Personal names in Latvian families from Būtingė and Šventoji in the 20th–21st centuries

DAIGA STRAUPENIECE Humanitární institut Kurzeme Liepājské univerzity Oblasti výzkumu: dialektologie, onomastika, jazykové kontakty. DOI: https://doi.org/10.35321/all82-07 OSOBNÍ JMÉNA V LOTYŠSKÝCH RODINÁCH V BŪTIŅĢE A ŠVENTĀJE VE XX.–XXI. STOLETÍ Osobní jména v lotyšských rodinách z Būtiņģe a Šventoji ve XX.–XXI. století ANOTACE Článek se zabývá nejčastějšími lotyšskými osobními jmény v pohraniční oblasti Litvy na počátku 20th. století. Vysvětluje starobylou tradici pojmenovávání v Kurzeme, která je patrná také u obyvatel Būtiņģe a Šventoji. Byla provedena studie dynamiky osobních jmen ve čtyřech generacích deseti rodin lotyšského původu v Būtiņģe a Šventoji. KLÍČOVÁ SLOVA: osobní jméno, tradice, Lotyši z Būtiņģe a Šventoji, dynamika, 20th.–21st. století. ANOTACE Článek pojednává o nejpopulárnějších lotyšských osobních jménech v pohraničním regionu Litvy na počátku 20. století. Vysvětluje starobylou tradici udělování jmen v Kurzeme, která je patrná také mezi místními obyvateli Būtiņģe a Šventoji. Výzkum analyzoval dynamiku osobních jmen ve čtyřech generacích deseti lotyšských rodin z Būtiņģe a Šventoji. KLÍČOVÁ SLOVA: osobní jméno, tradice, Lotyši z Būtiņģe a Šventoji, dynamika, XX.–XXI. století. Lotyši z Būtiņģe a Šventoji, kteří dříve vytvářeli kompaktně osídlené území na severozápadě Lietuvas u Baltského moře, se svým jazykem, kulturně-historickými tradicemi a způsobem života začleňují do kulturního prostoru jihozápadní Kurzeme, zejména Rucavy, Články / Articles 139 DAIGA STRAUPENIECE do kulturního prostoru. V lotyštině Būtiņģe a Šventoji, která je součástí území kuršského substrátu, je v lexiku všech generací stále patrná odolnost užívání nejstarších jazykových rysů. Téměř celé století se však nachází v litevském kulturním prostoru, a proto lze pozorovat změny v pocitu identity těchto obyvatel (v charakteristice národní příslušnosti a kulturních i lingvistických postojů), které zanechaly stopy také v osobním jménu – identifikátoru jednotlivce –, jež „je naší identitou a symbolem“ (PMLP). Ve výzkumu Daivy Sinkēvičūtė (Daiva Sinkēvičūtė) z roku 2015 o osobních jménech litevských Lotyšů se uvádí, že „nejpopulárnější osobní jména udělovaná litevským Lotyšům jsou častěji přizpůsobována gramatickému systému litevského jazyka“ (Sinkēvičūtė 2015: 20). Existuje pro to objektivní vysvětlení. Po uzavření lotyšsko-litevské hraniční úmluvy v roce 1921 nebyla v okrese Palangas věnována náležitá pozornost registraci osobních jmen podle tradic mateřského jazyka (lotyštiny). V rodných listech vydávaných matričním oddělením v Kretingě byla jména lotyšských dětí a rodičů zapisována podle gramatického systému litevského jazyka, např. Jānis → Jonas, Andrejs → Andrius, Anna → Ona, Katrīna → Kotrina atd. V tomto případě tedy vnější podoba jména poukazuje pouze na místo narození jednotlivce. Je však třeba zdůraznit jednu zvláštnost: v lotyšské společnosti se při vzájemném styku užívala lotyšská podoba osobního jména, tj. Jānis, Andrejs, Anna, Katrīna atd. To znamená, že psaná podoba osobního jména se neshodovala s jeho každodenním užíváním (v rodině, v lotyšské společnosti). V lotyšských rodinách se souběžně užívala dvě osobní jména: formální, tj. litevské osobní jméno, a neformální, tj. lotyšské osobní jméno, např. Ona – Anna, Kotrina – Katrīna, Kristina – Kristīne, Jonas – Jānis, Andrius – Andrejs, Simonas – Sīmanis, Laimondas – Laimonis. Ženská osobní jména jsou univerzálnější; „jména lotyšských dívek odrážejí rysy lotyšského a litevského jazyka a závislost na místě narození méně než jména chlapců“ (Sinkēvičūtė 2015: 21). V mnoha případech se jejich užívání v obou jazycích dokonce nemusí lišit, např. Inga, Rita, Sandra. Cílem výzkumu je zjistit statiku a dynamiku osobních jmen v lotyšských rodinách Būtiņģe a Šventoji ve XX.–XXI. století a ověřit, zda se zachovala starobylá tradice jihozápadní Kurzeme – dávat dítěti jméno kmotrů nebo rodičů. Na počátku XX. století bylo v těchto dvou vesnicích registrováno nejvíce Lotyšů: roku 1922 bylo ve vesnici Šventoji registrováno 334 Lotyšů (LVVA/1313/2/214/41), ve vesnici Būtiņģe asi 600–700 Lotyšů (Mežs 2007: 169). Kvůli získávání dat jde však o poměrně složitý proces. Za prvé lotyšská sídla v jihozápadní Kurzeme ve XX. století zasáhly politické změny: 20. března 1921 byla podepsána hraniční úmluva mezi Latviju a Lietuvas, v jejímž důsledku byly Būtiņģe, Šventoji a další vesnice až po Palangas připojeny k Lietuvas. Následovaly také administrativní změny: vesnice Būtiņģe v obci Rucava byla zpočátku začleněna do obce Darbēni, 140 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII Osobní jména v lotyšských rodinách Būtiņģe a Šventoji ve XX.–XXI. století později do území města Palangas, roku 1972 pak vesnice Šventoji do území města Palangas (Mežs 2007: 170–172). Porovnáme-li počet Lotyšů v dnešních hranicích města Palangas, v roce 1920 tvořili 36%, v roce 1959 11%, v roce 1970 6%, v roce 1989 2% a v roce 2011 1% (Straupeniece 2018: 30). Pro sledování gradace osobních jmen obyvatel dvou konkrétních vesnic mohou lotyšská osobní jména registrovaná v okrese Palangas tvořit pozadí výzkumu či srovnávací materiál, nelze je však použít jako jediný zdroj dat. Za druhé statistické údaje ne vždy ukazují skutečný obraz příslušnosti ke konkrétní národnosti. Zvláště patrné je to u třetí a čtvrté generace Lotyšů z Būtiņģe a Šventoji, kde se jednotlivci více identifikují s většinovým národem, tj. Litevci, než se svým původem. Za třetí lotyšské rodiny z Būtiņģe a Šventoji ve XX. století již nežijí pohromadě pouze v okrese Palangas, ale jsou rozptýleny po celé Lietuvas. V 60. letech XX. století se také velká část Lotyšů střední generace z Būtiņģe a Šventoji přestěhovala do Latviju, zejména do průmyslově rozvinuté Liepāje (Straupeniece 2015: 61). To znamená, že údaje o lotyšských rodinách z Būtiņģe a Šventoji je třeba hledat v obou zemích, dnes dokonce v několika zemích. Pro získání statistických údajů o osobních jménech autorka vybrala deset lotyšských rodin z Būtiņģe a Šventoji a zjistila osobní jména těchto lidí ve čtyřech generacích v obou zemích. Jako srovnávací kontext byly použity údaje ze sčítání lidu, záznamy o křtech, konfirmacích a svatbách v luteránském kostele v Būtiņģe, lingvistické materiály z expedic v letech 2008–2019, životní příběhy místních obyvatel a osobní kontakty (autorka článku je Lotyška třetí generace z Būtiņģe a Šventoji, která se narodila a vyrůstala v Latviji). Za účelem uskutečnění výzkumu – zjistit statiku a dynamiku osobních jmen a ověřit sílu tradice pojmenovávání – byly stanoveny tyto úkoly: a) excerpovat osobní jména z Būtiņģe a Šventoji ve XX. století s využitím různých pramenů, b) zjistit tradici udělování osobních jmen v regionu Lejaskurze a její životaschopnost, c) charakterizovat dynamiku křestních jmen v deseti rodinách z Būtiņģe a Šventoji. OSOBNÍ JMÉNA V BŪTIŅĢE A ŠVENTĀJE VE XX. STOLETÍ Vedoucí Kurské kulturní společnosti Miķelis Balčus ve své knize No Svētajas pagātnes (Iš Šventosios praeities, 2016) uvádí, že v seznamu obyvatel okresu Palangas z roku 1922 je zaznamenáno 632 luteránských obyvatel (303 mužů, 329 žen). Celkem bylo registrováno 20 různých mužských a 26 různých ženských osobních jmen. Články / Articles 141 DAIGA STRAUPENIECE U mužů bylo v 91% případů charakteristické jedno ze sedmi jmen – Andrejs, Ansas, Jānis, Juris či Jurģis, Mārtiņš, Miķelis, Niklaus. Z nich bylo nejpopulárnější osobní jméno Jānis (32%) a Miķelis (21% případů), ostatní méně než 13%. U luteránských žen byla naopak roku 1922 v 91% případů taková jména jako Anna, Ilze, Katrina, Ķērsta, Margrieta, Marija. Nejoblíbenější jména byla Anna (28%), Margrieta (21%) a Ķērsta (19%). Ostatní ženská osobní jména se uváděla v méně než 11% případů (Balčius 2016: 60). Stejně jako v okrese Palangas byla také v Lotyšsku v XIX. a na počátku XX. století nejpopulárnějšími osobními jmény Jānis a Anna (Bušs 2003: 19). Ze sedmi nejčastějších mužských osobních jmen v okrese Palangas se častěji vyskytovala koncovka mužského rodu -s nebo -is, typická pro lotyšský jazyk. Pouze jedno osobní jméno, Ansas, mělo koncovku -as, charakteristickou pro gramatický systém litevského jazyka. V dokumentech farnosti Būtiņģe jsou zaznamenány dvě podoby jména: Ansas a Ansis. Osobní jméno Ansas se nachází v údajích z matrik svateb v kostele Būtiņģe ze 40. let XX. století: Ansas (otec – Ansas, matka – Margrieta) se narodil roku 1915, byl luterán, Lotyš, občan Lietuvas, obyvatel vesnice Manciškės v obci Palangas. Vedle tohoto záznamu je v církevní matrice z roku 1962 zaznamenána také lotyšská osobní podoba jména Ansis (otec Silvije). Obyvatelé Latvija dnes nemají registrováno osobní jméno Ansas (viz Personvārdu datu bāze; pmlp.gov.lv): bylo zjištěno 813 jednoslovných osobních jmen Ansis a 2 nesklonná osobní jména Anssi. Pozornost si zaslouží také pravopis některých mužských osobních jmen z 20. let XX. století – Andrejš, Mārtiņš, Niklaus. Lze se domnívat, že jde o nepřesný zápis jména způsobený jeho fonetickým zněním nebo grafickým převodem. Potvrzují to také varianty jmenných podob v zápisech církevní knihy ze 40. let XX. století: Andrejš / Andrejs, Martiņš, Niklaus / Niklavs, ve 40.–50. letech – Alberts / Alberts. Podobně lze hovořit o grafickém převodu některých ženských osobních jmen, jako Anna / Ana, Katrina / Katrīna, Malle / Māle, Margieta / Margēte. Podoby zápisu osobních jmen Ana, Māle, Margēte jsou zaznamenány pouze v 60. letech XX. století. V údajích sčítání lidu z roku 2011 se uvádí, že v Lietuvas dostali pouze 4 novorozenci jméno Ana (Sinkevičūte 2015: 20). Mnoho informací o tom, která osobní jména byla charakteristická pro Lotyše farnosti Būtiņģe a která osobní jména se užívala v rodině, poskytují dokumenty farnosti Būtiņģe: záznamy o křtech, konfirmacích a svatbách. Samozřejmě v nich nejsou všechny údaje (účast na křesťanských obřadech je svobodnou vůlí jednotlivce, zejména v sovětské době), přesto poskytují představu o hlavních tendencích. Z dokumentů farnosti Būtiņģe je při zohlednění místa narození jednotlivce patrné, že ve 30. letech XX. století dostávali chlapci osobní jména jako Alberts, Andreis / Andrejš, Arturs, Arvīds, Jānis, Valdis, dívky pak Anna, Dzint ra, Katrina, Kristīna, Laima, Lidija, 142 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII Osobní jména v lotyšských rodinách Būtiņģe a Sventāja ve XX.–XXI. století Marija, Olga atd. Je patrné, že mladší generace si zachovává taková populární osobní jména jako Andrejs, Jānis, Anna, Katrina, Marija. Informace o dětech narozených ve 40. letech XX. století jsou rozsáhlejší. Zde se setkáváme s rozmanitějším souborem osobních jmen obyvatel vesnic Būtiņģė a Sventāja. Vedle ustálených a tradičních chlapeckých jmen – Andrejs, Jānis, Juris, Miķelis, Niklaus – jsou registrována také další jména, jako Alberts, Alfrēds, Edvards, Edvins, Gotfrīds, Ivars, Laimonis, Rolands, Valdis, Vilis, Vilnis. U ženských osobních jmen se objevuje jiný obraz: ve 40. letech se dívkám nedávají nejoblíbenější jména z 20. let. V dokumentech farnosti Būtiņģė jsou registrována tato osobní jména: Alīsa, Alma, Ausma, Austra, Berta, Dalija, Dzidra, Hilda, Laima, Lidija, Lilija, Līvija, Lonija, Marta, Milda, Mirdza, Silvija, Velta, Vija, Vilma, Zelma, Zenta, Zigrīda. Je patrné, že ve 20.–30. letech se stabilně prosazují osobní jména jako Valdis, Laima, Lidija. V 50. letech XX. století nejsou zaznamenána nejčastější mužská osobní jména. Ve 40.–50. letech převládalo jméno Alberts, registrována byla také jména Edvards a Imants. Při výběru ženských jmen je patrná stabilita: ve 40.–50. letech byla nejčastějšími ženskými jmény v Būtiņģe a Sventāja Ausma, Austra, Lilija, Lonija, Silvija, Vilma. V církevních záznamech jsou zaznamenána také jména jako Elma, Elvīra, Erna, Hermīne. Dále je obtížnější a složitější sledovat proměny tradice osobních jmen lotyšských komunit Būtiņģe a Sventāja. Souvisí to s rozdělením a rozptýlením lotyšské pohraniční komunity: „v letech sovětské moci, zejména v 60. letech XX. století, se mnoho Lotyšů z Būtiņģe a Sventāja přestěhovalo na lotyšskou stranu“ (Straupeniece 2015: 61). Byli mezi nimi ekonomicky aktivní litevští Lotyši, kteří se kvůli práci přestěhovali do Lotyšska, i celé rodiny, jež chtěly dětem zajistit vzdělání v lotyštině. Potomci z Būtiņģe a Sventāja, kteří odešli do Lotyšska nebo do jiných litevských měst, ne vždy aktivně udržovali vztahy s farností Būtiņģe. Přesto „ještě v 60.–80. letech XX. století byly zápisy v církevní knize pořizovány v lotyštině“ (Straupeniece 2018: 26). Tak lze ještě zjistit osobní jména, která fungovala v lotyšské pohraniční komunitě. V 80. letech XX. století byli při konfirmaci registrováni mladí lidé s těmito osobními jmény: Aivars, Alfrīds, Arvīds, Edvīns, Elmars, Ēriks, Ernests, Harijs, Ilmārs, Ivars, Jānis, Ziedonis. Pro dívky byla naopak charakteristická osobní jména jako Aina, Cilda, Dzidra, Elvīra, Inara, Ingrida, Irēna, Iveta, Leonija, Liena, Lolita, Rasma, Silvija, Valija, Velta. Je třeba uznat, že až do 80. let XX. století byla ve farnosti Būtiņģe registrována a zachovávána osobní jména přesně tak, jak se užívala v komunikaci místní lotyšské komunity. Poté, co se vystřídal kněz, byly zápisy v dokumentech farnosti pořizovány v litevštině. Potvrzují to také zápisy osobních jmen provedené podle litevského gramatického systému, tedy shodně se zápisy v úředních dokumentech – rodných listech, pasech apod. V dokumentech o konfirmaci z 90. let jsou registrována osobní jména jako Alfredas, Edgaras, Ernestas, Euvaldas, Vilius. To vytváří rozpor s dřívějšími zápisy: pokud v křestních dokumentech Články / Articles 143 DAIGA STRAUPENIECE byla osoba Vilis, Jura syn, pak je v dokumentech o konfirmaci tatáž osoba uvedena jako Vilius, Jurijaus sūnos ‚syn‘. Sporadicky, konkrétně na listině konfirmace z roku 2001, jsou patrná také osobní jména – Aivars, Evalds – s koncovkou –s. Při zkoumání dynamiky osobních jmen O. Bušs poznamenal, že v 90. letech se v Lotyšsku již nevyskytovala jména, která byla populární na počátku nebo v polovině XX. století (Bušs 2003: 46). Tento poznatek lze vztáhnout také na volbu osobních jmen v lotyšské komunitě v Litvě: z nejpopulárnějších mužských a ženských osobních jmen z 20. let XX. století v Būtiņģe a Sventāja se nepředává žádné. V některých případech výzkum ztěžuje nekonzistentní podoba zápisu osobního jména v dokumentech místní farnosti. Podobně o tom píše Ilga Jansone při zkoumání záznamů evangelicko-luterské farnosti v Ērģeme (Jansone 2018: 114). Zápisy v kostele Būtiņģe pořizoval někdo z místní lotyšské komunity, kdo nestudoval na lotyšské škole, a proto bylo osobní jméno v dokumentech místní farnosti někdy zachyceno pod vlivem výslovnosti. Podobu osobního jména Andreis / Andrejš ovlivnila nářeční zvláštnost: spojení souhlásek s a j po diftonzích a dlouhých samohláskách vytváří hlásku š. Analogicky ke slovům dziedātājs, kalējs, mācītājs, vadītājs, v nichž se koncovky –ējs, –tājs ve výslovnosti mění na –eis // –ēis, –tais // –tāis (viz Straupeniece 2018: 63). Někdy se objevuje užití délek, např. Albērts, Erīks, Harijs, nebo jejich neužití, např. Elmars, Inara, Ingrida, Līvija, což neodpovídá tradici lotyšských osobních jmen. TRADICE UDĚLOVÁNÍ OSOBNÍCH JMEN A JEJÍ ŽIVOTASCHOPNOST V REGIONU LEJASKURZE Již v lidových písních zapsaných v Lejaskurze se opěvuje role kmotrů při volbě jména dítěte, např.: Kde se kmotřičky zdržely, Proč nepřejely rychle? Za kopcem se zdržely, Dítěti jméno rozdělily. (LD 1372–1 Virga) Dnes ráno jsem si umyla ústa V písařově sklenici: Dnes ráno jsem dítěti jméno vzala V písařově matrice. (LD 1369–0, Nīca, Tosmare) Tři dny jsem chodila, Jménu pro dítě hledala; Jméno pro dítě jsem našla V knize kostelního pána, V knize kostelního pána, Na listině křtěného. (LD 1368–3, Gavieze, Skulte) Kam, kmotřičky, jedete Na zpocených hříbatech? – Byly jsme v Božím kostele, Hledaly jsme jméno pro dítě. Jméno pro dítě jsme našly V knize kostelního pána Na sedmém listu V desátém řádku. (LD 1368–1, Gramzda, Smaži) 144 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII Osobní jména v lotyšských rodinách Būtiņģe a Sventāja ve XX.–XXI. století Stará tradice v Lejaskurze – nazývat dítě jménem kmotra – byla aktuální ještě na počátku XX. století. Za kmotry se často volili nejbližší lidé – bratři a sestry –, kteří by v případě potřeby mohli převzít odpovědnost za dítě. V Rucavě, stejně jako v Būtiņģe a Sventāja, měla dívka dvě kmotry, chlapci se často dávala jedna kmotra a jeden kmotr; často nešlo o manželský pár, ale vybírali se z obou stran příbuzenstva. Nezřídka mohli mít v jedné rodině dvě sestry nebo dva bratři nejen stejné příjmení, ale také osobní jméno. Mohlo k tomu dojít, pokud byly za kmotry oběma potomkům vybrány osoby se stejným jménem (např. muži: Andrejs, Jānis, Juris; ženy: Anna, Katrīna, Margrieta atd.) nebo táž osoba. Aby bylo děti později možné rozlišit, starší z nich získalo jiné jméno (přezdívku), např. Nuže (od Anny), Ķērsta (od Kristīne), Malle (od Marije) atd. V materiálech z Būtiņģe a Sventāja nebyly zjištěny případy, kdy by dvěma dětem v jedné rodině bylo kvůli kmotrům dáno stejné jméno. Existují však případy, kdy dítě dostalo jméno kmotra (nebo se jména shodovala náhodou), např. Andrejs, Alfrēds, Jānis, Zenta. Někdy dítě dostalo dvě jména: jedno zvolili rodiče a druhé bylo na počest kmotrů. Obě jména mohla být úředně registrována, např. Kristīne Zenta, Andrejs Arturs, přičemž první je jméno kmotrů. Existují případy, kdy jméno kmotra bylo neoficiálním jménem a označovalo se jako církevní jméno. V jedné rodině tak děti získaly druhé jméno při křtu: Arturs (Miķelis), Rolands (Miķelis), Ziedonis (Niklavs), Ārija (Katrīna). Jednou z tradičních hodnot Lotyšů z Būtiņģe a Sventāja bylo předávání osobního jména dalším generacím. Při zkoumání dokumentů farnosti Būtiņģe lze takové příklady najít na konci XIX. a ve XX. století: Miķelis (1894), syn Miķelise ve vesnici Sventāja, Juris (1916), syn Jurise ve vesnici Palibģeri, Jānis (1918), syn Jānise ve vesnici Sventāja, Miķelis (1924), syn Miķelise ve vesnici Būtiņi, Jānis (1924), syn Jānise ve vesnici Palibģeri, Miķelis (1925), syn Miķelise ve vesnici Palibģeri, Miķelis (1925), syn Miķelise ve vesnici Būtiņi, Jānis (1925), syn Jānise ve vesnici Pasvenči. V rodokmenu jedné rodiny ze Sventāja lze ve XX. století sledovat, že osobní jméno Miķelis se vyskytovalo nejméně ve třech generacích: děd Miķelis, otec Miķelis, syn Miķelis. V mnoha rodinách je tradice dávat jméno otce nejstaršímu (nebo jinému) synovi pozorovatelná nejméně ve dvou generacích až do poloviny XX. století. Nejčastěji jde o osobní jména jako Andrejs a Jānis. Někdy se to týká také ženských osobních jmen – Anna a Katrīna –, kdy se nejstarší dcera pojmenuje po matce. Někdy se osobní jméno v rámci rodiny nedědí přímo, ale zprostředkovaně, tj. dítě dostane jméno bratra nebo sestry matky či otce, např. Alfredas (matčin bratr Alfreds), Miķelis, Vilmārs (2. jméno). Dítě také dostává osobní jméno dědečka nebo babičky: syn je pojmenován na počest dědečka Rūdolfa, který zahynul na moři, nebo dcera Kotryna v Litvě je pojmenována na počest babičky ze Sventāja Katriny. Dnes děti nejčastěji dostávají jméno zvolené rodiči a kritéria jeho výběru mohou být různá. Lze říci, že dnes se starobylá tradice pojmenovávání zachovává jen zřídka Články / Articles 145 DAIGA STRAUPENIECE tradice, kdy dítě dostává jméno otce, matky nebo kmotrů. Při zkoumání tradic udělování osobních jmen je důležitá také přidaná hodnota – poselství, v němž jsou aktualizovány případy pojmenování související s historií a tradicemi rodu. DYNAMIKA KŘESTNÍCH JMEN V BŪTIŅĢE A SVENTĀJA V PRŮŘEZU ČTYŘ GENERACÍ: 10 PŘÍKLADŮ RODIN Pro výzkum dynamiky osobních jmen bylo vybráno 10 lotyšských rodin z Būtiņģe a Sventāja¹, přičemž osobní jména v každé rodině byla sledována ve čtyřech generacích. To umožňuje zkoumat tradice a změny křestních jmen této lotyšské komunity. Je třeba poznamenat, že všechny lotyšské rodiny mají počátky v Būtiņģe a Sventāja a později, po druhé generaci, se rozvětvily jak na lotyšské, tak na litevské straně. Ve výzkumu byl použit dotazník, v němž byla shromážděna osobní jména rodin. Nejčastěji byla osobní jména starší a střední generace uvedena v lotyšské podobě, což potvrzovalo výše uvedené: v lotyšské společnosti žije neoficiální osobní jméno. Celkem bylo zkoumáno 170 osobních jmen: starší generace – 24, střední generace – 46, mladší generace – 54, nejmladší generace – 52. Starší generace byla podle národnosti lotyšská a formovala se „na počátku 20. let XX. století – v době, kdy byly Būtiņģe a Sventāja připojeny k litevskému státu“ (Straupeniece 2018: 33). Pro 24 osob starší generace bylo charakteristických 10 osobních jmen (viz tabulku 1): 11 mužů mělo pouze 4 různá osobní jména, například Andrejs, Jānis, Juris, Miķelis, zatímco 13 žen 6 různých osobních jmen, například Anna, Katrina, Ķērsta / Kristīne, Margrieta, Marija. ¹ Tabulka. Nejoblíbenější osobní jména starší generace a jejich počet To souvisí s výše popsaným jevem, že tato osobní jména byla ve 20. letech XX. století nejčastější. Ačkoli byla tato osobní jména později přizpůsobena litevskému ¹ Ve výzkumu byly vybrány lotyšské rodiny z Būtiņģe a Sventāja, u nichž bylo možné shromáždit kvalitní údaje ze čtyř generací jak v Litvě, tak v Lotyšsku. 146 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII Osobní jména v lotyšských rodinách Būtiņģe a Sventāja ve XX.–XXI. století jazyku, autorka považovala za primární názor osob a jejich příbuzných na jejich identitu, a proto také osobní jméno. Střední generace, narozená v Būtiņģe a Sventāja v polovině XX. století, je národnostně lotyšská. Tato generace zažila zdvojení osobního jména: ve škole, v poliklinice a v úředních institucích jí přisuzovali litevskou podobu osobního jména, v rodině, v kostele a v lotyšské společnosti lotyšskou podobu osobního jména. V tomto případě byla zaznamenána lotyšská osobní jména. Pro 46 představitelů střední generace bylo celkem charakteristických 30 osobních jmen: 21 mužům bylo dáno 12 různých osobních jmen, například Alfrēds, Andrejs, Artūrs, Āris, Eduards, Edvīns, Ernests, Jānis, Miķelis, Rolands, Rūdolfs, Ziedonis. Některá osobní jména – Jānis, Andrejs, Artūrs, Rūdolfs, Edvīns – byla dána několika novorozencům (viz tabulku 2). Naproti tomu 25 žen mělo 18 různých osobních jmen, například Aina, Anna (také 2. jméno), Ausma, Ārija, Hermīna, Ināra, Jautra, Kate, Katrina, Kristīne, Liena, Lilija, Lonija, Marija, Rasma, Velta, Vija, Zenta (2. jméno). Nejoblíbenější ženská jména v 10 lotyšských rodinách jsou Ausma, Velta, Anna, Lilija. 2 Tabulka. Nejoblíbenější osobní jména střední generace a jejich počet Mladší generace se narodila v 70.–90. letech XX. století; soubor osobních jmen těchto lidí je rozmanitý a méně často se opakují stejná osobní jména. Celkem bylo u 54 lidí zaznamenáno 49 osobních jmen: 31 mužům bylo dáno 27 různých osobních jmen, 23 ženám 22 osobních jmen. Protože lidé této generace z jedné rodiny se narodili jak v Lotyšsku, tak v Litvě, odráží se to také v zápisu osobního jména. 19 mužům narozeným v Lotyšsku bylo dáno 15 různých osobních jmen, například Ainārs, Anrijs, Bruno, Dzintars, Edmunds, Emīls, Elviss, Helmuts, Imants, Jānis, Mārtiņš, Ronalds, Vilnis, Vilmārs, Vitālijs. Jméno Jānis bylo dáno čtyřikrát, jméno Vilnis dvakrát. 12 mužům narozeným v Litvě bylo dáno 12 různých osobních jmen, například Alģis, Alfredas, Andrius, Arturas, Edgaras, Edvinas, Evaldas, Giedrius, Jonas, Laimondas, Oskaras, Vladas. 7 ženám narozeným v Lotyšsku bylo dáno 7 různých osobních jmen, například Dace, Daiga, Ināra, Inga, Inta, Maija, Laima, zatímco 16 ženám narozeným v Litvě bylo dáno 16 různých osobních jmen, např. Daiva, Diana, Ieva, Inga, Irma, Karolyna, Články / Articles 147 DAIGA STRAUPENIECE Kristīna, Līgita, Rasa, Renata, Regīna, Rita, Silvija, Valda, Vilma, Zenta. Jak je patrné, jméno Inga dostala dívka narozená jak v Lotyšsku, tak v Litvě. Nejmladší generace se narodila na konci XX. století a na počátku XXI. století. Celkem 52 osobám bylo dáno 49 osobních jmen: 33 mužům bylo dáno 30 různých osobních jmen, 19 ženám – 19 osobních jmen. 20 mužům narozeným v Lotyšsku bylo dáno 19 různých osobních jmen, například Andrejs, Dāvis, Dilans, Elvis­s, Emīls, Gunārs, Gustavs, Ingus, Kārlis, Kristers, Lūkass, Matīss, Mārtiņš, Rainer­s, Rihards, Roberts, Rūdolfs, Toms, Vilmars (2. jméno). Dvakrát byla dána jména jako Andrejs a Rūdolfs, což ukazuje, že v Būtiņģe a Šventoji znovu ožívají charakteristická jména, zejména v rodinách, v nichž fungovala. 13 mužům narozeným v Litvě bylo dáno 11 různých osobních jmen, například Ainaras, Augustas, Aurimas, Edgaras, Emilis, Gabrielas, Jonas, Karolis, Simonas, Vaidutas, Valdas. Potomkům lotyšského obyvatelstva v Litvě byla dvakrát dána jména jako Edgaras a Jonas. Osobní jméno Emīls / Emilis bylo dáno potomkům lotyšských rodin z Būtiņģe a Šventoji v obou zemích. 9 ženám narozeným v Lotyšsku bylo dáno 10 různých osobních jmen, například Daniela, Egija, Elīza, Ēlija, Kate, Lilu (2. jméno), Madara, Marta, Paula, Sabīne, zatímco 10 ženám narozeným v Litvě bylo dáno 9 různých osobních jmen, např. Austēja, Gerda, Gintarė, Greta, Ieva, Kotryna, Kristina, Liepa, Marta. Potomkyni lotyšských rodin v Litvě bylo dvakrát dáno jméno Ieva. Jméno Marta bylo dáno dívce narozené v Lotyšsku i dívce narozené v Litvě. Zachovalo se vyprávění o tom, jak rodiče chtěli své dceři narozené v Litvě dát dvě jména – Marta Anna (Anna – na počest prababičky), avšak úřady takový zápis nepovolily a byla navržena varianta Marta Ana. Srovnáme-li tyto údaje s výzkumem O. Buše o nejpopulárnějších lotyšských osobních jménech XX. století, „např. muž.: Aigars, Aivars, Andris, Artūrs, Edgars, Juris, Kaspars, Māris, Mārtiņš; žen.: Anita, Ieva, Ilze, Inese, Inga, Iveta, Dace, Kristīne, Līga, Sandra“ (viz Bušs 2003: 19–20), pak je zřejmé, že jsou charakteristická také pro potomky lotyšských rodin z Būtiņģe a Šventoji. Při pohledu na popularitu mužských osobních jmen v souhrnu 4 generací (viz tabulku 3) je třeba konstatovat, že jméno Jānis, které bylo na počátku XX. století v okrese Palanga nejpopulárnějším osobním jménem, se v XX. a XXI. století zachovalo ve všech generacích (litevským novorozencům je registrováno jméno Jonas). Stále si udržuje pevné postavení osobní jméno Andrejs, které bylo zjištěno ve všech generacích. Ostatní osobní jména – Miķelis, Rūdolfs, Artūrs / Arturas, Edvīns / Edvinas, Alfrēds / Alfredas, Edgaras, Emīls / Emilis, Elviss, Mārtiņš – byla registrována ve dvou generacích. 148 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII Osobní jména v lotyšských rodinách Būtiņģe a Šventoji ve XX.–XXI. století Tabulka 3. Shrnutí nejpopulárnějších mužských osobních jmen v 10 lotyšských rodinách Būtiņģe a Šventoji ve XX.–XXI. století Nejstarší generace | Střední generace | Mladší generace | Nejmladší generace Jānis 5 | Jānis 7 | Jānis 3 / Jonas 1 | Jonas 2 Andrejs 3 | Andrejs 2 | Andrius 1 | Andrejs 2 Miķelis 2 | Miķelis 1 | | | Rudolfs 2 | | Rudolfs 2 | Artūrs 2 | | Arturas 1 | Edvīns 2 | Edvinas 1 | | Alfrēds 1 | Alfredas 1 | | | Edgaras 1 | Edgaras 1 | | Emīls 1 | Emīls 1 / Emilijis 1 | | Elviss 1 | Elviss 1 | | Mārtiņš 1 | Mārtiņš 1 | | Vilmārs 1 | Vilmārs 1 Při pohledu na popularitu ženských osobních jmen v souhrnu 4 generací (viz tabulku 4) je patrné, že jméno Ķērsta, které patřilo na počátku XX. století k nejpopulárnějším jménům, se ve svých variantách Kristīne / Kristina vyskytuje ve všech generacích. Osobní jméno Katrina / Kotryna je registrováno ve 3 generacích. Ostatní osobní jména – Anna, Kate, Zenta, Ieva – se objevují ve 2 generacích. Dříve populární jméno Anna nebylo zjištěno v mladší ani nejmladší generaci. Tabulka 4. Shrnutí nejpopulárnějších ženských osobních jmen v 10 lotyšských rodinách Būtiņģe a Šventoji ve XX.–XXI. století Nejstarší generace | Střední generace | Mladší generace | Nejmladší generace Ķērsta / Kristīne 2 | Kristīne 1 | Kristina 1 | Kristina 1 Anna 4 | Anna 1 (jako 2. jméno) | | Katrina 3 | Katrina 1 | | Kotryna 1 | Kate 1 | | Kate 1 | Zenta 1 (jako 2. jméno) | Zenta 1 | | | Ieva 1 | Ieva 2 Potomci lotyšských rodin v Litvě přikládají velký význam tomu, aby osobní jméno bylo rozpoznatelné; „častěji dávají jména populární v obou jazycích“ (Sinkevičiūtė 2015: 19), například Artūrs / Arturas, Edgars / Edgaras, Edvīns / Edvinas, Alfrēds / Alfredas, Straipsniai / Články 149 DAIGA STRAUPENIECE Ieva. Právě v nejmladší generaci se objevuje několik mužských osobních jmen – Ingus, Matīss, Emīls, Kristers, Lūkass aj. –, která dříve nebyla pro lotyšské rodiny Būtiņģe a Šventoji charakteristická. Ani ženská osobní jména – Austeja, Gerda aj. – nebyla dříve zaznamenána. Zároveň se v nejmladší generaci objevují osobní jména, která znovu ožívají a v těchto lotyšských rodinách se již vyskytovala, např. Andrejs, Rūdolfs, Kristīna. Výzkumník folkloru Aldis Pūtelis vyslovil myšlenku, že „Lotyši žijící v okrese Palanga se v současnosti drží své lotyšskosti, dalo-li by se to tak říci, téměř ze vzdoru“ (Pūtelis 2009: 160). Tato slova se vztahují také na udělování osobních jmen, kdy jsou jména malých dětí v každodenním životě přizpůsobována jejich lotyšské podobě, např. lit. Karolis se přejmenovává na Kārli, lit. Simonas – na Sīmani (na počest pradědečka Sīmanis). ZÁVĚRY Na lotyšské rodiny v Būtiņģe a Šventoji na počátku XX. století působily politické reformy, což se otisklo také do podoby lotyšských osobních jmen podle litevského gramatického systému. Zvláště se to týká podoby mužských osobních jmen. V několika generacích lotyšských rodin Būtiņģe a Šventoji existovaly dvě identity osobního jména: litevské osobní jméno, které bylo registrováno v úředních dokumentech (rodném listu, pasu, oddacím listu aj.) a užíváno mimo lotyšskou komunitu, a lotyšské osobní jméno, které bylo zapsáno v dokumentech luteránského kostela v Būtiņģe (křestních, konfirmačních a oddacích listech) a užíváno v rodině, rodu a lotyšské společnosti. Starobylá tradice udělování jmen rozšířená v Jižním Kuronsku, kdy dítě dostává jméno otce, matky nebo kmotrů, je v rodinách Būtiņģe a Šventoji poměrně rozšířená a zachovala se až do poloviny XX. století. Ne všechna osobní jména registrovaná na počátku XX. století v okrese Palanga – Andrejs, Ansas, Jānis, Juris nebo Jurģis, Mārtiņš, Miķelis, Niklaus, Anna, Ilze, Katrina, Ķērsta, Margrieta, Marija – však byla zjištěna také v současných lotyšských rodinách Būtiņģe a Šventoji. Výzkum odhaluje, že nejstabilnější osobní jména, která se objevují v 10 rodinách Būtiņģe a Šventoji téměř ve všech generacích, jsou Jānis/Jonas, Andrejs/Andrius, Kristīne/Kristiņa, Katrina/Kotryna. V současnosti lze pozorovat větší rozmanitost mužských i ženských osobních jmen a osobní jména rozšířená na počátku XX. století se zachovávají méně často. Změny v dynamice osobních jmen v mladších generacích lze více považovat za současný trend. 150 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII Osobní jména v lotyšských rodinách Būtingė a Šventāja ve XX.–XXI. století LITERATŪRA Balčius Mikelis 2016: Īš Šventosios praeities, Palanga: Palangos miesto savivaldybės viešoji biblioteka. BDD – Būtingės drauges dokumenti: Būtingės luterāņu baznīcas arhīvs, Rokraksts. Bušs Ojārs 2003: Personvārdi, vietvārdi un citi vārdi: izpētes pakāpieni, Rīga: LU Latviešu valodas institūts. Jansone Ilga 2018: Priekšvārdu dinamika Ērģemes evaņģēliski luteriskajā draudzē 19. gadsimtā. – Onomastica Lettica 5 laidiens. Zinātnisko rakstu krājums, Atb. red. Sanda Rapa, Rīga: LU Latviešu valodas institūts, 113–194. LD – Latvju dainas, Pieejams: dainuskapis.lv LVVA/1313/2/214/41: Statistikas ziņas par iedzīvotāju etnisko sastāvu, Latvijas Valsts vēstures arhīvs. 1313. fonds. 2. apraksts. 214. lieta. Mežs Ilmārs 2007: Palangas latviešu skaits XX gadsimta gaitā. – Ēlija. Sventāja, Šventoji, Klaipėda: Klaipėdos universitetas, 169–173. PMLP – Pilsonības un migrācijas lietu pārvalde. Pieejams: https://www.pmlp.gov.lv/lv/sakums/statistika/personvardu-datu-baze/personvarda-apraksts.html?name=32386 Pūtelis Aldis 2009: Kur viss kā sendienās: ieceres un rezultāti ekspedīcijās uz Kolkas pagastu un Sventāju. – Letonica 19, Rīga: SIA N. I. M. S., 148–165. Sinkevičiūtė Daiva 2015: Dažniausi Lietuvos latvių vardai – latviškumo ir lietuviškumo dermė. – Spectrum (2), 23, 19–21. Pieejams: https://issuu.com/vu_lt/docs/spectrum23 Straupeniece Daiga 2015: Naratīvie teksti un Būtingės–Sventājas latviešu identitāte. Piemarēs ļaudis un likteņi 1, Liepāja: LiePA, 61–73. Straupeniece Daiga 2018: Latviešu valoda Lietuvā – Būtingė un Sventāja, Liepāja: LiePA. Str aipsni ai / Articles 151 DAIGA STRAUPENIECE Personal names in Latvian families from Būtingė and Šventoji in the 20th–21st centuries SUMMARY Latvians from Būtingė and Šventoji, who formerly formed a compact populated area in Northwest of Lithuania at the Baltic Sea, their language, cultural and historical traditions, and lifestyle belong to the cultural space of Southern Kurzeme, particularly Rucava. One of the traditional values of Būtingė and Šventoji Latvians has been the transfer of the personal name to future generations. Men’s personal names Andrejs, Ansas, Jānis, Juris vai Jurģis, Mārtiņš, Miķelis, Niklāvs and women’s personal names Anna, Ilze, Katrina, Ķērsta, Margrieta, Marija were the most popular Latvian names in Palanga region in the 20s of the 20th century. Later, the Latvian personal names were rendered according to the Lithuanian grammatical system; therefore two personal names were used parallelly in Latvian families: the formal, i.e., Lithuanian personal name and informal, i.e., Latvian personal name, e.g., Ona – Anna, Kotrina – Katrīna, Jonas – Jānis, Andrius – Andrejs. It means that the written form of the personal name did not correspond with its daily use (in family, Latvian society). While studying 4 generations of 10 Latvian families from Būtingė and Šventoji, it can be concluded that the old naming tradition – a child (usually the eldest child) is given the name of its father or mother, or godparents – has survived in the oldest and middle generations. Today, when many family members live in both Lithuania and Latvia (in the 50s and 60s of the 20th century many Latvians moved to Latvia), different traditions of choosing personal names have developed. Įteikta 2020 m. vasario 5 d. DAIGA STRAUPENIECE Kurzemės Humanitārais institūts Kūrmājas prospekts 13, Liepāja LV–3401, Latvija [email protected] 152 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII