XVII a. anoniminio rankraštinio žodyno „Lexicon Lithuanicum“ sudurtiniai vokiečių kalbos daiktavardžiai

DALIUS JARMALAVIČIUS Vilniuská univerzita Oblasti vědeckého výzkumu: synchronní a diachronní slovotvorba, historická morfologie germánských jazyků, výzkum slovotvorby v baltských dvojjazyčných rukopisných slovnících. NĚMECKÁ SLOŽENÁ PODSTATNÁ JMÉNA V ANONYMNÍM RUKOPISNÉM SLOVNÍKU ZE 17. STOLETÍ LEXICON LITHUANICUM Německá složená podstatná jména v anonymním německo-litevském rukopisném slovníku Lexicon Lithuanicum ze 17th. století ANOTACE Tento článek pojednává o německých složených podstatných jménech v anonymním rukopisném německo-litevském slovníku ze 17. století Lexicon Lithuanicum. Výzkumná data jsou prezentována v tomto pořadí: nejprve jsou popsány modely složenin podle slovního druhu jejich prvního členu a pojednáno o způsobu jejich spojování, poté jsou složená podstatná jména analyzována podle sémanticko-syntaktického vztahu mezi jejich členy, přičemž se rozlišují determinativní, posesivní, kopulativní a rekční složeniny. Nakonec je přehledně popsána slovotvorná struktura členů složených podstatných jmen. KLÍČOVÁ SLOVA: slovotvorba, rukopisný slovník, složená slova, determinativní, posesivní a rekční složeniny. ANOTACE Tento článek analyzuje skládání německých podstatných jmen v anonymním německo-litevském rukopisném slovníku Lexicon Lithuanicum ze 17th. století. Výsledky jsou prezentovány následovně: nejprve jsou rozebrány typy německých podstatných jmen podle jejich levých členů obsahujících spojovací prvek; poté je představena další klasifikace 54 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV XVII a. anoniminio rankraštinio žodyno Lexicon Lithuanicum sudurtiniai vokiečių kalbos daiktavardžiai kompozit podle sémantické a syntaktické interpretace jejich složek, zahrnující determinativní, posesivní, kopulativní a deverbální kompozita. Nakonec je podrobně popsána struktura složených slov z hlediska slovotvorby jejich složek. KLÍČOVÁ SLOVA: tvoření slov, rukopisný slovník, kompozice substantiv, determinativní, posesivní a deverbální kompozita. 0. ÚVOD Tento článek pojednává o německých substantivních kompozitech v anonymním německo-litevském rukopisném slovníku Lexicon Lithuanicum, který lze považovat za první slovník těchto jazyků v Malé Litvě. Než budou předloženy údaje z analýzy německých složených substantiv, je vhodné několika slovy shrnout hypotézy o původu slovníku. Je třeba poznamenat, že dosud se badatelům nepodařilo určit ani autora rukopisu, ani přesné datum jeho vzniku. Dlouho se sice mělo za to, že autorem zmíněného slovníku byl Daniel Klein, a zastánci této hypotézy argumentovali tím, že Klein kromě litevské gramatiky připravil také dvojjazyčný slovník, který nebyl vydán, a proto by Lexicon Lithuanicum mohlo být jeho opisem (srov. Citavičiūtė 2008: 266, 2009: 32–33; Drotvinas 1987: 10). Vincent Drotvinas s tímto výkladem autorství nesouhlasí a upozorňuje, že v tomto slovníku a v Kleinových dílech se pravopis stejných slov liší. Kdyby šlo o Kleinův rukopis, zápis slov by se v obou dílech měl mnohem více shodovat. Ačkoli podle vodoznaků na papíře rukopisu Lexicon Lithuanicum mohl být slovník napsán v letech 1632–1658, tedy připraven přibližně ve stejné době jako Kleinovy gramatiky, analýza rukopisu umožňuje tvrdit, že jde spíše o dílo připravené několika osobami (Drotvinas 1987: 12–15, 18). Vincas Urbutis naproti tomu není v otázce autorství rukopisného slovníku tak kategorický, protože i Kleinova slova se zapisují různě, a proto neshoda v jednotlivých případech zdvojování souhlásek ještě neznamená odlišné autorství. Urbutis však zároveň poznamenává, že Lexicon Lithuanicum je pouze opis, na jehož přípravě se podílelo více lidí (Urbutis 1990: 184). Protože autorství tohoto rukopisu nebylo určeno, je podle Drotvinase (1987: 23) vhodné považovat tento slovník za anonymní, samostatnou památku pruského litevského písemnictví z poloviny 17. století, cennou díky množství slov z živého jazyka té doby i rozmanité lexikální a slovotvorné synonymii. Straipsniai / Articles 55 DALIUS JARMALAVIČIUS Lexicon Lithuanicum, jehož text má 225 stran (113 listů) a jehož slovní rejstřík obsahuje 9 200 německých slov a 7 200 litevských ekvivalentů, nebylo z hlediska slovotvorby podrobněji zkoumáno ani ve světě, ani v Litvě. Německá substantivní kompozita, kterých je zaznamenáno poměrně mnoho (1 170 slov), nebyla dosud zkoumána vůbec, proto byl tento rukopis zvolen jako pramen pro analýzu tvoření substantivních kompozit. Rukopisný slovník se k výzkumu využívá také proto, že texty tohoto druhu obsahují velké množství hovorové, redakčními zásahy nedotčené lexiky, která poskytuje řadu informací o jemných odstínech jazyka užívaného v určitém období i o jeho autenticitě. Dalším důvodem svědčícím o aktuálnosti tohoto článku je nedostatek systematického výzkumu tvoření kompozit v historické němčině; zvláště chybějí studie o převažujících typech složených slov v 17. století. Eva-Maria Heinle (2000: 1911–1912) například charakterizuje kompozita tohoto století velmi obecně: zaprvé uvádí, že hrála významnou úlohu při tvoření slov, a zadruhé, že se již tehdy projevovala tendence tvořit substantivní kompozita z více než dvou složek. Jak je patrné, tato tvrzení nejsou dostatečně informativní a neumožňují získat celkový přehled o modelech, které v 17. století převládaly při tvoření kompozit, ani o strukturních vlastnostech jejich složek. Cílem je tedy na základě výsledků provedené analýzy nejen popsat převažující slovotvorné modely německých substantivních kompozit zachycených ve slovníku, sémanticko-syntaktickou stavbu jejich složek a způsoby jejich spojování či jejich slovotvornou strukturu, ale také posoudit slovotvorný potenciál slov reprezentujících vícesložkovou strukturu. V článku jsou výsledky výzkumu prezentovány v tomto pořadí: nejprve jsou kompozita rozebrána podle slovního druhu první složky, aby bylo možné určit převažující kompoziční modely a způsob spojování složek; poté jsou popsána podle sémanticko-syntaktického vztahu mezi složkami. Nakonec je přiblížena slovotvorná struktura složek německých složených substantiv. K ověření některých údajů o tvoření německých složených substantiv byly použity tyto slovníky: slovník Hermanna Frischbiera (1971), Richarda Pietscha (1991), elektronická verze slovníku Jacoba a Wilhelma Grimmových (URL: http://woerterbuchnetz.de/DWB/), a etymologický slovník DUDEN (2001). 1. STRUKTURA SLOŽENÝCH SLOV PODLE SLOVNÍHO DRUHU PRVNÍHO ČLENU Ve slovníku převládá model složenin, jejichž oba členy jsou podstatná jména. Tato slova tvoří 75,7% všech složených slov (viz diagram 1), např.: 56 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV XVII a. anoniminio rankraštinio žodyno Lexicon Lithuanicum sudurtiniai vokiečių kalbos daiktavardžiai Abendstern Wakaro βwaibde1 „večernice“ Lex 2a (Abend „večer“ + Stern „hvězda“), Bauchwehe Pilwo Skaudejims, Rûpes Lex 13 (Bauch „břicho“ + Wehe „bolest“), Dachziegel Czerpiczia, Plita „střešní taška“ Lex 22 (Dach „střecha“ + Ziegel „cihla“), Finger Hutt Nopertskas „náprstek“ Lex 36 (Finger „prst“ + Hutt „klobouk, čepice“), Milch Eymer Milßtuw̄e „dojačka“ Lex 61a (Milch „mléko“ + Eymer „vědro“), Schafffleisch Awinczena „skopové“ (Schaff „ovce“ + Fleisch „maso“), Tischtuch Skoterte „ubrus“ Lex 88 (Tisch „stůl“ + Tuch „šátek“). 1 DIAGRAM. Složeniny podle slovního druhu prvního členu2 Ve slovníku se našlo mnohem méně složenin s prvním slovesným členem; tvoří 13,6% všech složených podstatných jmen, např.: Auffwaschtuch Mas-gote „hadřík na mytí, hadr“ Lex 10 (auffwaschen „mýt, umývat“ + Tuch „šátek, hadr“), Backof Peczus „pec“ Lex 12a (backen „péct“ + Ofen „pec“), Dancklied Dekawones Giesme Lex 22a (dancken „děkovat“ + Lied „píseň, chvalozpěv“), Findgeld Radybos Lex 36 (finden „najít“ + Geld „peníze“), Schneidscheer 1 Článek uvádí původní překlad složenin analyzovaného pramene do litevštiny, jak jej podal autor. V jednoduchých uvozovkách jsou uvedena slova, jejichž význam se v současném jazyce liší nebo může být čtenáři nesrozumitelný. 2 Plg. Jarmalavičius, Stundžia 2015: 233. Straipsniai / Articles 57 DALIUS JARMALAVIČIUS Zirkles „nůžky“ Lex 76a (schneiden „řezat, stříhat“ + Scheer(e) „nůžky“), Wetz Stein Tekelas, Galanstuwas „brousek“ Lex 105 (wetzen „brousit“ + Stein „kámen“). Ve srovnání se složeninami, jejichž prvním členem je sloveso, je slov doložených podle modelu přídavné jméno + podstatné jméno téměř dvakrát méně (~6,9%), např.: Baar Geld Penigai „peníze“ Lex 12 (bar „hotovostní“ + Geld „peníze“), Flachfeld Lyguma Lex 36a (flach „plochý“ + Feld „pole“), Graupferd Szirkiamas „šiml“ Lex 44 (grau „šedý“ + Pferd „kůň“), Neumond jaunus „nov“ Lex 64a (neu „nový“ + Mond „měsíc“), Sauerteig Raugas „kvásek“ Lex 73 (sauer „kyselý“ + Teig „těsto“), Weiß Brodt Piragas „koláč, bílý chléb“ Lex 104a (weiß „bílý“ + Brodt „chléb“). Složenin s prvním členem, který může být předložkou nebo číslovkou, bylo ve slovníku nalezeno velmi málo; tvoří pouhá 3,8% všech analyzovaných podstatných jmen, např.: Auffgeld Ußzylkas „příplatek“ Lex 8a (auff „u, na“ + Geld „peníze“), Nachhochzeit Paswodbis „hostina po svatbě“ Lex 63a (nach „po“ + Hochzeit „svatba“), Vorhauß Buttas „předsíň“ Lex 102 (vor „před“ + Hauß „dům“), Einhorn Wienraggis „jednorožec“ Lex 28 (ein(s) „jeden“ + Horn „roh“), Nenunaüge Dewinakakis „devítioká“ Lex 64a (neun „devět“ + Auge „oko“). 2. ZPŮSOB SPOJOVÁNÍ SLOŽEK SLOŽENIN Složeniny ve slovníku s prvním jmenným a slovesným členem mohou obsahovat spojovací prvky, nebo je postrádat. Z 196 složených slov zkoumaného rukopisu se vyznačuje interfixací, což představuje přibližně 16,8% všech složených slov. Spojovací prvky mohou být skloňované i neskloňované (viz tabulka 1). 1 TABULKA. Lexicon Lithuanicum spojování složek složenin Složeniny s prvním jmenným a slovesným členem 1045 (100%) Bez spojovacího prvku Se spojovacím prvkem 849 (81,2%) 196 (18,8%) Skloňované spojovací prvky Neskloňované spojovací prvky 174 (16,7%) 22 (2,1%) Spojovací prvky většiny složenin s oběma jmennými členy označují pádový tvar prvního členu (viz tabulka 2). Členy složených slov se spojují těmito skloňovanými interfixy: 58 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV XVII a. anoniminio rankraštinio žodyno Lexicon Lithuanicum sudurtiniai vokiečių kalbos daiktavardžiai TABULKA 2. Spojovací prvky složenin Model Spojovací prvky (196) (e)s (e)n e er ensPodstatné jméno + podstatné jméno 58 103 10 10 2Sloveso + podstatné jméno – – 13 – –Proc. 29,6 52,6 11,7 5,1 1 a) –(e)n–, s nímž se pojí nejvíce slov, např.: Augenlieder Akkiu Wokekai Lex 10 (gen. pl. Augen ‘očí’ + nom. pl. Lieder ‘víčka’), Birkenoel Degutas Lex 18 (gen. pl. Birken ‘bříz’ + nom. sg. Oel ‘olej’), Fliegen Schwarm Mussumarai ‘roj much’ (gen. pl. Fliegen ‘much’ + nom. sg. Schwarm ‘roj’), Gerstenstroh Miezenojei ‘ječná sláma’ (gen. pl. Gersten ‘ječmenů’ + nom. sg. Stroh ‘sláma’); b) –(e)s–, s nímž je doloženo méně složenin než se spojovacím prvkem –(e)n–, např.: Bockshorn Ozo ragas ‘kozí roh’ Lex 19 (gen. sg. Bocks ‘kozla’ + nom. sg. Horn ‘roh’), Bräutigams Mutter Anczyta ‘tchyně’ Lex 19a (gen. sg. Bräutigams ‘ženicha’ + nom. sg. Mutter ‘matka’), Gottes Hauß Baßnyczia ‘kostel’ Lex 43a (gen. sg. Gottes ‘Boha’ + nom. sg. Hauß ‘dům’), Kindes Kind Waiku waikai, Annuks ‘vnouče’ (gen. sg. Kindes ‘dítěte’ + nom. sg. Kind ‘dítě’); c) –e–, který je mnohem vzácnější než –(e)n– a –(e)s–, např.: Erndtezeit Pjutes Czesas ‘žně’ Lex 32 (nom. sg. Erndte ‘žně’ + nom. sg. Zeit ‘čas’), Gansestall Zasinyczia ‘husí chlívek’ Lex 39 (gen. pl. Ganse [Gänse] ‘hus’ + nom. sg. Stall ‘chlév’), Kuhe Kalb Telicze ‘jalovička’ Lex 56 (gen. pl. Kuhe [Kühe] ‘krav’ + nom. sg. Kalb ‘tele’); d) –er–, který se vyskytuje v 10 kompozitech, např.: Eyer Klar Baltinys ‘bílek’ Lex 33a (gen. pl. Eyer ‘vajec’ + Klar ‘bílek’), Hünerstall Laksta ‘kurník’ Lex 51a (gen. pl. Hüner [Hühner] ‘slepic’ + nom. sg. Stall ‘chlév’), Kleiderbürst Drapano Szepetys ‘kartáč na šaty’ Lex 54a (gen. pl. Kleider ‘šatů’ + nom. sg. Bürst[e] ‘kartáč’); e) –ens–, jímž je spojeno jen několik slov, např.: Glaubensgenoß Wenos Wieros ‘spoluvěřící’ Lex 43 (gen. sg. Glaubens ‘víry’ + nom. sg. Genoß [Genosse] ‘druh, člen’), Herzensfreund ßirdies prietelus ‘blízký přítel’ Lex 48a (gen. sg. Herzens ‘srdce’ + nom. sg. Freund ‘přítel’). Podstatné jméno + podstatné jméno prvky složenin tohoto modelu se zřídka spojují bez spojovacích prvků, např.: Bruderntochter Brolyzce ‘neteř’ Lex 20 (Bruder ‘bratr’ + n + Tochter ‘dcera’), Geburtsstunde Adina Uzgimmimo ‘hodina narození’ Lex 39a (Geburt ‘narození’ + s + Stunde ‘hodina’), Herzeleyed Nekandas, Negandas ‘neštěstí’ Lex 48a (Herz ‘srdce’ + e + Leyд ‘utrpení’), Liebestrunck Meiles gerimas ‘nápoj lásky’ Lex 59 (Liebe ‘láska’ + s + Trunck ‘nápoj’), Straipsniai / Articles 59 DALIUS JARMALAVIČIUS Paulbekehrungstag Pussiauzėmis, Pauline „Paulinė“ Lex 67 (Paulbekehrung „Pavlovo obrácení“ + s + Tag „den“), Storchen Nest Gandru lizdas „čapí hnízdo“ Lex 84a (pl. Storche [Störche] „čápi“ + n + Nest „hnízdo“). Většina podstatných jmen s prvním slovesným členem se nejčastěji užívá bez spojovacího prvku (viz tabulku 2). Ve slovníku bylo nalezeno 13 slov se spojovacím neflektovaným interfixem -e-, která tvoří 8,1% složenin tohoto typu, např.: Blasebalg Dumples „varhanní měch“ Lex 18 (blasen „foukat“ + Balg „měch“), Hebebaum Wiezdas „páka“ Lex 46a (heben „zvedat“ + Baum „strom, páka“), Löse Geld Waddawimas „výkupné“ Lex 59a (lösen „propustit, ukončit“ + Geld „peníze“), Näherahmen Spielczus „rám na látku“ Lex 64 (nähen „šít“ + Rahmen „rám“), Pflege Sohn Ißsunis „nevlastní syn“ Lex 67a (pflegen „opatrovat“ + Sohn „syn“), Sendebrief Gromata „dopis“ Lex 79a (senden „posílat“ + Brief „dopis“). Srovnáme-li údaje tohoto výzkumu s dalšími pracemi z oblasti historické slovotvorby, můžeme v německých pramenech 17. století rozpoznat určité tendence ve spojování členů složenin. Daniel Solling například zjistil, že v textech kázání ze 17. století se členy složených podstatných jmen nejčastěji spojují prvky -(e)n- (54,1%) a -(e)s- (38,4%), zatímco ostatní spojovací prvky jsou mnohem vzácnější (srov. Solling 2012: 147–148). Uvedené tendence v užívání interfixů jsou vlastní také složeninám v rukopisném slovníku Langia, přičemž spojovací prvky -(e)n- a -(e)s- tvoří 45,4%, respektive 41,3% všech interfixů (srov. Jarmalavičius 2014: 125). 3. SLOŽENINY PODLE SÉMANTICKO-SYNTAKTICKÉHO VZTAHU MEZI ČLENY Při třídění složenin podle sémanticko-syntaktického vztahu mezi jejich členy jsme vycházeli z klasifikace Heleny Larsson (2010: 13 a násl.), která rozlišuje složeniny determinativní, posesivní, objektové a kopulativní. V Lexicon Lithuanicum bylo zaznamenáno 1116 determinativních složenin, 20 posesivních, 34 objektových a žádná kopulativní složenina (viz diagram 2). 3.1. Determinativní složeniny Analýza slovotvorby v Lexicon Lithuanicum ukazuje, že nejproduktivnější jsou determinativní německé složeniny (viz diagram 2). Bylo zaznamenáno 1116 složených slov tohoto typu (přibližně 95,4% všech složenin). Nejvíce bylo nalezeno determinativních složenin, jejichž oba členy jsou prostá slova (simplicia); tvoří 60 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV XVII a. anoniminio rankraštinio žodyno Lexicon Lithuanicum sudurtiniai vokiečių kalbos daiktavardžiai DIAGRAM 2. Složeniny podle sémanticko-syntaktické povahy členů3 84,9% determinativních kompozit (viz tabulku 3), např.: Birckwaßer Sulla „březová míza“ Lex 18 (Bircke „bříza“ + Waßer „voda“), Fleischwurst Kilbasas („jitrnice“ Lex 36a (Fleisch „maso“ + Wurst „klobása“), Glockenthurm Warpnicia „zvonice“ Lex 43 (Glocke „zvon“ + Thurm „věž“), Kirchhoff Kapai, Kapines, Szwentors „hroby, hřbitov“ Lex 54 (Kirch(e) „kostel“ + Hoff „dvůr“), Nordwind ßau-re, Ziemys „zima“ Lex 65 (Nord „sever“ + Wind „vítr“), Ochsen Hirt Kerdzus „pasák“ Lex 66 (Ochse „vůl“ + Hirt „pastýř“), Zahn Fleisch Dantu Smagines „dásně“ Lex 108a (Zahn „zub“ + Fleisch „maso“). TABULKA 3. Vnitřní struktura členů determinativních složenin Prosté slovo + prosté slovo Prosté slovo + odvozenina Odvozenina + prosté slovo Odvozenina + odvozenina V absolutních číslech 948 115 49 4 V procentech 84,9 10,3 4,4 0,4 Prvním nebo druhým členem substantivních determinativních složenin může být derivát. Tuto strukturu ve slovníku reprezentuje 168 slov (15,1% složenin). Velkou skupinu takových slov tvoří substantiva, jejichž druhým členem je odvozenina nebo konverziv, ve vzácných případech složenina, tj. mají slovotvorně 3 Plg. Jarmalavičius, Stundžia 2015: 240. Straipsniai / Articles 61 DALIUS JARMALAVIČIUS členitelný kmen. Takových slov je 115 (viz tabulku 3), např.: Abenddemmerung apitamse ‘soumrak’ Lex 2 (Abend ‘večer’ + Demmer-ung ‘soumrak’ ← demmern [dämmer] ‘stmívat se’), Gö tzen Diener Balwo ‘sluha’ Lex 44 (Götze ‘modla’ + Dien-er ‘služebník’ ← dienen ‘sloužit’), Eheverb-bindnüß Derrybos ‘potvrzení manželství’ Lex 26a (Ehe ‘manželství’ + Ver-bind-nüß ‘stanovení, závazek’ ← verbinden ‘spojit, svázat’), Hahnengeschrey Gaidyste ‘kohoutí kokrhání’ Lex 45 (Hahn ‘kohout’ + Ge-schrey ← Schrey ‘křik, volání’), Pferd Decke Arklu dekis ‘koňská pokrývka’ Lex 67a (Pferd ‘kůň’ + Deck-e ‘pokrývka, deka’ ← decken ‘(za)krýt’), Apffeltranck Krußinnis ‘jablečné víno’ Lex 7a (Apffel ‘jablko’ + Tranck ‘nápoj’ ← trinken ‘pít’), Halßband Retezes ‘nákrčník’ Lex 45a (Halß ‘krk’ + Bandt ‘pás, stuha’ ← binden ‘vázat’), Fußfall Paklanas ‘padnutí k nohám’ Lex 38a (Fuß ‘chodidlo’ + Fall ‘pád’ ← fallen ‘padat’), Hammerschlag Gellezūnis ‘kovářská struska’ Lex 45a (Hammer ‘kladivo’ + Schlag ‘úder’ ← schlagen ‘bít, udeřit’), Mondschein Menesena ‘měsíční svit’ Lex 62 (Mond ‘měsíc’ + Schein ‘záře, svit’ ← scheinen ‘svítit, zářit’), Erdweyrauch Kodylas ‘bot. žlutě kvetoucí rostlina’ (Erd(e) ‘země’ + Weyrauch [Weihrauch] ‘kadidlo’ ← weihen ‘světit’ + Rauch ‘kouř’). XVII a. anoniminio rankraštinio žodyno Lexicon Lithuanicum sudurtiniai vokiečių kalbos daiktavardžiai podobných příkladů není mnoho ani v dalších slovnících, které tento autor zkoumal. V rukopisném slovníku Langia ze 17. století se počítá o něco více než deset složenin se srovnatelnou strukturou členů (srov. Jarmalavičius 2014, 127–129). Velmi malou skupinu determinativních složenin tvoří složeniny, jejichž oba členy nejsou prostá slova, nýbrž odvozeniny nebo konverziva, tedy deriváty. Byly zaznamenány pouze 4 takové výrazy (viz tabulku 3): Gericht Schreiber Sudo Skribele ‘soudní tajemník / písař’ Lex 41 (Ge-richt ‘soud’ ← richten ‘soudit’ + Schreib-er ‘písař’ ← schreiben ‘psát’), Hitzkrankheit Karßbligge ‘horečka’ Lex 50 (Hietz-e ‘horko’ ← heiß ‘horký’ + Kranch-heit ‘nemoc’ ← krank ‘nemocný’), Lie-bestrunck Meiles gerimas ‘nápoj lásky’ Lex 59 (Lieb-e ‘láska’ ← lieb ‘milý’ + Trunck ‘nápoj’ ← trinken ‘pít’), Würffel Spiel Werpeliu Zaislas ‘hra v kostky’ Lex 108 (Würff-el ‘kostka’ ← Wurff ‘hod’ + Spiel ‘hra’ ← spielen ‘hrát’). 3.2. Posesivní složeniny Dalším typem složených slov jsou posesivní složeniny. V Lexicon Lithuanicum bylo nalezeno 20 slov označujících lidi nebo zvířata, tedy přibližně 1,7% všech kompozit. Prvním členem většiny těchto slov je přídavné jméno, převládá tedy model přídavné jméno + podstatné jméno: Groß Kopff Didgalwis ‘velkohlavý’ Lex 44a (groß ‘velký’ + Kopff ‘hlava’), Kahlkopff Plikkis Lex 52a (kahl ‘plešatý’ + Kopff ‘hlava’), Krumfuß Raißis, Klißis ‘křivonohý’ Lex 56 (krum ‘křivý’ + Fuß ‘noha’), Rothbart Rutbarýdis ‘zrzavý’ Lex 71a (roth ‘červený’ + Bart ‘vous’), Rothkelch Rudpilwe ‘zool. červenka’ Lex 71a (roth ‘červený’ + Kehlch [Kehlchen] ‘hrdélko’). Ve slovníku je zaznamenáno poněkud méně posesivních složenin, jejichž oba členy jsou podstatná jména: Geitz Halb Godas ‘lakomec’ Lex 40a (Geiz ‘lakota’ + Halß ‘krk’), Gefffermaul Seilus ‘slintal’ Lex 40a (Geffer ‘sliny, pěna’ + Maul ‘tlama, ústa’), Milchmaul Pienburnis Lex 61a (Milch ‘mléko’ + Maul ‘tlama, ústa’). Pět příkladů posesivních složenin odpovídá modelům číslovka + podstatné jméno a sloveso + podstatné jméno: Dreyfuß Tri Kojis ‘trojnohý’ Lex 24a (drey ‘tři’ + Fuß ‘noha’), Einhorn Wienraggis ‘jednorožec’ Lex 28 (ein(s) ‘jeden’ + Horn ‘roh’), Neunauge dewindakķis ‘mihule’ Lex 64a (neun ‘devět’ + Auge ‘oko’), Schlaffbauch Maiguns ‘ospalec’ Lex 75 (Schlaff ‘spánek’ + Bauch ‘břicho’), Schrey Hals Reksnys ‘křikloun’ Lex 77 (Schrey ‘křik’ + Hals ‘krk’). Straipsniai / Articles 63 DALIUS JARMALAVIČIUS 3.3. Rekční složeniny V Lexicon Lithuanicum bylo zaznamenáno 34 (2,9%) podstatných jmenných složenin s druhým, slovesným členem, který řídí první člen (viz diagram 2). Prvními členy těchto složených podstatných jmen jsou jednoduchá slova, s výjimkou jednoho příkladu, který má jinou strukturu, tj. jeho první složkou je odvozené slovo: Seeligmacher Ißganitojis ‘spasitel’ Lex 79 (seel-ig ‘duševní’ ← Seele ‘duše’ + Macher ‘tvůrce’). Všechny druhé složky rekčních složenin jsou slovesné deriváty se sufixem, např.: Beutelschneid Mazkeninkas ‘výrobce tašek’ Lex 16a (Beutel ‘taška’ + Schneid-er ‘krejčí’ ← schneiden ‘stříhat, řezat’), Brieffträger Gromatnebis ‘listonoš’ Lex 20 (Brieff ‘dopis’ + Träg-er ‘nosič’ ← tragen ‘nést’), Faßbinder Kubillus ‘výrobce kádí’ Lex 34a (Faß ‘káď’ + Bind-er ‘svazovač’ ← binden ‘vázat, spojovat’), Harpffen Schläger Arpininkas ‘harfeník’ Lex 46 (Harffe ‘harfa’ + Schläg-er ‘biječ’ ← schlagen ‘bít’), Leinweber Audejus ‘tkadlec’ Lex 58a (Lein ‘len’ + Web-er ‘tkadlec’ ← weben ‘tkát’), Teich Gräber Kopczus ‘kopáč rybníků’ Lex 86a (Teich ‘rybník’ + Gräb-er ‘kopáč’ ← graben ‘kopat’), Trummelschläger Bubninks ‘bubeník’ (Trummel [Tromel] ‘buben’ + Schläg-er ‘biječ’ ← schlagen ‘bít’), Ziegelbrenner Plitininkas ‘cihlář’ (Ziegel ‘cihla, taška’ + Brenn-er ‘palič’ ← brennen ‘hořet, pálit’). Složeniny s druhou slovesnou složkou -macher byly zahrnuty také do databáze složených podstatných jmen tohoto slovníku, přestože badatelé slovotvorby, zvláště synchronní, se neshodují v otázce samostatnosti tohoto derivátu, který je druhou složkou složenin. Julia Stepan (2009: 107) a Brigita Lawrenz (2006: 113) například považují deriváty s -macher za odvozeniny slovesných skupin, zatímco Solling pokládá za složeniny všechna slova, jejichž složky jsou ve slovnících doloženy jako samostatná slova (Solling 2012: 227). Z diachronního hlediska slovotvorby je však vhodné chápat deriváty s -macher jako samostatné komponenty kompozitů, tím spíše, že Macher se v německých slovnících vyskytuje jako samostatné slovo. Ačkoli příkladů s uvedeným komponentem v Lexicon Lithuanicum není mnoho, je důležité zmínit několik z nich: Huttmacher Keppurnins ‘kloboučník’ Lex 51a, Radmacher Raczus ‘kolář’ Lex 69a, Siebmacher Rieczus ‘sítař’ Lex 80, Tuchmacher Millninkas ‘výrobce sukna’ Lex 89a, Uhrmacher Siegorninks ‘hodinář’ Lex 97a. 4. ZÁVĚRY Analýza německých složenin ve slovníku Lexicon Lithuanicum ukázala, že: 64 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV XVII a. anoniminio rankraštinio žodyno Lexicon Lithuanicum sudurtiniai vokiečių kalbos daiktavardžiai 1) většinu z nich tvoří kompozita se dvěma substantivními složkami (75,7%). Složenin s první slovesnou a adjektivní složkou bylo zjištěno méně (13,6% a 6,9%). Složených podstatných jmen s prvními složkami z jiných slovních druhů je velmi málo, pouze 3,8%; 2) nejvíce složenin bylo zaznamenáno bez spojovacího prvku (81,2%), zatímco interfixace je charakteristická pro 18,8% slov; z nich jsou flektivními prvky spojeny složky 16,7% složenin a neflektivními prvky pouhých 2,1%; 3) determinativní složeniny tvoří 95,4% všech kompozit, mnohem méně časté jsou rekční a posesivní složeniny, jejichž podíl činí 2,9%, respektive 1,7% slov; 4) rozmanitost slovotvorné struktury složek je typická pro determinativní složeniny, které se vyznačují slovotvorně rozčlenitelným jedním ze dvou kmenů, zatímco první složky rekčních složenin jsou téměř vždy prostá slova a druhé jsou slovesné deriváty se sufixem; 5) ve slovníku je doloženo pouze několik složenin tvořených více než dvěma složkami, proto nelze tvrdit, že se v 17. století prosazovala tendence k tvoření vícekmenových německých podstatných jmen; naopak, slova s vícesložkovou strukturou podle všeho tehdy představovala pouze určité výjimky. ŠALTINIAI D r o t v i n a s V i n c e n t a s (red.) 1987: Lexicon Lithuanicum. Rankraštinis XVII a. vokiečių–lietuvių kalbų žodynas. Vilnius: Mokslas. DUDEN 7 – Herkunftswörterbuch. Etymologie der deutschen Sprache. Mannheim, Leipzig, Wien, Zürich: Bibliographisches Institut, 2001. DWB – Deutsches Wörterbuch von Jacob Grimm und Wilhelm Grimm in 32 Teilbänden (1854–1961). Leipzig, 1972. URL: http://woerterbuchnetz.de/DWB/ (2014 05 25). F r i s c h b i e r H e r m a n n 1971: Preussisches Wörterbuch. Ost- und westpreussische Provinzialismen in alphabetischer Folge. 1–2 Hildesheim, New York: Georg Olms Verlag. P i e t s c h R i c h a r d 1991: Deutsch-kurisches Wörterbuch. Mit einer Einleitung von Friedrich Scholz (= Schriftreihe Nordost-Archiv 33). Lüneburg: Verlag Nordostdeutsches Kulturwerk. Straipsniai / Articles 65 DALIUS JARMALAVIČIUS LITERATŪRA Citavičiūtė Liucija 2008: Lituanistikos paminklų paieškos užsienio archyvuose ir mokslinėse bibliotekose. – Senoji Lietuvos literatūra 25, 251–267. Citavičiūtė Liucija 2009: Įsruties apskrities bažnyčių ir mokyklų vizitacijos potvarkio Recessus generalis (1639) reikšmė lietuvių raštijai ir jo vykdytojas Danielius Kleinas. – Archivum Lithuanicum 11, 9–62. Drotvinas Vincentas 1987: „Lexicon Lithuanicum“ – rankraštinis XVII a. vokiečių-lietuvių kalbų žodynas: 1. „Lexicon Lithuanicum“ autorystė, 2. Grafologinis žvilgsnis į žodyną. – Lexicon Lithuanicum. Rankraštinis XVII a. vokiečių–lietuvių kalbų žodynas, red. Vincentas Drotvinas. Vilnius: Mokslas, 7–23. Heinle Eva-Maria 2000: Wortbildung des Neuhochdeutschen bis zur Mitte des 20. Jahrhunderts. – Werner Besch, Anne Betten, Oskar Reichmann, Stefan Sonderegger (Hrsg.), Sprachgeschichte. Ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Sprache und ihrer Erforschung 2 Bd. (= Handbücher zur Sprach- und Kommunikationswissenschaft 2.2). Berlin, New York: Walter de Gruyter, 1911–1917. Jarmalavičius Dalius 2014: Janio Langijaus rankraštinio žodyno vokiškosios dalies sudurtiniai daiktavardžiai. – Baltistica 49(1), 121–137. Jarmalavičius Dalius, Stundžia Bonifacas 2015: Morphologische und semantisch-syntaktische Strukturen deutscher, altpreußischer und litauischer Komposita des 15.–18. Jh.s. – Stephan Kessler, Artūras Judžentis (eds.), Contributions to Morphology and Syntax. Proceedings of the Fourth Greifswald University Conference on Baltic Languages. Berlin: Logos Verlag, 231–248. Larsson Helena Jenny 2010: Nominal Compounds in Old Prussian. Stockholm: Memento. Lawrenz Brigit 2006: Moderne deutsche Wortbildung. Phrasale Wortbildung im Deutschen: Linguistische Untersuchung und sprachdidaktische Behandlung. Hamburg: Kovač. Solling Daniel 2012: Zur Getrennt-, Zusammen- und Bindestichschreibung von Substantivkomposita im Deutschen (1550–1710) (= Acta Universitatis Upsaliensis. Studia Germanistica Upsaliensia 57). Uppsala: Uppsala universitet. Stepan Julia 2009: Wortbildungsmodelle für Frauen Bezeichnungen im Mittelhochdeutschen und Frühneuhochdeutschen (= Schriftenreihe Schriften zur Mediävistik 16). Hamburg: Dr. Kovač Verlag. Urbutis Vincas 1990: (rec.), Lexicon Lithuanicum. Rankraštinis XVII a. vokiečių-lietuvių kalbų žodynas/ Lietuvos TSR MA Centrinė biblioteka. Įvadą, žodyno 66 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV XVII a. anoniminio rankraštinio žodyno Lexicon Lithuanicum sudurtiniai vokiečių kalbos daiktavardžiai teksto transliteraciją ir žodžių rodyklę parengė V. Drotvinas/ Vilnius: Mokslas, 1987. – 568 p. – Baltistica 26(2), 183–189. German Nominal Compounds in Manuscript Anonymous German-Lithuanian Dictionary Lexicon Lithuanicum from the 17th Century S U M M A R Y The article describes the German nominal compounds in the manuscript anonymous German-Lithuanian dictionary of the 17th century. The analysis is based on two classifications of compounds. The first classification of German nouns is based on their left-hand members and includes linking elements between them. The second group of the nominal compounds is comprised of words according to the semantic and syntactic interpretation of their constituents. At this point, it is important to determine the detailed word-formation structure of the compositional elements. The word analysis shows that the majority of words make compounds with two nominal components. The nominal compounds with a verbal or an adjectival constituent as the first component seem to be less frequent. Words whose first constituents are presented by other word types belong to the smallest group of compounds. Only 18.8% of all investigated German nominal compounds have a linking element. Regarding the semantic-syntactic characteristics of the constituents, determinatives are most frequent and constitute 95.4%. De-verbal compounds make up 2.9% and possessives occur even more rarely – in 1.7% of the cases. The multi-structural compounds presented by more than two stems make only a minor part of the words under analysis. Įteikta 2016 m. kovo 30 d. D A L I U S J A R M A L A V I Č I U S Vilniaus universitetas Užsienio kalbų institutas Vokiečių kalbos katedra Universiteto g. 5 LT- 01513, Vilnius, Lietuva [email protected] Straipsniai / Articles 67