Mikalojaus Daukšos raštų ilgosios šaknies „sta“ kamieno veiksmažodžiai

RAIMONDA ŠARKYTĖ Univerzita v Klaipėdě Oblasti výzkumu: baltská filologie, dějiny slovesa. SLOVESA S KMENEM STA S DLOUHÝM KOŘENEM V DÍLECH MIKALOJA DAUKŠY Slovesa s kmenem Sta a dlouhým kořenem doložená v textech Mikalojuse Daukši A N O T A C E Článek analyzuje slovesa s kmenem sta a dlouhým kořenem v dílech Mikalojuse Daukši. Doložená slovesa tohoto typu jsou analyzována z různých hledisek: pojednává se o morfologii sloves (struktuře přítomného a minulého času), morfonologii (vokalismu, konsonantismu, případech vokalické alternace) a o zvláštnostech konstrukčního kódování z hlediska kategoriální sémantiky. Daukšova slovesa jsou srovnávána se slovesnými systémy Martyna Mažvydase a Jona Bretkūnase, s údaji z litevských nářečí a současné litevštiny, aby bylo možné objasnit lokalizaci a chronologii lexémů i motivy změn jejich struktury. A N N O T A C E Článek zkoumá slovesa s kmenem sta a dlouhým kořenem doložená v textech Mikalojuse Daukši. Tato slovesa jsou analyzována z různých hledisek: morfologického (struktura tvarů přítomného a minulého času) a morfonologického (vokalismus, konsonantismus, případy vokalické alternace); zohledněny jsou také zvláštnosti konstrukčního kódování z hlediska kategoriální sémantiky. Struktura sloves zaznamenaných v Daukšových dílech je dále srovnávána se strukturou doloženou ve starých textech Bretkūnase a Mažvydase, jakož i v litevských nářečích a současné litevštině. Cílem výzkumu je určit lokalizaci a chronologické vrstvy doložených lexémů a navrhnout motivy změn příslušných sloves. K L Í Č O V Á S L O V A: Daukša, sloveso, infix, kmen sta, struktura kořene, nářečí, staré texty. K L Í Č O V Á S L O V A: Daukša, sloveso, infix, kmen sta, struktura kořene, nářečí, staré texty. Straipsniai / Articles 9 RAIMONDA ŠARKYTĖ 0. ÚVODNÍ POZNÁMKY 0.1. Předmětem tohoto článku jsou slovesa s kmenem v Postile a Katechismu Mikuláše Daukši doložená s dlouhým kořenem sta¹. V dílech tohoto autora bylo nalezeno 87 sloves s vsuvkou a sloves s kmenem sta, z nichž 30 má vsuvku a 57 kmen sta; z nich 49 má v kořeni dlouhou samohlásku. Pro širší kontextuální perspektivu je Daukšův systém sloves porovnáván se systémy jeho současníků – Martyna Mažvyda a Jona Bretkūna. V Mažvydových spisech je doloženo 17 sloves, v Bretkūnově Bibli pak 43 sloves s kmenem sta a dlouhým kořenem. Zvláštnosti slovesných systémů těchto autorů jsou dále porovnávány s údaji z litevských nářečí a současné litevštiny. Daukšova díla, ilustrující střední variantu litevštiny, byla zkoumána z různých hledisek,² avšak podrobný popis sloves s kmenem sta a dlouhým kořenem v dílech tohoto autora dosud chybí. Slovesa s kmenem Sta tvoří početnou skupinu, která je nejrozšířenější ve východobaltských jazycích a má specifické rysy odlišující tato slovesa od jiných strukturních typů. Pro vývoj sloves s kmenem Sta měla zvláštní význam kategoriální sémantika – v současné litevštině formant sta nejčastěji vyjadřuje samovolný, terminativní děj a postupnou změnu stavu; některá slovesa s kmenem sta tvoří opozici causativa / resultativa (srov. verčia / virsta, gręžia / grįžta, rūgsta / rūgsta, diegia / dygsta apod.) a označují rezultativní proces (podrobněji o slovesech s kmenem sta a jejich vývoji viz Pakalniškienė 1995, též Kazlauskas 1968: 333, Kuiper 1937: 202–203). Značná část sloves s kmenem sta jsou denominalia nebo deadjektiva, a proto nejčastěji vyjadřují transformační stav či jeho změnu ve vztahu k základovému slovu: šilpti, vargti, álkti, il̀gti, kálsti (podrobněji viz Pakalniškienė 2000: 71–89). V současné litevštině (až na vzácné výjimky) tvary s kmenem sta optimálně realizují asymetrii sémantického a morfologického kódování a odpovídají principu konstrukční ikoničnosti, neboť kmen sta vyjadřuje význam samovolného děje a/nebo kategorii intranzitivity.³ Z hlediska morfonologické struktury mohou mít slovesa s kmenem sta v kořeni krátkou nebo dlouhou kořenovou samohlásku (pas- 1 Slovesa s krátkým kořenem, infixální slovesa a slovesa s kmenem sta nalezená v dílech Mikalojuse Daukši již byla pojednána, viz Pakalniškienė, Šarkytė 2012. 2 Otázkami Daukšovy akcentologie se zabýval Pranas Skardžius, strukturu zájmen popsal Albertas Rosinas (2001), Daukšův styl psaní, lexikum a jazykové zvláštnosti překladu analyzoval Jonas Palionis (1979, 1995); Jurgis Lebedys (1963, 1977) zkoumal atematická slovesa, Algirdas Sabaliauskas (1957: 77–114) podal analýzu zvratných sloves ve starých písemných památkách Audronė Kaukienė (2006); jednotlivé typy infixálních sloves a sloves s kmenem sta popsala Vitalija Kapsevičienė (2002, 2003). 3 Kategorie tranzitivity je vlastní jen malému počtu sloves a nejčastěji se vyskytuje v předponových tvarech, srov.: išvysta, užmiršta, išgirsta, mėgsta. 10 Acta Linguistica Lithuanica LXVII Mikalojaus Daukšos raštų ilgosios šaknies sta kamieno veiksmažodžiai K tomuto typu se řadí slovesa s kmenem sta, jejichž kořenový vokalismus se nemění – základem je dlouhá samohláska, dvojhláska nebo smíšený dvojzvuk; v minulém čase jsou pro ně charakteristické tvary s kmenem o. Slovesa s kmenem sta z novější vrstvy (s dvojí morfologickou charakteristikou) mají v kořeni přítomného času dlouhé samohlásky q, ę, y, ū, které vznikly zánikem infixu n před s, š, z, ž: mąžta, šąšta, gęsta, vysta, dūžta. Střídání samohlásek v základních tvarech sloves s kmenem sta není obvyklé; zpravidla se usiluje o zobecnění vokalismu ve všech základních tvarech. Souhlásková struktura sloves s kmenem sta je velmi rozmanitá, složitější struktura kořene je zvláště typická pro slovesa s dlouhým kořenem. 1. SLOVESA S KMENEM STA A DLOUHÝM KOŘENEM U MIKALOJUSE DAUKŠI 1.1. V Daukšových dílech je doloženo 49 sloves s dlouhým kořenem; 25 z nich má v kořeni dlouhou samohlásku, u 4 sloves tvoří centrum kořene dvojhláska a 20 sloves má v kořeni smíšený dvojzvuk. K tomuto strukturnímu typu sloves patří pouze slovesa s kmenem sta. V tabulce 1 jsou uvedeny všechny příklady doložené v textech Daukši, Mažvydase a Bretkūnase. Značení délky kořenové samohlásky v písemných dílech zkoumaného autora je problematické; ve většině případů se samohláska označuje diakritickým přízvukovým znaménkem, které sotva odráží její délku, takže neexistuje distinktivní grafické vyjádření dlouhé samohlásky (srov. tvary nulūf-ta DP 213,44, plūfta DP 580,14, užrikbta DP 463,10, wikfta DP 508,46, iždikfta DP 487,11 / iždigfta DP 99,33 apod.). Srovnávání sledovaných sloves s údaji z jiných starých písemných památek rovněž přináší nejasnosti, neboť ani v dílech Mažvydase, ani v dílech Bretkūnase se dlouhé samohlásky důsledně graficky nevyjadřují; výjimkou jsou některé tvary užité Bretkūnasem, v nichž je dlouhá kořenová samohláska zřejmě odražena, srov. papijkfti BB12, 6, pakljda BB154, 3 (j a ij = y), plūfta BB293, 25, įchplūdę BB141, 31.⁴ Zařazení sledovaných sloves mezi slovesa s dlouhým kořenem umožňuje jejich srovnání s údaji z litevských nářečí a spisovné litevštiny, neboť v nářečích i současné litevštině je struktura těchto sloves stabilní: dlouhá samohláska se zachovává ve všech paradigmatach a střídající se tvary se nevyskytují; není tedy důvod se domnívat, že v Daukšou doložených tvarech převažoval krátký kořenový vokalismus. Níže je uveden přehled tvarů přítomného času ve starých písemných památkách s ohledem na kořenový vokalismus sloves: 4 Na druhou stranu se délka samohlásky ū v písemných dílech tohoto autora označuje velmi nedůsledně, srov. tvary BB plu-ftanczę, plūftanczę, plūftanczę, infinitiv pakūrti – 3. osoba minulého času pakūrė, podrobněji viz Raudienė 2001: 16. Straipsniai / Articles 11 RAIMONDA ŠARKYTĖ TABULKA 1. Rejstřík tvarů přítomného času ve starých písemných památkách Daukša Mažvydas Bretkūnas 1 A. SLOVESA S DLOUHÝM KOŘENNÝM SAMOHLÁSKEM užblė̇tancʒėa DK 161,13 – – iždįgłta DP 99,33 iždįkłta DP 487,11 – įſchdigłta BB552, 23 iufſta DP 462,29 iſijūſta DP 312,15 – – ſulįgłta DP 59,28 ſulįgłtame DP 296,5 ſulįgłtancʒius DP 217,27 – – pralobſta DP 4,9 – pralobſta BB326, 47 nuluſta DP 213,44 nulū́ta DP 484,19 – – megſta DP 40,13 mêgſti DP 10,28 [mêgėme DP 110,26] [panegįáma DP 623,50] pamêgſta DP 378,4; DP 435,38 pamêkſta DP 213,48; pamêgſta DP 395,5 megſta GK II 452 mekſta GKII 338 mekſta BB551, 19 panókſta DP 489(490),22 panókſtama DP 406,21 prinókſtami DP 389,47 [nepanókamoy’ DP 46,39] – nokſta BBJoz2,16 – – papijękſti BB12, 6 plūſta DK 180,19 pluſta DP 238(138),48; DP 370,1; DP 580,14 pluſtá DP 580,40 apiplūſta DP 626,23; išplūſta DP 251,2; nūplūſta DP 626,23 – plūſta BB293, 25 [plūduncʒius BB354, 2] užrikſta DP 463,10 – – aprūgſta DP 86,42∞ – – ſprogſta DP 13,1∞ – – praʒókſta DP 104,8 praʒokſta DP 500,17, DK 169,4 praʒókſtu DK 169,3 – [praſchoka BB18, 10] trokſt’ DK 175,16 trokſta DP 36,10 trokſcht GKII 447 – 12 Acta Linguistica Lithuanica LXVII Slovesa s dlouhým kořenem v díle Mikaloja Daukši stakmenová slovesa Daukša Mažvydas Bretkūnas trôkβta DK 104,17; DK 155,22 trôkβtu DK 135,7; DK 140,22 trôkβtamę DK 51,10 trôkβtanti DK 106,4; trôkβtaſis DP 399,20 wikſta DP 508,46 – – iβwſſta DP 287,4 – zvadne BB284, 50 prazílta DP 303,42 – – 1B. SLOVESA SE SMÍŠENÝM DVOJHLÁSKEM V KOŘENI alkſta DP 533,39, DK 104,16 alkſtáncžius DP 475,29; alkſtancžiam DP 523,5 alkſtat GAm alxtanczus GK I 170 – âlpſta DP 66,11, âlpſtati DK 162,20 – apalpſtant BB544, 32 nugáltáś DP 80,40 nenugſgaſt’ DP 446,37∞ teſſinūſigſt GK II 514 – ižgîrſta DP 248,22 – – grîβta DP 236,4; DP 162,45 griβta DP 236,4 apgrîβta DP 9,16; atgrîβta DP 549,1; nugriβta DP 328,50; pagrîβta DP 382,45; fugriβta DP 120,36; DP 188,32; DP 433,30; DP 477,48; fugriβta DP 206,25; DP 280,2; DP 282,42; fugriβtancžius DP 542a(542),29 sugriſcht GK I 153 tegrîſcht GK II 514 grinſchta BB334, 24 fugrinſchta BB290, 43 tegrinſchta BB529, 11 pailſt DP pailſtamę DP 357,19 – atſilſta BB12, 7 użmirβta DP 560,25, DK 114,9 użmirβta DP 274,35; DP 586,33 użmirβtamę DP 18,37 ußumirſta GK II 522 ußchmirſtam GK II 452 – ſkêſta DP 222,36 skeſtancžia DP 78,20 – – patârpſta DP 61,13 – – ižtirpſtaſis DP 615,40 iſchtirpſt GK II 278 – wârgſtáte DP 32,4 trpících 136 trpím GK II 39 pawargſta BB324, 25 pawirſta DP 39,39; DK 12,1 pawirſta DK 11,13; DK 99,3 pawirſti GK II 334 pawirſta BB280, 16 Straipsniai / Articles 13 RAIMONDA ŠARKYTĖ Daukša Mažvydas Bretkūnas 1 C. SLOVESA S DVOJHLÁSKOU V KOŘENI – – aūfta BB73, 25 aūftant BB73, 24 ižgãiβta DP 582,33 nopgãiβta DP 81,3 – iſchgaiſchtam BB400, 12 paſwēikſta DP 369,45 – – 1.2. V Daukšových textech převládají pravidelné paradigmatické tvary, sémantické a konstrukční kódování zkoumaných sloves je optimální – sémantické charakteristiky sloves (děj samovolný / terminativní) jsou zakotveny morfologickým markerem –sta. V Daukšových dílech převládají stabilní tvary přítomného času kmene sta (viz tabulka 1), které se řídí podmínkami struktury paradigmat; většina dlouhokořenných sloves kmene sta doložených autorem se ustálila i v současné litevštině. Pouze dvě slovesa mají v textech zkoumaného autora dvojí tvary přítomného času pamėgſta DP ‖ mėgeme DP; nepanókſtama ‘nepochopitelná’ DP ‖ nepanókamoý ‘nesrovnatelná’ DP, což umožňuje předpokládat, že expanze kmene sta v litevštině probíhala postupně, v konkurenci několika forem. Sloveso drįsti bylo v Daukšově Postilėje stále slovesem kmene a (srov. dręſa DP 23,47).5 1.3. Ze shromážděných údajů vyplývá, že tvary minulého času se ve spisech zkoumaného autora neliší; doloženy jsou pouze tvary kmene o, které odpovídají paradigmatu sloves s kmenem sta (viz tabulka 2). Na druhou stranu nejsou tvary minulého času značné části sloves doloženy nebo jejich kmen neukazují. TABULKA 2. Soupis tvarů minulého času Daukša Mažvydas Bretkūnas Áłko DP 242,49, iβálko DP 106,40; iβalkuſi DK 162,18 – iſchalkens BB546, 48 Iβáuβo DP 427,15 – praauſcha BB90, 8 vžáuβuſiu DK 93,2 – – iždĩgo DP 82,35∞; DP 84,13; DP 610,44 iždĩgús DP 97,21∞; iždĩge DP 97,22∞ – iſchdiga BB91, 23 5 V současné litevštině má toto sloveso již novou morfologickou strukturu. Lze tvrdit, že vývoj tohoto slovesa byl podmíněn nejen kategoriální sémantikou, ale také snahou o vyrovnání paradigmatu, takže se stejná samohláska zobecnila ve všech tvarech tohoto slovesa a přešlo se ke kmeni sta. 14 Acta Linguistica Lithuanica LXVII Slovesa s dlouhým kořenem ve spisech Mikaloja Daukši sta kmene Daukša Mažvydas Bretkūnas ižgandós DP 440,38; ižgándos DP 41,16; ižgandotes DP 194,14∞; nugándos DP 6,36; nugándos DP 337,14; nufigado DP 590,29 nūfiganda GK II 277 įsiganda BB95, 28 nūfsiganda BB101, 3 persiganda BB95, 28 fugėdo DP 576,52 fugigėdes DP 400,25 – – pragido DP 159,2 – – grīmzdo DP 290,3 grīmždo DP 288,3∞ nugrimzdus DP 595,4 nogrimzdij GK II 522 – grīžo DP 179,14 grīžo DP 61,37 pagrīžo DP 189,33; pagrīžo DP 444,53; pagrīžulios DP 393,28; sugrīžo DP 213,1; fugrīžo DP 390,6; fugrižo DP 49,16; DP 65,38; DP 479,47 fugrižo DP 65,38; DP 58,18∞; DP 63,27∞; DP 381,9∞ fugrižo DP 49,16; DK 121,10; DP 122,38; DP 189,38∞; DP 193,50; DP 195,10; DP 302,33; DP 386,22∞; DP 471,23∞; DP 591,4; fugrižo DP 384,13; fugrižo DP 63,11; DP 93,28; DP 185,23; DP 228,42; DP 229,21; DP 229,36; DP 311,35; DP 465,21; fugrižo DP 419,44; fugrižomę DP 282,7; fugrižome DP 58,35; fugrižes DP 149,8; DP 385,24 fugrižes DP 381,22∞; fugrižes DP 274,18∞; fugrižes DP 296,11; DP 496,40; fugrižes DP 391,19; fugrižés DP 385,25; fugrižés DP 204,35; fugriže DP 188,35; fugriže DP 276,54; DP 412,17; fugrižulios DP 180,11; fugrižuliam’ DP 561,43; fugrižuliu DP 280,6 fugrijbai GK II 462 atgriba BB20,10 atgrinba BB20, 9 apsigriba BB142, 6 palsigriba BB95, 24 pailfūju DP 174,33 nūilfau GK II 513 ifchilis GK II 447 apilfa GK II 528 – Straipsniai / Articles 15 RAIMONDA ŠARKYTĖ Daukša Mažvydas Bretkūnas paiúko DP 285,29 paiúk au DP 308,6; paiúkes DP 168a paiunkai GK II 359 paiunkta GK II 481 paiunktojes GK II 501 – nukaltės DP 432,29 – – paklído DP 136,39; DP 136,41; DP 165,39; DP 218,4 paklido DP 469,47; paklìdules DP 246,37; paklìdúlios DP 218,13; DP 232,12 paklìdújus DP 534,16; paklìdúliai DP 441,2 – pakljda BB154, 3 palìnke DP 422,3 palinkus DP 52,21; palìnkusí DP 189,33 – – fulìgo DP 344,2 – – pralòbė DP 290,31; pralòbes DP 579,12 – praloba BB57, 13 Nulūdo DP 359,10∞; nulūdote DP 216,8; nulūde DP 191,11; nulūdúsi DK 106,19; nulūdúsi DP 334,43 – – mego DP 492,42 pamego DP 598,47; pamégo DP 27,5; pamégos DP 625,28; pamêgo DP 28,32; DP 35,5; DP 46,8; DP 280,35; DP 425,35; DP 595,31; pamégau DP 591,42∞; pamégai DP 435,7 pamegau DP 593,8; pamégau DP 432,17; pamęgtąs DP 397,23 pamega GKI 216 – vȝmìrɓo DK 124,16; vȝmîrɓo DP 355,36; DP 602,21 vȝmîrɓome DP 135,2 vȝmîrɓes DK 122,6; vȝmîrɓes DP 77,20; DP 361,4; vȝmîrɓe DP 94,36 vɓmirſcha GK II 525 vɓmirſchau GK II 472 nevɓmirſcha GK II 431 uɓumirſcha BB90, 23 uɓmirſchai BB533, 19 pranóko DP 399,43; 602,33; pranóko DP 602,29; DP 616,25 – nunokens BB566, 14 panoka BB69, 23 panoko BB1Moz31,23 plìɓo DP 288,1∞ perplìɓo 179,1 – perplifcha BB397, 31 plúdo DP 169,2 iɓplúdo DP 176,2; iȝplúdo DK 142,5 – ifchplūde BB141, 31 iɓrîɓko DP 33,8 vȝrîɓko DP 418,23 iffirifka GKII 280 – 16 Acta Linguistica Lithuanica LXVII Mikaloj aus Daukšos raštų ilgosios šaknies sta kamieno veiksmažodžiai Daukša Mažvydas Bretkūnas paſkendo DP 60,48 paſkėdo DP 523,13; DP 418,43 – – užſprīngo DP 140,5 – – paſwėiko 113,36∞ – – praſóko DP 5,2; praſókulius DP 474,25 – – tróbko DP 144,32 troſka GKII 451 itroſchkens BB546, 48 nuwargę DP 8,14 pawargėsis DP 206,30 pawarguſi GK II 524 pawarguſiuu GK II 522 pawargufio BB181, 6 užwėllūsiu DK 93,2; užwėles DP 353,18; užwėluf eis DP 404,26 – – Ißwīdo DP 117,36∞; Ißwīdau DK 144,9; Iß3wide DP 208,13 iſchwida GKII 462 iſchwida BB117,6 iſwjda BB118, 11 iwiko DP 50,31 – – pawirto DP 491,14; pawîrto DP 43,9∞; pérwirtufius DP 416,27 pawirtes GK I 182 pawirta BB42, 26 pawito DP 463,14 pawîte DP 582,39 – – prażīdo DP 398,22 – – 1.4. Struktura kořene Daukšových sloves je rozmanitá. Převládají slovesa s poměrně jednoduchou souhláskovou strukturou, srov.: CVC (dvacet sloves), CCVC (plūdo DP 169,2; paklido DP 469,47; plūpo DP 288,1∞, paſwėiko 113,36∞), dvousouhláskovou finálu má dvanáct sloves (typ CVCC). Vyskytují se také vzácnější struktury, častější u sloves se smíšenou dvojhláskou ve slovesném kořeni, srov.: CCCVCC (užſprīngo DP 140,5), CCVCCC (grįmždo DP 290,3), VCC (ilg tis DP 454,22, pailfujiu DP 174,33, ãlpfta DP 66,11, Álko DP 242,49), CCCVC (ſprógſta DP 13,1), VC (Ißâußo DP 427,15). V hlavních tvarech doložených sloves nebyla zaznamenána žádná samohlásková alternace⁶. 1.5. Slovesa s kmenem sta u srovnávaných autorů – Daukši, Mažvydase a Bretkūna – nevykazují výrazné strukturální rozdíly; ve většině případů se ve spisech všech tří autorů shodují tvary přítomného i minulého času: důsledně se užívají tvary přítomného času s kmenem sta a minulého času s kmenem o. Za zmínku stojí pouze Bretkūnova podoba s kmenem a, praſchoka BB 18, 10, ačkoli Daukšovo písem- ⁶ Pouze jedno sloveso dreſa (historicky s kmenem a) v písemnostech zkoumaného autora dokládá kvalitativní alternaci samohlásek: dreſa DP 23,47 – driffo DP 76,35. V Bretkūnových spisech je doložena podoba drinſa, která ukazuje, že proces vyrovnávání paradigmat tohoto slovesa již započal. Straipsniai / Articles 17 RAIMONDA ŠARKYTĖ užívají se v nich sta kmenové prabõksta DP 104,8. Obě formy jsou užity ve významu samovolného děje „projít, přeběhnout, zmizet“. Taková konkurence forem svědčí o expanzi kmene sta a o prosazení morfosemanticky průhledné formy z hlediska sémantického kódování. „[...] přechod k typu s kmenem na sta byl způsoben sémantickým rozvětvením lexému, v důsledku něhož sloveso, které získalo mutativní a samovolný význam děje, zároveň získává v přítomném čase formy s kmenem na sta“ (Kiseliūnaitė 1991: 122). V textech Mažvydase a Bretkūna nejsou mezi zkoumanými slovesy doloženy případy střídání vokálů v základních tvarech. Stejně jako Daukša užíval Bretkūnas formy slovesa dristi s kmenem na a, se starým střídáním vokálů nedrenła BB98, 32 a s nivelizovaným vokalismem drinflat BB99, 15. 1.6. V litevských nářečích mají slovesa s dlouhým kořenem obvykle tvary přítomného času s kmenem na sta. Neikonické alternující formy lze vysvětlit různě: v některých se zachovaly starší infixální formy (skẽnda Š, Kz, Aps, Ad, viñta Er, Krk, Kkl, ruñga Glv), snad také formy s kmenem na ia (mẽgia Ob, V.Krev, Brž, Pš, Slm, Užp, Vaižg, Sv, Všk, Lnkv, SD137, Ds), v jiných se vokalismus kořene přítomného času změnil zobecněním vokalismu minulého času (príruga Zt); vyskytují se také kontaminované formy (vỹma Lz). 1.7. V současné litevštině mají všechna slovesa s dlouhým kořenem tvary s kmenem na sta; pro vznik paralelních forem nejsou žádné důvody. ZÁVĚRY 1. V Daukšových dílech převažují stabilní tvary přítomného času s kmenem na sta, které se řídí podmínkami struktury paradigmat; doloženo je pouze několik paralelních tvarů přítomného času (mẽgsta ‖ mẽgia, nòka ‖ noksta „dohnat, vyrovnat se“), které ukazují expanzi kmene sta. 1.1. Konstrukční kódování sloves zaznamenaných Daukšou je jednotné a optimální; většina doložených sloves je morfosemanticky průhledná, neboť kategoriální sémantika (mutativ, intranzitivum, často rezultativum) se vyjadřuje morfologickým ukazatelem – formantem sta. 2. Doložené tvary přítomného a minulého času v písemnostech Mažvydase a Bretkūna odpovídají tvarům užitým Daukšou; jejich slovesa nevykazují výrazné strukturální rozdíly. Pouze v Biblijoje Bretkūna jsou doloženy paralelní tvary jednoho slovesa plūsta ‖ plūdžia; tento autor užíval tvar s kmenem na a prašoka ve významu „prochází, přebíhá“, který má v Daukšových dílech při témže významu kmen na sta. 3. V litevských nářečích se u sloves s dlouhým kořenem obvykle užívají tvary s kmenem na sta; pouze několik sloves doložených u Daukši má paralelní tvary přítom- 18 Acta Linguistica Lithuanica LXVII Mikalojaus Daukšos raštų ilgosios šaknies sta kamieno veiksmažodžiai minulého času, všechny jsou doloženy v aukštaitské oblasti a jejich morfologická struktura je poměrně pestrá: jde o staré infixální tvary skėnda Š, Kz, Aps, Ad, vūnta Ėr, Krk, Kkl a rūnga Glv, tvary kmene ia i a sveikia Lz, mėgia Ob, V.Krėv, Brž, Pš, Slm, Užp, Vaižg, Sv, Všk, Lnkv, SD137, Ds, plūdžia, prirūga Zt a kontaminační tvar vỹma Lz. V současné litevštině se užívají pouze optimálně průhledné a maximálně ikonické tvary kmene sta, které odpovídají asymetrii sémantického a morfologického kódování. ŠALTINIAI DK – Kathechismas, arba Mokslas kiekvienam krikščioniui privalus. Parasitas per D. Jaku-ba Ledesma Theologa Societaitis Iesu. Ižgulditas iš Liežuvio Lankiškio ing Lietuviška per Kuniga Mikaloju Daukša Kanonika Žemaičiu. Išspaustas Vilniuje Metuose užgimimo Viešpaties 1595. Prieiga per internetą: http://www.lki.lt/seniejirastai/db.php. DP – Postilla Catholicka: Tai esti izguldymas Ewangeliujų kiekvienos nedelos ir szvetes per vissus metus / Per kuniga Mikloiv Davksza Kanonika Mednikų- [Vilnius: Akademijos sp.], 1599. Prieiga per internetą: http://www.lki.lt/seniejirastai/db.php. Mž – D o m i n y k a s U r b a s. Martyno Mažvydo raštų žodynas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1996. G i e d r ė N o r v i l a i t ė 2004: Intarpiniai ir sta-kamieniai veiksmažodžiai M. Mažvydo raštuose. Magistro baigiamasis darbas. Klaipėdos universitetas. Transliteruotas J. Bretkūno Biblijos (I-oji ir III-ioji dalys) rankraštinis tekstas. – Lina Raudienė 2001: Jono Bretkūno „Biblijos“ šakniniai veiksmažodžiai. Magistro baigiamasis darbas. Klaipėdos universitetas. LITERATŪRA K a p s e v i č i e n ė V i t a l i j a 2002: Morfologinė intarpinių ir sta-kamienių veiksmažodžių (grūva, gyja tipu) struktūra senojoje lietuvių raštijoje. – Vārds un tā pētīšanas aspekti: Rakstu krājums 6. Liepāja. K a p s e v i č i e n ė V i t a l i j a 2003: Morfologinė intarpinių ir sta-kamienių veiksmažodžių (kyla, byra tipų) struktūra senuosiuose lietuvių raštuose. – Vakarų Baltų kalbos ir kultūros reliktai (Tiltai, priedas Nr.14). Klaipėda: Klaipėdos universiteto leidykla. K a r a l i ū n a s S i m a s 1987: Baltų struktūrų bendrybės ir jų kilmė. Vilnius: Mokslas. K a u k i e n ė A u d r o n ė 1994: Lietuvių kalbos veiksmažodžio istorija. Klaipėda: Klaipėdos universiteto leidykla. Straipsniai / Articles 19 RAIMONDA ŠARKYTĖ Kaukienė Audronė 2002: Lietuvių kalbos veiksmažodžio istorija 2. Klaipėda: Klaipėdos universiteto leidykla. Kaukienė Audronė 2006: Sangražinių veiksmažodžių istorija. Klaipėda: Druka. Kazlauskas Jonas 1968: Lietuvių kalbos istorinė gramatika. Vilnius: Mintis. Kiseliūnaitė Dalia 1991: Šakninių veiksmažodžių struktūros įvairavimas baltų kalbose. Daktaro disertacija. Vilnius. Kolln Hernan 1969: Oppositions of voice in Greek, Slavic and Baltic. – Det Kongelige Danske Videnskabernes Selskab. Historisk - filosofiske Meddelelser 43(4). Kuiper F. B. J. 1937: Die Indogermanishen Nasalprasentia. Amsterdam. Lebedys Jurgis 1963: Mikalojus Daukša. Vilnius: Valstybinė grožinės literatūros leidykla. Lebedys Jurgis 1977: Senoji lietuvių literatūra. Vilnius. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas, elektroninis variantas, redaktorių kolegija: Gertrūda Naktinienė (vyr. red.), Jonas Paulauskas, Ritutė Petrokienė, Vytautas Vitkauskas, Jolanta Zabarskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008. www.lkz.lt. Pakalniškienė Dalia 1996a: Lietuvių kalbos intarpinių ir sta-kamieninių veiksmažodžių diachroniniai sluoksniai. – Lietuvių kalbotyros klausimai 36, 83–85. Pakalniškienė Dalia 1996b: Naujausias intarpinių ir sta-kamieninių veiksmažodžių sluoksnis: imitatyvai. – Baltistica 31(1). Pakalniškienė Dalia 1997: Senosios baltų kaitos atspindžiai intarpinių veiksmažodžių šaknyse. – VIII tarptautinio baltistų kongreso „Baltų kalbos XVI ir XVII amžiuje“ pranešimų tezės. Vilnius. Pakalniškienė Dalia 2000: Lietuvių kalbos intarpiniai ir sta-kamieniai denominatyvai. – Veiksmažodžio raidos klausimai (Tiltai, priedas Nr. 1). Klaipėda: Klaipėdos universiteto leidykla, 71–89. Pakalniškienė Dalia 2004: Bendrieji baltų kalbų veiksmažodžiai. Morfologinė struktūra. – Vārds un tā pētīšanas aspekti (Rakstu krājums 8). Liepāja, 201–210. Pakalniškienė Dalia 2005: Intarpiniai resp. sta-kamieniai veiksmažodžiai bendrinėje lietuvių ir latvių kalboje. – Vārds un tā pētīšanas aspekti (Rakstu krājums 9). Liepāja. Pakalniškienė Dalia 2005: Rytų baltų CiR tipo veiksmažodžiai (Baltistica, priedas Nr. 6). Pakalniškienė Dalia 2008: Lietuvių kalbos intarpinių veiksmažodžių su e šaknyje kilmė. – Baltistikos problemos 3. Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 250–263. 20 Acta Linguistica Lituanica LXVII Mikalojaus Daukšos raštų ilgosios šaknies sta kamieno veiksmažodžiai P a k a l n i š k i e n ė D a l i a, Š a r k y t ė R a i m o n d a 2012: Mikalojaus Daukšos raštų intarpiniai ir sta kamieno veiksmažodžiai natūraliosios morfologijos požiūriu. – Res humanitariae 11. Klaipėda, 149–170. P a l i o n i s J o n a s 1979: Lietuvių literatūrinės kalbos istorija. Vilnius: Mokslas. P a l i o n i s J o n a s 1995: Lietuvių rašomosios kalbos istorija. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. R a u d i e n ė L i n a 2001: Jono Bretkūno „Biblijos“ šakniniai veiksmažodžiai. Magistro baigiamasis darbas. Klaipėdos universitetas. R o s i n a s A l b e r t a s 2001: Mikalojaus Daukšos tekstų įvardžių semantinė ir morfologinė struktūra. Vilnius: MELI. S a b a l i a u s k a s A l g i r d a s 1957: Atematiniai lietuvių kalbos veiksmažodžiai. – Kai kurie lietuvių kalbos gramatikos klausimai, 77–114. S k a r d ž i u s P r a n a s 1996–1999: Rinktiniai raštai 1–5. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla (1), Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas (2–5). V i d u g i r i s A l o y z a s 1973: Zietelos tarmės veiksmažodžio kaityba. – Lietuvių kalbotyros klausimai 14, 199–219. Sta Stem Verbs with Long Root Attested in the Texts of Mikalojus Daukša S U M M A R Y The aim of this article was to explore long rooted sta stem verbs attested in the old texts of Mikalojus Daukša. 49 verbs in question have been found, 25 of which have a long vowel, 4 verbs have a diphtong and 20 verbs have tautosyllabic combinations with n in their root. The analysis of attested verbs allowed highlighting the most prominent peculiarities of usage of verbs in the texts of Daukša and his contemporaries Mažvydas and Bretkūnas, also in Lithuanian dialects and contemporary Lithuanian language: 1. In the works of the aforementioned author stable sta stem structures, complying with the paradigm structure requirements, prevail, thus the majority of them correspond to the forms used in the contemporary Lithuanian language. The only complementary forms found in the works of Daukša megsta || megia, noka || noksta testify the expansion of sta stem. Semantic and constructional coding in the majority of attested verbs is optimal, that is, semantic characteristics of verbs in question (namely, spontaneous, reflexive, intransitive, and frequently resultative action) are reinforced by a morphological marker sta. 2. The present and past forms found in the texts of Mažvydas and Bretkūnas in the majority of cases correspond to those attested in Daukša’s texts, the verbs do not have any prominent Straipsniai / Articles 21 RAIMONDA ŠARKYTĖ structural differences in the works of all three authors, the only complementary forms plūsta || plūdžia have been found in the texts of Bretkūnas. This author used a stem verb prašoka differently from Daukša, who preferred sta stem forms for the same meaning. 3. In Lithuanian dialects complementary forms vary in their morphological root structure, that is, several infix forms, a and ia stem forms have been registered in Aukštaitija region as substitutes for stable sta stem forms. In the current Lithuanian language only optimally transparent and iconic sta stem forms, complying with asymmetry of semantic and morphological coding are being used. Įteikta 2012 m. liepos 30 d. RAIMONDA ŠARKYTĖ Klaipėdos universitetas Herkaus Manto g. 84, LT-92294 Klaipėda, Lietuva [email protected] 22 Acta Linguistica Lithuanica LXVII