Sąvokos „sąjūdis“ įsišaknijimas lietuvių kalboje

VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA Institut litevského jazyka Oblasti vědeckého výzkumu: morfosyntax, sémantika, typologie, gramatické hierarchie, sekundární predikáty. ZAKOTVENÍ POJMU sąjūdis V LITEVŠTINĚ Ustavení pojmu sąjūdis v litevštině ANOTACE Cílem této studie je prozkoumat zaktualizování a šíření pojmu sąjūdis v současné litevštině. Pomocí Korpusu textů současné litevštiny sestaveného Centrem počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velkého v Kaunasu bylo zjištěno, že se v litevštině užívá 28 slov vytvořených přímo od podstatného jména sąjūdis nebo od jeho odvozenin: 14 podstatných jmen, 12 přídavných jmen, jedno sloveso a jedno příslovce. Článek tato slova rozebírá z hlediska jejich tvoření, uvádí jejich významy a formy, frekvenci užití a zdroje. Pro srovnání jsou uvedeny příklady nalezené prostřednictvím internetového vyhledávače Google. KLÍČOVÁ SLOVA: odvozeniny slova sąjūdis, sufixální deriváty, prefixální deriváty, složená slova, stupeň produktivity. ANOTACE Cílem této studie je analyzovat rostoucí význam pojmu sąjūdis a jeho šíření v současné litevštině. Na základě Korpusu současné litevštiny, který vytvořilo Centrum počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velikého v Kaunasu, bylo zjištěno, že se v litevštině užívá 28 slov utvořených přímo od podstatného jména sąjūdis nebo od jeho odvozenin: 14 podstatných jmen, 12 přídavných jmen, jedno sloveso a jedno příslovce. Tato slova jsou v článku pojednána z hlediska slovotvorby a jsou uvedeny jejich významy, tvary, četnost užití a zdroje. Pro srovnání jsou předloženy příklady nalezené pomocí internetového vyhledávače Google. KLÍČOVÁ SLOVA: odvozeniny slova sąjūdis, sufixální deriváty, prefixální deriváty, složená slova, slovotvorná úroveň. 144 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Sąvokos sąjūdis įsisąkinijimas lietuvių kalboje 1. ÚVOD „Jazyk, dokud je živý a slouží jako hlavní prostředek komunikace mezi členy společnosti, se postupně neustále mění. Tyto změny zpočátku zasahují jen velmi nepatrnou část celého jazyka a projevují se zánikem, změnou nebo vznikem jednotlivých prvků. Ze všech jazykových změn je nejrychlejší a nejsnáze pozorovatelný vznik nových slov“ (Urbutis 1978: 27). Hlavní příčinou vzniku nových slov jsou nové jevy, nové hodnoty a změny kultury i světa. Jedním z takových významných jevů bylo Litevské hnutí za přestavbu Sąjūdis. Dne 3. června 1988, během akce v sále Litevské akademie věd, na níž se projednával návrh ústavy Litevské SSR, byl vznesen návrh na vytvoření iniciativní skupiny Litevského hnutí za přestavbu Sąjūdis. Zanedlouho se Sąjūdis, který měl širokou podporu a oporu ve všech společenských vrstvách, stal skutečnou politickou silou. Ve dnech 22.–23. října 1988 se ve Vilniusu konal ustavující sjezd Litevského hnutí za přestavbu Sąjūdis, který Sąjūdis ustavil jako společenské hnutí. Dne 23. srpna 1989, při připomínce 50. výročí paktu Molotov–Ribbentrop, vyzval litevský Sąjūdis spolu s Estonskou a Lotyšskou lidovou frontou obyvatele okupovaných pobaltských států k akci Baltský řetěz; během ní se dva miliony lidí požadujících nezávislost spojily v nepřerušený řetěz od Vilniusu až po Tallinn. Tato akce ukázala, že o nezávislost tří pobaltských států neusilují pouze národní hnutí, ale i samotné národy. Dne 11. března 1990 Litevské hnutí za přestavbu Sąjūdis využilo formální demokracie SSR, otevřenosti a demokratizace vyhlášených v rámci přestavby a dokázalo pokojně obnovit nezávislost Litvy1. Od té doby se v litevštině začalo široce užívat slovo sąjūdis. V Korpusu současné litevštiny (dále jen DLKT)2, který sestavuje Centrum počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velikého v Kaunasu, je uvedeno 9084 dokladů různých tvarů slova sąjūdis. Cílem této studie3 je prozkoumat zakořenění pojmu sąjūdis v litevštině, prozkoumat slovotvorné hnízdo slova sąjūdis a určit, jakými slovotvornými prostředky 1 Podrobněji viz genocid.lt/UserFiles/File/Atmintinos_datos/2013/201306_sajudis.pdf. 2 Dostupné online: http://donelaitis.vdu.lt [navštíveno 2018 01–2018 05]. 3 Toto téma je zkoumáno v rámci dlouhodobého programu skupiny sémantické a ekonomické lingvistiky Centra výzkumu spisovného jazyka při Ústavu litevského jazyka, a to v rámci výzkumu ideologického narativu moderní identity. Cílem programu je provádět výzkum lexikálních a sémantických změn a jejich příčin, jakož i strukturálních změn, aby bylo možné zjistit, které jazykové změny jsou důležité pro ideologický narativ moderní identity, a sestavit korpus publicistických textů a novou databázi slovní zásoby moderní identity. Straipsniai / Articles 145 V E S L A V A Č I Ž I K - P R O K A Š E V A nejčastěji se používají při tvoření nových slov, které tvary se užívají nejvíce, jak často a v jakých zdrojích se používají4. Po popisu nalezených případů se stanoví významová pole slov se základem sąjūd-. Cílem je tak přispět k výzkumu současného stavu a tendencí v tvoření neologismů. Při zkoumání těchto slov budou uplatněny popisná analytická a zpětně analytická metoda, jakož i slovotvorná a sémantická analýza. Metodou zobecnění bude určeno zakořenění pojmu sąjūdis v litevském jazyce a pro statistické shrnutí budou výsledky výzkumu uvedeny v tabulce a diagramech. Článek se opírá především o příklady z DLKT. Pokud se slovo v DLKT vyskytuje pouze jednou, jsou pro srovnání uvedeny příklady nalezené pomocí internetového vyhledávače Google. Celkem bylo shromážděno 441 příkladů: 380 příkladů z DLKT (z beletrie, odborné a administrativní literatury a publicistických zdrojů) a 61 příkladů z internetu. 2. SLOVOTVORNÉ TYPY SLOVA SĄJŪDIS Změny související se slovotvornými typy nejlépe odrážejí proměny celého slovotvorného systému. Ačkoli se slovotvorné prostředky téměř nemění, dochází k určitému vývoji produktivity slovotvorných typů, který poskytuje jazykovědcům cenné informace o obecných zákonitostech jazykového vývoje. V poslední době je věnována větší pozornost konkrétním oblastem slovotvorby. Saulius Ambrazas zkoumal vývoj tvoření podstatných jmen (Ambrazas 1993, 2000). Giedrius Subčius zkoumal neologismy v Velkém polsko-litevském slovníku Simona Daukantase (Subčius 1993). Stasys Ke nys se zaměřil na tvoření termínů a v knize Tvoření slov spisovné litevštiny (1999) podává systematický synchronní obraz slovotvorby. Jolanta Vaskelienė se podrobně věnuje slovotvorným synonymům (Vaskelienė 2000, 2002, 2004; Vaskelienė, Kvašytė 2006; Vaskelienė, Kūčinskienė 2012). Jūdita Džežulskienė (2001) se zabývá mobilními podstatnými jmény. Tvoření potenciálních a okazionálních útvarů pojednala Jurgita Mikelionienė (2002) a Gražina Akelaitienė (1996) popsala morfologické střídání samohlásek při tvoření slov. Jurgita Girčienė zkoumá ekvivalenty nových výpůjček a neologismy (Girčienė 2005, 2006, 2008, 2011, 2013). Neologismy zkoumá také Dava Murmulaitė (2014, 2016a, b) a Databáze neologismů litevského jazyka (přístup na internetu: 4 Upřímně děkuji recenzentům za velmi cenné připomínky, zejména recenzentce, která mi poradila v otázkách slovotvorby. 5 Vyhledávaly se různé pády a tvary slov. 146 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Sąvokos sąjūdis išsakinėjimas lietuvių kalboje http://naujazodziai.lk.lt) sudaryta Rita Miliūnaitė (2014, 2015). Naujųjų skolinių veiksmažodžių morfologija domėjosi Jurgis Pakerys (2013). Podstatné jméno sąjūdis není jednoduché slovo, nýbrž odvozenina, přesněji řečeno odvozenina s koncovkou -is, vytvořená z předponového slovesa sujunti nebo sujudėti. Ve Slovníku litevského jazyka v elektronické verzi (dále LKŽ) jsou uvedeny tři významy slova sąjūdis: 1. společenské vzrušení, hnutí: Sąjūdis je kolektivní hnutí; 2. otřes, rozruch, zmatek: Nastalo takové pozdvižení, že všichni vyběhli ven; 3. pohyb: První pohyb ledu (Ulydas, hlavní redaktor, 1981: 17t). Ve Slovníku současné litevštiny (dále DLKŽ) jsou uvedeny pouze dva významy slova sąjūdis: 1. organizované společenské hnutí: Národní (národnostní) hnutí; 2. rozruch, otřes: V celé vesnici je největší rozruch (Keinys, hlavní redaktor, 2000: 670t). Toto slovo nejen změnilo dějiny celé Litvy, ale také obohatilo litevštinu o nová slova6. V tomto článku jsou nejprve zkoumaná slova rozdělena podle způsobu tvoření7. Nejprve jsou pojednány příponové odvozeniny8, poté předponové odvozeniny, 6 „Roli slovotvorby lze vymezit jako nejdůležitější způsob rozšiřování slovní zásoby, jímž vznikají nová slova ze stávajících, přičemž se samostatně mění jejich morfologická struktura“ (Urbutis 1978: 29). 7 Článek se drží klasifikace slovotvorných způsobů uvedené v Gramatice litevského jazyka a v Gramatice současné litevštiny – rozlišují se pouze příponové, předponové a koncovkové odvozeniny a kompozita. Někteří lingvisté, například Vincas Urbutis a Stasys Keinys, kromě uvedených čtyř způsobů tvoření, které nazývají „základními“, „čistými“, uvádějí také dvojici vedlejších smíšených způsobů, totiž předponově-příponové tvoření a skládání s příponou. „O smíšený způsob tvoření jde tehdy, když se při tvoření slova současně uplatňují dva různé slovotvorné způsoby. K prefixaci-sufixaci patří předponové a příponové odvozeniny, vedle nichž nejsou odpovídající odvozeniny pouze s předponou nebo pouze s příponou“ (Urbutis 1978: 289). Je sporné, zda je účelné rozlišovat smíšený způsob tvoření, zejména pokud jsou mezi uváděnými příklady předponově-příponového tvoření takové, vedle nichž se široce užívají pouze odpovídající příponové odvozeniny (např. povestuvinis a vestuvinis – Google uvádí pro oba výrazy 4800, respektive 23900 výskytů ve všech prodejích), a jak sami lingvisté tvrdí, role těchto slovotvorných způsobů při tvoření slov v litevštině je zcela nepatrná (viz Urbutis 1978: 290; Keinys 1999: 23). Část slov popsaných v článku má předponu i příponu, nebo má příponu a je složeninou. To by mohlo vést k domněnce, že jde o útvary vytvořené smíšeným způsobem, avšak velmi široké užívání odpovídající podoby obsahující pouze příponu ukazuje, že jde o příponovou odvozeninu či složeninu, přičemž daná složenina je pouze vyššího slovotvorného stupně (o slovotvorném stupni viz poznámku 10). 8 „Odvozenina je útvar vytvořený afixálním formantem z jednoho základového slova. Její druh určuje povaha afixu. Přípona je hlavní slovotvorný prostředek, koncovka vedlejší. Formant předponových odvozenin tvoří buď samotná předpona, nebo předpona spolu se specifickou koncovkou, která je v takovém případě vedlejším slovotvorným prostředkem. Protože předpony svým původem souvisejí s předložkami, někdy se stále uplatňuje klasifikace útvarů zavedená v tradiční historické slovotvorbě, podle níž se slova tvořená předponami řadí mezi kompozita“ (Morkūnas, ed., 2008: 590). Například Aldona Paulauskienė se domnívá, že pojem kompozita by se měl rozšířit a předponová podstatná jména zahrnout mezi kompozita (Paulauskienė 1994: 49, 88). Straipsniai / Articles 147 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA poté složená slova9 (toto členění se ustálilo v litevské lingvistice, viz Ulvydas, hlavní red., 1965: 253n.; Urbutis 1978: 283n.; Paulauskienė 1994: 48n.; Ambrazas, red., 1996: 86; Keinys 1999: 22n.; Ružė 2008: 12n.; Morkūnas, sest., 2008: 121) a nakonec slova, která z určitých důvodů nebylo možné zařadit do konkrétní slovotvorné skupiny. Slova v každé skupině jsou popisována v abecedním pořadí; u každého je uveden význam, stupeň slovotvorby10, slovotvorný formant, kterým bylo slovo utvořeno, podoby používané v litevštině a zdroje, v nichž byly doloženy. 2.1. Odvozeniny se sufixy Příklady nalezené v DLKT ukazují, že od slova sąjudis bylo utvořeno nejvíce sufixálních odvozenin – 9 slov; 6 z nich jsou útvary třetího stupně a 3 čtvrtého stupně11. sąjūdis12 – útvar třetího stupně, odvozenina se sufixem -ėlis, utvořená od podstatného jména sąjūdis. V DLKT je doloženo 3krát: tvar nom. pl. mužského rodu 2krát, genitiv 1krát. Odvozeniny se sufixem -ėlis označují tutéž věc jako základové slovo, obvykle však jiného rozměru (nejčastěji menšího), nebo alespoň takto vyjádřenou, aby bylo patrné hodnocení dané věci a emoce s ní spojené (Ambrazas, red., 1996: 87), např.: 9 „Kompozitum je útvar, který je formálně i sémanticky motivován dvěma samostatnými slovy. Slovotvorným formantem je zde formální spojení dvou slov v jedno a slovotvorným základem jsou dva komponenty, jimiž jsou slovní kmeny, celá slova nebo tvary slovní flexe. Kompozita náležející k jednomu slovnímu druhu lze dále členit podle toho, ke kterým slovním druhům náležejí základová slova jednotlivých komponentů“ (Morkūnas, sest., 2008: 148n.). 10 V. Urbutis navrhuje při popisu odvozenin používat termíny odvozeniny prvního, druhého nebo třetího stupně, které by vyjadřovaly, kolik slovotvorných stupňů slovo zahrnuje (viz Urbutis 1978: 89n.). Srov. s termíny primární, sekundární (atd.) sufix, které navrhuje Adelė Valekienė: „V jednom slově může být nejen jedna, ale dvě nebo více derivačních přípon, nejsou však na stejné úrovni. Při tvoření slova se vždy přidává pouze jedna přípona. Je-li slovo utvořeno z nederivovaného slova, přípona připojená ke kořeni se nazývá primární. Je-li slovo utvořeno z odvozeniny, která již jednu příponu má, připojí se nová přípona za primární a nazývá se sekundární příponou atd.“ (Valekienė 1998: 301). Dále srov. pojem téhož (nikoli jednoho) slovotvorného kroku, který používá A. Paulauskienė (viz Paulauskienė 1994: 49), a návrh S. Keinys uvádět počet slovotvorných stupňů (viz Keinys 1999: 31, 106). V článku se používají termíny navržené V. Urbutisem, protože přesněji vyjadřují průběh slovotvorby slova a jedním termínem lze označit stupeň různých slovotvorných způsobů. 11 Je třeba připomenout, že samotné slovo sąjūdis je útvarem druhého stupně. 12 V textu jsou heslová slova (podstatná a přídavná jména) uváděna v neutrální podobě – nom. sg. mužského rodu (výjimkou je slovo desjudizacija, které je podstatným jménem ženského rodu a jinak je uvést nelze). 148 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Sąvokos sąjūdis išsakinėjimas lietuvių kalboje 1) Jie tik jaučia sąžinės įpareigojimą, arba visuomeninės sąmonės bėldimas, ar- ba tautinės atsakomybės šūkį, kartais lyg dangus belsą: eik, dark, judink. Tokie randą panašiai jaučiančių, galvojančių, nerimstančių, buriasi į sąjū-dėlius ir imasi darbo: keičia gyvenimą – skaidrina, tobulina, kelia, kuria naują atmosferą. DLKT 2) Z historického hlediska se ateitininkai zformovali jako hnutí a stali se organizací. Hnutíčka existovala, někdy výrazněji, někdy méně, i během vývoje organizace. DLKT Všechny příklady jsou čerpány z jediného publicistického zdroje – z knihy Gediminase Mikėlaītise „Dále v čase, hlouběji do hlubin... v textech a vzpomínkách kněze Stasyse Yly“. Protože kněz S. Yla žil ještě před vznikem Sąjūdisu, nelze slovo použité ve zdroji spojovat s Litevským hnutím za přestavbu. Tuto myšlenku potvrzují i příklady podstatného jména sąjūdis nalezené na internetových stránkách: 3) Hlavní překážkou toho byla a stále je naše štěpení na spolky, spolky malé, na hnutí a hnutíčka. (http://www.draugas.org/archive/1964_reg/1964-09-25-DRAUGAS.pdf) 4) – Nyní se, troufám si tvrdit, děje bez zlého úmyslu. Souvisí to s určitými regionálními hnutíčky a tendencemi v Evropě, které jsou vymezeny úmluvou o ochraně národnostních menšin. Z historie je však zřejmé, že cílem bylo rozparcelovat Litvu, a tím to končí. (https://kultura.lrytas.lt/literatura/2008/04/18/news/lyt-as-lt-paskaita-2-istorikas-a-bumblauskas-kas-kaip-ir-kodel-manipuliuoja-zemaitijos-istorija--590820). sąjūdis – slovotvorný útvar třetího stupně, odvozenina příponou -ietis vytvořená z podstatného jména sąjis. V DLKT se vyskytuje 32krát: 3krát v ženském rodě, jednotném čísle, nominativu; mužský rod, jednotné číslo, nominativ – 2krát; genitiv – 1krát; mužský rod, množné číslo, nominativ – 10krát; akuzativ – 8krát; dativ – 2krát; genitiv a instrumentál – každý 3krát. Z příkladů nalezených v DLKT se 29 vyskytuje v publicistických zdrojích, 2 v beletristických zdrojích a 1 v administrativním zdroji. Tyto odvozeniny označují příslušnost osob k nějakému seskupení lidí na základě ideologie či činnosti (viz Ambrazas, red., 1996: 140): 5) Delegáti ustavujícího sjezdu zastupovali 180 tisíc lidí. Tehdy členy hnutí se označovalo nejméně milion obyvatel Litvy. DLKT 6) V pondělí iniciativu členové hnutí představili prezidentu V. Adamkusovi. DLKT V jednom případě je toto podstatné jméno užito v jiném významu – jako označení sebevyjádření: Straipsniai / Articles 149 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA 7) Kulturní samizdat „Sąjūdiečiai“ usiluje o to, aby se soudů účastnili zástupci veřejnosti – přísedící. DKT DKG uvádí, že odvozeniny označující příslušnost osob k nějakému společenství lidí na základě ideologie nebo činnosti jsou obvykle názvy členů, zatímco obvyklým významem slov utvořených touto příponou jsou označení osob podle názvů jejich rodných měst, městeček a vesnic (viz Ambrazas, red., 1996: 139 a násl.). sąjūdietiškas – útvar čtvrtého stupně, odvozenina s příponou -iškas utvořená od podstatného jména sąjūdis. V DKT je toto přídavné jméno použito 8krát: forma ženského rodu jednotného čísla v nominativu 3krát, v genitivu 1krát, forma mužského rodu jednotného čísla v nominativu 1krát, v akuzativu 2krát a forma mužského rodu množného čísla v instrumentálu 1krát. Pět příkladů bylo nalezeno v publicistických zdrojích, dva ve zdrojích odborné literatury a jeden ve zdroji administrativní literatury. Toto přídavné jméno je užito ve dvou významech: • v přeneseném významu podobnosti, který vyjadřuje nikoli „jako co“, nýbrž „jako čí, čeho“ (viz Ambrazas, red., 1996: 207): 8) Žádné „podvedené voliče“ se Vlasteneckému svazu nepodařilo získat. Ledaže část hlasů byla „získána zpět“ od jiných, sąjūdietiška terminologií, od „slušných“ stran, když se opřeli o argument dvoustranického systému, že „hlasy se nesmějí tříštit“. DKT • označuje podstatnou vlastnost věci, když věc pojmenovaná základovým slovem tvoří podstatu či základ věci vyjádřené určovaným slovem (viz Ambrazas, red., 1996: 207): 9) Tehdy to byla jen teorie, neboť veškerý tisk byl zcela ideologický, sąjūdietiška. Svou misi jsme chápali tak, že máme napsat něco důležitého a významného pro dějiny Litvy. DKT DKG uvádí, že „nejcharakterističtějším produktivním významem substantivního adjektiva s příponou -iškas, -a je podobnost s věcí pojmenovanou základovým slovem“ (Ambrazas, red., 1996: 207). Nalezená přídavná jména sąjūdietiškas takový význam nemají. sąjūdininkas – útvar třetího stupně, odvozenina s příponou -ininkas utvořená od podstatného jména sąjūdis. V DKT je toto podstatné jméno použito celkem 234krát. Nalezeny byly pouze 4 podstatné názvy ženského rodu: forma jednotného čísla v nominativu je užita 3krát, instrumentálová forma 1krát. Formy mužského rodu jsou mnohem rozšířenější. Jednotné číslo se užívá mnohem méně často než množné. Toto podstatné jméno se užívá ve všech pádech (kromě lokálu): forma jednotného čísla v nominativu je použita 28krát, genitivu 6krát, dativu 2krát, akuzativu 5krát a instrumentálu 2krát. Forma množného čísla v nominativu je použita 78krát, genitivu 73krát, dativu 13krát, akuzativu 17krát a instrumentálu 6krát. 210 příkladů bylo nalezeno v publicistických zdrojích, 150 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Sąvokos sąjūdis įsišaknijimas lietuvių kalboje 18 – v beletristických pramenech, 5 příkladů bylo nalezeno v administrativní literatuře, jeden – v prameni nebeletristické literatury. Tato odvozená slova označují pojmenování osoby (osob) podle osoby (nebo skupiny osob), jejímž přívržencem a následovníkem je osoba, která dané odvozené slovo vyslovila (viz Ambrazas, ed., 1996: 114). Podstatným jménem sąjūdininkas se označuje osoba, která je členem, přívržencem nebo následovníkem Sąjūdisu: 10) Je zřejmé pouze to, že dnešní litevský stát neřídí jeho občané, tím méně sąjūdininkai. Když píšu „řídí“, mám na mysli nikoli přítomnost konkrétních lidí u moci, nýbrž to, co skutečně určuje charakter a směr života země a jejího vývoje. DLT 11) Pipinė se dozvídá, že Sąjūdis už má své lidi v Nejvyšší radě, že vydává noviny a objevuje se na televizních obrazovkách. Když bylo po přednášce sąjūdininkui předáno psaní, srdce Jona Pipiného sevřela bolest. DLT Podstatné jméno sąjūdininkas má často přívlastek a jeho význam se tím konkretizuje, např.: Kauno / Klaipėdos sąjūdininkai, pirmieji / žymiausieji / tikrieji sąjūdininkai, eiliniai / atkaklūs / nuoseklūs sąjūdininkai, Universiteto sąjūdininkai, jaunieji / seni sąjūdininkai, šiandieniniai / buvę sąjūdininkai. Stejně jako podstatné jméno sąjūdietis se i taková odvozená slova považují za neologismy (viz Ambrazas, ed., 1996: 114). sąjūdininkiškas – útvar čtvrtého stupně, odvozenina s příponou -iškas vytvořená z podstatného jména sąjūdininkas. V DKT je toto přídavné jméno použito pouze jednou. V publicistickém prameni se vyskytuje ve tvaru genitivu množného čísla a má význam „typický, obvyklý, připisovaný věci označené základovým slovem, související s touto věcí“ (Ambrazas, ed., 1996: 207): 12) Během měsíce se při řešení zahraničněpolitických záležitostí téměř nic neudělalo. Sąjūdininkiški prohlášení na Východě či Západě ani péče o korespondenty nemohou zastoupit zástupce zahraniční politiky. DLT Na internetových stránkách lze najít více příkladů s tímto přídavným jménem, např.: 13) Mnozí doufali, že přišel proto, aby to všechno změnil. K tomu se odhodlat – k tomu je opravdu zapotřebí „sąjūdininkiško“ odhodlání, schopnosti přiznat chyby a stanovit jasné cíle. (https://cyvas.wordpress.com/2009/06/08/neistarti-zodziai-didele-svente) 14) Vzpomínám si, že v sále byl Darius Kuolys, tehdy byl jedním ze spoluautorů či redaktorů literárního almanachu „Sietynas“, sąjūdininkiško. (https://www.facebook.com/marijampolesmuziejus.lt/posts/1224063731004328) sąjūdinis – útvar třetího stupně, odvozenina s příponou -inis vytvořená z podstatného jména sąjūdis. V DKT je toto přídavné jméno použito 42krát: ženský rod, jednotné číslo. Straipsniai / Articles 151 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA tvar v. – 7krát, tvar n. – 1krát, tvar g. – 6krát, tvar vt. – 1krát, tvar mot. g. dgs. v. – 8krát, tvar vyr. g. vns. v. – 4krát, k. 10krát, g. – 2krát, vt. – 1krát, tvary vyr. g. dgs. k. a g. – každý jednou. 10 příkladů bylo nalezeno v publicistických pramenech, po jednom v pramenech krásné a odborné literatury. U přídavného jména sąjūdinis užitého v DLKT lze rozlišit několik významů: „podaný, provedený, nabytý, získaný, vzniklý způsobem vyjádřeným základovým slovem“ (Ambrazas, red., 1996: 12): 15) Lze snad v díle vystopovat nějaké stopy dobového ducha: před-sąjūdisové napětí apod.? Sotva. V těchto zemích lze najít několik až několik desítek parlamentních i mimoparlamentních skupin, které odvozují svůj původ od struktur sąjūdžio. DLKT „náležející předmětu označenému základovým slovem, související s tímto předmětem (osobou, kolektivem, jevem, oblastí apod.)“ (Ambrazas, red., 1996: 211): 16) Konzervativci hodlají po prvním kole voleb, s ohledem na situaci, podpořit i další lidi spojované podle jejich slov se sąjūdžiem. DLKT „existující, odehrávající se, probíhající v době vyjádřené základovým slovem, opakující se, prováděný v časových úsecích vyjádřených základovým slovem“ (Ambrazas, red., 1996: 212): 17) Estetika V. Daunise, zaměřená na soulad tvůrcovy morálnosti a harmonie tvorby, měla velký vliv v době vzepětí sąjūdisu a v prvních letech nezávislosti. DLKT „mající výjimečnou vlastnost tvořenou předmětem označeným základovým slovem“ (Ambrazas, red., 1996: 212): 18) Kdo ještě bude psát, podepisovat se, kdo z nich se vůbec ještě odváží věnovat nějaké, řekněme, činnosti ve stylu sąjūdisu? DLKT „určený, vhodný pro předmět vyjádřený základovým slovem“ (Ambrazas, red., 1996: 211): 19) Celonárodní euforii stále podněcovaly rozmnožované letáky „Zpráv Sąjūdisu“, zmíněné „Obrození“ a téměř v každém okrese vedle obvyklých místních novin vznikající alternativní, sąjūdiské noviny – až po Baltskou cestu, která přilákala miliony a byla svého druhu společným shromážděním Sąjūdisu; když se živý řetěz rozptýlil, začaly vznikat strany a straničky. DLKT sąjūditas – útvar třetího stupně, odvozenina přípony -istas utvořená od podstatného jména sąjūdis. V DLKT se vyskytuje třikrát v mužském rodě, množném čísle, nominativu. Po jednom příkladu bylo nalezeno v publicistickém prameni, prameni krásné literatury a 152 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Sąvokos sąjūdis įsisąkinijimas lietuvių kalboje v administrativní literatuře. Slova s příponou –istas obvykle označují stoupence, následovníky politického či společenského směru (viz Ambrazas, red., 1996: 123): 20) Protože Dočys na dokument nepřipsal označení „tajné“, rozhodl se jako starý sąjūdis, důvěřující veřejnosti a přestavbě, seznámit s dokumentem veřejnost. (http://archyvas.lietuvosarasas.lt/docio-skitis-programinis-dokumentas) Význam slovotvorného typu může ovlivnit jednotlivé významy slov náležejících k danému slovotvornému typu. Pranas Skardžius upozornil na to, že proměnlivost významů slov závisí na jejich morfologickém seskupení. Píše: „například přípona –ala- má obecně vzato zcela neutrální význam – označuje především konkrétní výsledek děje, například: patiekalas, tepalas, verpalas. Na některých místech však tato přípona, když se dostala do slov s hanlivým či znevažujícím významem, sama také získala hanlivý význam, například giedalas, šnekalas atd. v některých žemaitských nářečích neznamenají prostý, nýbrž mizerný, špatný zpěv, nikoli neutrální význam, ale ubohou, opovrženíhodnou, špatnou řeč“ (Skardžius 1996: 574)¹³. Slova s příponou –istas mají také většinou neutrální význam a označují stoupence, následovníky filozofických, náboženských, vědeckých, uměleckých či politických a společenských směrů nebo osoby podle jejich sklonů, například humanistas, impresionistas, finalistas, humoristas (viz Ambrazas, red., 1996: 123), avšak vedle slov jako aferistas, teroristas získává slovo sąjūdis někdy hanlivý a znevažující význam, např.: 21) – Zde je několik zajímavých čísel, – Ur. rozprostřel několik popsaných listů, – která názorně dosvědčí, jak sąjūdiai rekordně rychle upadly a zničily náš průmysl a zemědělství. DKT 22) Dříve byl jeden komunista, druhý komsomolec a další – sąjūdis. Právě sąjūdisy nám říkali a vyhnanci nám nadávali ještě horšími přezdívkami, někteří jim říkali bandité. (http://kauno.diena.lt/naujienos/klaipeda/miesto-pulsas/v-lupeika-esu-vienas-vilkas-81736) 23) Ano, přiznávám se. Kdysi jsem také byl sąjūdis. Sąjūdis, jak se tehdy říkalo. (http://kauno.diena.lt/naujienos/nuomones/nuomones/sajudis-lietuva-istorija-564617) Mezi slovy sąjūdetis, sąjūdininkas a sąjūdis není zjevný sémantický rozdíl. Pouze slovo sąjūdis má někdy hanlivý význam. sąjūdiškai – útvar čtvrtého stupně, příslovce utvořené příponou -ai od přídavného jména sąjūdiškas. V DKT se toto příslovce jednou vyskytlo v krásné literatuře 13 Dar plg. Girčienė 2003: 24. Straipsniai / Articles 153 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA v literárním prameni. Příslovci způsobu se vymezuje způsob, jakým děj probíhá nebo je vykonáván (srov. Ulvydas, hlavní red., 1971: 431; Ambrazas, red., 1996: 422): 24) – A co řekneš? Vždyť romány nepíšeš a noviny nečteš. – Neprovokuj, pa-kaitė. Zvykli si lhát, – vmísila se švagrová. Jonas Pipinė zahájil přednášku hnutím způsobem. Jak všichni toužili po svobodě, jak se rozžehával paprsek naděje, jak v parku Vingis seděl tisícihlavý dav blízko vůdců národa, kteří se obrátili k lidu… DKT Ačkoli je příslovce sąjūdiškai v DKT použito pouze jednou, v současné litevštině se užívá. Dokládají to příklady z internetových stránek: 25) A zcela jasně, „sąjūdiškai“ říká ten: všechny práce pro nás udělám, budu se živit chlebem a vodou, nedostanu žádnou odměnu, ale budu vám pracovat, dobří lidé! Nic víc nepotřebuji! (http://burgis.lt/„visi-i-rinkimus“) 26) Na tom není nic špatného – takové jsou zvyky. Vždyť nezáleží na tom, které straně sportovec fandí (nejlépe žádné), souhlasíme, že jeho příjmení napíšeme na první stránce i bez koncovek, jen když získá medaile. A je dobře, že tomu tak je. Ještě trochu sportu a smíříme se, pak bude národ „sąjūdiškai“ jednotný. Zná někdo lepší způsob, jak sjednotit národ? (https://www.delfi.lt/news/ringas/politics/evreikis-nevisai-sportiski-pamastymai-olimpiaid-pabaigus.d?id=5934871). sąjūdiškas je derivát třetího stupně, odvozenina příponou -iškas utvořená od podstatného jména sąjūdis. V DKT je toto přídavné jméno použito šestkrát: jednou v ženském rodě, jednotném čísle, nominativu a akuzativu, jednou v lokálu množného čísla, jednou v mužském rodě, jednotném čísle, genitivu a jednou v genitivu množného čísla a v neutrální podobě. Všechny příklady byly nalezeny v publicistických pramenech. Přídavné jméno sąjūdiškas je v DKT použito v různých významech: • v přeneseném významu podobnosti, tj. jako označení nikoli „jaký kdo/co je“, nýbrž „jaký něčí/čeho je“ (Ambrazas, red., 1996: 207): 27) Urbšys byl velmi vděčný člověk jak v životě, tak v politice, takže jeho tato pozměňovací návrh je zcela pochopitelná v souvislosti s sąjūdiškos, poněkud horkokrevného ducha, který se žene vpřed (smích). DKT • „typický, obvyklý, připisovaný věci označené základovým slovem, související s touto věcí“ (Ambrazas, red., 1996: 207): 28) Pozorně naslouchal, přátelsky komunikoval, byl tolerantní k radikálním sąjū-džiams jejich příznivcům, projevoval solidaritu a porozumění. DKT • jako označení podstatných vlastností věci, tj. vyjadřující, „že věc označená základovým slovem tvoří podstatu věci vyjádřené určovaným slovem,“ 154 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Sąvokos sąjūdis įsisąkinėjimas lietuvių kalboje základ. Tento význam úzce souvisí s významem charakteristického rysu“ (Ambrazas, red., 1996: 207): 29) Tehdy byl předsedou Svazu umělců. Musel jsem se účastnit různých sąjū-džiose akcí. Spisovatelé mě navrhli na prezidenta asociace. DKT 2.2. Prefixální deriváty Od slova sąjūdis bylo vytvořeno 7 prefixálních derivátů, z nichž 1 je útvar třetího stupně, 5 jsou útvary čtvrtého stupně a 1 je útvar pátého stupně. V současné litevštině se používají nejen litevské předpony, ale také mnoho mezinárodních. DKG uvádí, že „mezinárodních předpon je poměrně mnoho, avšak většina z nich se vyskytuje jen v některém jednotlivém slově převzatém odjinud a v litevštině se nepoužívá k vytváření nových podstatných jmen“ (Ambrazas, red., 1996: 149). S tím však nesouhlasí skutečnost, že téměř polovina ze 7 nalezených prefixálních derivátů je utvořena pomocí mezinárodních předpon14. antisąjūdinis – útvar čtvrtého stupně, derivát s předponou anti- utvořený z přídavného jména sąjūdinis15. Předpona anti- vyjadřuje protiklad, odpor vůči něčemu, postoj proti něčemu; tato předpona odpovídá litevským předponám prieš, priešais (viz Kinderys, odp. red., 2001: 51). Přídavné jméno antisąjūdinis se v DKT vyskytuje dvakrát: jednou ve tvaru ženského rodu, jednotného čísla, genitivu a jednou ve tvaru mužského rodu, jednotného čísla, nominativu. Příklady byly nalezeny v publicistických pramenech. Tato přídavná jména označují rozlišující znak popisovaného jevu (viz Ulvydas, hlavní red., 1965: 571), např.: 30) Stranický zájem mít své boháče přiměl LDDP nejen k tomu, aby se vzdala mnoha předvolebních závazků, ale také aby samotnou stranu přeměnila ve společenství „rudých liberálů“. Pravda, antisąjūdinis její charakter a tradice komunistické disciplíny stranu stále udržují vcelku, dokonce i v parlamentním poslaneckém klubu... DKT ¹⁴ Kritéria, podle nichž jsou některé mezinárodní předpony ve slovnících cizích slov považovány za předpony a jiné za první části složených slov, nejsou jasná. Například ve slovníku redigovaném Algimantasem Kinderisem je anti- považováno za předponu (viz Kinderys, odp. red., 2001: 51), zatímco ve slovníku sestaveném Valerijí Vaitkevičiūtėovou za komponent (je třeba rozumět: komponent složeného slova; viz Vaitkevičiūtė 2007: 86). V obou slovnících je de- považováno za předponu (viz Kinderys, odp. red., 2001: 145; Vaitkevičiūtė 2007: 216), zatímco post- je v obou slovnících považováno za první komponent složených slov (viz Kinderys, odp. red., 2001: 593; Vaitkevičiūtė 2007: 878). ¹⁵ Zpočátku se zdálo, že přídavné jméno antisąjūdinis je sufixálním derivátem podstatného jména antisąjūdis. Po ověření ve vyhledávači Google se však ukázalo, že přídavné jméno antisąjūdinis se používá mnohem častěji než podstatné jméno antisąjūdis. Proto se dospělo k závěru, že přídavné jméno antisąjūdinis je prefixálním derivátem přídavného jména sąjūdis. Straipsniai / Articles 155 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA 31) Není známo, zda socialisté pomohou LDP, je však jasné, že když LDP ztrácí svou „antisižūdinę“ podobu, její levicové členky budou mít kam odejít jako do obnovených starých domovů. DLKT Příklady tohoto přídavného jména lze najít na internetových stránkách: 32) Knygoje atskirai skiriami apžvelgiami Sovietų Sąjungos valdžios instituci- jų antsižūdiniai veiksmai. (gs.elaba.lt/object/elaba:217204/217204.pdf) 33) Cílem této práce je na základě archivních a publikovaných pramenů a odborné literatury analyzovat specifika taktiky, kterou v Litvě v období obrození uplatňovaly antsižūdinų síly. (gs.elaba.lt/object/elaba:217204/217204.pdf) antsižūdis – útvar třetího stupně, odvozený pomocí předpony anti- od podstatného jména sąjūdis. Jak již bylo zmíněno, předpona anti- vyjadřuje opak, protiklad vůči něčemu, postoj proti něčemu (viz Kinderys, ed., 2001: 51). Podstatné jméno antsižūdis bylo v publikovaných pramenech použito čtyřikrát: tvar mužského rodu jednotného čísla v nominativu třikrát, tvar množného čísla v genitivu jednou, např.: 34) Byly různé pokusy vytvořit jakési antsižūdžius, rozdělit a znejistit lidi. Několik takových pokusů ztroskotalo. Poslední z nich se pokusil založit „Fórum budoucnosti“. DLKT 35) – Tai to paties partijų formavimosi proceso tęsinys. Jeigu LKP perorganizuotų į LDDP kaip antsižūdis (kitokio skiriamojo bruožo nematau, nes tai daugelio atvejų yra labiau liberalistinė partija nei liberalai ir konservatyvūs nei konservatoriai), tai dabar, kada jos politinis potencialas yra išnaudotas konkrečios valdžios, jų likimas gali būti projektuojamas tiktai apibrėžtinu pavidalu. DLKT ikišūdis – útvar čtvrtého stupně, odvozený pomocí předpony iki- od přídavného jména sąjūdis. Ani LKG, ani DLKG nezmiňují přídavná jména odvozená pomocí předpony iki-. V LKG lze nalézt pouze tuto informaci: „V současné spisovné litevštině existuje několik přídavných jmen s předponami a příponami. Takové útvary se nejčastěji odvozují ze spojení předložek a podstatných jmen. Mají příponu -inis a různé předpony. Všechna předponově-příponová přídavná jména zachovávají význam vyplývající z obou složek (předpony a podstatného jména), vyčleňují označované věci z ostatních a označují druh věcí, podobně jako podstatná předponová přídavná jména druhé skupiny. Např.: bezmezná laskavost, předškolní věk, poválečná doba, předválečný život...“ (Ulvy das, hlavní red., 1965: 591). Takové odvozeniny nelze považovat za složená slova ani za odvozeniny vzniklé smíšeným způsobem tvoření. Složená slova se tvoří ze dvou kmenů samostatných slov (viz Ambrazas, ed., 1996: 228), zatímco předložka, jak je známo, 156 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Sąvokos sąjūdis išsakinėjimas lietuvių kalboje je „nesamostatná slovní druhová část, kterou tvoří neohebné výrazy pomáhající vyjadřovat syntaktické vazby a významové vztahy nepřímých pádů podstatného jména a zájmena k tvarům jiných plnovýznamových slov“ (tamtéž: 437). Proto se přídavná jména tohoto typu, jako ikisąjūdinis, posąjūdinis, priešsąjūdinis, považují za odvozeniny s předponou. V LKE lze najít 17 přídavných jmen odvozených předponou iki- a příponou -inis, která označují čas předcházející době nebo období uvedenému základovým slovem, např.: ikibrėžtinis, ikirevoliucinis, ikisventinis. Přídavné jméno ikisąjūdinis tedy také označuje dobu před Sąjūdisem nebo dobu předcházející Sąjūdisu. V DLKT se toto přídavné jméno vyskytuje šestkrát: jednou ve tvaru ženského rodu jednotného čísla lokálu, jednou v plurálu genitivu, po jednom výskytu v mužském rodě singuláru nominativu a instrumentálu a rovněž po jednom výskytu v plurálu genitivu a instrumentálu. Ze čtyř příkladů nalezených v DLKT pocházejí čtyři z publicistických zdrojů a dva ze zdrojů administrativní literatury: 36) J. Šemetaitė v odpovědi na poznámku J. Šoryho, že nyní, když se otevřely hranice, schengenský prostor ukládá povinnost pečovat o folklor a tradice ještě více než v před-sąjūdisovské době, ujišťuje, že „od té doby přetrvává myšlenka sounáležitosti pobaltských zemí“. DLKT 37) Mnoho bouřlivých setkání a diskusí se konalo v Svazu spisovatelů již v období před Sąjūdisem. DLKT nesąjūdietiškas – odvozenina pátého stupně, vytvořená předponou ne- z přídavného jména sąjūdietiškas. Jak uvádí LKG, „od každého přídavného jména lze vytvořit přídavné jméno s příponou a záporkou ne. Všechny tyto odvozeniny vyjadřují vlastnost opačnou k vlastnosti označené základovým slovem“ (Ulvydas, red., 1965: 589). Přídavné jméno nesąjūdietiškas se v DLKT vyskytuje pouze jednou, a to v publicistickém zdroji ve tvaru ženského rodu množného čísla vokativu: 38) V Nejvyšší radě byla založena Sjednocená frakce Sąjūdisu. Smysl tohoto kroku je jasný: ostatní frakce nejsou spojeny se Sąjūdisem, a začalo se na ně pohlížet jako na nepřátele. DLKT Na internetu byl nalezen rovněž pouze jeden příklad tohoto přídavného jména – ve tvaru mužského rodu jednotného čísla genitivu: 39) Omlouváme se občanům Běloruska za neúctu a nesąjūdietišką jednání odpovědných činitelů nejvyšších institucí Litvy. (http://www.voruta.lt/ lietuvos-sajudzio-vilniaus-skyriaus-valdybos-pareiskimas-del-baltarusijos-pilieciu-neleidimo-i-lietuva) posąjūdinis – odvozenina čtvrtého stupně, vytvořená předponou po- z přídavného jména sąjūdinis. LKG a DLK pojednávají o přídavných jménech vytvořených předponou po-, význam času však u těchto přídavných jmen nerozlišují (Ulvydas, red. Straipsniai / Articles 157 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA red., 1965: 58; Ambrazas, red., 1996: 225). Laiko reikšmė skiriama tik priešdėlinių po- vedinių daiktavardžių: „Kai kurie priešdėlio po- vediniai žymi laiką, arba einantį tuojau po pamatiniu žodžiu pasakyto laiko, arba už jį kiek ankstesnį“ (Ambrazas, red., 1996: 148). Kaip jau minėta, visi priešdėliniai priesaginiai būdvardžiai išaugo nuo abiejų sudaromųjų dalių (priesėdžio ir daiktavardžio) priklausomą reikšmę (Ulvidas, vyr. red., 1965: 591), todėl turi būti skiriama ir priešdėlio po- vedinių būdvardžių laiko reikšmė (plg. su LKŽe pateikiamais pavyzdžiais: pobaudžiamis, pocarinis, pogimdyminis, pomokinis). Vadina, būdvardis posąjudinis ir žymi laiką, kuris eina, vyksta po laiko, pasakyto pamatiniu žodžiu. DKT šis būdvardis pavartotas 10 kartų: mot. g. vns. v. forma – 2 kartus, įn. ir vt. formomis, dgs. v. ir g. formomis, vyr. g. vns. v., n. ir g. formomis ir dgs. k. forma – po vieną kartą. 8 pavyzdžiai rasti publicistikos šaltiniuose, 2 – grožinės literatūros šaltiniuose, pvz.: 40) Nežijeme už jen v postsovětské době, ale také v postsąjudin, porevoluční době. DKT 41) V tetování se prolínají různé ideové systémy, náboženské motivy nebrání světským banal­­itám, které se vyskytují vedle nich, a mnohé nápisy by bylo možné klasifikovat jako příznačné pro „počáteční“ a „postsąjudin“ dobu. DKT postsąjudinis – útvar čtvrtého stupně, prefixální derivát s předponou post-, vytvořený z přídavného jména sąjudinis. Jak již bylo uvedeno, předpona post- se ve slovotvorných slovnících mezinárodních slov považuje za první složku složených slov (Kinderys, odp. red., 2001: 593; Vaicekaitė 2007: 87). V souladu s kritériem jednotnosti je v tomto článku slovo postsąjudinis považováno za předponový derivát. Předpona post- znamená „nacházející se po něčem, následující, pozdější“ (srov. Kinderys, odp. red., 2001: 593). Odpovídala by jí litevská předpona po-. Nalezené příklady označují období následující po době vyjádřené základovým slovem. V DKT bylo toto přídavné jméno nalezeno pouze jednou, v publicistickém prameni bylo užito v mužském rodě, množném čísle, nominativu: 42) Aišku, Sąjūdis šiandien neturi jokio turinio, išskyrus trumpą, bet garbingą istoriją. Jo vardu veikia keleriari bei įvairūs postsąjudiniai reiškiniai, sąmoningai ar nesąmoningai gesęsi Sąjūdžio vardan, tuo jį tik nuvalkiojo ir diskreditavo. DKT Příklady tohoto přídavného jména lze nalézt na internetových stránkách: 43) Ano, zklamaný postsąjudinis, postrevoluční idealismus, který hrozí proměnit se i v pangerėlský virtocinizmus. (https://www.scribd.com/doc/50487029/Jurga-Ivanauskaite-Plačebas) 44) Postsąjudinis... Ale velmi výstižné, jsou to nejvýraznější znaky této slavnosti. Někdy se vynakládá veškeré úsilí, aby si jich člověk nevšiml a psal jinak. (https://www.gayline.lt/modules.php?op= 158 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Sąvokos sąjūdis išsakinėjimas lietuvių kalboje modload&name=Diskusija&file=viewtopic&topic=457&forum=1...%2520-%25209&start=0) priešjudinis – útvar čtvrtého stupně, derivát s předponou prieš-, vytvořený z přídavného jména sąjūdinis. LKG a DLKG neuvádějí přídavná jména s předponou prieš-. Tři příklady (předválečný život, předprávní děla, předvolební dny) jsou v LKG uvedeny u předponově-příponových derivátů, které vyjadřují význam předpony a slovotvorný význam a označují druh věcí (Ulvy das, hl. red., 1965: 591). Je zřejmé, že předválečný život a předvolební dny označují dobu bezprostředně předcházející době vyjádřené základovým slovem (srov. také příklady z LKŽ: předadventní, předškolní, předpolední). Tento význam mají čtyři přídavná jména priešsąjūdinis, každé doložené v DLKT jednou. Jsou užita v ženském rodě, jednotném čísle, genitivu; mužském rodě, jednotném čísle, genitivu; množném čísle, genitivu a instrumentálu. Tři příklady pocházejí z publicistických pramenů, jeden z pramene beletristické literatury: 45) O něco snazší je to, když mluvíme o posledním desetiletí před Sąjūdisem – vždyť Algimantą Mackų, Alfonsą Nyką Niliūną a Liūnę Sutemą jsme už mohli srovnávat s Juditou Vaičiūnaitė, Sigitem Gedou a Marcelijem Martinaitisem... DLKT Pouze jedno přídavné jméno má význam předpony. LKG a DLKG uvádějí, že vzácné substantivní deriváty s předponou prieš- označují věc namířenou proti tomu, co vyjadřuje základové slovo (Ulvy das, hl. red., 1965: 432; Ambrazas, red., 1996: 148). Přídavná jména s tímto významem lze snadno najít v LKŽ, např.: protiškolní, protiamerický, protifeudální, proticírkevní, protiemigrační. Přídavné jméno s tímto významem bylo nalezeno i v DLKT – je v mužském rodě, jednotném čísle, akuzativu: 46) Všem známá fakta svědčí o něčem jiném – zakladatelem etnických škol v Kelmė, do kterých se v době obrození houfně táhlo jako do Mekky, je V. Rutūnas; myšlenku si přinesl z etnokulturního sdružení, které vzniklo v Rumšiškės před Sąjūdisem. DLKT 2.3. Složená slova V DLKT bylo nalezeno 8 složených slov utvořených se slovem sąjūdis. „Litevská složená slova se vždy tvoří ze dvou samostatných slov jejich spojením v jedno; tím se liší od odvozenin, které se tvoří z jednoho základového slova pomocí přípon, koncovek nebo předpon“ (Ūrtubis: 1961: 65). Z těchto složených slov je 5 útvarů čtvrtého stupně a 3 útvary třetího stupně. Všechna jsou podstatná jména. U 3 podstatných jmen je jednou ze složek slovo sąjūdis: ve 2 složeninách je druhou složkou a v 1 složenině první. U dalších 3 složenin je druhou Straipsniai / Articles 159 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA složkou slovo sąjūdininkas, u 1 složeniny sąjūdetis a u 1 složeniny podstatné jméno sąjūdetas. Podle V. Urbutise se složená podstatná jména, která mají alespoň jednu složku vzniklou z předponového podstatného jména, vyskytují zřídka a „na takové útvary (zejména se složkami s výraznějšími, delšími předponami) je třeba pohlížet jako na výjimky“ (Urbutis 1961: 75). Skutečnost, že DLT užívá 5 z 8 nalezených složenin, jejichž druhou složkou je předponové podstatné jméno, však neumožňuje s tím souhlasit. antrasąjūdininkas – útvar čtvrtého stupně, složený z číslovky antras a podstatného jména sąjūdininkas. „U složených podstatných jmen utvořených z číslovky a podstatného jména, jejichž lexikální význam se přibližně shoduje s významem slovotvorným, označuje druhá (jmenná) složka, o jakou věc jde, zatímco první (číslovková) složka udává počet a pořadí této věci“ (Urbutis 1961: 92). Podle V. Urbutise je velká část složených podstatných jmen tohoto typu nová (viz Urbutis 1961: 91). V DLT se tato složenina v publicistickém prameni vyskytuje jednou, a to ve tvaru mužského rodu, množného čísla, nominativu. Označuje „druhou generaci“, tj. účastníky pozdějšího období Sąjūdisu (příklady této složeniny nebyly na internetových stránkách nalezeny): 47) Landsbergisovo „žvanění“, novináři, kteří mu nadržují, proměnili v antrąte „...Kdyby mi nabídli odpovědnější funkce, neodmítl bych je...“ Ticho, protože takové funkce zatím v Litvě nejsou. Poté se vyrojí Landsbergisovi přisluhovači – tisk, rozhlas a televize placené ze státního rozpočtu a druhogenerační účastníci Sąjūdisu. Jednomyslně začnou křičet: potřebujeme prezidentskou vládu! A hle, funkce se už objevily, ale kolem – žádná reakce. DLT ekosąjudis – útvar třetího stupně, složený ze zkrácené podoby přídavného jména ekologiškas a podstatného jména sąjūdis. „U složených podstatných jmen utvořených z přídavného jména a podstatného jména, jejichž lexikální význam se přibližně shoduje s významem slovotvorným, první (adjektivní) složka vyzdvihuje vlastnost věci označované složeninou, která ji odlišuje od ostatních věcí téhož druhu či skupiny (označené druhou složkou)“ (Ambrazas, red., 1996: 154). V DLT se tato složenina vyskytuje jednou. V publicistickém prameni je užita ve tvaru středního rodu, jednotného čísla, nominativu a označuje druh Sąjūdisu: 48) Tato milá rodinka mladých Vilňanů žije v Užupisu. Proto mě překvapilo, že chtějí s podobně smýšlejícími proměnit čtvrť Tymo v ekologicky čistou produktovou tržnici. Mladých lidí ekosąjudis. Když se Solveiga dozvěděla, že používám málo kosmetiky a vybírám ji velmi pečlivě, hned mi poslala seznam nechvalně proslulých, široce používaných přídatných látek E, kterým je třeba se vyhnout. DLT 160 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Užívání pojmu sąjūdis v litevštině Na internetových stránkách byly nalezeny dva příklady: v jednom případě je ekosąjūdis napsáno dohromady, ve druhém zvlášť. Jak ukazují příklady, toto slovo nelze spojovat s Litevským hnutím za přestavbu Sąjūdis: 49) Brzy ekosąjūdžio se v novinách „Greenien“ objeví rozhovor s Rimantem Pilecem, lesníkem lesního revíru Kapčiamiestis, v němž bude představen nejen lesní revír Kapčiamiestis, ale i lesní školka lesního závodu a sazenice stromů a keřů, které se v ní pěstují. (http://dzukijos.lt/respublikos-spauda-apie-miskininkus) 50) Veřejná instituce „Eko Sąjūdis“, Šermukšnių g. 6A, Vilnius, obec Vilnius, LT-01106 (https://www.118.lt/imones/viesoji-istaiga-eko-sajudis/822058) liberalsąjūdietis – útvar čtvrtého stupně, složený z podstatného jména li-beralai a podstatného jména sąjūdis16. „Složená podstatná jména utvořená ze dvou podstatných jmen jsou podle vzájemného významového vztahu svých složek většinou určovací (determinativní): jedna složka určuje druhou a zužuje její význam, takže celkový slovotvorný význam takového složeného podstatného jména je užší než význam jeho hlavní (určované) složky“ (Ambrazas, red., 1996: 151). Podstatné jméno liberalsąjūdietis se v DKT vyskytuje 9krát, užívá se pouze tvar mužského rodu množného čísla: nominativ 5krát, genitiv 2krát, dativ a instrumentál po jednom výskytu. Všechny příklady byly nalezeny v publicistických pramenech. Druhá složka těchto odvozenin označuje příslušnost osoby podle ideologie či činnosti k určitému seskupení lidí (viz Ambrazas, red., 1996: 140), zatímco první složka zužuje význam a označuje konkrétní stranu, tj. stranu Liberálního hnutí, např.: 51) Minulý týden konzervativci, liberalsąjūdiečiai, liberální centristé, sociální demokraté, lidovci a „práce“ (dále jen TSLSLiCSSLS-DVLP) přijali v Seimasu nový zákon o vysokém školství. DKT 16 Zpočátku se předpokládalo, že podstatné jméno liberalsąjūdietis je odvozenina s příponou -ietis vytvořená z podstatného jména liberalsąjūdis (ačkoli podstatné jméno liberalsąjūdis se v DKT nevyskytuje, příklady s ním lze nalézt na internetových stránkách: Liberální hnutí zahájilo totální nepřátelský útok na strany, protože se zdá, že jinak nezíská těch několik procent, které potřebuje (http://www.ve.lt/naujienos/lietuva/lietuvos-naujienos/liberalsajudieciai-katina-politinius-konkurentus-juodosiomis-technologijomis/komentarai); Liberální hnutí, které se stalo konzervativním potleskávačem (claque – franc. claque – skupina najatých diváků, kteří hlučně chválí nebo haní představení), prohlašuje, že ministr kultury je jejich. Stejně lze prohlásit, že je jejich i premiér (https://www.delfi.lt/news/ringas/lit/plasine-fnt-istorija-atsakymai-slypi-giliai.d?id=57125879)). Počty užití slovního spojení Liberalų sąjūdis a slova liberalsąjūdis, které uvádí vyhledávač Google, však ukazují, že liberalsąjūdis se ve srovnání s Liberalų sąjūdis užívá velmi zřídka. Proto bylo rozhodnuto považovat podstatné jméno liberalsąjūdietis za složeninu. Straipsniai / Articles 161 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA 52) Post, který zanechala liberální hnutí, však zůstává volný, protože byl zřízen pro opozici, ale nikdo ze zástupců opozice nechce spolupracovat s vládnoucími. DKT příznivec Liberálního hnutí – derivát čtvrtého stupně, utvořený z podstatného jména liberálové a podstatného jména příznivec hnutí. Podstatné jméno příznivec Liberálního hnutí je v DKT doloženo pouze dvakrát: v jednotném čísle mužského rodu v nominativu a v množném čísle mužského rodu v genitivu. Příklady byly nalezeny v publicistických pramenech. Druhá složka těchto derivátů označuje osobu (osoby) podle osoby (nebo skupiny osob), jejímž stoupencem a následovníkem je osoba označená derivátem (viz Ambrazas, ed., 1996: 114), zatímco první složka význam zužuje a označuje konkrétní stranu, tj. stranu Liberálního hnutí: 53) Po něm o možnosti zřídit parlamentní vyšetřovací komisi, nebo alespoň vznést tuto otázku ve Výboru Seimasu pro národní bezpečnost a obranu, promluvili také konzervativci Andrius Kubilius a Jurgis Razma (posledně jmenovaný byl spolužákem zesnulého), člen Výboru Seimasu pro národní bezpečnost a obranu, příznivec Liberálního hnutí Algis Kašėta, který se s V. Pociūnasem seznámil při vyšetřování skandálu v prezidentské kanceláři. DKT 54) V zásadě je tomu tak proto, že samotným vůdcům fronty – konzervativcům a příznivcům Liberálního hnutí – výrazně chybí politická zásadovost nezbytná k provedení jasných systémových reforem a rozpor mezi jejich hlasitými prohlášeními a skutečnou činností je dokonce zcela zjevný i pouhým okem. DKT O tom, že se toto podstatné jméno v litevštině užívá široce, svědčí nejen příklady na internetových stránkách, ale také skutečnost, že je zařazeno do Databáze neologismů litevského jazyka. Liberální hnutí – derivát čtvrtého stupně, utvořený z podstatného jména liberálové a podstatného jména hnutí. Podstatné jméno Liberální hnutí je v DKT doloženo pouze jednou; v množném čísle mužského rodu v genitivu je uvedeno v publicistickém prameni. Druhá složka těchto derivátů označuje příznivce a stoupence politicko-společenského směru (viz Ambrazas, ed. 1996: 123), zatímco první složka význam zužuje a označuje konkrétní stranu – stranu Liberálního hnutí, například: 55) Existují však faktory, které by mohly usnadnit průběh koaličních jednání? Jistě. Především ochota menších politických sil (Liberálního hnutí, liberálních centristů, sociálních liberálů, občanských aktivistů a možná i lidovců) jednat a spolupracovat s oběma budoucími koaličními partnery – konzervativci i sociálními demokraty. DKT Na internetových stránkách se podstatné jméno Liberální hnutí používá: 162 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Sąvokos sąjūdis išsakinėjimas lietuvių kalboje 56) Dříve bylo třeba spojit se s libersąjūdisty, dokud byly obě strany ještě u moci, ale ambice vůdců tomu zabránily. A nyní už liberální centristé libersąjūdisty prostě nezajímají. (https://www.tv3.lt/komentarai/775061/kies-desmys-plunges-liberalcentristu-perejo-i-liberalu-sajudi) 57) Libersąjūdisté nikdy nebyli u koryta, takže lze předpokládat, že je svrbí prsty něco zprivatizovat. (http://jura.diena.lt/lt/naujienos/nuomones/klaipedieciai-rytingai-kovos-pries-lavininkystes-privatizacija-268890/komentarai) Jak již bylo zmíněno, význam celého typu tvoření může být ovlivněn jednotlivými významy slov náležejících k danému typu tvoření a slova s neutrálním významem mohou někdy nabýt pejorativního a hanlivého významu, např.: 58) Život se zlepší, když se podíváš na seznam LSDP. A kdo tomu nevěří, ať počká, až svůj seznam předloží sami libersąjūdisté. Těm, kdo budou zvoleni do vlády, se život zlepší. (http://www.anyksta.lt/naujienos/savaitgalio-diskusija/3832-savaitgalio-diskusija-ar-jus-gyvenimas-pagerejo) 59) Upřímně řečeno, europoslancem, který by nejlépe využil prostředky přidělené z Litvy, by byl libersąjūdista G. Navaitis. Jel taxíkem za 500 litasů do Kaunasu – setkat se se zubaři. Za 800 litasů si vzal pokoj v palangském hotelu, aby se setkal s voliči konzervativce P. Žėmyse, a v Trakai se za 600 litasů za noc skrýval před lampami. K čertu, G. Navaitis by nám v Evropském parlamentu opravdu nedělal ostudu. Tam by se ho jistě nikdo neptal, k čemu mu při takové postavě bylo třeba utratit půl tisíce litasů ve sportovním klubu nebo proč potřebuje A. Milneovu knihu „Medvídek Pú“. (http://www.ivaizdis.lt/znpr_det.php?id=24278) Zjevný sémantický rozdíl mezi slovy libersąjūdis, libersąjūdininkas a libersąjūdistas neexistuje. Pouze slovo libersąjūdistas (stejně jako dříve probírané slovo sąjūdis) může mít pejorativní význam. libsąjūdis je derivát třetího stupně, utvořený z abreviované podstatné formy liberalai a podstatného jména sąjūdis. V DLKT se tento derivát vyskytuje pouze jednou v publicistickém zdroji – ve formě mužského rodu, jednotného čísla, genitivu – a označuje zkrácený název strany Liberálního hnutí: 60) Populistické strany vnucují pravidla hry, podobně jako velká obchodní centra šikanují menší obchodníky. Jestliže tomu tak je, pak budoucnost libsąjūdis bude zcela záviset na schopnostech politického těla pana Austrevičiuse. DLKT Straipsniai / Articles 163 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA Na internetových stránkách je spousta příkladů se složeninou libsąjūdis, například: 61) „Libsąjūdžio“ Zástupce tvrdí, že za vybraným kandidátem stojí poslanec Seimasu, bývalý sociální liberál Gediminas Jakavonis, jehož asistent Arnoldas Butkus, který vlastní společnost UAB „Verslo ratas“, také zaměstnal Algise Kasėtu na pozici č. 2. (https://www.alfa.lt/straipsnis/197029/kaseta-jakavoni-kaltina-naudojantis-technologijas) 62) Liberální hnutí se ve srovnání s předchozími volbami posunulo vzhůru. Nepamatuji si jiný případ, kdy by jedna z vládnoucích stran takto poskočila – volební kyvadlo přece jen dělá své. A tady máme neuvěřitelný úspěch. V předchozích Libsąjūdis získalo přibližně 5 procent hlasů a jen těsně překročilo volební práh, zatímco nyní získalo přibližně 8 procent. (http://rokiskis.popo.lt/tag/libcentristai) naujasąjūdininkas – útvar čtvrtého stupně, vytvořený z přídavného jména naujas a podstatného jména sąjūdininkas. Jak již bylo zmíněno, první složka takových složenin vyzdvihuje vlastnost příznačnou pro věc označenou složeninou, která ji odlišuje od ostatních věcí téhož druhu či skupiny (označené druhou složkou) (Ambrazas, red., 1996: 154). V DKT se tato složenina vyskytla jednou v publicistickém prameni – ve tvaru nominativu plurálu mužského rodu – a označuje příslušníky Sąjūdisu „nové generace“, tedy z pozdějšího období (příklady této složeniny nebyly na internetových stránkách nalezeny): 63) Ani v jejím volebním programu se nemluvilo o restituci. Tyto problémy se však objevily po obnovení nezávislosti. Zvláště je vyhrocovali naujasąjūdininkai, kteří využili situace a ve snaze dosáhnout sobeckých cílů přetáhli na svou stranu jednoho druhého i bývalého vůdce Sąjūdisu... DKT sąjūmetis – útvar třetího stupně, složenina podstatných jmen sąjūdis a metai. Již bylo zmíněno, že jedna složka takových složenin vymezuje druhou a zužuje její význam, takže celkový slovotvorný význam takového složeného podstatného jména je užší než význam jeho základní složky (Ambrazas, red., 1996: 151). V DKT byla nalezena pouze jedna taková složenina; v publicistickém prameni byla užita ve tvaru instrumentálu singuláru mužského rodu a označuje období vzestupu Sąjūdisu: 64) Když otočí hlavu, oči kloužou, jak lidé stále říkají, podél hranice s Polskem; tu dosud svědomitě střeží už dvacet let major Galūza a další takoví lidé z oněch časů a struktur, jejichž jména zazněla na shromáždění deportovaných ve Vilniusu. Hlídají dobře. Ne jako děravou východní hranici Litvy, kterou chtěl Artūras Skūkas za časů Sąjūdisu celou osadit kříži, a nyní přes ni proudí nelegální migranti z Asie; obvykle zadrží jen ty, kdo mají chráněnou stranickou legitimaci. DKT Na internetových stránkách lze nalézt příklady se složeninou sąjūmetis: 164 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Sąvokos sąjūdis išsakinėjimas lietuvių kalboje 65) Lukiškių aikštė je pro dějiny Litvy důležitá jako místo připomínající smrt Z. Sierakauskase a K. Kalinauskase, mučedníků povstání z roku 1863 proti ruskému carismu a okupaci. V souvislosti s tím byl v době Sąjūdisu v roce 1988 vztyčen kříž, který Rusové záhy vyhodili do povětří. (http://www.propatria.lt/2017/11/ludvikas-narcizas-rasas-kam-atiteko.html) 66) Jeden a půl, dva bez Rusa, krásná Litva – tak odvážlivci na začátku období Sąjūdisu často říkávali, aby dobrá předtucha blížící se svobody státu dále šířila a přetrvávala. (http://aidas.lt/lt/tautos-mokykla/article/8859-08-30-auo-kime-zaliasai) 2.4. Nejasné případy V této kapitole budou pojednána slova, která z určitých důvodů nebylo možné zařadit do žádné konkrétní slovotvorné skupiny. desąjūdizacija – slovotvorné fáze podstatného jména desąjūdizacija nejsou zcela jasné. Mohlo by jít o útvar pátého stupně, odvozeninu s předponou de-, vytvořenou z podstatného jména sąjūdis17. Předpona de- by v takovém případě znamenala oddělení, odstranění, zrušení; pohyb směrem dolů, pokles (viz Kinderys, red. odp., 2001: 145). Je také možné, že toto slovo vzniklo již z předponového slovesa desąjūdizuoti(s). V takovém případě by se slovo desąjūdizacija mělo považovat za příponovou, nikoli předponovou odvozeninu. Google nenabízí ani jeden doklad slov sąjūdizacija a desąjūdizuoti(s). Další možnou verzí vzniku tohoto podstatného jména je proto analogie se slovem desovietizacija, které se v litevštině hojně užívá (Google uvádí 1080 výsledků). V DLKT byl nalezen pouze jeden doklad podstatného jména desąjūdizacija – tvar ženského rodu, jednotného čísla, genitivu. Byl použit v prameni administrativní literatury: 67) Prosím. Poslanec B. Genzelis. B. GENZELIS. Navrhuji vypustit takzvaný zákon o desovietizacijos, aby v příštím volebním období nebylo třeba přijímat zákony o „desąjūdizacijos“, protože dobře víme, že Sąjūdis se ještě neočistil od agentury KGB a mnozí jeho představitelé Sąjūdis kompromitují. DLKT 17 „Příponu -acija má většina všech těch mezinárodních slov, která lze chápat jako abstrakta od sloves. U části odvozenin s touto příponou lze rozlišit i jiný než dějový význam, srov.: deklaracija, delegacija, demonstracija...“ (Ulvydas, hl. red., 1965: 302; viz také Ambrazas, red., 1996: 99). Tato slova se tvoří ze sloves. Straipsniai / Articles 165 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA Že toto slovo není náhodné, dokazují příklady nalezené na internetových stránkách: 68) Nu, ten svěží vítr velmi drasticky udusil „nejprve ze všech prvních“, když místo desovětizace provedl desąjūdizaci, a nyní se nudí v Evropském parlamentu! (https://www.tv3.lt/naujiena/615726/r-gajauskaite-prie-seimo-vartu-issirikiavo-partijos) 69) Velmi výstižné a důležité charakterizování procesu v Litvě: DESAJŪDIZACIĄ, která je podle mého názoru v Litvě už skutečně dokončena, místo dekabizace. (https://www.tv3.lt/komentarai/615726/r-gajauskaite-prie-seimo-vartu-issirikiavo-partijos) desąjūduotis by podle pravidel tvoření slov měl být derivátem čtvrtého stupně, odvozeninou s předponou de- vytvořenou od slovesa sąjūduotis18. Na internetu se však nepodařilo najít příklady se slovesem sąjūduoti(s). Je proto zcela možné, že toto sloveso vzniklo z právě rozebíraného podstatného jména desąjūdizacija. Toto je jediný nalezený slovesný tvar v DKT; toto sloveso bylo užito v publicistickém zdroji. Připomeňme, že předpona de- znamená oddělení, odstranění, zrušení; pohyb dolů, klesání (viz Kinderis, odp. red., 2001: 145). Byl nalezen tento příklad: 70) Individualizace je sama o sobě dobrým procesem. Její konec, který jistě přijde už zanedlouho, však bude buď radikální atomizací, nebo individualistickou společností, která práva jednotlivce hájí a prosazuje zcela vědomě. Anebo jinak. Společnost se začíná „desąjūduotis“. Sovětské zkušenosti, které soustředily lidi k jedinému cíli, posloužily jako dobrá technologie při mobilizaci Sąjūdisu – hnutí za společným cílem. DKT Na internetových stránkách se nepodařilo najít příklady slovesných tvarů tohoto slovesa. V DKT byly nalezeny dva zájmenné tvary přídavných jmen. Jak známo, zájmenná přídavná jména vznikla z prostých přídavných jmen připojením zájmena jis, ji (Zinkevičius 1957: 5). Některé pádové tvary si dodnes zachovaly původní strukturu a nijak se neliší od tvarů prostého přídavného jména a zájmena jis, ji, například tvary mužského rodu jednotného čísla v genitivu a akuzativu. Zájmenná přídavná jména by proto mohla být považována za složená slova. Zigmas Zinkevičius používá termín sudėtiniai žodžiai (viz Zinkevičius 1957: 17 a tam uvedenou literaturu). Většina tvarů se však změnila a značně se vzdálila odpovídajícím tvarům prostého přídavného jména a 18 Přípona -izuoti je charakteristická pro slovesa přejatá z jiných jazyků. „Tato slovesa označují děj, jímž se něčemu přisuzuje určitá vlastnost nebo se něco jinak mění či ovlivňuje“ (Ulvydas, hlavní red., 1971: 249). 166 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Sąvokos sąjūdis išsakinėjimas lietuvių kalboje flexe zájmena jis, ji; zájmeno jis, ji se stalo druhou adjektivní koncovkou. Z každého prostého přídavného jména s proměnlivou vlastností a z některých přídavných jmen s neměnnou vlastností lze vytvořit zájmenné přídavné jméno, stačí jen připojit koncovku19. Protože připojením koncovky vzniká zájmenný tvar, nikoli nové slovo, nelze zájmenná přídavná jména zařadit do žádné slovotvorné skupiny. sąjudietiškasis je zájmenný tvar přídavného jména sąjudietiškas. V DKT bylo nalezeno jedno takové přídavné jméno, v publicistickém zdroji je užito v mužském rodě jednotného čísla v genitivu: 71) Kdo může vyvrátit myšlenku, že senzace kolem úvěrové linky ve výši 10 miliard byla vymyšlena proto, aby: 1. morálně zastrašila banku, která neustoupila nátlaku domácích i zahraničních podvodníků; 2. definitivně zdiskreditovala dosud nepokořenou LDDP; 3. vyzdvihla v očích národa odhalovatele všech zel – konzervativce, kteří kvůli své mnohomluvnosti a nekonečnému nihilismu nedokážou znovu získat popularitu, jakou měli v době Sąjūdisu. DKT Jak známo, rozlišují se dva základní významy zájmenných přídavných jmen: určovací a zdůrazňovací. „Zájmenná přídavná jména s určovacím významem označují mluvčímu známou, vymezenou věc, odlišují ji od ostatních věcí, ukazují její druh nebo poukazují na její již dříve známou vlastnost“ (Ulvydas, hlavní red., 1965: 505), zatímco „zájmenná přídavná jména se zdůrazňovacím významem zdůrazňují charakteristickou, známou vlastnost věci“ (s. 509). „Povaha významu určovacích a zdůrazňovacích zájmenných přídavných jmen se liší: první označují známou věc, druhá známou vlastnost“ (s. 510)20. V uvedeném příkladu má zájmenné přídavné jméno určovací význam. Příklady tohoto zájmenného přídavného jména lze nalézt také na internetových stránkách: 72) Po obnovení národního státu Litvy se začaly také politické síly rozvrstvovat. Nejprve byl obviněn celý „sąjūdisský“ Seimas (tehdy ještě Nejvyšší rada) z… (co myslíte?) no přece z „posunu doleva“. (http://www.greitas.eu/nuomone/gal-kas-gali-man-paaiskinti-ka-tokio-blogo-padare-prof-lansbergis-nes-as-kaip-ir-nesu-kazka-skaiciusi-apie-ji-kriminalinio-ir-neju-planbergis-blogesnis-uz-brauska-nors-ir-ne-i-tema-bet) 19 „Hlavní sémantický rozdíl mezi prostými a zájmennými přídavnými jmény spočívá v rozlišovacím významu zájmenných přídavných jmen: prostá přídavná jména vyjadřují vlastnost věci, zatímco zájmenná přídavná jména vyčleňují z ostatních věcí téže třídy věc označenou určitou vlastností“ (Jakaitienė, odp. red., 1976: 72). 20 Dar apie įvardžiuotinius būdvardžius žr.: Jakaitienė, ats. red., 1976: 72t; Paulauskienė 1994: 220t; Morkūnas, par., 2008: 230t. Straipsniai / Articles 167 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA 73) V letech 1990–1991 splnila většina Nejvyšší rady hnutím inspirovaná nejdůležitější a nejnutnější úkoly obnovy litevské státnosti: připravila a přijala základní zákony upravující vnitřní život země a hospodářství národa. (www.lrs.lt/sip/getFile?p_fid=652) sąjūdiskais – určitý tvar přídavného jména sąjūdis. Toto přídavné jméno je v DLKŽ použito pouze jednou; v publicistickém zdroji je užito ve tvaru ženského rodu jednotného čísla a má příznakový význam: 74) LDDP dlouho zvažovala, zda se prohlásit za opozici, či nikoli, a nyní se k tomu, jak se zdá, již přiklání. Takovou jasnost, kterou si parlamentní většina hnutí sąjūdis dlouho přála, bychom měli uvítat. Jasnost by znamenala i zralost politického života našeho státu. DKT Příklady tohoto určitého přídavného jména lze najít na internetových stránkách: 75) – Kai LTV „Klausimėlis“ dar buvo sudėtinė LTV2 „Laisvės alėjos“ dalis, klausėjai tik Kauno gatvėse. Tuomet sąjūdžio laikinosios sostinės valdžia buvo labai nepatenkinta, nes joki­us atsakymus žerdavo vien kauniečiai. Teko girdėti, kad dėl to tas vos neišmetė iš darbo. Tiesa? (https://www.lzinios.lt/lzinios/print.php?id=144684) 76) Velký sál byl zcela zaplněný, někteří dokonce stáli. Z nějakého důvodu mi to všechno připomnělo naše mládí v době hnutí sąjūdis. (http://www.tekstai.lt/component/content/article/130-2006-nr-1-sausis/600-m-mar­tinaitis-j-bobrowskis-ties-brandenburgo-vartais) 3. SHRNUTÍ LKŽ uvádí tři významy slova sąjūdis, zatímco DLKŽ pouze dva. To by mohlo znamenat, že se slovo sąjūdis začalo užívat v užším významu a možná ne o nic méně často. Skutečnost, že v DLKŽ bylo nalezeno 380 dokladů, však ukazuje, že na základě slova sąjūdis vzniklo v litevštině 28 slov. Liší se stupněm slovotvorné odvozenosti. Nejvíce je derivátů čtvrtého stupně – 13, o něco méně derivátů třetího stupně – 10, a nejméně, jak se dalo očekávat, je derivátů pátého stupně – pouze jeden (viz tabulku). Ze všech derivátů se v DLKŽ nejčastěji – 234krát – vyskytuje slovo sąjūdininkas. Mnohem méně často se užívá přídavné jméno sąjūdinis – vyskytlo se 42krát. Ještě méně často se užívá podstatné jméno sąjūdietis – bylo nalezeno 32 dokladů; 14 slov tvoří ANTRASĄJŪDININKAS, DESĄJŪDIZACIJA, LIBERALSĄJŪDISTAS, LIBSĄJŪDIS, NAUJASĄJŪDININKAS, 21 Kontrolní aplikace Microsoft Word z nalezených 28 slov rozpoznává pouze tři nejčastěji užívaná. 168 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Sąvokos sąjūdis įsisąkinėjimas lietuvių kalboje EKOSĄJŪDIS, NESAJŪDĖTIŠKAS, POSTSĄJŪDIS, SĄJŪDININKAS, SĄJŪDIETIŠKAS, SĄJŪDIŠKAS, SAJŪDĖTIS, DESĄJŪDUOTIS, SĄJŪDŽIAI – použity pouze jednou (viz diagram 1). 1 TABULKA. Odvozeniny slova sąjūdis SĄJŪDIS (odvozenina druhého stupně) Odvozenina třetího stupně Odvozenina čtvrtého stupně Odvozenina pátého stupně Příponová odvozená slova sąjūdelis sąjūdietis sąjūdietiškas sąjūdininkas sąjūdininkiškas sąjudinis sąjudistas sąjūdiškai sąjūdškas Předponová odvozená slova antisąjūdinis antisąjūdis ikisąjūdinis nesąjūdietiškas posąjūdinis postsąjūdinis priešsąjūdinis Složená slova antrasąjūdininkas ekosąjūdis liberalsąjūdietis liberalsąjūdininkas liberalsąjūdistas libsąjūdis naujasąjūdininkas sąjūdetis Nejvíce významů v DKT má přídavné jméno sąjudinis: je použito v 5 významech přípony -inis z 12 možných. Byla nalezena tři různá přídavná jména s příponou -iškas: sąjūdietiškas, sąjūdininkiškas a sąjūdiškas. Přídavné jméno sąjūdininkiškas je použito pouze v 1 významu (charakteristický, obvyklý pro věc označenou základovým slovem), přídavné jméno sąjūdietiškas ve 2 významech (přenesený význam podobnosti a význam podstatného znaku věci) a přídavné jméno sąjūdiškas ve 3 významech (charakteristický, obvyklý pro věc označenou základovým slovem, přenesený význam podobnosti a význam podstatného znaku věci). Straipsniai / Articles 169 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA 1 DIAGRAM. Frekvence užívání odvozenin slova sąjūdis Synonymicky se užívají podstatná jména sąjūdininkas, sąjūdietis a sąjūdistas, stejně jako liberalsąjūdininkas, liberalsąjūdietis a liberalsąjūdistas. Podstatná jména sąjūdistas a liberalsąjūdistas se někdy užívají v pejorativním významu. V DLT se nejčastěji užívají podstatná jména mužského rodu, zatímco podstatných jmen ženského rodu se užívá málo: z 294 nalezených případů byla podstatná jména ženského rodu použita pouze 8krát, což může ukazovat na to, že v DLT dominuje mužský rod jako nepříznakový člen, a/nebo na to, že žen je v politice málo. Přídavná jména se užívají rovnoměrně, tj. z 84 příkladů je 42 přídavných jmen mužského rodu a 42 přídavných jmen ženského rodu. 2 DIAGRAM. Rozložení pádů podstatných jmen 170 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Sąvokos sąjūdis įsisąkinėjimas lietuvių kalboje 3 DIAGRAM. Rozložení pádů přídavných jmen Podstatná jména se nejčastěji užívají v množném čísle, tj. nejčastěji se hovoří obecně (233 případů z 294), zatímco přídavná jména se častěji užívají v jednotném čísle, tj. hovoří se o vlastnosti konkrétní věci (59 případů z 84). U podstatných jmen se nevyskytl lokál, zatímco u přídavných jmen se příklady lokálu objevily. Podstatná jména se nejčastěji užívají v jednotném a množném čísle v nominativu a akuzativu, přídavná jména v jednotném a množném čísle v nominativu a v jednotném čísle v akuzativu a genitivu. To opět ukazuje, že gramatické pády se v litevštině užívají mnohem častěji než sémantické22 (viz diagramy 2 a 3). Z 28 slov se 26 vztahuje k událostem, které se odehrály v Litvě v roce 1990, což potvrzuje, že význam slova je v lidském vědomí odrazem zobecněných konkrétních údajů skutečnosti. Pouze dvě slova – ekosąjūdis a sąjūdelis – nesouvisejí s obnovením nezávislosti Litvy. Slova se nejčastěji užívají v publicistických pramenech (340 příkladů z 380), v ostatních pramenech se užívají mnohem méně. 24 příkladů pochází z pramenů krásné literatury, 11 příkladů z pramenů administrativní literatury a 5 z pramenů odborné literatury. 4. ZÁVĚRY Soudě podle příkladů nalezených v DLKT se v současné litevštině užívá 28 slov utvořených buď od podstatného jména sąjūdis, nebo od jeho odvozenin. Čtrnáct z nich jsou podstatná jména (1 zdrobnělina), 12 přídavná jména (z toho 10 v prostém tvaru a 2 v zájmenném tvaru), po jednom slovesu a příslovci. Tato slova jsou utvořena různými slovotvornými způsoby. Nejvíce je příponových odvozenin – 9, o něco méně 22 Plg. Savickienė 2005; Dabašinskienė 2009. Straipsniai / Articles 171 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA složených slov – 8, ještě méně předponových odvozenin – 7, a 4 slova nejsou zařazena do žádného typu23. Jak známo, v litevštině jsou nejčastější příponové odvozeniny, zatímco složená slova tvoří jen malou část všech odvozenin24. Skutečnost, že počet složených slov je téměř stejný jako počet příponových odvozenin, může ukazovat na to, že tento slovotvorný postup se v současné litevštině stal populárním. Nalezená slova se užívají nejen ve svých obvyklých významech, ale také jako neologismy (například odvozeniny s příponami -ininkas, -ė a -ietis, -ė), jakož i v přenesených, méně obvyklých významech (například nejtypičtějším slovotvorným významem přídavných jmen s příponou -iškas je „podobný věci označené základovým slovem“, avšak vzácné odvozeniny s příponou -iškas se v tomto významu neužívají), případně v jiných významech, které nejsou uvedeny v gramatikách (časový význam předpon iki-, po-, prieš- u přídavných jmen litevská gramatika neuvádí). Ačkoli se v DLKG píše, že se v litevštině mezinárodní předpony nepoužívají k tvoření nových podstatných jmen (viz Ambrazas, red., 1996: 149t), s tímto tvrzením nesouhlasíme, neboť ze 7 předponových odvozenin slova sąūdis jsou 3 utvořeny právě pomocí mezinárodních předpon25. 4 DIAGRAM. Sémantická pole odvozenin slova sąūdis 23 Podrobněji viz kapitolu 2.4. 24 Viz: Ulvydas, hlavní red., 1965: 252; Urbutis 1978: 286; Keinys 199: 22. 25 Bylo by jich ještě více, kdybychom podstatné jméno desūzacija a sloveso desūzuotis považovali za předponové odvozeniny. 172 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Upevňování pojmu sąjūdis v litevštině Shrneme-li významy slov vytvořených na základě slova sąjūdis, o nichž jsme pojednali, můžeme vymezit následující významová pole: velikost, vlastnost děje, děj, druh, označení věci, čas, označení osoby a vlastnost (viz diagram 4; pole jsou uvedena v pořadí od největšího počtu dokladů). Nejdůležitějším a nejproduktivnějším způsobem doplňování, obnovování a obohacování slovní zásoby je tvoření nových slov ze slov již existujících. V DLKT se vyskytuje dokonce 28 slov, jejichž základem je slovo sąjūdis, v litevštině se jich však nepochybně užívá více. Například v DLKT není slovo libersąjūdis, na internetových stránkách však lze snadno najít jeho doklady (vyhledávač Google uvádí 195 výsledků). To vše ukazuje, že pojem sąjūdis nabyl na aktuálnosti a rozšířil se, a lze tedy tvrdit, že v současné litevštině pevně zakořenil. L I T E R A T U R A Akelaitienė Gražina 1996: Morfologinės balsų kaitos žodžių daryboje. Vilnius: Vilniaus pedagoginio universiteto leidykla. Ambrazas Saulius 1993: Daiktavardžių darybos raida. Lietuvių kalbos vardažodiniai vediniai 1. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Ambrazas Saulius 2000: Daiktavardžių darybos raida. Lietuvių kalbos veiksmažodiniai vediniai 2. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Ambrazas Vytautas, red., 1996: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Dabašinskienė Ineta 2009: Šnekamosios lietuvių kalbos morfologinės ypatybės. – Acta Linguistica Lithuanica 60, 1–15. Džežulskienė Judita 2001: Asmenų pavadinimai, reiškiami veiksmažodiniais mobiliaisiais daiktavardžiais (substantiva mobilia). – Acta Linguistica Lithuanica 44, 5–69. Girčienė Jurgita 2003: Žodžio reikšmė leksikologijos ir žodžių darybos požiūriu. – Žmogus ir žodis 1(5), 21–29. Girčienė Jurgita 2005: Naujų skolinių atitikmenys: struktūra ir vartosena. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Girčienė Jurgita 2006: Verstinių tekstų naujažodžiai. – Kalbos kultūra 79, 75–91. Girčienė Jurgita 2008: Naujieji svetimžodžiai su šaknimi blōg- ir jų atitikmenys. – Kalbos kultūra 81, 50–64. Girčienė Jurgita 2011: Naujažodžiai su dėmeniu (-)tinkl-. – Kalbos kultūra 84, 165–177. Straipsniai / Articles 173 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA Girčienė Jurgita 2013: Stiliniai naujadarai internete. – Šiuolaikinės stilistikos kryptys ir problemos: mokslo straipsnių rinkinys. Vilnius: Lietuvos edukologijos universiteto leidykla, 79–88. Jakaitienė, ats. red., 1976: Lietuvių kalbos morfologija, autoriai: Evalda Jakaitienė, Adelė Laigonaitė, Aldona Paulauskienė. Vilnius: Mokslas. Keinys Stasys 1999: Bendrinės lietuvių kalbos žodžių daryba. Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla. Keinys Stasys, vyr. red., 2000: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Ketvirtas leidimas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Kinderys Algimantas, ats. red., 2001: Tarptautinių žodžių žodynas. Vilnius: Alma littera. Mikelionienė Jurgita 2002: Analogija lietuvių kalbos žodžių daryboje. Potencialiai ir okazionaliai dariniai. – Acta Linguistica Lithuanica 46, 73–80. Miliūnaitė Rita 2014: Naujieji kontaminaciniai dariniai lietuvių kalboje. – Acta Linguistica Lithuanica 71, 246–264. Miliūnaitė Rita 2015: Naujažodžių atranka ir pateikimas Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne. – Leksikografija ir leksikologija 5. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 161–184. Morkūnas Kazys, par., 2008: Lietuvių kalbos enciklopedija. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Murmulaitytė Daiva 2014: Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas. – Bendrinė kalba 87, 1–17. Prieiga internetu: http://www.bendrinekalba.lt/?87. Murmulaitytė Daiva 2016a: Naujažodžių duomenynas ir naujažodžių tyrimų perspektyvos. – Bendrinė kalba 89, 1–27. Prieiga internetu: http://www.bendrinekalba.lt/?89. Murmulaitytė Daiva 2016b: Naujieji asmenų pavadinimai darybos ir semantiniu aspektu. – Lietuvių kalba 10. Vilniaus universitetas, 1–22. Prieiga internetu: http://www.lietuviukalba.lt/index.php/lietuviu-kalba/article/view/200. Pakers Jurgis 2013: Naujųjų skolinių duomenų bazės veiksmažodžių morfologija. – Taikomoji kalbotyra 3, 1–26. Prieiga internetu: https://taikomojikalbotyra.lt/oj/index.php/taikomoji-kalbotyra/article/view/28/22. Paulauskienė Aldona 1994: Lietuvių kalbos morfologija. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Ružė Albertas 2008: Lietuvių kalbos morfologija. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. 174 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Sąvokos sąjūdis išsakinėjimas lietuvių kalboje Savickienė İna 2005: Linksṅių vartojimo dažnumas ir daiktavardžio reikšmė. – Acta Linguistica Lithuanica 52, 59–65. Skardžius Pranas 1996: Rinktiniai raštai 1. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Subačius Giedrius 1993: Simono Daukanto didžiojo lenkų–lietuvių kalbų žodyno naudarai: individuali žodžių darba. – Lietuvių Atgimimo istorijos studijos 4. Vilnius: Baltoji varnelė, 135–216. Ulvydas Kazys, vyr. red., 1965: Lietuvių kalbos gramatika 1. Fonetika ir morfologija. Vilnius: Mintis. Ulvydas Kazys, vyr. red., 1971: Lietuvių kalbos gramatika 2. Morfologija. Vilnius: Mintis. Ulvydas Kazys, vyr. red., 1981: Lietuvių kalbos žodynas 12. Vilnius: Mokslas. Urbutis Vincas 1961: Dabartinės lietuvių kalbos sudurtinių daiktavardžių daryba. – Dabartinė lietuvių kalba. Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 65–121. Urbutis Vincas 1978: Žodžių darybos teorija. Vilnius: Mokslas. Vaškevičiūtė Valerija 2007: Tarptautinių žodžių žodynas. Ketvirtas, pataisytas ir papildytas leidimas. Vilnius: Žodynas. Valeckienė Adelė 1998: Funkcinė lietuvių kalbos gramatika. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Vaskelienė Jolanta 2000: Darybiniai sinonimai. Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla. Vaskelienė Jolanta 2002: Darbinių sinonimų stilistika. – Linguistica Lettica 10, 92–101. Vaskelienė Jolanta 2004: Darbinių sinonimų funkcionavimas tekstuose. – Filologija 9, 47–54. Vaskelienė Jolanta, Kučinskienė Ramunė 2012: Dabartinės lietuvių kalbos būdvardžių dariniai sinonimai. – Žmogus ir žodis 14(1), 153–161. Vaskelienė Jolanta, Kvašytė Regina 2006: Lietuvių ir latvių kalbų darybinių sinonimų stilistinės ypatybės. – Lietuvių ir latvių gretinamosios stilistikos klausimai. Lietuvių un latviešu sastatāmās stilistikas jautājumi. Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla, 295–310. Zinkevičius Zigmas 1957: Lietuvių kalbos įvardžiuotinių būdvardžių istorijos bruožai. Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla. Straipsniai / Articles 175 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA Upevnění pojmu sąjūdis v litevštině SHRNUTÍ Na základě Corpus of Contemporary Lithuanian Language (CCLL), který vytvořilo Centrum počítačové lingvistiky Kaunaské univerzity Vytautase Magnuse, si článek klade za cíl zjistit, jak se pojem sąjūdis v litevštině upevnil. Bylo zjištěno, že v litevštině vzniklo na základě slova sąjūdis 28 slov: 14 podstatných jmen (jedno zdrobnělé), 12 přídavných jmen (10 přídavných jmen krátkého tvaru, 2 přídavná jména zájmenného tvaru), jedno sloveso a jedno příslovce. Tato slova byla utvořena různými slovotvornými postupy. Převládají mezi nimi sufixální deriváty; složenin je o něco méně, zatímco prefixální deriváty jsou ještě méně časté. Odvozeniny vycházející ze slova sąjūdis vykazují různé úrovně slovotvorby: nejčastější jsou útvary čtvrté úrovně, méně časté útvary třetí úrovně a nejméně časté útvary páté úrovně. Nejčastější je slovo sąjūdininkas; v CCLL bylo použito 234krát. Přídavné jméno sąjūdinis je mnohem méně časté; bylo použito 42krát. Podstatné jméno sąjūdietis je ještě méně časté; bylo nalezeno 32 dokladů. Čtrnáct slov bylo v korpusu použito pouze jednou. V CCLL se nejčastěji užívají podstatná jména mužského rodu; podstatných jmen ženského rodu je málo. Přídavná jména obou rodů se užívají ve stejném poměru. Podstatná jména se obvykle užívají v množném čísle, zatímco přídavná jména častěji v jednotném čísle. Je třeba poznamenat, že 26 z 28 slov vzniklo po událostech roku 1990 v Litvě a souvisí s nimi. Pouze dvě slova nemají žádnou souvislost s obnovením nezávislosti Litvy. Tato slova se obvykle vyskytují ve zdrojích názorové publicistiky (340 z 380 dokladů); v ostatních zdrojích jsou méně častá. Po shrnutí všech slov utvořených na základě slova sąjūdis lze vymezit následující významová pole: velikost, vlastnost děje, děj, druh, označení předmětu, čas, označení osoby, specifická vlastnost. Přijato 6. června 2018. Veslava Čižik-Prokaševa Ústav litevského jazyka Petro Vileišio g. 5, Vilnius LT-10308, Lietuva [email protected] 176 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX