Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronimų darybos bruožai

DALIA SVIDERSKIENĖ Ústav litevského jazyka Směry vědeckého výzkumu: onomastika (výzkum tvoření a původu vlastních jmen). RYSY TVOŘENÍ AGRONYM ANTHROPONYMICKÉHO PŮVODU V OKRESE MARIJAMPOLĖ Charakteristické rysy tvoření agronym antroponymického původu v okrese Marijampolė A N O T A C E Článek přináší podrobnou analýzu tvoření místních názvů (agronym) jedné podtřídy z meziválečného období v okrese Marijampolė, utvořených z antroponym, apelativních označení osob, etnonym apod. Agronyma jsou z hlediska tvoření zkoumána s využitím klasifikace vytvořené pro výzkum hydronym; podle ní se rozlišují primární a sekundární agronyma, přičemž sekundární se dále člení na odvozeniny (předponové, příponové a koncovkové), složeniny a víceslovné názvy. Při výkladu původu se hledá co nejpřesnější základové slovo (etymon), z něhož agronyma pocházejí a s nímž jsou spojována. Mezi agronymy zřetelně převládají antroponyma. Ve zkoumané oblasti mohou být litevského původu (dosud užívaná nebo již zaniklá), případně polského a ojediněle také německého lexikálního původu. A N N O T A C E Článek nabízí podrobnou analýzu tvoření místních názvů (agronym) jedné podtřídy z meziválečného období v okrese Marijampolė, které vznikly z antroponym, apelativních označení osob, etnonym apod. Agronyma jsou z hlediska tvoření zkoumána s využitím klasifikace vytvořené pro hydronyma; podle ní se dělí na primární a sekundární, přičemž sekundární se dále člení na odvozeniny (s předponami, příponami nebo koncovkami), složeniny a víceslovné hydronymické názvy. K L Í Č O V Á S L O V A: meziválečné období, místní názvy, tvoření slov, původ, antroponyma. K L Í Č O V Á S L O V A: meziválečné období, místní názvy, tvoření slov, původ, antroponyma. Straipsniai / Articles 97 DALIA SVIDERSKIENĖ Při objasňování původu se hledá co nejpřesnější primární slovo (etymon), z něhož agronyma vznikla a k němuž se vztahují. Mezi nimi výrazně převažují antroponyma. Ve zkoumané oblasti mohou být doloženy v litevské (dosud živé či již zaniklé) i polské, případně německé slovní zásobě. 0. ÚVOD Prací, které by přinášely podrobnou analýzu tvoření jednoho podtypu místních jmen, konkrétního regionu či lokality, bylo napsáno málo. Za zmínku stojí disertační práce Ilony Mickienė (Mickienė 2001) a Neriji Bartkutė (Bartkutė 2008), které se zabývají areální toponymií. Vedle dalších tříd (podtříd) toponym byla podrobně zkoumána agronyma okresů Telšiai a Joniškis (Bartkutė 2008: 147–176; Mickienė 2001: 109–137): byly určeny jejich nejproduktivnější slovotvorné typy a častější zdroje původu. Samostatný článek přináší analýzu agronym okresu Telšiai (Mickienė 2006: 27–30). Podle autorky takové výzkumy ukazují specifika tvoření toponym v mikroregionu i slovotvorné zvláštnosti příznačné pro pojednávanou třídu toponym. Lokální výzkumy doplňuje také studie agronym severní části střední Litvy (Endzelytė 2004: 80–89). Tento článek z hlediska tvoření, struktury a sémantiky pojednává o agronymech okresů Joniškis, Pakruojis a Pasvalys, které jsou v současnosti známy a doloženy. Místní jména severní části střední Litvy se sufixem –išk– (varianty obou rodů a čísel) jsou rozebrána v dalším autorčině článku (Endzelytė 2004a: 1–10). Z hlediska tvoření a původu byla hodnocena toponyma, která jsou podle autorky doložena ve všech třídách místních jmen: názvech sídel, vodních objektů a pozemků. Za zmínku stojí také články Grasildy Blažienė, které se zabývají názvy polí panství Kirpėnai (Blažienė 1986: 37–42) a přinášejí přehled názvů polí, luk, údolí, lesů, kopců, cest a dalších objektů zaznamenaných ve sbírkách pruských místních jmen (Blažienė 2005: 27–41). Tato toponyma, shromážděná z písemných pramenů, autorka navrhuje označovat jako názvy pozemků nebo názvy neobydlených míst. V terminologickém systému slovanské toponomastiky se užívá mezinárodní termín agronym pro jeden druh toponym. Jde o názvy různých pozemků, parcel, ploch, zoraných polí, půd, polí a úseků (řec. ἄγρος – pole, oraniště) (Podoļskaja 1978: 27). Vzhledem k tomu, že tento článek pojednává o jednom podtypu místních jmen označujícím určité podobné objekty zemského povrchu (oraniště, obdělávanou půdu, půdy, pastviny, louky, parcely, pozemky apod.), tedy o agronymech, bude se dále důsledně užívat termín agronym. V případě potřeby se synonymně užívají termíny místní jméno, toponymum. Předpokládá se, že při dalším zkoumání agronym odvozených jak z apelativ, tak z jiných místních jmen, při pojednání o nejčastějších způsobech vzniku těchto odvozenin, při vyvozování závěrů o hlavních tendencích jejich tvoření atd. se z stylistických 98 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronimų darbo bruožai důvodů bude kromě již uvedených užívat termín název pozemku (názvy pozemků) v užším významu1. Článek je uspořádán podle původu místních jmen (agronym), tj. uvádí místní jména stejného původu2, avšak různých slovotvorných typů a způsobů. Nejprve jsou uvedena primární a pomnožná agronyma, po nich všechna sekundární agronyma odvozená koncovkami, sufixy a prefixem, dále agronyma složená a víceslovná3. Cílem je zjistit slovotvorné tendence agronym osobního původu zaznamenaných v meziválečném období z živé řeči. Článek se pokouší určit zvláštnosti uvedených slovotvorných typů a způsobů v této aree, zjistit, jaké sufixy se užívají při tvoření sufixálních odvozenin a jaká je jejich produktivita, a objasnit tendence ve tvoření agronym skládáním a kompozicí apod. Při odvozování agronym od osobních jmen se tato jména nejprve hledají v pramenech litevské antroponymie – v Slovníku litevských příjmení (LPŽ), Slovníku původu litevských křestních jmen (LVKŽ5), v rejstříku osobních jmen v monografii Zigmasa Zinkevičiuse Litevská osobní jména; v případě potřeby apelativního označení osoby, etnonyma a podobných údajů se používá elektronické vydání Slovníku litevského jazyka (LKŽe). Zvláště důležitým zdrojem pro doložení rekonstruovaných osobních jmen je abecední kartotéka historických osobních jmen uchovávaná ve fondech Oddělení onomastiky Ústavu litevského jazyka (IAK). Bylo jí využito ve 48 případech (~7%). Tato sbírka osobních jmen byla využita také tehdy, když bylo třeba doložit rekonstruované osobní jméno4, vzniklé na základě apelativního označení osoby vyjadřujícího povolání, původ, vzhledové či povahové rysy apod. (Desetnikowa, Kalwis, Kažameks, Krewcius, Kudrys, Rymarž, Szaltyłz, Źziauciowa aj.). 1 Všechna místní jména jednoho valsčiaus v Marijampolském kraji rozdělila autorka podle druhu označovaných objektů (Sviderskienė 2005: 94) do tří hlavních skupin: hydronyma, názvy sídel a názvy různých dalších objektů zemského povrchu (oranišť, vyvýšenin, obdělávané půdy, půd, jam, rašelinišť, pastvin, hor, kopců, cest, polí, rovin, lesů, luk, ostrovů, stezek aj.). Tato posledně uvedená místní jména, tedy celý soubor, byla v článku označována jako názvy pozemků; předpokládalo se, že tento termín nejlépe vystihuje vlastní názvy zemského reliéfu, a to jak větších objektů (drimonym, oronym aj.), tak menších (agronym, dromonym aj.). Předpokládá se, že tento přístup bude zachován i nadále. Termín název pozemku bude užíván jak v širším (při označení souboru objektů zemského povrchu), tak v užším významu (při označení jednotek jednoho podtypu místních jmen – agronym). 2 Z hlediska původu se agronyma dělí na agronyma jasného původu (odvozená od osobních jmen, odvozená od apelativních označení osob) a agronyma možného dvojího původu. 3 Vychází se ze strukturně-gramatické klasifikace, kterou Aleksandras Vanagas vytvořil pro výzkum hydronym (Vanagas 1970: 25). 4 Při zkoumání agronym osobního původu se věnuje značná pozornost údajům o rozšíření apelativ a onym, z nichž jsou odvozena, i samotných zkoumaných agronym. Rekonstruovaná osobní jména se obvykle dokládají historickými osobními jmény zaznamenanými v téže aree nebo v jejím okolí (viz také kapitolu 3). Straipsniai / Articles 99 ALL_62_63_maketas.indd 99 2011.06.17 08:24:04 DALIA SVIDERSKIENĖ Kromě již zmíněných případů jsou důležité i další případy, kdy bylo možné rekonstruovaný etymon doložit pouze na základě dostupných údajů z historické antroponymie, tj. prostřednictvím nedoložených osobních jmen. To zvyšuje hodnotu publikovaného materiálu. Kromě toho jsou mnohá vysvětlení původu agronym popsaná v článku zveřejněna poprvé. Výzkum ukázal, že při hledání osobních jmen, apelativních označení osob apod. pro doložení základového slova (etymonu) je třeba zmínit také polské (28 – ~4%)5 a v jednotlivých případech i německé (4 – ~0,6%) zdroje osobních jmen. Osobní jména, z nichž jsou odvozena agronyma Marijampolského okresu zaznamenaná v meziválečném období, tedy fungují nejen v litevském, ale i v jmenném systému uvedených jazyků – jde nejen o litevská, ale také o polská6 či německá osobní jména. Je třeba upozornit, že užívají-li se pojmy litevská, polská, německá osobní jména, míní se tím souhrn litevských, polských a německých osobních jmen, nikoli jejich genetický původ7. Analýza agronym vychází ze 725 zápisů místních názvů zaznamenaných v meziválečném období ve třinácti valských správních jednotkách Marijampolského okresu8. Článek objasňuje slovotvorbu a původ 627 různých místních názvů (opakující se lexémy tvoří pouze ~13% (98 případů)). Má se za to, že zveřejněná základová slova (etymony) lze považovat také za zárodky etymologického výkladu místních názvů analyzovaných v tomto článku; mohly by doplnit, nebo dokonce podpořit vysvětlení původu dalších dosud neprozkoumaných místních názvů Litvy. Článek uvádí autentické názvy pozemků zaznamenané z živého jazyka, jejich varianty přízvuku a rodu. Není-li místní název podle meziválečných údajů opatřen přízvukem nebo je-li jeho přízvuk nejasný či nespolehlivý, v článku se přízvuk nevyznačuje. U každého místního názvu jsou uvedeny odkazy na pojmenované objekty a jejich lokalizaci9. Poté, co je vysvětlen původ agronyma, uvádějí se odkazy na prameny pouze v jednotlivých případech10, aby se předešlo opakování. Tato studie areálové toponymie začíná analýzou primárních a pomnožných agronym. 5 V tomto i dalších případech se výsledky výzkumu vyjadřují nejen v číslech, ale také v procentech; v závorkách se nejprve uvádí počet reprezentantů a za pomlčkou procentuální vyjádření tohoto počtu. 6 Jako první upozornila na vrstvu litevské toponymie svědčící o úzkých vazbách mezi litevskou a polskou onymií Vitalija Maciejauskienė (Maciejauskienė 2006: 218–236). Onomastička popsala význam polských příjmení a dalších osobních jmen při vysvětlování původu části místních názvů uvedených ve Slovníku místních názvů Litvy (dále LVŽ). 7 Plačiau žr. Maciejauskienė (1997: 108–109). 8 Plačiau apie tarpukario Lietuvos anketų duomenis žr. Sviderskienė (2005: 93). 9 Vycházelo se z již sestavených seznamů zkratek LVŽ. 10 Uvádí se odkaz na abecední kartotéku historických osobních jmen uchovávanou ve fondech Oddělení onomastiky Ústavu litevského jazyka, označenou zkratkou IAK, a také odkazy na několik souborů polské a německé antroponymie (slovníků) a slovníků apelativní slovní zásoby těchto jazyků, z nichž mnohé jsou vícesvazkové. Seznam odpovídajících zkratek je uveden na konci článku spolu s odkazy na další prameny. 100 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII ALL_62_63 maketas.indd 100 2011.06.17 08:24:04 Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronomų darbo bruožai 1. AGRONYMA ODVOZENÁ OD OSOBNÍCH JMEN V Marijampolském kraji jich bylo zaznamenáno 549 (~76% všech místních názvů vybraných pro výzkum). 1.1. Primární agronyma Za taková se považují agronyma, která v průběhu tvoření nezískala žádné další formanty. Tyto místní názvy jsou totožné s osobními jmény, od nichž jsou odvozena: Barbāra např. Lbv: os. jm. *Barbara, srov. pol. křest. jm. Barbara (SIP 44), pol. příjmení Barbara (SNP I 171); Bagdžius např. Gdl: příjmení Bāgdžius, Bagdžius11; Brūžikas louka Vv: příjmení Brūžikas12. Bylo zaznamenáno jediné agronymum v množném čísle, tzv. pluralia tantum. Jeho formálním slovotvorným ukazatelem je číslo: Duōbiniai např. Ldvn: příjmení Duōbinis. 1.2. Odvozená agronyma 1.2.1. Odvozeniny s koncovkou. Derivačním znakem těchto odvozenin je koncovka, která souvisí se změnou rodu. Byly zaznamenány odvozeniny s koncovkami -a a -ė(s), vzniklé z osobních jmen: -a: Kasčiuk-a např. Igl: příjmení Kasčiūkas; -ė(s): Alvitišk-ė např. Klvr: os. jm. *Alvitiškis, srov. os. jm. Stanislauм Alwiciel3kaitis 1631 (IAK); Baranaūsk-ė např. Klvr: příjmení Baranaūskas apod.; Delnick-ė např. Prn: příjmení Delnickas; Gōtlib-ė např. Gdl: příjmení Gōtlibis; Graīn-ė např. Igl: příjmení Grainys; Grīn-ė např. Igl: příjmení Grīnius; Rol-ė např. Krsn: příjmení Rolys; Šmarlak-es např. Prn: os. jm. *Šmarlakas apod., srov. os. jm. Jurgis Szmorlak 1629 (IAK); Šeškausk-ė např. Klvr: příjmení Šeškauskas apod. 1.2.2. Odvozeniny s příponami. K jejich tvoření se používá 20 přípon (počítáme-li varianty obou rodů a čísel): 14 litevského (baltského) původu -aitė, -ėlis, -iena, -ienė, -ija, -inė(s), -inis, -ynė, -iškė(s), -iškiai, -iškis, -lė, -okas a 8 slovanského původu -anas, -auka, -ava, -avas, -čizna, -enk-, -k-, -ova. Agronyma jsou dále uváděna abecedně podle přípon: -aitė: Dibišk-aitė např. Lbv: os. jm. *Dibiška apod., srov. os. jm. Dibā (Zinkevičius 2008: 576), pol. příjmení Diba (SNP II 423); Kratuk-aitė vesnice Vv: os. jm. *Kratukas apod., srov. příjmení Kratiūkas; -anas: Kališ-anas vesnice Klvr: příjmení Kališius; 11 Název louky by bylo možné považovat také za odvozeninu s koncovkou -(i)us od příjmení Bagdýs. 12 Název roviny by zřejmě bylo možné hodnotit také jako odvozeninu s příponou -ikas od příjmení Brūžas. Straipsniai / Articles 101 DALIA SVIDERSKIENĖ -auka: Nan-áuka dr. Ldvn: pvd. Nanis, Nanỹs; -ava: Scin-avà pv. Lbv: avd. *Scina ar pan., srov. pvd. Scìnskas; -avas: Kasper-āvas pv. Lbv: avd. Kāsperas; -čižna: Dumašev-čižna ar. Prn: avd. *Dumaševas ar pan., srov. (?) rus. pvd. Думашов (SA II 364), pvd. Dumašius; -ėlis: Martyn-ėlis pv. Ldvn: avd. Martýnas; -enk-: Žōj-enkos gn., pv. Klvr – lze spojovat s pol. křestním jménem Zoja (SIP 432–433); -iena: Glambok-iena pv. Igl: pvd. Glambokas; Kabak-iena dr. KzR: pvd. Kābakas; Palčijon-iena pv. Igl: avd. *Palčijonis ar pan., srov. pvd. Palcas; -ienė: Aud-ienė dr. KzR: avd. *Audys ar pan., srov. pol. pvd. Auda (SNP I 94), pvd. Audickas; -ija: Grič-ijà pv. Igl: pvd. Gričius; -inė(s): Abrom-inė drb. ž. Mrj: avd. Abrōmas; Aiduk-inė drb. ž., pv. Igl: pvd. Aidūkas ar pan.; Arminait-inė drb. ž. Mrj: pvd. Armináitis; Bender-inė pv. Mrj: pvd. Bẽnderis; Bielsk-inė pv. Mrj: pvd. Bíelskis ar pan.; 102 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII ALL_62_63 maketas.indd 102 2011.06.17 08:24:04 Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronomų darybos bruožai -ynė: Abrom-ynė (|| Žydynė) 1. Mrj: avd. Abrõmas; Alaburd-ynė dr. Vv: pvd. Alabùrda; Aleksait-ynė ar. KzR: pvd. Aleksáitis; Ališausk-ynė pv. Ss: pvd. Ališáuskas ar pan.; Andriulait-ynė drb. ž. Ldvn: pvd. Andriuláitis; Andriuš-ynė (|| Bačynė) ar., pv. KzR: pvd. Andriušis; Antan-ynė ar. Klvr, dr. Mrj, pv. KzR: v. Antãnas; Avižien-ynė dr. Ss: pvd. Avižienis ar pan.; Ažuolait-ynė pv. Ss: pvd. Ažuoláitis; Babijon-ynė ž. Vv: pvd. Babijõnas; Bacevič-ynė ar. Klvr: pvd. Bacẽvičius; Bač-ynė (|| Andriušynė) ar., pv. KzR: pvd. Bačỹs; Baltait-ynė drb. ž. KzR: pvd. Baltáitis; Baltrukon-ynė ar., drb. ž. Mrj: pvd. Baltrukónis; Baluk-ynė dr. Ss: avd. *Balukas ar pan., srov. pvd. Balukẽvičius; Barisausk-ynė drb. ž., pv. KzR: pvd. Barisáuskas; Barkausk-ynė pv. Klvr: pvd. Barkáuskas ar pan.; Bartušk-ynė pv. Igl: pvd. Bartuška; Baumon-ynė 1. Ss: pvd. Baũmonas; Bazil-ynė ar. KzR, pv. Igl: pvd. Bazìlius; Belick-ynė dr. Ss: pvd. Belìckas; Bubel-ynė pv. Ss: pvd. Bùbelis; Bùčait-ynė dr. Ss: pvd. Bučaitis; Bučinsk-ynė drb. ž. Mrj: pvd. Bučinskas ar pan.; Car-ynė ar. KzR: avd. *Carys ar pan., srov. pol. pvd. Caris (SNP II 13); Čirvinsk-ynė dr., pv. Ss: pvd. Čirvinskas ar pan.; Damansk-ynė pv. Klvr: pvd. Damánskas ar pan.; Degut-ynė ar. KzR: pvd. Degùtis, srov. lit. degùtis, -ė, kdo pálí dehet a zabývá se jeho výrobou; Dembinsk-ynė dr., pv. Ss: pvd. Dembinskas; Draugel-ynė ar., pv. KzR: pvd. Draugẽlis; Doyd-ynė ar. Šil: avd. Dõydas; Dubick-ynė dr., pv. Ss: pvd. Dubickas ar pan.; Ferenc-ynė pv. Klvr: pvd. Fèrenca ar pan.; Frank-ynė pv. KzR: pvd. Fránka ar pan.; Garkausk-ynė dr. KzR: pvd. Garkáuskas; Gelėž-ynė pv. Klvr: pvd. Gelẽžius; Girait-ynė dr., pv. Mrj: pvd. Girãitis; Gražul-ynė pv. Klvr: pvd. Gražùlis; Grig-ynė dr. Ss: avd. Grìgas; Grin-ynė pv. Mrj: avd. Grìnius; Grisk-ynė 1., pv. Lbv: pvd. Grìška; Gutausk-ynė drb. ž. KzR: pvd. Gutáuskas ar pan.; Jakait-ynė 1. Lbv: pvd. Jakáitis; Jakšt-ynė dr. Ss: pvd. Jãkštas; Janulait-ynė drb. ž. Mrj: pvd. Januláitis; Janut-ynė 1. Ss: pvd. Janùtis; Jãsait- ynė dr. Ss: pvd. Jasáitis; Jaudeg-ynė ar. Mrj: pvd. Jáudegis; Jer-ynė dr. Mrj: pvd. Jerỹs; Jes-ynė pv. Ss: pvd. Jesỹs; Jonkait-ynė dr. Ldvn: pvd. Jonkáitis; Jurg-ynė drb. ž. KzR: v. Jùrgis; Jūr-ynė dr., pv. Igl: pvd. Jū̃ras; Jurgelevič-ynė drb. ž. Lbv: pvd. Jurgelẽvičius; Jurgel-ynė dr. Mrj: pvd. Jur̃gelis ar pan.; Jurkš-ynė dr. Ss: pvd. Jur̃kšas ar pan.; Jusel-ynė drb. ž. Mrj: pvd. Jùselis; Jušk-ynė dr. Igl: pvd. Juška; Kačion-ynė pv. Ss: pvd. Kačiõnis ar pan.; Kasparait-ynė drb. ž. KzR: pvd. Kasparáitis; Kazl-ynė ar. KzR: pvd. Kãzlas; Kerut-ynė ar., dr. KzR: pvd. Kerùtis; Konstant-ynė drb. ž. KzR: avd. Konstantìnas; Kvietkausk-ynė ar. KzR: pvd. Kviet-káuskas ar pan.; Lazausk-ynė ar. Šil: pvd. Lazáuskas; Leib-ynė dr. Ss: avd. *Leibys ar pan., srov. avd. Andrea Leybus 1685–1731 (IAK); Listapėdsk-ynė pv. KzR: pvd. Listapėdskas; Mač-ynė dr. Ss, drb. ž. KzR: pvd. Mačỹs; Matuk-ynė drb. ž., pv. KzR: avd. Matùkas; Maus-ynė 1. Ldvn, pv. Mrj: avd. *Mausis ar pan., srov. avd. Wojciech Mauszas 1662 (IAK); Mažet-ynė drb. ž. Ss: pvd. Mažė̃tis; Mejer-ynė sklp. Vv: pvd. Mejeris ar pan.; Mendel-ynė pv. Lbv: pvd. Meñdelis; Migausk-ynė 1., pv. Klvr: pvd. Migáuskas ar pan.; Miliausk-ynė (t. Miliauckynė) drb. ž. Mrj: pvd. Miliáuskas ar Straipsniai / Articles 103 ALL_62_63 maketas.indd 103 2011.06.17 08:24:05 DALIA SVIDERSKIENĖ apod.; Minuk-ynė vesnice, Mrj: osobní jméno *Minukas, srov. příjmení Miniùkas; Mokol-ynė vesnice, Mrj: příjmení Mõkola nebo podobně; Motiej-ynė vesnice, KzR: křestní jméno Motiejus; Navik-ynė usedlost Šil: příjmení Navìkas; Neimon-ynė vesnice, Ss: příjmení Neĩmonas; Oliadrisk-ynė usedlost Mrj: osobní jméno *Oliadriskis, srov. příjmení Òlis a litevské drìskis, -ė, drìskius, -ė, „roztrhaný“; Ol-ynėvesnice, usedlost Mrj: příjmení Òlis; Pilyp-ynė usedlost Klvr: osobní jméno Pilỹpas; Plėčkait-ynėvesnice, Mrj: příjmení Plečkaitis; Rapuk-ynė usedlost KzR: osobní jméno *Rapukas, srov. osobní jméno Daniel Rapukienas 1678 (IAK); Raudon-ynėusedlost Klvr: příjmení Raudonis nebo podobně; Raul-ynėvesnice, usedlost KzR, předměstí Mrj: osobní jméno Raũlas; Ražānsk-ynėvesnice, usedlost Šil: příjmení Ražānskas; Rubinsk-ynėvesnice Vv: příjmení Rubìnskas nebo podobně; Rupeik-ynėvesnice, usedlost Klvr: příjmení Rupeĩkis nebo podobně; Rūšk-ynėvesnice, usedlost KzR: příjmení Rūškys; Rutkausk-ynėvesnice, usedlost KzR: příjmení Rutkāuskas nebo podobně; Senk-ynėvesnice, usedlost KzR: příjmení Señkus; Silvestr-ynėvesnice, usedlost Mrj: křestní jméno Silvèstras nebo podobně; Skink-ynėvesnice, Mrj: příjmení Skiñkis, Skinỹs; Skuč-ynėvesnice, usedlost KzR: příjmení Skučas nebo podobně; Smail-ynėvesnice KzR: příjmení Smailỹs; Smalensk-ynėvesnice, Mrj: příjmení Smalénskas; Stalakoj-ynėvesnice, Ss: příjmení Stalakójis; Šab-ynėusedlost Ss: příjmení Šãbas; Ščiuk-ynėusedlost Klvr: příjmení Ščiùka nebo podobně; Šmerk-ynėusedlost KzR: osobní jméno *Šmerkys nebo podobně, srov. polské příjmení Szmerk, Szmerka (SNP IX 306); Šnarsk-ynė (též Šnarckynė) usedlost KzR: příjmení Šnárskis; Šneider-ynėusedlost KzR: příjmení Šneĩderis; Šumausk-ynėvesnice Šil: příjmení Šumāuskas nebo podobně; Tamoš-ynėulice Mrj: osobní jméno Tamošius; Taput-ynėvesnice, usedlost Ss: příjmení Taputỹs; Traškausk-ynėvesnice KzR: příjmení Traškāuskas; Ulčinsk-ynėvesnice Ss: příjmení Ulčinskas nebo podobně; Vaitkevič-ynėvesnice Ss: příjmení Vaitkevičius; Vasiliausk-ynėusedlost Lbv: příjmení Vasiliāuskas nebo podobně; Veličk-ynėvesnice Igl: příjmení Velička; Vil imait-ynėvesnice Ss: příjmení Vil imáitis; Virbick-ynėvesnice, Mrj: příjmení Virbickas; Vyšniausk-ynėvesnice Ss: příjmení Vyšniáuskas nebo podobně; Zelik-ynėvesnice, usedlost KzR: osobní jméno *Zelikis nebo podobně, srov. polské příjmení Zelik (SNP X 476), dále srov. osobní jméno Beniamin Zel ikewicz 1810 (IAK); Žebrausk-ynėvesnice Ss: Žebrāuskas nebo podobně; -inis: Bazil-inisvesnice Ss: osobní jméno Bazìlius; -iškė(s): Abrõm-iškėusedlost Gdl: osobní jméno Abrõmas; Adõm-iškėsusedlost Ldvn: osobní jméno Adõmas; Ainor-iškėsusedlost Prn: příjmení Ainõris; Akėl-iškėusedlost Ldvn: příjmení Akėlis; Aksón-iškėvesnice, Klvr: příjmení Aksónas; Aleksyn-iškėusedlost Šil: příjmení Aleksýnas; Ančiõr-iškėsusedlost Ldvn: osobní jméno *Ančioris nebo podobně, srov. příjmení Jančiora, polské příjmení Anczar (SNP I 44); Andžión-iškėusedlost Ldvn: osobní jméno *Andžionis, srov. osobní jméno Christophorus Andzionis 1679 (IAK); Apatkin-iškėusedlost Šil: osobní jméno *Apatkinis nebo podobně, srov. ruské příjmení Апаткин (SA I 370); Apraim-iškėusedlost Klvr: osobní jméno *Apraimas, srov. osobní jméno Efraim (SIP 322); Ašmin-iškėusedlost Prn: osobní jméno *Ašminis nebo podobně, srov. Mathias Aſzminskas 1685–1731 (IAK); Ašmon-iškėvesnice Mrj: příjmení Ašmona, Ašmonas; Ausen-iškėusedlost Ss: příjmení Ausėnas; Bagdõn-iškėusedlost Klvr: příjmení Bagdõnas; Bagdž-iškėusedlost Igl: příjmení Bãgdžius nebo podobně; Baliūn-iškėusedlost Klvr: příjmení Baliūnas; Ba lk-iškėulice, usedlost Klvr: příjmení Bãlkus nebo podobně; Baltok-iškėusedlost Šil: příjmení Baltókas; Baltráit-iškėusedlost Krsn: příjmení Baltráitis; Barbėn-iškėvesnice, Mrj: osobní jméno *Barbėnas, srov. jméno Barbė; Bārtel-iškėvesnice, Klvr: příjmení Bārtelis; Bautr-iškėusedlost Klvr: 104 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII ALL_62_63 maketas.indd 104 2011.06.17 08:24:05 Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronimų darybos bruožai osobní jméno *Bautrus nebo podobně, srov. osobní jméno Catharinam Bawtrucia 1691–1672 (IAK); Bazil-iškėsusedlost Šil: příjmení Bazilius; Belgird-iškėvesnice, Prn: příjmení Belgirdas; Bendār-iškėsvesnice, usedlost Lbv: osobní jméno *Bendaris nebo podobně, srov. osobní jméno Martinus Bendaris 1652–1672 (IAK); Bendorait-iškėvesnice, usedlost Brb: příjmení Bendoráitis; Benedikt-iškėfarma Krsn: křestní jméno Benediktas; Bergel-iškėusedlost Klvr: příjmení Bėrgelis nebo podobně; Bér-iškėusedlost Gdl: příjmení Béris; Bērnot-iškėvesnice Krsn: příjmení Bērnota nebo podobně; Bielėvič-iškėvesnice, usedlost Gdl: příjmení Bielėvičius; Bìgel-iškėusedlost Klvr, usedlost, předměstí Ldvn: příjmení Bìgelis; Bilbōk-iškėusedlost Lbv: příjmení Bìlbokas; Bìž-iškėusedlost Ldvn: příjmení Bižys; Blionc- -iškėsvesnice, usedlost KzR: osobní jméno *Blioncius nebo podobně, srov. (?) příjmení Blionskis; Bòbin-iškėusedlost Klvr: příjmení Bòbina nebo podobně; Botýr-iškėulice, usedlost Gdl, usedlost Klvr: příjmení Botýrius; Braìdž-iškėusedlost Krsn: osobní jméno *Braidžius nebo podobně, srov. osobní jméno Nicolaus Braydzius 1604 (IAK); Braūk-iškėvesnice Klvr: příjmení Braukýs nebo podobně; Brìl-iškėusedlost Lbv: příjmení Brìlius; Bukaun-iškėusedlost Igl: osobní jméno *Bukaunis nebo podobně, srov. (?) příjmení Bukāvičius nebo podobně; Bulot-iškėsusedlost Igl: příjmení Bùlota nebo podobně; Buñk-iškėusedlost Klvr: příjmení Bunkis nebo podobně; Čepùl-iškėusedlost Krsn: příjmení Čepùlis; Dapkiūn-iškėusedlost Klvr: příjmení Dapkiūnas; Denkēvič-iškėusedlost Ldvn: příjmení Denkēvičius; Dìdbal-iškėusedlost Lbv: osobní jméno *Didbalis, srov. příjmení Dìdžbalis; Dìmš-iškėusedlost Ldvn: příjmení Dìmša; Drángin-iškėulice, usedlost Gdl: příjmení Dránginis; Gaĩm-iškėusedlost Brb: příjmení Gaĩmus; Galìn-iškėusedlost Klvr: příjmení Galìnis; Gavėn-iškėpředměstí Klvr: příjmení Gavėnas; Géldot-iškėusedlost Ss: příjmení Géldotas nebo podobně; Grìg-iškėusedlost Klvr, Grig-iškėsusedlost Ss: osobní jméno Grigas; Grigon-iškėvesnice Šil, předměstí Prn: příjmení Grigónis; Grūb-iškėusedlost Ldvn: osobní jméno *Grūbis nebo podobně, srov. (?) příjmení Grùbis, Grubýs; Gurevič-iškėusedlost Krsn: příjmení Gurėvičius; Ìl-iškėusedlost Prn: příjmení Ìlius; Yl-iškėsusedlost Prn: příjmení Ýla; Ymant-iškėusedlost Vv: osobní jméno *Ymantas nebo podobně, srov. osobní jméno Imant (SIP 178); Ind-iškėusedlost KzR: příjmení Ìnda; Ivoš-iškėusedlost Klvr: osobní jméno *Ivošius nebo podobně, srov. příjmení Ivoškà; Jùc-iškėusedlost Klvr: příjmení Jùcius nebo podobně; Jakučion-iškėpředměstí Prn: příjmení Jakučiónis; Jenkel-iškėusedlost Krsn: příjmení Jenkelis; Kačiùl-iškėusedlost Brb: příjmení Kačiùlis; Kalēd-iškėusedlost Ldvn: příjmení Kalėdà; Kamenč-iškėusedlost Lbv: osobní jméno *Kamenčius nebo podobně, srov. (?) polské příjmení Kamienczak (SNP IV 461); Karal-iškėusedlost Klvr: příjmení Karālius; Kātar-iškėvesnice, usedlost Mrj: osobní jméno *Kataris, srov. osobní jméno Stanislaw Katarunes 1638 (IAK); Kavaliauč-iškė (< *Kavaliauciškė < *Kavaliauckiškė < *Kavaliauskiškė) usedlost Ldvn: příjmení Kavaliaúskas nebo podobně; Kazel-iškėusedlost Igl: osobní jméno Kazēlis; Kazlaūč-iškė (< *Kazlaūciškė < *Kazlaūčkiškė < *Kazlaūskiškė) usedlost Vv: příjmení Kazlaūskas nebo podobně; Kaz-ìškėulice Mrj: příjmení Kažýs; Kirìėl-iškėusedlost Klvr: příjmení Kirìėlius; Kisiėl-iškėusedlost Klvr: příjmení Kisiėlius; Kubelč-iškė (< *Kubelciškė < *Kubelckiškė < *Kubelskiškė) usedlost Gdl: příjmení Kubélskas nebo podobně; Kùdab-iškėusedlost Klvr: příjmení Kùdaba; Kuk-iškėvesnice, usedlost KzR: příjmení Kùkas; Labùl-iškėsusedlost Ldvn: příjmení Labùlis; Lang-iškėvesnice Vv: příjmení Lángis; Lank-iškėusedlost Klvr: příjmení Lankis; Lātu-iškėvesnice Vv: příjmení Latvýs; Lebed-iškėpředměstí Prn: příjmení Lebedýs nebo podobně; Leimon-iškėsvesnice, usedlost Igl: příjmení Leĩmonas; Lenc-iškėvesnice, usedlost Brb: příjmení Lèncas; Lietūvn-iškėusedlost Ldvn: osobní jméno *Lietūnis nebo podobně, srov. příjmení Lietuvnikas; Lipinč-iškė (< *Lipinciškė < *Lipinckiškė < *Lipinskiškė) vesnice Gdl: příjmení Straipsniai / Articles 105 ALL_62_63_maketas.indd 105 2011.06.17 08:24:05 DALIA SVIDERSKIENĖ Lipińskas; Lukaševič-iškė statek Klvr: příjmení Lukaševičius; Lukin-iškės vesnice, osada Lbv: osobní jméno *Lukinis nebo podobně, srov. polské příjmení Łukin (SNP VI 76); Lukoš-iškė osada Prn: příjmení Lukošius; Mačiulion-iškė osada Igl: příjmení Mačiuliónis; Malažinč-iškė (< *Malažinčiškė < *Malažinckiškė < *Malažinškiškė) statek Ss: příjmení Malažinskas; Martyn-iškė osada Klvr: osobní jméno Martýnas nebo podobně; Mažeik-iškė statek Gdl: příjmení Mažéika; Medel-iškės osada Prn: příjmení Medẽlis; Mikelion-iškė osada Klvr: příjmení Mikeliónis nebo podobně; Miketón-iškė vesnice Lbv: osobní jméno *Miketonis nebo podobně, srov. litevské mikė́tis ‚ten, kdo koktá, zadrhává se v řeči‘; Mil-iškė (|| Navickiškė) statek, osada Krsn: osobní jméno Mìlius; Miniūk-iškė osada Krsn: příjmení Miniūkas; Misel-iškė osada Gdl: příjmení Miselis; Misiūn-iškės osada Ldvn: příjmení Misiūnas; Miškin-iškės statek Prn: příjmení Miškinis; Mockapetr-iškė statek Prn: příjmení Mõckapetris; Motiej-iškė vesnička Prn: osobní jméno Motiejus; Nagaž-iškė osada Ldvn: osobní jméno *Nagažis nebo podobně, srov. polské příjmení Nagażyna (SNP VI 526); Naujāl-iškė osada Lbv: příjmení Naujālis; Navičk-iškė (|| Mìlišḱė) statek, osada Krsn: příjmení Navičkas nebo podobně; Navik-iškė osada Ldvn: příjmení Navikas; Palion-iškė osada Šil: příjmení Paliónis; Paūl-iškė osada Klvr: osobní jméno Paūlius; Pečiūl-iškė osada Lbv: příjmení Pečiūlis; Pėtr-iškės osada Klvr: vesnice Pėtras; Pietėl-iškė osada Ldvn: příjmení Pietėlis; Pilȳp-iškės osada Lbv: osobní jméno Pilȳpas; Pȳl-iškė osada Klvr: příjmení Pȳlis; Plautūč-iškė || Plautut-iškė osada Krsn: osobní jméno *Plautūčius, *Plautūtis nebo podobně, srov. příjmení Plaučiūnas, osobní jméno Plauczyc 1616 (IAK); Prabul-iškė osada Klvr: příjmení Prabūlis; Prank-iškė statek, vesnice Prn: příjmení Pránka; Radūš-iškė osada Ss: příjmení Radūšis; Rakuč-iškė statek Klvr: osobní jméno *Rakučius nebo podobně, srov. polské příjmení Rakuć (SNP VIII 36); Raūl-iškės osada Lbv: osobní jméno Raūlas; Ražānč-iškė (< *Ražānčiškė < *Ražānckiškė < *Ražānškiškė) statek Gdl: příjmení Ražānskas; Saduk-iškė statek, osada Gdl: příjmení Sadūkas; Salanek-iškė osada Prn: příjmení Salanekas; Savùl-iškė osada Krsn: příjmení Savùlis; Serẽd-iškė osada Klvr: příjmení Serẽdis nebo podobně; Simanait-iškė vesnička Prn: příjmení Simanáitis; Simanáuč-iškės (< *Simanáuciškės < *Simanáuckiškės < *Simanáuskiškės) osada Lbv: příjmení Simanáuskas nebo podobně; Skap-iškė osada Igl: příjmení Skāpas; Skarlūn-iškės osada Igl: osobní jméno *Skarlūnas nebo podobně, srov. Baltromiev Skarliavitis 1619 (IAK), dále srov. Skarla (SNP VIII 442); Smẽlstor-iškė osada Ldvn: příjmení Smẽlstorius; Smetõn-iškė osada Klvr: příjmení Smetõnius nebo podobně; Sodon-iškė statek Šil: příjmení Sodónis; Stān-iškės osada Lbv: příjmení Stanȳs nebo podobně; Stegniūn-iškė vesnice, osada Gdl: příjmení Stegniūnas; Strukānč-iškė (|| Strukānčiškė) osada Igl: osobní jméno *Strukānčius nebo podobně, srov. (?) osobní jméno Marianna Strukanayczia 1764–1786 (IAK); Strukānc-iškė (|| Striukānčiškė) osada Igl: osobní jméno *Strukāncius nebo podobně, srov. (?) polské příjmení Strukan (SNP IX 109); Svitaj-iškėstatek Klvr: osobní jméno *Svitajus nebo podobně, srov. polské příjmení Switaj (SNP IX 181); Šaln-iškė osada Mrj: příjmení Šalnà; Šapal-iškė osada Igl, Prn: příjmení Šapalis nebo podobně; Šerėl-iškėvesnice Klvr: příjmení Šerẽlis; Šklēr-iškė vesnice, osada Brb: příjmení Šklērius; Švern-iškė osada Klvr: osobní jméno *Šverny s nebo podobně, srov. polské příjmení Szwerner (SNP IX 385); Tamùl-iškėstatek, osada, vesnice Brb: příjmení Tamùlis; Treb-iškė statek Vv: příjmení Trebas nebo podobně; Tuinȳl-išlė statek Krsn: příjmení Tuinylà; Ubar-iškė statek Šil: osobní jméno *Ubaras, srov. příjmení Ubaraūskis; Ukėl-iškė statek Ldvn: příjmení Ukelis; Uliau š-iškė osada Šil: osobní jméno *Uliau- 106 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronimų darybos bruožai šius nebo podobně, srov. příjmení Uliáuskas; Uok-iškė osada Lbv: příjmení Uoka; Urbanč-iškė statek Gdl: osobní jméno *Urbančius nebo podobně, srov. příjmení Urbantas; Ūrlik-iškė osada Krsn: příjmení Ūrlikas; Ūtman-iškė vesnice, osada Gdl: příjmení Ūtmanas; Vaitkūn-iškė osada Ldvn: příjmení Vaitkūnas; Valiūk-iškė osada Igl: příjmení Valiūkas; Varnágir-iškė statek Ldvn: příjmení Varnagìris nebo podobně; Vasil-iškė statek Klvr: příjmení Vasilis nebo podobně; Vekč-iškė statek Klvr: osobní jméno *Vekčius nebo podobně, srov. litevské vekčioti, -iója, -iójo ‚mžourat‘; Verbyl-iškė vesnice, osada Gdl: příjmení Verbylà; Vie-vēr-iškė osada Krsn: příjmení Viēveris; Vilnón-iškė osada Brb: příjmení Vilnónis; -iškis, -iškiai: Baĩn-iškis osada Ldvn: příjmení Baĩnis nebo podobně; Brīd-iškis osada Mrj: osobní jméno *Bridys nebo podobně, srov. polské příjmení Brida (SNP I 484), příjmení Bridžius; Bubn-iškiai statek, osada Brb: příjmení Bubnys; Dūd-iškis statek Prn: příjmení Dūdà; Dzing-iškis osada Ldvn: příjmení Dzinga; Juozel-iškiai osada Igl: osobní jméno Juozėlis; Krivìn-iškis osada Igl: osobní jméno *Krivinis, srov. polské příjmení Krzywiń (SNP V 349), příjmení Krivinskas; Kuriel-iškis osada Ldvn: osobní jméno *Kurielis nebo podobně, srov. polské příjmení Kurieła (SNP V 438); Laumak-iškis osada Igl: příjmení Laũmakis; Legẽnz-iškis osada Brb: příjmení Lėgenza; Manel-iškis osada Klvr: příjmení Manẽlis; Mańtvil-iškis osada Mrj: příjmení Mańtvila nebo podobně; Marcin-iškiai (také Marciniški) statek, osada Lbv: příjmení Marcinas; Motiej-iškis statek Ldvn: osobní jméno Motiejus; Pakrūop-iškis osada Klvr: příjmení Pakrūopis; Paulel-iškis osada Mrj: osobní jméno Paulėlis; Petr-iškis osada Gdl: vesnice Pėtras; Rūd-iškis osada Ldvn: příjmení Rūdis nebo podobně; Stōkn-iškis osada Ss: příjmení Stoknius nebo podobně; Šipel-iškis osada Igl: příjmení Šipelis; Švern-iškė osada Klvr: osobní jméno *Švermys nebo podobně, srov. polské osobní jméno Szwerner (SNP IX 385); Žynel-iškis statek, osada Ss: příjmení Žynėlis; -k-: Danìl-k-a osada KzR: příjmení Danilà; David-k-a osada Lbv: příjmení Dãvidas; Mari-ján-k-a osada Lbv: osobní jméno *Marijana nebo podobně, srov. polské příjmení Marian (SNP VI 201), osobní jméno Marijonà, příjmení Marjánskas; Tomaš-k-à osada Lbv: příjmení Tomašius; -lė: Šnapšt-lė statek Gdl: příjmení Šnapštys nebo podobně; -okas: Šver-okas osada Brb: příjmení Šverys; -ova: Lapuk-òva osada Lbv: příjmení Lapùkas. Údaje o produktivitě přípon zkoumaných agronymů jsou uvedeny v tabulce 1 v příloze; přípony jsou v ní rozděleny podle původu a seřazeny podle počtu odvozenin. Z tabulky vyplývá, že nejproduktivnějšími příponami při tvoření agronym osobních jmen jsou -iškė(s) (167 — ~44%) a -ynė (122 — ~33%), poněkud méně produktivní jsou -inė(s) (46 — ~12%) a -iškis, -iškiai (22 — ~6%). Jen ojedinělé případy dokládají rozmanitost dalších zmíněných litevských (baltských) a slovanských přípon. Nejproduktivnější přípony agronymů s -in-, -išk- plní posesivní funkci. Odvozeniny s příponou -ynė, vytvořené z osobních jmen, označují ve zkoumané oblasti místa, kde lidé žijí nebo žili (srov. Ambrazas 2000: 55). Výzkum ukázal, že v procesu tvoření agronym převažují litevské (baltské) přípony, zatímco odvozenin vytvořených pomocí slovanských přípon je málo. 1.2.3. Zaznamenán byl pouze jeden prefixální derivát — Pa-lišenkÿs osada Lbv: osobní jméno *Lišenka nebo podobně, srov. polské příjmení Liszeńska (SNP V 616). Straipsniai / Articles 107 ALL_62_63 maketas.indd 107 2011.06.17 08:24:05 DALIA SVIDERSKIENĖ 1.3. Složené agronymy (kompozita) Protože kompozita jsou determinativní útvary13, jejichž první člen14 určuje, vymezuje druhý, pozornost se tedy obrací k druhému, určovanému členu. Po zhodnocení druhých členů kompozit se ukázalo, že jimi jsou obecná podstatná jména: 1) různé fyziografické a topografické termíny (balà, daržas, kálnas, kãmpas, laũkas, miškas, pieva, raistas, šaltinis, ùpė, vietà); 2) názvy objektů a další pojmenování související s lidským prostředím, činností apod. (alksnynas ‚olšový les, olšinka‘, márgas ‚míra půdy‘, pagirỹs ‚okraj lesa; pole u lesa‘, pìlvas ‚nějaké vyvýšení či vypouklina předmětu‘; pošnė ‚pole, půda; obilí, plodiny‘; skynimas, skýnimas ‚vykácené místo v lese‘). Je třeba upozornit, že agronymy s některými z těchto posledních lexémů v druhých členech mohou být metaforické. Dále jsou kompozita uvedena podle abecedy druhých členů: -alksnyn-: Biélk-alksnynis dr. Ss: pvd. Biėlkus ar pan.; -bal-: Adõm-balė pv. Lbv: avd. Adõmas; Ánz-a-balė pv. Lbv: pvd. Ánza; Bakš-iā-balė pv. Krsn: pvd. Bakšỹs; Barỹs-balė pv. Krsn: pvd. Barỹsas; Brazak-balė pv. Mrj: avd. *Brazakas ar pan., plg. lenk. pvd. Brazek, Brzezak (SNP I 472, 521), Brzozak (ten pat, 525); Bùtk-a-balė pv. Klvr: pvd. Bùtkus ar pan.; Čerešk-ā-balė pv. Lbv: pvd. Čereškà; Česn-a-balis pv. Prn: pvd. Česnà; Čiáušk-a-balė pv. Krsn: pvd. Čiáuška; Daũkš-ia-balė pv. Mrj: pvd. Daukšỹs ar pan.; Derėnič-balė pv. Lbv: pvd. Dėrenčius; Dìl-balė pv. Klvr: pvd. Dìlius; Dulinsk-a-balė (t. Dulಿನckabalė) pv. Klvr: pvd. Dulinskas; Gavien-balė pv. Klvr: pvd. Gavienas; Gib-a-balė || Gi-balė (< Gib-balė) pv. Klvr: pvd. Gìbas; Grablik-a-balė pv. Krsn: pvd. Grãblikas; Graiči-balė pv. Klvr: pvd. Graičius; Grìšk-a-balės pv. Krsn: pvd. Grìškà; Guod-balė pv. Krsn: pvd. Guoda; Ìrš- -a-balė pv. Krsn: avd. *Irša ar pan., plg. avd. Joannes Irſza 1671 (IAK); Jãs-ia-balė pv. Krsn: pvd. Jãsius ar pan.; Jõkš-balė pv. Gdl: pvd. Jõkšas ar pan.; Jõn-balė pv. Krsn: v. Jõnas; Jùrg-a-balė pv. Gdl; Jùrg-ia-balė pv. Krsn: v. Jùrgis; Kalėd-balė pv. Ldvn: pvd. Kalėdà; Kalėdž-balė pv. Ldvn: avd. *Kalėdžius ar pan., plg. pvd. Kalėdà; Katarsk-a-balė pv. Gdl: pvd. Katárskis; Kerùt-a-balė (t. Kerùčabalė) pv. Krsn: pvd. Kerùtis; Kėž-a-balė pv. Gdl: avd. *Kėzas ar pan., plg. pvd. Kéželis, avd. Stanislawowi Kieżiź 1565 (IAK); Kliuč-balė pv. Mrj: pvd. Kliūčius; Lapinsk-a-balė pv. Gdl: pvd. Lapìnskas ar pan.; Levón-balė pv. 13 Dėl termino žr. DLKG (1996: 151); Gaivenis, Keinys (1990: 196); Urbutis (1978: 173). 14 V této kapitole je zdrojem původu prvních členů složených agronym ve všech případech osobní jméno. 15 Původ druhých členů a komponent balà, daržas, duobė, kálnas, kãmpas, kãpai, kãpinės, krántas (krántas), lankà, laũkas, miškas, pieva, raistas, šaltinis, ùpė, vietà, žẽmė, které se velmi často opakují a pocházejí z geografických nomenklaturních termínů obecně rozšířených v litevštině a z jejich zdrobnělých podob (viz 4.1, 4.2), se v článku nevysvětluje. 108 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII ALL_62_63_maketas.indd 108 2011.06.17 08:24:05 Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronimų darbovės bruožai Ldvn: osobní jméno Lev onas; Makaúsk-a-balė (též Makaúckabalė) vesnice Lbv: srov. příjmení Makaúskas; Māt-a-balėvesnice Klvr: osobní jméno Mãtas; Nẽmur-balėvesnice Mrj: srov. příjmení Nẽmuras apod.; Noc-iã-balėvesnice, pole Lbv: srov. příjmení Nocỹs; Padel-balỹsvesnice Brb: osobní jméno *Padelis apod., srov. osobní jméno Padeleytis 1704 (IAK); Pálš-ia-balėvesnice Klvr: srov. příjmení Pálšis apod.; Paũl-ia-balėvesnice Ldvn: osobní jméno Paũlius; Pētr-a-balėvesnice Lbv: osobní jméno Pētras; Plauč-ia-balėvesnice Krsn: osobní jméno *Plaučius apod., srov. osobní jméno Plauczyc 1616 (IAK); Puzin-balėvesnice Klvr: srov. příjmení Pūzina apod.; Rōž-balėvesnice Lbv: srov. příjmení Róžas; Saliamón-balėvesnice Lbv: srov. příjmení Saliamonas; Sausān-balėvesnice Lbv: osobní jméno *Sausanas apod., srov. osobní jméno Sawsiąs 2. pol. 16. stol. (IAK), příjmení Sausanãvičius; Slavik-balėvesnice Klvr: srov. příjmení Slavikas; Smaits-balė (< Smaitskbalė) vesnice Krsn: srov. příjmení Smaitskis; Šāb-a-balėvesnice Mrj: srov. příjmení Šābas; Šilan-balėvesnice Mrj: osobní jméno *Šilanas, srov. příjmení Šilánskas; Šipūn-balėvesnice Ldvn: osobní jméno *Šipūnas, srov. příjmení Šipas, Šipūlis; Šlek-balėvesnice Mrj: srov. příjmení Šlekỹs; Štuk-ia-balėvesnice Igl: srov. příjmení Štukà apod., srov. německá osobní jména Stucke, Stuke, Stugk (Gottschald 1954: 560–561); Tranciūn-balėvesnice Lbv: osobní jméno *Tranciūnas, srov. polské příjmení Tranc (SNP IX 573); Tričk-a-balėvesnice Lbv: osobní jméno *Trička, srov. polské příjmení Triczka (SNP IX 584); Valiūn-balėvesnice Gdl: srov. příjmení Valiúnas; Žiūžǯd-a-balėvesnice Ldvn: srov. příjmení Žiūǯždà; –darž-: Adom-daržispole KzR: osobní jméno Adōmas; Jurk-a-daržisvesnice Igl: srov. příjmení Jurkus apod.; Liauk-a-daržispole Igl: srov. příjmení Liáukas; Marāž-daržiszahrada vesnice Klvr: srov. příjmení Marāžas; Mauš-ia-daržispole Ss: osobní jméno *Maušis apod., srov. osobní jméno Wojciech Mauszas 1662 (IAK); Saldūk-daržisvesnice Mrj: srov. příjmení Saldūkas; Šaln-ā-daržisvesnice KzR: srov. příjmení Šalnà; Šyvōk-daržispole Gdl: srov. příjmení Šyvōkas; Vasil-daržisvesnice Ss: srov. příjmení Vasilis apod.; –died-: Step-ā-diedisvesnice Gdl: osobní jméno Stēpas; –kaln-: Baidō-kalnis (< *Baidok-kalnis) vesnice Krsn: srov. příjmení Baidōkas; Dal-i-kalnisvesnice Klvr: osobní jméno Dalis (Zinkevičius 2008: 593) apod.; Jezupat-kalnisvesnice Klvr: osobní jméno *Jezupatas apod., srov. jména Juozapãtas, Juozapatà; Kāč-ia-kalniszahrada vesnice Gdl: srov. příjmení Kāčas apod., srov. polské osobní jméno Kacz (Rospond 1973: 236), německé osobní jméno Kaatz (Gottschald 1954: 356); Marm-a-kalnispole Brb: srov. příjmení Marmà apod.; Stasiu-kalnis (< *Stasiuk-kalnis) pole Igl: osobní jméno Stasiūkas; Vaičiūn-kalniszahrada vesnice Igl: srov. příjmení Vaičiūnas; –kamp-: Dùl-ia-kampiszahrada, pole Gdl: srov. příjmení Dulỹs apod.; –lauk-: Gudỹn-laukėvesnice Mrj: srov. příjmení Gudỹnas; Kuk-a-laukėvesnice Gdl: srov. příjmení Kùkas; –marg-: Kazūk-margisvesnice Mrj: osobní jméno *Kazukas apod., srov. příjmení Kazukaitis; Liči-margisvesnice Šil: srov. příjmení Liči s; –mišk-: Pald-a-miškėvesnice Igl: osobní jméno *Palda apod., srov. německé osobní jméno Pold (Gottschald 1954: 469), příjmení Paldáuskas; –pagir-: Gavīen-pagirisvesnice Krsn: srov. příjmení Gavīenas; –piev-: Bagdōn-pievėvesnice Ss: srov. příjmení Bagdōnas; Balýn-pievėvesnice Brb: srov. příjmení Balýnas; Biėlsk-a-pievėvesnice Igl: srov. příjmení Biėlskus; Bosek-pievėsvesnice KzR: osobní jméno *Bosekas apod., srov. polské příjmení Bosek (SNP I 449); Bračūt-pievėvesnice Ldvn: osobní jméno *Bračūtis apod., Straipsniai / Articles 109 DALIA SVIDERSKIENĖ srov. osobní jméno Ewa Brazutayte 1669 (IAK); Bùbn-ia-pievė louka, Mrj: příjmení Bubnys; Bulōt-pievės louka, KzR: příjmení Bùlota či podobně; Čùpl-ia-pievė louka, Lbv: příjmení Čùplis; Daniėl-pievė louka, Gdl: osobní jméno Daniėlius; Faùst-a-pievė louka, Klvr: osobní jméno Fáustas; Griẽš-pievė louka, KzR: příjmení Griẽšius; Ignas-pievė louka, Klvr: osobní jméno Ignãsius; Jūr-a-pievė louka, Brb: příjmení Jura; Jūr-a-pievė louka, KzR: příjmení Jūras; Juršk-pievė louka, Ss: příjmení Jurškas či podobně; Kalẽd-pievė louka, Gdl: příjmení Kalẽda; Karál-pievė louka, Igl: příjmení Karãlius; Krìnsk-a-pievė louka, Lbv: osobní jméno *Krinskas či podobně, srov. polské příjmení Krynski (SNP V 321); Lung-a-pievėlouka, Gdl: příjmení Lungas či podobně; Lùkš-a-pievė louka, Lbv, Lùkš-a-pievė || Lùkš-a-pievis louka, Lbv: příjmení Lukša; Marč-pievis louka, Klvr: osobní jméno Marčius; Mìkn-a-pievė louka, Krsn: příjmení Miknà; Pẽck-a-pievė louka, Gdl: příjmení Pẽckus; Ragaĩš-pievės louka, Šil: příjmení Ragaĩšis; Ročk-a-pievė louka, Prn: příjmení Ročkà; Runk-pievė louka, KzR: příjmení Runkỹs či podobně; Šemš-ia-pievė louka, Mrj: příjmení Šemšỹs; Šim-pievė louka, Klvr: příjmení Šìmas; Turūt-pievė louka, Klvr: příjmení Turūtà; Vaičiūn-pievė louka, Igl: příjmení Vaičiūnas; Vizbar-pievė (|| Vizbarìnė) louka, Igl: příjmení Vižbaras či podobně; Zar-a-pievė louka, KzR: příjmení Žãras; Ziẽn-pievė louka, Šil: osobní jméno Ziẽnius; -pilv-: Jon-pilvis louka, Klvr: jméno Jõnas; -pošn-: Grink-a-pošnė louka, Gdl: příjmení Grìņkus; -raist-: Abrōm-raistis močál, Prn: osobní jméno Abrōmas; Balk-a-raistis močál, Brb: osobní jméno Bãlkė, Bãlkis či podobně, srov. polská příjmení Bałka, Bałko (SNP I 150); Kajẽck-a-raistismočál, KzR: příjmení Kajẽckas; Kald-a--raistis močál, Brb: osobní jméno *Kalda či podobně, srov. polské příjmení Kolda (SNP V 70); Kāv-a-raistis (|| Kālviairaistis) močál, Gdl: příjmení Kavà či podobně; Kundok-raistis močál, Vv: příjmení Kuñdoka či podobně; Miciūt-raistis močál, Gdl: příjmení Miciūta; Pijōn-raistis močál, Vv: osobní jméno *Pijonas či podobně, srov. polské příjmení Pion (SNP VII 362), německé osobní jméno Pijan (Gottschald 1954: 467); Rudž-ia-raistis močál, Gdl: příjmení Rùdžius či podobně; Stan-a-raistis močál, Klvr: osobní jméno Stanỹs či podobně; -skynim-: Akleĩ-skynimis pole, Prn: osobní jméno *Aklejus či podobně, srov. německé osobní jméno Ackley (Gottschald 1954: 160); -šaltin-: Gieb-šaltinis pramen, Klvr: příjmení Giẽbas; -(i)up-: Samuol-iupis potok, Prn: příjmení Samùolis; -viet-: Blaz-a-vietė pole, Klvr: příjmení Blãžas; Bylo zjištěno, že v zkoumané oblasti se agronyma této skupiny tvoří skládáním s obecným podstatným jménem, které častěji označuje geografickou situaci oblasti (126 – ~94%) než pojmenování spojená s lidským prostředím (8 – ~6%). Bylo zaznamenáno mimořádně mnoho složenin s lexémy balà (57 – ~43%) a pieva (25 – ~19%) ve druhých částech. To pravděpodobně odráží proměny přírodních podmínek a krajiny, kdy mnoho vlhkých míst (v tomto případě bažin) získalo jiný objektový status a přešlo do skupiny zkoumaných onym označujících jiné objekty zemského povrchu (nejčastěji louky). Z hlediska slovotvorného významu lze agronyma probíraná v této kapitole považovat za posesivní, tedy za útvary vyjadřující příslušnost. 110 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII ALL_62_63 maketas.indd 110 2011.06.17 08:24:06 Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronomų darybos bruožai 1.4. Složené agronymy V této skupině sekundárních místních jmen se rozlišují genitivní a kvalifikační agronymy16. 1.4.1. Genitivní agronymy. Ve srovnání s kvalifikačními agronymy tvoří genitivní většinu (poměr v číslech 19: 1, v procentech – 99%: 1%). Jejich první členy jsou vyjádřeny zřejmě genitivem osobních jmen někdejších vlastníků, druhé členy tvoří geografické nomenklaturní termíny a názvy objektů souvisejících s lidským prostředím a činností, jakož i jiné názvy (poměr posledně uvedených mezi sebou je přibližně vyrovnaný): Baikio duobė např. Prn: pvd. Baikỹs; Daņgėlo lankūtė např. Ss: avd. *Dangėlas, srov. avd. Dangels 1769–1822 (IAK), pvd. Dangėlaitis; Jonėlio kalnas dr. Igl: avd. Jonėlis; Karalių pievukės např. Klvr: pvd. Karãlius; Kãsparo pieva např. Lbv: avd. Kãsparas; Krasėnkos kal̃nas ar. Krsn: avd. *Krasenka, srov. pol. pvd. Krasienko (SNP V 263); Kurmanãvičiaus žẽmė ar. Prn: pvd. Kurmanãvičius; Magdės alksnynas např. Klvr: v. Magdė a lit. alksnynas ‚olšový les, olšinka‘; Pauliuškos uosynas ar. Krsn: avd. *Pauliuška, srov. pol. pvd. Pawluszko (SNP VII 242), a lit. uosynas ‚jasanový les‘; Pečiūko plỹnė např. Klvr: pvd. Pečiukas a lit. plỹnė ‚otevřené místo, rovina‘; Ruodžių krantas dr. Brb: avd. *Ruodys nebo podobně, srov. avd. Petrelis Ruodaitys 1662 (IAK); Senkų rėvas např. Igl: pvd. Señkus a lit. rėvas ‚rokle, strž, údolí‘; Smailiaus alksnynas např. KzR: pvd. Smailius nebo podobně a lit. alksnynas ‚olšový les, olšinka‘; Spūdžio kalnėlis l. Prn: pvd. Spūdỹs; Šalkauskų senovė ž. Ss: pvd. Šalkáuskas nebo podobně a lit. senóvė ‚dlouho hnojené pole‘; Ulkòvo balà např. Lbv: avd. *Ulkòvas, srov. pol. pvd. Ulkowski (SNP X 17); Urbonų alksnynas např. Igl: pvd. Ūrbonas a lit. alksnynas ‚olšový les, olšinka‘; Vaičiulio Rečius např. KzR: pvd. Vaičiulis a lit. rėčius ‚jizva po zhojené ráně, jizva‘; Veñco balà např. Klvr: pvd. Veñcas. Jak je patrné ze zápisů, genitivní agronymy odvozené od osobních jmen mají posesivní význam. 1.4.2. Byl zaznamenán jediný kvalifikační agronym. Oba jeho členy jako by srostly v jedno slovo. Rozlišovací rys vyjádřený prvním členem není nahodilý ani nesouvisí s určovaným objektem (srov. Vanagas 1970: 274): Šventas Jõnas např. Klvr: lit. šveñtas, -à ‚v křesťanské víře člověk, který proslul mimořádnou zbožností a byl po smrti církví prohlášen za světce, patrona věřících‘ a v. Jõnas. Výzkum ukázal, že ve skupině agronym odvozených od osobních jmen jsou nejproduktivnější deriváty (391 – ~71%). Jejich většinu tvoří sufixální deriváty (380 – ~97%)17. 16 K původu druhých členů, jejich produktivitě aj. viz 1.3. 17 K produktivitě přípon agronym zkoumaných v této kapitole, jejich slovotvorným významům aj. viz 1.2.2. Straipsniai / Articles 111 DALIA SVIDERSKIENĖ Málo produktivních je derivačních útvarů tvořených koncovkou (10 – ~2,5%), předponový derivát byl zaznamenán pouze jeden. Agronymy méně časté skupiny se tvoří skládáním (134 – ~24%)18 a kompozicí (20 – ~4%). Agronymů utvořených bez dodatečných pracovních prostředků bylo zaznamenáno málo (4 – ~0,7%). 2. AGRONYMÁ VZNIKLÁ Z APELATIVNÍCH OZNAČENÍ OSOB V Marijampolském kraji jich bylo zaznamenáno 76 (~10% všech pomístních jmen vybraných pro výzkum). Apelativními označeními osob, z nichž podle předpokladu vznikla agronyma analyzovaná v této kapitole, se vyjadřují řemesla, povolání, rysy vzhledu a povahy, původ (etnonyma)19 aj. Podle toho jsou uspořádány i jednotlivé podkapitoly. Z hlediska tvoření se tato agronyma dělí do skupin: primární, odvozená příponami, složená a víceslovná. Odvozeniny s příponami jsou řazeny podle abecedy přípon, složeniny podle abecedy druhých složek. Zaznamenaná víceslovná agronyma této skupiny jsou pouze genitivní. Všechna mají posesivní význam: genitiv v nich vyjadřuje příslušnost místa k osobě označené apelativem (srov. Savukynas 1963: 239). 2.1. Agronyma vzniklá z apelativních označení osob vyjadřujících řemeslo, povolání apod. 2.1.1. Odvozeniny s příponami: -ynė: Daktar-ynė nebo. Šil: litev. dãktaras ‚lékař‘, srov. příjm. Dãktaras, Daktaris20; -iškė: Grunrãk-iškė pom. jméno Lbv – německého původu, souvisí s něm. grünrock ‚lesník, lovec‘ (Križinauskas 1992: 457); Kapiton-iškė pom. jméno Krsn: litev. kapitõnas ‚vojenská hodnost; důstojník s touto hodností‘. 2.1.2. Složená agronyma (složeniny): -bal-: Laũn-a-balė pom. jméno Ldvn – nejspíše souvisí s pol. łowny ‚dobrý, obratný a hbitý rybář, lovec‘ (SJP II 818); Striėlč-ia-balė pom. jméno Krsn: litev. striėlčius ‚lovec; lesník‘. 18 O původu druhých složek, jejich produktivitě aj. viz 1.3. 19 Dėl termino žr. Gaivenis, Keinys (1990: 60, 208). 20 V tomto i dalších případech jsou pro srovnání uvedena příjmení vzniklá z příslušných apelativních označení osob. Podle údajů LPŽ nejsou v zkoumaném areálu rozšířena, v našem jmenném fondu se však užívají. 112 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronimų darybos bruožai 2.2. Agronyma odvozená od apelativních označení osob popisujících vzhled, povahové rysy apod. Všechna zaznamenaná místní jména jsou příponová odvození: -inė: Šmākš-inė pole Prn: lit. šmākšas ‚žvanil, tlachal‘; -ynė: Kibyz-ynė pole Mrj: lit. kibyza ‚hubený, vysoký člověk; bidlo‘; -iškė: Guogl-iškė děd. Prn: lit. guoglỹs ‚člověk s dlouhým krkem‘; Murmul-iškė pole Šil: lit. murmùlis ‚ten, kdo mluví mumlavě, nesrozumitelně‘, srov. příjmení Murmùlis. 2.3. Agronyma odvozená od apelativních označení osob popisujících původ (etnonym) apod. 2.3.1. Jako samostatné je zaznamenáno jediné primární agronymum: Cigankà pole Lbv: lit. cigankà ‚cikánka‘. 2.3.2. Příponová odvození: -inė(s): Dzūk-inė les Ss: lit. dzūkas, -ė ‚příslušník dzūkského nářečí‘; Prūs-inė pole Klvr: lit. prūsas, -ė²¹; Turk-inė orná půda Ldvn: lit. tur̃kas, -ė ‚člověk tureckého národa‘, srov. příjmení Tur̃kas; Žyd-–inė pole, dvůr KzR, Lbv, děd. Ldvn: lit. žýdas, -ė; -ynė: Žyd-ynė pole Klvr; Žyd-ynė (|| Abromynė) ves Mrj: lit. žýdas, -ė; -iškė: Mozūr-iškė les Prn: lit. mozūras, -ė, srov. příjmení Mozūras; Žyd-iškė pole Klvr; les Gdl: lit. žýdas, -ė. 2.3.3. Složená agronyma (kompozita): -bal-: Cigōn-balės sad Brb: lit. cigōnas, -ė; Maskōl-balė pole Klvr, Krsn: lit. maskōlis, maskōlius, srov. příjmení Maskōlis; Mozūr-balė pole Klvr: lit. mozūras, -ė, srov. příjmení Mozūras; Prancūz-balė pole Lbv, Mrj: lit. prancūzas, -ė; Prūs-balė pole Igl, KzR, Mrj: lit. prūsas, -ė; Žyd-balė 2 pole Klvr, pole Krsn, Lbv: lit. žýdas, -ė;-darž-: Žyd-a-daržis pole Gdl, Šil; Žyd-ā-daržis orná půda Igl; Žyd-a-daržis les, pole Igl: lit. žýdas, -ė;-kaln-: Maskōl-kalnis pole Krsn: lit. maskōlis, maskōlius, srov. příjmení Maskōlis; Prancūz-kalnis les KzR: lit. prancūzas, -ė;-kapin-: Prancūz-kapinės ves Mrj: lit. prancūzas, -ė;-kar-: Žyd-karis les Ss: lit. žýdas, -ė; 21 Aby se předešlo opakování, významy často užívaných apelativních označení osob cigōnas, -ė ‚člověk cikánské národnosti‘, maskōlis, maskōlius ‚Rus‘, mozūras, -ė ‚člověk z etnické skupiny Mazurů‘, prancūzas, -ė ‚člověk francouzského národa‘, prūsas, -ė ‚obyvatel někdejšího Východního Pruska či Klaipėdského kraje, Němec; luterán‘ a žýdas, -ė ‚člověk židovské národnosti‘ nejsou dále v článku uváděny (viz 2.3). Straipsniai / Articles 113 ALL_62_63_maketas.indd 113 2011.06.17 08:24:06 DALIA SVIDERSKIENĖ -lank-: Žyd-lankė louka Mrj: litevsky žydas, -ė „Žid, Židovka“; –lauk-: Žyd-laukis pole Brb: litevsky žydas, -ė „Žid, Židovka“; –piev-: Cigōn-pievė 2 louky Brb: litevsky cigōnas, -ė „Cikán, Cikánka“; Maskōl-pievė louka Lbv: litevsky maskōlis, maskōlius, srov. příjmení Maskōlis; Žyd-pievė 2 str., 3 louky Klvr, louka Lbv, 2 louky Ldvn, louka Mrj, Šil, Vv; Žyd-pievės louka Lbv: litevsky žydas, -ė „Žid, Židovka“; –raist-: Cigōn-raistis louka Šil: litevsky cigōnas, -ė „Cikán, Cikánka“; Žyd-a-raistis louka Klvr: litevsky žydas, -ė „Žid, Židovka“; –rev-: Žyd-revis str., louka Brb: litevsky žydas, -ė „Žid, Židovka“. Zaznamenán je jeden složený název louky, jehož druhým členem je název řeky Šešupė Mrj (LUEV 163): Žyd-šešupė louka Mrj: litevsky žydas, -ė „Žid, Židovka“. 2.3.4. Složené agronymické názvy v genitivu: Prancūzų Kapaï louka Prn: litevsky prancūzas, -ė „Francouz, Francouzka“ a kapaï; Žydo márgas str. Lbv: litevsky žydas, -ė „Žid, Židovka“ a litevsky márgas ‚míra půdy‘. 2.4. Agronymy odvozené od jiných apelativních označení osob 2.4.1. Deriváty se sufixem -iškis: Bób-iškis louka Mrj: litevsky bóba ‚vdaná žena; stará žena, stařena‘, bōbė ‚bába, stařena‘; Ubag-iškis str. Šil: litevsky ùbagas ‚žebrák‘. 2.4.2. Zaznamenán je jeden složený agronym tohoto pododdílu: –piev-: Mērg-a-pievė louka Mrj: litevsky mergà ‚dospělá svobodná žena, dívka; dělnice najímaná hospodářem či kulakem, námezdní pracovnice, služka‘. 2.4.3. Složené agronymické názvy v genitivu: Diēdo rugienėlė louka Ss, Diēdo skýni-mas str., louka Prn – první složky pocházejí z litevského diēdas ‚otec otce nebo matky, dědeček; starý člověk, stařec‘, druhé složky: rugienėlė z litevského rugienėlė, srov. rugiena ‚pole, kde rostlo žito‘, skýnimas z litevského skýnimas ‚vykácené či vymýcené místo v lese‘; Ponių rais-tėlis louka Gdl: litevsky ponià, srov. põnas ‚člověk z privilegované vrstvy; bohatý člověk, statkář, vlastník; hospodář; člověk, který nevykonává fyzickou práci, úředník‘. Výzkum ukázal, že agronymy odvozené od apelativních označení osob se nejčastěji tvoří skládáním (48 – ~63%). První členy složených agronym zkoumaných v této kapitole jsou ve všech případech apelativní označení osob, druhé členy jsou nejčastěji (45 – ~94%) fyziografické a topografické termíny (balà, dãržas, kálnas, kãpinės, lankà, laũkas, piẽva, raístas), ostatní (3 – ~6%) jsou názvy objektů souvisejících s lidským prostředím apod. (-kar- pravděpodobně souvisí s kárti, kãria, kõrė ‚připravit o život zavěšením provazu kolem krku nebo nohou a pověšením‘, rêvas ‚rokle, strž, úžlabina‘). Nejproduktivnější jsou složeniny s lexémem balà a piẽva na druhém místě (15 a 16 – po ~31%). Méně produktivní v této skupině agronym jsou deriváty (21 – ~28%); v tomto areálu jsou všechny utvořeny pomocí sufixů. Produktivnější jsou posesivní 114 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII ALL_62_63 maketas.indd 114 2011.06.17 08:24:06 Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronimų darbo bruožai přípony –in(e)s, –iškė, –iškis (8 – ~38%; 7 – ~33%; 2 – ~9%;); u derivátů s příponou –ynė byly zaznamenány 4 případy – ~19%. Ještě méně agronym vzniká skládáním (6 – ~28%). Všechny zaznamenané složené místní názvy jsou genitivní. Bylo zaznamenáno jedno primární agronymum. Agronymům zkoumaného areálu odvozeným od označení osob podle jejich povolání nejsou vlastní koncovkové ani předponové deriváty. 3. AGRONYMA MOŽNÉHO DVOJÍHO PŮVODU V Marijampolském kraji jich bylo zaznamenáno 100 (~14% všech místních názvů vybraných pro výzkum). Tato agronyma lze spojovat buď s osobním jménem vzniklým z apelativního označení osoby, nebo s apelativním označením osoby. Jelikož jsou obě možnosti původu stejně pravděpodobné a mohou být rovnocenné, uvádějí se vedle sebe a oddělují se konvenčním znakem /, který znamená „na druhou stranu, možný původ z“. Volbu právě tohoto způsobu zápisu vedla snaha vyhnout se velmi častému užívání tohoto slovního spojení v článku. Ve skupině agronym odvozených od osobních jmen nebo od apelativních označení osob vyjadřujících jejich původ (etnonym) (viz 3.3) autorka upřednostňuje apelativní výklad původu, který ve většině případů uvádí na prvním místě. Při určování základového slova (etymonu) byla věnována značná pozornost areálovému rozšíření jak apelativního označení osoby, tak osobního jména, od nichž by mohla být odvozena agronyma Marijampolského kraje. Údaje o rozšíření apelativních označení osob, stejně jako ostatních obecných slov (apelativ), lze nalézt v Lietuvių kalbos žodyne. V případě potřeby, jak již bylo zmíněno, se využívá jeho elektronické vydání. Údaje o rozšíření litevských příjmení se vyhledávají v LPŽ. Při výkladu původu toponym v této kapitole však uvedené prameny nestačily. Ve 20 případech (~20%) bylo nutné opřít se o kartotéku historických osobních jmen. Rekonstruovaná základová slova se nejčastěji opírají o historická antroponymická data zaznamenaná v témže areálu nebo v jeho blízkém okolí; do této kartotéky byla tato data zařazena (opsána) ze seznamů obyvatel patřících k farnosti Daugai, oddací matriky farnosti Lankeliškiai (okres Vilkaviškis)22, matriky křestních zápisů farnosti Nočia, církevních knih Krosny, inventáře Valkininkaiského starostenství a dalších pramenů. 22 Dėl šaltinio apibūdinimo plačiau žr. Maciejauskienė (2008: 138–140). Straipsniai / Articles 115 DALIA SVIDERSKIENĖ Z hlediska slovotvorby se probíraná agronyma Marijampolského kraje dělí do skupin: na primární, odvozená pomocí koncovek a přípon, složená a víceslovná. Odvozeniny s příponami jsou řazeny podle abecedy přípon, složeniny podle abecedy druhých částí. Víceslovná agronyma této skupiny jsou pouze genitivní. Všechna mají posesivní význam. První člen je genitivem osobního jména někdejšího vlastníka místa, které označují, anebo v nich genitiv vyjadřuje příslušnost místa osobě označené apelativem (srov. Savukynas 1963: 238, 239). 3.1. Agronyma odvozená od osobních jmen nebo apelativních označení osob vyjadřujících řemeslo, povolání apod. 3.1.1. Primární agronymum (ve tvaru pluralia tantum): Pinčiukai pole Klvr: osobní jméno *Pinčiukas, srov. osobní jméno Symon Pinczuk 1777 (IAK) / lit. pinčiukas ‚vorař‘. 3.1.2. Odvozeniny s příponami: -inė: Kriauč-inė pole KzR: *Kriaučius, srov. osobní jméno Adam Krewčius 1604 (IAK) / lit. kriaučius ‚krejčí‘; Launink-inė pole Igl: osobní jméno *Launinkas, srov. osobní jméno Adam Łaunik 1625 (IAK) / lit. lãuninkas (–ykas) ‚starosta; představený obce; pomocník představeného obce‘; -ynė: Bendõr-ynė pole Ss: osobní jméno Beñdorius / lit. beñdorius ‚bednář‘; Dielinink-ynė lesní porost, pole KzR: osobní jméno Diẽlininkas / lit. diẽlininkas (–nykas) ‚řezač prken, pracovník pily‘; Katil-ynė les, pole Mrj: osobní jméno Katilius / lit. katilius ‚výrobce, opravář či prodavač kotlů‘; Kubil-ynė les KzR: osobní jméno Kubilius / lit. kubilius ‚výrobce kádí; prodavač kádí‘; Rač-ynė les Lbv, lesní porost v Klvr, KzR, pole Lbv: osobní jméno Rãčius / lit. rãčius ‚výrobce dřevěných součástí povozů a kol‘; Tekor-ynė les, pole Ss: osobní jméno Tẽkorius / lit. tẽkorius ‚ten, kdo soustruží, obrábí‘; -iškė(s): Dešėtnink-iškė vesnice Krsn: osobní jméno *Dešėtninkas či podobné, srov. osobní jméno Barbara Desetnikowa 1678–1693 (IAK) / lit. dešėtninkas ‚rychtář, představený obce‘; Gelãž-iškė pole Krsn: osobní jméno Gelãžius / lit. gelãžius ‚železář‘; Kálv-iškė pole Lbv: osobní jméno *Kalvis, srov. osobní jméno Tomas Kalvuis 1630 (IAK) / lit. kálvis ‚kovář‘; Katil-iškė lesní porost Klvr: osobní jméno Katilius / lit. katilius ‚výrobce, opravář či prodavač kotlů‘; Krauč-iškė pole Lbv: osobní jméno *Kraučius či podobné, srov. osobní jméno Nicolao Krauczius 1639 (IAK) / lit. kraučius ‚krejčí‘; Kubil-iškėles, vesnice Ldvn, Kubil-iškės pole Krsn: osobní jméno Kubilius / lit. kubilius ‚výrobce kádí; prodavač kádí‘; Kudr-iškė les Prn: osobní jméno *Kudrys, srov. osobní jméno Bartłomiej Kudrys 1835 (IAK) / lit. kudrỹs ‚zloděj, lapka; podvodník, šejdíř; darebák, rošťák, ničema‘; Kukor-iškėles Šil: osobní jméno Kùkoris / lit. kùkorius, -ė ‚kuchař‘; Kùmet-iškėles Klvr: osobní jméno Kùmetis / lit. kùmetis ‚námezdní rolník pracující pro statkáře či bohatého sedláka za ubytování a naturální odměnu‘; 116 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronimų darybos bruožai ‚zahradník, držitel pozemku‘; Mėlnyk-iškė les Mrj: osobní jméno Mėlnykas / lit. mélnykas ‚mlynář‘; Mlinar-iškė pole Klvr: osobní jméno *Mlinaris či podobné, srov. osobní jméno Andreas Mlynarz 1675 (IAK) / souvisí s pol. młynarz ‚mlynář‘ (SJP II 1013); Pakul-iškė pozemek Prn: osobní jméno Pakùlis / lit. pakùlius, -ė ‚kdo se zabývá pazdeřím; kdo je rozcuchaný, zanedbaný, nepořádný‘; Puõdž-iškė pole Ldvn: osobní jméno Puõdžius / lit. puõdžius ‚výrobce hrnců‘; Ribõk-iškė pole Klvr: osobní jméno Ribõkas / lit. ribõkas ‚rybář‘; Rimor-iškė pole Krsn: osobní jméno *Rimorius či podobné, srov. osobní jméno Sebelthian Rymarz 1552 (IAK) / lit. rimorius ‚výrobce postrojů‘; Trečiõk-iškės 2 pole Lbv: osobní jméno Trečiõkas / lit. trečiõkas, -ė ‚rolník hospodařící na třetině voloku‘; –iškis, –iškiai: Bendõr-iškis pole Krsn: osobní jméno Bendorius / lit. bendorius ‚bednář‘; Kálv-iškiai 2 pole Ldvn: osobní jméno *Kalvis, srov. osobní jméno Tomas Kalwis 1630 (IAK) / lit. kálvis ‚kovář‘; Šiaučiùk-iškis pole Mrj: osobní jméno Šiaučiùkas / lit. šiaučiùkas ‚syn ševce‘. 3.1.3. Složené agronymy (kompozita): –bal-: Kažemėk-a-balė, pole, Krsn: osobní jméno *Kažemėkas či podobné, srov. osobní jméno Petry Kažamekas 1691–1719 (IAK) / litev. kažemėkas ‚zpracovatel kůží, koželuh, koželuha‘; Kriauč-ia-balė, pole, Klvr: osobní jméno *Kriaučius, srov. osobní jméno Adam Krewcius 1604 (IAK) / litev. kriaučius ‚krejčí‘; Mėduiš-balė, pole, Brb: osobní jméno Medvišas (Zinkevičius 2008: 114) / litev. meduišius ‚lovec, lesník‘; Skiẽč-balė, pole, Igl: příjmení Skiẽčius / litev. skiẽčius ‚výrobce a prodejce tkalcovských stavů‘; –kaln-: Šaltyš-kalnis, hora, Krsn: osobní jméno *Šaltyšius či podobné, srov. osobní jméno Simonis SzaltyJz 1685–1731 (IAK) / litev. šaltyšius ‚vesnický rychtář‘; –lauk-: Vait-laukis, pole, Ss: příjmení Vaitas / litev. vaitas ‚vedoucí úředník okresu, starosta‘; –marg-: Šiauč-margis, úhor, KzR: osobní jméno *Šiaučius či podobné, srov. osobní jméno Helena Jziauciowa 1678 (IAK) / litev. šiaučius ‚švec, obuvník‘; –piev-: Skerdž-ia-pievė, louka, Ldvn: osobní jméno *Skerdžius, srov. osobní jméno Laurenty Skierdziunas 1667 (IAK) / litev. skerdžius ‚nejvyšší pastýř, hlídač stáda‘; Trečiõk-pievė, louka, Klvr: příjmení Trečiõkas / litev. trečiõkas ‚rolník hospodařící na třetině půdy‘; –raist-: Kálo-ia-raistis (|| Kãvaraistis), louka, Gdl: osobní jméno *Kalvis, srov. osobní jméno Tomas Kalwis 1630 (IAK) / litev. kálvis ‚ten, kdo se živí kovářstvím‘. 3.1.4. Složené agronymy s genitivním členem: Bãrtininko kálnas, hora, Igl, Bãrtininko senõvė, úhor, Ss – první členy odvozené od příjmení Bãrtininkas / litev. bãrtininkas ‚lesní včelař, včelař‘, druhý člen senõvė z litev. senõvė ‚dlouho hnojené pole‘; Kálvio daržas, zahrada, Mrj: osobní jméno *Kalvis, srov. osobní jméno Tomas Kalwis 1630 (IAK) / litev. kálvis ‚ten, kdo se živí kovářstvím‘; Rãčiaus raistas, louka, Vv: příjmení Rãčius / litev. rãčius ‚výrobce dřevěných částí vozů a kol‘; Šinkorių balaitė, louka, Klvr: příjmení Šinkoris / litev. šinkorius, -ė ‚hostinský‘. Straipsniai / Articles 117 ALL_62_63_maketas.indd 117 2011.06.17 08:24:07 DALIA SVIDERSKIENĖ 3.2. Agronyma pocházející z osobních jmen nebo z apelativních označení osob popisujících vzhled, povahové rysy apod. 3.2.1. Primární agronymum (pluralia tantum forma): Tupikai pole Brb: příjmení Tupi-kas / litev. tupikas, -ė ‚kdo dřepí, sedí; kdo se loudá na místě, pracuje pomalu, loudal‘. 3.2.2. Odvozeniny se sufixy: -inė: Blūs-inė stodola Ldvn, pole Klvr, Blus-inė pole Vv: příjmení Blūsius nebo podobné / litev. blūsius ‚kdo má mnoho blech; malý, slabý, bezvýznamný, chudý člověk‘; Šašk-inė pole Lbv: příjmení Šaška / litev. šaškus, -ė ‚kdo je pokryt strupy, člověk se strupy‘; -ynė: Juodvirš-ynė stodola KzR: příjmení Juodviršis / litev. juodviršis, -ė ‚s černým temenem; s černými zády‘; Žvair-ynė stodola Ss: osobní jméno *Žvairys nebo podobné, srov. osobní jméno Waliul Zwayris 1610 (IAK) / litev. žvairys, -ė ‚kdo má šilhavé oči, šilhavý člověk‘; -iškė(s): Babil-iškė pole Krsn: příjmení Babilius / litev. babilas ‚tlouštík‘; Čėpl-iškė dvůr, pole Krsn, 1. Ldvn: příjmení Čėpla / litev. čėpla ‚vyhublá žena‘; Juodsnuk-iškė stodola Prn: příjmení Juodsnūkis / litev. juodsnūkis, -ė ‚kdo má černý čenich, černou tvář; člověk s nevymáchanou pusou‘; Kupr-iškė stodola Šil: příjmení Kuprys / litev. kūpris, -ė, kuprys, -ė, kūprius, -ė ‚kdo má hrb, hrbatý‘; Kušl-iškė pole Ldvn: příjmení Kušlys / litev. kušlỹs, -ė; kūšlius, -ė ‚kdo špatně vidí; slepec, šilhavý či slabozraký člověk‘; Mėšl-iškė pole Klvr: příjmení Mėšlius / litev. mėšlius, -ė ‚špinavý člověk, umazaný hnojem, nepořádník‘; Naudž-iškė dvůr Ss: příjmení Naūdžius / litev. naūdžius ‚sobec, lakomec, vydřiduch‘; Pyrag-iškė pole Ldvn: příjmení Py-rāgius / litev. pyrāgius ‚milovník koláčů‘; Šlub-iškė stodola Šil: osobní jméno *Šlubis nebo podobné, srov. osobní jméno Jasius Szlubis 1637 (IAK) / litev. šlubis, -ė ‚kdo kulhá, chromý člověk‘; Verksn-iškės pole Klvr: příjmení Verksnys / litev. verksnys, -ė ‚kdo stále pláče nebo snadno propuká v pláč‘; Žil-iškės pole Mrj: příjmení Žilius nebo podobné / litev. žilius, -ė ‚šedovlasý člověk, stařec‘; -iškis: Klip-iškis stodola KzR, Klip-iškis pole Šil: osobní jméno Klipà (Zinkevičius 2008: 565) nebo podobné / litev. klipius, -i ‚kdo kulhá‘; Riogl-iškis stavení Vv, Riogl-iškis pole Igl: osobní jméno *Rioglẏs nebo podobné, srov. osobní jméno Valentinum Roglis 1639 (IAK) / litev. rioglẏs, -ė ‚kdo je nešikovný, neohrabaný, těžkopádný, nemotora‘; 3.2.3. Složená agronyma (kompozita): -bal-: Bindōk-balė pole Klvr: příjmení Bindōkas / litev. bindōkas ‚nedbalec, lenoch‘; Dund-a-balė pole Klvr: příjmení Dùnda / litev. dùndà ‚opilec, výtržník‘; Pamp-a-balė pole Krsn: osobní jméno *Pampa nebo podobné, srov. německé osobní jméno Pampe (Gottschald 1954: 458) / litev. pámpė ‚kdo je tlustý, nafouklý‘; Stālg-ia-balė pole Krsn: příjmení Stalgỹs / litev. stalgùs, -ì ‚přísný, neústupný, drzý, pyšný‘; Stung-a-balė pole Prn – možná z příjmení Stungỹs / litev. stungỹs ‚líný, neohrabaný člověk, nemehlo‘; -piev-: Dumč-ia-pievė pole Mrj: příjmení Dumčius / litev. dumčius ‚rozumbrada, rádce‘; -žard-: Gab-a-žardė pole Igl: osobní jméno *Gabas nebo podobné, srov. osobní jméno Michulis Gaba 1678–1693 (IAK) / litev. gābas ‚lakomý, skoupý člověk, hamoun‘. 118 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronimų darybos bruožai 3.3. Agronyma odvozená od osobních jmen nebo od apelativních označení osob vyjadřujících původ (etnonym) apod. 3.3.1. Odvozeniny se sufixy: -inė: Gud-inė pv. Klvr: litev. gùdas23 / příjmení Gùdas; Kazok-inė dr. Vv: litev. kazõ-kas, -ė / příjmení Kazõkas; -ynė: Lietùvinink-ynė dr. Ss, drb. ž. KzR: litev. lietùvininkas, -ė ‚Litev‘ / příjmení Lietùvininkas; Paliok-ynė drb. ž. Mrj: litev. paliõkas, -ė ‚Polák‘ / příjmení Paliõkas; -iškė(s): Gud-iškė pv. Prn: litev. gùdas / příjmení Gùdas; Kazok-iškės ar. Šil: litev. kazõkas, -ė / příjmení Kazõkas. 3.3.2. Složená agronyma (kompozita): -bal-: Kazõk-balė pv. Klvr: litev. kazõkas, -ė / příjmení Kazõkas; -kaln-: Kazõ-kalnis (< *Kazõk-kalnis) dr. Ss: litev. kazõkas, -ė / příjmení Kazõkas; -piev-: Bajõr-pievė pv. Brb: litev. bajõras, -ė / příjmení Bajõras; Gud-ā-pievė pv. Klvr: litev. gùdas / příjmení Gùdas; Šved-pievė l. Gdl: příjmení Švėdas / litev. švėdas ‚člověk švédského národa (dříve švédský voják)‘; -raist-: Bajõr-a-raistis pv. Ldvn: litev. bajõras, -ė / příjmení Bajõras; Gùd-a-raistis pv. Gdl: litev. gùdas / příjmení Gùdas. 3.3.3. Složená agronyma s genitivním určením: Gùdo skýnimai pv. Gdl: litev. gùdas / příjmení Gùdas a litev. skýnimai, srov. skýnimas ‚vykácené, vysekané místo v lese‘; Žemaičių pieva pv. Ldvn: litev. žemaitis, -ė ‚člověk pocházející ze Žemaitska‘ / příjmení Žemaitis. 3.4. Agronyma odvozená od osobních jmen nebo od jiných apelativních označení osob 3.4.1. Derivát s koncovkou -ė: Bobin-ė např. Igl: místní název usedlosti Bòbina, Bòbinas24. 3.4.2. Deriváty s příponou -iškis: Liòl-iškis např. Prn: místní název usedlosti Liolỹs / litev. liolỹs ‚strašák, kterým se straší děti, bubák‘; Ragan-iškis např. Ldvn: rodové jméno *Raganis aj., srov. rodové jméno Raganãvičius / litev. ragãnius ‚špatný, nemorální člověk‘. 23 Aby se předešlo opakování, významy často užívaných apelativních označení osob bajõras, -ė ‚privilegovaný zemědělec, obvykle privilegovaný střední statkář; člověk privilegovaného původu, šlechtic‘, gùdas ‚Bělorus (někdy Polák nebo Rus)‘, kazõkas, -ė ‚rolník, potomek obyvatel někdejších vojenských oblastí na Donu, Kubáni, Tereku, v Orenburgu a dalších‘ se dále v článku neuvádějí. 24 Nelze přehlížet, že místní název může být derivátem s příponou -inė od litev. bòba ‚vdaná žena; stará žena, stařena‘, bòbė ‚bába, stařena; manželka, paní, bába‘. Straipsniai / Articles 119 DALIA SVIDERSKIENĖ 3.4.3. Složená agronyma (kompozita): –bal-: Diėd-balė např. Krsn: rodové jméno *Diedys aj., srov. rodové jméno Petri Diedis 1708–1740 (IAK) / litev. diėdas „otec nebo matka otce, dědeček; starý člověk, stařec“; –raist-: Vaik-a-raistis např. Klvr: rodové jméno *Vaikas aj., srov. rodové jméno Anna Waikelicia 1668 (IAK) / litev. vaikas „syn nebo dcera svých rodičů“. Výzkum ukázal, že ve skupině agronym s možným dvojím původem převažují deriváty (65 – 65%). Naprostou většinu z nich tvoří sufixální deriváty (64 – ~99%). Produktivnější přípony jsou –iškė(s) (33 – ~52%) a –ynė (16 – ~25%), méně produktivní jsou –inė (8 – ~12,5%) a –iškis, –iškiai (7 – ~11%). Byl zaznamenán jeden koncovkový derivát. Prefixální deriváty nejsou pro tuto skupinu agronym charakteristické. Mnohem méně často se tato agronyma tvoří skládáním (26 – 26%). První komponenty zde zkoumaných složených agronym mohou pocházet jak z osobních jmen utvořených z apelativních označení osob, tak z apelativních označení osob. Druhé komponenty jsou nejčastěji (24 – ~92%) fyziografické a topografické termíny (balà, kálnas, laũkas, piẽva, raĩstas), ostatní (2 – ~8%) jsou názvy objektů souvisejících s lidským prostředím apod. (márgas „míra pozemku“ a žárdis „ohrada pro dobytek“). Nejproduktivnější jsou složeniny s lexémem balà (11 – ~42%), piẽva (6 – ~23%) a raĩstas (5 – ~20%) v druhé komponentě. Ještě méně těchto agronym se tvoří skládáním slov (7 – 7%); všechna složená agronyma jsou genitivní. Byla zaznamenána dvě agronyma vzniklá bez dalších slovotvorných prostředků. Bylo zjištěno, že skupina agronym jasného původu zkoumaná jako první v článku (odvozených od osobních jmen) vykazuje podobný model slovotvorných způsobů a typů. Lze tedy předpokládat, že základem tvoření analyzovaných agronym v této skupině (s možným dvojím původem) bývá častěji osobní jméno než apelativní označení osoby. Výzkum agronym marijampolského okresu osobního původu, zaznamenaných v meziválečném období z živé řeči, je uzavřen tabulkou 2 (viz přílohu). Shrnutím analýzy těchto místních názvů z hlediska tvoření lze učinit několik závěrů. 4. ZÁVĚRY 4.1. Analýza tvoření pomístních jmen vybraných pro výzkum ukázala, že naprostou většinu tvoří sekundární agronyma s derivačními znaky (~99%). Více než polovinu z nich tvoří sufixální deriváty (~64%). K jejich tvoření se používá 21 sufixů (počítáme-li varianty obou rodů a čísel): 13 litevského (baltského) původu –aitė, –ėlis, –iena, –ienė, –ija, –inė(s), –inis, –ynė, –iškė(s), –iškis, –iškiai, –lė, –okas (~97% všech sufixálních derivátů), 8 slovanského původu –anas, –auka, –ava, –avas, –čizna. 120 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronimų darybos bruožai -enk-, -k-, -ova (~3% všech sufixálních derivátů). Z hlediska produktivity vynikají zejména deriváty se sufixy -iškė(s) a -ynė, které představují ~45% a ~31% všech sufixálních derivátů. Agronyma zkoumané oblasti se o něco častěji tvoří také pomocí dvou dalších litevských (baltských) sufixů -inė(s) (~13%) a -iškis, -iškiai (~7%). Z toho vyplývá nejproduktivnější model tvoření sufixálních agronym: osobní jméno, apelativní označení osoby apod. + sufixy s posesivní funkcí -in-, -išk- → agronymum, které ve vztahu k základovému slovu vyjadřuje posesivitu. Deriváty se sufixem -ynė vytvořené z osobních jmen označují ve zkoumané oblasti místa, kde lidé žijí nebo žili. Výzkum tedy ukázal, že při tvoření agronym převažují litevské (baltské) sufixy (~97%), zatímco derivátů vytvořených pomocí slovanských sufixů je málo (~3%). Na druhém místě jsou podle údajů slovotvorné analýzy složená agronyma (kompozita), která tvoří přibližně třetinu zkoumaných onym (~28%). Bylo zaznamenáno obzvláště mnoho kompozit s lexémy bala (~40%) a pieva (~27%) ve druhé části složenin. To naznačuje, že tato místní jména kdysi označovala objekty, které jejich topografický termín vystihoval přímo. V průběhu času a se změnami krajiny získalo mnoho objektů označujících mokrá místa (v tomto případě bažiny) pravděpodobně jiný objektový status a zařadilo se do skupiny zkoumaných onym označujících jiné objekty zemského povrchu. Pro tuto oblast jsou méně typická agronyma vytvořená skládáním (~5%), netypické jsou deriváty s koncovkou (~1,5%) a primární agronyma (~1%). 4.2. Většina (625 – ~86%) zkoumaných agronym Marijampolského kraje má jasný původ. Agronyma s možným dvojím původem tvoří ~14%. Při shrnutí jejich analýzy z hlediska tvoření a původu bylo zjištěno, že slovotvorné tendence těchto místních jmen jsou bližší tendencím skupiny agronym odvozených od osobních jmen než agronym vzniklých z apelativních označení osob. Lze tedy předpokládat, že častějším zdrojem jejich původu jsou zřejmě osobní jména. 4.3. Osobní jména, která slouží jako základová slova (etymony) agronym této oblasti, jsou doložena nejen v pramenech litevské antroponymie, mezi nimiž hraje důležitou roli kartotéka historických osobních jmen, ale také v polských a ojediněle německých pramenech osobních jmen. To potvrzuje postřeh týkající se určité vrstvy litevských toponym, která svědčí o úzkých vazbách mezi litevskou (baltskou) a polskou (slovanskou), případně i německou onymií (srov. Maciejauskienė 2006: 234). Takové jsou rysy tvoření agronym osobního původu v Marijampolském kraji. Po prozkoumání slovotvorných tendencí toponym této skupiny, která vznikla z apelativ a dalších místních jmen, budou údaje z výzkumu využity k určení obecných tendencí původu a tvoření agronym v dané oblasti. Očekává se, že to pomůže nejen při objasňování zvláštností charakteristických pro tuto třídu místních jmen, ale také při odhalování podobností a rozdílů mezi jednotlivými třídami (podtřídami) místních jmen Marijampolského kraje. Straipsniai / Articles 121 DALIA SVIDERSKIENĖ PŘÍLOHA TABULKA 1. Přípony agronym odvozených od osobních jmen25 Přípony | Agronyma litevská (baltská) | Kvantitativní vyjádření | Procentuální vyjádření -išk- | -iškė(s) | 167 | 189 | 44 | 50 | -iškis, -iškiai | 22 | | 6 | -ynė | 122 | 33 -in- | -inė(s) | 46 | 47 | 12 | 12 | -inis | 1 | | 0,2 | -iena | 3 | 0,7 -aitė | 2 | 0,5 -ėlis | 1 | 0,2 -ienė | 1 | 0,2 -ija | 1 | 0,2 -lė | 1 | 0,2 -okas | 1 | 0,2 Celkem | 368 | ~97 Slovanské -k- | 4 | 1 -anas | 1 | 0,2 -auka | 1 | 0,2 -ava | 1 | 0,2 -avas | 1 | 0,2 -ėžna | 1 | 0,2 -enk- | 2 | 0,5 -ova | 1 | 0,2 Celkem | 12 | ~3 25 Přípony jsou uspořádány podle četnosti odvozenin; při stejném počtu dokladů se postupuje podle abecedy. 122 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII ALL_62_63 maketas.indd 122 2011.06.17 08:24:07 Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronomų darbovės bruožai TABULKA 2. Tendence v zaměstnání agronym osobního původu v Marijampolském kraji Agronyma podle původu Agronyma z hlediska zaměstnání Primární Odvozená Vytvořená (složená) Složená Celkem Koncovková Příponová Předponová Agronyma odvozená od osobních jmen 4 10 380 1 134 20 549 ~76% Agronyma odvozená od označení osob podle jejich povolání či vlastností 1 – 21 – 48 6 76 ~10% Agronyma možného dvojího původu 2 1 64 – 26 7 100 ~14% Celkem (v absolutních a procentních hodnotách) 7 ~1% 11 ~1,5% 465 ~64% 1 ~0,2% 208 ~28% 33 ~5% 725 ~100% ZKRATKY LOKALIZAČNÍCH ÚDAJŮ Brb – Balbieriškis (okres Prienai) Gdl – Gudėliai (obec Marijampolė) Igl – Igliškėliai (obec Marijampolė) Klvr – Kalvarija (obec Marijampolė) Krsn – Krosna (okres Lazdijai) KzR – Kazlų Rūda Lbv – Liubavas (obec Kalvarija) Ldvn – Liudvinavas (obec Marijampolė) Mrj – Marijampolė Prn – Prienai Ss – Sasnavā (obec Marijampolė) Šil – Šilavotas (okres Prienai) Vv – Veiveriai (okres Prienai) OSTATNÍ ZKRATKY a. – století ar. – orná půda avd. – osobní jméno drb. ž. – obdělávaná půda dr. – pole gn. – pastvina lenk. – polský lg. – rovina lie. – litevský p. – strana pan. – podobně plg. – srovnej ppr. – obvykle prk. – přenesený význam pv. – louka pvd. – příjmení sklp. – parcela skol. – výpůjčka sl. – slavismus t. – znamená v. – jméno vnt. – jednotka vok. – německý vv. – místní název ž. – země Straipsniai / Articles 123 ALL_62_63_maketas.indd 123 2011.06.17 08:24:07 DALIA SVIDERSKIENĖ SMLUVNÍ ZNAČKY * – označují se rekonstruované podoby osobních jmen ~ – přibližně ‖ – odděluje varianty místních názvů / – odděluje jednu možnou verzi výkladu původu od druhé ? – pochybnost ŠALTINIAI DLKG – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, red. Vytautas Ambrazas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1996. Gottschald Max 1954: Deutsche Namenkunde. Berlin: Verlag Walter de Gruyter u. Co. IAK – LKI Vardyno skyriaus istorinių asmenvardžių kartoteka. Križinauskas Juozas 1989: Vokiečių–lietuvių kalbų žodynas 1. Vilnius: Mokslas. LKŽė – Lietuvių kalbos žodynas, elektroninis variantas. Redaktorių kolegija: Gertrūda Naktinienė (vyr. red.), Jonas Paulauskas, Rитutė Petrokienė, Vytautas Vitkauskas, Jolanta Zabarskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008. www.lkz.lt. LPŽ – Lietuvių pavardžių žodynas 1–2, red. Aleksandras Vanagas. Vilnius: Mokslas, 1985–1989. LUEV – Lietuvos TSR upių ir ežerų vardynas, ats. red. Elena Grinaveckienė. Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 1963. LVKŽ⁵ – Kuzavinis Kazys, Savukynas Bronys, Lietuvių vardų kilmės žodynas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2007. LVŽ – Bilkis Laimutis, Macijauskienė Vitalija, Razmukaitė Marija, Lietuvos vietovardžių žodynas 1. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008. Rospond Stanisław 1973: Słownik nazwisk śląskich 2. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk: Zakład Narodowy im. Ossolińskich – Wydawnictwo Naukowe. SA – Список абонентов Московской городской телефонной сети 1, 2. Москва: Связь, 1971. SIP – Słownik imion współcześnie w Polsce używanych. Kraków: Polska Akademia Nauk, Instytut Języka Polskiego, 1995. SJP – Jan Karłowicz, Adam Kryński, Władysław Niedźwiedzki, Słownik języka polskiego 1–8. Warszawa: nakładem prenumeratorów, 1902–1927. 124 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII ALL_62_63 maketas.indd 124 2011.06.17 08:24:07 Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronomų darbo bruožai SNP – Słownik nazwisk współcześnie w Polsce używanych 1–10, wydał K. Rymut. Kraków: Polska Akademia Nauk, Instytut Języka Polskiego, 1992–1994. VK – LKI Vardyno skyriaus vietovardžių iš gyvosios kalbos kartoteka. Zinkevičius Zigmas 2008: Lietuvių asmenvardžiai. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. LITERATŪRA Ambrazas Saulius 2000: Daiktavardžių darybos raida 2. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Bartkutė Nerija 2008: Joniškio rajono teritorijos toponimija: daryba ir raidos polinkiai (daktaro disertacija). Šiaulių universitetas ir Vytauto Didžiojo universitetas. Blažienė Grasilда 1986: Keletas pastabų dėl prūsų Sembos mikrotoponimų. – Baltistica 22(2), 37–42. Blažienė Grasilда 2005: Prūsų žemėvardžių tyrinėjimo problemos. – Baltistica 6 priedas, 27–41. Endzelytė Renata 2004: Šiaurės vidurio Lietuvos agronimai. – Vārds un tā pētīšanas aspekti. Rakstu krājums 8, 80–89. Endzelytė Renata 2004a: Šiaurės vidurio Lietuvos vietovardžiai su priesaga –išk-. – Lietuvių kalbotyros klausimai 50, 1–10. Gaivenis Kazimieras, Keinys Stasys 1990: Kalbotyros terminų žodynas. Kaunas: Šviesa. Maciejauskienė Vitalija 1997: Dėl lietuvių pavardžių (asmenvardžių) klasifikavimo. – Baltistica 32(1), 101–109. Maciejauskienė Vitalija 2006: Lenkų asmenvardžiai Lietuvos vietovardžių žodyne. – Gwary i onomastyka pogranicza polsko-wschodniosłowiańskiego i słowiańsko-bałtyckiego, 218–236. Maciejauskienė Vitalija 2008: Dėl asmenvardžių su priesaga –(i)ūnas paplitimo XVII amžiuje. – Archivum Lithuanicum, 137–156. Mickienė Ilona 2001: Telšių rajono toponimų daryba (daktaro disertacija). Vytauto Didžiojo universitetas. Mickienė Ilona 2006: Dėl agronimų darybos. – Kalbų studijos 8, 27–30. Podol’skaja Natalija 1978: Словарь русской ономастической терминологии. Москва: Наука. Straipsniai / Articles 125 ALL_62_63_maketas.indd 125 2011.06.17 08:24:08 DALIA SVIDERSKIENĖ Savukynas Bronys 1963: Kilmininkiniai lietuvių vietovardžiai, – Lietuvių kalbotyros klausimai 6, 235–246. Sviderskienė Dalia 2005: Marijampolės apskrities Marijampolės valsčiaus vietovardžių darybos ir kilmės polinkiai. – Acta linguistica lithuanica 52, 91–118. Urbutis Vincas 1978: Žodžių darybos teorija. Vilnius: Mokslas. Vanagas Aleksandras 1970: Lietuvos TSR hidronimų daryba. Vilnius: Mokslas. Characteristic Features of the Formation of Agronyms of Anthroponymic Origin in Marijampole County SUMMARY The analysis of formation of agronyms of the anthroponymic origin in Marijampolė County showed that secondary agronyms having derivational features constitute an huge absolute majority (~99%). Derivatives having suffixes account for more than half of them (~64%). Twenty-one suffixes are used for their formation (including variants of both genders and numbers): 13 are of Lithuanian (Baltic) origin –aitė, -ėlis, -iena, -ienė, -ija, -inė(s), -inis, -ynė, -iškė(s), -iškiai, -iškis, -lė, -okas (~97% of all derivatives with suffixes), eight of Slavic origins -anas, -auka, -ava, -avas, -čižna, -enk-, -k-, -ova (~3% of all derivatives with suffixes). Derivatives with suffixes -iškė(s) and -ynė are especially marked for productivity; they amount to about 45% and 31% of all derivatives with suffixes. Agronyms of the investigated area are slightly more often formed with two more Lithuanian (Baltic) suffixes -inė(s) (~13%) and -iškis, -iškiai (~7%). It makes it possible to detect the most productive formation model for derivatives with suffixes: an anthroponym, an appellative name of a person, etc. + the suffixes -in-, -išk- fulfilling possessive functions → an agronyme, meaning possessiveness in respect of the primary word. In the investigated area derivatives with the suffix -ynė derived from anthroponyms mean places where people live or used to live. Thus, the investigation showed that the Lithuanian (Baltic) suffixes prevail in the process of formation of agronyms, and a small amount and percentage of derivatives is formed with the Slavic suffixes. On the grounds of the derivational analysis, compound agronyms (compounds) are placed second, and amount to about one third of the onyms investigated (~28%). Especially many compounds with lexemes balà ‘a marshy place, often with unchanging / unmoving water in it; a swamp, a marsh; a puddle, a pool’ (~40%) and pievà ‘area of land where grass suitable for hay- -making grows’ (~27%) in the second component were recorded. It enables us to suggest that in a period of time and with the change of the landscape the majority of objects marking damp places (in this case bogs, which is profoundly recorded in the second component of the 126 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII Marijampolės apskrities asmenvardinės kilmės agronimų darybos bruožai compounds) most probably have acquired different objective status and were included into the group of investigated onyms, naming other objects on the earth’s surface. Agronyms formed by composition (~5%), derivatives with endings (~1,5%) and primary agronyms (~1%) are less characteristic of this area. While investigating the origins, the most precise primary word (etymon), from which the agronyms are derived and to which they are related, was sought. The selected target of research revealed that in all cases agronyms were formed from anthroponyms, appellatives names of persons, ethnonyms, etc. Attention should be paid to the fact that in the investigated area they may be the facts of the Lithuanian (still functioning or already extinct, confirmed only by the historical anthroponymy facts) as well as of the Polish or in certain cases of the German lexis. Therefore it is possible to speak about the layer of place names written down in the interwar Marijampolė County witnessing the Lithuanian (Baltic) and the Polish (Slavic) or even the German onymy interrelations. Such are the characteristic features of the formation of agronyms of anthroponymic origin in Marijampolė County. With the objective of having a complete view and model of the formation and origin of the area agronyms, these data will be included into analysis of the types of the formation of place names and origin tendencies, and, as hoped, will help to restore the overall pattern of place names in the interwar Marijampolė County. Įteikta 2010 m. gruodžio 2 d. DALIA SVIDERSKIENĖ Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva El. paštai: [email protected], [email protected] Straipsniai / Articles 127