Daiktavardžio „pagalba“ įnagininko desemantizacija

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ Institut litevského jazyka Směry vědeckého výzkumu: morfosyntax, typologie, valence, sémantika. DESEMANTIZACE INSTRUMENTÁLU PODSTATNÉHO JMÉNA PAGALBA* Desemantizace instrumentálu podstatného jména Pagalba ANOTACE Předmětem tohoto článku je instrumentál podstatného jména pagalba. Na základě materiálu Korpusu současných litevských textů (DLKT) se pojednává o sémantice instrumentálu pagalba a jeho rysech desemantizace. Článek zastává názor, že užívání instrumentálu pagalba odpovídá hierarchii životnosti osoba > věc. KLÍČOVÁ SLOVA: instrumentál podstatného jména, desemantizace. ANNOTACE Předmětem článku je instrumentál substantiva pagalba. Na základě Korpusu současného litevského jazyka (CCLL) se článek zabývá sémantikou instrumentálu substantiva pagalba a rysy desemantizace. Článek vychází z názoru, že užívání instrumentálu substantiva pagalba odpovídá hierarchii živosti osoba > věc. KLÍČOVÁ SLOVA: instrumentál substantiva, desemantizace. *Tématem tohoto článku je příspěvek přednesený na XII. mezinárodním baltistickém kongresu v sekci funkčních slov baltských jazyků. Za připomínky a podněty upřímně děkuji prof. dr. Danielu Petitovi, prof. dr. Norbertu Ostrowskému a dr. Artūru Judžentisovi. Díky nim je zde pojem pomoci chápán šířeji. Srdečně děkuji také váženým anonymním recenzentům za jejich návrhy, připomínky a kritiku. Straipsniai / Articles 9 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ 1. ÚVODNÍ POZNÁMKY 1.1. V elektronickém Slovníku litevského jazyka (dále LKŽe) je substantivum pagalba definováno jako „pomáhání, vypomáhání, podpora“¹, například: (1) (S) s tvou pagálba se mi to podařilo KBI45². (2) Dělej to vlastní hlavou a s Boží pagalba KrvP(Jnš). Odvozenina pagalba s koncovkou -a je utvořena od slovesa pagelbėti „pomoci, poskytnout určitou pomoc“, které je utvořeno pomocí předpony pa- (srov. gelbėti „pomoci, podporovat, přispívat“). Srovnejme příklady uvedené v LKŽe: (3) Děti pomáhají rodičům při práci rš. (4) Pomůžu ti s prací K. (5) Ten lev prosil toho člověka, aby mu pomohl S.Dauk. (6) Nemůžeš mi pomoci s penězi – dnes musím zaplatit dluh? Plng. (7) Vlasy prospívají březové metličky i chmelové kořeny rš. (8) Pro přirozené tělo ani mýdlo nic nezmůže Sim. (9) Toto varování má jen malý účinek rš. (10) Bolavým očím může trochu pomoci pramenitá voda M.Valanč. (11) Nemocní, pokud si těmito léky nepomohli, sami sebe bohům na oběť spalovali S.Dauk. Nijolė Sližienė Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodyne (toliau LKVJŽ) (1994: 201) aptaria keturių gelbėti reikšmių valentingumus (junglumus). Pavyzdžiui, (iš→)gelbėti ‘vaduoti, traukti iš bėdos’ LKVJŽ aprašomas kaip trivalentis, kurio sintaksiniai aktantai reiškiami agento [A] vardininku, paciento [P]³ galininku ir prielinksnių nuo, iš su kilmininku konstrukcijomis, atitinkančiomis kontragentą⁴ ¹ V elektronickém Slovníku současného litevského jazyka (DLKŽe) pomoc – „pomáhání, poskytování pomoci“. ² Plg. Friedricho Kuršaičio Deutsch-littauische Phraseologie der Präpositionen (1843) originalą: http://ub-goobi-pr2.ub.uni-greifswald.de/viewer/image/PPN737445068/49/. ³ Pacient [P] – funkce příjemce účinku děje nebo nositele stavu (Sližienė 1994: 20; srov. Valeckienė 1998: 35). ⁴ Kontragent [CA] – funkce síly působící proti agentovi, která je vlastní živým bytostem i neživým věcem a přírodním i společenským jevům (Sližienė 1994: 21). 10 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Daiktavardžio pagalba įnagininko desemantizacija [CA] nebo kontentyv5 [Con], např.: Přátelé [A] ho [P] zachránili z policejních spárů (před útočníky) [CA]; Pouhé zavření očí [A] zachraňuje člověka [P] před nesmyslným žalem [Con]. Syntaktické aktanty trivalentního slovesa (pa-)zachránit ve významu „pomoci někomu něco udělat“ jsou vyjádřeny agentem v nominativu, beneficientem [B]6 v dativu a infinitivem odpovídajícím funkci kontentyvu, např.: Pomoz mi [B] naložit kládu na vůz [Con] (srov. věty (3), (4)). Zde nominativ podmětu a dativ předmětu označují živou bytost – člověka [Hum]. Při užití trivalentního slovesa (pa-)zachránit ve významu „podporovat, vydržovat“ jsou syntaktické aktanty vyjádřeny agentem v nominativu, pacientem v akuzativu nebo beneficientem v dativu a kontentyvem v instrumentálu, např.: Snad můžeš [A] zachránit mě [P] / mně [B] penězi [Con]? Nominativ podmětu a akuzativ či dativ předmětu označují člověka [Hum], zatímco instrumentál předmětu označuje neživou věc [–Anim] (srov. věty (5), (6)). Sloveso (Pa-)zachránit ve významu „být prospěšný svým účinkem, působit“7 je podle LKVJŽ dvojvalentní. Jeho syntaktické aktanty se realizují nominativem podmětu a dativem předmětu; první odpovídá (neživému) agentovi8 a druhý pacientovi9, např.: Tyto léky [A₂] by ti [P] mohly pomoci; Kořeny chmele [A₂] prospívají vlasům [P]. Nominativ podmětu označuje 5 Kontentyv [Con] – funkce obsahu děje nebo stavu, vlastní různým věcem a jevům (Sližienė 1994: 22). 6 Sližienė (1994: 21) beneficientą supranta kaip adresato, gavėjo, turėtojo funkciją, būdingą gyvoms būtybėms, ypač asmenims, kurių naudai ar nenaudai kas vyksta, darosi, yra. Adelė Valeckienė (1998: 35t) mano: „Beneficientas Ben yra turėtojo, adresato (kieno naudai atliekamas, kam skirtas veiksmas) funkcija. Jis dažniausiai pasakomas naudininku [...], bet galimi ir kiti linksniai“. Plg.: Bartels (2005: 105t): „Eine semantisch weniger spezifische Dativ–Rolle, die nicht an Transfer und Possession gebunden ist, wird in der Regel die Rolle Benefaktiv angesetzt (vgl. Klaus kaufte Hans ein Buch. Dieser gab es aber nicht)“. 7 Srov. význam slovesa zachránit „osvobozovat, vyprošťovat z nesnází, chránit před zlem; léčit“ uváděný ve slovníku LKŽe, např.: Jedno vypálení rány ji nezachrání před vzteklinou Vaižg.; Instinkt často zachraňuje člověka V.Kudir.; Země všechny zachraňuje před nouzí A1884,157; Jed zachraňuje ropuchu před nepřáteli J.Jabl.; Hořké benediktiny (kardové benediktiny, hořké světlíky) zachraňují před osmnácti nemocemi Grg.; Chraň nás před zlem svou milostí KN62. 8 Sližienė (1994: 19) negyvą agentą – [A₂] – apibrėžia kaip veiksmo atlikėjo funkciją, kuri „būdinga negyviems daiktams, stichinėms jėgoms bei kitiems gamtos ir visuomenės reiškiniams, įvairiems įrenginiams, mašinoms, prietaisams, kurie turi tam tikrą energiją ir dėl to gali atlikti ir sukelti, sužadinti veiksmą, bet neturi savo iniciatyvos. [...] Agento₂ funkcija yra nevienalytė. Prireikus ją galima būtų suskaidyti bent į tris poklasius: gamtinę jėgą, priežastį ir veiksmo priemonę. Veiksmo priemonę reiškiantis agentas₂ nuo instrumento funkcijos skiriasi tuo, kad galimas tik tada, kai veiksmas gali būti suvokiamas kaip vykstantis be kieno nors iniciatyvos [kursyvas straipsnio autorės – L. V.-S.]; veiksmo priemonė tada laikoma vieninteliu veiksmo atlikėju – agentu₂, pvz.: padangę raižo lėktuvai. Vis dėlto riba tarp instrumento ir agento₂ yra gana sąlygiška“. 9 Podle této definice významu slovesa pomoci a vyjádření předmětu dativem lze patrně tohoto pacienta chápat také jako nositele odstínu beneficientu (tj. adresáta, příjemce, v jehož prospěch se něco děje), tedy jako [Pᴮ]. Straipsniai / Articles 11 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ neživý předmět [−Anim], zatímco dativ označuje živou i neživou entitu [±Anim] (srov. věty (7)–(9))10. Instrument relačního substantiva pagalba se, jak ukazují věty (1)–(2), užívá s vyslovenou nebo potenciálně vyslovitelnou předložkou su (su tavo pagalba). Právě o takovém instrumentálu pagalba bude pojednávat tento článek. 1.2. Jonas Šukys (1998: 554n; srov. také tamtéž: 229) při pojednání o užívání pádů a předložek v litevštině upozorňuje na to, že v současné litevštině je „velkou chybou užívat instrumentál pagalba, který se intenzivně mění v předložku. Zvláště se začal šířit v sovětské době, kdy se napodobovalo užívání ruské předložkové vazby pri pomošči, a [...] silně vytlačuje tradiční vyjadřování prostředku a způsobu. [...] Každou konstrukci s domnělou postpozicí pagalba, ať už vyjadřuje nástroj či mechanismus [viz věty (12), (13)], nebo nějaký jiný prostředek [viz věty (14), (15)], někdy dokonce abstraktní [viz věty (16), (17)], je třeba nahradit instrumentálem [kurzíva autorky článku – L. V.-S.]. [...] Mluví-li se o abstraktnějších věcech, zejména když se pagalba užívá s dějovými substantivy, je nejlepší tuto nevhodnou konstrukci nahradit polopříčestími a polopříslovečnými tvary [viz věta (18)]. [...] Nevhodnou konstrukci s pagalba lze často opravit několika způsoby [viz věta (19)]“11. (12) Počítáme pomocí kalkulačky pagalba (= (s) kalkulačkami). (Citováno podle Šukys 1998: 554) (13) Analyzovali jsme data pomocí počítačů pagalba (= počítači). (Citováno podle Šukys 1998: 554) (14) Delfinai „susikalba“ nosies pagalba (= nosimi, nosimis). (Cituojama pagal Šukys 1998: 555) (15) Chameleon chytá hmyz jazykem pagalba (= jazykem). (Citováno podle Šukys 1998: 555) (16) Myšlenky si předáváme pomocí slov pagalba (= slovy). (Citováno podle Šukys 1998: 555) 10 Plg. LKVJŽ teikiamą padėti ‘pagelbėti’ junglumą (ŠlŽienė 1998: 96). Šiai reikšmei būdingos trys skirtingos sintaksinio valentingumo struktūros, kuriomis realizuojamos skirtingos semantinio valentingumo struktūros, pvz.: a) Algis [A] padėdavo jai [B] išspręsti [Con] algebros lygtis; Tas gėralas [A] padės karvei [B] greičiau pasveikti [Con]; Tavo patarimai [A] mums [B] padėjo; b) Gal galėtum [tu] [A₁] padėti man [B] pinigais (duona) [Con]; c) Kietelių arbata [A₂] padeda galvai [P]; Kai kuriems ligoniams [P] geriausiai padeda miegas [A₂]. 11 Panašią nuomonę šiuo klausimu dar žr.: Šukys in: Miliūnaitė 2003a: 91t; Pupkis in: Miliūnaitė 2003b: 96; plg. Mikulėnienė 1991: 60; Kniūkšta 2000: 181. 12 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Daiktavardžio pagalba įnagininko desemantizacija (17) Demokratijos pagalba (= (Su) demokratija, per demokratiją) daug pasiekėme. (Cituojama pagal Šukys 1998: 555) (18) Psichologijos pagalba (= Pasiremiant / pasirėmus psichologija) galima padėti visiems mokiniams. (Cituojama pagal Šukys 1998: 555) (19) Šių meninių priemonių pagalba (= Šiomis meninėmis priemonėmis, Naudodamas šias menines priemones) rašytojas sukūrė ryškų paveikslą. (Cituojama pagal Šukys 1998: 555) Ten pat Šukys (1998: 556; plg. Šukys in: Miliūnaitė 2003a: 91; Kniūkšta 2000: 181) teigia, kad „pasakymas su (kieno) pagalba tinka tik tada, kai kalbama ne apie veiksmo atlikimo priemonę, bet apie kieno nors (kokių asmenų) pagalbą, tarpininkavimą. Tačiau kai prielinksnio su nėra, polinksnis pagalba ir kalbant apie asmens (asmenų) tarpininkavimą netinka [kursyvas straipsnio autorės – L. V.-S.]“ (žr. sakinius (20)–(22); dar plg. sakinius (1)–(2)). (20) Garáž jsem postavil s pomocí bratra. (Citováno podle Šukys 1998: 556) (21) Tas žinias ryšininkų pagalba (= su ryšininkų pagalba, geriau per ryšininkus) perdavėme savo būriui. (Cituojama pagal Šukys 1998: 556) (22) Nereikia pagalba advokatų (= su advokatų pagalba, geriau su advokatais; padedamiems advokatų) ieškoti įstatymuose spragų. (Cituojama pagal Šukys 1998: 556) Zde je zřejmé, že uživatel jazyka, chce-li respektovat pravidla normy, by měl adpozicionálně užívané slovo pomocí nahrazovat instrumentálem, konstrukcí s předložkou s a instrumentálem, konstrukcí s předložkou přes a akuzativem nebo konstrukcemi s participiem (v širším smyslu) v případech, kdy se o nástroji či způsobu hovoří prostřednictvím neživých nebo abstraktních věcí¹². Na rozdíl od (čí) pomoci je konstrukce s (čí) pomocí přípustná, mluví-li se o osobě, která pomáhá nebo zprostředkovává¹³ (srov. definici významu slova pomoc – ‚pomáhání, poskytnutí pomoci, podpora‘). Je patrný rozdíl živý vs. neživý (neboli osoba vs. věc), který koreluje s vyjádřením přípustným z hlediska jazykové normy: člověk [Hum] jako komplement slova pomoc může být vyjádřen konstrukcí s předložkou s; hovoříme-li o věcech v širším smyslu – [–Anim] a [Abstr] –, s (čí) pomocí je třeba nahradit jinými konstrukcemi – (sINSTR / přesACC / PART –). V případech, kdy se pomocí s osobním komplementem (pomocí matky) užívá bez předložky s, 12 Srov. také frazeologismus pomocí noci ve významu časového údaje ‚nečekaje na ráno, ještě v noci‘, např.: Odjeli v noci; Tatínek v noci poběží k tomu lékaři (Paulauskas, 2001: 443). 13 Osoba je v článku chápána v širším smyslu, tj. jako osoba jsou chápána i společenství, organizace a jejich názvy. Straipsniai / Articles 13 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ To se opravuje podle analogie s předměty – (suINSTR / perACC / PART. Jsou tyto konstrukce z hlediska sémantiky totožné? Soudě podle oprav navrhovaných u předchozích vět to zřejmě může být různě (viz dále). A pokud se mohou sémanticky lišit a liší se, je vhodné je nahrazovat jinými? Ve větách (12)–(19), (21)–(22) mají navrhované výrazové prostředky namísto pagalba také význam prostředku (instrumentu) (v širokém smyslu)14 nebo způsobu15 (resp. mají mít). V současné litevštině se prostředek typicky vyjadřuje konstrukcí (suINSTR, např.: Jonas pjausto duoną peiliu; Sriubą srebiame su šaukštais (srov. věty (10)–(11)) (inter alia Ambrazas 2006: 297; Sližienė 1998: 23, 1986: 54; Valiulytė 1991; Paulauskienė 1989: 129; 1994: 128; srov. Šukys 1998: 228t, 497t, 554). Zde, stejně jako ve větě (12), lze oba způsoby vyjádření prostředku použít volitelně. Ve větě (17) se namísto konstrukce s pagalba navrhuje použít instrumentál substantiva demokratija, případně s předložkou su. V této větě se však na rozdíl od věty (12) pomocí INS-TR / suINSTR vyjadřuje způsob, tj. okolnost, nikoli objekt16. Aldona Paulauskienė (1989: 130; viz také 1994: 129) uvádí: „aby měl instrumentál význam způsobu, je především nutné, aby děj slovesa nevyžadoval prostředek k provedení. Tuto podmínku splňují věty, jejichž přísudkem jsou slovesa samovolného děje a podmětem nominativy označující neaktivní předměty. [...] Je-li přísudkem sloveso aktivního děje a původcem děje osoba, je význam způsobu podmíněn lexikálním významem substantiva. Takový význam má nejčastěji instrumentál abstraktních substantiv.“ Ten podle Paulauskienė (1989: 138) „nemůže mít instrumentální význam. Základní význam instrumentálu, vyjadřující prostředek, přechází ve význam způsobu“, srov.: Daug pasiekėme demokratija / demokratiškai. Z oprav věty (17) je také patrné, že význam příslovečného určení způsobu má i konstrukce s předložkou per su a akuzativem; ta je podle Paulauskienė velmi blízká příslovcím způsobu a, jak ukazují její příklady: Geruoju negausim mes nieko: mes laimę pasieksim per kovą (srov. kovodami); Kaziukas kukt, kukt – per kelis kuktelėjimus išgėrė visą stiklinę (srov. keliais kuktelėjimais), mohou být „synonyma“ 14 „Instrument je z hlediska reference předmět, s jehož pomocí původce děje vykonává aktivní děj zaměřený na jiný předmět (rašo laišką pieštuku), na sebe sama (prausiasi vandeniu), nebo jde o neorientovaný děj (linguoja galva)“ (Valiulytė 1991: 148). Sližienė (1986: 54) definuje instrument z hlediska sémantiky jako funkci pomocného prostředku používaného agentem, typickou pro neživé předměty. Srov. Ambrazas (2006: 256): „Cokoli, co pomáhá při vykonávání děje, lze chápat jako jeho nástroj“. 15 Srov.: „Instrumentál objektu bývá často prvním (povinným) doplněním (např.: gėretis menu), kdežto instrumentál prostředku je vždy pouze druhým (nepovinným) doplněním (např.: Šaukštu jūros neišsemsi). Má také odstín významu způsobu provedení děje“ (Šukys 1998: 227). 16 Srov.: „Instrumentály způsobu [...] nelze nahrazovat konstrukcemi s předložkou su“ (Šukys 1998: 236). 14 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Daiktavardžio pagalba įnagininko desemantizacija su būdo įnagininku ir kitomis aplinkybių raiškos priemonėmis“ (Paulauskienė 1989: 126t; plg. Šukys 1998: 454) (plg. sakinius (16), (18)–(19))17. Ve větě (20) se výrazem su (kieno) pagalba zřejmě rovněž vyjadřuje způsob, srov.: Garažą pasistačiau (KAIP? KOKIU BŪDU?) padedamas brolio. Způsob děje se, jak je vidět ve větě (21), může vyjadřovat také konstrukce per su s akuzativem, která označuje, prostřednictvím koho či čeho se děj vykonává. Prostředníkem může být podle Šukyse (1998: 454) „osoba (viz věty (23)–(24)), nějaká instituce (viz věta (25)), nebo dokonce předmět (viz věty (26)–(27))“. Proč může být prostředníkem osoba i předmět, zatímco pomocníkem pouze osoba? (23) Poslové se mnou mluvili prostřednictvím tlumočníka. (Citováno podle Šukys 1998: 454) (24) Pán se samozřejmě bude bránit, může to udělat prostřednictvím advokátů... (Citováno podle Šukys 1998: 454) (25) Polština začala pronikat do našeho kraje prostřednictvím církve. (Citováno podle Šukys 1998: 454) (26) Některými nemocemi se lze nakazit vzduchem. (Citováno podle Šukys 1998: 455) (27) Z dopisů však živý hlas neuslyšíš. (Citováno podle Šukys 1998: 455) Ve větě (22) bylo vidět, že instrumentál s pagalba – advokatų pagalba – se nahrazuje konstrukcí s předložkou su, tj. su advokatų pagalba, a místo ní se doporučuje raději užít su advokatais. Jsou konstrukce nereikia su advokatų pagalba ieškoti spragų a nereikia su advokatais ieškoti spragų sémanticky totožné? Pokud ano, znamená to, že zde vyjadřují způsob (JAK NENÍ TŘEBA HLEDAT MEZERY?). Zde se však na rozdíl od věty (20) konstrukce suPAGALBA ir suINSTR (musí) chápat také jako nesoucí význam průvodního jevu18 17 Kaip teigia Šukys (1998: 454), prielinksnio per konstrukcijos „būdo reikšmė kartais susipynusi su veiksmo priemonės reikšme. Reikia miltus per sietą nusijoti. [...] Kai tikslingiau pabrėžti veiksmo priemonę, ne būdą, geriau vartoti įnagininką. Paskambink man per telefoną (= telefonu)“. 18 Srov.: „Konstrukce s předložkou su často vyjadřují způsob provedení děje. Tento způsob má obvykle odstín průvodního jevu, protože děj doprovází nějaký jev (a) nebo stav (b). [...] (a) Keliame tave su meile; (b) Su nepasitikėjimu jis žvelgė į vyrą, artėjantį nuo vieškelio“ (Šukys 1998: 495). „Konstrukce s předložkou su nejčastěji vyjadřují vztahy průvodnosti (společné přítomnosti či účasti). Původce děje vykonává děj společně s jiným, méně významným účastníkem, méně často s více účastníky. [...] Takovými účastníky jsou nejčastěji lidé (a), méně často nelidské bytosti či předměty (b). [...] (a) Petriukas su Katriuke išsitraukė bulvių krepžulį ir sėdosi skusti; (b) Ir zuikis su liudininkais grįžo atgal namo. [...] [Význam způsobu] je poměrně zřetelný, není-li první účastník vysloven, nýbrž pouze předpokládán. [...] Bet su draugais pusiau tą pačią skėlė“ (Šukys 1998: 493–494). Straipsniai / Articles 15 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ (komitativní19) význam. Pokud se ve větě (22) navrhovaná typická konstrukce přítelkyně s významem su-INSTR (může být) užívá souběžně s konstrukcí SUPAGALBA s významem způsobu, znamená to, že zde spolu souvisejí a možná se „překrývají“ (angl. overlapping) (viz dále). Z toho, co bylo řečeno o instrumentálu slova pagalbą, vyplývá, že jeho užívání souvisí s rozdíly asmuo (osoba) vs. daiktas (věc) a objektas (objekt) vs. aplinkybė (okolnost). Na základě vět (26)–(27) lze usuzovat, že věc chápaná jako prostředník může být vyjádřena také konstrukcí s pagalba. Otázku, zda je její užívání přípustné z hlediska normy, ponechme stranou. Ať už je to jakkoli, v případech, kdy se mluví o věcech, konstrukcemi s pagalba se vyjadřuje objekt (prostředku) nebo okolnost (způsobu), podobně jako při mluvení o osobách (viz dále). Článek klade otázku, proč je při mluvení o osobách možná konstrukce SUPAGALBA, zatímco při mluvení o věcech nikoli; zda je pro tuto opozici dostatečný důvod. Aby bylo možné odpovědět na tuto i další otázky, byly analyzovány doklady shromážděné z Dabartinės lietuvių kalbos tekstyno (dále DLKT), vytvořeného Centrem počítačové lingvistiky VDU v Kaunasu. Materiál byl rozdělen podle žánrů a kritéria živosti (viz oddíl 2). Dále se pojednává o sémantice instrumentálu slova pagalbą a příznacích jeho desemantizace (viz oddíl 3); vše je shrnuto v oddílu 4. 2. ZKOUMANÝ MATERIÁL A KRITÉRIA JEHO TŘÍDĚNÍ Většinu DLKT tvoří psané, často redigované texty různých žánrů (publicistiky, krásné literatury, odborné a administrativní literatury). Dokladů mluveného jazyka je v něm znatelně méně. Článek vychází z 438 dokladů různých žánrů, v nichž se užívá instrumentál slova pagalba. Tyto věty byly postupně vyhledány zadáním slova pagalba do vyhledávacího pole DLKT. Z rozebíraných vět má 58,45% (256 vět) předložku su a 41,55% (182 vět) je bez předložky. Rozdělení podle žánrů je uvedeno v tabulce 1. Vzhledem k tomu, že užívání instrumentálu slova pagalba je založeno na opozici asmuo (osoba) vs. daiktas (věc), byly dostupné věty roztříděny podle kritéria živosti. To vše je uvedeno v tabulce 2. 19 Srov.: „Komitativ – funkce druhořadého agenta, pacienta nebo beneficienta, která se objevuje vedle odpovídající hlavní funkce a ve větě nejčastěji odpovídá předložkové konstrukci suInstr, např. jis sukiršino brolį su seseria“ (Sližienė 1994: 22). 16 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Daiktavardžio pagalba įnagininko desemantizacija TABULKA 1. Užívání instrumentálu slova Pagalba podle žánrů Žánr | suPAGALBA | PAGALBA | Počet vět Mluvený jazyk | 1 | 9 | 10 Krásná literatura | 80 | 14 | 94 Odborná literatura | 86 | 74 | 160 Publicistika | 79 | 54 | 133 Administrativní literatura | 10 | 31 | 41 CELKEM | 256 (58,45%) | 182 (41,55%) | 438 TABULKA 2. Užívání instrumentálu slova Pagalba podle kritéria živosti Žánr | HUM: suPAGALBA, PAGALBA, počet vět | – ANIM: suPAGALBA, PAGALBA, počet vět | ABSTR: suPAGALBA, PAGALBA, počet vět Mluvený jazyk | 1 | 1 | 2 | | 4 | 4 | | 4 | 4 Krásná literatura | 69 | 3 | 72 | 7 | 7 | 14 | 4 | 4 | 8 Odborná literatura | 54 | 8 | 62 | 11 | 23 | 34 | 21 | 43 | 64 Publicistika | 56 | 3 | 59 | 9 | 28 | 37 | 14 | 23 | 37 Administrativní literatura | 9 | 2 | 11 | | 19 | 19 | 1 | 10 | 11 CELKEM | 187 (91,7%) | 17 (8,3%) | 206 | 27 (25%) | 81 (75%) | 108 | 40 (32,3%) | 84 (67,7%) | 124 Při analýze údajů převážně z psaného jazyka uvedených v tabulce 2 je zřejmé, že uživatelé jazyka normu nedodržují. Na užívání Pagalba má vliv nejen zmíněná ruština, ale zřejmě i další jazyky: polština20, 20 Srov. pol. Smyslem tohoto návrhu bylo rozdělit národní majetek mezi občany pomocí 24 zvláštních privatizačních poukázek. Formantem je sufix <–vs?>. Pomocí něj se v ruštině tvoří odvozovací formy odvozené od podstatných jmen. Latina však zná dva typy vedlejších vět, které současná polština nezná a jež nelze popsat pomocí akomodace vzhledem ke spojce, a to z prostého důvodu, že žádnou spojku neobsahují (citováno podle Hentschel 1998: 176n., 184). Straipsniai / Articles 17 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ němčiny21, angličtiny22, francouzštiny23 a tak dále. Právě podrobné zkoumání konstrukcí současné polštiny przy pomocy, za pomocą, z pomocą v článku Gerda Hentschela (1998) bylo podnětem k tomu, abychom se zajímali o to, co a jak ovlivňuje užívání výrazu pagalba v litevštině. Již na první pohled je patrné, že mluvčí má z hlediska životnosti sklon volit různé způsoby vyjádření: u [Hum] převažuje konstrukce su-PAGALBA, u [−Anim] a [Abstr] se mnohem častěji volí instrumentál PAGALBA. Porovnejme věty (28)–(33) z DLKT a pohovořme o tom dále (viz oddíl 3). (28) Šíp ironie zasvištěl těsně kolem ucha, ale Klermensas předstíral, že je hluchý. – Je jí teď, zdá se, pětadvacet? – A co na tom? – Jak se má? – S tvou pomocí dobře. Provdala se, žije v Římě. Je modelka. – Ach, přece jen! – Za takovou zprávu by byl mohl políbit japonský důstojnický meč. Nebo kabelku. DLKT (29) Proto mě nenáviděl. A tajně se mi mstil! – Naplnil Hele sklenici. – Ale svého koně jsi dostal zpátky. – S pomocí Margos pagalba, byť nepřímou. Když se vdávala, dostala věno. Za ně jsme ho koupili přes prostředníka – než ho Bruno stačil dorazit. DLKT (30) Když krmila předoucí Bastet, připomněla si, že má pistoli. Dveře jsou otevřené. Po krátké depresi s Prozacu pagalba začalo v Ritě období zásadních změn. DLKT 21 Srov. německé s pomocí, pomocí (přísl. ve spojení s „von“) 1. s podporou: s pomocí / pomocí určitých lidí; 2. za použití, využitím: detoxikovat výfukové plyny pomocí / s pomocí katalyzátorů (citováno podle http://www.duden.de/suchen/dudenonline/mithilfe). Např.: Díky novému bezpečnostnímu systému jsou další škody vyloučeny. Ve školce se s pomocí vychovatelů zavádějí nové koncepce. Pomocí profesionálního vybavení jsme dokázali během jednoho víkendu kompletně renovovat parketovou podlahu (citováno z http://www.rechtschreibtipps.de /mithilfe.php). 22 Srov. definici anglického podstatného jména help ve velkém anglicko-litevském slovníku (Piesarskas 2007: 425): 1. pomoc; with the help of smb. s něčí pomocí; to open with the help of a knife otevřít nožem; [...] 3. prostředek. 23 Srov. užívání francouzského à l’aide de „s pomocí“: Nous avons donc décidé que d’ici 2010, nous identifierons ces secteurs à l'aide de critères objectifs et que d'ici juin 2011, nous évaluerons la situation pour savoir si nous avons un accord international ou même des accords sectoriels internationaux. / Rozhodli jsme se tedy, že do roku 2010 vymezíme tyto sektory na základě objektivních kritérií a do června 2011 posoudíme situaci, abychom zjistili, zda máme mezinárodní dohodu, nebo dokonce mezinárodní odvětvové dohody (citováno z http://linguee.com/pranc%C5%ABz%C5%B3-lietuvi%C5%B3/vertimas/%C3%A0+l'aide+de.html). Une étude contrastive pilote révèle que la valeur déontique du verbe français devoir peut être traduite vers le lituanien à l’aide des verbes de nécessité gauti, privalėti, reikėti, tekti, turėti (citováno z http://www.kalbotyra.flf.vu.lt/wp-content/uploads/2014/01/kalbotyra-65_113-1321.pdf, s. 132) 18 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Daiktavardžio pagalba įnagininko desemantizacija (31) Viktorija přisunula přístroj k jednomu z válců, nahlédla do okuláru a pomocí několika šroubů pagalba ho seřídila. Pak ustoupila stranou a vyzvala Kolerise, aby se podíval. Koleris vypadal zmateně. – Nashromáždil jste viditelné množství? DLKT (32) Na kanklích se asi hrát nebude. Pro mladou učitelku hudby přivést na svět dítě s křivýma nohama – to je asi nějak nemravné, s pomocí černé magie pagalba, vždyť kde kdo viděl, aby ženu, která nosí tak krásné punčocháče s našedlými odlesky, přitahoval takový hlupák!.. DLKT (33) Když nechceš něco vidět, tak to také nevidíš, že? – Její hlas sotva pronikal přes hluk projíždějících aut. – Hmm... teoreticky je to možné. Pomocí autosugesce pagalba. – Deivis mi vyprávěl, že kdesi v džungli objevil kmen domorodců, který nikdy neviděl bělocha. DLKT 3. SÉMANTICKÁ DIFERENCIACE: UPŘESNĚNÍ VÝZNAMU A / NEBO DESEMANTIZACE 3.1. Pomocí úředník – živá bytost V případech, kdy pomoc funguje jako komplement podstatné jméno označující živou bytost ([Hum], [+Anim]), se nejčastěji užívají konstrukce s předložkou s. Srovnáme-li užití v příkladech (28), (34)–(42), je patrné, že vyjadřují různé významy: ve větách (28), (34)–(36) suPAGALBA vyjadřuje způsob, ve větách (37)–(40) se zároveň zřetelně projevuje význam doprovodu, zatímco interpretace vět (41)–(42) zůstává bez širšího kontextu nejasná, tj. vedle způsobového výkladu je možná i interpretace doprovodu. Větu (34) lze parafrázovat takto: přeji si, abys s Boží pomocí vyrostl ve zdravého a čestného člověka. Zde se příslovečné určení způsobu vyjádřené výrazem suPAGALBA pojí s významem podstatného jména pagalba ‚pomoc, podpora‘. Vedle významu způsobu se zřetelně projevuje i význam doprovodu, například ve větě (37): suPAGALBA vyjadřuje nejen způsob děje (JAK?), ale také osobu či osoby, které se spolu s agentním subjektem (podmětem) účastní děje označeného predikátem (slovesem) (S KÝM?) – koagenta; tyto osoby jsou přitom nerovnocenné, srov.: Jídelnu uklízí [KDO?] převážně sama Eugenija [S KÝM?] s najatým děvčetem a maminkou Rainienė, která přijíždí častěji. Hentschelis (1998: 166), nagrinėdamas przy pomocy / za pomocą / z pomocą vartojimą dabartinėje lenkų kalboje, kalba apie skirtingus Straipsniai / Articles 19 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ stupně komitativnosti – hlavního agentního subjektu X a koagenta Z (vyjádřeného podstatným jménem označujícím živou bytost v konstrukci przy pomocy / z pomocą): v některých případech se děje označeného predikáty účastní jak subjekt X, tak koagent Z (jako ve větách (37)–(40)), v jiných nelze takovou (komitativní) interpretaci vyloučit (jako ve větách (41)–(42)), případně je málo pravděpodobná (jako ve větách (34)–(36)). (34) O čem si teď budeme povídat, co? Nevíš?.. A já ti chci něco říct... Chci ti popřát, abys s Boží pomocí vyrostl ve zdravého a čestného člověka... DLKT (35) Když hluk utichl, učitelka se usmála: – Především chci přivítat zpátky ve škole Rimantase Zuiku. Doufám, že Rimas s pomocí přátel zalepí mezery, které mu kvůli nemoci vznikly v jeho znalostech. A teď začneme s hodinou... DLKT (36) „Mann reichen an die Gottheit an“ se zpívá v Kouzelné flétně. Tuto hymnu lásce zpívají Pamina a Papageno. Na konci opery Pamina s Erotovou pomocí vstoupí spolu se svým milovaným Taminem do chrámu moudrosti. DLKT (37) Prižiūri, pataria, o jau verda, virtuvę ir valgomąjį tvarko daugiau pati Eugenija su pasamdytos mergikės ir dažniau atvažiuojančios mamytės Rainienės pagalba. Svečiai kaip ir tie patys; tik vietoj Troškūnų panelės įsitaisė mokytoja Anelė. DLKT (38) Zamčená branka? Koho zajímají zabouchnuté dveře? Klíč je tam (mezi kolíkem a poštovní schránkou), kde má být. Jako by sám skočil do zámku a s mou pomocí zamyká. Uvnitř není ani prázdno, ani smutno. Ve větru se třepotají denní záclony, sem tam přilepené k chlupatým kaktusům. DLKT (39) Ura!, dar pagrasinę sugrįžti ir kaip reikiant pamokyti, nušliaužė, taip, ne nuvažiavo, o nušliaužė kažkur kareivinių pusėn. Sugrįžęs tėvas su kaimynų pagalba dideliais faneros lakštais bent laikinai – artėjo naktis – užtaisė tą didžiulę spragą. Tą naktį šeima beveik nesumerkė akių. DLKT (40) Baltais dažais nutepiojo, naujus stiklus įstatė, gonkas pataisė, nuo Merkio pusės veranda surentė, aišku, ne vienas, o su Svirskio Algirdo pagalba. Man tik graudu, kad Aldina tik vieną vienintelį kartą buvo iš Druskininkų atvažiavus. DLKT (41) – Aš nebegaliu nuo tavęs slėpti... Noriu, kad žinotum visą teisybę... Tie žmonės Antanu nebepasitikėjo. Po to, kai su jo pagalba policija surengė pasalą... Jie privertė mane iš Antano paimti pinigus ir atvežti į vilą miške... Aš nežinojau, kad Antanas su draugu seka paskui... DLKT 20 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Daiktavardžio pagalba įnagininko desemantizacija (42) My dva jsme se s vámi vůbec o ničem nedohodli, – Antanas zůstával klidný. – Pane Šepute, varuji vás, jestli to děláte s pomocí své sestřičkypomoc... – Boleslovas mluvil opravdu hrozivě. – Moje sestra s tím nemá nic společného. Zapomeňte na ni. Už vám nebude společnicí, – vyhrkl Antanas24. DLKT Ve větách (43)–(45) mají užívané konstrukce (su)PAGALBA kromě způsobového významu také význam zprostředkování, který se obvykle vyjadřuje zmíněným per su s akuzativem (srov. věty (21), (23)–(25)). Konstrukce (su)PAGALBA, které implikují význam zprostředkování, jej však na rozdíl od konstrukcí s per netvrdí. Jak uvádí Hentschel (1998: 167), pokud někdo někomu něco zprostředkovává, znamená to, že mu také pomáhá25. Přijmeme-li tuto myšlenku, musíme uznat i to, že konstrukce PAGALBA ve větách (21), (44)–(45), které je z hlediska významu třeba opravit, nelze nahradit konstrukcí per su s akuzativem26. Zde je důležitý i další rozdíl: ve větě (45) je na rozdíl například od věty (43) význam podstatného jména pagalba ‚pomáhání, pomoc, podpora‘ méně zřetelný. Nahradíme-li užité spojení dvasininkų ar policijos pagalba předložkovou konstrukcí su, budeme implikovat, že se s pomocí duchovních či policie snažili potrestat bývalého manžela. Z minimálního kontextu věty je však patrné, že jde spíše o využití duchovních či policie k dosažení vlastních cílů. (43) Tantričtí jogíni, kteří ve starověku meditovali na slavných čtyřiadvaceti himálajských pohřebištích, používali supy jako... poštovní holuby a s jejich pomocí (srov. s jejich pomocí; jejich prostřednictvím) si navzájem předávali tajné dopisy. Lama, který doprovází zemřelého na jeho poslední cestě, si představuje supy jako dákiní. DLKT (44) Národní fotbalová asociace potrestala pokutou 6 bodů dokonce 12 jugoslávských klubů. Díky soudůmpomoc (srov. s pomocí soudů; prostřednictvím soudů) se podařilo tento trest zrušit. Vrácené body stačily bělehradskému Partizanu k zisku titulu. DLKT 24 Srov. užití, které je třeba opravit: To víte. Ukázalo se, že náš organismus má takovou zvláštnost, že se lze vyhnout tak hlubokým zásahům lékařů. S pomocípomoc biochemie oživuje takové chemické látky. Organismus automaticky, aniž by se rozum ptal proč, vytváří látky proti nemocem (DLKT); Měl? Proč měl? Snad ta „hvězda“ nechtěla? A tak Olaf Lex hodlal zavolat koňského psychiatra a Mark – s pomocí policiepomoc ho přinutit, aby se zúčastnil olympiády? To nevypadalo příliš pravděpodobně. – Budete se dnes chtít projet s Čingischánem? (DLKT) 25 „Když jeden zprostředkoval něco druhému, také mu tím pomohl“ (Hentschel 1998: 167). 26 „Jde tedy o jednosměrnou implikaci: za pośrednictwem není neslučitelné s przy pomocy, nýbrž je hyponymem. [...] Sekvence za pośrednictwem je tedy sémanticky specifičtější, přesnější než przy pomocy“ (Hentschel 1998: 167). Straipsniai / Articles 21 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ (45) Tyto případy se nedostaly do agendy rozvodových řízení, protože jejich žalobci nepožádali duchovní soud ani o rozvod, ani o rozluku. S pomocí duchovních či policiepomoc (srov.?s pomocí duchovních či policie;?za pomoci duchovních či policie; prostřednictvím duchovních či policie; využili duchovní či policii) se snažili potrestat svého faktického bývalého manžela, rozbít jeho novou rodinu a získat ho zpět do předchozí (právně platné) rodiny. DLKT Při pohledu na užívání konstrukce (su)PAGALBA, kdy se jako komplement podstatného jména pagalba uvádějí živé bytosti, je často zřejmý lexikální význam podstatného jména pagalba, který je pro konstrukci relevantní. Někdy se způsob vyjadřovaný konstrukcí (su)PAGALBA prolíná (překrývá) s komitativním, instrumentálním, zprostředkovacím či jinými významy, které se typicky vyjadřují jinými prostředky (suINSTR, INSTR nebo perACC), srov.: Jonas maluje stěny s přítelem / s pomocí přítele; Jonas mi předal dopis přes Onutė / s pomocí Onutė; bili ho bičem / s pomocí duchovních. Komplexní význam takových konstrukcí (su)PAGALBA není vždy rovnocenný navrhovaným opravám, tj. tyto konstrukce jsou v opozici: (su)PAGALBA vs. suINSTR nebo perACC. Uživatel jazyka zřejmě prostřednictvím vyjádření usiluje o co nejpřesnější sdělení (viz také dále). Věta (45) opravňuje mluvit o interpretaci osob jako nepřímých prostředků; zde je přímá souvislost s pagalba ‚pomáhání, pomoc‘ poněkud problematická. O metonymickém přenosu významu je namístě hovořit ve větě (29), kde se spojení Margos pagalba užívá k vyjádření retributivního27 významu (odpovídajícího předložce užívané s akuzativem), tj. živá bytost (Marga) je chápána jako neživá (pinigai28) (Ale ty jsi svého koně dostal zpět. – Díky Marze (i když nepřímo, tj. za Marginy peníze). 3.2. Pomocí řízený neživý předmět Rozdíly ve významu jsou patrné také tehdy, když jako komplement výrazu pomoc vystupuje neživý předmět ([–Anim], [Abstr]). Ve větách (46)–(47) (viz také větu (30)) lze výraz pomoc spojovat s významem (pa-)pomáhat ‚být užitečný svým působením, působit‘29 a takové konstrukce lze parafrázovat například takto: česnek pomáhá bránit se mnoha neduhům; s pomocí česneku se bráníme neduhům nebo česnek je užitečný při obraně před mnoha neduhy. Mají být nahrazeny navrhovaným prostředkovým… 27 „Retributiv je funkce odplaty, která je typická především pro peníze, jimiž se platí za něco“ (Sližienė 1994: 23). 28 Srov. pomáhat ‚podporovat, vypomáhat‘ a větu (6) v oddíle 1. 29 Srov.: „Jde o metonymické rozšíření („mít pozitivní účinek“) prototypického základního významu slovesa „pomáhat“, které je spojeno s osobním agensem, jenž „kontroluje poskytování pomoci“ (Hentschel 1998: 175). 22 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Daiktavardžio pagalba įnagininko desemantizacija Instrumentálem česnekem se braňme neduhům? Pokud chceme zachovat sémantické rozdíly – nikoli. Totéž platí o větách (48)–(50): zde výraz (s)PAGALBA „zprostředkovává“ nejen zmíněný význam ‚být užitečný svým působením‘, ale také význam prostředku a/nebo zprostředkování (srov. věty (25)–(27)). Ve větě (51) má užití su-PAGALBA rovněž svůj sémantický základ a není významově rovnocenné instrumentálu prostředku; srov. parafrázi švédská technika pomůže automatizovat kartografii. Zde lze postřehnout také přenos významu podstatného jména pomoc, který je zřejmý ve větách (52)–(54). Sémantický základ užití těchto konstrukcí je patrný také v pasivních větách (55)–(56), v nichž je neživý předmět vnímán jako agens, nikoli jako prostředek. Například aktivní podoba věty (55) by zněla: Čerpadlo ponořené do vody v bazénku [A2] pomáhá vracet (vrací) vodu do fontány, věta (56) pak: detektory [A2] převádějí paprsek na digitální signály. Kromě zmíněných sémantických rozdílů mezi (s)INSTR, přesACC a (s)PAGALBA je při pohledu na větu, jako je (57) (srov. také větu (56)), zřejmý i vliv syntaktické distribuce: dva funkčně odlišné instrumentály (prostředku, cesty nebo subjektu, predikativu) se spolu „kamarádí“ jen nerady. (46) Česnek je užitečný, levný a snadno dostupný lék. Nadále se zkoumá. A my, Litevci, pěstujme na své zahrádce spoustu česneku a s pomocí (srov.?jimi) se braňme mnoha neduhům. A abychom nebyli cítit česnekem, rozžvýkejme lístek petržele nebo vypijme šálek nízkotučného mléka. DLKT (47) Krev – perfluororganická sloučenina – která výrazně zlepšuje mikrocirkulaci a výměnu plynů a vyznačuje se velmi dobrými detoxikačními vlastnostmi. S její pomocí (srov.?jí) jsme zachránili více než 10 pacientů. Je škoda, že tento lék nemůžeme podávat každému nemocnému – tento přípravek je velmi drahý. DLKT (48) Příběh o zrcadlech vyprávěný pastýři… – narážka na scénu z „Zakleté“, kde pastýř pomocí zrcadla (srov. zrcadlem, skrze zrcadlo; věštěním pomocí zrcadla) přivolá strašlivou vizi. DLKT (49) Jak se o tom dozvědět jinak než prostřednictvím médií pomocí (srov. prostřednictvím médií; nebo snad z médií)? Není to také tak, že lidé zasažení chudobou si nemohou dovolit tisk, který o nich píše? Tak tomu je. I „Vakaro žinios“ jsou pro mnohé těžko dostupné. DLKT (50) Potápěčský sportovec při plavání dýchá trubicí nebo pomocí potápěčského přístroje (srov. potápěčským přístrojem, přes potápěčský přístroj). První trubice, kterými člověk dýchal pod vodou, byly stonky z rákosu nebo bambusu. Časem se trubice zdokonalovaly a měnil se jejich tvar. DLKT (51) Litevský návod k lesnickým pracím. Pokud se během několika let lesnické práce obnoví, vznikne nový litevský návod, pomocí švédské techniky Straipsniai / Articles 23 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ pomoc (srov. švédskou techniku) automatizuje kartografii a lesníci budou moci normálně vydělávat, takže budu moci v klidu „duši“ uzavřít i svou kariéru a odejít do důchodu. DLKT (52) Atlantského oceánu poblíž mysu Hatteras (Cape Hatteras) v Severní Kalifornii postavit radary, jimiž zaznamenával množství srážek. Pomocí družice (srov. družicí, přes družici) sledoval vlnění moře. Porovnáním časů údajů radaru a umělé družice Země mohl vědec své pozorování potvrdit. DLKT (53) Perkūnas, jako bůh koloběhu života v průběhu roku, který probouzí zemi a život s pomocí vody a ohně pomoci (srov. vodou, ohněm), sám projde tímto koloběhem a projevuje se v různých obdobích. Podání říkají, že Perkūnů je několik – jarní a podzimní, východní, západní, jižní a severní. DLKT (54) Určitě přijdu. – To mě těší. A s tou slečnou si nedělejte starosti. Postaráme se o ni. Její stav je vážný, ale doufám, že s pomocí přírody a nás lékařů pomoci všechno dobře dopadne... Kdo řekl, že se nic nevyrovná hvězdným nocím, kterými se touláš a čekáš na úsvit za dvacet let. DLKT (55) Z tlamy lva stéká pramínek vody do nedaleké nádržky, z níž se pomocí ponořeného vodního čerpadla pomoci (srov. přes vodní čerpadlo; vodním čerpadlem) voda vrací zpět do fontány. Nádržka je sestavena z podlouhlých betonových chodníkových dlaždic a vyložena hydroizolační fólií. DLKT (56) Úzký rotující svazek rentgenových paprsků, jímž se prozařuje vyšetřované tělo, se pomocí detektorů pomoci (srov. detektory, detektory) převádí na digitální signály. Po zpracování těchto signálů výkonným matematickým aparátem se získá obraz řezu tělem. DLKT (57) A trochu jsme se i lekli. Naše ztráty: veslo a Irminy boty, které jí proud strhl z nohou a odnesl neznámo kam. Zkoušíme najít jiné veslo a pomocí lan pomoci (srov. lany) sestupujeme po strmých skalách k neviditelnému prahu, který právě dostal jméno „Dvoje boty“. Ukáže se, že to není ani práh, ale skutečný vodopád. DLKT Jestliže ve větě (57) připustíme vyjádření prostředku (sPAGALBA, můžeme dále hovořit i o větách (58)–(62), v nichž jsou tyto konstrukce nahrazovány instrumentálem prostředku nebo parafrázemi užívat (se), používat. Jsou zde (sPAGALBA a instrumentál rovnocenné? Může to být všelijak. Hentschelis ir Thomas Menzelis (2000: 8; dar apie tai žr. Hentschel 1998: 174tt, 182tt), aptardami priemonės raišką dabartinėje rusų kalboje, mano esant tikslinga kalbėti ir skirti laipsnišką tipišką > netipišką priemonės raišką, 24 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Daiktavardžio pagalba įnagininko desemantizacija korelující s Instr > pri. POMOŠČI, s pomošč’ju (srov.: Oni sideli za stolom i eli sup ložkami /??pri pomošči ložek / pri pomošči strannych, neukljuživch ložek / pri pomoči kryžek ot banok. Podle autorů se v případech, kdy je věci přisouzena funkce prostředku, tj. kdy je věc v určitém kontextu chápána jako prostředek, vyjadřuje spíše konstrukcemi pri pomošči, s pomošč’ju, jimiž se právě „fokusuje“ instrumentalita věci (např.: Molodye kitaycy staralis’ est’ sup pri pomošči nepriyvŷčnych dlja nich ložek; Voennoplennye sideli na trave i eli sup pri pomošči kryšek ot banok30 (srov. větu (45)). Typickým prostředkem je neživá věc, kterou agens, živý aktér, přímo používá k tomu, aby predikátem vyjádřeným dějem působil na jinou věc – pacienta, např.: Jonas dažo sieną dažais. Při analýze vět (58)–(61) se zdá, že (su) pagalba je sémanticky ekvivalentní instrumentálu prostředku. Z kontextu věty (59) je však zřejmé, že použití tohoto prostředku (kirvuko) je méně typické, tj. polena se sekají malou sekerkou31. Z těchto vět je navíc patrné, že je důležité hovořit o korelaci mezi vyjádřením a gramatickou funkcí: méně typický prostředek, interpretovaný ve větě (také) jako okolnost, má tendenci být označován jinak než objekt typického prostředku. Jinými slovy, gramatické funkce korelují s vyjádřením: objekt > okolnost, resp. Instr > (su)pagalba. Objekt typického prostředku se obvykle vyjadřuje instrumentálem nebo konstrukcí s předložkou su (polévku jíme lžícemi (su šaukštais)); > vedle instrumentálu prostředku se užívá také (su)pagalba (viz věty (57), (58)); > když je prostředek interpretován také jako okolnost, stává se (su)pagalba běžnějším než instrumentál (viz věty (59)–(61); viz také níže). Instrumentál pagalba užitý ve větách (58)–(61) se liší od případů probíraných výše ve větách (46)–(56) i v jiném ohledu: zde neživé věci vystupující jako komplement pagalba nemají potenciál vykonavatele agentivního děje – [A nebo A₂] – a samotné pagalba je desemantizované. Právě takové pagalba se stává / je sekundární postpozicí32 (viz níže). (58) Frakce sestavila dočasnou komisi, která měla posoudit důsledky agrární reformy uskutečněné v letech 1991/1992. Celý rok zaměstnanci několika ústavů počítači 30 „Předložkové vazby zdůrazňují instrumentalitu. Z pragmatického hlediska jsou proto přijatelné pouze tehdy, není-li instrumentalita daného nástroje v příslušném kontextu triviální“ (Hentschel, Menzel 2000: 8). 31 „Míra typické instrumentality je přitom především funkcí lexikálního významu predikátu jmenné skupiny se sémantickou rolí Instrument“ (Hentschel 1998: 182). 32 „Desemantizace pomoc [...] v kontextu neživých jmenných skupin je zřetelná. To vše naznačuje, že zde vývoj směrem k sekundární předložce pokročil“ (Hentschel 1998: 175). Straipsniai / Articles 25 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ pagalba (srov. kompiuteriais, dirbdami kompiuteriais) tą žalą [ČÍM / JAK?] ocenili a vyčíslili na šest státních rozpočtů – 35 miliard litasů. DLKT (59) – A řekněte, jaké násilí bylo použito? – Byl bit. – Jak? – Pomocí malé sekery pagalba (srov. malou sekerkou), nůž byl používán jako prostředek k vyhrožování. – Dopadený útočník, Genadij Radionov, žije nedaleko, jen několik set metrů odsud. DLKT (60) Velké a velmi velké kontejnery se často vyrábějí ve tvaru přívěsů a mají kola. Zbývá je [ČÍM / JAK?] přepravovat, nakládat či vykládat z vagónové plošiny nebo paluby lodi, z nákladového prostoru, pouze pomocí speciálního tahače pagalba (srov. speciálním tahačem). Větší kontejnery obsahují menší kontejnery. (61) Dokázal to šikovný řemeslník z Plungė Bernardas Surblys. Dvaasedmdesátiletý zemědělec přiměl svůj nákladní automobil GAZ-52 k pohybu [JAK?] pomocí repasovaného plynového generátoru pagalba (srov.?repasovaným plynovým generátorem). Plyn uvolňuje dříví hořící ve speciální válcové peci o výšce jeden a půl metru a objemu 200 litrů. DLKT Totéž, co bylo řečeno o konkrétních věcech, platí i pro abstraktní věci vystupující jako komplement pagalba. Například konstrukce (su) PAGALBA ve větách (62)–(69) souvisejí s výše uvedenými doslovnými či přenesenými významy podstatného jména pagalba nebo slovesa (pa-)gelbėti „pomoc“. Sémanticky mohou tyto konstrukce, podobně jako konstrukce s [–Anim], implikovat také zprostředkování (ve větách (63), (68)), komitativní význam (ve větě (64)), příčinu (například ve větě (67)) či jiné významy; nejsou tedy rovnocenné instrumentálu ani konstrukci s předložkou per33. (62) Proroctví se naplňují, už mi z toho jde hlava kolem. – Ne, jen říkám, jak to je. – Budeš tu vězněm cti. Pomocí tvého kritického rozumu pagalba (srov.?tvým kritickým rozumem; díky tvému kritickému rozumu, tj. s tvou pomocí) budu kontrolovat své jednání. – Člověk je od přírody svobodný, nemůže být vězněm jiného člověka; i když je zabíjen, zůstává ve svém duchu svobodný. DLKT (63) Umělcova povaha je podivuhodně citlivá a bohatá. Jeho duše je otevřená všem větrům. Pomocí své tvůrčí představivosti pagalba (srov.?svou tvůrčí představivostí, prostřednictvím své tvůrčí představivosti; s pomocí své tvůrčí 33 Plg. Šukio (1998: 555) siūlomą pagalba taisymą įnagininku, pavyzdžiui, sakinyje Turtus jis susikrovė išminties, sumanumo pagalba (= išmintimi, sumanumu; per išmintį, sumanumą). 26 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Daiktavardžio pagalbą įnagininko desemantizacija představivosti34) mohou vstupovat do duší jiných lidí a básníkova intuice může varovat před jejich nejhlubšími tajemstvími. DLKT (64) Není třeba dokazovat samozřejmé tím, že se tvrdí, že lidský duch s pomocí svého přirozeného ratio může v zásadě dosáhnout dostatečné zřejmosti ohledně otázky existence skutečné nejvyšší bytosti – může se rozhodnout pro souhlas. DLKT (65) Vytvářejí takzvaný řecký etický racionalismus neboli přesvědčení, že člověk může pomocí rozumu dosáhnout ctnosti a štěstí (srov. rozumem; s pomocí rozumu [tj. s pomocí sebe sama]). Racionalismus působí i v rovině ontologie: předpokládá se, že člověk může dosáhnout pravého bytí pomocí činnosti rozumu. DLKT (66) Rolník, zemědělec je prý jakýmsi pomocníkem přírody, zatímco řemeslník (mechanik, technik, inženýr) „si přivlastňuje síly přírody, aby s jejich pomocí (srov. *silami přírody; s jejich pomocí) vyráběl požadované předměty“ (2, s. 324). DLKT (67) Od nynějška vůči Němu nikdo nemůže zůstat nestranný a neutrální, neboť kdo není s Ním, je proti Němu. Ačkoli člověk pomocí milosti (srov. s pomocí milosti, protože mu milost pomáhá) přemůže nečistého ducha, ten se znovu vzpouzí, klade mu léčky a snaží se ho zotročit. Apoštol Petr si to uvědomuje a varuje: „Buďte střízliví“35. DLKT (68) Co se tedy objasnilo? Bylo zjištěno, že pokřtění Kyjevské Rusi je třeba datovat do let 988–990. Kyjevský kníže Vladimír, který pomocí křtu (srov. křtem; když křtil; křest mu pomohl při snaze) upevnit svou vládu v dalších ruských zemích, měl o to větší zájem než Byzanc. DLKT (69) Raimund z Capuy se domníval, že Andělský hrad byl znovu získán pomocí modlitby Kateřiny (srov. aktivní větu: Kateřinina modlitba [A₂] pomohla znovu získat Andělský hrad; protože se Kateřina modlila). V naší době (1962) byl u Andělského hradu postaven Kateřině pomník. Most byl překročen. Kateřina ukončila svůj krátký život ve Věčném městě. DLKT 34 Srov. větu z DLKT: Pak říká: chtěl bych se dotknout nepálených hliněných cihel babylonských ruin. Ti, kdo neznají Lukovu povahu, by si tedy mohli myslet, že by se sám, bez pomoci myšlenek těch kamenů chtěl dotknout. Nedokázal bych přesně říci, zda si Lukáš takovým předstíraným zapomínáním, nebo roztržitostí vybavuje objekty svých vlastních snů. 35 Srov. užití s pomocí ve větě z DLKT Teprve tehdy, když budou jednotlivci i jejich skupiny pěstovat v sobě a šířit ve společnosti morální a společenské ctnosti, s nezbytnou pomocí Boží milosti a stanou se skutečně novými lidmi a tvůrci nového lidstva. Straipsniai / Articles 27 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ Ve větách (70)–(74) je patrné desemantizované užití pomocí, zatímco ve větách (75)–(76) se zřejmě užívá (také) z (morfo)syntaktických důvodů, tj. aby se zabránilo dvěma funkčně odlišným instrumentálům nebo homofonním podobám podstatného jména. (70) Je pravda, že Shakespeare rozvíjí téma plynutí času prostřednictvím kontrastů mládí a stáří, života a smrti pomocí (srov. kontrasty), zatímco Mačernis naopak vykresluje svůj obraz v jemných odstínech – namodralý, něžný, „něco nenacházející“, „snáze pulzující“, „vítr vane voňavým sbohem“. DLKT (71) Symbolisté se snažili poetické téma filozoficky zdůvodnit, usilovali o harmonii zvuku a myšlenky, tvrdili, že existuje barevný sluch a že pomocí zvuků pomocí (srov. zvuky) lze vytvořit určitý obraz barev (tvorba M. K. Čiurlionise, obraz K. Šimonise „Zvuky hudby“). DLKT (72) Proto je diskuse o tom, zda stát má regulační metody pomocí (srov. regulačními metodami) tak či onak ovlivňovat proces rozvoje malých a středních podniků s cílem optimalizovat jejich ekonomický a společenský přínos, aktuální a významná. DLKT (73) Nenavrhujte použití žádných konkrétních strategií. Poznámka: učení slov pomocí definic pomocí (srov. definicemi) nepatří k nejefektivnějším úkolům. Někdy je však nutné zapamatovat si slova uvedená na konci textu nebo knihy. DLKT (74) KOMUNIKACE 1. Proces komunikace. Člověk může při komunikaci předávat druhým zprávy o svých myšlenkách a pocitech pomocí jazykových i nejazykových signálů pomocí (srov. jazykovými i nejazykovými signály). DLKT (75) Používá se nejen v průzkumu trhu, ale také ve vědeckém výzkumu (soudě podle počtu publikovaných článků, které vycházejí z údajů shromážděných pomocí této metody pomocí (srov.?touto metodou)). Sociologický výzkum byl svého času téměř ztotožňován s metodou dotazování. DLKT (76) Člověk může své pocity a prožitky určitým způsobem vyjadřovat i jinými prostředky, například hudbou, malířstvím či sochařstvím. Pomocí jazyka pomocí (srov.?jazykem; mluvením) člověk komunikuje s ostatními lidmi. Jazyk zde slouží jako prostředek dorozumívání a komunikace. DLKT Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že konstrukce s instrumentálem pomocí se užívají zejména v případech, kdy jsou ve větě okolnostmi (nebo tak mohou být interpretovány). To potvrzují také věty (77)–(84), v nichž se těmito konstrukcemi vyjadřuje příčina v širším smyslu, tj. skutečná příčina děje, podmínka, důvod, základ apod. Instrumentál podstatného jména pomocí, ať už desemantizovaný, nebo spojený s lexikálním významem, tedy souvisí především s vyjadřováním okolností. (77) – První knihu jsme s podporou Fondu otevřené Litvy vydali před třemi lety. Od té doby spolupracujeme. Letos jsme s jejich pomocí (srov. 28 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Daiktavardžio pagalbą įnagininko desemantizacija s jejich pomocí; protože pomohli) jsme vydali 9 knih. Někdy tento fond koupí většinu nákladu a věnuje jej školám, jindy hradí autorská práva. DLKT (78) Čekáme na informace o nešvarech v lesích u Kaunasu. Pište nám nebo volejte na tel. 265505, 265510, 265503. Jen s Vaší, milí, pomocí (srov. jen když nám pomůžete; pokud jen pomůžete Vy) lesníci pohotově zabrání lesním zlodějům, pytlákům a těm, kdo znečišťují lesy. DLKT (79) Plakaly i ostatní ženy. Dokonce i Jonas uronil několik slz. Tři dny a tři noci hráli a zpívali téměř bez spánku, s mužskými nalévanými skleničkami pomocí (srov. protože pili) – střízlivý by se byl určitě zasekl. Vzpomínám na téměř podřimující Luku, jak si opřela hlavu o můj strom, zavřela oči a hrála, hrála. DLKT (80) Krátkodobé (current) závazky lze rovněž určit pomocí tabulky 22.2 (srov. z tabulky, podle tabulky, pokud se budete řídit tabulkou 22.2) a odpovídají celkové částce, tj. 33600 Lt. Dlouhodobý dluh činí 192000 Lt a kmenové akcie 128000 Lt. DLKT (81) Výsledky výzkumu provedeného pomocí metodiky „F-test“ pomocí (srov. podle metodiky „F-test“) ukazují, že je vhodná a měla by být široce využívána k optimalizaci volby různých profesí v Litvě. DLKT (82) Důležité je, že bez ohledu na to, zda byl daný vliv skutečný, se pomocí názorů filozofů (srov. z názorů filozofů; podle názorů filozofů; na základě názorů filozofů) pokouší rozpoznat a charakterizovat skutečné myšlení lidí. Zůstává ovšem možnost specifického omezení vysoké kultury. DLKT (83) Byly použity tři typy škál: škála třídění hodnot, sémantický diferenciál a Likertova škála. Pomocí škál třídění hodnot (srov. na základě škál) respondent porovnává některé vlastnosti jevu nebo objektu či jejich skupiny s jinými a seřazuje je podle priorit hodnocení. DLKT (84) Kognityvinis komponentas – tai nuomonės, įsitikinimai, kurių mes laikomės tam tikrų žmonių ir dalykų atžvilgiu. Jų pagalba (plg. remdamiesi jais; pagal juos) mes sprendžiame, kas yra teisinga, tikėtina, į ką tai panašu. Afektinis išmatavimas apima malonias arba nemalonias emocijas, susijusias su įsitikinimais. DLKT Na závěr se krátce vraťme k vyjadřování prostředku a porovnejme věty (85)–(87) (viz také věty (31), (58)). Jak uvádějí Hentschel a Menzel (2000: 15nn.), právě v tomto typu vět se implicitně prostřednictvím propozice říká Straipsniai / Articles 29 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ nepřímý prostředek36 získává (má) své vlastní prostředky vyjádření – desemantizovanou pomoc, která se funkčně liší od vyjádření přímého prostředku – instrumentálu. (85) Namítá. Požadujete kvůli druhému bodu, aby někdo hlasoval? Požaduje. Dobře, prosím, hlasujte. Protože jde o druhý bod, budeme hlasovat pomocí tlačítek pomoc (srov.?tlačítky; stisknutím tlačítek). Kdo je pro přijetí druhého... K prvnímu nikdo nic nenamítal. V. LANDSBERGIS. Jsou nějací odpůrci?37 DLKT (86) Manikérka Irma Isevičienė z „Artimedos“ vyprávěla, že pomocí nových laků na nehty značky „Tofair“ v intenzivních barvách pomoc (srov. lakováním nehtů lakem značky „Tofair“) lze vytvořit zajímavé a efektní kombinace. Například černě nalakované nehty podruhé přetřít zlatě třpytivým lakem. DLKT (87) Např. případ, který uvádí J. van Lawick-Goodallová: jak se Mikeovi podařilo získat postavení vůdce pomocí prázdných plechovek pomoc (srov. *prázdnými plechovkami; využitím prázdných plechovek); nebo jak se rozpadly vztahy v chování po zavedení dodatečného krmení opic banány. DLKT 4. SHRNUTÍ A ZÁVĚRY 4.1. Užívání instrumentálu podstatného jména pomoc lze vysvětlit a zdůvodnit kritériem živosti, tj. osoba > věc. To souvisí s Michaelem Silversteinem (1976) 36 „Zatímco předložkové konstrukce jsou vzhledem ke své vlastnosti zaměřovat se na instrumentálnost blokovány v obvyklých–prototypických konfiguracích sloveso–pacient–instrument a při přímé instrumentálnosti ve výše vymezeném smyslu, instrumentál nelze použít, nebo jej lze použít jen velmi omezeně, pokud je referent „instrumentálního“ substantiva nositelem nepřímé instrumentálnosti, respektive pokud tento referent funguje jako přímý instrument pouze v implicitní propozici. V explicitní (nadřazené) propozici se tomu odpovídajícím způsobem vyskytuje netypická konfigurace sloveso–pacient–(nepřímý) instrument“ (Hentschel, Menzel 2000: 19). Srov. rus.: „(i) S pomošč’ju fonarja / *fonarem ja bez truda razyskal dver’ v sklad; (ii) Osveščaja ste nu fonarem, ja bez truda razyskal dver’ v sklad. Das indirekte Instrument in (i) steht sozusagen metonymisch für eine Proposition, in der es selbst als direktes Instrument fungiert, was in den Paraphrasen (ii) deutlich wird. Voraussetzung für indirekte Instrumentalität im obigen Sinne ist die Einbettung des indirekten Instruments in eine implizite Proposition, in der es als direktes Instrument fungiert“ (Hentschel, Menzel 2000: 15, 18). 37 Srov. větu z DLKT To můžete provést pouze pomocí jedné klávesy (= pouze jednou klávesou; stisknutím pouze jedné klávesy), kde jsou uvedeny opravy v závorkách, se zjevně sémanticky liší. 30 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Daiktavardžio pagalba įnagininko desemantizacija ar Roberto Dixono (1979: 85) (i) gyvumo hierarchija38, kurioje skiriami gyvumo požymiai koreliuoja su (ii) semantinių39, (iii) gramatinių funkcijų ir jų (iv) morfosintaksinio žymėjimo hierarchijomis (Hentschel 1992; plg. Dik 1989: 269t; Givón 1984: 239tt). (i) Osoba > živý tvor (ne-osoba) > neživý konkrétní předmět > abstraktní předmět. (ii) A > P > Rec40 > Ben > I > L > T (iii) Subjekt (podmět) > objekt (předmět) > suplement (příslovečné určení). (iv) Nom > Acc > Dat > Instr > předložkové konstrukce. Gramatické (neboli strukturní) pády – nominativ a akuzativ – se volí k označení syntakticky a sémanticky nejvýraznějších členů věty (angl. salient) – subjektu agenta a přímého objektu pacienta – (Jonas [A] stato namą [P]), ostatní pády pak k označení méně výrazných (gramatických a sémantických) funkcí. V tomto článku zkoumaný instrumentál prostředku a způsobu, kterým se typicky vyjadřují neživé (konkrétní či abstraktní) předměty, koreluje s méně výraznými funkcemi větného jádra nebo volných větných členů – suplementů (tzv. satelitů, tj. příslovečných určení predikátu nebo věty). Tyto hierarchie se odrážejí také v užití instrumentálu slova pagalba, které je zde zkoumáno. Konkrétně neživé konkrétní předměty, které se ve větě typicky vyjadřují jako objekt prostředku, se označují instrumentálem. Vedle instrumentálu prostředku se užívá také synsémantická postpozice pagalba, která vyžaduje genitiv. V některých případech zřejmě konkuruje instrumentálu jako volná varianta, v jiných s ním vytváří opozici. Postpozice pagalba, užívaná s názvy konkrétních předmětů, 38 Hierarchie životnosti byla v pozdějších pracích rozdělena na hierarchii (i) osoby (účastníků komunikace), (ii) životnosti (v užším smyslu) a (iii) známosti (srov. Croft 1990: 111; 127; Comrie 1989: 128, 185). Alan Timberlake (1986) rozlišuje hierarchii individuality (angl. individuation) podle znaků, jako jsou životnost (v užším smyslu), určitost, číslo, konkrétnost a další. 39 Kritišką nuomonę semantinių funkcijų hierarchijos skyrimo klausimu žr. Croft (2012: 175tt) ir ten aptariamą literatūrą. 40 „Morfosyntaktické označení sémantické role Rezipient je prototypickou funkcí dativu. [...] Typický recipient je zapojen do děje transferu. Objekt mění vlastníka, od předchozího vlastníka k následnému vlastníkovi. Recipient je následným vlastníkem po úspěšném ději transferu. Slovesa z oblasti ‚dát / vzít‘ tvoří pozadí tohoto prototypického vymezení recipientství: Klaus gab seinem Bruder ein Buch“ (Bartels 2005: 105; srov. Hentschel 2001: 181 a násl., 196 a násl.). Srov.: Valekienė (1998: 36): „Recipientas [Rec] je funkce příjemce či nabyvatele něčeho. Nejčastěji se vyjadřuje nominativem. Recipientem se obvykle rozumí osoba, např.: Vaikas [Rec] gavo dovanų [Con] (srov.: Vaikui [B] davė dovanų [Con]).“ Straipsniai / Articles 31 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ (namísto mnohoznačného instrumentálu) se tíhne k volbě méně typického prostředku nebo prostředku vyjadřujícího nepřímou činnost. Postpozice pagalba se slovesným doplněním označujícím abstraktní věci se často užívá k vyjádření způsobového určení. Volbu konstrukcí s Pagalba lze zdůvodnit principy jazykové ekonomie a srozumitelnosti: tendencí vyjádřit co nejstručněji, tj. redukovaně, a jasně to, co jsme chtěli říci. V souladu s principy ekonomie a srozumitelnosti se synsémantické pagalba užívá také v zájmu vyhnutí se stejným tvarům s různým významem – instrumentálu (podobně jako ve větě vaikas prašė tėtį / tėčio pinigų, například ve větě (57)). Principem srozumitelnosti se řídí také užívání postpozice pagalba podle jejího místa ve větě⁴¹: jak bylo patrné z příkladů, často se vyskytuje na pozici větného určení (něm. VP-externe) nebo příznakového predikátového určení⁴² (něm. VP-interne) a na pozici instrumentálního objektu⁴³. Takové pagalba vytlačuje mnohoznačný instrumentál z vyjadřování určení; protože má také méně významů, tj. je průhlednější (angl. transparent), stále častěji se jeví jako pravděpodobná volba i pro vyjádření instrumentálního objektu. Přesněji řečeno, čím více lze neživou věc (konkrétní či abstraktní) chápat jako určení, a nikoli jako objekt, tím obvykleji se vyjadřuje prostředky určení – v daném případě synsémantickým pagalba, jinak řečeno: INSTR > PAGALBA (píše dopis [ČÍM? / *JAK?] perem / *pomocí pera > přepravili [ČÍM? / JAK?] speciálním tahačem / pomocí speciálního tahače > přiměl k pohybu [*ČÍM? / JAK?] *repasovaným plynovým generátorem / pomocí repasovaného plynového generátoru). To také koreluje s hierarchickými rozdíly mezi doplněním > modifikátor a objekt > určení (srov. také: mávala šátkem / *pomocí šátku > zaujal místo průvodce *prázdnými krabicemi / pomocí prázdných plechových krabic). Funkce prostředku a určení není u živých bytostí typická⁴⁴: postpozice pagalba je s nimi málo pravděpodobná. Hierarchické rozdíly jsou patrné také v případech, kdy je instrumentál s pagalba spojen s lexikálními významy tohoto podstatného jména nebo slovesa pagelbėti (srov.: Jonas se vrátil domů s pomocí přítele / s přítelem; Jonas se vyléčil s pomocí prozaku / s prozakem; Před nemocemi se budeme chránit s pomocí česneku /?s česnekem; Své jednání budu kontrolovat pomocí tvého kritického rozumu / *(s) tvým kritickým rozumem). Zde 41 Plg. lenkų kalboje: Hentschel 1998: 191. 42 Plačiau apie aplinkybių (modifikatorių) lygmenis žr. Dik (1989: 192t, 206tt; 1997: 225t, 243t). Siūlomą aplinkybių (modifikatorių) skirstymą lietuvių kalboje žr. Holvoet, Pajėdienė (2005), ten pat žr. ir kituose lietuvių gramatikos darbuose pristatomą nuomonių apžvalgą. 43 O neutrálním a příznakovém slovosledu větných členů (nepřímého předmětu a určení) ve větě viz Ambrazas (2006a: 651t). 44 „Tuto typičnost [tj. instrumentálního užití] lze obecně vysvětlit dvěma faktory: dostupností, manipulovatelností potenciálního nástroje ze strany agens; druhým je zjevnost a přímost účinku nástroje na patiens“ (Hentschel, Menzel 2000: 5). 32 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Daiktavardžio pagalba įnagininko desemantizacija genitivní komplement podstatného jména pagalba označuje (ne)živou věc, která plní funkci agens. Je patrná korelace hierarchií živý > neživý a SUPAGALBA > PAGALBA: konstrukce s předložkou su se obvykle užívají tehdy, když instrumentál podstatného jména pagalba řídí genitiv pojmenování živých bytostí; instrumentál pagalba bez předložky su se častěji volí s genitivem pojmenování neživých věcí. Tyto konstrukce funkčně souvisejí s předložkovými konstrukcemi per ar su, jimiž se vyjadřuje prostředník nebo komitativ. Z hlediska významu se ne vždy mohou navzájem nahrazovat – jsou v opozici, ačkoli jsou zřejmě možné i případy neutralizace. Jinými slovy, čím více pagalba ztrácí svůj konkrétní – původní, specifický a jasný – význam a stává se sémanticky obsáhlejším, tj. prolíná se v něm několik významů, tím více je jeho užití v daném kontextu sémanticky motivované a opodstatněné. Ve větě se konstrukcemi s instrumentálem podstatného jména pagalba obvykle vyjadřuje predikátové určení – způsob; tuto interpretaci často podmiňuje také způsobové kaip použité v kontextu. Vyjadřují se jimi i další větná určení (příčina). V některých případech se tedy instrumentál pagalba užívá jako tvar autosemantického podstatného jména, v jiných jako synsémantická postpozice. To znázorňuje schéma 1. 4.2. Na základě tohoto schématu a Christianem Lehmannem (A; 2002) stupňovaného pojmu gramatikalizace46 i jeho křížové klasifikace parametrů gramatikalizace (něm. křížová klasifikace)47 (tabulka 3) lze hovořit o tom, že postpozice pomoc v současné litevštině zřejmě vykračuje na cestu gramatikalizace. Přesněji řečeno, předpoklad, že instrumentál pagalba snad nastupuje cestu gramatikalizace, podporuje nižší stupeň významovosti daného slova (nebo vyšší stupeň sémantické eroze (něm. semantische Erosion, srov. angl. semantic bleaching, attrition), vyšší stupeň desemantizace), dekategorizace (podle Heine (2003: 579)), koheze neboli vyšší stupeň syntagmatické závislosti (něm. Kohäsion bzw. 45 „Původní význam je bohatší a specifičtější, je také hmatatelnější, přístupnější představivosti („anschaulich“), a v tomto smyslu konkrétnější“ (Lehmann 2002: 115). 46 „Gramatikalizace je proces vedoucí od lexémů ke gramatickým formativům. Při gramatikalizaci morfémů a celých konstrukcí se vzájemně ovlivňuje řada sémantických, syntaktických a fonologických procesů. Znak je gramatikalizován do té míry, do jaké pozbývá konkrétního lexikálního významu a podílí se na závazných gramatických pravidlech“ (Lehmann 2002: vii). „Gramatikalizace je proces postupné změny a její výsledek může vykazovat různé stupně gramatikálnosti“ (tamtéž: 11). 47 Srov.: „Gramatikalizace je vektor, jehož proměnnými je šest veličin, které zde nazýváme parametry“ (Lehmann 2002: 145). Straipsniai / Articles 33 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ 1 SCHÉMA. Hierarchické rozdíly výrazu „pagalba“ Vázanost na jiné znaky, tj. nárůst syntaktické závislosti) (postpozice pagalba s neživými předměty), nižší stupeň syntagmatické variability (pevná pozice pagalba jako postpozice), kondenzace strukturního rozsahu (srov. kondenzace (omezení) jejího rozsahu) (srov. s upřímnou pomocí mé nejlepší přítelkyně; s intelektuální pomocí Šiauliaiské univerzity; s účinnou pomocí česneku oproti *(s) účinné pomoci Margos (srov. (29)); *(s) účinné pomoci provazů (srov. (57)); *(s) účinné pomoci definic (srov. (73)), vyšší stupeň obligatornosti⁴⁸ (srov. obligatorizace, resp. omezení možností substituce) (srov. diskurzem podmíněné a nezbytné užití postpozice pagalba) a extenze, tj. užití v nových kontextech (podle Heineho (2003: 579)⁴⁹, angl. extension). Na základě extenze lze hovořit o tom, že prostředky vyjadřování způsobu (okolností) se rozšiřují na vyjadřování prostředku (objektu). 48„V gramatice se nemůže nic stát obligatorním, pokud to zároveň není do určité míry gramatikalizováno podle ostatních parametrů“ (Lehmann 2002: 127t). 49„Jelikož jsou tedy extenze, dekategorikalizace a eroze součástmi procesu gramatikalizace, předpokládají desemantizaci“ (Heine 2003: 580). 34 Acta Linguistica Lithuanica LXX XIV Daiktavardžio pagalba įnagininko desemantizacija 3 LENTELĖ. Gramatikalizacijos parametrai (pagal Lehmann A; dar žr. 2002: 110, 146) Osa vztahu (něm. Relationenachse) Aspekt samostatnosti (Autonomieaspekt)50 / Paradigmatická Syntagmatická Významová váha (Gewicht) Integrita (Integrität) Strukturní rozsah51 (struktureller Skopus) Koheze (Kohäsion) Paradigmatičnost (Paradigmatizität) Vázanost (Bindung)52 Pohyblivost (variabilita, respektive pohyblivost) Paradigmatická variabilita (paradigmatische Variabilität) Syntagmatická variabilita (syntagmatische Variabilität; Stellungsfreiheit)53 4.3. Po prozkoumání případů skutečného užívání je zřejmé, že v některých případech by bylo zřejmě možné normu rozšířit a zpřesnit. Instrumentál substantiva pagalba s doplněními označujícími živé či neživé objekty a s předložkou su je třeba uznat za normativní v případech, kdy instrumentál souvisí s lexikálními významy tohoto substantiva nebo slovesa pagelbėti. Vzhledem k tomu, že instrumentálové konstrukce se substantivem pagalba obvykle vyjadřují příslovečné určení způsobu, je zřejmě namístě znovu zvážit a nově posoudit užívání postpozice pagalba k vyjádření způsobu. 50 „Dosud máme tři aspekty gramatikalizace, totiž pokles váhy a variability a nárůst soudržnosti“ (Lehmann 2002: 109). „Váha znaku, tj. jeho rozsah, který mu umožňuje vstupovat do opozice a kontrastu s jinými znaky. V té míře, v jaké soudržnost znaku roste, klesá jeho variabilita a váha.“ (Lehmann A). 51 „Syntagmatická váha neboli strukturní dosah gramatického prostředku je strukturní velikost konstrukce, k jejímuž utváření přispívá. [...] Strukturní dosah znaku se s rostoucí gramatikalizací zmenšuje“ (Lehmann 2002: 128). 52 „Syntagmatická soudržnost neboli vázanost znaku je míra těsnosti, s níž je spojen s jiným znakem, k němuž má syntagmatický vztah“ (Lehmann 2002: 131). 53 „Syntagmatická variabilita znaku je míra snadnosti, s níž lze měnit jeho pozici v kontextu. U gramatikalizovaného znaku se to týká především jeho poziční proměnlivosti vzhledem k těm konstituentům, s nimiž vstupuje do konstrukce. Syntagmatická variabilita se s rostoucí gramatikalizací snižuje“ (Lehmann 2002: 140). Straipsniai / Articles 35 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ ŠALTINIAI DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas, sud. Kauno Vytauto Didžiojo universiteto Kompiuterinės lingvistikos centras (prieiga internete http://donelaitis.vdu.lt). LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas, elektroninis variantas. Redaktorių kolegija: Gertrūda Naktinienė (vyr. red.), Jonas Paulauskas, Ritutė Petrokienė, Vytautas Vitkauskas, Jolanta Zabarskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005 (prieiga internete http://www.lkz.lt). DLKŽe – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas: elektroninis variantas, vyr. red. Stasys Keinys. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2011 (prieiga internete http://dz.lki.lt). LITERATŪRA Ambrazas Vytautas 2006: Lietuvių kalbos istorinė sintaksė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Ambrazas Vytautas, red., 2006a: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Bartels Hauke 2005: Dativ oder Präposition: Zur Markierungsvariation im Kontext adjektivischer Prädikate im Deutschen, Russischen und Polnischen. Oldenburg [= Studia Slavica Oldenburgensia 12]. Comrie Bernd 1989: Language Universals and Linguistic Typology. Syntax and Morphology, 2 edition. Oxford: Basil Blackwell Basil Blackwell. Croft William 1990: Typology and Universals. Cambridge etc.: Cambridge University Press. Croft William 2012: Verbs: Aspect and Causal Structure. Oxford: Oxford University Press. Dik Simon C. 1989: The Theory of Functional Grammar 1. Berlin etc.: Mouton de Gruyter. Dik Simon C. 1997: The Theory of Functional Grammar 1. Berlin etc.: Mouton de Gruyter. Dixon Robert M. W. 1979: Ergativity. – Language 55(1), 59–138. Givón Talmy 1984: Syntax. A functional–typological introduction 1. Amsterdam; Philadelphia: John Benjamins. Heine Bernd 2003: Grammaticalization. – The handbook of historical linguistics, eds. Brian D. Joseph, Richard D. Janda. Oxford: Blackwell, 575–601. 36 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Daiktavardžio pagalba įnagininko desemantizacija Hentschel Gerd 1992: Konstanten der Kasusvariation. Zum Nominativ–Instrumental– und Akkusativ–Genitiv–Wechsel im Russischen. Habilitationsschrift. Göttingen (rankraštis). Hentschel Gerd 1998: Sekundäre Präpositionen, primäre Präpositionen, Kasus: przy pomocy, za pomocą, z pomocą und ihre funktionalen Äquivalente. – Funktionswörter im Polnischen, Hrsg. Rainer Grübel, Gerd Hentschel. Oldenburg [= Studia Slavica Oldenburgensia 1], 155–194. Hentschel Gerd 2001: Dative or prepositional marking of noun phrases in the context of Russian adjectival experiencer predicates. – Variierende Markierungen von Nominalgruppen in Sprachen unterschiedlichen Typs, Hrsg. Winfried Boeder, Gerd Hentschel. Oldenburg [= Studia Slavica Oldenburgensia 4], 171–200. Hentschel Gerd, Menzel Thomas 2000: Zum Ausdruck der Instrumentalität im Russischen: Instrumental des Instruments oder präpositionale Fügung. – Slavische Sprachwissenschaft und Interdisziplinarität 6, Hrsg. Gerd Freidhof, Holger Kuße, Franz Schindler. Frankfurt (= Specimina Philologiae Slavicae 129), 89–109. Holvoet Axel, Pajėdienė Jūratė 2005: Aplinkybės ir jų tipai. – Gramatinių funkcijų tyrimai, red. Axel Holvoet, Rolandas Mikulskas. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas (= Lietuvių kalbos gramatikos darbai 3), 93–116. Kniūkšta Pranas, par., 2000: Kanceliarinės kalbos patarimai. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Lehmann Christian 2002: Thoughts on grammaticalization. Second, revised edition. Erfurt: Seminar für Sprachwissenschaft der Universität (Arbeitspapiere des Seminars für Sprachwissenschaft der Universität Erfurt). Lehmann Christian A: Grammatikalisierung. – http://www.christian-lehmann.eu-/ling/ling_theo/index.html?http://www.christianlehmann.eu/ling/ling_theo/grammatikalisierung.php Mikulėnienė Danguolė, sud., 1991: Kaip nereikia kalbėti. Vilnius: Mokslas. Miliūnaitė Rita, sud., 2003a: Kalbos patarimai 2: Sintaksė: linksnių vartojimas (S1). Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Miliūnaitė Rita, sud., 2003b: Kalbos patarimai 2: Sintaksė: prielinksnių ir polinksnių vartojimas (S2). Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Paulauskas Jonas, red., 2001: Frazeologijos žodynas. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Paulauskienė Aldona 1989: Gramatinės lietuvių kalbos vardažodžio kategorijos. Vilnius: Mokslas. Straipsniai / Articles 37 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ Paulauskienė Aldona 1994: Lietuvių kalbos morfologija: Paskaitos lituanistams. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Piesarskas Bronius 2007: Didysis anglų-lietuvių kalbų žodynas. Vilnius: Alma littera. Silverstein Michael 1976: Hierarchie of features and ergativity. – Grammatical categories in Australian languages, ed. Robert M. W Dixon. Canberra, 112–171. Sližienė Nijolė 1986: Lietuvių kalbos veiksmažodžių valentingumas ir sintaksinė klasifikacija. – Lietuvių kalbotyros klausimai 25, 45–96. Sližienė Nijolė 1994: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 1. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Sližienė Nijolė 1998: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 2(1). Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Sližienė Nijolė 2004: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 2(2). Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla. Šukys Jonas 1998: Lietuvių kalbos linksniai ir prielinksniai: vartosena ir normos. Kaunas: Šviesa. Timberlake Alan 1986: Hierarchies in the Genitive of Negation. – Case in Slavic, eds. Richard D. Brecht, James S. Levine. 339–359. Valeckienė Adelė 1998: Funkcinė lietuvių kalbos gramatika. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Valiulytė Elena 1991: Iš sintaksinės sinonimikos (galininkas / įnagininkas). – Lietuvių kalbotyros klausimai 29, 148–158. Desemantization of the Instrumental of the Noun Pagalba SUMMARY Based on the material from the Corpus of the Contemporary Lithuanian Language (CCLL), the article addresses the instrumental of the noun pagalba. Its aim is to discuss the semantics of the instrumental of the noun pagalba and its desemantization features.The research shows the correlation of hierarchies animate > inanimate and su PAGALBA > PAGALBA. In cases where the instrumental of the noun pagalba is associated with the lexical meanings of the noun or the verb pagelbėti and the noun expressing an animate thing 38 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Daiktavardžio pagalba įnagininko desemantizacija ([Hum], [+Anim]) is used as its complement, the constructions of the preposition su are usually applied. The instrumental case of pagalba without the preposition su is usually used with the complement genitive of names denoting inanimate things ([–Anim], [Abstr]) (cf. Jonas namo grįžo su draugo pagalba / su draugu; Jonas išsigydė su prozako pagalba / su prozaku; Nuo ligų ginamės su česnakų pagalba /?su česnakais; Savo veiksmus tikrinsiu tavo kritiško proto pagalba / *(su) tavo kritišku protu). There is a tendency to choose a synsemantic postposition pagalba requiring the genitive case, which is used with the names of specific things ([–Anim]), (in place of polysemous instrumental) to denote a less typical or indirect instrument. The postposition pagalba is often used with the governed word denoting abstract things ([Abstr]) to express the adverbial modifier of manner. The more inanimate (concrete or abstract) thing is (may be) perceived as an adverbial modifier rather than an object, the more commonly it is expressed by means of expression of adverbial modifiers – in the case concerned by means of synsemantic pagalba or otherwise: INSTR > PAGALBA (rašo laišką [KUO?/*KAIP?] rašikliu / *rašiklio pagalba > transportavo [KUO? / KAIP?] specialiu vilkiku / specialaus vilkiko pagalba > privertė judėti [*KUO? / KAIP?] *restauruotu dujų generatoriumi / restauruoto dujų generatoriaus pagalba). It correlates with hierarchical differences governed word > modifier and object > adverbial modifier (cf. mojavo skarele / *skarelės pagalba > užėmė vedlio padėtį *tuščiomis dėžėmis / tuščių skardinių dėžių pagalba). The function of an instrument and an adverbial modifier is not typical of animate things: the postposition pagalba is little likely with them. The choice of constructions with pagalba can be explained by the principles of language economy and clarity: a tendency to express oneself as briefly and clearly as possible, i.e. in a reduced manner. Based on the graded concept of grammaticalization and the cross-classification of grammaticalization parameters (German Kreuzklassifikation) proposed by Christian Lehmann (2002), there is a reason to speak about the postposition pagalba shifting towards grammaticalization in the contemporary Lithuanian language. Įteikta 2016 m. kovo 15 d. LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5., LT-10308 Vilnius, Lietuva [email protected] Straipsniai / Articles 39