Frazeologijos pateikimas Mato Slančiausko žodyne

JANINA ŠVAMBARYTĖ-VALUŽIENĖ Institut litevského jazyka Směry vědeckého výzkumu: analýza dialektů v písemných pramenech, dialektální lexikografie a lexikologie, sociolingvistika. ZPRACOVÁNÍ FRAZEOLOGIE VE SLOVNÍKU MATA SLANČIAUSKASE1 Prezentace frazeologie ve slovníku Matase Slančiauskase ANOTACE Článek pojednává o frazeologii a jejím zpracování ve slovníku lexika vyprávěcího folkloru zaznamenaného Matasem Slančiauskasem a jeho spolupracovníky (dále SŽ). Na základě názorů litevských, lotyšských, anglických, německých a ruských lingvistů na frazeologismy se tvrdí, že v připravovaných historických slovnících, slovnících dialektů a nářečí, a dokonce i ve slovnících současného jazyka lze vedle tradičních frazeologismů uvádět také ustálená slovní spojení. ANOTACE Článek se zabývá principy prezentace frazeologie ve slovníku lidových vyprávění zaznamenaných Matasem Slančiauskasem a jeho asistenty (dále SŽ). Analýza názorů různých litevských, lotyšských, ruských, anglických a německých lingvistů umožňuje navrhnout, aby byly v historických slovnících, stejně jako ve slovnících dialektů, nářečí a dokonce i současného jazyka vyčleňovány nejen tradiční frazeologismy, ale také ustálená slovní spojení. 1 Materiál Slančiauskasova slovníku (dále SŽ) byl shromažďován od roku 2001 do roku 2005. V letech 2011 až 2012 byl připravován jako projekt Státní komise pro litevský jazyk Litevské dialekty v písemných pramenech z konce 19. a počátku 20. století: nářeční lexikum souborů vyprávěcího folkloru Mata Slančiauskase a jeho pomocníků (smlouva č. K-12/2011). KLÍČOVÁ SLOVA: sémantické a stylistické kritérium vymezení frazeologismu, lexikální a gramatické složení frazeologismu, tradiční frazeologismus, ustálené slovní spojení. KLÍČOVÁ SLOVA: sémantické a stylistické kritérium vymezení frazeologismu, lexikální a gramatické složení frazeologismu, tradiční frazeologismus, ustálené slovní spojení. Straipsniai / Articles 81 JANINA ŠVAMBARYTĖ-VALUŽIENĖ 0. ÚVOD Matas Slančiauskas a jeho pomocníci zaznamenali texty vyprávěcího folkloru před více než sto šedesáti lety od informátorů žijících v okolí Joniškisu. Slančiauskas podněcoval pokrokovější obyvatele svého kraje, aby sbírali folklor, recepty lidového léčitelství, vzpomínky a zaříkání. Z pomocníků Slančiauskase lze zmínit: distributora litevských knih a tvůrce básní Jonase Trumpulise (narozeného roku 1862 ve vesnici Sargūnai (obec Joniškis), zemřelého 20. července 1943, pohřbeného na hřbitůvku v Prankiškiai, vesnici Daunoravičiai, nedaleko Sargūnů); sběratele folkloru a autora vzpomínek, povídek a črt, který vydal v USA knihu Gimtinės takais (1968), Pranase Narvydase (1. června (13) 1882 v Trumpaičiai (obec Joniškis) – 1976, pohřbeného v New Yorku); dobrého vypravěče, který zaznamenal nejednu dlouhou pohádku, Juozapase Stonevičiuse (1849 ve vesnici Bučiūnai – 19. července (1. srpna) 1901, pohřbeného na hřbitově v Gruzdžiai); Jonase Lideikise (1891 ve vesnici Ražai (obec Gruzdžiai) – 26. května 1927, pohřbeného na hřbitově v Gruzdžiai), který nebyl jen sběratelem folkloru, ale také poslancem vilniuského Sejmu a iniciátorem pokrokového spolku Svazu litevské mládeže; sběratele folkloru Pilypase Grigutise (7. června (19) 1876 ve vesnici Trumpaičiai – 24. března 1967, pohřbeného na hřbitově v Rudiškiai vedle svého přítele a učitele Slančiauskase); Steponase Strazdase, který zaznamenal několik folklorních děl a podle Norberta Vėliuse pocházel z farnosti Vaškai (okres Pasvalys), ale dlouhou dobu žil v okolí Joniškisu a Žagarė2. Slančiauskasův slovník (dále SŽ) tedy zachycuje místní lexikum a frazeologii, kterou nemusí užívat celý národ, nýbrž určitá jazyková komunita spojená územními, náboženskými, ekonomickými či zvykovými vazbami. S proměnou doby se mění také frazeologie užívaná touto jazykovou společností: její část zůstává v rukopisech či tiscích, část upadá v zapomnění spolu se společností, která ji užívala, a část zůstává v aktivním užívání (míněno nářečí, interdialekt či dialekt, jimiž společnost dosud mluví). 0.1. Cíl výzkumu a metodika práce Cílem článku je prozkoumat frazeologii SŽ a pojednat o tom, jak jsou v SŽ zachyceny tradiční frazémy a ustálená slovní spojení užívaná v okolí Joniškisu. Použitá metodologie – širší pojetí frazémů a vyčleňování ustálených slovních spojení – by mohla být přínosná pro sestavovatele historických slovníků, slovníků nářečí a dialektů, ba i slovníků současného jazyka. Z ustálených slovních spojení by jazykoví historikové mohli usuzovat nejen na vývoj frazeologie, ale i na její proměny v určitém období. Ustálená slovní spojení navíc 2 Podrobněji viz: Vėlius 1974: 9–36; 1975: 7–20; 1985: 7–34. 82 Acta Linguistica Lithuanica LXIX Frazeologijos pateikimas Mato Slančiausko žodyne jsou určitým zdrojem frazeologie, protože ustálené slovní spojení vzniklé za příznivých jazykových okolností se vždy může stát tradičním frazémem. Při sestavování ŠŽ byla použita srovnávací metoda výzkumu. Výrazové prostředky a významy frazémů byly porovnávány s tradičními frazémy, jak jsou zachyceny ve Frazeologijos žodyne a Lietuvių kalbos žodyne (svazky I–XX). Materiál ŠŽ otevřel také řadu otázek k diskusi, srov.: jaké kritérium použít při výběru frazémů; zda mohou být frazémy ta spojení, která jsou v ŠŽ užívána jako ustálená spojení; jak určit hranici mezi tradičními frazémy a ustálenými slovními spojeními; a konečně, jak sladit tradiční a netradiční pohled lingvistů na frazémy (podrobněji viz 0.2). Možná se nepodařilo odpovědět na všechny otázky, avšak podle názoru autorky mohou frazeologická spojení SŽ, jejich synonyma a varianty (v širším smyslu), které článek uvádí, i nastolené problémy být užitečné lexikografům a lexikologům. S tímto záměrem autorka článek připravila v naději, že si zaslouží diskusi lexikografů o frazémech, o jejichž definici a užívání, zejména při sestavování nářečních, interdialektálních a dalších slovníků, je zřejmě stále co říci. 0.2. Zkoumaný materiál Lidová slovesnost z konce 19. a počátku 20. století, zapsaná Slančiauskasem (21. února 1850 – 11. března 1924) a jeho pomocníky v severní části nářeční oblasti západních Aukštaitů šiauliškiai – v okolí Joniškisu. Na základě rukopisných sbírek lidové slovesnosti Slančiauskase a jeho pomocníků, sestavených v letech 1866–1895, vyšly tři publikace: Pohádky ze severní Litvy (1974), Pověsti a anekdoty ze severní Litvy (1975), Pověsti a pohádky ze severní Litvy (1985). Materiál byl čerpán z uvedených publikací. Články ve ŠŽ obsahují více než 580 frazeologických spojení, z toho přes 380 tradičních frazémů a přes 200 ustálených slovních spojení. Je třeba připomenout, že frazémy z uvedených míst již byly zařazeny do Slovníku litevského jazyka (dále LKŽ) a Frazeologického slovníku (dále FŽ), avšak zdaleka ne všechny; materiál připravovaného ŠŽ by měl nejen doplnit dosavadní prameny, ale také objasnit synonyma frazémů a jejich užívání. Například frazémy se slovem kārtas uvedené v ŠŽ by doplnily LKŽ a FŽ o nová spojení, srov.: ant karto „hned“; ant vieno karto „hned, náhle“; kat­rą kartą – „neustále“3. 3Gi už hned dno té kazatelny duní ranami a provalilo se, a sama paní hraběnka se sesunula a spadla dolů. ŠLP 382 Když vyjdeš na druhou stranu zdi, zamiř přímo na to místo a bodni, a ta čarodějnice bude hned po smrti. ŠLSA 229 – Uvařím najednou v jednom kotli dvanáct pokrmů, jen mi po svatbě, pane, vraťte ten prsten, který má vaše dcera na prstě. ŠLSA 150 Muž někdy odpověděl nějakým slovem za svou matku: že je stará, bezzubá, už nemůže kousat, dokud byla v síle, a pak zase mlčel – zda se někdy s manželkou pohádá. ŠLSA 70 Straipsniai / Articles 83 JANINA ŠVAMBARYTĖ-VALUŽIENĖ LKŽ například u hesla kaŕtas uvádí tato frazeologická spojení: iš kaŕto přísl. 1. „od začátku“ 2. „najednou, na jeden zátah, hned při prvním pokusu“; iš pat kaŕto přísl. „hned od začátku“; kaip kaŕtas přísl. „opravdu, právě, přesně“; kaŕtas iš kaŕto přísl. „občas, v intervalech“; kaŕtas nuo kaŕto přísl. 1. „viz kartas iš karto“ 2. „v určenou dobu, pravidelně“; kaŕtų kaŕtais přísl. 1. „mnohokrát, často“ 2. „občas“; kas kaŕtas 1. přísl. „pokaždé“ 2. část. „stále“; kitą kaŕtą přísl. 1. „dříve“ 2. „někdy“; lig su tuo kartu přísl. „hned“; nė tam kaŕtui přísl. „zcela, úplně“; pagedìmo kaŕtas „posedlost, šílenství“; vieną kaŕtą přísl. „kdysi“⁴ FŽ doplňuje frazémy uvedené v LKŽ těmito: kaŕtas kaŕtemis „velmi často“; kaŕtų kaŕtais 1. „často“ 2. „občas“; iš kaŕtas karčių „zpočátku“; kitais kaŕtais 1. „kdysi, za starých časů“ 2. „někdy“; šiam kaŕtui 1. „říká se při loučení“ 2. „dříve“; tám kaŕtui 1. „dočasně“ 2. „málo, trošku“ 3. „říká se při loučení“; vienas kaŕtas nemeluoja „být přistižen (po mnoha výmluvách), stane se, co se stát musí, nelze uniknout“; iki su tuo kaŕtu „hned“; iš pat kaŕto „od začátku“; per ariamą kaŕtą „velmi“; kaŕtas prie kaŕto „občas“; sulig tám kaŕtui „na velmi krátkou dobu“; sulig tuo kaŕtu „na velmi krátkou dobu“⁵. Frazeologická spojení (synonyma) vyzdvižená v SŽ – išleisti žinias „oznámit, šířit informace“; nuginti žinią „spěšně oznámit, říci“; (pa)duoti žinią „říci, oznámit“ – by rovněž doplnila materiál LKŽ a FŽ⁶. 4 LKŽ V 330–331. Srov.: Hned slíbil, že pomůže, ale pak si to rozmyslel a nepřišel. Glv. (Dbk., Slm., Skp., Brž., Ut., J. Balč.) Když nůž nabrousil, hned krájel. Rd. (Brž., Vb., Slm., Skp., Dbk.) Je těžké si to hned zapamatovat a říct. Skp. (Glv., Rd., Dbk.) Práci jsem si oblíbil hned od začátku. Skdv. (Šts.) Jak to je, tak to bude. Tvr. (Ad.) Nakrmil jsi je jednou a už jsi na odchodu. Užv. Pes kolem něj jen poskakoval a čas od času mu olízl ruce. rš. On jí třikrát denně, jednou za čas. J. Cožpak ses už mnohokrát předtím neprovinil? PG. Pokaždé cítili, že jsou stále slabší. rš. Sluníčko při každém stoupání vzhůru proráželo mlhu a pokaždé pálilo silněji. Žem. Naši lidé jsou teď ještě odpornější. Ėr. Do té doby tu pohádku zapomenu. Nt. Ani na tu chvíli nechci hedvábné šaty. Vkš. (rš.) To je ale pech – zrovna mě potkalo neštěstí! Sdb. 5 FŽ 272–273. Srov.: Běhala po těch doktorech a komisích čas od času. Trk. Ty boty už byly mockrát pořádně spravované. Šts. Dítě si zpočátku říkalo o chleba. Lk. Prozatím to stačí, později budu hledat dál. Skr. Chleba mám prozatím dost. Pn. (Sl., Všn., Kpč.) Prozatím tedy. Slm. Jednou se přece jen ukáže pravda. C. (Rm., Žem., Slnt.) Nejde to hned od začátku. Šts. (Skdv.) Ve třídě se čas od času ozval smích. Avyž. (Pt., rš.) Přes jedno orání jsem se opil. Šts. Všechno je mu jen na chvíli. Grž. Vyhnali toho hlupáka do Šiauliai a slíbili mu, že pomůže s prací doma – a na tak krátkou dobu jsi slíbil, že pomůžeš. Žem. 6Lidé z vesnice se seběhli, vyslechli si to a podali assessorovi a správci panství zprávu. ŠLSA 31 A hospodyně podala zprávu faráři, kolik ten muž vypil vodky. ŠLSA 89 Hned to oznámil kněžím a shromáždilo se tam ještě více lidí. ŠLSA 93 Tu ti strážci podali vojákům-královým zprávu, že přijel ten a ten s medvědem a čertíkem jako kočím. ŠLSA 268 Tak tedy hned zavřeli ty dveře a ihned podali zprávu pánům na panství. ŠLP 133 Ti páni hned poslali zprávy do jiných kostelů dalším kněžím, aby se ihned sjeli. ŠLP 133 Potom ten kralevic hned poslal zprávu té princezně, že k ní přijel ten a ten princ, aby se s ní oženil. 84 Acta Linguistica Lithuanica LXIX Frazeologijos pateikimas Mato Slančiausko žodyne U hesla žinià jsou v LKŽ uvedena tato frazeologická spojení: be Dievo žiniõs 1. „velmi mnoho“ 2. „velmi“; be [gãlo] žiniõs „velmi“; kójoms (į kójas) žìnią [dúoti] „utíkat, prchat“; nerà žiniõs [kiék] „velmi mnoho“; pãdams žìnią [dúoti] „chystat se k útěku“; su žinià 1. „málo, nemoci se příliš projevovat“ 2. „předvídatelné, vypočitatelné“; visojè žiniojè „jistě“; žiniojè [žinión] eiti „dařit se“⁷. Frazeologická spojení ve FŽ, která doplňují materiál LKŽ, jsou: Jobo žinia „zpráva o neštěstí“; į žinią „na jasném místě, aby nebylo třeba hledat“; žiniõs nerà „není jasno“⁸. Frazeologismus SŽ kaip su viedru verčia ‘silně (prší)’ by se hodil vedle hesla viedras ke spojení uvedenému v LKŽ a FŽ kaĩp iš viẽdro „silně (pršet)“⁹. Do LKŽ se ze Slančiauskasových spisů dostal nejeden frazeologismus, ale například u hesla būrỹs LKŽ ani FŽ žádné frazeologické spojení neuvádějí, zatímco v připravovaném SŽ jich je několik, srov.: ant to būrio 1. „tehdy“; 2. „nečekaně“; 3. „tenkrát“; ant vieno būrio „náhle“; kitą būrį „jednou, svého času“; kitų būriu „kdysi, dávno“; nuo to būrio „tehdy“; tam būriui „tentokrát, na chvilku“; tuo būriu „tehdy“¹⁰. ŠLP 252 Ta mu hned poslala zprávu, aby dnes večer přišel. ŠLP 252 Z vojska hned poslali zprávu, že se ještě nevrátil domů – už na něj číhají. ŠLP 358 Rozšířil tedy zprávu po světě, že kdo někde uvidí běhat dva vlky s bílými náprsenkami, ať se nebojí, ale ať na ně zavolá jmény Jonas a Petras, a oni začnou mluvit. ŠLSP 55 Paní, když uslyšela, že se Mikalojus chystá jít se rozloučit s Bohem, poslala zprávu na faru, že Mikalojus hodlá přijít – ať je pán zachrání. ŠLSP 173 7 LKŽ XX 629–632. Srov.: Pripylė be Dievo žiniõs. Švnč. (Ds.) Be Dievo žiniõs atšalo. Dglš. (Kp., TDRiV262(Prng.)) Be žiniõs piktas. Aln. (BŽ131., Švnč., S. Dauk.) Když začal křičet, tak jsem vzal nohy na ramena a utekl. Mrj. (Krš., Vdk.) Kdybych měl zdraví, ještě bych toho hodně dokázal. Sug. (Smal., Rš., Lb.) Pãdam žìnią – a utíkej domů. KzR. A ta koruna je nám tedy také po vůli. Grd. (Pv.) Ubago poteriai su žinià. Šl. (LTR (Mrc.), Krš.) Když zítra nepřijedu, tak pozítří určitě přijedu. Jnš. Pověsti se k němu dostávaly častěji. Krs. (LTR (Brž.), Brž., J. Jabl. (Kp.)) 8 FŽ 2001: 873. Plg.: Nėr žinios, kaip čia bus. Vj. (Ds.) Tas pakulas padėk į žinią. Lkv. Jobo žinios. Pt. 9 A venku je slyšet strašlivou bouři: blesky, hřmění, déšť lije jako z konve. ŠLSA 108; FŽ 831; LKŽ XIX 124. Srov.: Pilia kaip iš viedro. Krs. (Trgn., Slm., Rod., Pns., Dglš.). 10 LKŽ I 1086 (příklady s možnými frazeologismy jsou v něm uváděny při výkladu významů); FŽ 112. SŽ: Ten muž se po té době vrátil domů, ulehl a zemřel. ŠLSA 133 A ona mu začala vyprávět a hosté se mezitím sešli ve světnici. ŠLP 130 Po té době přišel jako žebrák i ten správce, který prodal toho psa pánovi. ŠLSP 282 A syn toho pána byl v jiné gubernii gubernátorem a v té době přijel navštívit otce. ŠLSP 220 Když obrátili [maso], přišli v té době dva žebráci. ŠLP 163 Šel se skloněnou hlavou a pohroužen do hlubokých myšlenek, když tu náhle – zaslechl hlasitý rachot hudebníků. ŠLSP 37 Tak také zase jednou prošel jinou dobu – pořád tak a tak. ŠLSP 304 Jinou dobu, když šel kolem pastvin, spatřil tu dívku. ŠLSA 68 Jindy ježek našel celé koňské maso. ŠLP 39 Proto od té doby zakázal zabíjet starce. ŠLSA 171 Pes řekl [vlkovi]: – Mlč, už předtím, když jsme hlodali kosti, se dva dívali, co se jen dalo, a když se podívají a najdou tě, zabijí tě. Na tu dobu vlk zmlkl. ŠLP 138 Pivo tehdy ještě neměli vlastní – vyběhl do vesnice a přinesl džbán piva. ŠLP 100 A ti hosté tehdy přijeli. ŠLP 130 Straipsniai / Articles 85 JANINA ŠVAMBARYTĖ-VALUŽIENĖ Materiál tedy ukazuje, že zaznamenávání frazeologických spojení, jejich variant a rozmanitých způsobů vyjádření dosud nebylo završeno, a je proto třeba v něm pokračovat, abychom dokázali lépe zkoumat centrum a periferii frazeologie, její vývoj a synonymiku a pochopili, že frazeologické vyjadřování v každém litevském regionu se často poněkud liší a proměňuje a ne vždy se dostává do zásadních publikací; historické slovníky, slovníky nářečí a místních mluvených variet proto materiál uvedených publikací vhodně doplňují. 0.3. Metodologie analýzy frazeologismů v jazykovědných publikacích V posledních letech se v litevské jazykovědě objevují nové názory na kritéria vymezování frazeologismů a prosazuje se poněkud širší pohled na frazeologická spojení. Cílem je vymezit centrum a periferii frazeologismů, a proto se navrhuje rozlišovat tradiční frazeologismy a ustálená slovní spojení. Tradiční pojetí frazeologismů je spojeno s výrazovou, sémantickou, uživatelskou a stylistickou stránkou. Tradiční frazeologismy se chápou jako expresivní, lexikálně ustálená slovní spojení s jednotným, zobecněným významem a vymezeným lexikálním okolím11. Litevští lingvisté formulují tato kritéria výběru frazeologismů různě: někteří nejprve uvádějí expresivnost a obraznost (Pikčilingis 1975: 348; Jakaitienė 1980: 99; Barauskaitė 1995: 60; Jakaitienė 2010: 281, 284)12, jiní zdůrazňují ustálené lexikální a gramatické složení (Drotvinas 1975: 60; Lipskienė 1979: 9–10)13, 11 Definice frazeologismů uváděné litevskými lingvisty, které jsou dále citovány v poznámkách pod čarou tohoto článku, ukazují, že tradiční pojetí frazeologismů přetrvává dodnes. 12 Srov.: „Frazeologismy jsou expresivní a obrazná ustálená spojení s jednotným lexikálním významem, v nichž jednotlivé významy slov ustupují více či méně do pozadí a zastírá je význam celku“ (Pikčilingis 1975: 348); „Frazeologismy neboli frazémy se nazývají expresivní a obrazná slovní spojení s ustálenou lexikální a gramatickou stavbou a jednotným významem, která mají vymezené lexikální okolí a nevytvářejí se v průběhu komunikace, nýbrž se užívají zpaměti“ (Jakaitienė 1980: 99); (Frazeologismy jsou) „obrazná slovní spojení s ustáleným lexikálním složením a gramatickou strukturou, jejichž význam byl přenesen“ (Barauskaitė 1995: 60); (Frazeologismy jsou) „více či méně obrazná, ustálená a nedělitelná slovní spojení“ (Jakaitienė 2010: 281); „V litevské jazykovědě lze za frazeologismy považovat obrazná slovní spojení s jednotným, přeneseným významem a ustálenou lexikální a gramatickou stavbou“ (Jakaitienė 2010: 284). 13 Srov.: „Za frazeologismy lze považovat obrazná slovní spojení s ustáleným lexikálním a gramatickým složením a zobecněným významem, která mají gramaticky a sémanticky vymezené okolí, jsou znovu vybavována ‚v průběhu komunikace‘ a ‚užívána zpaměti jako formule kolektivní tvorby‘ (Vosylūtė, 1972, 23)“ (Drotvinas 1975: 60); „Frazeologismy se obvykle nazývají ustálená slovní spojení se stálým složením, gramatickou stavbou a zobecněnou sémantikou, jejichž jednotlivé složky mají významy oslabené nebo zcela vybledlé, tj. desemantizované“ (Lipskienė 1979: 9–10). 86 Acta Linguistica Lithuanica LXIX Frazeologijos pateikimas Mato Slančiausko žodyne dar kiti iškelia semantinį kriterijų – reikšmės vientisumą (Paulauskas 1977: 6; Jakaitienė 1980: 95; Vosylytė 1985: 3; Župerka 1983: 34)14. Kritice se dostává jednomu z rozlišovacích kritérií – obraznosti. Obraznost jako poměrně subjektivní rozlišovací rys by podle Rūty Marcinkevičienė neměla být zásadním znakem pro vymezování frazeologismů. Navrhuje rozšířit „tradiční litevské pojetí frazeologie a zahrnout do něj různé typy ustálených slovních spojení, konstrukcí či vět, neboť ustálenost, zafixovanost a časté společné užívání [...] by měly být považovány za nejdůležitější a nejspolehlivější znak“ (Marcinkevičienė 2001: 83)15. Zástupci kognitivní lingvistiky při definování frazeologismů nejčastěji zdůrazňují nedělitelnost a zafixovanost slovního spojení, hovoří o variantách frazeologismů v diskurzu a vymezují jejich modely (Langlotz 2006). Lotyšští lingvisté považují za frazeologismy lexikální jednotu slovního spojení16. Angličtí badatelé rovněž zdůrazňují uspořádání slov – jejich společný výskyt17. Němečtí lingvisté označují frazeologismus za slovní spojení18. Ruští badatelé kladou důraz především na sémantický vztah mezi slovy ve spojení19. 14 Srov.: „Frazeologická spojení jsou ustálená spojení s jednotným a obrazným významem“ (Paulauskas 1977: 6); „Frazeologismus je sémanticky nedělitelným slovním spojením, jinými slovy má zobecněný neboli jednotný význam“ (Jakaitienė 1980: 95); „Ne všechna ustálená přirovnání lze považovat za frazeologismy, protože některá z nich nejsou zcela zafixovaná, význam jejich složek je pouze poněkud oslaben, přestože se všechna vybavují zpaměti, mají více či méně jednotný význam a jsou obrazná“ (Vosylytė 1985: 3); „Frazeologismy neboli frazeologická spojení jsou sémanticky nedělitelná (mají jednotný význam), ustálená a obrazná slovní spojení“ (Župerka 1983: 34). 15 Podrobněji viz Marcinkevičienė 2001: 81–98; 2010. 16 Srov.: „Frazeologismus je lexikálně nedělitelným, složením a strukturou relativně stabilním, jazykovou tradicí ustáleným slovním spojením, jehož význam obvykle souvisí s přenesením významu celého slovního spojení nebo některých jeho složek (VPSV)“ (Oļehnoviča 2012: 30); „Frazeologismus je podmíněně stabilním slovním spojením, protože v něm mohou docházet ke strukturálním i sémantickým variacím jak v synchronním, tak v diachronním pohledu“ (Oļehnoviča 2012: 30). 17 Srov.: „Frazeologie – výběr nebo uspořádání slov; způsob vyjadřování“ (IOD 616); „Frazeologie – výběr nebo uspořádání slov; studium ustálených frází a idiomů“ (OALED 672); „Frazeologie – zvláštní způsob vyjadřování, zejména typický pro určitého mluvčího nebo tematickou oblast: právní frazeologie“ (ODE 1327); „Fráze – malá skupina slov, která tvoří pojmový celek, obvykle součást věty. Idiomatický nebo stručný, výstižný výraz“ (ODE 1327). 18 Srov.: „Frazeologie – souhrn typických slovních spojení, ustálených spojení, obratů a rčení určitého jazyka, idiomatika; znázornění, soupis frazeologie (zejm. pod daným heslem ve slovníku“ (Duden 1996: 1148) 19 Srov.: „Frazeologismus – obecné označení sémanticky spjatých spojení slov a vět, která se na rozdíl od jim formálně podobných syntaktických struktur nevytvářejí podle obecných zákonitostí výběru a kombinování slov při utváření výpovědi, nýbrž se reprodukují v řeči v ustáleném poměru sémantické struktury a určitého lexikálně-gramatického složení“ (БЭСЯ 559). Straipsniai / Articles 87 JANINA ŠVAMBAR格YTĖ-VALUŽIENĖ Frazeologismy lze chápat také jako koncepty. Kognitivní lingvistika odhalila a podložila myšlenku konceptuálních metafor, které by měly být v jazyce chápány nikoli jako ozdoba řeči, nýbrž jako odraz myšlenkového procesu, tj. jako nezbytnost jazykového vyjádření mluvčího20. Návrh rozšířit pojetí frazeologie v litevské jazykovědě je tedy velmi dobře podložený a zdůvodněný. Je přitom zvláště užitečný pro sestavovatele historického slovníku, neboť existuje nemálo ustálených slovních spojení, která se ve vývoji jazyka nestala frazeologismy. Při přípravě SŽ se vycházelo nejen z tradičního pojetí frazeologie, protože cílem bylo ve slovníkových heslech vyzdvihnout všechna ustálená slovní spojení náležející na pomezí frazeologie a ukázat jejich syntaktické pole. Děje se tak proto, že některé frazeologismy a ustálená slovní spojení se v současné litevštině neužívají, jiné se užívají jen částečně, většinou se však vyskytují v diskurzu dnešních joniškiských (a nejen tohoto regionu) nářečí. 1. TRADIČNÍ FRAZEOLOGIE VE SLANČIAUSKOVĚ SLOVNÍKU Tradiční frazémy jsou chápány jako spojení založená na charakteristických rysech jejich složek (viz 03). Jak se uvádí ve Frazeologijos žodyne, mezi hlavní slova tradičních frazémů patří názvy částí těla: oko, ucho, hlava, ruka, kloub, noha, nehet, prs, břicho, plíce, srdce21. Výjimkou není ani slovní zásoba SŽ, v níž se vyskytuje více než 25 frazeologických spojení s názvy částí těla. Nejvíce frazémů je utvořeno ze slov označujících aktivní lidskou činnost, jako jsou: bloudit, zdechnout, hlodat, šustit a podobně (více než 60). Poměrně mnoho frazémů obsahuje názvy předmětů z bezprostředního okolí nebo často užívaných věcí, například: kamna, svíčka, tyč, bochník a podobně (asi 30). Více než 20 frazémů je utvořeno na základě názvů přírodních jevů, například: úsvit, léto, zima, blesk a podobně; více než 10 na základě názvů domácích (divokých) zvířat, ptáků a předmětů z jejich prostředí (prase, špaček, zajíc a podobně). Existuje skupina frazémů s názvy oděvů a jejich částí (více než 3), nadpřirozených bytostí (více než 3) a projevů myšlení (více než 5). Je třeba říci, že SŽ obsahuje také řadu frazémů se slovy typičtějšími pro psanou literaturu, jako jsou: doba, věc, konec, čas, vůle, země, zpráva, slovo. Hojný výskyt frazémů tohoto typu vede k myšlence, že 20 Podrobněji o konceptech viz Papaurėlytė-Klovienė 2004; 2012: 3–9. 21 Podrobněji viz: FŽ VII. 88 Acta Linguistica Lithuanica LXIX Frazeologijos pateikimas Mato Slančiausko žodyne Sběratelé folkloru mohli frazeologii přebírat také z tehdy vydávaných publikací, tj. z psané literatury (viz 0.1). Všechny frazeologismy v SŽ jsou uvedeny na konci hesla v abecedním pořadí, např.: akis sf.: [...] ◊ akies mirksny adv. okamžitě: Ant to dirvono atsisėdęs, tai akies mirksny visą svietą parlėksi. ŠLP 252 akis ištempti upřeně se dívat [...]22 akių gale adv. hned, okamžitě [...] dienos akim adv. ve dne [...] kur akys mato, o kojos neša adv. kamkoli [...] par akis adv. před očima, na očích, nestydatě [...] po akių adv. na očích, v přítomnosti [...] po visų akių adv. před zraky všech [...] prapulti iš akių zmizet, ztratit se [...] tom pačiom akim būti v noci nespát, neusnout [...] Ustálená víceslovná spojení, obvykle podstatná jména, jsou rovněž uváděna jako frazeologismy; jako heslové slovo se přitom vyzdvihuje jedno (hlavní) podstatné jméno daného spojení, srov.: juosta sf.: [...] ◊ dermės juosta duha: Dermės juostą pamačius, nereikia rodyt su pirštu. ŠLSP 131 Frazeologismy v SŽ, složené z různých slovních druhů, obvykle ze slovesa a podstatného jména, mají kvůli rozmanitosti slovesných podob varianty. Je pravda, že tato spojení nelze hodnotit z hlediska současného jazyka, kontext pohádek však přesto umožňuje považovat je za nerozložitelná spojení – frazeologismy. Proto jsou spojení s různými slovesy v SŽ uváděna samostatně jako varianty frazeologismů, např.: žinia sf.: [...] ◊ (pa-) dát zprávu říci, oznámit: Lidé z vesnice se sešli, vyslechli si to a dali zprávu asesorovi a úředníkovi. ŠLSA 31 donést zprávu říci, oznámit [...] Frazeologická spojení rozšířená do podoby vět se uvádějí u různých slovníkových hesel. Například skūrą par galvą nunerti „potrestat“: Říkala, že se jí také třáslo srdce: jestliže matka zjistí, že přijímá děti, stáhne jí kůži přes hlavu. ŠLSP 209 se vyskytuje také u podstatných jmen galva, skūra i u slovesa nunerti. Již bylo zmíněno, že ne všechna tradiční frazeologická spojení ze SŽ byla zařazena do litevského Frazeologijos žodyną. Například frazeologismy dienos akim „ve dne“, skūrą per galvą nunerti „potrestat“; visa galva šaukti „křičet, ječet“, kavalsis atkalbėti „uhranout“, kavalsis išnešti „utéct, uprchnout“, kaip pilvas išmano „jak břicho ví“ 22 Vzhledem k velkému rozsahu hesla se u frazeologismů ponechává jeden příklad, nebo se od nich zcela upouští. Straipsniai / Articles 89 JANINA ŠVAMBARYTĖ-VALUŽIENĖ mne“, į pilną nupokšti „ztloustnout“ apod. by měly obohatit bohaté zásoby litevské frazeologie. Mnohá frazeologická spojení uváděná v SŽ dokládají společné rysy frazeologie baltských jazyků23. 2. USTÁLENÁ SLOVNÍ SPOJENÍ VE SLANČIAUSKOVĚ SLOVNÍKU Jak uvádí Marcinkevičienė, tyto jevy patřící k periferii frazeologie nebyly dosud v litevské lingvistice podrobněji zkoumány ani popsány. Jejich hlavním rysem je ustálenost, častý společný výskyt stejných slov (Marcinkevičienė 2001: 83). Za ustálená slovní spojení se tedy považují slova, která se vyskytují společně. K ustáleným spojením patří: zdvořilostní fráze, přání, pobídky, varování, nadávky, spojení částic, příslovečné konstrukce, zájmenná spojení, vsuvky, citoslovečná spojení, syntaktické paralely, proměnlivé fráze apod. Ustálená slovní spojení jsou v SŽ označena stejnou konvenční značkou ◊24. Hlavním slovem ustálených slovních spojení bývá často skloňované slovo s předložkou. Užívají se spojení podstatného jména (nebo přídavného jména) v genitivu, instrumentálu či akuzativu s předložkami. 1 T A B U L K A. Ustálená slovní spojení se zafixovanými pády s předložkami Struktura spojení Příklady z + genitivní tvar z očí (vypadnout) zmizet; z lehka pozvolna, pomalu, zprudka náhle25 (ne) po + genitivní tvar pod očima v očích, před očima; pod hlavou u hlavy; po hodině brzy; ne po dlouhé době brzy se + instrumentálová forma se laba roda ochotně; se gvaltu násilím, z donucení; se šturmu hlasitě, hlučně 23 Srov.: skočit do ohně nebo do vody „udělat všechno“ (projít ohněm a vodou – LLV 503), vzít si něco k srdci „zapamatovat si“ (vzít si něco do hlavy – LLKŽ 20), (jít, kam oči dohlédnou „kamkoli“ (jít, kam nos ukazuje – LLV 26), před očima všech „všem na očích“ (před očima všech – LLKŽ 582), vidět dobré i zlé časy „zažít všechno“ (viděl bílé i nebílé dny – LLV 503), kůže a kosti „vyhublý“ (kosti a kůže – LLV 219). Autorka článku záměrně zvolila tyto dvojjazyčné slovníky, v nichž jsou frazeologická spojení uváděna jako spojení, která se v obou jazycích stále používají. Je třeba upozornit, že ve slovníku ustálených slovních spojení lotyšsko-litevském slovníku, který sestavil Alvydas Butkus (2003), je jich uvedeno více než ve litevsko-lotyšském slovníku, který sestavil Jonas Balkevičius a kol. (1995). 24 Jako heslová slova stálých slovních spojení se ve SŽ uvádějí slova ohebná i neohebná. Příklady se opakují u různých heslových slov. 25 Kalky se z hlediska přejímání neprobírají. 90 Acta Linguistica Lithuanica LXIX Frazeologijos pateikimas Mato Slančiausko žodyne Struktura spojení Příklady po + instrumentálová forma po drauge společně; po greitumu rychle, spěšně; po nevalia násilím; po ponais v nevolnictví; pro + akuzativová forma pro aušrą za úsvitu, před východem slunce; pro greitumą rychle, zanedlouho Je třeba říci, že Vincentas Drotvinas při pojednání o strukturních modelech frazeologismů rozlišuje dvouslovný frazeologismus tvořený předložkou a podstatným jménem26. Ve Frazeologickém slovníku se jako frazeologismy uvádějí spojení podstatného jména v genitivu (dativu) s předložkami be, nuo, po. Ve SŽ se taková dvouslovná spojení řadí mezi stálá slovní spojení, srov.: be skaitliaus „mnoho“ (ŠLSA 89; FŽ 613)27; be dvasios „zadýchaný“ (ŠLSP 207; FŽ 172), nuo (vieno) daikto „neustále“ (ŠLP 174, ŠLP 175, ŠLP 251, ŠLSA 297, ŠLP 76; FŽ 124), po šiai dienai „až dosud“ (ŠLSP 80; FŽ 149). Ve SŽ se jako stálé slovní spojení uvádí také spojení se substantivem laikas, srov.: laikas viz.: [...] ◊ pirm laiko přísl. předem: Jau pirm laiko buvo parsiprašę viens kito. ŠLSA 74 Ve Frazeologickém slovníku je uvedeno jako frazeologismus, avšak s jiným významem – „těhotná“ (FŽ 372)28. Základem ustáleného slovního spojení jsou často zájmena v substantivním (kas) nebo adjektivním (koks) užití (LKG 1994: 252). Ve SŽ by ustálená slovní spojení tohoto typu byla: jaký, –á zájmeno: [...] ◊ koks noriant kdokoli: Když vezeme hnůj v pátek ke kostelu, vždycky nás potká nějaké neštěstí: buď spadne dobytek, nebo se něco jiného pokazí. ŠLP 156 kas pron.: [...] ◊ ko tik (tiktai) prt. sotva, jen: Ale když jsem dal, tak jsem dal s tím mákem – málem jsem nezapomněl. ŠLSA 93 Jako frazeologická spojení jsou ve Frazeologijos žodyne uvedena ne po kam „vůbec není důležité, vůbec nic neznamená“ (ŠLP 125; FŽ 277), iš savęs „samostatně“ (FŽ 602). Ve SŽ se iš savęs užívá v jiném významu – „sám“: A jak to mohlo být, chudí nevzdělaní lidé to sami nevěděli. ŠLSP 169 Tato ševcova věštba, hospodá- 26 Drotvinas 1987: 75–76. 27 Nejprve se uvádí odkaz na slovní spojení ve zdrojích, po něm následuje Frazeologijos žodyne. 28 Srov.: Muž odchází do vojska a manželku zanechal předčasně. Dl. Straipsniai / Articles 91 JANINA ŠVAMBARYTĖ-VALUŽIENĖ dělal jim radost, protože sami nedokázali vymyslet, jakou odpověď králi dát. ŠLSP 229. I tyto frazémy jsou ve SŽ řazeny ke stabilním slovním spojením. Za stabilní slovní spojení lze považovat také spojení příslovce jako hlavního slova s částicemi, jmény a slovesy. 2T A B U L K A. Stabilní slovní spojení s příslovci Struktura spojení Příklady anė kaip za žádných okolností, nijak A na to tvoje slovo anė kaip nemohu nikdy zapomenout... ŠLP 45 kaip be kaip snesitelně, tak tak To bývalo, říká, přes den kaip-be-kaip, [ale] když přišel večer, bývalo, říká, takové strašidelné vystrčit nohu z domu. ŠLSA 135 nė juste nesijusti aniž by to kdo zpozoroval29 Zabloudil po polích a ani si nevšiml, jak se vrátil zpátky do Gedvydžiai. ŠLSA 39 paleisti valio osvobodit Pustila ho na svobodu, řekla mu, ať pracuje pilně, jak slíbil. ŠLSP 165 po drauge společně – Začali s pruty šťourat a míchat, vyhnali mnoho dalších vrabců a i tohoto spolu. ŠLP 394 Ve frazeologickém slovníku je jako frazém uvedeno šiada tada „někdy, kdysi“ (ŠLP 100; FŽ 665), které by bylo možné hodnotit jako stabilní slovní spojení i z hlediska lexikálního vyjádření. Ve frazeologickém slovníku je jako frazém uvedeno kaip ne kaip „tak tak, sotva“ (ŠLSA 174; FŽ 255), které by se zcela dobře řadilo mezi uvedená stabilní slovní spojení. K ustáleným slovním spojením patří různé kombinace částic, citoslovcí a zvukomalebných výrazů, které vyjadřují hodnotící nebo emocionální postoje mluvčího. 3 T A B U L K A. Ustálená slovní spojení vytvořená na základě částic, citoslovcí a zvukomalebných výrazů Stavba spojení Příklady tik tik sotva sotva To dítě, které našel grodninks – ještě ne úplně mrtvé, sotva živé –, odnesl dovnitř a teprve po mnohém úsilí je přivedl k životu a vychoval. ŠLP 215 led-ne-led sotva sotva Všichni tři se do toho pustili, ale ta hlava byla ze všech silnější – sotva ji všichni tři srazili. ŠLP 143 čiūčia liūlia říká se při houpání dítěte – Hají, dadej, čiūčia liūlia, uičia uičia maličký, uičia uičia ubožáček. ŠLSP 115 baldu baldais baldymaisiesi, s rachotem Už bylo hodně po deváté, když zpod kostela, ze sklepa, v rachotu vytáhla obrovská horda čertů rakev doprostřed kostela, otevřela ji a vypustila tu paní. ŠLP 119 29 Do skupiny příslovcí zařazuje SŽ také adjektiva v adverbiální funkci. Podrobněji viz: Gramatika současné litevštiny 2006: 413. 92 Acta Linguistica Lithuanica LXIX Frazeologijos pateikimas Mato Slančiausko žodyne Citoslovce vzniklá opakováním jiných tvarů téhož slova (kabaru kabarais „šplhaje, při lezení“, dulku dulkiais „spěchaje, uháněje“, alu alais „žvaněje, mluvě nesrozumitelně“, tutu tutais „spěchaje, běže“ apod.) zjevně získávají slovesný charakter a jsou velmi názorná. Takových příkladů je v SŽ poměrně mnoho30. Nelze kategoricky tvrdit, že všechny tyto pojednávané ustálené slovní spoje nejsou vůbec názorné, protože názornost závisí nejen na chápání člověka, ale také na jeho způsobu myšlení, výběru lexika vytvářeného textu a syntaktickém vyjádření. Právě v tom spočívá hlavní překážka při rozlišování tradičních frazémů od ustálených slovních spojení. Jakmile se jejich obraznost upevňuje a mluvčí je častěji užívají, může se ustálené slovní spojení kdykoli proměnit v tradiční frazém. Proto je třeba znovu připomenout, že z hlediska kognitivní lingvistiky se ustálená slovní spojení nehodnotí jako ozdoba jazyka, nýbrž jsou odrazem myšlenkového procesu mluvčího. 2. ZÁVĚRY Soubor frazeologie litevského jazyka uvedený v LKŽ a FŽ není a nemůže být úplný. Mnoho nezaznamenané frazeologie se nachází v nářečních a dalších slovnících, v nichž je třeba rozlišovat nejen tradiční frazémy, ale i periferii frazémů – ustálená slovní spojení. V heslech SŽ je uvedeno více než 580 frazeologických spojení, více než 380 frazémů a více než 200 ustálených slovních spojení. Doplňují centrum litevské frazeologie, tj. tradiční frazémy, a odhalují širokou periferii – fungování „zapomenutých“ ustálených spojení. Frazeologická spojení v SŽ ukazují, že hlavními slovy většiny tradičních frazémů jsou názvy částí těla (akis, ausis, galva, ranka, koja, pilvas, širdis). Mnohé z nich byly pravděpodobně převzaty z písemné literatury; jejich součástí jsou slova būrys, daiktas, galas, laikas, valia, žemė, žinia, žodis. Všechny frazémy jsou v SŽ uvedeny na konci hesla v abecedním pořadí. Tradiční frazémy tvořené podstatnými jmény se uvádějí pod hlavním slovem spojení. U frazémů se uvádějí všechny varianty, zejména u těch spojení, která jsou tvořena podstatným jménem a slovesem. Frazeologická spojení rozšířená na větu se uvádějí u různých slovníkových hesel. Tradiční frazémy nejen rozšiřují frazeologický fond, ale také poskytují informace o společných rysech frazeologie baltských jazyků. V SŽ se jako tradiční frazémy klasifikují také ustálená slovní spojení, označovaná stejným konvenčním znakem ◊. Nejčastěji jsou tvořena všemi slovními druhy (daik- 30 Podrobněji viz Švambarytė 2000: 54; 2001: 73–84. Straipsniai / Articles 93 JANINA ŠVAMBARYTĖ-VALUŽIENĖ podstatného jména, přídavného jména a zájmena ve zkamenělých pádech s předložkami, příslovce, částic, spojek, citoslovcí a zvukomalebných slov). Užívání a podoba ustálených slovních spojení souvisejí s určitým lokálním, etnickým a historickým vývojem a proměnami litevského jazyka. Varianty frazeologických a ustálených slovních spojení ve slovníku odhalí lokální vyjadřovací možnosti spojené se způsobem myšlení a tvořivostí etnického společenství. V tradičních frazeologismech a ustálených slovních spojeních ve slovníku se, jak lze usuzovat ze syntaktické podoby spojení a textu, odrážejí hodnotící objekty a kritéria hodnocení z konce 19. a počátku 20. století, spojené s osobou, chováním osobnosti a její činností. LITERATURA A PRAMENY B a r a u s k a i t ė J a n i n a 1995: Lexikologie. – Lietuvių kalba 1, ed. Kazimieras Župerka. Vilnius: Vědecké a encyklopedické nakladatelství, 4–78. Gramatika současného litevského jazyka, ed. Vytautas Ambrazas. Vilnius: Ústav vědeckého a encyklopedického nakladatelství, 2006. D r o t v i n a s V i n c e n t a s 1987: Lexikum a frazeologie litevského jazyka. Vilnius: Tiskárna Motiejuse Šumauskase. Duden 1996 – D u d e n. Německý univerzální slovník A–Z. Nördlingen: C. H. Beck’sche Buchdruckerei. Frazeologický slovník, připravily Irena Ermanytė, Ona Kažukauskaitė, Gertrūda Naktinienė, Jonas Paulauskas, Zita Šimėnaitė, Angelė Vilutytė; ed. Jonas Paulauskas. Vilnius: Institut litevského jazyka, 2001. IOD – Illustrated Oxford Dictionary. Vilnius: Alma littera, 2001. J a k a i t i e n ė E v a l d a 1980: Lexikologie litevského jazyka. Vilnius: Mokslas. J a k a i t i e n ė E v a l d a 2010: Lexikologie. Vilnius: Nakladatelství Vilniuské univerzity. L a n g l o t z A n d r e a s 2006: Idiomatic Creativity: A cognitive-linguistic model of idiom-repre-sentation and idiom-variation in English. Amsterdam: John Benjamins B. V. L i p s k i e n ė J o n i n a 1979: Somatická rčení litevského jazyka. Vilnius: Mokslas. LKG – Gramatika litevského jazyka, ed. Vytautas Ambrazas. Vilnius: Vědecké a encyklopedické nakladatelství, 1994. LKŽ I, V, XIX, XX – Slovník litevského jazyka 1, 2. vyd., odp. red. Jonas Kruopas. Vilnius: Mintis, 1968; 5, odp. red. Kazys Ulvydas. Vilnius: Státní nakladatelství politické a vědecké literatury, 1959; 19, hlavní red. Vytautas Vitkauskas. Vilnius: Ústav vědeckého a encyklopedického nakladatelství, 1999; 20, hlavní red. Vytautas Vitkauskas. Vilnius: Nakladatelství Institutu litevského jazyka, 2002. 94 Acta Linguistica Lithuanica LXIX Frazeologijos pateikimas Mato Slančiausko žodyne LLKŽ – Butkus Alvydas 2003: Latvių–lietuvių kalbų žodynas. Kaunas: Æsti. LLV – Lietuviešu-latviešu vārdnīca, Jons Balkevičs, Laimute Balode, Apolonija Bojāte, Valters Subatnieks. Riga: Zinātne, 1995. Marcinkevičienė Rūta 2001: Tradicinė frazeologija ir kiti stabilūs žodžių junginiai. – Lituanistica 4 (48), 81–98. Marcinkevičienė Rūta 2010: Lietuvių kalbos kolokacijos. Kaunas: VDU leidykla. OALED – Oxford Advanced Learner’s Encyclopedic Dictionary. Oxford: Oxford University Press, 1995. ODE – Oxford Dictionary of English. Oxford: Oxford University Press, 2006. Oļehnoviča Ilze 2012: Frazeoloģismu komponentu substitūcija Latvijas laikrakstu diskursā. – Literārā valoda (standartvaloda) vēsturiskā, normatīvā un sociolingvistiskā skatījumā. Akadēmika Jāņa Endzelīna 139. dzimšanas dienas atceres starptautiskās zinātniskās konferences materiāli. Rīga: LU Latviešu valodas institūts, 29–31. Papaurelītė-Klovienė Silvija 2004: Liūdesio koncertas lietuvių ir rusų kalbose. Daktaro disertacija. Vilniaus universitetas. Papaurelītė-Klovienė Silvija 2012: Konceptualioji metafora emocinė būsena – kryptis žemyn lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje. – Gimtoji kalba 1, 3–9. Paulauskas Jonas 1977: Lietuvių kalbos frazeologijos žodynas. Kaunas: Šviesa. Pikčilingis Juozas 1975: Lietuvių kalbos stilistika 2. Vilnius: Mokslas. ŠLP – Šiaurės Lietuvos pasakos, sebral Matas Slančiauskas, připravil Norbertas Vėlius, Ada Seselskytė. Vilnius: Vaga, 1974. ŠLSA – Šiaurės Lietuvos sakmės ir anekdotai, sebral Matas Slančiauskas, připravil Norbertas Vėlius, Ada Seselskytė. Vilnius: Vaga, 1975. ŠLSP – Šiaurės Lietuvos sakmės ir pasakos, sebrali spolupracovníci Mata Slančiauskase: Jonas Trumpulis, Pranas Narvydas, Juozapas Stonevičius, Jonas Lideikis, Pilypas Grigutis, Steponas Strazdas, připravil Norbertas Vėlius. Vilnius: Vaga, 1985. Švambarytė Janina 2000: Poriniai ištiktukai darybos ir linksnių adverbializacijos požiūriu. – Материалы XXIX межвузовской научно-методической конференции преподавателей и аспирантов. Выпуск 1. Секция балтистики, 1–3 марта 2000 г. Морфология и словообразование балтийских языков, Санкт Петербург, 54. Švambarytė Janina 2001: Šiaurės Lietuvos paribio ištiktukai: struktūra ir reikšmė. – Linguistica Lettica 9. Rīga: Latviešu valodas institūts, 73–84. Vėlius Norbertas 1974: Matas Slančiauskas ir jo pasakos. – Šiaurės Lietuvos pasakos, surinko Matas Slančiauskas, parengė Norbertas Vėlius, Ada Seselskytė. Vilnius: Vaga, 9–36. Straipsniai / Articles 95 JANINA ŠVAMBARYTĖ-VALUŽIENĖ Vėlius Norbertas 1975: M. Slančiausko užrašyta pasakojamoji tautosaka (anekdotai, sakmės, pasakojimai). – Šiaurės Lietuvos sakmės ir anekdotai, surinko Matas Slančiauskas, parengė Norbertas Vėlius, Ada Seselskytė. Vilnius: Vaga, 7–20. Vėlius Norbertas 1985: M. Slančiausko bendradarbiai ir jų surinkta pasakojamoji tautosaka. – Šiaurės Lietuvos sakmės ir pasakos, surinko Mato Slančiausko bendradarbiai: Jonas Trumpulis, Pranas Narvydas, Juozapas Stonevičius, Jonas Lideikis, Pilypas Grigutis, Steponas Strazdas, parengė Norbertas Vėlius. Vilnius: Vaga, 7–34. Vosyl y tė Klementina Birutė 1985: Lietuvių kalbos palyginimų žodynas. Vilnius: Mokslas. VPSV – Valodniecības pamatterminu skaidrojošā vārdnīca, odpovědná redaktorka Skujiņa Valentīna. Riga: Latviešu valodas institūts, 2007. Župerka Kazimieras Romualdas 1983: Lietuvių kalbos stilistika. Vilnius: Mokslas. БЭСЯ 1998 – Большой энциклопедический словарь. Языкознание. Moskva: Большая Российская энциклопедия. ZKRATKY Ad. – Adutiškis, okres Švenčionys. Aln. – Alanta, okres Molėtai. Avyž. – Jonas Avyžius, jeho spisy. Brž. – Biržai. BŽ131 – Jonas Baronas. Rusko-litevský slovník. C – Německo-litevský klíč. Dbk. – Debeikiai, okres Anykščiai. Dglš. – Daugėliškis, okres Ignalina. Ds. – Dusetos, okres Zarasai. Ėr. – Ėriškiai, okres Panevėžys. Glv. – Gelvonai, okres Širvintos. Grd. – Girdiškė, okres Šilalė. Grž. – Grūžiai, okres Pasvalys. J. – Литовский словарь А. Юшкевича съ толкованіемъ словъ на русскомъ и польскомъ языкахъ. J. Balč. – spisy a překlady Juozase Balčikonise. Jnš. – Joniškis. Kp. – Kupiškis. Kpč. – Kapčiamiestis, okres Lazdijai. Krs. – Karsakiškis, okres Panevėžys. Krš. – Kuršėnai, okres Šiauliai. KzR. – Kazlų Rūda, okres Marijampolė. Lb. – Labanoras, okres Švenčionys. Lk. – Luokė, okres Telšiai. Lkv. – Laukuva, okres Šilalė. LTR (Brž.) – rukopisná sbírka litevského folkloru, Biržai. LTR (Mrc.) – rukopisná sbírka litevského folkloru, Marcinkonys, okres Varėna. Nt. – Notėnai, okres Skuodas. PG – Vylepšená kniha písní... znovu přehlédnutá F. Kurschatem. Pn. – Panevėžys. Pns. – Puńsk, Polsko, okres Sejny. Pt. – Gabrielė Petkevičaitė-Bitė, její spisy. Pv. – Pivašiūnai, okres Alytus. Rd. – Radviliškis. Rm. – Ramygala, okres Panevėžys. Rod. – Rodūnia, Bělorusko, okres Varėnavo. Rš. – Rimšė, okres Ignalina. S. Dauk. – Simonas Daukantas, jeho spisy. 96 Acta Linguistica Lithuanica LXIX Frazeologijos pateikimas Mato Slančiausko žodyne Sdb. – Sidabravas, okres Radviliškis. Skdv. – Skaudvilė, okres Tauragė. Skp. – Skapiškis, okres Kupiškis. Skr. – Skirsnemunė, okres Jurbarkas. Sl. – Salos, okres Rokiškis. Slm. – Salamiestis, okres Kupiškis. Slnt. – Salantai, okres Kretinga. Smal. – Smalvos, okres Zarasai. Sug. – Suginčiai, okres Molėtai. Šl. – Šiauliai. Šts. – Šatės, okres Skuodas. Švnč. – Švenčionys. TDrIV262 (Prng.) – Tautosakos darbai, Paringys, okres Ignalina. Trgn. – Tauragnai, okres Utena. Trk. – Tirkšliai, okres Mažeikiai. Tvr. – Tverčius, okres Ignalina. Ut. – Utena. Užv. – Užventis, okres Kelmė. Vb. – Vabalninkas, okres Biržai. Vj. – Vajašiškis, okres Zarasai. Vkš. – Viešniai, okres Akmenė. Všn. – Viešintos, okres Anykščiai. Žem. – Žemaitė, její spisy. Frazeologie ve slovníku Matase Slančiauskase SHRNUTÍ Rozmanitost litevských frazeologických slovních spojení, jejich varianty a způsoby vyjádření dosud nejsou plně zaznamenány. Historické slovníky a slovníky nářečí a podřečí neustále doplňují nejen jádro frazeologie, takzvané tradiční frazeologismy, ale také periferii – ustálená slovní spojení (zkostnatělé jazykové jednotky). Taková slovní spojení odrážejí vývoj a synonymii frazeologismů i mírně odlišné frazeologické vyjadřování v jednotlivých oblastech Litvy, jehož rozmanitost není ve velkých slovnících vždy plně zachycena. Článek se zabývá frazeologickými slovními spojeními převzatými ze sbírek lidových vyprávění, které na konci 19th a na počátku 20th století připravil Matas Slančiauskas se svými pomocníky. Ve Slančiauskasově slovníku je více než 580 takových slovních spojení: přes 380 tradičních frazeologismů a více než 200 ustálených slovních spojení. Doplňují jádro litevské frazeologie a odhalují rozsáhlou periferii – fungování „zapomenutých“ ustálených slovních spojení. V tradičních frazeologismech užívaných před více než 160 lety v okolí Joniškisu hlavní slovo často označuje část těla (akis (oko), ausis (ucho), galva (hlava), ranka (ruka či paže), koja (noha), pilvas (žaludek), širdis (srdce)). Poměrně mnoho z nich mohlo být převzato z písemných pramenů, protože hlavní slova frazeologismů, jako jsou būrys (skupina, družina), daiktas (věc), galas (konec), laikas (čas), valia (vůle), žemė (země), žinia (zpráva), žodis (slovo), byly v tisku a literatuře běžnější. Ustálená slovní spojení jsou ve Slančiauskasově slovníku označena symbolem ◊. Základ ustálených slovních spojení tvoří zkostnatělé tvary podstatných a přídavných jmen a zájmen s předložkami. Straipsniai / Articles 97 JANINA ŠVAMBARYTĖ-VALUŽIENĖ spojení. Spojení s částicemi, příslovci a zvukomalebnými citoslovci se obvykle za frazeologismy nepovažují. Ustálená slovní spojení ve Slančiauskasově slovníku dokládají různé možné lexikální vazby, které mohou v některých ohledech záviset na společnosti užívající daný jazyk, jejích zvycích, morálních postojích, módě, životnosti nářečí atd. Jak lze usuzovat ze syntaktického vyjádření slovního spojení a z textu, tradiční frazeologismy a ustálená slovní spojení ve Slančiauskasově slovníku lze vnímat jako odraz hodnocených objektů a hodnoticích kritérií z konce 19th a počátku 20th století, která se vztahují k člověku, jeho chování a činnosti. Doručeno 10. ledna 2013. JANINA ŠVAMBARYTĖ-VALUŽIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva [email protected] 98 Acta Linguistica Lithuanica LXIX