Klementina Vosylytė. „Palyginimų žodynas“

VIOLETA ČERNĖ Institut litevského jazyka Směry výzkumu: lexikografie, lexikologie. Klementina Vosylutė SLOVNÍK PŘIROVNÁNÍ Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2014, 619 p. ISBN 978-609-411-110-5 Klementina Vosylutė, laureátka Ceny Kazimierase Būgy z roku 2014, autorka čtyřsvazkového Kupiškėnų žodyno, spoluautorka a redaktorka Lietuvių kalbos žodyno a redaktorka mnoha nářečních slovníků, tentokrát připravila lexikografické dílo věnované frazeologii. Jde o Palyginimų žodynas (dále PŽ). Hlavním důvodem, proč se rozhodla PŽ připravit, jsou nová data, vždyť Lietuvių kalbos palyginimų žodynas (dále LKPŽ) vyšel téměř před třiceti lety (Lietuvių kalbos palyginimų žodynas, ed. K. B. Vosylutė. Vilnius: Mokslas, 1985). Slovníků věnovaných frazeologii litevského jazyka není mnoho. Kromě zde již zmíněného LKPŽ je třeba uvést Lietuvių kalbos frazeologijos žodynas Jonase Paulauskase (1977) a Lietuvių kalbos frazeologijos sisteminis žodynas (1995), Frazeologijos žodynas (2001) a Vaizdingieji lietuvių kalbos posakiai Joniny Lipskienė (2008). K. Vosylutė se ve frazeologii výrazně prosadila již poměrně brzy. V roce 1973 obhájila disertaci Lyginamieji frazeologizmai lietuvių kalboje. Vosylutė o tomto tématu psala také v Lietuvių kalbotyros klausimuose (nyní Acta Linguistica Lithuanica), ve sbornících prací MA, v Kalbos kultūroje a v dalších publikacích. Doktorka humanitních věd K. Vosylutė se jednou zmínila, že materiál pro tento Slovník – tedy to, co nebylo obsaženo v LKPŽ – začala shromažďovat při psaní Lietuvių kalbos žodyną (dále LKŽ). Srovnávací frazeologismy jsou v PŽ řazeny podle gramatického dominantu. Určit, které slovo srovnávacího výrazu je třeba považovat za hlavní, není snadné. Takový předpoklad lze učinit na základě konkrétních příkladů z porovnávaných slovníků. Srovnejme: LKPŽ PŽ PODVÉST • jako liška vlka podvést Nepavyko kap vilkui lapė apgaut Kb. Pa- vyko kaip vilkui lapė apgauti (iron.) TŽV598[A1], PPr 403 [A1]. (s. 25) vlk • jako (kap) vlkovi liška podvést Nepavyko kap vilkui lapė apgaut Kb. Pavyko kaip vilkui lapė apgauti (iron.) TŽ V 598 (Al), PPr 403 (Al). (s. 568) 228 Acta Linguistica Lithuanica LXX Klementina Vosylýtė. Palyginimų žodynas LKPŽ PŽ UVAŘILA • jako z popela boudičku uvařila Ty to tak uděláš, jako když jsem z popela uvařila boudu (iron.) Lp. (p. 96) uvařila • jako z popela boudu uvařila Ty to tak uděláš, jako když jsem z popela uvařila boudu (iron.) Lp. (p. 152) MRŇOUS • jako mrňous (mrňousek) Silný jako mrňousek Vžns. Všichni páni se nacpali jako mrňousové Užp. | Dítě jako mrňous Lkm. Kluk jako mrňousek Dgl. (p. 167) mrňousek • jako mrňousek (mrňous) Silný jako mrňousek Vžns. Všichni páni se nacpali jako mrňousové Užp. | Kluk jako mrňousek Dgl. Dítě jako mrňous Lkm. (p. 270) VYZRADILA • jako na střechu vyzradila Řekni mu to, jako když to vyzradíš na střeše – neudrží tajemství (tajemství) Šts. (p. 188) vyzraď • jako na střechu vyzraď Řekni mu to, jako když to vyzradíš na střechu – neudrží tajemství (tajemství) Šts. (p. 306) PŽ je doplněn o lexikální složky, strukturní a přízvukové varianty a přirovnávací spojky. Srovnejme: LKPŽ PŽ JEHEL • jako na jehly (p. 19) jehel • jako (když, jako, jak, jako by) na (na, do) jehly (p. 1) BUDOUCÍ • jako by žil věčně (p. 83) žil by • jako (jakoby, jako) věčně (věčnost, věky, sto let) žil by (žil by, žil, žil dlouho, žil by dlouho) (p. 122) PANENKA • 1. jako [jeden] panenka (p. 145) panenka • jako (když, jako, jak, jako by) [jeden] panenka (panenka, panenka, panenka, panenka) (p. 236) PŘEJEDENÝ • jako přejedený (p. 180) prosáklý • jako (kai, kap, keip) prosáklý (prosáklá, prosáklý) (s. 293) CHMÝŘÍ • jako chmýří (chmýří, puokai) (s. 219) chmýří • jako (kai, kap, taŕtum) chmýří (puokai, chmýříčko, chmýříčko) (s. 362) Některé varianty srovnávacího okolí a významu, které jsou v LKPŽ odděleny svislou čarou (|), jsou v PŽ považovány za nový význam apod. Například: LKPŽ PŽ ROZEBRANÝ • jako rozebraný Vinklus (mrštný) jako rozebraný Skd. | Když jsem se po návratu vyspala, byla jsem jako rozebraná Ms. Ráno bych měla ještě sekat – byla bych jako rozebraný Trkn. | On pracuje s věcmi jako rozebraný Lkš. (s. 94) rozebraný • jako (kai) rozebraný 1. Vinklus (mrštný) jako rozebraný Skd. | Když jsem se po návratu vyspala, byla jsem jako rozebraná Ms. Ráno bych měla ještě sekat – byla bych jako rozebraný Trkn. 3. On pracuje s věcmi jako rozebraný Lkš. <...> (s. 146) Recenzijos / Reviews 229 V I O L E T A Č E R N Ė LKPŽ PŽ KAMANTY • jako kamañtai (kamañtas) b) Tlusté rty jako kamanty Škn. Dívka s tlustými rty, rty jako kamanty DūnŽ. <> (s. 102–103) kamanty • jako (kai, kap) kamañtai (kamañtas) 2. Tlusté rty jako kamanty Škn. | Dívka s tlustými rty, rty jako kamanty DūnŽ 354. <...> (s. 166–167) Morfologické a syntaktické funkce srovnávacích konstrukcí a ilustračních vět se v PŽ nepřevádějí do spisovné litevštiny, zatímco fonetické se převádějí jen nepravidelně. V LKPŽ se tak postupovalo nekonzistentně: LKPŽ PŽ VYKRŠENÝ • jako aptėkintas A ještě jsem udělala sýry i máslo a kráva je jako z tučného (velmi tučná) Lp. Selata jsou jako vykrmená Lp. Kůň je jako vykrmený – na hřbetě by se daly brousit nůžky Vlk. (s. 29) vykrmený • jako aptėkytas A ještě jsem udělala sýry i máslo a kráva je jako aptėkytos (tučná) Lp. Selata jsou jako aptėkyti Lp. Kůň je jako aptėkytas – na hřbetě by se daly brousit nůžky Vlk. (s. 18) DRIEKŲ • jako psí driekų Ty brýle potřebuješ jako pes driekų (kudely) (iron.) Šts. (s. 62) driekų • jako šūnie driekų Ty brýle potřebuješ jako šūnie driėkų (kudely) (iron.) Šts. (s. 82) DURLA • jako když probodává Veiza – jako když probodává (napjatě, s vytřeštěnýma očima) Šts. (s. 65) probodává • jako když probodává Veiza – jako když probodává (s vytřeštěnýma očima, napjatě se dívá) Šts. (s. 87) OŠKUBANÝ • jako oškubaný Paražys (silný konec snopu obilí) musí být rovný jako oškubaný DūnŽ. (s. 178) oškubaný • jako oškubaný Paražys (silný konec snopu obilí) musí být rovný jako oškubaný DūnŽ 241. (s. 291) KOZA • 20. jako koza, které lámou ocas Chycená liška začala kvílet (křičet) jako koza, které lámou ocas PP39. (s. 182–183) koza • jako koza, které lámou ocas Chycená liška začala kvílet (křičet) jako koza, které lámou ocas PP 39. (s. 298–300) PŘÍČNÁ TYČ • rovný jako příčná tyč Vysoký rovný jako příčná tyč (tyč plotu sudu) Ggr. (s. 205) příčná tyč • rovný jako příčná tyč Vysoký rovný jako příčná tyč (tyč plotu sudu) Ggr. (s. 317) Zkrácené podoby v PŽ se neuvádějí jako samostatná hesla; je-li třeba, doplňují se ukázkovými větami v hranatých závorkách. Například: LKPŽ PŽ V LOUŽI • jako v louži Žiju jako v louži (těžce, špatně) KrvP[Mc]. (s. 39) v louži • jako v louži Žiju jako v louži (špatně, těžce) KrvP (Mrc.). (s. 39) PÁST • jako vlk ovce pást Jemu mlít mák je jako vlkovi pást ovce (nelze dovolit) Pc. (s. 74) pást • jako vlk ovce pást Jemu mlít mák je jako vlkovi pást ovce (nelze dovolit) Pc. (s. 107) 230 A c t a L i n g u i s t i c a L i t h u a n i c a L X X Klementina Vosylýtė. Palyginimų žodynas LKPŽ PŽ KUMELLUPIS • jako kumėllupis v chlévě Páchne jako kumellupis v chlévě (iron.) Gršl. (s. 138) kumellupis • jako kuméllupis ve chlévě Páchne jako kuméllupis ve chlévě (iron.) Gršl. (s. 224) MÝDLO • 3. jako psovi mýdlo Bylo mu to (hodilo se, přišlo vhod) jako psovi mýdlo (iron.) Jrk122. (s. 166) mýdlo • jako psovi mýdlo Bylo mu to (hodilo se, přišlo vhod) jako psovi mýdlo (iron.) Jrk 122. (s. 268–269) PŽ výrazně změnil způsob uvádění frazeologických synonym. Srovnejme: LKPŽ PŽ UHNĚTENÝ • jako (jakoby) z hlíny uhnětený (vymodelovaný) a) Ošklivý člověk: nos jako by byl uhnětený z hlíny Slm. b) Velký, tlustý, tučný; Vidmantas se Šešiavilkiuovi zdál, jako by byl uhnětený z hlíny Vaižg. c) Koně jsou výborní (dobří, krásní) – jako by byli uhnětení z hlíny Šts. A koně byli dobří, jako by byli uhnětení z hlíny – nepostáli na místě Dkk. | Byli to koně, abych tak řekl, jako by byli uhnětení z hlíny rš. (s. 62) uhnětený • jako uhnětený z hlíny A koně byli dobří, jako by byli uhnětení z hlíny – nepostáli na místě Dkk. (s. 82) vymodelovaný • jako (jakoby) [z] hlíny vymodelovaný 1. Ošklivý člověk: nos jako by byl uhnětený z hlíny Slm. 2. Velký, tlustý, tučný; Vidmantas se Šešiavilkiuovi zdál, jako by byl uhnětený z hlíny Vaižg. 3. Koně jsou výborní – jako by byli uhnětení z hlíny Šts. | Byli to koně, abych tak řekl, jako by byli uhnětení z hlíny rš. (s. 286) ZEMŘEL • 1. jako by (právě) zemřela matka (rodiče, otec) Pláče, jako by mu zemřela matka (usedavě) Křičí, jako by mu zemřela matka Kltn. Naříká (pláče), jako by mu zemřel otec Skdv. Proč už se tu trápíš, jako by ti zemřela matka?! Trgn. (s. 164) zemřel • jako by mu zemřela matka Pláče, jako by mu zemřela matka (usedavě) Křičí, jako by mu zemřela matka Kltn, jako by mu zemřel otec 1. Naříká (plá-če), jako by mu zemřel otec Skdv. <...> (s. 266) zemřela • jako by zemřela babička Proč už se tu trápíš, jako by ti zemřela babička?! Trgn. (s. 290) V LESE • jako (jakoby) v lese (po lese) Křičí jako v lese (hlasitě), nevidí, že lidé spí Jnš. Proč tak křičíš, jako bys byl v lese?! Ldk. Křičí jako po lese Kri. (s. 165) po lese • jako (když) po lese Křičí jako (když; Sln) po lese Kri. (s. 266) v lese • jako v lese Křičí jako v lese, nevidí, že lidé spí Jnš. (s. 266) PROBUDIL SE • jako by se probudil ze spánku Teď uviděl holou pravdu, jako by se probudil ze spánku (probral se, vzpamatoval se) Žem. Otec jako by se probudil ze spánku, děti se zaradovaly, dokonce jim zasvítila očička Žem. (s. 184–185) probudil se • jako by se probudil ze spánku Otec jako by se probudil ze spánku, děti se zaradovaly, dokonce jim zasvítila očička Žem. (s. 301) probral se • jako by se probral ze spánku Teď uviděl holou pravdu, jako by se probral ze spánku (vzpamatoval se) Žem. (s. 352) Recenzijos / Reviews 231 VIOLETA ČERNĖ V PŽ se změnil přístup k přirovnáním s deminutivy. V LKPŽ se postupovalo nedůsledně a deminutivum jako lexikální složka se často neuvádělo. Například: LKPŽ | PŽAUKŠLYS • jako aukšlys Dabar sūjonas siauras kaip aukšlelis Šts. (p. 34)aukšlelis • jako aukšlelis Dabar sūjonas siauras kaip aukšlelis Šts. (p. 29)LIEPA • 3. jako kvetoucí lípa Graži kaip žydinti liepelė KrvP[Mrc]. (p. 147)liepelė • jako kvetoucí liepelė Graži kaip žydinti liepelė KrvP (Mrc). (p. 239)׎AKAS • 1. jako pupový žak Aš mažas vaikelis kaip pupų žakelis (maišelis), py tvoros priraišytas, o ožkų apkrimtytas TDrVIII146 [Kin]. (p. 334)מakelis • jako pupový žakelis Aš mažas vaikelis kaip pupų žakelis (maišelis), py tvoros priraišytas, o ožkų apkrimtytas TDr VII 146 (Kin). (p. 590) Význam přirovnání je v PŽ vysvětlen pouze tehdy, když nevyplývá z ilustračních vět, například: Et, tu kalbi kap balzgaty nė (mnoho, nesmysly) Plv. (viz balzgaty nė (s. 40)); Bėga kaip bėgūnėlis (velmi rychle) Pnd. (viz bėgūnėlis (s. 44)); Krinta nuotaika – kaip dilgynė širdį pervelka (bolí to) rš. (viz dilgynė (s. 80)); Man arielkos reikia kap gaidžiui (velmi málo – rychle se opije) Aps. (viz gaidžiui (s. 104)); Eina kap grāmas (neopatrně) Rtn, Lp, Lš. (viz gramas (s. 124)). Vysvětlované lexikální jednotky se však vyskytují hojně. V některých případech se vysvětluje hlavní slovo přirovnávacího spojení, například: Ko tu čia stypsai kaip būsilas (čáp)?! Ds. (viz ×busilas (s. 62)); Duona suzmekus kai čāplius (tvrdá hlína) Ds. (viz caplius (s. 64)); Susiraukęs kap čėmpė (pletená bačkora) Krsn. (viz čempė (s. 66)); Basą paleis kaip čiučiū (štěňátko) rš. (viz čiūčius (s. 69)); Ir tu šokai su liežuviu kai čižikas (takový pták) iš pašterblio (půdy) Prng. (viz čižikas (s. 69)); Jau čia tavo merga i negraži apsirinkta: pati aukšta, šikinė laiba, pečiai sustatyta – kai stulgė (nějaký dlouhý předmět s tlustým koncem) Prng. (viz stulgė (s. 422)). V případě potřeby se v ilustračních větách vysvětluje význam hlavního slova přirovnání – a zároveň i celého přirovnání. Například: Udělal jako číukas (prase, sele, tj. nehezky) Snt. (viz čiūkas (s. 69)); Ústa jako juška (velká a široká jako pecní otvor) LPP II 536 (Graž.) (viz ×juška (s. 161)); Brambory jako lūža (zahuštěné, pokroucené houští stromů a obilí, tj. velké), jak bude třeba, i kopat Ds. (viz lūža (s. 243)). 232 Acta Linguistica Lithuanica LXX Klementina Vosylýtė. Palyginimų žodynas Vysvětlují se také (ačkoli ne důsledně) méně frekventovaná slova v ilustračních větách. Například: Šmūžina (plíží se) jako medvědice u číurliových (skřivánčích) vajec Brs. (viz meška (s. 261)); I dvalakuo[j]a (jde a mává rukama) jako dvėlekis (duchna) Grg. (viz dvelekis (s. 91)); Ženským nezbývá než žvanit (klábosit), jazyky jako pančėkos (punčochy, tj. dlouhé) DūnŽ 25. (viz ×pančeka (s. 311)) atd. Vysvětlit přirovnání nebo slovo z jeho okolí není tak snadné. Tato tabulka ukazuje různé proměny výkladu v srovnávaných slovnících: LKPŽ PŽ VYŘEZANÝ • jako vyřezaný Ta jalovička má stehna (stehna) jako vyřezaná (krásná) Jrb. (s. 92) vyřezaný • jako (když) vyřezaný Ta jalovička má stehna (stehna) jako vyřezaná (štíhlá) Jrb. <...> (s. 144) PEČENÝ • jako (jakoby) pečený a) Co se tu vrtíš (převaluješ) jako pečený! Alk. <...> (s. 115) pečený • jako (jako, jakoby) pečený 1. Co se tu vrtíš (nemůžeš chvíli posedět, vrtíš se, kroutíš se) jako pečená?! Alk. <...> (s. 188) PÁRPĖLIS • jako párpelis Ale ty, kočičko, jsi teplá jako párpelis (šižík) Ds. (s. 193) parpelis • jako párpelis Ale ty, kočičko, jsi teplá jako párpelis (knedlíček) Ds. (s. 315) Změnil se nejen výklad, ale i přístup k tomu, které slovo nebo přirovnání je třeba vysvětlit a které nikoli. Zde je skupinka přirovnání, jejichž význam, slova v ilustracích apod. zůstaly v LKPŽ nevysvětleny. Například: LKPŽ PŽ VŔŠEK • jako vŕšek Pořád žvaní jako nějaký vŕšek Vrb. (s. 75) 2 vŕšek • jako vŕšek Pořád žvaní jako nějaký vŕšek (hlupák) Vrb. (s. 108) ×VŔŠKOUN • jako vŕškoun Proč křičíš jako vŕškoun?! Al. (s. 75) ×vŕškoun • jako vŕškoun Proč křičíš jako vŕškoun (krkavec)?! Al. (s. 108) KRÁVA • 5. jako (podobně jako) [březí] kráva na ledě (na ledu, přes led) f) Budu se potácet jako březí kráva na ledě Pls. (s. 106) kráva • jako (když, jako, podobně jako) [březí] kráva na ledě 6. Budu se potácet jako březí kráva na ledě (malá naděje na výhru) Pls. (s. 172–175) SOJKA • 1. jako sojka (sojka, sojka) <...> Jsou rozházení jako sojka, tj. neporušená, štíhlá J. (s. 114) sojka • jako (když, jako i, podobně jako) sojka (sojka, sojka, sojka) 4. Jsou rozházení jako sojka, tj. neporušená, štíhlá (štíhlá) J. (s. 186) SNOP • jako snop Leží jako snop Švnč. <...> (s. 147) snop • jako (podobně jako) snop Leží jako snop (větve rozložené při prořezávání stromů) Švnč. <...> (s. 239) Recenzijos / Reviews 233 V I O L E T A Č E R N Ė LKPŽ PŽ LIUNGETŲ • jako na liungėtų Neposedí jako na liungėtų, pořád se vrtí Tvr. (s. 148) liungetų • jako na liungėtų Neposedí jako na liungėtų (na houpačkách) – pořád se vrtí Tvr. (s. 241) Probíhal i opačný proces – bylo rozhodnuto, že se v PŽ nebude vysvětlovat význam nářečního výrazu použitého v přirovnání nebo v ilustraci. Zda je to správné, posoudí zřejmě čtenáři Slovníku, například: LKPŽ PŽ IŠDĖTAI • jako išdėtai Odtud je celý náš život vidět jako išdėtai (jasně, zřetelně) Užv. (s. 92) išdėtai • jako išdėtai Odtud je celý náš život vidět jako išdėtai Užv. (s. 144) IŠDYKĖLIS • jako išdykėlis na návštěvě Chová se jako išdykėlis na návštěvě (nezdvořile) KruP[Ar]. (s. 92) išdykėlis • jako išdykėlis na návštěvě Chová se jako išdykėlis na návštěvě (nezdvořile) KrvP (Ar). (s. 144) KEPĖSTAS • jako kepėstas Kepėtojas (mácha nohama a rukama) jako kepėstas Ds. (s. 116) kepėstas • jako kepėstas Kepėtojas jako kepėstas Ds. (s. 188) ×KYLA • 1. jako kyla před deštěm Zirzia jako kyla před deštěm (hodně, vytrvale) Ukm. (s. 123) ×kyla • jako kyla před deštěm Zirzia jako kyla před deštěm Ukm. (s. 199) KIPŠAS • 1. jako kipšas a) Pánovitě se chová, ale je otrhaný (chudý) jako kipšai LzP. (s. 123) kipšas • jako kipšas 1. Pánovitě se chová, ale je otrhaný jako kipšai LzP. (s. 199–200) MAIVA • jako máiva Proč se tu tak maivojys (vypínáš) jako nějaký maiva! Vkš. (s. 152) maiva • jako máiva Proč se tu naparuješ jako nějaká máiva?! Vkš. (s. 246) NEMUNĖS • jako nemūnės v hrnci Žvaní jako nemunės v hrnci (hodně, nesmysly) Ml. (s. 172) nemunės • jako nēmūnės v hrnci Žvaní jako nemunės v hrnci Ml. (s. 280) KOZEL • 21. jako kozel u hada Vmáčkl se jako kozel u hada (nevhodně) Grk. (s. 181–182) kozel • jako kozel u hada Vmáčkl se jako kozel u hada Grk. (s. 296–298) Ilustrační věty ve slovníku jsou skutečné perly. Například: Ta už je jabloňka jako obrostlá voskem (plná květů) KžRŽ II 465. (viz apkreštas (s. 15)); Rozkvetla jako rozpuštěné mléko (celá bílá) strom byl – krása DrskŽ 190. (viz sulétas (s. 428)); Hrála na harmoniku, kroutila ji jako teplou vlnu rš. (viz vilną (s. 569)); Na zátylku svítí měsíční stín a kotlety jsou bílé jako jinovatka rš. (viz šerkšnas (s. 443)); Koníci jsou tuční, kulatí jako švestky, hlavy mají vztyčené a jdou v brázdách plným krokem Žem. (viz slyva (s. 407)); 234 Acta Linguistica Lithuanica LXX Klementina Vosylītė. Palyginimų žodynas Třešně jsou černé jako brouci Skr. (viz vabalas (s. 518)); Ani na ledě neklouže, ani v řeči se nemýlí – mluví, jako když pradlena pere Bdr. (viz skalba (s. 398)); Ještě si zazpívám [píseň] jako slepice před koncem Srj. (viz višta (s. 577)); Když ho něco napadne, vyzpívá takové melodie, že jen poslouchej – jde mu to jako z nejmilejšího ožragia (skvěle)! Škn. (viz ožragio (s. 300)); Dříve se ještě tančilo: děvčata chodila jako vřetena Trgn. (viz verpstė (s. 552)); Ti dva leží tak něžně jako stroužky česneku (těsně vedle sebe) J. (viz skiltys (s. 402)); A zima už, zdá se, jako vřed dozrála a praskla J. Aist. (viz votis (s. 584)); Věk zvrásnil tvář jako zorané pole KrvP (Nmn). (viz suakėjo (s. 424)); Buď pružný jako kočičí ocas, nešetři paní ředitelce ani plácnutím do ručičky a dopřej jí ještě něco z toho, po čem její vybledlé srdéčko touží – porosteš jako z droždí A. Gric. (viz uodega (s. 505)); Slova spisovatelů se od našich srdcí odrážejí jako hrách od stěny Žem. (viz žirniai (s. 608)) a tak dále. Neilustrovaných přirovnání je jen několik, například: vyskočil jako výr z konopí (viz vyskočil (s. 149)); jako by ho vzala úplavice (viz vzatý (s. 305)); jako když někdo mlátí votagem do vody (viz mlátí (s. 347)); jako skužbedalis pod branou (viz skuzbez dalis (s. 406)); jako by je ozobali ptáci (viz ozobat (s. 428)). Rádi bychom ocenili střídmý, vkusný vzhled knihy a práci výtvarníka Roka Gelažia. Obálka slovníku se vynořuje jako z mlhy. Anebo se v mlze ztrácí. Část písmene P připomíná dřík sloupu a tento sloup vyvolává asociace s hlavním slovem, podle něhož jsou přirovnání řazena. Porovnávej, stav vedle sebe a znovu porovnávej ty odstíněné barvy a odstíny písmen P a Ž. Stejně jako porovnávané věci a předměty. Doručeno 11. června 2014. VIOLETA ČERNĖ Ústav litevského jazyka Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Litva [email protected] Recenzijos / Reviews 235