Antrinės netiesioginės nominacijos valgymo veiksmažodžių semantiniai atsiradimo ypatumai

ANŽELIKA GAIDIENĖ Lietuvių kalbos institutas Výzkumné směry: lexikologie a lexikografie. Sémantické zvláštnosti vzniku sloves jedení sekundární nepřímé nominace Sémantické zvláštnosti vzniku sloves jedení sekundární nepřímé nominace ANOTACE Předmětem tohoto článku jsou slovesa jedení sekundární nepřímé nominace v litevštině, vybraná z připravovaného Slovníku spisovné litevštiny. Cílem výzkumu je zjistit, které rysy jevů, předmětů či činností skutečnosti se v jazyce stávají sémantickými rysy určujícími vznik sloves jedení sekundární nepřímé nominace, a porovnat je s odpovídajícími slovesy pití. Na konci článku je předložena vytvořená předběžná síť synonym sloves jedení sekundární nepřímé nominace. KLÍČOVÁ SLOVA: synonymum, koncept, sekundární nepřímá nominace, metaforický přenos významu, sémantický rys, síť synonym. ANOTACE Předmětem tohoto článku jsou slovesa sekundární nepřímé nominace označující jedení ve standardní litevštině, vybraná ze „Slovníku standardní litevštiny“, který se v současnosti připravuje. Výzkum se snaží zjistit, které rysy skutečných jevů, věcí nebo činností se v jazyce stávají sémantickými rysy a určují vznik nových sloves sekundární nepřímé nominace označujících jedení, a také je porovnat s odpovídajícími slovesy označujícími pití. Článek uzavírá předběžná synonymická síť sloves sekundární nepřímé nominace označujících jedení. KLÍČOVÁ SLOVA: synonymum, koncept, sekundární nepřímá nominace, metaforický přenos významu, sémantický rys, síť synonym. 230 Acta Linguistica Lithuanica LXXIII Antrinės netiesioginės nominacijos valgymo veiksmažodžių semantiniai atsiradimo ypatumai 0. Touto publikací pokračuje autorka v cyklu výzkumů věnovaných analýze sémantických rysů významů sloves náležejících ke konceptu JÍST a PÍT. Není pochyb o tom, že výzkumy tohoto druhu by se mohly stát východiskem pro nový typ slovníku synonym, tezaurus litevského jazyka a další sémantické ontologie, které v Litvě dosud neexistují. 1. V předchozím článku autorky (podrobněji viz Gaidienė 2015) byly zkoumány sémantické motivy vzniku synonym slovesa gerti. Bylo zjištěno, že většinu sloves označujících pití tvoří slovesa sekundární nepřímé nominace, při jejichž utváření hrály patrně nejdůležitější roli metaforické polysémní vztahy. Při metaforickém pojmenování aktu pití se nejčastěji aktualizují sémantické rysy spojené s fyzickým pohybem (pohybem ruky), např.: mesti „uvést do pohybu směrem pryč (obvykle rukou)“ → „pít (alkoholické nápoje)“, a se zvukem, který vydává tekutina, např.: pliaup­ti „silně pršet“ → „hodně a hltavě srkat, pít“. Za předmět tohoto výzkumu byl zvolen koncept JÍST, který lze ve standardní litevštině vyjádřit řadou sloves: čiaumoti, drožti, kąsti, kimšti, kirsti, ryti, spro­gti, šutinti, šveisti atd. Vzhledem k velkému počtu sloves označujících jedení bylo rozhodnuto omezit článek pouze na analýzu sloves sekundární nepřímé nominace¹ (dále jen ANN), vybraných z připravovaného Bendrinės lietuvių kalbos žodynas (dále jen BŽ). Tento zdroj byl zvolen s cílem prozkoumat slovesa ANN označující jedení užívaná ve standardní litevštině. Článek se zabývá všemi² slovesy ANN označujícími jedení, která byla nalezena v BŽ³. Cílem popisovaného výzkumu je určit, které rysy skutečných jevů, věcí nebo činností se ve standardním jazyce stávají sémantickými rysy určujícími vznik sloves ANN označujících jedení, a získané údaje porovnat s odpovídajícími slovesy označujícími pití. Úkoly práce: prozkoumat sémantické struktury sloves ANN označujících jedení; určit a popsat sémantické 1 Je třeba připomenout, že výsledkem primární nominace je nederivované sloveso, které vzniklo na základě dohody mezi mluvčími (Jakaitienė 1988: 24), např.: gurkti „jíst, pít, zobat (obvykle hltavě, rychle)“ (BŽe); výsledkem sekundární přímé nominace je odvozenina, která se svou formou i významem opírá o jiné sloveso s jednodušší strukturou (tamtéž, s. 24), např.: kąsnoti „jíst pomalu“ (BŽe); výsledkem sekundární nepřímé nominace je sémantická odvozenina – nově utvořený význam slova (tamtéž, s. 24), např.: drožti 1. „řezat, zaostřovat, zarovnávat, ostřit nožem nebo jiným ostrým nástrojem“ → 6. „hltavě jíst, pít“ (BŽe). 2 Některá slovesa označující jedení, zaznamenaná ve starších slovnících (LKŽe, DŽe), nejsou v BŽe uvedena, např.: skusti 10. „hltavě jíst“ (LKŽe); 6. „hltavě jíst, žrát, hryzat“ (DŽe); šlepsėti 2. „ošklivě jíst nebo žrát, mlaskat, žvýkat“ (LKŽe); 2. „ošklivě jíst, mlaskat“ (DŽe) aj., a proto nejsou v tomto článku zkoumána. 3 Je třeba zdůraznit, že po závěrečné redakci BŽe se hesla slovníku uvedená v tomto článku mohou změnit. Straipsniai / Articles 231 ANŽELIKA GAIDIENĖ vzájemné vztahy mezi významy zkoumaných sloves a porovnat získané údaje se slovesy ANN pití; na základě prozkoumaného materiálu vytvořit předběžnou synonymickou síť sloves ANN jídla. Teoretická východiska, z nichž se při analýze vybraných sloves vychází, byla probrána již ve výše zmíněném článku autorky, proto se nezdá účelné je zde opakovat. 2. Sloveso jíst je nejčastěji užívaným slovem pro označení jídla. V Korpusu textů současné litevštiny je zaznamenáno více než patnáct tisíc dokladů jeho užití4. Ve slovnících litevského jazyka je zkoumané sloveso vymezeno dvojím způsobem. Základní význam slovesa jíst je v LKŽe a DŽe definován poměrně abstraktně: (1) LKŽe „požívat potravu, živit se, nasytit se“, např.: Miegmi valgau, geriu iki soti SD445. Bent prieš valgydamas nusiprausk J.Jabl. Čia jų valgyta Jn. Vaipydamas valgau R130, MŽ171. My lietuonininkai barščius ir šiupinį skanų su lašiniais gardžiais išvirtus girdami valgom K.Donel. [...]; (2) DŽe „požívat potravu, živit se“, např.: Valgyti duoną, sriubą, sūrį, vaisius. Valgyti vakarienę. Noriu valgyti pasigardžiuodamas. [...]. V BŽe jsou rozlišeny dva významy slovesa jíst: (3) BŽe 1. „vkládat do úst, žvýkat a polykat“, např.: Man skauda dantį, aš negaliu valgyti. Prašom imti ir valgyti. Valgydamas nekalbėk. Gulėdamas nevalgyk. Jis sėdi prie stalo ir valgo obuolį. Vyrai valgo mėsą [sriubą], net ausys linksta. Kai išalksi, tai ir sausą duoną valgysi. [...]. 2. „požívat jídlo, potravu; živit se“: Ir aš išalkau valgyti. Nesinori nieko: nei valgyti, nei niekur eiti. Per Užgavėnes žmonės daug valgo. Seniau žmonės prasčiau valgė. Liko kaip šaka: ne valgė, ne miegojo. Aš kada valgiau, kada ir nevalgiau buvau. Mūsų kultūriniame areale valgoma su šaukštu, peiliu ir šakute. [...]. Při vymezení prvního významu slovesa jíst v BŽe je pozornost věnována fyzickým a fyziologickým znakům jídla, tj. „braní“ potravy, „žvýkání“, „polykání“ a „ústa“; při vymezení druhého významu je zdůrazněn samotný proces přijímání potravy a nasycování jako abstraktní, životně nezbytný jev. Takové uvedení významů umožňuje rozlišit dvě pojetí jídla – čistě fyziologické a abstraktní (jako proces přijímání potravy a nasycování). 4 V korpusu současné litevštiny byly příklady vyhledávány podle kořene valg- výběrem určitých i neurčitých tvarů slovesa jíst, jí, jedl. 5 V článku jsou ponechány zkratky, jako je LKŽe. 232 Acta Linguistica Lithuanica LXXIII Antrinės netiesioginės nominacijos valgymo veiksmažodžių semantiniai atsiradimo ypatumai 3. Vychází se z předpokladu, že při rozpoznávání znaků aktualizovaných ve významech sloves ANN náležejících ke konceptu VALGYTI mohou pomoci prvky scénáře příslušného fyziologického děje, které tvoří obsah zkoumaného konceptu a byly určeny na základě analýzy příkladů6 (viz tabulka 2). Kognityvinėje lingvistikoje sąvokos (idealizuotas kognityvinis modelis (Lakoff 2004: 99–110), freimas arba semantinis interpretacinis rėmas (Fillmore 1982), scenarijus (Lakoff 2004: 371–372; 514–537) ir skriptas (Schank, Abelson 1977: 42; Ungerer, Schmid 1996: 211–217), galima teigti, reiškia maždaug tą patį – kalbinės raiškos sužadintas, tam tikra tvarka sutvarkytas žinias apie kurią nors sudėtinę situaciją ar kompleksinį įvykį. Valgymą (taip pat ir gėrimą) kaip fiziologinį procesą sudaro viena po kitos einančios nuoseklios fazės: maisto ĖMIMAS (nebūtina fazė) – ATSIKANDIMAS (arba ĮSIURBIMAS, jei tai skysta konsistencija) – KRAMTYMAS (jei fiziologinis procesas gėrimas, šios fazės nėra) – RIJIMAS – VIRŠKINIMAS / SOTUMO JAUSMAS. Kadangi sąvoka freimas labiau pabrėžia statinį, o scenarijus ir skriptas – dinaminį tam tikro kognityvinio modelio pobūdį, šiame straipsnyje pasirinkta vartoti scenarijaus sąvoką (skripto sąvoka labiau taikoma prototipinių sociokultūrinių įvykių aprašymui, pavyzdžiui, [VALGYMO RESTORANE] skriptas). Kaip teigia George’as Lakoffas, scenarijus susideda iš kelių ontologinių elementų: pradinės būklės, įvykių sekos ir galutinės būklės, t. y. scenarijus struktūruotas pagal schemą: ištakos – eiga – tikslas (Lakoff 2004: 371). Apskritai scenarijaus sąvoka pirmiausiai buvo taikyta emocijoms aprašyti. 1 lentelėje pateikti G. Lakoff’o (1987) ir Zoltáno Kövesces’o (1988, 1990) apibendrinti PYKČIO (an. ANGER)7 ir BAIMĖS (an. FEAR) scenarijai, kuriuos sudaro atskiros, nuosekliai išdėstytos scenos (nuo priežasties iki galutinio veiksmo). 1 TABULKA. Scénáře hněvu a strachu8 (podle G. Lakoffa a Z. Kövescese) HNĚV STRACH Scéna 1: příčina Pachatel urazí oběť. Urážlivý čin vyvolá u oběti nespokojenost. Nebezpečná situace, která může způsobit smrt, fyzickou či psychickou bolest. Oběť si je vědoma hrozícího nebezpečí. Scéna 2: emoce Hněv existuje. Oběť pociťuje fyziologické změny vyvolané hněvem. Strach existuje. Oběť pociťuje fyziologické změny vyvolané strachem. 6 Příklady byly shromážděny z Korpusu současné litevštiny (DLKT), Slovníku spisovné litevštiny (BŽe) a Slovníku litevského jazyka (LKŽe). 7 G. Lakoff’as tokio tipo scenarijus vadina prototipiniais scenarijais (Lakoff 2004: 514). 8 Informace převzala a přeložila autorka článku z knihy F. Ungerera a H. Schmida An introduction to cognitive linguistics (1996: 141). Straipsniai / Articles 233 ANŽELIKA GAIDIENĖ HNĚV STRACH 3. scéna: pokus o kontrolu Oběť se snaží ovládat hněv. Oběť se snaží neprojevovat strach a/nebo neutíkat. 4. scéna: ztráta kontroly Intenzita hněvu překročí určitou hranici. Hněv začne ovládat oběť. Intenzita strachu překročí určitou hranici. Oběť již strach neovládá. 5. scéna: závěrečný čin Trest: oběť potrestá pachatele. Náhlý ústup: oběť utíká před nebezpečím. Hlavním principem předložených scénářů je souvisle popsat kategorii emocí, tedy od počátku vzniku emoce (1. scéna: příčina) až do jejího konce (5. scéna: závěrečný čin). Scény 3 (pokus o kontrolu) a 4 (ztráta kontroly) uvedené ve scénáři jsou nejblíže centrální, tedy 2. scéně (emoce), a proto, jak ukazují výzkumy, jsou scény 3 a 4 „nejplodnější“ z hlediska konceptuálních metafor (Ungerer, Schmid 1996: 141). Jak uvádějí F. Ungerer a H. Schmid, kdybychom se podívali na metafory HNĚVU, zjistili bychom, že jejich „sled přehledně odráží vývoj 2. a 3. scény uvedených ve scénáři a 4. scény, tj. HNĚV ohřívá kapalinu v nádobě, kapalina stoupá, tlak narůstá, vzniká pára (všechny tyto metafory náležejí ke 2. scéně), poté se pára vymkne kontrole (3. scéna), a pokud pára neunikne, nádoba exploduje (4. scéna)“ (Ungerer, Schmid 1996: 141). Na základě kontextové analýzy je v článku předložen scénář konceptu JÍST (viz tabulka 2), který se skládá z několika prvků: nepovinného fyzického úkonu předcházejícího povinnému fyziologickému úkonu, tj. pohybu ruky (rukou) s jídelním náčiním / bez něj, a povinných fyziologických úkonů, tj. ukousnutí, žvýkání a polykání (má-li konzumovaný objekt pevnou konzistenci), nebo sání a polykání (má-li konzumovaný objekt hustou / tekutou konzistenci) a trávení / pocitu sytosti. Bylo zjištěno, že různé prvky scénáře konceptu JÍST jsou tak či onak aktualizovány ve významech sloves náležejících k tomuto konceptu, například „pohyb rukou“ (fyzický úkon) je zaznamenán ve významu slovesa kabliuoti; „žvýkání“ (fyziologický úkon) ve významech sloves traškinti, tratinti aj. 234 Acta Linguistica Lithuanica LXXIII Antrinės netiesioginės nominacijos valgymo veiksmažodžių semantiniai atsiradimo ypatumai TABULKA 2. Scénář konceptu JÍST FYZICKÝ DĚJ Nepovinný fyzický děj, který předchází nezbytnému fyziologickému ději. V naší kulturní oblasti se jí lžící, nožem a vidličkou (BŽe). / Je živý a zdravý, teď sedí na břehu a jí kaši prstem (DLKT). Jedli jsme jako za starých časů – rukama, nebyly tam ani talíře, ani příbory (DLKT). Při vykonávání děje se účastní / neúčastní ruka s nástrojem / bez nástroje. FYZIOLOGICKÝ DĚJ Nezbytný fyziologický děj: a) ukousnutí Zvláště když mnoho dětí rádo jí zmrzlinu ve velkých soustech [...] (DLKT). b) žvýkání a polykání Jídlo bylo hned nezvyklé: polévka bez tuku a masa, ale byla v ní zelenina, při jejímž jídle se zdálo, jako by člověk žvýkal maso (DLKT). c) sání a polykání Dědeček jí polévku z Rembrandtovy misky (DLKT). d) trávení / pocit sytosti Snažte se jíst lehce stravitelné jídlo, aby ze žaludku rychleji putovalo do dalších trávicích orgánů (DLKT). Při vykonávání uvedených dějů se účastní rty, zuby, jazyk, hrdlo, hltan a břicho. PŮVODCE DĚJE Člověk / včela / zvíře10 On jí rybu (DLKT). / Včelky jedí, ne žerou. (LKŽe). / Ale i štěňátka jedí drobky, které padají ze stolu pánů VlnE46 (LKŽe). Kohout svolává slepice, sám nejí LKT355 (Nmč) (LKŽe). PŘEDMĚT DĚJE Konzistence: hustá / tekutá / tuhá strava. Odmítnu pečené brambory a klobásu a budu jíst bramborovou kaši s nízkotučným tvarohem a cibulí (DLKT). / Kysel lze jíst studený i horký (DLKT). Jedí polévku, až jim uši odstávají (BŽe). / Maminka bude vyprávět novinky z městečka a já budu jíst bonbony, které přivezl tatínek (DLKT). Otec jedával pouze maso (DLKT). 9 Z příkladů je patrné, že původcem děje jedení může být nejen člověk, ale také zvířata. V tomto článku se však zkoumá pouze fyziologický děj jedení, který vykonává člověk. Straipsniai / Articles 235 ANŽELIKA GAIDIENĖ PŘEDMĚT DĚJE Tepelné vlastnosti: studené / teplé / horké jídlo. Samozřejmě je třeba jíst co nejvíce čerstvé zeleniny (DLKT). / Rád jím teplou lehce nakyslou kaši (DLKT). / Pijí, jedí pouze právě ugrilované maso a poslouchají hudbu [...] (DLKT). 4. Na konci článku je předložena předběžná10 síť synonym zkoumaných sloves. Síť synonym byla vizualizována programem Gephy (podrobněji viz https://gephi.github.io/). 1. METAFORICKÝ PŘENOS VÝZNAMŮ Metaforické významy spojené s jídlem lze spojovat s hlavními nebo vedlejšími významy, které je motivují. Podle přenosu významů lze rozlišit následující metaforické modely11: 1.1. Podobá se činnosti označované motivujícím významem. 1.2. Podobá se zvuku vydávanému během činnosti označované motivujícím významem. 1.3. Podobá se pohybu prováděnému během činnosti označované motivujícím významem. 1.4. Podobá se teplotě uvolňované během činnosti označované motivujícím významem. 1.5. Podobá se činnosti označované motivujícím významem, kterou vykonává zvíře. Dále jsou tyto modely podrobněji rozebrány. 1.1. Podobá se činnosti vyjádřené motivujícím významem Významy sloves konceptu VALGYTI ANN přiřazených k tomuto metaforickému modelu jsou metaforickým vztahem spojeny se základními (motivujícími) významy, v nichž je zachycena činnost působící určitým způsobem na objekt / subjekt. 10 Další výzkum může upřesnit síť synonym slovesa jíst uvedenou v tomto článku. 11 Zjištěné modely se shodují s modely vzniku významů sloves konceptu ANN pití. 236 Acta Linguistica Lithuanica LXXIII Antrinės netiesioginės nominacijos valgy mo veiksmažodžių semantiniai atsiradimo ypatumai 1.1.1. Podobá se činnosti vyjádřené motivujícím významem, která určitým způsobem působí na strukturu objektu Působení určité činnosti vyjádřené motivujícími významy sloves na objekt lze označit za destruktivní, protože ve všech zkoumaných případech se mění forma objektu, tj. objekt je: a) hoblován / krájen / zašpičacován / broušen apod.; b) ovíjen / kroucen; c) odstraňován / čištěn; d) dělen / drcen; e) upravován / připravován a f) smáčen / změkčován. Podle toho jsou slovesa níže rozdělena do podskupin. a) Hoblovaný / krájený / zašpičacovaný / broušený apod. objekt Prototypickými významy sloves náležejících do této podskupiny je vyjádřena intenzivní fyzická činnost, která je destruktivní – při jejím provádění se ostrým nástrojem mění struktura objektu. Metaforický význam slovesa skaptuoti související s jídlem a jeho prototypický význam (1) spojuje základ přenesení podobnosti energické, účelné činnosti: (1) skaptuoti 1. ‘dlátem vyhlubovat, vydlabávat; vyřezávat dlátem’: Vyřezávat lžíci ze dřeva. Není-li dřevo tvrdé, snadno se vyřezává. → 2. ‘hltavě jíst nebo žrát’: Hltat jablko. Děti hltají hrušky (BŽe). Z prototypického významu slovesa pustyti (2) ‘brousit, ostřit’ se pravděpodobně vyvinul metaforický význam související s jídlem ‘hltavě jíst’; za základ jeho přenesení bychom rovněž mohli považovat energickou, účelnou činnost. Možné je také spojení významu souvisejícího s jídlem s vedlejším významem zaznamenaným v LKŽe (v BŽe tento význam zaznamenán není), srov. ‘ochlazovat, větrat foukáním’, např.: Nalij si kaši a po troškách na ni foukej Lp. (2) pustyti 2. ‘brousit, ostřit’: Otec dlouho brousil kosu. Pustas – řemen k broušení břitvy. → 4. ‘hltavě jíst’: Jak ten chlapec hltá, jako by několik dní nejedl. Hltat maso, nic jiného nebude (BŽe). Odvozený význam slovesa ręsti (3) ‘hltavě, hodně jíst’ (např.: Jak hltá maso, jak jen hltá. BŽe) se nejspíše opírá buď o základní význam – ‘dělat někde rýhy, zářezy’ (např.: Otec každoročně v dílně vyřezával rýhy, které ukazovaly synovu výšku. BŽe), nebo o vedlejší význam – ‘řezat či vyřezávat rýhy’ (např.: Vyřezávat hůl [stůl]. BŽe). Význam související s jídlem a motivující významy spojuje stejně jako u výše uvedených sloves základ přenesení podobnosti účelné činnosti (prováděné určitým nástrojem). Straipsniai / Articles 237 ANŽELIKA GAIDIENĖ Do této podskupiny patří také slovesa drožti (4) a tašyti (5), podrobněji pojednaná v předchozím autorčině článku (viz Gaidienė 2015: 207): (4) drožti 1. ‘řezat, špičatit, uhlazovat, ostřit nožem či jiným ostrým nástrojem’: Ořezávat tužku. Řemeslník dlátem ořezává prkno. → 6. ‘hltavě jíst, pít’: Hltat špek. Děti hltají klobásky, až se jim uši prohýbají (BŽe). (5) tašyti 1. ‘tesat, sekat, opracovávat dlátem nebo něčím jiným (dřevo, kámen apod.)’: Když vyzdí nové základy, otesává klády. Řemeslníci otesávali polní kameny. → 3. ‘hltavě jíst nebo pít’: Často jím – pořád něco hltám. Děti hltají palačinky. Hltá tvaroh jako Baltrus (lid.) (BŽe). b) Omotávaný / otáčený objekt Prototypické a metaforické významy sloves raityti (1), rangyti (2) a taršytispojuje úkon omotávání / otáčení objektu, přičemž metaforicky užitým objektem je jídlo a prostředkem, kterým se toto jídlo omotává / otáčí, je jazyk. (1) raityti 1. ‘omotávat, svinovat do role’: Rozprostřenou cestu svinují. Postaví stav a budou svinovat plátna (lid.). Kůra se nad ohněm svíjí. → 13. ‘hltavě jíst’: Celá rodina hltala pečené kuře (BŽe). (2) rangyti 1. ‘omotávat, vinout’: Kadeřníci ve vlasech modelek složitě navinuli metry stuh. Po zemi se vinou všelijaké dráty [všelijaká lana], dejte pozor, abyste o ně nezakopli. → 4. ‘hltavě jíst’: Nic nedělá, jen hltá chleba (BŽe). (3) taršyti 1. ‘rozcuchat, rozcuchávat, rozmetávat, cuchat’: Vítr mi cuchá vlasy. Býk rozhazuje kupku slámy. Nechuchej mi vousy! → 2. ‘hltavě, s chutí jíst’: Když má hlad, často hltá špek. Našel jsem ho, jak hltá zelí (BŽe). c) Odstraňovaný / čištěný objekt Významy motivující slovesa zametat (1) a drhnout (2) označují energickou činnost, prováděnou opakovaně a pomocí určitého nástroje (koštěte, kartáče apod.), při níž je objekt odstraňován / čištěn. Motivující a motivované významy podle všeho spojuje základ přenosu podobnosti energické, cílevědomé činnosti. (1) šluoti 2. ‘braukiant šluota, šepečiu valyti, daryti švarų’: Senelė šluoja trobą kelis sykius per dieną. Ne laikas trobą šluoti, kai jau svečiai už vartų (flk.). 4. ‘godžiai valgyti, ėsti’: Iš darbo parėjęs viską šluoja. Kad šluoja kaip tris dienas nevalgęs (BŽe). (2) šveisti 1. ‘trinant valyti, blizginti’: Šveisti peilius [šaukštus]. Vakar su šepečiu šveičiau grindis. → 5. ‘godžiai valgyti’: Šveiči­a kaip iš badų (BŽe). 238 Acta Linguistica Lithuanica LXXIII Antrinės netiesioginės nominacijos valgymo veiksmažodžių semantiniai atsiradimo ypatumai d) Dělitelný / drcený objekt Fyzické dění označené významy sloves stříhat (1) a sekat (2), které motivují tato slovesa, lze označit za destruktivní – určitý objekt se dělí / drtí. Dělení / drcení probíhá energicky, cílevědomě a pomocí určitého nástroje, např.: stříhat – nůžkami, sekat – nějakým ostrým nástrojem. Základem přenosu metaforických významů zkoumaných sloves je podle všeho děj, při němž se objekt (jídlo) dělí / drtí (například zuby: Dám ti hrášek, budeš ho moci stříhat zuby). (1) karpyti 1. ʻžirklėmis dalyti, rėžytiʼ: Audeklą [popierius] karpyti. Kvadratėliais karpė ir vieną ant kito piramide dėliojo veltinio gabalėlius. → 6. ʻgodžiai valgyti, krimstiʼ: Duosiu žirnių, galėsi karpyti dantimis. Karpyti duoną (BŽe). (2) 1 kirsti 1. ʻaštriu įrankiu smogiant atskirti dalį nuo visumosʼ: Mišką [krūmus] kerta. Medžius kerta malkoms. Kopūstų galvas kerta. Kirs vištai galvą. Šakas kertu. → 17. ʻgodžiai valgytiʼ: Lašinius [tortą, ledus] kerta. Kertate kaip savaitę nevalgę. Kirsk kirsk, suvalgyk viską (BŽe). Motivujícím významem slovesa drtit (3), zaznamenaným v LKŽe (v BŽe se takový význam nevyskytuje), se rovněž označuje destruktivní děj – určitý objekt se drtí pomocí nástroje. Při ději označovaném metaforickým významem se objekt drtí, avšak nástrojem k drcení jsou v metaforickém užití zuby. (3) krušti 4. ʻgodžiai valgytiʼ: Kruša slapia riešutus. Nekrušk mėsos be duonos! (BŽe). Plg.: LKŽe 2. ʻgrūsti, trinti, smulkintiʼ: Kruša košę Pln. Lig nepradėjus krušti arba smulkinti, reik obuolius švariai nuplauti]n. e) Ošetřovaný / připravovaný objekt Motivujícím významem slovesa doroti (1) „porcovat, kuchat“ se označuje úkon ošetření a přípravy, aby byl objekt vhodný ke konzumaci. Za základ přenosu významu bychom nejspíš mohli považovat úkon ošetřování a přípravy, aby byl objekt vhodný ke konzumaci, který označuje jeden ze způsobů stravování. (1) doroti 3. „porcovat, kuchat“: Doroti žuvis [nušautą žvėrį]. → 4. „hltavě jíst“: Doroti gardų kepsnį (BŽe). Vedlejší význam slovesa taisyti (2), srov.: „upravovat, připravovat tak, aby se dalo konzumovat či používat“: Varškę ji taiso su saldžia grietine. | „porcovat, kuchat, čistit“12: Taisyk grybus ir virk grybienę. Moterys taiso burokus (BŽe), nejspíš je 12 významový odstín. Straipsniai / Articles 239 ANŽELIKA GAIDIENĖ vzniklý metaforický význam „hltavě jíst“, např.: Kad taiso vaikai virtinius, tai net ausys linksta (BŽe). V takovém případě významy rovněž spojuje podobnost úkonu ošetření a přípravy, aby byl objekt vhodný ke konzumaci. f) Smáčený / změkčovaný objekt Metaforický význam slovesa dažyti „jíst namáčením“, např.: Padažą dažydavome su blynais (BŽe), se nejspíš vyvinul z prototypického významu „máčet, smáčet“, např.: Duoną dažyk į taukus [taukuose] (BŽe). Prototypický a metaforický význam podle všeho spojuje podobný úkon, při němž se mění (změkčuje) struktura objektu. TABULKA 3. Působení na objekt (srovnání konceptů VALGYTI a GERTI) Koncept VALGYTI Koncept GERTI Působení na objekt Příklady Působení na objekt Příklady Žvýkán / krájen / špičatěn / ostřen apod. sekávat, hoblovat, tesat, vyřezávat, opracovávat + vyřezávat, opracovávat Omotávaný / otáčený kroutit, stáčet, otáčet − − Odstraňovaný / čištěný objekt zametat, drhnout − − Dělený / rozmělněný stříhat, kácet, drtit − − Upravovaný / připravovaný zpracovávat, opravovat − − Zvlhčovaný / změkčovaný barvit − − Porovnáme-li významy sloves náležejících k probíranému modelu konceptu VALGYTI a GERTI, všímáme si, že působení na objekt vyjádřené prototypickými významy sloves přiřazovaných ke konceptu VALGYTI má různou povahu – objekt je hoblován / krájen / zaostřován / broušen apod.; omotáván / otáčen; odstraňován / čištěn; dělen / rozmělňován a podobně. Metaforické významy sloves konceptu GERTI souvisejí pouze s těmi motivujícími významy, v nichž je zaznamenána energická, cílevědomá činnost působící na objekt – hoblování / krájení / 240 Acta Linguistica Lithuanica LXXIII Antrinės netiesioginės nominacijos valgymo veiksmažodžių semantiniai atsiradimo ypatumai špičatění / ostření apod. – ke struktuře objektu. Vznik metaforických významů obou těchto konceptů mohl být podmíněn povahou samotného objektu, který se pije nebo jí – pitým objektem je tekutina, zatímco jedlým je jídlo (pevné konzistence); v ústech se tedy může převalovat (jazykem), drtit (zuby) apod. 1.1.2. Činnost podobná té, kterou označuje motivující význam, zaměřená na subjekt Slovesem sm aukšti (1) se v motivujícím významu zaznamenaném v LKŽe (v BŽe tento význam zaznamenán není) označuje úderový děj, který je destruktivní, provádí se energicky a působí na subjekt prostřednictvím určitého nástroje (například biče). Za základ metaforického přenosu významu bychom mohli považovat energickou, cílevědomou činnost užívanou k označení hojného jídla. (1) sm aukšti ‘hltavě jíst’: Po návratu z práce, aby sm aukščia [slaninu], se mu dokonce třesou uši (BŽe). Srov. LKŽe 1. ‘bít (bičem), švihat, sm aukšėti’: Vozka ho tu sm aukšte bičem, tu křičel rš. Do této podskupiny patří také slovesa bubyti (2) a tvatyti (3) (podrobněji viz Gaidienė 2015: 207–208). (2) bubyti 2. ‘bít, tlouct’: Bít přes hlavu. Rozzlobený se začal (s) holí bubyti koně. Člověče, není dovoleno člověka každý den bít pěstmi. → 5. ‘hodně a hltavě pít, jíst nebo žrát’ (BŽe). Např.: Náš čeledín bubija (jí) jako pořádný muž Vad. (LKŽe). (3) tvatyti 1. ‘prudce bít, šlehat’: Tvatija koně přes boky (s) holí. Vrhl se na mě a začal mě bít pěstmi. → 4. ‘hltavě pít, jíst, žrát’ (BŽe). Např.: Tvatija děti ty sladkosti DūnŽ. (LKŽe). 1.2. Zvuk podobný zvuku vydávanému při popisované motivující činnosti Slovesa náležející k tomuto metaforickému modelu ve svých prototypických významech nejčastěji označují činnosti spojené se zvuky vydávanými při různých činnostech, fungováním objektů, zvířaty apod. Zvuky vydávané při činnostech označovaných prototypickými významy jsou různého charakteru; například zvuk praskání vzniká při lámání, bouchání, trhání apod.; zvuk práskání při bouchání, klepání apod. nějakým nástrojem a podobně. Podle charakteru zvuku jsou slovesa podrobněji rozdělena do několika podskupin. Straipsniai / Articles 241 ANŽELIKA GAIDIENĖ 1.2.1. Zvuk podobný praskání, vydávaný při lámání, bouchání, trhání apod. Motivující a metaforické významy sloves náležejících do této podskupiny traškinti (1), tratinti (2), trioškinti (3) a triuškinti (4) spojuje podobnost zvuku praskání vydávaného při lámání, bouchání, trhání apod. (např.: traškina šakas, šakas trioškino, triuškino medžius) a zvuku vydávaného při žvýkání tvrdých potravin zuby (např.: traškina riešutus, tratino kaulą, trioškina kaulus, triuškina džiūvėsius). (1) traškinti 1. ‚způsobit, aby to praskalo (1 r.), vydávat praskavý zvuk‘: Slyším, někdo praská větve. Rozčiluje mě, když někdo za mými zády během celého filmu šustí sáčky s dobrotami [sáčky]. → 2. ‚jíst, pojídat, chroupat a přitom vydávat praskavý zvuk‘: Děti chroupou sušenky [popcorn, okurky] (BŽe). (2) tratinti 1. ‚způsobit, aby to praskalo, vydávat praskavý zvuk‘: Datel klove zobákem. Déšť s kroupami šikmo bičoval zemi a bubnoval do oken. V zimě mráz před východem slunce rozpraskává ploty. → 6. ‚jíst, pojídat, chroupat a přitom vydávat praskavý zvuk‘: Děti chroupou jablka [ořechy, bonbony] (BŽe). (3) trioškinti 1. ‚způsobit, aby to praskalo‘: Medvěd při chůzi lámal větve pod nohama. Vichřice lámala stromy. Kdosi láme prkna a rozbíjí zeď. → 2. ‚jíst, pojídat, chroupat a přitom vydávat praskavý zvuk‘: Psi chroupou kosti13 (BŽe). (4) triuškinti 1. ‚způsobit, aby to praskalo, hlučně lámat, bouchat, štípat‘: Vichřice lámala stromy. → 2. ‚jíst, pojídat, chroupat něco tvrdého a přitom vydávat praskavý zvuk‘: Děti chroupou suchary (BŽe). 1.2.2. Podobný zvuku praskání vznikajícímu při úderech, klepání apod. určitým nástrojem Motivační a metaforické významy sloves pauškinti (1) a poškinti (2) spojuje podobnost zvuku praskání při úderech, klepání apod. určitým nástrojem (např.: pauškino plaktukais, poškina plaktuku) a zvuku vznikajícího činností zubů při žvýkání tvrdých potravin (např.: pauškinti / poškinti riešutus). (1) pauškinti 1. ‘dělat, aby to praskalo, pracovat za zvuku praskání’: Vyrai pauškino plaktukais. → 3. ‘žvýkat za zvuku praskání’: Pauškinti riešutus (BŽe). 13 BŽe uvádí pouze jeden příklad, v němž je původcem jídla (žraní) pes. Autorce tohoto článku (stejně jako redaktorům BŽe) se nepodařilo najít příklad, v němž by původcem jídla byl člověk. 242 Acta Linguistica Lithuanica LXXIII Antrinės netiesioginės nominacijos valgymo veiksmažodžių semantiniai atsiradimo ypatumai (2) poškinti 1. ‘vydávat při úderech zvuk praskání’: Ką jis ten poškina plaktuku? → 3. ‘hlasitě žvýkat, chroupat’: Riešutus poškinti (BŽe). 1.2.3. Podobný zvuku, který zvířata vydávají při žraní určitého krmiva (zpravidla šustivého, chrastivého) Motivační a metaforické významy slovesa žlembti (1), které patří do této podskupiny, spojuje podobnost zvuku, který zvířata (zpravidla býložravci) vydávají při žraní určitého krmiva (zpravidla šustivého, chrastivého), a zvuku, který vydávají lidé při hltání. (1) žlembti 2. ‘hltavě jíst, žrát’: Nežlembk žalių obuolių (BŽe). Srov. LKŽe 2. ‘hltavě žrát, hltat’: Karvė šieną žlembia. Kv. Do této podskupiny patří také sloveso šlamšti (2) a jeho varianta šlemšti (3): (2) šlamšti ‘hltavě jíst, žrát’: Ji be pertraukos šlamščia sumuštinius. Arkliai prunkšdami šlamštė žolę (BŽe). (3) šlemšti ‘hltavě jíst, žrát’: Vaikai obuolius šlemščia. Karvės šlemščia žolę (BŽe). 1.2.4. Podobnost se zvukem mlasknutí, který vzniká pohybem rtů a jazyka Prototypické a metaforické významy sloves čepsėti (1) a čiaukšti (2) pravděpodobně spojuje podobnost mezi zvukem mlasknutí vznikajícím pohybem rtů a jazyka a zvukem vznikajícím pohybem rtů a jazyka při jídle. (1) čepsėti 1. ‘vydávat zvuky rty a jazykem’: Je neslušné při jídle mlaskat. Při jídle mlaská, jako by neměl zuby. Mluvil a přitom mlaskal. → 2. ‘jíst, žrát a přitom mlaskat’: Mlčky jsme mlaskali při pojídání slaniny (BŽe). (2) čiaukšti 1. ‘mlaskat při jídle či krmení’: Při jídle velmi mlaská. → 2. ‘jíst či žrát s mlaskáním a dychtivě’: Děti dychtivě chroupají jablka (BŽe). 1.2.5. Podobnost s tlumeným vibrujícím zvukem vznikajícím při činnosti určitého objektu Motivační a metaforický význam slovesa plerpti (1) spojuje podobnost mezi tlumeným vibrujícím zvukem vznikajícím při činnosti určitého objektu (např.: kolovrátek, motocykl, letadlo brumlá) a zvukem vznikajícím při jídle v důsledku činnosti rtů a jazyka. (1) plerpti 1. ‘vydávat tlumený vibrující zvuk’: Kolovrátek, motocykl, letadlo brumlá. → 2. ‘jíst či srkat se zvukem’: Jez hezky, nemlaskej (BŽe). Např.: Člověk si sedl a tak mlaská při jídle, jen mlaská Sml. (LKŽe). Straipsniai / Articles 243 ANŽELIKA GAIDIENĖ TABULKA 4. Povaha zvuku (srovnání konceptů JÍST a PÍT) Koncept JÍST Koncept PÍT Zvuk Příklady Zvuk Příklady Podobný zvuku křupání vznikajícímu při lámání, bouchání, praskání apod. křoupat, chroupat, chroustat, křoustat Podobný zvuku vznikajícímu při proudění a vylévání kapaliny hltat, kloktat (kloktat) Podobný zvuku praskání vznikajícímu při tloukání, klepání apod. určitým nástrojem pauškinti poškinti Podobný zvuku vznikajícímu při šplouchání kapaliny kloktat (klunkat) klokotat, kloktat Podobný zvuku, který vydávají zvířata při požírání určité potravy (obvykle šustivé, chrastivé). hltat, mlaskat (mlaskat) – – Podobný mlaskavému zvuku vydávanému rty a jazykem čepsėti čiaukšti – – Podobný tlumenému vibrujícímu zvuku vznikajícímu při činnosti určitého objektu plerpti – – Významy sloves konceptu VALGYTI přiřazované metaforickému modelu „podobá se zvuku vydávanému během děje označeného motivujícím významem“ se nejčastěji vyvinuly z motivujících významů označujících děje související se zvuky vydávanými při různých činnostech, činností objektů, zvířaty apod. Prototypovými významy sloves konceptu GERTI přiřazovanými k tomuto modelu se označují děje související právě se zvukem vznikajícím při proudění, vylévání nebo šplouchání kapaliny. Vznik těchto metaforických významů byl podmíněn druhem konzumovaného či pitného objektu: konzumovaným objektem je potrava (pevné konzistence), pitným objektem je kapalina. 1.3. Pohyb vykonávaný během děje označovaného podobným motivačnímu významu Metaforický význam slovesa kabliuoti („jíst hltavě nabíráním či zachytáváním něčeho“: Kabliuoti medų [košę]. Na ir kabliuoji koldūnus, turbūt nieko šiandien dar nevalgei?) bychom nejspíše měli spojovat s prototypovým významem („zachytávat, obracet hákem 244 Acta Linguistica Lithuanica LXXIII Antrinės netiesioginės nominacijos valgymo veiksmažodžių semantiniai atsiradimo ypatumai pomocí háku“: Šiandien vyrai mėsą kabliuoja.), uvedeným v BŽe. V takovém případě bychom za základ přenosu významu mohli považovat asociativní napodobení pohybu nabírání či zachytávání něčeho tekutého (například medu, kaše) nástrojem (například lžící), směřujícího k sobě. Odvozený význam slovesa knaibyti („jíst po troškách, šťouráním či štípáním“: Vaikai pyragą knaibo. Viešnia paėmė įrankius ir pradėjo jais knaibyti žuvį. Knaibo mėsos gabaliuką pusvalandį (BŽe)) lze spojovat s prototypovým (motivačním) významem „šťourat či šťípat opakovaně, často“, např.: Mama knaibo tešlą – virs kukulienę. Moterys (su) peiliais knaibė iš grindinio žoles (BŽe). I v tomto případě bychom za základ přenosu významu mohli považovat asociativní napodobení pohybu směřujícího k sobě. TABULKA 5. Směr pohybu (srovnání konceptů JÍST a PÍT) Koncept JÍST | Koncept PÍT | Pohyb | Příklady | Pohyb | Příklady | směřující k sobě | kabliuoti, knaib yti | směřující k sobě | traukti | – | – | směřující od sebe | mesti | – | – | směřující k sobě (na sebe) / od sebe | mauti, maukti | – | – | většinou směřující dolů | lenkti Vyjádření konceptu PÍT v tomto metaforickém modelu je rozmanitější než vyjádření konceptu JÍST. Slovesa náležející ke konceptu PÍT označují svými prototypovými významy pohyby směřující nejen k sobě (například traukti), ale i od sebe (například mesti), na sebe (například mauti, maukti) atd. Prototypové významy sloves náležejících ke konceptu JÍST označují pohyby směřující k sobě (například kabliuoti, knaibyti). 1.4. Teplota uvolňovaná během děje označovaného podobným motivačnímu významu K tomuto metaforickému modelu patří sloveso (1) šutinti (podrobněji viz Gaidienė 2015: 210). (1) šutinti 1. „způsobovat, aby se něco dusilo (1. význam), pomalu vařit (v zakryté nádobě s malým množstvím tekutiny nebo v páře)“: Šutinti bulves [žirnius, kviečius]. → 9. „hltavě jíst nebo pít“, např.: Baigiame šutinti saldainius – dėžutė beveik tuščia (BŽe). Straipsniai / Articles 245 ANŽELIKA GAIDIENĖ 1.5. Podobný motivující význam popisující činnost vykonávanou zvířetem Metaforický význam slovesa ėsti (1) ‚hltavě nebo nehezky jíst‘, např.: Jis ėdė viską iš eilės. Ėda kaip išbadėjęs vilkas (BŽe), se vyvinul z prototypového významu ‚požívat krmivo (o zvířatech kromě ptáků)‘, např.: Arkliai ėda avižas. Gyvuliai ėda, paukščiai lesa, žmonės valgo. Pigią mėsą šunys ėda (flk.) (BŽe). Jak bylo uvedeno v předchozím článku autorky (viz Gaidienė 2015: 211), zvířata a činnosti, které vykonávají, jsou v litevštině obvykle hodnoceny negativně, a proto bychom za základ přenesení metaforického významu mohli považovat estetický dojem, tedy jídlo v nehezkém, znevažujícím smyslu (mluvíme-li o lidech). V žemaitském dialektu je užití slovesa jíst ve významu jídla (mluvíme-li o lidech) běžné (nemá pejorativní odstín), proto se ve slovnících tento význam obvykle uvádí samostatně (s označením nář. (= nářeční): (1) LKŽe (nář.) ‚jíst‘: Ans daug ėda Kv. Mum ėst noris Zt. Pra šom ėsti, sveteliai Zt. [...]. (2) DŽe tarm. ‚jíst‘. (3) BŽe tarm. ‚požívat potravu: Žiemą uogienę tik ėsk ir norėk. K tomuto metaforickému modelu se přiřazuje také sloveso liuobti (2) (podrobněji viz Gaidienė 2015: 211). (2) liuobti 1. ‚dávat žrát‘: Kiaules liuobiame bulvėmis. Laikas karves liuobti pietų. Gyvuliai dar neliuobti. → 4. ‚hltavě jíst, pít‘: Liuobia lašinius net išsijuosęs (BŽe). 2. METONYMICKÝ PŘENOS VÝZNAMŮ Metonymický způsob přenosu významů není častý; bylo zjištěno několik případů takového přenosu. Zkoumaná slovesa konceptu VALGYTI lze rozdělit do těchto metonymických typů: 1) výsledek místo děje, 2) část místo celku a 3) příčina místo výsledku. 2.1. Výsledek místo děje K metonymickému typu výsledek místo děje, jehož nejvýraznějším sémantickým rysem je pocit plnosti, se řadí slovesa pampti (1), pusti (2) a sprogti (3). 246 Acta Linguistica Lithuanica LXXIII Antrinės netiesioginės nominacijos valgymo veiksmažodžių semantiniai atsiradimo ypatumai (1) pampti 1. ‘nafouknout se, zvětšit se, nabýt na objemu, být nadmutý’: Kráva se přejedla jetele s rosou a začala se nadýmat. Přežraného nadmutého rohatce je třeba prohánět. → 2. ‘hltavě a hodně pít, jíst, hltat’ (BŽe). (2) pusti 1. ‘zvětšovat se co do objemu, rozsahu (obvykle něčeho škodlivého po nažrání, přejedení)’: Krávy po jeteli nadýmají. Po přejedení nadýmají střeva. → 2. ‘hltavě jíst nebo pít’: Jemu jde jen o to, aby jedl, a do práce ani nehne prstem (BŽe). (3) sprogti 6. ‘hltavě polykat, žrát, pít’: Už dost, jak hltáš ten med, nech taky něco mně (BŽe). Srov. LKŽe 4. ‘být natahován, rozpínán, když je velmi naplněný’: A už mu praskají střeva – tolik se napil té vody Lk. Z té plevy se teď telatům nadýmají břicha, když se jí nažerou Rd. Už to nemůžu vydržet, pusa mi snad praskne! LMD(Sln). 2.2. Část místo celku Slovesa kąsti (1) a ryti (2) se řadí k metonymickému typu část místo celku, protože jejich motivujícími významy (srov. kąsti „ukousnout zuby (sousto)“ a ryti „posouvat jídlo hrdlem do žaludku“) jsou označeny nezbytné fáze procesu jedení – kousání a polykání potravy –, zatímco motivovanými (metonymickými) významy (srov. kąsti „jíst, ukusovat“ a ryti „hltavě jíst, pít“) se označuje celý proces jedení. (1) kąsti 3. „ukousnout zuby (sousto)“: Ukousl jsem z jablka. Nejdřív kousni do chleba, potom do masa. → 4. „jíst, ukusovat“: Muži jedí sledě s chlebem a pijí pivo. Jen si ukousněte klobásy. Posaďte se ke stolu a jezte. K snídani jsem něco málo pojedl (BŽe). (2) ryti 1. „posouvat hrdlem jídlo do žaludku“: Nemám zuby, a tak všechno polykám bez žvýkání jako volavka. Polykej takové sousto, jaké dokážeš vzít do úst (přísl.). → 3. „hltavě jíst, pít“: Proč jíš ve stoje, ty tchoři?! Hltá jako kůň, pracuje jako kohout (přísl.). Jí maso [slaninu] bez chleba. Děti pořád hltají bonbony (BŽe). 2.3. Příčina místo výsledku Prototypický (motivující) význam slovesa kimšti (1) souvisí se zasouváním určitého objektu dovnitř jiného objektu, srov. „strkat (do nádoby, dutiny): Strkám papír do zásuvky. Cpát koudel do štěrbin. Muži cpali zeď do stodoly. Do matrace se cpala sláma. Všechno si cpe do kapes (BŽe). Motivovaný význam slovesa rovněž souvisí se zasouváním objektu (jídla) dovnitř jiného objektu, pouze metonymicky užitým objektem je vnitřek člověka, srov. „hodně, hltavě jíst, žrát“: Straipsniai / Articles 247 ANŽELIKA GAIDIENĖ Děti pořád cpou do sebe koláč. Pořád se cpu chlebem. Snědl všechno ze stolu. Ovoce a bobulí jsme snědli, kolik jsme chtěli (BŽe). K tomuto metonymickému typu se řadí také sloveso springti (2), jehož význam „hltavě jíst, polykat“ je metonymickým přenosem, při němž následek děje (hltavého polykání) začíná označovat děj samotný. (2) springti 1. nemoci polknout: Nemohu jíst černý chléb – dusím se (černým chlebem). Děťátko se při jídle několikrát zakucká. → 5. „hltavě jíst, polykat“: Ty sám hltáš jablka, a ostatním nedáš (BŽe). Dále je v článku představen předběžný synonymický slovník sloves jedení ANN valgymo. OBR. 1. Předběžná synonymická síť sloves jedení sekundární nepřímé nominace 248 Acta Linguistica Lithuanica LXXIII Antrinės netiesioginės nominacijos valgymo veiksmažodžių semantiniai atsiradimo ypatumai ZÁVĚRY Analýza významů sloves sekundární nepřímé nominace (ANN) náležejících ke konceptu JÍST umožňuje vyvodit tyto závěry: 1. Prototypické metaforické modely významů sloves ANN jídla jsou: 1) „podobný činnosti označené motivujícím významem“ a 2) „podobný zvuku vydávanému během činnosti označené motivujícím významem“. 1) Působení na objekt, které je výsledkem určité činnosti označené motivujícími významy sloves, má různou povahu, tj. objekt je: a) hoblován / krájen / zaostřován / broušen apod. (skaptuoti); b) ovinován / otáčen (raityti); c) odstraňován / čištěn (šluoti); d) dělen / rozřezáván (karpyti); e) upravován / připravován (doroti) a f) zvlhčován / změkčován (dažyti). Výzkum ukázal, že působení na objekt prostřednictvím činnosti označené motivujícími významy sloves přiřazovaných ke konceptu JÍST má rozmanitější povahu než u konceptu PÍT. Je to dáno povahou samotného objektu, který se pije či jí – objekt, který se pije, je tekutina, zatímco objekt, který se jí, je potrava (pevné konzistence), a proto může být v ústech ovinován (pomocí jazyka), rozmělněn (pomocí zubů) apod. 2) Zvuky vydávané při činnostech označovaných motivujícími významy sloves náležejících ke konceptu JÍST mají různou povahu – zvuk křupání vzniká při lámání, bouchání, praskání apod. (traškinti); zvuk praskání při bouchání, klepání apod. určitým nástrojem (pauškinti) atd. Činnosti označované prototypickými významy sloves přiřazovaných ke konceptu JÍST tedy nejčastěji souvisejí se zvuky vydávanými při různých činnostech, působením na určité objekty, zvířaty atd., zatímco činnosti označované prototypickými významy sloves přiřazovaných ke konceptu PÍT souvisejí se zvukem vydávaným při proudění, lití nebo šplouchání tekutiny. Vznik těchto metaforických významů byl podmíněn druhem objektu, který se jí či pije: objekt, který se jí, je potrava (nejčastěji pevné konzistence), zatímco objekt, který se pije, je tekutina. 2. Bylo zjištěno několik případů metonymického přenosu významů sloves jídla (stejně jako pití), které lze zařadit k metonymiím výsledek místo činnosti (pampti), část místo celku (kąsti) a příčina místo výsledku (kimšti). 3. Výzkum ukázal, že při pojmenovávání činnosti jedení se nejčastěji aktualizované sémantické rysy vztahují k objektu jedení (zejména pevné potravě), který lze rozmělnit zuby, ovinout jazykem apod. Velmi podrobně je také zachycen způsob jedení: pohyb(y) ruky (rukou) s jídelním náčiním / bez náčiní; činnost rtů / zubů / jazyka a břicho jako nádoba, jako místo, kde sídlí pocit sytosti. Straipsniai / Articles 249 ANŽELIKA GAIDIENĖ ZKRATKY SÍTĚ SYNONYM DV – část místo celku (metonymický typ) MetafP – metaforický přenos významu MetonP – metonymický přenos významu Podobné GV – podobné ději označovanému motivujícím významem, který vykonává zvíře Podobné J – podobné pohybu označovanému motivujícím významem Podobné KG – podobné zvuku vydávanému během děje označovaného motivujícím významem Podobné T – podobné teplotě uvolňované během děje označovaného motivujícím významem Podobné V – podobné ději označovanému motivujícím významem PO – působení na objekt PR – příčina místo výsledku (metonymický typ) PS – působení na subjekt RV – výsledek místo děje (metonymický typ) LITERATŪRA BŽe – rengiamas Bendrinės lietuvių kalbos žodynas. Redaktorių kolegija: D. Liutkevičienė (vyr. redaktorė), G. Naktinienė, R. Petrokienė, D. Svetikienė, K. Vosilytė, J. Zabarskaitė. Programuotojas V. Satkevičius. D. 1: Įvadas, B, C, H, I, O. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2013. D. 3: Č, E, Ę, Ė, F, Z. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2014. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt; BŽe rankraštis. DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Kaunas: VDU. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/ DŽe – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas: šeštas (trečias elektroninis) leidimas, vyr. red. Stasys Keinys. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2006; interneto versija, 2011. Prieiga internete: http://dz.lki.lt. Fillmore Charles 1982: Frame Semantics. – Linguistics in the Morning Calm. Seoul. Gaidienė Anželika 2015: Semantinės veiksmažodžio gerti sinonimų atsiradimo priežastys. – Acta Linguistica Lithuanica 72, 196–220. Kövesces Zoltán 1988: The language of love. Lewisburgh: Associated University Press. Kövesces Zoltán 1990: Emotion concepts. New York: Springer. 250 Acta Linguistica Lithuanica LXXIII Antrinės netiesioginės nominacijos valgymo veiksmažodžių semantiniai atsiradimo ypatumai Lakoff – Джордж Лакофф 2004: Женщины, огонь и опасные вещи: что категории языка говорят нам о мышлении. Пер. с англ. И.Б. Шатуновского. Москва: Языки славянской культуры. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas 1–20: elektroninis variantas. Redaktorių kolegija: Gertrūda Naktinienė (vyr. redaktorė), Jonas Paulauskas, Ritutė Petrokienė, Vytautas Vitkauskas, Jolanta Zabarskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005 (atnaujinta versija, 2008). Prieiga internete: www.lkz.lt. Schank Roger, Abelson Robert 1977: Scripts, Plans, Goals, and Understanding: An Inquiry into Human Knowledge Structures. Hillsdale, NJ: Lawrence Erlbaum. Ungerer Friedrich, Schmid Hans-Jörg 1996: An introduction to cognitive linguistics. London: Longman. Semantic Peculiarities of Occurrence of Eating Verbs of Secondary Indirect Nomination SUMMARY The object of this article is eating verbs of secondary indirect nomination of the Lithuanian language taken from “Standart Lithuanian Language Dictionary” which is currently in the process of compilation. This research seeks to estimate which features of the actual phenomena, things or actions become semantic features in the language and determine the rise of new eating verbs of secondary indirect nomination as well as to compare them with the corresponding drinking verbs. The article ends with a preliminary synonym network of eating verbs of secondary indirect nomination. Įteikta 2014 m. rugsėjo 1 d. ANŽELIKA GAIDIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva [email protected] Straipsniai / Articles 251