Lietuvių kalbos veiksmažodžių morfeminė struktūra

ERIKA RIMKUTĖ Univerzita Vytauta Velikého Směry vědeckého výzkumu: korpusová a počítačová lingvistika, automatická morfologická analýza a syntéza, morfologická víceznačnost a její omezování. ASTA KAZLAUSKIENĖ Univerzita Vytauta Velikého Směry vědeckého výzkumu: experimentální fonetika, synchronní akcentologie, dialektologie, aplikovaná lingvistika. GAILIUS RAŠKINIS Univerzita Vytauta Velikého Směry vědeckého výzkumu: metody rozpoznávání, rozpoznávání hudebních a řečových signálů, počítačová a korpusová lingvistika. MORFÉMOVÁ STRUKTURA LITEVSKÝCH SLOVES1 Morfémová struktura litevských sloves ANOTACE Kvantitativní morfémová struktura litevských slov nebyla zkoumána. Cílem této studie je stanovit a popsat modely morfémové struktury litevských sloves a zákonitosti jejich realizace. Článek analyzuje téměř 93 tisíc sloves. Zkoumaný materiál tvoří různé výňatky z textů shromážděných v Korpusu současné litevštiny. Texty jsou morfologicky anotovány a morfémy jsou označeny. Slovesa jsou rozdělena do 116 modelů morfémové struktury, jejichž produktivita se značně liší: slovesa nejproduktivnějšího modelu (kořen + koncovka) tvoří pětinu všech zkoumaných příkladů, zatímco 26 modelů má pouze jeden nebo dva příklady. Slovesa mohou mít od jedné do devíti morfémů. Pro litevštinu jsou nejtypičtější (89%) slovesa se 2–4 morfémy. 1 Výzkum financovala Rada pro výzkum Litvy (smlouva č. MIP-06/2010). KLÍČOVÁ SLOVA: sloveso, kořen, předpona, přípona, koncovka, souhláska, samohláska. KLÍČOVÁ SLOVA: sloveso, kořen, předpona, přípona, flexe, souhláska, samohláska. Straipsniai / Articles 87 ERIKA RIMKUTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ, GAILIUS RAŠKINIS Ačkoli bylo určeno mnoho strukturních modelů, čtvrtina z nich (26 modelů) představuje až 95 procent všech analyzovaných sloves. Nejcharakterističtějšími modely jsou: (předpona) + kořen + koncovka (33 procent), (předpona) + kořen + alternační přípona + koncovka (15 procent), (předpona) + kořen + alternační přípona (11 procent). V litevštině se nejčastěji užívají nesufixální slovesné tvary, bez předpony nebo s ní, obsahující jeden či dva afixy flexe. Ve zkoumaném materiálu je třetina sloves (33 procent) jednoduchých, přibližně 28 procent má jednu nebo dvě předpony, přibližně 15 procent má slovotvornou příponu, 12 procent má předpony a slovotvornou příponu a přibližně 6 procent má předponu a je zvratných. Slovesa s jinými kombinacemi slovotvorných morfémů tvoří pouhé jedno procento. Bylo zjištěno, že slovesa s více než dvěma slovotvornými afixy nejsou pro litevštinu charakteristická. Ačkoli je rozmanitost kombinací morfematické struktury litevských sloves velká, jádro jejich užívání tvoří slovesa podle 10–15 modelů (přibližně 75–85 procent). ANOTACE Cílem tohoto výzkumu bylo z kvantitativního hlediska určit a popsat morfematickou strukturu litevských sloves. Kvantitativní analýzou morfematické struktury litevských sloves se předchozí výzkum nezabýval. Zkoumaný materiál tvořily všechny výskyty sloves (téměř 93 tisíc) ze speciálně vybrané podmnožiny korpusu litevského jazyka. Všechna slovesa v tomto souboru dat byla morfologicky anotována, tj. byly určeny morfémy a označeny jejich hranice. Slovesa byla podle své morfematické struktury rozdělena do 116 kategorií. Bylo zjištěno, že slovesa se skládají z jedné až devíti morfém. Většina sloves (89 procent) se však skládala ze dvou až čtyř morfém. ÚVOD Morfematickou strukturu slov litevského jazyka pojednala Monika Kuosienė v knize Morfeminė analizė (1986) a Stasys Keinys v knize Bendrinės lietuvių kalbos morfemika (2009). Tyto práce však neobsahují kvantitativní analýzu morfematické struktury slov litevského jazyka. Gramatiky a učebnice obvykle uvádějí pouze obecná tvrzení o morfémech litevského jazyka. Tato studie vychází z rozsáhlého materiálu současné litevštiny, a proto se očekává, že odhalí významnější zákonitosti morfematického složení slov litevských sloves. Struktura kořene sloves uváděných ve slovníku je popsána velmi podrobně (Kruopienė: 2000; 2001; 2002; 2005). Mnohé aspekty morfonologické stavby slovesného kořene jsou zpracovány mimořádně podrobně v monografii Audronė Kaukienė Lietuvių kalbos veiksmažodžio istorija (1994–2002). O fonotaktické struktuře kořene substantiv v litevštině spisovné psala také Vida Zita Karosienė (2004). Několik prací Gražiny Akelaitienė se věnuje morfonologickým alternacím v kořenech a na morfematickém švu: kniha Morfonologinės balsių kaitos žodžių daryboje (1996), články 88 Acta Linguistica Lithuanica LXIV–LXV Lietuvių kalbos veiksmažodžių morfeminė struktūra „Střídání kořenových samohlásek: morfémové modely a strukturní typy kořenů“ (2001), „Střídání kořenových samohlásek u odvozených jmenných slov s konsonantními příponami“ (2008). Nepodařilo se najít podrobné práce o morfémové struktuře slov ve strukturálně blízkém lotyšském jazyce. V nalezených pracích (Ugis Sarkans „Morphemic and Morphological Analysis of the Latvian Language“ (1996), Kristine Levāne, Andrejs Spektors „Morphemic Analysis and Morphological Tagging of Latvian Corpus“ (2000), Pēteris Paikens „Lexicon-Based Morphological Analysis of Latvian Language“ (2007)) není morfémová struktura popsána kvantitativně; pojednávají o tom, jak lze informace o morfémové struktuře slov lotyšského jazyka začlenit do morfologického anotátoru. Funkce určování morfémového složení slova je důležitá také proto, že pomáhá rozpoznávat nová slova současné lotyštiny. Levāne ir Spektors straipsnyje (2000) pateikta labai apibendrinta latvių kalbos žodžių morfeminė struktūra: vienašaknių žodžių *priešdėlis + šaknis + *priesaga + (galūnė); sudurtinių žodžių *priešdėlis + šaknis + *priesaga + (galūnė) + (priešdelis) + šaknis + *priesaga + (galūnė)2. V uvedeném článku je popsán zkušební systém morfémového rozboru vytvořený pro lotyštinu3. Morfémy však nejsou podrobněji popsány. Tento systém také morfologicky analyzuje slova lotyšského jazyka a dokáže vytvořit další uvedené flektivní tvary slova. Autoři článku nenašli podrobné informace o morfémové struktuře ruského jazyka z kvantitativního hlediska, proto je třeba níže uvedené informace hodnotit s jistou opatrností4. V ruštině jsou nejčastější slovní tvary složené ze dvou až čtyř morfémů. Možné jsou tyto modely: R: иоссе, около, вдруг; xR: ни-где, от-ныне; Rx: хорош-о, вод-а; xRx: по-утр-у, при-город-ы; xRxx: в-пят-ер-ом, за-город-н-ый; Rxxx: тк-ач-их-а, труд-и-ть-ся; Rxxxx: рыб-ач-и-вши-ый; xxRxxx: пере-во-оруж-и-вши-ый; xxxRxxx: по-на-вы-пис-ыва-л-и; xxxRxxxx: по-на-вы-дёрг-ива-л-о-с5. 2 Hvězdička znamená, že afix může chybět nebo jich může být několik; afixy uvedené v závorkách nejsou povinné. 3 Lze ji najít: http://eksperimenti.ailab.lv/morfo/. 4 Informace z internetových stránek http://www.langust.ru/rus_gram/rus_gr03.shtml. 5 R označuje kořen, x – jakýkoli afix. Straipsniai / Articles 89 ERIKA RIMKUTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ, GAILIUS RAŠKINIS Uvádí se, že je možné i tvoření až z 11 morfémů, např. ны́л-е-влаг-о-не-про-ныц-а-ем-ость (RxRxxxRxxxx). V článcích Anatolije A. Polikarpova „Menzerath’s Law for Morphemic Structures of Words: A Hypothesis for the Evolutionary Mechanism of its Arising and its Testing“ (2000a) a „Chronological Morphemic and Word-Formational Dictionary of Russian: Some System Regularities for Morphemic Structures and Units“ (2000b) se na základě chronologického slovníku morfémů a slovotvorných formantů ruského jazyka6, sestaveného z více než 180 000 slov, analyzuje a aplikuje Menzerathův zákon7. V článcích je popsáno několik tendencí: novější slova se tvoří z novějších morfémů; čím jsou slova starší, tím delší jsou jejich morfémy; průměrná délka morfému je nepřímo úměrná vzdálenosti morfému od kořene (např. čím dále od kořene se nachází sufix, tím kratší je); čím delší jsou morfémy, tím méně jich je ve slově; čím více morfémů slovo obsahuje, tím jsou kratší. Tyto zákonitosti byly zjištěny na základě údajů z ruštiny. Lze předpokládat, že podobné tendence by se měly projevit i v litevštině, to by však bylo tématem jiné studie. ZKOUMANÝ MATERIÁL Zkoumaný materiál tvoří různé úryvky z Korpusu současné litevštiny (http://tekstynas.vdu.lt) shromážděných publikací odborného stylu, publicistických textů, románů litevských autorů a administrativních dokumentů (nařízení, usnesení, protokolů, stanov). Pro výzkum byly využity také Databáze nahrávek mluveného jazyka (http://donelaitis.vdu.lt/garsynas/) úryvky. Zkoumaný materiál obsahuje přibližně 430 tisíc slov (téměř 80 tisíc různých tvarů). Texty jsou morfologicky anotovány, chyby morfologického anotátoru byly opraveny ručně, u víceznačných slov byl určen význam a morfologické spřežky8 byly vyřazeny. Protože práce analyzuje údaje o užívání (nikoli slovníkové údaje), používá se termín frekvence, nikoli produktivita. Při určování hranic morfémů se vycházelo z teoretických principů, které velmi výstižně formuloval Vincas Urbutis (2009: 165–166). Slova byla rozčleněna na tolik morfémů (nejmenších 6 V článcích je uveden tento název: Chronological Morphemic and Word-Formational Dictionary of Russian Language. 7 Menzerathův zákon tvrdí, že čím delší je jednotka, tím kratší jsou její části. V angličtině je tento zákon formulován takto: „the longer some “construct” (the whole) the shorter should be its “components” (parts)“ (Polikarpov 2000a; 2000b). 8 Morfologické spřežky jsou útvary nejčastěji složené z několika neohebných slov, které mají společný význam a plní tutéž syntaktickou funkci, např.: be abejo, iš tikrųjų, bet kur. 90 Acta Linguistica Lithuanica LXIV–LXV Lietuvių kalbos veiksmažodžių morfeminė struktūra významových částí slova), kolik jich lze určit z hlediska současného jazyka9. Vyčleněná část slova byla považována za morfém: a) jestliže se obě (nebo všechny) části slova (předpokládané morfémy) opakují v jiných slovech (např.: nam-el-is – namas, naminis ir stalelis, vaikelis); b) v případech, kdy se v jiných slovech opakuje pouze jedna část slova – kořen nebo afix (např.: dilet-ant-as – debiutantas, praktikantas). Nejobtížnější bylo provést morfemickou analýzu v případech výskytu kontrakce, eliminace a degeminace, např.: neš- + -siu (srov. neša) = nešiu; lūž- + -sta (srov. lūžo) = lūžta; irz- + -sta (srov. irzo) = irzta, ne- + -esu = nesu. Takový splynulý zvuk náleží oběma morfémům. Pro morfemickou analýzu to nemá zásadní význam, má-li morfém i další zvuky. Jestliže však morfém tvoří pouze tento jediný zvuk a ten splyne, morfém v zásadě zaniká. Proto bylo zvoleno toto symbolické označení: nešiu (struktura RF10), lūžta, irzta (RSF), nesu (PRF). Tato volba může být diskutabilní, těchto případů však není mnoho (tvoří asi 2%) a obecné zákonitosti morfemické struktury lze určit. Do budoucna se plánuje tyto případy (ve zkoumaném materiálu jsou označeny zvláštním symbolem) podrobněji prozkoumat. Za varianty přípon byly považovány delší slovesné přípony, např.: varianty -ėti -alėti, -elėti, -dėti, -lėti, -nėti, -sėti, -vėti; varianty -oti -ioti, -čioti, -l(i)oti, -n(i)oti, -snoti, -šnoti, -al(i)oti, -ailioti, -elioti, -sčioti, -šlioti, -en(i)oti, -aroti, -uoti a další. Priebalsiai j, n, v kai kurių mokslininkų (Keinys 2009: 25) vadinami morfemų plėstukais, nes jie įterpiami tarp dviejų balsių naikinant hiatą, pvz.: jo-ti, joj-a, joj-o; au-ti, aun-a, av-ė, kliū-ti, kliūv-a, kliuv-a. Dabartinės lietuvių kalbos gramatikoje (1996: 327) jie vadinami intarpais. Rengiant medžiagą tyrimui šie elementai pažymėti, bet apibendrintuose struktūriniuose modeliuose neatsispindi. Juos (kaip ir įvairius morfemų sandūros garsų pakitimus) ketinama ateityje nagrinėti išsamiau. Ve slovech keturiasdešimt, trisdešimt, kasdien, kelintąkart, kąsyk, šiandien, visuomet a dalších jsou zvýrazněné části z diachronního hlediska koncovkami. Protože nyní plní funkci spojovacího zvuku, jsou v této studii označeny jako spojovací zvuky. Předmětem výzkumu je morfemická analýza slov, proto se tebe-, nebe- považují za dvě předpony. Zájmenné koncovky se synchronně nečlení (Keinys 2009: 55–56). Slovesné přípony se v této práci dělí na derivační a flektivní. Z hlediska morfemické analýzy to není důležité. Bez tohoto rozdělení by však nebylo možné určit, kolik je primárních sloves a kolik odvozených. 9 Přesto je třeba uznat, že při morfemické analýze slov není vždy snadné vymezit hranici mezi synchronií a diachronií. Proto se vyskytly případy slov, jejichž morfemická struktura byla dlouho zvažována (např.: viešpatauti, dievagotis). 10 Použité symboly jsou vysvětleny na konci této kapitoly. Straipsniai / Articles 91 ERIKA RIMKUTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ, GAILIUS RAŠKINIS V článku se morfémy označují těmito symboly: R – kořen, P – předpona, F – koncovka, d – zvratná částice, c – spojovací hlásky, Sd – slovotvorná přípona, Sk – tvarotvorná přípona, k – kontrakce označující splynulé morfémy, z nichž jeden zanikl (např. tvary budoucího času nebo rozkazovacího způsobu nešiu, auk). Takové případy jsou uvedeny pouze v první tabulce. HLAVNÍ MODELY MORFEMICKÉ STRUKTURY SLOVES Ve zkoumaném materiálu bylo užito téměř 93 tisíc (92 468) sloves (z toho 29 878 různých). Rozmanitost jejich morfemické struktury je obrovská: celkem 116 strukturních modelů. Četnost užívání jednotlivých modelů se ovšem velmi liší (od 1 do 18 377 sloves). Slovesa mohou mít od jednoho (např. spontánní řeči reik) až po devět morfémů (např. neįsipareigokite). Jednomorfémová slovesa a slovesa s více než pěti morfémy jsou však vzácná. Jádro užívání tedy tvoří slovesa se 2–4 morfémy (celých 89%). Je samozřejmé, že čím méně morfémů, tím menší rozmanitost jejich kombinací. Nejvíce strukturních modelů (celkem 69, přibližně 40% všech modelů) spadá do skupiny s 5–6 morfémy (viz obr. 1). OBR. 1. Rozmanitost strukturních modelů a počet morfémů 92 Acta Linguistica Lithuanica LXIV–LXV Lietuvių kalbos veiksmažodžių morfeminė struktūra Jednomorfémových sloves je velmi málo. Jediným takovým slovesem nalezeným ve zkoumaném materiálu je výraz ze spontánní řeči reik. Do této skupiny by patřily také tvary třetí osoby budoucího času a druhé osoby rozkazovacího způsobu: grįš, leis, bėk, dink. Jak již však bylo zmíněno, o jejich morfemické struktuře lze vést spor, neboť zde splývá poslední souhláska kořene s příponou rozkazovacího způsobu nebo budoucího času. Dvouslabičná slovesa tvoří celou čtvrtinu (přibližně 25%) všech sloves ve zkoumaném materiálu. Rozmanitost dvoumorfémových modelů nemůže být velká (viz tab. 1). Jde o slovesa tvořená kořenem a koncovkou (RF, určité tvary a příčestí, např.: buvo, gali, buvęs, esąs11), kořenem a tvarotvornou příponou (RSₖ, určité tvary, infinitiv, polopříčestí, např.: bus, eik, būti, dirbti, esant, siekiant) a jednotlivá slovesa tvořená pouze předponou a kořenem (PR, výraz nereik užitý pouze ve spontánní řeči). Trimorfémová slovesa (je jich o něco více než třetina, přibližně 37%) mohou být tvořena různými kombinacemi kořene, slovotvorné nebo tvarotvorné přípony, koncovky a zvratného afixu. Existuje devět trimorfémových modelů: PRF (určité tvary a příčestí, např.: nėra, atrodo, susijęs); RSₖF (tvary s koncovkami, např.: būtų, būdavo, galima, žinoma, būdamas, būdami); PRSₖ (tvary bez koncovek, např.: nebus, ateis, atlikti, padėti, išskyrus, sudarant); RSₖF (určité tvary a příčestí, např.: turėjo, gyvena, galėjęs, turėjęs); RS_dSₖ (většinu těchto sloves tvoří infinitivy, např.: daryti, kalbėti, patří sem však také polopříčestí a určité tvary, např.: žinok, reikės, naudojant, vykdant); RFd (určité tvary a několik příčestí, např.: skiriasi, laikosi, mušėsi, lankėsi); RSₖd (v této struktuře se vyskytují infinitivy, jednotlivá určitá slovesa a polopříčestí, např.: elgtis, kreiptis, baigsis, ruoš kis, remiantis, laikantis). Trimorfémová jsou také vzácná slovesa koneveikti (RRSₖ), būsiant (RSₖSₖ). Slovesa všech ostatních modelů jsou poměrně častá. 1TABULKA. Modely morfemické struktury sloves12 Počet morfémů Model Infinitiv Příčestí Polopříčestí Přechodník Určité tvary Procenta 2 RF 19,874 RSₖ (RSₖk) 5,459 PR 0,003 11 Ve všech případech budou uvedeny nejčastější příklady z tohoto výzkumu. 12 Vzhledem k rozsahu tabulka neobsahuje všechny modely, nýbrž pouze typičtější z nich. Nejsou zde uvedeny modely delší než šest morfémů ani jednotlivé kratší modely. Nejsvětleji jsou vyznačeny formy, které se vyskytly 1 až 100krát, tmavěji formy s výskytem 101 až 500krát a nejtmavěji formy s výskytem 501krát a více. Straipsniai / Articles 93 ERIKA RIMKŪTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ, GAILIUS RAŠKINIS Počet morfémů Model Infinitiv Příčestí Polopříčestí Polopřechodník Osobní tvary Procenta 3 PRF 13,040 RSkF (RSkkF) 7,825 PRSk (PRSkk) 5,261 RSdF 4,607 RSdSk 4,497 RFd 1,423 RSkd (RSkkd) 0,550 Ostatní 0,003 4 PRSkF (PRSkkF) 7,232 RSdSkF 4,716 PRSdSk 3,791 PdRF 3,207 PRSdF 2,614 PdRSk (PdRSkk) 1,182 PPRF 1,134 RSdSdF 0,545 RSdFd 0,530 RSdSkd 0,481 RSdSdSk 0,320 RSkFd (RSkkFd) 0,287 PPRSk (PPRSkk) 0,258 Ostatní 0,077 5 PRSdSkF 4,382 PdRSkF (PdRSkkF) 0,954 PdRSdSk 0,795 PPRSkF (PPRSkkF) 0,734 PdRSdF 0,626 RSdSdSkF 0,505 Ostatní 1,509 6 PdRSdSkF 0,488 PPRSdSkF 0,335 PRSdSdSkF 0,235 Ostatní 0,391 94 Acta Linguistica Lithuanica LXIV–LXV Lietuvių kalbos veiksmažodžių morfeminė struktūra Čtyřmorfémová slovesa (je jich asi 26%) představují 16 strukturních modelů. Z nich jsou pouze tři modely užívány zřídka. Jde o slovesa se dvěma kořeny, např.: pusryčiavo (RRSdF), senberniauti (RRSdSk) a několik desítek aktivních příčestí modelu RSkSkF, např.: trūktelėjęs, pyktelėjęs. Nejčastější čtyřmorfémové modely jsou: PRSkF, RSdSkF (převážně příčestí, např.: negalima, įmanoma, naudojami, naudojamos), PRSdSk (zvláště mnoho infinitivů, např.: nustatyti, pasakyti, padaryti), PdRF (např.: atsirado, pasitaiko, pasirodė), PRSdF (např.: negalėjo, pasakojo, neturėjo). Ostatní modely jsou méně časté, rozhodně však nepatří na okraj jazyka, což dokládají příklady: PdRSd (např.: pasirinkti, įsigyti, atsižvelgiant), PPRF (např.: nebėra, nepavyko, nesupratau), RSdSdF (např.: tvirtina, reikalauja, dalyvauja), RSdFd (např.: vadinasi, rūpinasi, formuojasi), RSdSkd (např.: naudotis, mokytis, laikytis), RSdSdSk (např.: organizuoti, reikalauti, tvirtinti), RSkFd (např.: kreip REPLACE ERIKA RIMKUTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ, GAILIUS RAŠKINIS ČETNOST STRUKTURNÍCH MODELŮ Modelů morfémové struktury sloves je mnoho. Podle četnosti užívání je lze rozdělit do tří skupin: a) třináct nejčastějších modelů, jejichž zástupci se vyskytují ve více než dvou tisících případech (tvoří téměř 85% sloves); b) dalších třináct modelů se střední četností, z nichž každý byl užit více než 400krát (tvoří téměř 10% sloves); c) všechny ostatní modely jsou vzácné (slovesa zbývajících 90 modelů tvoří pouhých 5%). Souhrnně lze říci, že pro litevštinu je charakteristických necelých třicet modelů morfémové struktury sloves; všechny ostatní modely jsou ojedinělé a okrajové. Při podrobnějším přezkoumání nejproduktivnějších modelů uvedených v tabulce 2 je patrné, že prvních šest modelů tvoří dvojice, v nichž první je bez předpony a druhý s předponou: nejčastější modely RF a PRF, o polovinu méně časté RSkF a PRSkF, a ještě méně časté RSk a PRSk. Další tři dvojice jsou uspořádány podobně (první bez předpony, druhý s předponou, avšak již nikoli za sebou): RSdSkF a PRSdSkF, RSdF a PRSdF, RSdSk a PRSdSk. Dále se již objevují modely zvratných sloves a výraznější zákonitosti rozložení lze jen obtížně postřehnout. TABULKA 2. Nejproduktivnější modely sloves Model | Počet sloves | Procenta | Nejtypičtější příklady RF | 18377 | 19,87 | yra, buvo, gali PRF | 12058 | 13,04 | nėra, atrodo, nežinau RSdF | 7236 | 7,83 | turėjo, gyvena, galėjo PRSkF | 6687 | 7,23 | nebūtų, aptarsime, padėtų RSk | 5039 | 5,45 | būti, dirbti, gauti PRSk | 4865 | 5,26 | atlikti, padėti, pasiekti RSdSkF | 4361 | 4,72 | turėtų, galėtų, reikėtų RSkF | 4260 | 4,61 | būtų, būdavo, tarkim RSdSk | 4158 | 4,50 | daryti, kalbėti, matyti PRSdSkF | 4052 | 4,38 | pamatysi, pasakysiu, neturėtų PRSdSk | 3505 | 3,79 | nustatyti, padaryti, pasakyti PdRF | 2965 | 3,21 | atsirado, pasitaiko, pasirodė PRSdF | 2417 | 2,61 | negalėjo, pasakojo, neturėjo RFd | 1316 | 1,42 | skiriasi, laikosi, stengiasi PdRSk | 1093 | 1,18 | pasirinkti, įsigyti, atsirasti PPRF | 1049 | 1,13 | nebėra, nepavyko, nesupratau 96 Acta Linguistica Lithuanica LXIV–LXV Lietuvių kalbos veiksmažodžių morfeminė struktūra Model Počet sloves Procenta Nejběžnější příklady PdRSkF 882 0,95 atsimindavo, atsirasdavo, prisimindavo PdRSdSk 735 0,79 atsisakyti, išsiaiškinti, įsivaizduoti PPRSkF 679 0,73 neįstengtu, nepamirškite, nepatektų PdRSdF 579 0,63 įsivaizduoji, įsigalioja, susiklostė RSkd 509 0,55 elgtis, kreiptis, imtis RSdSdF 504 0,55 tvirtina, reikalauja, vadovauja RSdFd 490 0,53 vadinasi, rūpinasi, naudojasi RSdSdSkF 467 0,51 tinginiausi, talkininkaudavo, reikalautų PdRSdSkF 451 0,49 pasirodydavo, įsivaizduokite, pasitaikydavo RSdSkd 445 0,48 naudotis, mokytis, laikytis Na konci seznamu všech 116 modelů (který zde není kvůli svému rozsahu uveden) se ocitla dvoukořenná slovesa: celkem dvanáct sloves různé struktury, užitých jednou nebo dvakrát – dvanáct zřídka užívaných modelů. Jsou zde také slovesa utvořená z mezinárodních slov (např.: komplikuosis, užsifiksuodavo, susimontavo, išprovokuos), u nichž je i rozlišování přípon diskutabilní. To pouze ukazuje, že tyto modely jsou periferní. HLAVNÍ ZÁKONITOSTI MORFEMATICKÉ STRUKTURY SLOVESNÝCH TVARŮ Výzkum umožňuje určit, které strukturní modely jsou charakteristické pro jednotlivé slovesné tvary13. Na druhou stranu nelze při analýze morfematické struktury slovesných tvarů očekávat velká překvapení, protože je částečně dána samotným tvořením tvarů: infinitiv a polopříčestí mají flektivní příponu, příčestí a účelové příčestí mají flektivní příponu a koncovku. Na konci obou typů se může vyskytovat také zvratná částice. Větší rozmanitost mohou vykazovat pouze osobní tvary. Je samozřejmé, že v souvislém textu je nejvíce (56 procent) osobních tvarů a rozmanitost jejich modelů je největší (85 modelů). Osobní slovesné tvary obvykle končí koncovkou, flektivní příponou a koncovkou, některé pouze 13 Na začátku výzkumu takový cíl stanoven nebyl, proto byla data rozdělena do pěti skupin: osobní tvary, infinitiv, příčestí, polopříčestí, účelové příčestí. V budoucnu by bylo možné osobní tvary dále rozdělit podle časů a způsobů. Straipsniai / Articles 97 ERIKA RIMKUTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ, GAILIUS RAŠKINIS flektivní příponou (3. osoba budoucího času, 2. osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu), méně často zvratnou částicí. Deset nejběžnějších modelů14: RF (19 proc.), např.: yra, buvo, gali; PRF (12 proc.), např.: nėra, atrodo, nežinau; RSdF (4 proc.), např.: turėjo, gyvena, galėjo; PdRF (3 proc.), např.: atsirado, pasitaiko, pasirodė; PRSdF (2 proc.), např.: negalėjo, pasakojo, neturėjo; RSkF (2 proc.), např.: būtų, būdavo, tarkim; RSdSkF (2 proc.), např.: turėtų, galėtų, reikėtų; RFd (1 proc.), např.: skiriasi, laikosi, stengiasi; PRSkF (1 proc.), např.: nebūtų, aptarsime, padėtų; RSd (1 proc.), např.: bus, eik, teks; PPRF (1 proc.), např.: nepavyko, nesupratau, pripažino; PdRSdF (1 proc.), např.: įsivaizduoji, įsivaizduoju, įsigalioja. Příčestí je o polovinu méně (asi 24 proc. všech sloves) než osobních tvarů, ale co do množství modelů morfematické struktury se osobním tvarům téměř vyrovnají (74 modelů). Příčestí končí koncovkou nebo slovotvornou příponou a koncovkou: PRSkF (6 proc.), např.: negalima, įmanoma, nurodoma; RSkF (6 proc.), např.: galima, žinoma, būtina; PRSdSkF (3 proc.), např.: nustatyta, atstovaujantis, parašyta; RSdSkF (3 proc.), např.: naudojami, naudojamos, vadinama; PRF (1 proc.), např.: susiję, susijęs, pamatęs; PdRSkF (0,6 proc.), např.: atsiradusi, atsiradusios; RF (0,6 proc.), např.: buvęs, esąs, buvęs; PPRSkF (0,5 proc.), např.: neįmanoma, neįmanomas, neišvengiamas; PdRF (0,5 proc.), např.: atsiradę, apsirengę, išsižiojęs. Infinitiv (celkem 15 proc., 33 modelů) vždy končí flektivní příponou. Nejběžnější modely: PRSk (3 proc.), např.: atlikti, padėti, pasiekti; RSk (3 proc.), např.: būti, dirbti, gauti; RSdSk (3 proc.), např.: daryti, kalbėti, matyti; PRSdSk (3 proc.), např.: nustatyti, pasakyti, padaryti; PdRSk (1 proc.), např.: pasirinkti, įsigyti, atsirasti; PdRSdSk (1 proc.), např.: atsisakyti, išsiaiškinti, įsivaizduoti; RSdSkd (0,4 proc.), např.: naudotis, mokytis, laikytis; RSkd (0,4 proc.), např.: elgtis, kreiptis, imtis. Polopříčestí a účelových příčestí bylo v analyzovaném materiálu málo. Četnost užívání těchto tvarů i rozmanitost strukturních modelů jsou velmi podobné. Polopříčestí (celkem 3 proc., 24 modelů) vždy končí flektivní příponou: PRSk (1 proc.), např.: išskyrus, sudarant, nepaisant; RSk (0,8 proc.), např.: esant, siekiant, norint; RSdSk (0,4 proc.), např.: naudojant, vykdant, projektuojant; PdRSk (0,3 proc.), např.: atsižvelgiant, susidūrus, pasibaigus; PRSdSk (0,3 proc.), např.: įvertinant, įvertinus, palyginus. 14 Zde i dále v této kapitole jsou zvýrazněny flektivní morfémy konkrétních slovesných tvarů. 98 Acta Linguistica Lithuanica LXIV–LXV Lietuvių kalbos veiksmažodžių morfeminė struktūra Polopříčestí (celkem 2%, 20 modelů) vždy končí flektivní příponou a koncovkou: RSdSkF (0,5%), např.: norėdamas, norėdami, ieškodamas; RSkF (0,3%), např.: būdamas, būdami, eidamas; PRSkF (0,2%), např.: nedelsdamas, nedelsdami, atlikdami; PRSdSkF (0,2%), např.: neskubėdamas, nustatydamas, sudarydami; PdRSkF (0,1%), např.: atsižvelgdamas, atsižvelgdama, pasikeisdami. Po odečtení derivačních afixů je pět nejcharakterističtějších modelů pro všechny formy stejných, liší se pouze jejich pořadí podle četnosti užívání: a) osobních tvarů: R; PR; RSd; PdR; PRSd; b) příčestí: PR; R; PRSd; RSd; PdR; c) infinitivů a příslovečných participií: PR; R; RSd; PRSd; PdR; d) polúčastí: RSd; R; PR; PRSd; PdR. Jak je vidět, první tři modely jsou téměř u všech forem stejné: R; PR; RSd. Těchto pět modelů tvoří celých 86% výskytů: R – 33%, PR – 25%, RSd – 14%, PRSd – 11%, PdR – 3%. VZTAH JEDNODUCHÝCH SLOVES A ODVOZENIN Ačkoli tvoření slov není předmětem této studie, shromážděný materiál přesto umožňuje uvést několik poznámek i z tohoto hlediska. Nepoužívají se zde běžné termíny slovotvorby (sufixální, prefixální derivát), protože slovesa nejsou zkoumána z hlediska tvoření slov. Jak již bylo zmíněno, analyzováno bylo téměř 93 tisíc sloves. Jednoduchá slovesa tvoří třetinu (33%) všech užitých sloves. Jsou to slovesa se slovním kořenem a koncovkou nebo (a) alternační příponou: R (již zmíněné spontánní mluvy reik), RF (asi 20% všech užitých sloves, např.: yra, buvo, gali, turi, žinai, reikia, sako), RSk (asi 6%, např.: bus, eik, te ks, duok, taps, gaus), RSkF (asi 8%, např.: būtų, būdavo, tarsi, tarkim, būčiau, būsi, reiktų), RSkSk (būsiant), RSkSkF (velmi vzácně, např.: būsimos, būsimų). Dvě třetiny sloves ve zkoumaném materiálu mají slovotvorné afixy (ačkoli po slovotvorné analýze některá z nich nemusejí být odvozeninami). Jak ukazuje tabulka 3, nevyskytla se slovesa se všemi čtyřmi derivačními morfémy¹⁵; vzácná jsou také slovesa se třemi různými typy slovotvorných morfémů (asi 2% všech sloves, obvykle jde o: předponu, příponu 15 Zde se nepřihlíží k počtu slovotvorných afixů, nýbrž pouze k jejich typu: předpona, přípona, zvratný afix. Straipsniai / Articles 99 ERIKA RIMKUTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ, GAILIUS RAŠKINIS a zvratný afix, např. įsivaizduoji, įsigalioja, apsigyveno, susirūpino; předponu, příponu a dva kořeny, např. nufotografuoti, nepiktnaudžiaujant). Slovesa se dvěma různými typy slovotvorných afixů jsou poměrně častá (asi 20%); typičtější jsou kombinace: předpona a přípona, např. negalėjo, neturėjo, pastebėjo, sumažėja, nežinojo; předpona a zvratný afix, např. atsirado, pasitaiko, pasirodė, pasidaro, prasidėjo; přípona a zvratný afix, např. laikykis, saugokis. Největší skupinu tvoří slovesa s předponami (asi 28%) a příponami (15%). Z tohoto hlediska by tedy slovesa v autentickém užití bylo možné seřadit sestupně takto: s předponou (asi 28%), s příponou (asi 15%), s předponou a příponou (12%), s předponou a zvratným afixem (asi 6%), se zvratným afixem (asi 2%), s předponou, příponou a zvratným afixem (asi 2%), s příponou a zvratným afixem (asi 1%). Slovesa s jinými kombinacemi slovotvorných morfémů tvoří pouhé jedno procento. 3 TABULKA. Rozložení sloves s různými typy derivačních morfémů a sloves se dvěma kořeny Předponová Příponová Zvratná Se dvěma kořeny Celkem (v% všech sloves) 27,74 12,18 5,77 0 2,16 0,02 0 0 15,21 1,35 0,07 0,00116 2,26 0,00117 0,00118 16 Pouze fotografuojamasi. 17 Pouze dievagojosi. 18 Pouze koneveikti a ve zkoumaných textech se vyskytující visaregintis. 100 Acta Linguistica Lithuanica LXIV–LXV Lietuvių kalbos veiksmažodžių morfeminė struktūra Téměř polovina sloves použitých ve zkoumaném materiálu má jednu (48%), dvě (pouze 3%) a zřídka tři (jen 0,1%) předpony, např.: atrodo, nežinau, nebuvo, priklauso, sudaro; nesupratau, pripažino, neišėjo, nepritaria; nebesulaukė, nepripažino. Nejčastěji mají také další derivační morfémy. Proto je rozmanitost morfematické struktury těchto sloves velká, celkem jde o 77 modelů. Přesto tvoří 42% sloves pouhých deset modelů, takže zbývajících 67 modelů je zastoupeno jen velmi málo. Nejtypičtější jsou tyto modely: PRF (13%, např.: priklauso, sudaro, negali), PRSₖF (7%, např.: nebūtų, aptarsime, padėtų), PRSₖ (5%, např.: nebus, ateis, padės), PRS_dSₖF (4%, např.: pamatysi, pasakysiu, neturėtų), PRS_dSₖ (4%, např.: pažiūrėk, pasakys, padarys), PdRF (3%, např.: atsirado, pasitaiko, pasirodė), PRS_dF (3%, např.: negalėjo, pasakojo, neturėjo), PdRSₖ (1%, např.: pasidės, pasiimk, prisimink), PPRF (1%, např.: nebėra, nepavyko, nesupratau), PdRSₖF (1%, např.: pasimindavo, atsirasdavo, prisiminkime). Něco méně než třetina (31%) použitých sloves má derivační přípony. Slovesa se dvěma derivačními příponami se vyskytují zřídka (jen 2% všech sloves), tři přípony jsou již velkou raritou, např.: turėjo, gyvena, galėjo, galvojo, kalbėjo, norėjau; tvirtina, vadovauja, abejoja, tikrina, žingsniavo; mokytojau, girtuokliauja. Strukturní rozmanitost sloves s derivačními příponami je rovněž velmi vysoká (79 modelů), ale i zde deset nejproduktivnějších modelů tvoří celkem přibližně 30%. Jsou to: RS_dSₖF (5%, např.: turėtų, galėtų, reikėtų), RS_dF (5%, např.: turėjo, gyvena, galėjo), RS_dSₖ (5%, např.: daryti, kalbėti, matyti), PRS_dSₖF (4%, např.: pamatysi, pasakysiu, neturėtų), PRS_dSₖ (4%, např.: nustatyti, pasakyti, padaryti), PRS_dF (3%, např.: negalėjo, pasakojo, neturėjo), PdRS_dSₖ (1%, např.: atsisakyti, išsiaiškinti, įsivaizduoti), PdRS_dF (1%, např.: įsivaizduoji, įsigalioja, susiklostė), RS_dS_dF (1%, např.: tvirtina, reikalauja, vadovauja), RS_dFd (1%, např.: vadinasi, rūpinasi, formuojasi). Něco více než desetina sloves (12%) jsou zvratná. Lze je shrnout do 47 modelů morfematické struktury, přičemž deset modelů tvoří téměř deset procent: PdRF (3%, např.: atsirado, pasitaiko, pasirodė), RFd (1%, např.: skiriasi, laikosi, stengiasi), PdRSₖ (1%, např.: pasirinkti, atsirasti, atsižvelgti), PdRSₖF (1%, např.: atsimindavo, atsirasdavo, pasimsiu), PdRS_dSₖ (1%, např.: atsisakyti, išsiaiškinti, pasižiūrėti), PdRS_dF (1%, např.: susiklostė, apsigyveno, susirūpino), RSₖd (0,5%, např.: elgtis, kreiptis, imtis), RS_dFd (0,5%, např.: vadinasi, rūpinasi, naudojasi), PdRS_dSₖF (0,5%, pasidarydavo, įsivaizduokite, pasitaikydavo), RS_dSₖd (0,5%, např.: naudotis, mokytis, laikytis). V litevštině je málo dvoukořenových sloves (jen 89 z téměř 93 tisíc; netvoří ani půl procenta). Nejčastěji mají tato slovesa také derivační Straipsniai / Articles 101 ERIKA RIMKUTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ, GAILIUS RAŠKINIS příponu, některá také předponu nebo jsou zvratná. Strukturní rozmanitost těchto sloves není malá (24 modelů), modely však nejsou produktivní, např.: bendradarbiauti (RcRSdSk), senberniauti (RRSdSk), nufotografuoti, nepiktnaudžiaujant, padvigubėjus (PRRSdSk), pusryčiavo, badmiriauja, viešpatavo (RRSdF), nufotografavo (PRRSdF), bendradarbiaudamas, duofikuojama, keliaklupščiaujančių (RcRSdSkF), bendradarbiaujant (RcRSdSk), netušči[a]žodžiaudamas (PRcRSdSkF), sudaiktavardėję (PRcRSdF). ZÁVĚRY Analyzovaných 93 tisíc sloves bylo rozděleno do 116 modelů morfematické struktury, jejichž produktivita se výrazně liší: slovesa nejproduktivnějšího modelu (RF) tvoří pětinu všech zkoumaných příkladů, zatímco 26 modelů má pouze jeden nebo dva příklady. Slovesa mohou mít od jedné do devíti morfém. Jednomorfémová slovesa a slovesa s více než pěti morfémy jsou vzácná. Pro litevštinu jsou tedy nejtypičtější (celkem 89%) slovesa se 2–4 morfémy. Morfematická struktura slovesných tvarů je ovlivněna jejich samotným tvořením: infinitiv a polopříčestí mohou končit pouze na ohýbací Ačkoli bylo zjištěno mnoho strukturních modelů, čtvrtina z nich (26 modelů) tvoří celkem 95 procent všech analyzovaných sloves. Nejtypičtější modely jsou: (P)RF – přibližně 33%, (P)RSkF – přibližně 15%, (P)RSk – přibližně 11%. V litevštině se tedy nejčastěji užívají slovesné tvary bez derivační přípony, bez předpony nebo s ní, obsahující jeden nebo dva ohýbací afixy. Ve zkoumaném materiálu je třetina (33%) sloves jednoduchých, přibližně 28% má jednu nebo dvě (mnohem méně často) předpony, asi 15% derivační příponu, 12% předpony a derivační příponu a přibližně 6% předponu a zároveň jsou zvratná. Slovesa s jinými kombinacemi derivačních morfémů tvoří pouhé jedno procento. Bylo zjištěno, že pro litevštinu nejsou typická slovesa s více než dvěma derivačními afixy. Shrneme-li, lze říci, že kombinace morfematické stavby litevských sloves jsou velmi rozmanité, avšak jádro jejich užívání tvoří 10–15 modelů (přibližně 75, respektive 85%) sloves se 2–4 morfémy. 102 Acta Linguistica Lithuanica LXIV–LXV Lietuvių kalbos veiksmažodžių morfeminė struktūra LITERATURA A PRAMENY A k e l a i t i e n ė G r a ž i n a 1996: Morfonologinės balsių kaitos žodžių daryboje. Vilnius: Vilniaus pedagoginio universiteto leidykla. A k e l a i t i e n ė G r a ž i n a 2001: Šaknies balsių kaita: morfemų modeliai ir struktūriniai šaknies tipai. – Žmogus ir žodis. Didaktinė lingvistika 1(3), 3–9. Prieiga internete: http://www.biblioteka.vpu.lt/zmogusirzodis/PDF/didaktinelingvistika/2001/akel3-9.pdf. A k e l a i t i e n ė G r a ž i n a 2008: Priebalsines priesagas turinčių išvestinių vardažodžių šaknies balsių kaita. – Žmogus ir žodis. Didaktinė lingvistika 10(1), 5–9. Prieiga internete: http://www.minfolit.lt/arch/14001/14402.pdf. A m b r a z a s V y t a u t a s, red., 1996: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Korpus textů současné litevštiny. Dostupné online: http://tekstynas.vdu.lt. K a r o s i e n ė V i d a Z i t a 2004: Bendrinės lietuvių kalbos vardažodžio šaknies struktūra. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. K a u k i e n ė A u d r o n ė 1994–2002: Historie litevského slovesa 1–2. Klaipėda: Klaipėdská univerzita. K e i n y s S t a s y s 2009: Bendrinės lietuvių kalbos morfemika. Vilnius: Vilniaus pedagoginio universiteto leidykla. K r u o p i e n ė I r e n a 2000: Bendrinės lietuvių kalbos veiksmažodžio šaknies struktūra. Dak-taro disertacija. Vilnius: Vilniaus universitetas. K r u o p i e n ė I r e n a 2000: Struktura kořene sloves se stabilním středem. – Kalbotyra 48(1), 71–82. K r u o p i e n ė I r e n a 2001: Kombinace počátečních a koncových souhlásek v kořenech sloves. – Kalbotyra 50(1), 67–82. K r u o p i e n ė I r e n a 2002: Struktura kořenů sloves s proměnlivým středem. – Kalbotyra 51(1), 89–97. K r u o p i e n ė I r e n a 2005: Zvláštnosti trojčlenných iniciál kořene slovesa. – Kalbotyra 54(1), 73–82. K u o s i e n ė M o n i k a 1986: Morfeminė analizė. Šiauliai: Šiaulių Kazio Preikšo pedagoginis institutas. L e v ā n e K r i s t ī n e, S p e k t o r s A n d r e j s 2000: Morfemická analýza a morfologické značkování lotyšského korpusu. – LREC2000 Proceedings, 1095–1098. Dostupné online: http://gandalf.aksis.uib.no/non/lrec2000/pdf/107.pdf. Straipsniai / Articles 103 ERIKA RIMKUTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ, GAILIUS RAŠKINIS Paikens Pēteris 2007: Lexicon-Based Morphological Analysis of Latvian Language. – Proceedings of the 3rd Baltic Conference on Human Language Technologies, 235–240. Polikarpov Anatoliy A. 2000a: Menzerath’s Law for Morphemic Structures of Words: A Hypothesis for the Evolutionary Mechanism of its Arising and its Testing. – An abstract of a paper for presenting at Qualico’2000 – Quantitative Linguistics Conference. Prieiga internete: http://www.philol.msu.ru/~humlang/articles/menz_law.htm. Polikarpov Anatoliy A. 2000b: Chronological Morphemic and Word-Formational Dictionary of Russian: Some System Regularities for Morphemic Structures and Units. – Linguistische Arbeits Berichte 5. Leipzig, 201–212. Databáze nahrávek mluveného jazyka. Online přístup: http://donelaitis.vdu.lt/garsynas/. Sarkans Ugis 1996: Morphemic and Morphological Analysis of the Latvian Language. – Proceedings of the Forth conference on Computational Lexicography and Text Research, 219–225. Prieiga internete: http://www.ailab.lv/users/usarkans/complex.html. Urbutis Vincas 2009: Žodžių darybos teorija. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Morfemická struktura litevských sloves SOUHRN Cílem tohoto výzkumu bylo z kvantitativního hlediska určit a popsat morfemickou strukturu litevských sloves. Kvantitativní analýzou morfemické struktury litevských sloves se předchozí výzkumy nezabývaly. Výzkumný materiál tvořily všechny výskyty sloves (téměř 93 tisíc) ze speciálně vybraného podsouboru korpusu litevského jazyka. Všechna slovesa v tomto souboru dat byla morfologicky anotována, tj. byly určeny morfémy a vyznačeny jejich hranice. Slovesa byla podle své morfemické struktury rozdělena do 116 kategorií. Bylo zjištěno, že četnosti těchto kategorií se výrazně liší. Nejčastější kategorií byl model kořen–sufix, který představoval jednu pětinu všech výskytů sloves, zatímco 26 nejméně častých modelů zahrnovalo každý pouze jedno nebo dvě slovesa. Bylo zjištěno, že slovesa se skládají z jednoho až devíti morfémů. Většina sloves (89 procent) se však skládala ze dvou až čtyř morfémů. Přestože existuje větší počet modelů morfemické struktury, jedna čtvrtina z nich (26 modelů) postačovala k pokrytí 95 procent všech analyzovaných sloves. Nejtypičtějšími modely byly: (prefix)-kořen-flexe (33 procent), (prefix)-kořen-sufix-flexe (15 procent), (prefix)-kořen-sufix (11 procent). Shrnuto, slovesné tvary bez sufixu, s prefixem i bez něj, tvořily 104 Acta Linguistica Lithuanica LXIV–LXV Lietuvių kalbos veiksmažodžių morfeminė struktūra s jedním až dvěma flektivními afixy nejběžnější modely morfemické struktury litevských sloves. Výzkum ukázal, že primární slovesa tvoří jednu třetinu všech sloves, slovesa s jedním nebo dvěma prefixy tvoří 28 procent, slovesa se sufixem 15 procent a slovesa s prefixy a sufixem 12 procent všech sloves. Obecně nemají slovesa více než dva derivační afixy. Ačkoli je rozmanitost morfemických struktur litevských sloves velká, jádro jejich užívání pokrývá 10 až 15 modelů (při pokrytí 75, respektive 85 procent). Přijato 20. dubna 2011. ERIKA RIMKUTĖ Univerzita Vytauta Velikého ulice K. Donelaitia 58, LT-44248 Kaunas, Litva [email protected] ASTA KAZLAUSKIENĖ Univerzita Vytauta Velikého ul. K. Donelaitia 58, LT-44248 Kaunas, Litva [email protected] GAILIUS RAŠKINIS Univerzita Vytautase Velikého ul. K. Donelaitia 58, LT-44248 Kaunas, Litva [email protected] Straipsniai / Articles 105