telický. Všimněme si, že autis může také vytvářet korelaci s odpovídajícím předponovým slovesem opačného významu: nusiauti „vyzout obuv“. Ani toto sloveso není v našich textech doloženo, podle informátorů však existuje. Autis tedy představuje případ enantiosémie a v obou významech tvoří dvojici GTER s příslušným předponovým derivátem. 3.1.4. braukti: iš-braukti „vytrhat (len), potírat“ Simplex i předponový derivát: přítomný čas, habituální: (14) nù.tai / tadù l.šmina / tadù juõs.ti. tã.kù / brãũ.ktuve.s medī.nies padarīta skaĩ.ta. išbrãũ.ke // brãu.--- / brãũ.ke // tai i--- / l.šmùša (VID). „A pak to (len) lámou a potom používají dřevěné potěrače, vytrhávají vlákna, potírají je a tlukou do nich.“ Pouze simplex: infinitiv a habituální minulý čas: (15) linũz gi mī.ndaua.m tãlkà.z / bú.ù. / talkɔ:sù mī.ndava.m / tai tadù gi jáũ kap l.šmini / tai brãũ.kt / mèz gi vadī.ndavà.m brãũ.kt 62 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnus dialects raĩ.gdava. / [...] brūũ.gdava.m / šukúgdava.m (Plš). „Lámali jsme len, pracovali jsme společně, a když len nalámeš, musíš ho třít, říkávali jsme „třít“, [...] a třeli jsme ho a pak len česali.“ Také v tomto případě je simplex braukti třeba v každém typu užití považovat za telické sloveso. Ačkoli zde tedy máme dobrý příklad páru GTER, zůstává nejasné, zda jsou funkce jeho členů rozděleny komplementárně. 3.1.5. ‘daryti: až-daryti „zavřít, zamknout“ Simplex: přítomný čas, narativ, progresivum: (16) ɛ. m̃a.na. tievaĩ sanĩ / rá.uda // atajáũ/ rá.uda / in pė.čãu---// čė tik brɔ---/ šú.nu. pakavá.ja./ čė mañ. [...] jáũ dá.ra. kalėĩ.man (DGLŠ). „A moji rodiče byli staří, pláčou, přišel jsem tam, pláčou u kachlových kamen, jen spěchali se synem a teď mě chystají zavřít do vězení.“ Tento jediný příklad slovesa daryti lze také vykládat v užším konativním významu („pokoušejí se mě dostat do vězení“). Odvozenina s předponou: příčestí minulého trpného rodu, nom. pl. fem.: (17) á.šei prabundù / má.na. [...] avė.lu. nierà / avė.la.s jáũ ižbė:gi mána. // [...] nuveinù pìršk̃ĩ i sakau / má.ma / má.na. avė.lu nierà / až bijáu ai.t / jėška.t // nu su má.mù mės i ai.nam abì // nu ataĩ-nam.gi mú.su. aždarĩtɔ.s avė.les (Plš). „A probudím se a moje ovce jsou pryč, moje ovce utekly, [...] přijdu do chalupy a říkám: ‚Mami, moje ovce jsou pryč, bojím se jít je hledat.‘ A jdeme s maminkou spolu a přijdeme a (vidíme, že) naše ovce jsou zamčené (uvnitř).“ 63 JURGIS PAKERYS, BJÖRN WIEMER 3.1.6. ²daryti: pa-daryti ‚dělat, vyrábět‘ Simplex: minulý habituální čas: (18) sanāu̯ bū.ų̯ą. kã.lvei / kã.ldava. / á.r̥klus kã.usti.dava. / i(r).r̥atūs da-rí.dava. (Plš). „Za starých časů byli kováři, dělávali kovářské práce, podkovávali koně a vyráběli kola.“ Prefiksální derivát: přítomný čas, participium préterita pasiva neutra; obojí s habituální funkcí: (19) tai bū.dau̯a. padá.ra. padarí:ta tə:kis va šakalīs í.lgas medī.ni.s žu-va.só:nai.gi jáų bū.ų̯ą. medī.nei (Vid). „A bývalo to tak, že dělají, bylo to uděláno, ten dlouhý třískařský kus (některé nástroje) byly dřevěné.“ V obou významech (1. ‚zamknout‘, 2. ‚vyrobit‘) je třeba simplex daryti interpretovat jako telické sloveso. V obou případech tedy vstupuje do páru GTER, avšak opět s nejasnou distribucí. Srovnejte to s darytis: pasidaryti ‚vzniknout‘ (změna stavu, skupina 3) a s daryti: padaryti ‚organizovat, zařídit‘ (společenské / duševní činnosti, skupina 4). 3.1.7. [džioventi]: iš-džioventi „sušit (dosucha)“ (tranzitivní) Přítomný čas, habituální: (20) i̯š.va ši.te sustá.ta. tù.gibūdau̯a. sá.ka. in.pã.lu. // va kap.vanã.ties / sustá.ta. sustá.ta. įpaku.rẽ.na ižže.vẽ.na (Vid). „Tam len přikládali (len) na lavice (v parní lázni) (...), vytápěli lázeň a sušili ji dosucha.“ Existuje také odvozené sloveso pa-džioventi ve významu „poněkud (ne zcela) usušit“. Simplexní sloveso džioventi13 tedy tvoří dva různé páry telických kmenů: jeden s absolutní hranicí (džioventi: iš-džioventi) a druhý s relativní hranicí (džioventi: pa-džioventi). 13 U simplexního slovesa srov. příklad z DglŠ v LKŽe: Šieną [praes. 3] džiovėnam DglŠ. Srov. také džiūti: išdžiūti (spontánní změna stavu) ve skupině 3. 64 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects 3.1.8. [galabyti]: nu-galabyti „zabít“ Minulý čas: (21) da.į nemažai ti jų. bū.ų. a. paskuįgi va. kietęs jau jųs [žydus] nugalub.bija. (ViD). „Nebyla jich (tj. Židů) hrstka, a pak je Němci zabili.“ Simplexní sloveso galabyti informanti nepotvrdili. 3.1.9. ginti: raz-ginti „oddělit, zahnat“ Tento případ je problematický, protože informátoři nepotvrzují sloveso ginti ve významu telického „oddělit“ a v tomto významu se nevyskytuje ani v LKŽe. Mohlo by jít o zpětné odvození na základě razginti (ginti). Simplex: minulý čas, progresivní; prefixální derivát: infinitiv. Obě slovesná témata jsou doložena v témže kontextu, který zde uvádíme v úplném znění. (22) kaį susi.ja.me. bá.ba.(s) su vėlneį.s/ níekap razgį.nt nemuł.žna // dabar dievaz dabó.damas iż dungū. s tū và tvarkǒ.s nier // švin.tu. * jü.r-gi. / lip įn á.rkle. i. jǒ.k sutá.iki.k / kat nešpeštu. nesmuštu. // tas atjájia į dá. [...] jǒ.gi šl.tas gį.nklas saní.bá.s šo.čku ți.kǫ.kù vadí.ndavà. [...] // dabar taz.gí.ne. gí.ne/ tá.ike. tá.ike./ kuř.tū vé.liu. su bá.bu su-tá.iki.si (DGLŠ). „Když se (staré) ženy začaly prát s čerty, nebylo možné je oddělit; tu Bůh, který se dívá (na tu scénu) z nebes, vidí, že tam není žádný pořádek, a říká svatému Jiří: nasedni na koně, jeď a usmiř je, ať se neperou. Přijel tam se svým mečem (...). A pokoušel se je oddělit, pokoušel se je usmířit (ale marně). Jak můžeš usmířit (starou) ženu s čertem!“ Vzhledem k problematickému statusu slovesa ginti můžeme razginti oprávněně považovat za sloveso TTER. Jinak ginti a razginti představují ideální případ páru GTER. Ginti, jak je užito v tomto kontextu, lze vykládat také jako konativní („pokoušel se oddělit“). 65 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer 3.1.10. karti: pa-karti „oběsit, pověsit“ V infinitivu jsou doloženy simplex i prefixální deriváty, simplex také v přítomném čase v habituálním kontextu (s konativní funkcí): (23) aštāĩ.gi dabar̃gi jāu išẽl.na prasmã.ne. svã.tūs kã.rt/ kat á.ni.s me-lūnja / kat á.nos ti turĩ.ngaz bū.ța. / ti. ti šulnej vĩna. / ti / ti.j / ti sãdai bū.ța. / ti kaip atvaže.va. nieka. ne.ra // tai išẽl.na jāu tadi svã.tas paká.rt/ kat neteisĩ.ngaz bū.ța. (Dglš). „A proto zavedli zvyk věšet dohazovače14: protože lžou, protože ten konkrétní lhal, že ženich je bohatý, že tam jsou vinné sklepy, zahrady, a když tam dorazili, nebylo tam nic. A z toho plyne, že dohazovače je třeba oběsit, protože neříkal pravdu.“ 3.1.11. [¹kavoti]: pa-kavoti „skrýt“15 This case is likewise problematic, insofar as the simplex kavoti is usually used in RSTA function (e.g., Kur anas kavoja žirkles? ‘Where does he hide (has he hidden) the scissors?’). Informants confirm that kavoti can also have a reading of a telic process, cf.: Kavok greičiau peilį! (‘Hide the knife now!’), Žiūrėk, ką jis ten kavoja? (‘Look, what is he trying to hide over there?’). Odvozenina s předponou: minulý čas: (24) atã.ja. á.nãs iš_pirtẽs jāu pasprãu.si.s šl.ta(s) šuvėjas/ e., á.nas pakavõj-ži.rklas (Dglš). „A ten krejčí se po koupeli vrátil z lázní a on (krejčovský učeň) schoval nůžky.“ 3.1.12. kelti: pa-kelti „probudit“ (tranzitivní) Simplex: minulý habituální čas; odvozenina s předponou: přítomný habituální čas: 14 Sloveso označuje zvyk obrazně pověsit dohazovače za jeho lži. 15 Toto slovo je homonymní s ²kavoti „pohřbít“ (viz skupinu 4). Kavoti „skrýt“ je výpůjčka z polského chować „skrýt“ nebo běloruského хаваць (stejný význam) (Kardelis 2003: 180). 66 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects (25) unkšti pá.kele // ñaũ.gi miega.si kai i.rà dá.rbà. // ké.ldava. / neda-bá.dava. ka(t) tú.jaina.s má.žas // kàt và jaũ. pa.-augũ.kas (VID). ‘(And he) wakes me up early, how can you sleep when there is work. They used to wake (people) up (early), no matter if they were kids or teenagers.’ O simplex kelti lze sotva uvažovat jako o atelickém slovesu, tento pár je tedy třeba klasifikovat jako GTER. Je však sporné, zda kelti může označovat telický PROCES, takže tento pár by měl být spíše považován za součást TTER (jak simplex, tak předponový derivát označují tutéž telickou událost). 3.1.13. kepti: iš-kepti „péct“ Simplex: přítomný čas, habituální význam: (26) isivé.řdi tai raugiene.z bú.daya. pridd.ra. // dúonu. gi namié / namié kepi (VID). „Obvykle se připravoval pokrm z žitné mouky a chléb se (obvykle) pekl doma.“ Předponový derivát: infinitiv; minulý čas habituálního děje: (27) tai bú.dava. katarã.s mó.terus labaĩ mŏ.ka dúona.s iškė.pt// tõ.kè gardi dúona žinai/ kvė.pja/ įn klė.va. lá.pu./ abà įn á.lieru. iškė.bdava. // [...] ále jaũ labaĩ raĩke šeiminĩ.ke.s gerà.s/ kat dúonu. geraĩ iškėpt// nelabaĩ kas ma.ké.dava. d--- / dúona.s iškė.pt (DGLŠ). „Bývaly ženy, které uměly péct chléb tak dobře, chléb byl tak chutný a krásně voněl, obvykle se pekl na javorových nebo puškvorcových listech. Ale k tomu, aby člověk upekl dobrý chléb, potřebuje dobrou hospodyni; těch, které uměly (dobrý) chléb péct, bylo málo.“ U konkrétního referenčního objektového jmenného výrazu je třeba simplex kepti považovat za telický. Existuje další derivát, pa-kepti; má pouze delimitativní funkci a měl by být klasifikován jako atelický. 67 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer 3.1.14. [kinkyti]: pa-kinkyti ‘to harness’ Přítomný čas, habituální funkce: (28) ti maşī.na.s bū:dava. šiṭiem isikú.lt gru.dá.m arkļi.nies bū.ļa. gi maşī-na.s paskuį gi ār.pas ti tə-kis isi--- / išarpuji bet / ne viši jūs turė:da-vå. // arklėž.gi bū:dauå. pakiń.kå. į.sū.ka // ir į.iši.kuli.gi ná.udu. (Vid). ‘There used to be horse powered threshing machines, and there was that winnower, you winnow out (grain using it), but not everyone had them, they used to harness the horses, they drive (the machine) and you thresh out the grain for yourself.’ Kinkyti je od počátku telické. Podle informátorů může kinkyti také korelovat s předponovým odvozeným slovesem opačného významu, totiž iškinkyti „odpřáhnout“. Kinkyti je tedy dalším příkladem enantiosémického slovesa (srov. autis). 3.1.15. kulti: [iš-kulti] / nu-kulti „mlátit“ Simplex: minulý čas, habituální; přítomný čas v habituální funkci: (29) į tadù [rugius] mašinù kú.ldava. nå.kti, paši kele nuɔ.ðvie vå.landu. / á.rkļus paskųjkie. privuɔ.dan / tai dabar jau kàp kú.le? kambá.ind.m? (Plš). ‘And then they usually threshed (the rye) using a (threshing) machine (late) at night. They get up at 2 a.m., harness the horses (and thresh the rye). And how do they thresh now? Using the combine harvesters?’ Předponový derivát: přítomný čas, habituální funkce: (30) nu tai šituås sá:menis vadī.nas tai / šituås / và / ta.kå:s padarī.ta medi.-nies kú.ltuve.s į nu.kuli šituås / jau jū.gi dėrlu. kap sá.ka. (Vid). ‘And you thresh out these flax-seeds using a certain wooden bat.’ Kulti je atelické (viz příklad 29). Iškulti je doloženo pouze u informantů. Reflexivně-benefaktivní išsikulti „mlátit pro sebe“ je doloženo v textech v přítomném čase a s habituálním významem: 68 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects (31) arklẽ.ž.gi bū.dau̯ā. paki̯.kā. į.sū.ka // ir̃ į isi.kuli gi ná.udu. (Vid). ‚Zapřahávali koně, řídí (stroj) a vy vymlátíte zrno pro sebe.‘ Rozdíl mezi předponami iš- a nu- není jasný; informátoři první z nich hodnotí jako běžnější. 3.1.16. kūrenti: iš-kūrenti ‚topit (v kamnech)‘ Simplex i odvozenina s předponou: narativní přítomný čas: (32) tadù jāu̯ mɔːmà pé.ču. ku.rā.na / nu pé.ču. ku.rā.na jāu̯/ dúona jāu̯ pasi̯kele anà sulik.šitu̯ jāu̯ bačkeli̯ jāu̯ pí.lnu/ tadù jāu̯ išku.-rā.na. mɔːmà/ tĩtũ.ri jāu̯ tā.kõ:san/ in.pá.gale. pušies jāu̯ šluóti vadi.-nas/ puš.nie. ká.imi saní.bā.s/ tadù šl.tu. puš.ni. jāu̯/ mɔːmà išlúoja gražẽi vī.su. péču (Plš). ‚A pak potom maminka zatápí kamna (na pečení chleba), zatápí kamna, chléb (=chlebové těsto) vykyne až po okraj tohoto sudu, potom maminka zatopí v kamnech (na potřebnou teplotu) a pak kamna dobře vyčistí borovým koštětem.‘ V tomto příkladu se progresivní funkce slovesa kūrenti zdá být v protikladu k funkci slovesa iškūrenti, které označuje dokončení topení, tedy událost. To by představovalo ideální případ párování GTER. 3.1.17. kurti: ažù-kurti „rozdělat oheň“ Jednoduché sloveso i odvozenina s předponou jsou doloženy pouze v narativním prézentu: (33) tadù kurì pé.ču. / ažù.kuri į ce.padarì.ta tɔ.kõː medi.nie.s / kai̯ lāpetàva li.žie. vadi.nas // nu tai tadù šl.tu. bā.kanu. tai̯ / kai̯ /pá.dedi gi į̃ šitāːs li.žie.s [...] (Vid) „‚Pak roztopíš (zapálíš) kamna. Až je roztopíš, je tam taková dřevěná lopata, říká se jí sázeč, a pak na ni položíš bochník chleba.‘ Na tento příklad (a dvojici kurti: ažùkurti) se vztahuje stejná poznámka jako na předchozí příklad. 69 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer 3.1.18. [mažinti]: su-mažinti „snižovat (tr.)“ Přítomný čas: (34) ti.ná.i ti.ná.i jāǔ.pali.cini.ku. sumā.žina. *ceikinuōs (Plš). „Tam v Ceikiniu snížili počet policistů.“ Mažinti není v textech doloženo, srov. však LKŽe z jiného nářečí: Mato tie vilkai, kad juos per daug mažina (šaudo) (J. Basanavičius, Lietuviškos pasakos įvairios, IV 284). Informátoři jej označují za vzácné, srov. však také antikauzativum [mažintis]: susimažinti v níže uvedené skupině 3. 3.1.19. melžti: pa-melžti „dojit“ Simplex: příčestí trpné minulé, akuzativ plurálu feminin: (35) pažūrù / pū.sa.i dvīlikā.s naktiēs // a.diev / aš.ká.fve.z da.ú.n.lauki. / i.né.melšta.s (DglŠ). „A uvědomuji si, že už je půl dvanácté v noci. Ach můj bože, a moje krávy jsou venku a nejsou podojené!“ Odvozenina s předponou: minulý čas: (36) tai tadū.tu kǝla ká.rves aci.vežāu namǝ. / kǝla pá.melžāu (DglŠ). „A pak mi nějakou dobu trvalo, než jsem přivedla krávy domů a podojila (je).“ Protože simplex je doložen pouze tímto jediným dokladem s minulým příčestím, netroufáme si říci, zda může označovat telický proces. Podle informátorů je však v každém případě telický. 3.1.20. minti: iš-minti „lámat (len)“ V narativním prézentu se užívá simplexní sloveso i jeho předponový derivát: (37) ižže.vé.na tedù mt.na // tā.ki mintuvai padaríta [...] nù tai / tadù i.šmina / tadù jušs.ti. tā.kù / brāu.kuve.s medi.nies padaríta skāi.ta. ižbrāu.ke // brāu.--- / brāu.ke // tai i--- / i.šmuša (VID). „A potom je suší a lámou pomocí lámacích strojů na len [...] A potom ho rozlamují a pak používají dřevěné potěrače, vytírají len, potírají ho a bijí.“ 70 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects Simplexní sloveso mohlo být užito jako atelické sloveso (srov. braukti: iš-braukti). 3.1.21. [mūryti]: [iš-mūryti] „stavět z cihel“ Sloveso doložené v textech má reflexivně-benefaktivní podobu iš-si-mūryti „stavět si (z cihel)“, avšak pouze jako participium praet. pass. neutr.: (38) ją. bū. uą. (namai) mū-rinei isimūri.ta / pli.tā.m raudā.na.m (DGLŠ). „Jeho (dům) byl postaven z červených cihel.“ Simplexní sloveso mūryti a jeho derivát pa-mūryti informátoři nářečí potvrzují, avšak pouze v atelickém významu (např. Prastas meistras: pamūrijo, pamūrijo ir vėl sėdi „Je to špatný mistr: jen položil pár cihel a zase sedí (nepracuje).“). 3.1.22. plauti: [iš-plauti] „utírat (podlahu), prát (prádlo)“ Narativní prézens (plus habituální význam vyjádřený pomocí būdavo): (39) nu tai / jau grīndis plā.umu/ bū.daua. [...] // e. kni-gà į šitš./ tai ne-numanāu kap aciverčū į paskaitāū (DGLŠ). „A dřív jsem vytíral podlahu [...] A vůbec si nevšimnu, jak otevřu tuhle knihu a trochu si čtu.“ O simplexním slovese plauti lze jen stěží uvažovat jako o atelickém. Išplauti není v textech doloženo, informátoři je však potvrdili. Setkali jsme se ale s reflexivně-benefaktivním iš-si-plauti „prát pro sebe“: (40) e. kat nuvejai kuokīne.n (su perkelio suknele) tai vē: isiplē:vei isiprā.-sujēi į vē: nedėle.s lā.uki (PlŠ). „A když jdeš na večírek (v perkálových šatech), tak je znovu vypereš, vyžehlíš a čekáš na (další) neděli.“ 3.1.23. [ruošti]: pa-ruošti „připravit“ Pouze infinitiv: (41) sanā.ve.(s) stalai nē.dinkta / tai kąt išē.na stā.las padinkįt į / i pa- 71 JURGIS PAKERYŠ, BJÖRN WIEMER rūšt jãu piršļi·ba.m // nū. tadū klāja // nu. jãu tadū klāja / i rā.iške jãu/ jãu mergà.gi tō: ruššes (DGLŠ). „Dříve se stoly nepokrývaly ubrusy, a pokud se má stůl pokrýt a připravit na dohazování, pak jej pokryjí a znamená to, že se dívka chystá (na dohazování).“ Zvratné-benefaktivní sloveso je doloženo jako dvojice: ruošti-s / pa-si-ruošti ‚chystat se (připravit se)‘; simplex v přítomném čase (42), prefixální derivát v příčestí préterita činném, nominativu, maskulinu, singuláru (43): (42) tãị kàt išėi.na stã.las padįnkt į. / i parūšt jãu piršļi·ba.m // nū. tadū klāja // nu. jãu tadū klāja / i rā.ške jãu/ jãu mergà.gi tō: ruššes (DGLŠ). „A pokud se má stůl pokrýt a připravit na dohazování, pak jej pokryjí a znamená to, že se dívka chystá (na dohazování).“ (43) į ta.kū. da. bū.uã. svã.tu./ kurīs pasrūši.(s) svã.tu būt/ toį nèt apgã.udava. té.vus (DGLŠ) „Byli dohazovači, kteří byli (vždy) připraveni dělat dohazovače (zprostředkovávat sňatky), a podváděli a lhali rodičům.“ 3.1.24. rišti: pri-rišti ‚uvázat‘ Simplex: narativní přítomný čas: (44) bã.bå.s rļ.ša da. ká.rves pievã.i (DGLŠ). „(Staré) ženy uvazují krávy (na pastvu) na louce.“ Prefixální derivát: příčestí préterita trpného, neutrum: (45) má.na. bū.ųa. kã.rve.s pri.rišta ce.va až kiluβ.metra. (DGLŠ). „A moje krávy byly uvázané (na pastvu) kilometr odsud.“ Zvratné-benefaktivní rištis je rovněž doloženo, ale odpovídá mu at-si-rišti ‚rozvázat, odvázat (pro sebe)‘. Prefixální sloveso (pri-si-rišti) není v našem korpusu doloženo, informátoři je však potvrdili: 72 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects (46) tai̯ á.nas pilnai sakis/ kàt á.nas tá.u suma.kė. / į peṙ ji̇ knigė.le. ì / į á.nas árkli. ri.šas (DGLŠ). „A bude tvrdit, že ti už zaplatil a že má doklady od koně, a koně odpřahá.“ 3.1.25. seti: pa-seti „set“ V infinitivu se vyskytovalo simplexní sloveso i předponový derivát; simplexní sloveso se vyskytovalo také v prézentu (narativním): (47) (anas) tik paklá.use kas kur pasé·t kas kur kap tai̯ á.nas jáu̯ pasà.ka. kur sé·t/ á.nas į sé·je (PLŠ). „A ptá se jen, kde má zasít co (za obilí) a když mu řeknou, kde má zasít, zasije.“ Dva výskyty simplexního slovesa seti mají odlišné vidové hodnoty; pouze druhý výskyt lze označit za průběhový. To naznačuje, že dvojice seti: paseti je dobrým příkladem dvojice GTER. 3.1.26. [sodinti: pa-sodinti „umístit, dát (do vězení)“ Participium praet. act. nom. masc. sg: (48) vàt / á.naz žinai̯ ku./ á.naz bú·t mùs/ mãn. pasà.dì.ni.s (DGLŠ). „A víš, mohl nás, mě dát do vězení.“ Simplexní sloveso sodinti v tomto konkrétním významu potvrzují informátoři, považují je však za vzácné. Příklady z LKŽe dokládají toto sloveso v prézentu užité pro obvyklé uvězňování, např. Kap kuris pavogė ką ar ažumušė, turmon sodina (Šalčininkai) „Jestliže někdo něco ukradl nebo někoho zavraždil, dají ho/ji do vězení“. Protože simplexní sloveso v tomto významu neoznačuje telický proces, nýbrž tutéž událost jako jeho derivát (pasodinti), měla by se tato dvojice spíše charakterizovat jako TTER. Sodinti však může označovat telický proces, je-li užito v konkrétnějším významu „sázet“ (např. sodinti mišką: pasodinti mišką); v takovém případě dvojice patří do třídy GTER. 73 JURGIS PAKERYS, BJORN WIEMER 3.1.27. statyti: pa-statytì „stavět, vztyčit“ Simplex: minulý čas, infinitiv; předponový derivát: minulý čas, příčestí trpné minulé neutrum: (49) e. trĩ.ždẽšimpunktais mẽtais ji. stá.tie. // [...] į.pastá.tie vą čė krĩ-žu. // [...] tai čė jau tadù šl.tas krĩžus nupù.ųa. / [...] jau dabar nãri į vẽ. statīt (DGLŠ). „ereced ho (kříž) v roce 1935, [...] a erected ho tady. A pak tento kříž zetlel a teď ho chtějí znovu erect.“ Nejsou doloženy žádné jasné příklady simplexového tvaru v progresivní funkci. 3.1.28. šukuoti: iš-šukuoti „potírat, vochlovat (len)“ U simplexového tvaru i předponového derivátu: narativní přítomný čas (v habituálním kontextu): (50) paskuĩ šepečẽi padarita triz bū.ųa. // vẽnas medĩ.neis tã.kẽl.z duntĩm. nemã.žas vą šl.te vã // tai juos tadù. šukuoja (VID). „A pak byly tři vochlovací hřebeny, jeden byl docela velký a měl dřevěné zuby, a pak s ním hatchel len (pomocí těchto hřebenů).“ (51) tai bū.daua. mã.n atã.nes--- / atã.nesã pã.kulã.s // tã. jau šukuoja / linùs l.šmina (VID). „A pak to bývalo tak, že (oni) přinesli koudel (a pak dostanete koudel), lámali len a hatchel ho (do požadované míry).“ Simplexový tvar lze použít i atelicky, například jako v (50). 3.1.29. [tapyti]: nu-tapyti „klamat, způsobit něčí nešťastný život“ Minulý čas, deiktické užití času: (52) tai d.nas ne vienu. mergõ.ti. nutã.pija. // šl.ta.ku madù (DGL). „A on (dohazovač) takto oklamal nejednu dívku.“ 74 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects Toto sloveso doslova znamená „utopit“16. Metaforický význam vyplývající z kontextu se zdá být spíše výjimečný. Informátoři nemají s tímto slovesem ani jeho (domnělým) simplexním protějškem zkušenosti, takže nelze učinit jednoznačný úsudek o jejich vidových funkcích. 3.1.30. tvarkyti: su-tvarkyti „uspořádat, starat se, opravit“ Simplexní sloveso: infinitiv (53); předponové odvozené sloveso: příčestí minulé trpné v neutru (54): (53) jau va dabar ši.tas va ná.mas [...] vą.prałi.ja.gi [...] nù.toi.gi raĩke tvarkí.c.gi (Plš). „A teď tenhle dům [...] dovnitř zatéká dešťová voda [...] a musíš ho opravit“ (54) niekur nelį.gdavå, niekos nešená.uta visur. sutvarkí.ta / visakàs nūimta / vį.saz der.lus (Vīd). ‘And no place would remain not hayed, everything was taken care of everywhere, all harvest would be gathered in.’ Simplexní sloveso je od počátku telické. Informátoři si však ap-tvarkyti představují jako odvozené sloveso s delimitativním významem („poněkud uspořádat“). 3.1.31. ūgenti: užūgenti „vychovávat děti“ Simplex: minulý a přítomný čas; předponový derivát: minulý čas: (55) į aš jau sunk ei vaikus u.genåū. / e. jau má.na. vaikai kitėp vaikus jau u.gė.na.// jau daug lingvåū u.gė.na.// [...] aš va ušū.genåū. så.va. sū.nu. ši.tu. *gėdru. bla.gåį/ bla.gåį vatš.uka.į (Dglš). ‘And for me, it was hard (time) to bring up kids, and my children already bring up their kids differently, they bring them up easier. And I brought up my son, Giedrius, only having that really bad (quilted) jacket for him.’ Nezdá se, že by se simplex mohl používat jako atelický. Tato dvě slovesa tedy lze klasifikovat jako dvojici GTER. 16 Jde tedy zjevně o výpůjčku z ruštiny (у)монит nebo z polštiny (u)topić „utopit“. 75 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer 3.1.32. valyti: iš-valyti „uklidit“ Simplex: minulý čas, habituální: (56) mes šį.ta. dí.rba.m bú.dauja. [...] aš.á.fklus valau/ ká.rves valau/ šeřu/ ma.n.patij.ka ši.tas dá.rbas (Plš). „Dříve to bývalo tak, že pracujeme [...] Já čistím koně, čistím krávy, krmím je, mám tuto práci rád.“ Předponový derivát: participium praet. pass. gen. sg. fem.: (57) ažmã·ki [...] kíekei trīs taý.ké.tūrus ti pu·dūs / ar šešūs pudūs ti kã / a(r) rūgū. / a(r) kviečū. va // e.,geráž.gi naudãs jáū išvalí·ta.s (Vīd). „A pak zaplatíte [...] tři nebo čtyři nebo šest pudů žita či pšenice, dobrého obilí, už vyčištěného.“ Simplex valyti může označovat atelické procesy a existuje také derivát pa-valyti, který znamená, že čištění dosáhlo určitého stupně, ale nedospělo ke svému absolutnímu koncovému bodu (srov. například výše uvedená slovesa pa-džioventi, pa-kepti). 3.2. Pohybová slovesa Pohybová slovesa, která jsme nalezli v našich datech, lze rozdělit do dvou skupin: 1. vlastní pohyb (to go, to ride atd.) a 2. kauzovaný pohyb (to carry, to drive). Společným rysem všech pohybových sloves je jejich deiktická směrovost vyjádřená předponami. Ve většině případů se at(a)- a nu- používají s odpovídajícími významy pohybu směrem k deiktickému centru nebo od něj; srov. at(a)-eiti „přijít (sem)“: nu-eiti „jít, dostat se (tam)“. Pro všechna simplexní slovesa této skupiny platí, že jsou z hlediska této deiktické orientace difuzní. Z tohoto důvodu se několikrát vyskytují s různými předponovými deriváty. Problémy, které to vyvolává, budou stručně probrány níže. 3.2.1. Slovesa vlastního pohybu 3.2.1.1. eiti „jít“: at(a)-eiti „přijít“ Ačkoli je z lexikologického hlediska sporné, zda toto 76 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects dvojici lze považovat za reprezentující jeden lexém17, zjevně neexistuje žádný další derivát slovesa ateiti (jako například atei-dinė-ti v některých jiných dialektech). Z tohoto důvodu jsme se rozhodli zařadit je do našeho seznamu. Simplexní sloveso: přítomný čas (průběhový); předponový derivát: rozkazovací způsob, minulý čas (narativní): (58) paskãm.binau vá.ndai/ sakaũ *vá.nda tų kat̨ nerasivĩl.kus sakaũ atȧ.j […] sá.ka. gerãi ainũ/ taį atȧ.ja. (PLŠ). „Zavolala jsem Vandě a říkám: ‚Jestli už nejste v posteli, prosím přijďte (a pomozte mi)‘ […] (ona říká:) ‚Dobře, jdu.‘ A přišla.“ V každém případě může simplexní sloveso eiti označovat proces, takže spolu se svým derivátem tvoří pár GTER. 3.2.1.2. [eiti] ‘jít’: į-eiti ‘jít dovnitř’ Historický prézens: (59) dabȧr iné.ja. muziká.ntas vidũn / e. vé.lnes lí.ka. až dũ.ru. (DGLŠ). „Nyní hudebník vešel a čert zůstal venku.“ Tento případ je sporný, protože v textech není žádný jasný příklad nepředponového slovesa eiti užitého ve významu „jít do nějakého uzavřeného prostoru“. Příklady s rozkazovacím způsobem, jako například eik vidun! „jdi dovnitř!“, informátoři potvrzují; v tomto případě je však směr pohybu výslovně vyjádřen zkamenělým illativním tvarem podstatného jména vidus „vnitřek“. 3.2.1.3. eiti ‘jít’: nu-eiti ‘jít, dostat se někam (pěšky)’ Zde platí stejné poznámky jako u eiti / ateiti (viz výše). Simplex: rozkazovací způsob; předponové derivátum: minulý čas (vyprávění): (60) a.na(s) sá.ka. ai̇.nam *vi̇žiusan// jȧu netã.li *vi̇.žei // nuvé.ja.// dabȧr isir̨u̇.j.k in vi̇.sa. tũr.gaus á.rkli. (DGLŠ). „Říká: ‚Pojďme do Vidžiai, už to není daleko odtud.‘ Oni 17 Především není u slovesa eiti jasné, zda je jeho deiktická orientace spíše „sem“, nebo „tam“, a zda je tedy lze považovat za enantiosémické (viz níže korelaci se slovesem nu-eiti). 77 Jurgis Pakerys, Bjorn Wiemer šel tam (a říká:) „Teď si na trhu vyber jakéhokoli koně, kterého chceš.“ Stejně jako eiti: ataeiti, může eiti v tomto významu označovat také telický děj. 3.2.1.4. joti „jezdit na koni“: at-joti „přijet na koni“ Simplex: imperativ; prefixální derivát: minulý čas (vyprávění): (61) dabar̃ diẽvaz dabō-damas iš_duŋgaũ.s tù và tvarkō:s nier // švìn.-tu. *jū.rgi. / līp in_á.rkle. i. jō.k sutá.iki.k / kat_nešpeštū: nesmuštū. // tas_atjāja (Dglš). „Teď Bůh, který z nebes pozoruje (scénu), vidí, že tu není žádný pořádek, (a říká) sv. Jiřímu: nasedni na koně, jeď a usmiř je, aby se neprali. A on tam přijel.“ I zde platí stejné poznámky jako u eiti: ataeiti a eiti: nueiti. 3.2.1.5. lipti „lézt, vylézt“: už-lipti „vylézt nahoru, nasednout“ Simplex: imperativ (62); prefixální derivát: minulý čas (63): (62) vé.ìne(s) sá.ka. lí.p i(n) nù.garà.s/ aš tàũ pé.rnešu (Dglš). „Teď ďábel říká: ‚Nasedni mi na záda, přenesu tě přes (příkop).‘“ (63) nù.i ú.šìipe. in pé.čàus i rá.da. (Dglš). „Teď vylezli na kachlová kamna a našli (tam našeho zajíce).“ Simplex lipti lze použít k označení telického děje. 3.2.1.6. [važiuoti] „jet“: at-važioti „přijet, jet sem“ (tj. směrem k deiktickému centru) Nenašli jsme žádný příklad, v němž by se simplexní sloveso važiuoti používalo jako synonymum slovesa atvažiuoti. Příklad druhého z nich (v minulém čase) je uveden v (65), kde se používá jako antonymum slovesa nuvažiuoti. 3.2.1.7. važiuoti „dostat se někam, jet“: nu-va žiuoti „dostat se tam, odjet“ (tj. směrem od deiktického centra) 78 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects Simplexní sloveso: přítomný čas (průběhový a habituální) (64); prefikzované deriváty: přítomný čas, narativ (65): (64) kąp važiúji in vi.nč̌āus/ tadù / dúoda pl.nigus (Dglš). „Když jedeš na svatební obřad, dají ti peníze.“ (65) tąi atvažė. vā. / arklìːz gražùs/ linēkąi // nū tąi gi / jāu nuvažùoja gi *daugielì.škin (Dglš) „A přijel s kočárem a pěkným koněm a teď jedou do Daugėlìškisu.“ 3.2.2. Slovesa kauzativního pohybu 3.2.2.1. [nešti] „nést“: at(a)-nešti „přinést (sem)“ Rozkazovací způsob, minulý čas: (66) āi.k in dɔ.ktāru. / atneš paži.mė.jimu. ka(t) tu nešč̌e [...] // nuvejau/ atá.nešau (Dglš) „‚Jdi k doktorovi a přines ten papír (potvrzující), že jsi těhotná.‘ [...] A šla jsem (k doktorovi) a přinesla (ten papír).“ Opět jsme nenarazili na příklady se simplexem, které by výslovně dokládaly jeho synonymii s derivátem atnešti, jenž označuje směr pohybu k deiktickému centru. Příklady jako Žiūrėk, ką anas ten mums neša? „Podívej, co nám tam nese?“ jsou však pro informanty přijatelné. 3.2.2.2. nešti „nést“ nu-nešti „odnést (tam)“ Simplex: přítomný čas (vyprávěcí, habituální) (67); prefixový derivát: minulý čas (68): (67) pavā.sari. / labai uŋkšči / rá.da.m zūīku.ku. maži.ti. // aċ.nešiem namō [...] nė.šam i dɔ.bilu.ti i avižu. pribrāu.ki. (Plš). „Brzy zjara jsme našli malého zajíčka a přinesli ho domů [...] (teď) nosíme jetel a oves (abychom ho nakrmili).“ 79 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer (68) (bývali vlci a maminka se vždycky bála, říkávala:) vl.kas gá.l ti jau.nú.-neš kur má.na. vaĩ.ku. / į dė.kui dievui nė (Plš). „(Bývali tu vlci a maminka se bála a říkávala:) ‚Vlk mi asi odnesl dítě.‘ Díky Bohu, nestalo se to.“ 3.2.2.3. varyti: nu-varyti „hnát (zvíře) někam“ (směrem od deiktického centra) Simplex: infinitiv, minulý čas; přítomný čas; prefixový derivát: minulý čas: (69) išė.na raĩ.ke arkli:s va---/ vari.t jau mú.m // taĩ.má.na. tę́:ų---/ až̌.gi tai vaĩ.kaz buuáu/ tik tę́:vas nuvá.re. tu.á.rkli.// dáu.k/ vi.sas ká.imas mús vá.re. (DglŠ). „A museli jsme hnát (dát pryč) koně (pro armádu). A můj otec, já jsem byl ještě dítě, můj otec hnal toho koně (tam), všichni z naší vesnice hnali koně (tam).“ 3.2.2.4. vežti: at-vežti „vézt, přivézt, dopravit sem“ (tj. směrem k deiktickému centru) Simplex: přítomný čas (záporný, habituální); prefixový derivát: budoucí čas: (70) taĩ.asima.kė́j / tá.u atvėš namó. [...] alè alè ale.gi tiktai.na.s tá.u nė. vežà gerǹ:s / tá.u atvėš ka.kiõ.gi va puvė.se. (DglŠ). „Když zaplatíš, tak ti doveze (dříví na topení) domů. [...] Ale dobré (palivové dříví) ti nevozí, přiveze ti nějaký kus shnilého dřeva.“ 3.2.2.5. vežti: nu-vežti „odvézt (někoho, něco) tam“ (tj. pryč od deiktického centra) Pro simplex i odvozeninu s předponou: minulý čas: (71) mùs į pačùž gi kàp sílpni bù.va.m / manì gi i bró.li. / taĩ ǐr.gi ná.kti. vė.žie / *ceikiñússan va [...] in kù.nigu (Plš). 80 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects „Když jsme byli, já a můj bratr, slabí (novorození), odvezli nás také do Ceikinių, k faráři (ke křtu).“ (72) mès kǫṗ èjã.m (namo) i mù(s) stã.cei iñ šitũ pɔ.ļi.ciṅku. [...] (sulai-kè) i nù. vežie. mùs paļ.cijǫn (DgLŠ). „Když jsme šli domů, policisté nám stáli v cestě [...] oni (nás zatkli) a odvezli nás na policejní stanici.“ 3.2.3. Intransitivní slovesa změny stavu 3.2.3.1. aušti: [iš-aušti] „svítat“ Narativní prézens: (73) bù.ʋa. šǫ:kei / ti netà:li [...]. nù i nuvejãu // atajãu jáu gi zã.ra dienà ãušta (Vīd). „Nedaleko odtud byla zábava (oslava). Šel jsem tam, vrátil se a (vidím, že) už svítá.“ Simplex aušti zde označuje telický proces. Odvozeninu s předponou označující korelující telickou událost se nepodařilo nalézt, informanti ji však potvrdili. 3.2.3.2. daryti-s: pa-si-daryti „vzniknout“ Simplex: infinitiv (74); předponový derivát: přítomný čas, habituální (75): (74) kɑ(p) pradé.jãu / šviesà darí.tes/ jãu ļī(k) ká.rve.s śniegī gi sliedē.lei (pradėjo matytis) (DgLŠ). „Když začalo svítat vznikat (když se začalo rozednívat), už bylo možné vidět stopu krávy ve sněhu.“ (75) tai tadù stó-ja. dù žmǫ:ni.s // tai šitũ. žmã.nũ. tadù vaikái. / vaikái. rasipí.la. / vat pazdá.ra. šē.ma.s (DgLŠ). „Pak spolu začali žít dva lidé, potom měli mnoho dětí a pak vznikají (nové) rodiny (jejich dětí).“ Ve výpovědi (74) je darytis v dosahu fázového slovesa pradėti „začít“ a označuje proces. Protože označuje změnu stavu, je jeho význam telický. Ve výpovědi (75) je derivát pasidaryti zjevně zaměřen na telickou událost. 81 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer 3.2.3.3. džiūti: iš-džiūti „vyschnout“ (intranz.) Simplex: minulý čas; předponový derivát: přítomný čas (narativní, habituální): (76) rã.ke sakít (tokį užkalbėjimą) ẽja. * jėzus jis keliù / susitì.ka. trīs rɔžės / vienà žū.vv. / antrà vī.ta. / uɔ tračė visaĩ prani̇ka. (Plš). „Říká se (následující zaříkání): ‚Ježíš šel cestou a potkal tři růže, jedna vysychala, druhá vadla a třetí úplně zmizela.‘“ (77) pí.rma juós nurd.umi // tadù va sustataĩ / va ši.te va ši.ta.keĩs ku.lū. kai(s) sustataĩ sustataĩ jāū ižžū.sta / taĩ tedù / sú.vežą.gi jāū ti klu-nūsan (Vīd). „Nejprve vytrháte len, potom ho dáte do malých snopků a pak uschne; potom ho odvezou do stodoly.“ Porovnejte s odpovídající kauzativní dvojicí džioventi: išdžioventi (skupina 1). 3.2.3.4. [gelsti]: iš-gelsti „zežloutnout“ Příčestí minulé činné, nominativ plurálu maskulina: (78) vá.ikščė.dava. die.vū.li višī ižgel.ti./ utielū. apstò.ti (Vīd). „Můj Bože, chodívali všichni tak nažloutlí a měli vši.“ Podle našich informátorů lze gelsti použít pouze s telickým významem, na rozdíl od geltonuoti. 3.2.3.5. [geltonuoti]: su-geltonuoti „zežloutnout“ Příčestí minulé činné, nominativ singuláru maskulina: (79) į.pervá.sar ká.rves adgā.na. vaĩ.kas ši.ta(s) sugeltš.na.vi.s (Vīd). „A ten chlapec, celý nažloutlý (z těžké práce), pase krávy po celé léto.“ Podle informátorů může mít geltonuoti stativní význam „být, vypadat žlutě“ nebo progresivně-telický význam „zežloutnout“. 82 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects 3.2.3.6. [gisti]: aż-gisti „vyhasnout (o ohni)“ Participium praet. act. neutr.: (80) paškáũ ãi.na ãi.na ta.lãu / rañ.da trẽ.cu. kã.tilu. // jáũ.ti ku.rí.nta i. ažgĩ.si. (DGLŠ). „A pak pokračuje dál a najde třetí kotel a oheň pod ním už vyhasl.“ Gisti potvrzují informanti a toto slovo je doloženo v LKŽe z míst v blízkosti Vidiškės, Daugėliškis a Palūšė (ačkoli infinitiv má podle LKŽe v Dūkštas, Linkmenys a Rimšė podobu gýsti). 3.2.3.7. [mažinti-s]: su-si-mažinti „ubývat (co do počtu, množství)“ (intr.) Minulý čas: (81) paskui gi jau / jáu cè kai kã.rai šitìe pradždéja. visi / taĩ,tedu tiẽ gi i cigõ:nai susmã.žinã. (VID) „A pak když vypukly tyto války, počet Romů klesl.“ Mažintis není v textech doloženo, srov. však LKŽe, kde má toto sloveso telický význam: Kap vištos tūpia (perĩ), tai kiaušiniai mažìnas, tuoj visai nebus (Leipalingis). Informanti uvádějí, že se užívá zřídka; srov. [mažinti]: sumažinti (tr.) (viz první skupinu výše). 3.2.3.8. [nykti]: iš-/pra-nykti „zmizet, vytratit se“ Minulý čas (s kteroukoli předponou): (82) (kai) ã.ni.z.gi (vagys) jáu uščuvã:/ kat ã.nas vẽ.jas// taĩ kã.rvi. inpušė.bl. prí.rišė./ pã.ti.s išnĩ.kã. (DGLŠ) „(Když) si uvědomili, že je (zloděje) sleduje, přivázali krávu k borovici a zmizeli (utekli).“ (83) raĩ.ke sakìt (tokį užkalbėjimą) ẽ.ja. * jėzus jus keliu / susiti.ka. tris rɔžės / vienã žũ.vv. / antrã vĩ.ta. / u tračė visai pranĩ.ka. (PLŠ). „Je třeba říkat (následující zaklínadlo): ‚Ježíš byl na cestě, 83 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer a potkal tři růže, jedna usychala, druhá vadla a třetí úplně zmizela.“ Nykti ‚zmizet, ubývat‘ se v textech nevyskytuje, informátoři však jeho existenci potvrdili. Rozdíl mezi išnykti a pranykti není jasný kvůli nedostatku příkladů. 3.2.3.9. prausti-s: pa-si-prausti ‘umývat se (nahoru)’ Simplex: minulý čas (84); prefixální derivát: příčestí praet. act. nom. sg. masc. (85): (84) taī vé.lnēs [...] ųu.pē.li. pū.si. vā.landa.s prāūse.s mir.ka. undeni. (DGlŠ). ‘And the devil was washing himself up in the stream for half an hour and was soaking in the water’ (85) atá.ja. á.naõs iš.pirtės jāū pasprāū.si.s šī.ta(s) šuvėj.as (DGlŠ). ‘He, that taylor, came from the steam bath house having washed himself up.’ 3.2.3.10. [tais(yti-s]: pa-si-tais(yti ‘uzdravit se, zotavit se (z nemoci)’ Přítomný čas (habituelní): (86) taī jɔ. bã·bɔ kap apsar·ga/ [...] taī kàp jāū vištienā.s me.šā.s pavā·lgā./ tadū / pastāi.sā. (DGlŠ). ‘Když jeho žena onemocní, [...] a když dostane nějaké kuřecí maso k jídlu, uzdraví se.’ Simplex taisytis potvrzují informanti. 3.2.3.11. temti (timti): su-temti (su-timti) „setmět se“ Simplex: narativní přítomný čas (87); předponové derivátum: minulý čas (88): (87) kai ganāū (tada) aṣ sā.va. gi·vūlus/ tai (matau, kad) dabar gi jāū tī.msta (PlŠ). „Pásl jsem dobytek (tehdy), a (vidím, že) už se stmívá.“ 84 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects (88) atvažā: *ká.lvesalin //ti pa. *ignalinu [...] ká.imas// bé.ŋ grā.ǰa. grāǰa.ti jāu kū./ kie(g) grā.ǰa./ ku. dá.re.// tadū jāu. skaī.tai / i sutīma. (DGLŠ). „Dorazili do Kalvėsalis, vesnice poblíž Ignaliny, a hráli hudbu a už se setmělo.“ Simplex nelze použít ve vztahu ke stavu („být tmavý“). Chová se tedy jako gelsti, ale nikoli jako geltonuoti (viz výše). 3.2.4. Sociální / mentální činnosti Slovesa v této podkapitole označují mentální a sociální události. Bylo jen stěží možné ověřit, zda simplexová slovesa této podskupiny mohou označovat probíhající procesy, ačkoli lze předpokládat, že alespoň některá z nich ano (např. 1derintis „přizpůsobit se“, mokytis „učit se“, taikyti „usmiřovat“). 3.2.4.1. 3daryti: pa-daryti ‚organizovat, pořádat (oslavu), připravovat‘ Simplex: minulý čas (89), narativní minulý čas (habituální) (90); prefixovaný derivát: minulý habituál (91): (89) mez dabar dá.re.m vesé.lu.// ketureždėšimdeviñtai.s mé.tais (DGLŠ). ‚V roce 1949 jsme pořádali svatební oslavu.‘ (90) į dá.re.m špektaklius// *žemā.ities rašt.tj.s išm.davau knī.gu.// jō:s ti aprašīta tə-ki idā.mus [...] (PLŠ). ‚A také jsme pořádali (inscenovali) představení; brávali jsme nějakou knihu od Žemaitė, má dobré povídky.‘ (91) nù e. až pa--- / pá.skaitas būdava. padarī.davau/ tai ape. švīn.tu. *kazi.mieru. papá.saka.davau (PLŠ). ‚A já jsem obvykle připravoval přednášky a přednášel je; vyprávěl jsem jim příběhy o svatém Kazimírovi.‘ 3.2.4.2. derėti-s: su-derėti „smlouvat, dohodnout se“ Simplex: narativní prézens (habituální) (92); prefixovaný derivát: prézens (habituální) (93): 85 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer (92) zajiedli bū.ūd. vírai // jāu bró/ į tiek dé.raž.gi/ į kap dé.ras/ į kiek kas dúot/ į kap dúot (DglŠ). ‘Ti muži byli tvrdí (při smlouvání). Člověče, oni smlouvají hodně o tom, kolik, jak a co se má dát’. (93) im.dava. tarná.ut [...] // nu tai / tai kiek sú.dera gi kiek pũ.du./ ti tiek į ma.kiédava. (Vid). ‘Najímávali [...], a platívali počet pudů (obilí), na kterém se dohodli (byli dohodnuti).’ 3.2.4.3. [¹derinti-s]: da-si-derinti „přizpůsobit se někomu, navázat s někým blízký kontakt“ Prézens (habituální): (94) tai ă.nas nevā.gdavā. ū.baga. // išēina kur vargūolā./ ale [vā.gdavā.] kur įn.pā.nu. dazdé.rina (DglŠ). „Neokradl by chudého člověka, ale okradl by, kdykoli by se mohl dostat blízko k nějakému boháči.“ Derintis a derinti potvrzují informanti dialektu. Srov. také LKŽe „snažit se někomu přizpůsobit“: Marti kiek galėdama prie visų derinasi (Snacha se snaží přizpůsobit všem, jak nejlépe dovede (Geistarai)). Viz také derinti(s): paderinti hned níže. 3.2.4.4. [²derinti(-s)]: pa-derinti „zachytit, vybrat si okamžik“ Part. praet. act. nom. sg. masc.: (95) tai šl.tas [...] ti kadù padé.rini.s muž.mentu./ inlin.dā. / palū.ve.n (DglŠ). „A on [...] jednou zachytil okamžik a dostal se pod postel.“ Derinti(s) se v textech nevyskytuje a ani LKŽe neuvádí odpovídající význam18. Derintis a derinti potvrzují informátoři dialektu; srov. ¹derinti: dasiderinti. 18 Srov. LKŽe, kde je derinti zaznamenáno ve významu blízkém slovu ketinti „mít v plánu, chystat se“: Šitą vištą dėrinam pjaut („Chystáme se zabít tuto slepici“) (Dusetos). Jeden příklad pochází z Daugelīškis: Dievas dėrina sušaldyt visus („Bůh se chystá všechny zmrazit“). 86 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects 3.2.4.5. [2kavoti]: pa-kavoti „pohřbít“ Minulý čas: (96) į vaikų(s) sapti̇˙nus turá.u [...] / e. kė.turùs pakavó.u (DGlŠ). „Měla jsem sedm dětí [...] a čtyři z nich jsem pohřbila.“ Informátoři potvrzují simplex kavoti, srov.: Šiandien kavoja Juozapą („Pohřeb Juozapase se koná dnes“). 3.2.4.6. laikyti: at-/iš-laikyti (smíšené) „sloužit mši“ Jak simplexové, tak prefixální derivát (at-laikyti): narativní přítomný čas (habitualní). Simplex také: minulý habitual (97). Derivát s prefixem {iš}: infinitiv (98), s prefixem {at}: přítomný čas (narativní): (97) lęj.kiškai pá.maldas và laiki˙dava.// dešimti˙ và.lundu. [...] (PLŠ). „V 10 hodin dopoledne sloužívali mši v polštině.“ (98) tai vàt / bù.ųà. vagis // tai.ą.nas mã.kieja. / į.mišęs išlaikìt // [...] tai.ą.nas [...] priši.meta kat ą.nas kú.nigas/ [...] nù i mi.šu. atlaï-ka./ nu tai tadù nuzdabója kur pinigai / (ir pavagia) (DGlŠ). „Byl tam jeden zloděj, který uměl sloužit mši. [...] Předstírá, že je kněz [...] slouží mši a pak zjistí, kde jsou peníze (a ukradne je).“ Mezi atlaikyti a išlaikyti se nám nepodařilo zjistit žádný znatelný rozdíl; obě slovesa jsou doložena ve stejné pasáži textu. 3.2.4.7. mokyti: iš-mokyti ‚učit‘ Simplex: imperfektivní minulý čas (99); prefixální derivát: budoucí a minulý čas (100): (99) par mùz bū.ųà. ká.jimi vienà mɔ.terá.le./ tai.ana mus mɔ˙ki.davɔ. skaitìt maldá.kni.gie (PLŠ). ‚V naší vesnici byla žena, která nás učívala číst modlitební knížku.‘ 87 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer (100) meš ńó·ri eš tāū išmó·ki.su vα i. nuɔ kìrme.lē:s kalbē:t i. / i.nuɔ ákú. vα // taĩ išmó·kie anà mani (Plš). ‚Jestli chceš, naučím tě zaříkávání proti červům nebo (zlému) oku a ona mě naučila.‘ Srovnej s mokytis: išsimokyti bezprostředně níže. 3.2.4.8. mokyti-s: iš-si-mokyti ‚učit se‘ Simplex: infinitiv (101); prefixální derivát: minulý čas (102): (101) dá.rba. má.n né.raikie. jéška.t/ aš dá.rbu. namie turé.jau// galé.u su, ta.tukù.gi ká.lt galé.u// mó·ki.tis ká.lt (Plš). ‚Nemusel jsem hledat práci, doma jsem měl hodně práce, mohl jsem kovářství dělat s tátou, mohl jsem se naučit kovářství.‘ (102) padabó·davau padabó·davau i / dā.bì.ški. parš·di.dava. / krì.kštama.-me. nù.i. isimó·kâu (austi ir verpti) (Plš). ‚Dívala jsem se (jak jiné ženy předou a tkají), kmotra mi vždy trochu ukázala, a tak jsem se naučila (příst a tkát).‘ 3.2.4.9. pasakoti: pa-pasakoti ‘vyprávět příběh’ Simplex: minulý opakovaný čas (103); předponový derivát: budoucí čas (104): (103) cè.pavardie bū.ùa. pirmā ne. *kù.jiškie / ale *kù.nigiškie / a.hā. / *kù.-nigiškie// ale kai cè bū.ùa. má.na. tievai / taĩ má.n tievai pạ.saka. dava. (DGLš). ‘Dříve se této vesnici říkalo ne Kūjiškė, ale Kunigiškė; bylo to však tehdy, když tu žili moji rodiče a vyprávěli mi příběh (o tom, proč se název změnil).’ (104) na. kù. aš jú.m papó·saka.su sanó·ve.i // jāu ka(s) sanó·ve.i bū.-ùā. / daugāũ nebegrì·š (DGLš). ‘Co vám povím (o minulosti?), co bylo v minulosti, to už se nevrátí.’ 88 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects 3.2.4.10. [rinkti-s]: iš-si-rinkti ‘vybrat’ Rozkazovací způsob, minulý čas: (105) dabaṙ isirūṅ.k in v̇i.sa. tuṙ.gaus á.rkli // kurès tá.u patiks [...] // bá.ba isirūj.ka. / ažma.kė ážu.ši.tu. á.rkli. (DGLŠ). ‘(A říká:) „Teď si vyberte na trhu kteréhokoli koně, jakého chcete.“ A (stará) žena si jednoho vybrala a on za něj zaplatil.’ Informátoři potvrzují, že se používá také simplex rinktis. 3.2.4.11. skaityti: pra-skaityti „přečíst (celé)“ Simplex: minulý čas habituální (106); prefixovaný derivát: minulý čas (107): (106) tėvas labai skaitīdava. knī.gu. dauk (Plš). „Můj otec čítával hodně knih“ (107) tik á. timinti. turė.davau/ jau.ku. praskaicāũ kas ceká.va to. nežmiršu (DGLŠ). „Měl jsem dobrou paměť a na to, co jsem přečetl a co mi připadalo zajímavé, nezapomenu.“ 3.2.4.12. taikyti: su-taikyti „usmířit“ Simplex: minulý čas; prefixovaný derivát: budoucí čas: (108) dabaṙ taz.ġne. ġne/ tá.ike. tá.ike. / kuṙ tū vé.linu. su bá.bu sutá.i-ki.si (DGLŠ). „A pokoušel se je oddělit, pokoušel se je usmířit. Jak můžeš usmířit (starou) ženu s ďáblem!“ Zde je progresivní (možná dokonce konativní) funkce simplexního slovesa zesílena reduplikací. 3.2.4.13. tikrinti: pa-tikrinti „zkontrolovat, ověřit“ Simplex: prézens narativu (109); prefixální derivát: infinitiv (110): (109) išė.na ti. krina / ar tū miegi // kap arklì:s tuūpsi/ tái / tái ar tū mie-gi (DGLŠ). 89 JURGIS PAKERYS, BJORN WIEMER „A z toho vyplývá, že on kontroluje, jestli spíš, když dupe jako kůň“ (110) dabár atá.ja. rú.su. laikáũs pé.kla.n raví.zija kap i vĩ.sadu patì.krint / ka(p).pé.kla.i kà:kè tvarkà (DGLŠ). „Za ruských (sovětských) časů přišla inspekční komise do pekla, aby zkontrolovala pořádek.“ 4. ZÁVĚRY V této studii jsme se zabývali sestavením reprezentativního vzorku dvojic sloves, které si morfologicky odpovídají jako simplexní a prefixální derivát. Protože v těchto případech prefixace nevede ke změně lexikálního významu, lze je považovat za vhodné kandidáty na dvojice s gradativně-terminativním aspektem. Ukázalo se, že jejich klasifikace jako dvojic GTER zásadně závisí na tom, zda simplexní sloveso může označovat telický proces. Velmi často se nám nepodařilo nalézt odpovídající příklady a ani odpovědi informantů ne vždy přinesly uspokojivé výsledky. Ještě závažnější problém vyvstává, ptáme-li se, zda se oba morfologicky souvztažné kmeny komplementárně rozdělují mezi časové (a jiné) funkce. Žádný takový sklon se nepodařilo prokázat, avšak omezený rozsah našich dat by nám měl zabránit ve vyvozování dalekosáhlejších závěrů v tomto ohledu. Můžeme však tvrdit následující. Prefixální kmeny se často užívají k označení habituálních událostí, a to jak v kontextu minulého času, tak přítomných tvarů (někdy navíc označených tvarem minulého habituálu būdavo „bývalo / stávalo se“); srov. příklady 10, 14, 19, 25, 28, 30, 31, 51, 75, 77, 86, 93, 94, 98. Ačkoli se v této funkci vyskytují také simplexní kmeny, jejich prefixální deriváty se zdají být v přítomném čase užívány pouze k označení opakovaných (zejména habituálních) u d á l o s t í; v těchto případech jsou procesy (nebo stavy) vyloučeny. Obdobné pozorování učinili již Kardelis/Wiemer (2002: 63f.) na základě širší oblasti východolitevských dialektů, a to v souvislosti se slovesy označujícími řečové akty a různé způsoby mluvení. Tato slovesa náležela převážně k jiným třídám ILA než GTER. Tato pozorování dohromady nás vedou k předpokladu, že pokud prefixací vznikají ze simplexních kmenů rozšířené kmeny se stejným lexikálním 90 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects významů je prefikovaný člen dvojice „perfektivní“ v tom smyslu, že se omezuje na události, zatímco simplexní slovesa jsou funkčně mnohem méně omezená (a tedy aspektově nevyhraněná). Nakolik však můžeme posoudit, tato aspektová specializace prefikovaných derivátů nevedla ke komplementární distribuci funkcí, jak by tomu muselo být, kdyby tyto produktivní procesy vytváření morfologických dvojic vedly ke vzniku skutečných aspektových dvojic. Kromě toho lze z analyzovaného textového materiálu vyvodit následující závěry: 1) K mnoha simplexním kmenům lze připojit prefix {pa}. V textech většinou doloženy nebyly, uvedli je však informátoři na požádání. Tyto deriváty nejčastěji označují pouhé časové ohraničení atelických procesů (pojmenovaných simplexními kmeny), např. pa-arpūti „po nějakou dobu převívat obilí“. Výjimkami jsou sodinti ⇒ pa-sodinti ve významu „sázet“ a kelti ⇒ pa-kelti „probudit, zvednout“. Protože je však u druhého slovesa progresivní funkce simplexního slovesa sporná, dvojici kelti—pakelti je vhodnější považovat za příslušející ke třídě TTER (tj. oba členy dvojice označují tutéž událost). 2) V této souvislosti lze pozorovat, že simplexní kmeny jsou často z hlediska telicity nevyhraněné (nedostatečně určené). Jejich telická, nebo atelická interpretace koreluje s rozdíly v prefixaci: {pa} zpravidla tvoří atelické deriváty, jiné prefixy, např. {iš}, pak telické. Srov. například poznámky ke slovesům austi „tkát“, džioventi „sušit“ (tranzitivně), kepti „péct“, valyti „čistit“. 3) Na rozdíl od předchozí skupiny jsou některé simplexní kmeny inherentně telické, takže prefixace tuto vlastnost ke kmeni nepřidává. Odpovídající dvojice kmenů představují ideální případy dvojic GTER. Viz například braukti „drhnout, stírat“, 1daryti „zavřít, zamknout“, 2daryti „vyrobit“, ruoštis „připravovat se“, ūgenti „vychovávat děti“, gelsti „žloutnout“, temti „stmívat se“. 4) Některá slovesa z této druhé skupiny vykazují enantiosémii, kterou lze rozlišit pomocí různých prefixů. Patří sem autis „obouvat se/zouvat se“, kinkyti „zapřahat/vypřahat (koně)“, případně také rišti(s) „uvazovat/odvazovat“. 91 Jurgis Pakerys, Bjorn Wiemer Tabulka 1. 1. Slovesa s přímo zasaženými/vytvořenými objekty 1. [arpūti]: iš-arpūti „převívat (obilí)“ 2. austi: iš-austi „tkát“ 3. [auts]: ap-sı-auti „obout se“ 4. braukti: iš-brauktı̄ „drhnout (dočista), vytírat“ 5. ¹daryti: āž-daryti „zavřít, zamknout“ 6. ²daryti: pa-daryti „vyrobit, produkovat“ 7. [džioventi]: iš-džioventi „sušit (do sucha)“ (tranzitivně) 8. [galabyti]. nu-galabyti „zabít“ 9. ginti: raz-ginti „oddělit, odehnat“ 10. karti: pa-karti „pověsit, navléknout“ 11. [¹kavoti]: pa-kavoti „skrýt“ 12. kelti: pa-kelti „probudit“ (tranzitivní) 13. kepti: iš-kepti „péct“ 14. [kinkyti]: pa-kinkyti „zapřáhnout“ 15. kulti: [iš-kulti] / nu-kulti „mlátit“ 16. kūrenti: iš-kūrenti „topit (v kamnech)“ 17. kurti: āžu-kurti „rozdělat oheň“ 18[mažinti]: su-mažinti „snížit (tr.)“ 19. melžti: pa-melžti „dojit“ 20. minti: iš-minti „lámat (len)“ 21. [mūryti]: [iš-mūryti] „stavět z cihel“ 22. plauti: [iš-plauti] „vytírat (podlahu), prát (prádlo)“ 23. [ruošti]: pa-ruošti „připravit“ 24. rišti: pri-rišti „přivázat“ 25. seti: pa-seti ‚set‘ 26. [sodinti]: pa-sodinti ‚umístit, dát (do vězení)‘ 27. statyti: pa-statyti ‚stavět, vztyčit‘ 28. šukuoti: iš-šukuoti ‚česat, drhnout (len)‘ 29. [tapyti]: nu-tapyti ‚klamat, způsobit něčí nešťastný život‘ 30. tvarkyti: su-tvarkyti ‚uspořádat, postarat se, opravit‘ 31. ūgenti: už-ūgenti ‚vychovat děti‘ 32. valyti: iš-valyti ‚uklidit‘ 92 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects Pokračování tabulky 1 2. Slovesa pohybu 1. Slovesa vlastního pohybu 1. eiti ‚jít‘: ata-eiti ‚přijít‘ 2. [eiti] ‚jít‘: į-eiti ‚vejít‘ 3. eiti ‚jít‘: nu-eiti ‚jít, dostat se někam (pěšky)‘ 4. joti ‚jet na koni‘: at-joti ‚přijet na koni‘ 5. lipti ‚šplhat, nastoupit‘: už-lipti ‚vyšplhat, nastoupit‘ 6. [važiuoti] ‚řídit‘: at-važi(u)oti ‚dostat se sem, přijet‘ (tj. směrem k deiktickému centru) 7. važiuoti ‚dostat se někam, jet‘: nu-važi(u)oti ‚dostat se tam, jet‘ (tj. směrem od deiktického centra) 2. Slovesa kauzativního pohybu 1. [nešti] „nést“: at(a)-nešti „přinést (sem)“ 2. nešti „nést“ nu-nešti „přinést (tam)“ 3. varyti: nu-varyti „zahnat (zvíře) někam“ (směrem od deiktického centra) 4. vežti: at-vežti „vézt, přivézt, dopravit sem“ (tj. směrem k deiktickému centru) 5. vežti: nu-vežti „vézt někoho/něco tam“ (tj. směrem od deiktického centra) 3. Intranzitivní slovesa změny stavu 1. aušti: [iš-aušti] „rozednívat se“ 2. daryti-s: pa-si-daryti „vzniknout“ 3. džiūti: iš-džiūti „vyschnout“ (intranzitivně) 4. [gelsti]: iš-gelsti „zežloutnout“ 5. [geltonuoti]: su-geltonuoti „zežloutnout“ 6. [gisti]: až-gisti „uhasit se (o ohni)“ 7. [mažinti-s]: su-si-mažinti „klesat (o počtu, množství)“ (intranzitivně) 8. [nykti], iš-/pra-nykti „zmizet, zaniknout“ 9. prausti-s: pa-si-prausti „umýt se“ 10. [taisyti-s]: pa-si-taisyti ‘uzdravit se, zotavit se (z nemoci)’ 11. temti (tumti): su-temti (su-timti) ‘setmět’ 4. Společenské / duševní činnosti 1. derėti-s: su-derėti ‘smlouvat, dohodnout se’ 2. ³daryti: pa-daryti ‘organizovat, uspořádat (oslavu), připravit’ 3. [’derinti-s]: da-si-derinti ‘přizpůsobit se někomu, navázat s někým blízký kontakt’ 93 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer Pokračování tabulky 1 4. [2derinti(-s)]: pa-derinti ‘zastihnout, vybrat vhodný okamžik’ 5. [2kavoti]: pa-kavoti ‘pohřbít’ 6. laikyti: at-/iš-laikyti (mišias) ‘sloužit mši’ 7. mokyti: iš-mokyti ‘učit’ 8. mokyti-s: iš-si-mokyti ‘učit se’ 9. pasakoti: pa-pasakoti ‘vyprávět příběh’ 10. [rinkti-s]: iš-si-rinkti ‘vybrat si’ 11. skaityti: pra-skaityti ‘přečíst’ 12. taikyti: su-taikyti ‘usmířit’ 13. zkontrolovat: prověřit ‘zkontrolovat, ověřit’ ZKRATKY A SYMBOLY Dglš Daugeliškis LKŽe Lietuvių kalbos žodynas (t. I–XX, 1941–2002), elektroninis variantas, redaktorių kolegija: G. Naktinienė (vyr. redaktorė), J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, http://www.lkz.lt Plš Palušė Vid Vidiškės ⇒ ⇐ směr morfologické operace (odvozování kmene) intranz. intranzitivní kmen tranz. tranzitivní kmen pf., ipf. perfektivní, imperfektivní (vid, kmen – ve slovanských jazycích) TŘÍDY ILA 1) jednoduché třídy: ACTI „aktivita“ RSTA „relativně stavové“ TSTA „zcela stavové“ TTER „zcela terminativní“ 2) složené třídy: 94 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects GTER „postupně terminativní“ ISTA „počátkově stavové“ INCO „počátkové“ REFERENCES Bacevičiūtė, R., Ivanauskiene, A., Leskauskaite, A., Trumpa, E. 2004: Lietuvių kalbos tarmių chrestomatija. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Bermel, N. 1997: Context and the Lexicon in the Development of Russian Aspect. Berkeley–Los Angeles–London: University of California Press. Breu, W. 1996: Komponentenmodell der Interaktion von Lexik und Aspekt. In: W. Girke, ed., Slavistische Linguistik 1995. München: Sagner, 37–74. Breu, W. 1998a: Komplexe aktionale Verbklassen, insbesondere Inchoativa. In: T. Berger & J. Raecke, eds., Slavistische Linguistik 1997. München: Sagner, 55–80. Breu, W. 1998b: Sopostavlenie slavjanskogo glagol’nogo vida i vida romanskogo tipa (aorist: imperfekt: perfekt) na osnove vzaimodejstvija s leksikoj. In: M. Ju. Čertkova, ed., Tipologija vida (problemy, poiski, rešenija). Moskva: Škola «Jazyki russkoj kul’tury», 88–99. Breu, W. 2005: Verbalaspekt und Sprachkontakt. Ein Vergleich der Systeme zweier slavischer Minderheitensprachen (SWR/MSL). In: S. Kempgen, ed., Slavistische Linguistik 2003. München: Sagner, 37–95. Breu, W. 2007: Der Verbalaspekt im Spannungsfeld zwischen Grammatik und Lexikon. Sprachwissenschaft 32–2, 123–166. Comrie, B. 1976: Aspect. Cambridge etc.: Cambridge University Press. Kardelis, V., Wiemer, B. 2002: Ausbildung von Aspektpaarigkeit in litauischen Grenz- und Inseldialekten (am Beispiel von Sprechverben). Linguistica Baltica 10, 51–80. Kardelis, V., Wiemer, B. 2003: Kritische Bemerkungen zur Praxis der Erstellung litauischer Wörterbücher, insbesondere von Mundarten – am Beispiel des slavischen Lehnguts und des ‘veikslas’. In: N. Ostrowski & O. Vaičiulytė-Romančuk, 95 Jurgis Pakerys, Björn Wiemer eds., Prace batystyczne. Język, literatura, kultura. Warszawa: Wydział Polonistyki UW, 45–72. Kardelis, V. 2003: Rytų aukštaičių šnektų slavizmų fonologijos bruožai. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Kardelis, V., Kardelytė-Grinevičienė, D., Navickaitė, A., Strungytė, I. 2006: Šiaurės rytų aukštaičiai vilniškiai. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Lehmann, V. 1999: Sprachliche Entwicklung als Expansion und Reduktion. In: T. Anstatt, ed., Entwicklungen in slavischen Sprachen. München: Sagner, 169–254. Lehmann, V. 2004: Grammaticalization via extending derivation. In: W. Bisang, N. P. Himmelmann & B. Wiemer, eds., What makes Grammaticalization? A Look from its Fringes and its Components. Berlin–New York: Mouton de Gruyter, 169–186. Sasse, H.-J. 2002: Recent activity in the theory of aspect: Accomplishments, achievements, or just non-progressive state? Linguistic Typology 6–2, 199–271. Vidugiris, A. 1961: Veiksmažodžiai su priesagomis -inėti ir -dinėti Zietelos tarmėje. Lietuvos TSR MA darbai, Serija A, 2 (11), 219–231. Vidugiris, A. 1998: Dėl daugkartinio veiksmo raiškos pietrytinėse lietuvių kalbos tarmėse. Lietuvių kalbotyros klausimai 39, 183–191. Wiemer, B. 2001: Aspektual’nye paradigmy i leksičeskoe značenie russkix i litovskix glagolov (Opyt sopostavlenija s točki zrenija leksikalizacii i grammatikalizacii). Voprosy jazykoznanija 2001–2, 26–58. Wiemer, B. 2002: Grammatikalisierungstheorie, Derivation und Konstruktionen: am Beispiel des klassifizierenden Aspekts, des Passivs und des Subjektimpersonals im slavisch-baltischen Areal. Unpublished MS of postdoctoral thesis, Konstanz. Wiemer, B. 2003: Objektive Wiederholungsstaten, verworrene Funktionsbelegungen und entartete Inferenzen in der Synchronie als Folge der Diachronie. In: T. Anstatt & B. Hansen, eds.: Entwicklungen in slavischen Sprachen 2 (Für Volkmar Lehmann zum 60. Geburtstag von seinen Schülerinnen und Schülern). München: Sagner, 35–62. 96 Building a partial aspect system in East Aukštaitian Vilnius dialects Wiemer, B. 2006: O razgraničenii grammatičeskix i leksičeskix protivopostavlenij v glagol’nom slovoobrazovanii, ili: čemu mogut naučit’sja aspektologi na primere sja-glagolov? In: V. Lehmann, ed., Glagol’nyj vid i leksikografija (= Semantika i struktura slavjanskogo vida IV). München: Sagner, 97–123. Wiemer, B. 2008: Zur innerslavischen Variation der Aspektwahl und der Gewichtung ihrer Faktoren. In: K. Gutschmidt, U. Jekutsch, S. Kempgen & L. Udolph, eds., Deutsche Beiträge zum 14. Internationalen Sl slavistenkongreß, Ochrid 2008. München: Sagner. Zaliznjak, Anna A., Šmelev, A. D. 2000: Vvedenie v russkuju aspektologiju. Moskva: Jazyki russkoj kul’tury. Jurgis Pakerys Vilniaus universitetas, Baltistikos katedra Universiteto g. 5, LT-01513 Vilnius Björn Wiemer Johannes-Gutenberg-Universität Mainz, Institut für Slavistik, Jakob-Welder-Weg 18 D-55099 Mainz, Germany 97