Naujųjų dūrinių analizės ir klasifikacijos galvosūkiai

DAIVA MURMULAITYTĖ Institut litevského jazyka Směry vědeckého výzkumu: slovotvorba, morfemika, lexikografie, lexikologie. DOI: https://doi.org/10.35321/all82-02 HÁDANKY ANALÝZY A KLASIFIKACE NOVÝCH SLOŽENIN Hádanky analýzy a klasifikace nových složenin ANOTACE Článek¹ přináší přehled atypických případů tvoření litevských neologismů vytvořených ze dvou nebo více slov. Zkoumají se podstatná jména – složeniny a kontaminanty – nashromážděná v Databázi novotvarů litevského jazyka do začátku roku 2019. Představují se typy domácích složených podstatných jmen, které nejsou popsány v gramatikách litevského jazyka, a také smíšené útvary (např. saulėdengtės). Zvažuje se slovotvorná motivace několika okazionálních útvarů (kūnovara, megztipaltis) a místo analogických útvarů v systému litevských derivátů. Zvláštní pozornost je věnována neologismům s rysy složenin a kontaminantů (např. dvirtakis) a také vztahu kontaminace a dezintegrující slovotvorby. KLÍČOVÁ SLOVA: slovotvorba, novotvary, složená podstatná jména, analogie, kontaminace (blendování). ANOTACE Článek si klade za cíl zmapovat atypické případy litevských neologismů tvořených ze dvou či více slov. Zkoumají se podstatná jména, tj. složeniny a blendy, shromážděná v „Databázi litevských neologismů“ do začátku roku 2019. Představují se typy domácích složených podstatných jmen, které nejsou popsány v gramatice litevského jazyka. Rozebírají se také výsledky kompozice–sufixace (např. saulėdengtės ¹ Článek vznikl na základě referátu předneseného na V. kongresu baltistů (Vratislav, 16.–17. května 2019). 34 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII Naujųjų dūrinių analizės ir klasifikacijos galvosūkiai „sunblind“)“. Zvažuje se slovotvorná motivace některých okazionalismů (kūnovara „systém podpory zdraví odpovídající starému litevskému světonázoru“, megztpaltis „kardigown“). Pozornost se věnuje také místu analogických útvarů v systému litevské derivace. Zvláštní pozornost je věnována novým útvarům s rysy složenin a blendů (například dvirtakis „cyklostezka“) a také vztahu blendování a morfematické dezintegrace. KLÍČOVÁ SLOVA: slovotvorba, novotvary, složená podstatná jména, analogie, blendování. ÚVOD V roce 2019 byla s cílem zjistit, zda litevské složené neologismy odpovídají pravidlům slovotvorby litevského jazyka popsaným v gramatikách, prozkoumat, jaké jsou inovace ve tvoření litevských podstatných jmen a zda jsou systémové, nebo charakteristické pouze pro okazionální užití, analyzována domácí složená podstatná jména (asi 500) zaznamenaná v Databázi novotvarů litevského jazyka (dále ND, Databáze) do března 2019. Největší pozornost byla věnována otázkám struktury novotvarů. V Databázi byly nalezeny novotvary všech hlavních typů litevského skládání, s výjimkou složenin ze číslovky a slovesa. Tvoří více než 99% zkoumaných složenin. Během sledovaného období nebyly zaznamenány málo početné typy (jejichž druhá část by nebyla jmenná nebo slovesná) ani opakované složeniny. Objevil se tu a tam novotvar, který možná nepatří k typům skládání popsaným v gramatikách litevského jazyka. Například karkadienis „den vzniku zmrzliny „Kar kar“ (symbolické narozeniny)“ lze považovat za složeninu citoslovce a podstatného jména (: kar kar + diena), zatímco sėdnesė „nosítko podobné sedlu pro nošení dětí ve věku od dvou do pěti let vsedě na šíji“ za složeninu dvou sloves. Srov. dance walking, pravděpodobně anglický vzor pro vytvoření šokvaiktis „nová pouliční móda – chůze při tanci“; jak významově („chůze při tanci“ nebo „tanec při chůzi“), tak formálně může vycházet jak ze slovesa šokti, tak z jeho abstrakta, názvu děje šokis, proto byl při klasifikaci složených podstatných jmen v ND přiřazen k typickým složeninám podstatných jmen a sloves. První část novotvaru sėdnesė není spojena s žádným slovesným podstatným jménem, opírá se o samotné sloveso sėdėti. Při zkoumání typičnosti složenin z hlediska morfematické složitosti základových kmenů se zjistilo, že se často vychází z odvozených, předponových nebo složených základových slov; změněný slovotvorný základ rovněž není výjimkou. Pravidlu jednoduchosti základových kmenů tak či onak neodpovídá 21 až 41% složenin. Straipsniai / Articles 35 DAIVA MURMULAITYTĖ (v závislosti na typu skládání) složenin. Podrobněji o výzkumu a jeho výsledcích viz Murmulaitytė 2019. V dalším výzkumu byla pozornost věnována atypickému tvoření litevských neologismů vytvořených ze dvou nebo více slov. Předmětem výzkumu jsou domácí složená podstatná jména a kontaminanty vytvořené ze dvou nebo více litevských slov, zaznamenané v ND. Na začátku roku 2019 jich bylo v tomto zdroji asi 560. Cílem výzkumu je tyto útvary představit a seznámit čtenáře s problematickými případy analýzy a klasifikace jejich tvoření, kdy je obtížné určit základová slova, někdy i jejich slovní druh, slovotvorná motivace není jasná apod. Metody výzkumu: analytická, kvantitativní, komparativní, deskriptivní, synchronní slovotvorná a morfematická analýza slov. OKAZIONÁLNÍ SLOŽENINY Okazionální, tj. neobvyklé, netypické pro obecné užívání, objevující se pouze v určitém kontextu a záměrně vytvořené právě pro danou příležitost (KTŽ 1990: 136; Urbutis 2009: 322), útvary ze své podstaty nemají sklon podřizovat se obecným zákonitostem, často jsou atypické, a proto u nich lze nezřídka připustit různé interpretace tvoření, na nichž závisí zařazení útvaru do té či oné klasifikační skupiny. To může ovlivnit určování tendencí a inovací litevské neologie. U dvou zkoumaných složenin – autorského kūnovara „systém podpory zdraví odpovídající starému litevskému světonázoru“ a ojedinělého megztipaltis „svetr, který vypadá jako kabát“ – nejsou základová slova zcela jasná po formální, případně i sémantické stránce. Z forem druhého základového slova (viz níže) je patrné, že kūnovara je složeninou dvou podstatných jmen. Příklad užití tohoto novotvaru uvedený v ND ukazuje, že tento termín „L. Balsys vytvořil složením dvou slov – „kūnas“ a „vara“. „Vara – mnohovrstevný pojem zahrnující jak fyzické tělo, tak vnitřní energii“.“ Obtížnější je tuto kompozici sémanticky motivovat. Ve slovnících LKŽe a DŽ₂ nebo DŽ₇ má podstatné jméno vara („přemáhání, násilí“: Pateisinama gali būti vien teisiškai pagrįsta tv. (DŽ₂); zast. „přemáhání, násilí“ (DŽ₇); (neol.) „síla, nátlak, násilí“ (LKŽe)) významové rysy nátlaku a násilí, které zjevně nekorelují se sémantikou pojednávané složeniny. Rovněž je sotva možné, že při tvorbě tohoto novotvaru bylo vycházeno ze staré výpůjčky z „Polsko-litevského slovníku“ A. Jušky – homonyma vara „pořádek“. Druhá část slova kūnovara nejspíše souvisí se slovesem varyti, snad je jeho abstraktem, srov. vysvětlení samotného autora novotvaru: „Ráno se vědomí probudí, samo zapne varu a my se začneme protahovat. Varu můžeme zapnout i vědomým cvičením. Já tělo poháním – procvičuji, a tím otevírám své vjemy 36 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII Naujųjų dūrinių analizės ir klasifikacijos galvosūkiai a pocity. [...] Druhá část kūnovary – dynamická cvičení. Začíná rytmicky, podle určitého zvuku, podupáváním patami o podlahu – to stimuluje srdeční činnost. Tělo je již zahřáté, a tak se rozproudí vara. Ve třetí části, když v těle vara již dosáhla dostatečné úrovně, se prostřednictvím pohybu – házením a chytáním speciálních cvičebních nástrojů ve snaze, aby nespadly na zem, otevírají pocity (zvýrazněno při citování – pozn. aut.).² Tuto motivaci podporuje psychoanalytický termín vara (anglický ekvivalent drive „hnací síla; (poháněcí) síla“ nebo „podnět, stimul, vnitřní impuls“), jakož i několik složených termínů s tímto základním slovem: agresijos vara, dalinė vara, ego vara, griovimo vara, gyvybės vara, mirties vara, savisaugos vara, seksualinė vara, užvaldymo vara (LAALPTŽ)³. Pozornost zasluhuje také souvislost s (at)verti. Kromě toho nelze s ohledem na baltský světonázor a činnost autora vyloučit vliv lotyšského vara „síla, vůle, moc“ (LLV). Pokud jde o možný vliv lotyštiny, srov. také „Skupinu žáků kūnovary vede sám L. Balsys – varonis (trenér ovládání energií)“ (týž zdroj) a lotyšské varonis „hrdina“ (LLV). Definice útvaru megztpaltis vytvořeného emigranty, „svetr, který vypadá jako kabát“, je převzata z jediného příkladu užití ukazujícího, že jde o litevský ekvivalent anglického cardigown⁴. Z definice posledně uvedeného (cardigown „dlouhý kardigan převázaný jako župan“⁵) je zřejmé, že v angličtině jde o kontaminant – spojené názvy dvou oděvů: cardigan (krátký svetr určitého stylu, kardigan) a dressing-gown nebo gown, které označují dlouhé oděvy (šaty, župan). Není jasné, co měli tvůrci litevského ekvivalentu na mysli, protože motivace vzniku tohoto novotvaru může být dvojí: 1) megztinis + p altas nebo 2) megzti (megztas) + p altas. V prvním případě bychom měli hovořit o skládání dvou podstatných jmen a odpadnutí první přípony –in-, ve druhém o složenině slovesného tvaru (příčestí) a podstatného jména a o pro takové složeniny netypické spojovací samohlásce -i-. Informace se do Databáze shromažďují ručně; její „reprezentativnost a spolehlivost rostou spolu s narůstajícím množstvím a rozmanitostí dat, zatímco subjektivní aspekt se zmenšuje s rozšiřováním zdrojů dat a počtu poskytovatelů dat“ (Miliūnaitė 2018: 6). Společnost, která však do Databáze zasílá novotvary, přirozeně snáze zaznamenává neobvyklé, podivné, tj. ² http://www.baltai.lt/?p=23425 [citováno 2019-03-11 a 2020-03-07]. ³ http://terminai.vlkk.lt/paieska?search=vara&zodzio_dalis=6&kaip2=on&srit ys=&statusas=0&rykiavimas=0 [citováno 2020-04-17]. Autorka článku děkuje anonymnímu recenzentovi či recenzentce za podnět zabývat se těmito termíny a také za další cenné připomínky. ⁴ Slovo se od roku 2010 nerozšířilo; vyhledávač Google 10. března 2019 nenašel užití ani tvaru nominativu jednotného čísla, ani jiných pádových tvarů. ⁵ https://www.dnaindia.com/lifestyle/report-soon-dictionary-to-describe-clothes-like-whorts-cardigowns-treggings-1441592 [citováno 2019-03-10 a 2020-03-04]. Straipsniai / Articles 37 DAIVA MURMULAITYTĖ okazionální, atypicky tvořené nebo jinak vyčnívající novotvary. Realizované, avšak dosud nezaznamenané potenciální útvary mohou být hůře postřehnutelné a uniknout pozornosti, protože jsou systémem předvídány a lze je kdykoli podle potřeby realizovat. Lze tedy předpokládat, že v Databázi je procentuálně více okazionální lexiky, a tedy i případů atypického tvoření, než v běžném užívání. NOVOTVARY SE SMÍŠENÝM TVOŘENÍM Za smíšené se považuje tvoření, při němž se současně uplatňují dva různé slovotvorné způsoby, tj. slovo vzniká současným přidáním předpony a přípony (prefixace–sufixace, např.: povestuvinis, paeiliui) nebo se přípona přidává při spojení dvou slov (kompozice–sufixace, např.: pelėkautai) (Urbutis 2009: 340–341). V ND je zaznamenáno několik útvarů potenciálně smíšeného tvoření (kompozice–sufixace). Z 8 případů nevzbuzuje pochybnosti pouze sauledengtės „vnější okenní nebo balkonová clona; přístřešek chránící před sluncem“ (: saulė + dengti + -tė). Autorský útvar trešnėdra „žrout třešní“ (: trešnės + ėsti + –ra) byl nejspíše vytvořen analogicky podle žmogėdros; kontaminace (trešnės + žmogėdra⁶) je v tomto případě možná méně pravděpodobná. Možnost skládání podstatného jména a přídavného jména (: trešnės + ėdrus, –i) byla odmítnuta kvůli vzácnosti tohoto typu skládání; navíc všechny jeho útvary se podle gramatik opírají o přídavné jméno palaikis, -ė: vaikpalaikis, knygpalaikė (DLKG 2006: 166; LKG 1965: 472). Mimochodem se ve výzkumech litevské slovotvorby nepodařilo nalézt takto interpretovaný starý útvar žmogėdra; ten se naopak nejčastěji uvádí jako příklad smíšeného tvoření (Urbutis 2009: 253; Keinys 1999: 107). Je zřejmé, že podle příkladů ateivio a išėvičio byly vytvořeny novotvary svetim­eivis, -ė „mimozemšťan“ a sugrįžeivis, -ė „člověk vracející se z emigrace, reemigrant⁷“. První z nich je rovněž spíše třeba považovat za smíšený útvar (: svetimas + eiti + –vis)⁸. ⁶ Podrobněji o jevu kontaminace viz část článku, která se mu věnuje. Tučně jsou zde i dále v ilustračních příkladech kontaminace uvedeny části výchozích slov přešlé do kontaminantu, podtrženy jsou překrývající se části (k termínu viz Miliūnaitė 2014: 252; tentýž jev se také nazývá překryv (Kabašinskaitė 1998: 67)). ⁷ Autorka novotvaru na otázku, jak bylo toto slovo vytvořeno, odpověděla: „V hlavě se spojilo „sugrįžęs išėvis“.“ ⁸ Za smíšené útvary lze patrně považovat i starší keleivis, kareivis, jūreivis, moksleivis, upeivis, žvegeivis, vandeneivis (neologismus S. Daukantase), dále pirmeivis a další, které lze spojovat se slovesem eiti, ačkoli v popisech slovotvorby se tato slova při pojednání o kompozici–sufixaci zřejmě neuvádějí (srov. P. Skardžius považuje slovo keleivis (-ys) za substantivizované složené („kompozitní“) přídavné jméno (Skardžius 1943: 436)). Je třeba poznamenat, že přípona –eivis, -ė není v seznamech přípon podstatných jmen 38 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII Naujųjų dūrinių analizės ir klasifikacijos galvosūkiai 3 analogických útvarů (galvapūtė, kainapūtė, valdžiapūtė; srov. rugiapiūtė) lze interpretovat dvojím způsobem v závislosti na tom, co považujeme za druhou část – sloveso pjauti, nebo podstatné jméno pjūtis (Urbutis 2009: 111). V prvním případě by patřily ke smíšeným útvarům. ANALOGICKÉ ÚTVARY Ve výzkumu slovotvorby se za analogické obvykle označují atypické útvary, jejichž „tvoření se opírá o vzdálenější, nepřesnou, spíše jen domnělou analogii s dvojicemi typických [...] útvarů a jejich základových slov (slovotvornými opozicemi)“ (Urbutis 2009: 328). Ve sledovaném období bylo v ND nalezeno asi 30 domácích analogických útvarů, např.: ausiratis „oblast okolí, kterou lze slyšet ušima“ – srov. akiratis; galvapūtė, kainapūtė – srov. rugiapiūtė; kiemšīkis „neurozený pes hlídající dvůr; pes venčený nepořádnými majiteli“ – srov. kiemsargis; kišenpildis – srov. kišenovagis; lietpuodis – srov. greitpuodis; links­makojis „ironicky – veselý „tanec“ opilých stavebních dělníků – práce na staveništi“ – srov. klumpakojis; noskaras – srov. auskaras; tvorlaikraštis – srov. sienlaikraštis; žemėraižis „budova zapuštěná hluboko pod zemí, opak mrakodrapu“ – srov. dangoraižis a další. Takové novotvary vznikají využitím analogie k již existujícímu útvaru, který je formálně blízký a nějakým způsobem sémanticky souvisí; kromě pravidelné opozice složeniny a jejích základových slov tedy působí ještě další faktor. Vlastně je celá slovotvorba založena na analogii (KTŽ 1990: 19; Urbutis 2009: 327–328), avšak v pojednávaném případě jsou analogie jen „povrchové, v zásadě neodpovídající struktuře útvarů, podobné pouze zvukovou stránkou“ (Paulauskienė 1994: 53). V některých případech však nebrání tomu, abychom novotvar považovali za člena určitého slovotvorného typu, protože jeho slovotvorná analýza ukazuje, že základní slovotvorné zákonitosti nejsou porušeny. Například novotvar neskaitadienis „den, kdy není co číst“, vytvořený analogicky podle nekalbadienis, patří stejně jako posledně uvedený k typu skládání sloves a podstatných jmen (: neskaityti + diena). Naproti tomu nelovadienis „situace, kdy manželé po hádce spí v oddělených postelích“ a hybridní neseksadienis „den, kdy se rozhádaný pár zříká sexu“ jsou atypicky utvořené, protože jejich první části se záporem jsou jmenné v seznamech přípon, které uvádějí gramatiky litevského jazyka. O příponě -vis, -ė se tam píše, že větší část názvů osob (činitelů a nositelů slovesné vlastnosti) odvozených touto příponou vychází z předponových odvozenin slovesa eiti (DLKG 2006: 110–111; LKG 1965: 331). O útvarech s koncovkou -eivis, -ė viz také podrobný výzkum J. Vaskelienė a jeho závěry o možnosti považovat tuto koncovku v určitých případech synchronně za příponu a o formování slovotvorného typu –eivis, -ė (Vaskelienė 2019). Straipsniai / Articles 39 DAIVA MURMULAITYTĖ (postel, sex). Nepravidelnou přítomnost záporu lze vysvětlit pouze tím, že se zjevně opírají o vzor nekalbadienis; jejich analogičnost v tvoření dokonale ukazují ilustrační příklady užití vybrané v ND. Neustálým vzájemným urážením se v srdci hromadí křivdy. Postupem času takové vzájemné vztahy přerostou v nekalbadienis a neseksadienis, nakonec v posměch, touhu ponížit manžela, mstít se apod.; Ale jestliže i po společně prožitých těžkostech a každodenních rutinních činnostech, po N letech stále dotek blízkého člověka zažehává v srdci ohně (no, neříkám, že pořád, bývají přece různé dny – nekalbadienis, nelovadienis), pak už lze říci, že je to láska. Judamatis „přístroj zaznamenávající a měřící pohyblivost člověka“ je analogický útvar podle jiných názvů nástrojů, strojů, přístrojů a obecně prostředků s druhou částí –matis, odvozenou od slovesa matuoti. Pravidelně se první částí označuje, na co je měření zaměřeno, co tvoří jeho objekt, takže první část je podstatné jméno (DLKG 2006: 162; LKG 1965: 464), srov. v ND také uvedené akirmatis, cukrormatis, laikmatis, garomatis, drėgmematis, vidmatis. Srov. také termíny ze standardizace a metrologie z Terminologické banky: aidamatis, slėgmatis, gylmatis, tolimatis, akytmatis, srautmatis, atspindžiamatis, apskritmatis, aukščiamatis, lygmatis, bangomatis, blizgomatis, stormatis, dažniamatis, greitmatis, dujomatis, dulkėmatis, druskomatis, gebomatis, jautriamatis, jėgomatis, kampamatis, kietmatis, kreivėmatis, lietmatis a další.⁹ Judamatis sotva mohl být založen na zřídka užívaném abstraktním podstatném jménu juda „pohyb“, typickém pouze pro psaný jazyk (LKŽe), a stejně pochybné je opírat se o abstrakt přídavného jména judumas (v tom případě bychom museli hovořit také o dezintegraci prvního kmene – vypuštění přípony –um–). Kvůli jinému slovnímu druhu prvního základového slova tedy judumatis nepatří k typu složenin podstatných jmen a sloves, je atypický. Nejjednodušší cestou jeho vzniku byla nejspíše zmíněná „povrchová“ analogie s jinými složeninami s takovou druhou částí. Ostatní zkoumané analogické útvary patří ke stejným typům jako složená podstatná jména, podle jejichž vzoru vznikly, např. výše uvedené ausiratis, lėtuodis, noskaras. U dalších by jejich forma zdánlivě umožňovala spojit je s jejich prototypy, avšak sémanticky lze motivaci jejich vzniku pochopit jen zprostředkovaně, přes tento ⁹ http://terminai.vlkk.lt/paieska?search=matis&zodzio_dalis=2&kaip1=on&sritys=%2C577&statusas=0&rykiavimas=0 [citováno 2019–03–15, 2020–04–03 a 2020–04–17]. Je třeba poznamenat, že některé složeniny zaznamenané v terminologické bance, s druhou částí –matis, lze přinejmenším sémanticky spojovat i s přídavnými jmény, např. akytmatis „měřidlo pórovitosti papíru“ (srov. akytas, –a), apskritmatis (srov. apskritas, –a a ruský ekvivalent termínu кругломер). Než však vyslovíme předpoklad, že názvy měřicích přístrojů s druhou částí –matis mohou vycházet i z přídavných jmen, je třeba je samostatně důkladně prozkoumat. 40 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII Naujųjų dūrinių analizės ir klasifikacijos galvosūkiai prototyp. Například z významu tvoření složeniny žemėraizis „ten, kdo rýpe zemi“, prakticky nelze odvodit její lexikální význam „budova zapuštěná hluboko pod zemí, opak mrakodrapu“, protože spojení s rýpáním pochází ze sémantiky dangoraižis (rýpat do nebe – být vysoký). V tomto případě není tak důležité, že samotný dangoraižis je kalk (srov. rus. небоскрёб, angl. skyscraper), protože spojování výšky a výšiny s dosahováním nebe a rýpáním je doloženo i v litevském folkloru: Přiběhne kozel, přikulhá, rohy rýpe do nebe, vousy zametá zemi (LKŽe). KONTAMINACE, NEBO DEZINTEGRAČNÍ KOMPOZICE? 1. Lexikální kontaminace (blendování, angl. blending) je (záměrné) vytváření nového slova spojováním nejméně dvou výchozích slov, splýváním jejich částí (srov. Gries 2004a: 416). Tento jev je patrně nejtypičtější pro angličtinu; značně se zkoumá i ve výzkumech jiných, dokonce typologicky odlišných jazyků (Elsen 2008; Brdar-Szabo, Brdar 2008; Marković 2009: 226–236; Mikić Čolić 2015; Ефанова 2015; Ефанова 2015; 2016; Bat-El 1996, 2013; Balteiro 2017 aj.), často v porovnání s tímto způsobem tvoření anglických slov (Renner 2015; Renner 2015; 2019; Хрущева 2010; Orekhova, Badelina 2019 aj.). Liší se nejen termíny označující tento jev a jeho výsledky, ale i definice, v nichž se různě zdůrazňují jednotlivé rysy kontaminace. Hledají se společné styčné body s jinými způsoby tvoření nových lexikálních jednotek (López Rúa 2002; Renner 2015). V tomto výzkumu (a obecně v litevské jazykovědě) je důležitá nemorfematická povaha kontaminace, jíž se lexikální kontaminace liší od skládání – nová slova vznikají splýváním, mísením a spojováním nemorfematických, zpravidla částí dvou nebo více slov (srov. Bauer 1983: 234–235; Gries 2004: 639; Gries 2004: 639; 2004b: 201, 214; Ефанова 2016: 8–9; Marković 2009: 223–224; Hosseinzadeh 2014: 19 aj.). Příklady kontaminačních novotvarů z ND: skiepenis, -ė „ten, kdo je zaujatý proti očkování a očkování“ (narážka na poslance litevského Sejmu Dainiuse Kepenise, proslulého propagací zdravého životního stylu a negativním postojem k očkování) < skie­pai + Kepenis, batakovė „část boty připevněná k botě“ < batas + rankovė, šlapkritis „vlhký pozdní podzim“ < šlapias, -ia + lapkritis, pusbrolakis „knižní postava – bratranec vlkodlaka“ < pusbrolis + vilkolakis, feisbučkis „virtuální polibek na sociálních sítích“ < feisbukas + bučkis, prezidentas „prezident řídící se metodami policejní práce“ < prezidentas + mentas slang. „policista“ a další. Podle údajů ND takových útvarů, přestože tvoří jen velmi malou část litevských novotvarů, postupně přibývá. V době výzkumu jich bylo v tomto zdroji asi 4,2%, srov. v roce 2018 asi 4%, na konci roku 2014 více než 3%. Straipsniai / Articles 41 DAIVA MURMULAITYTĖ (Murmulaitytė 2018: 63); při dokončování tohoto článku v dubnu 2020 bylo v Databázi (možná) asi 4,5% kontaminačních útvarů.10 Tradičně se má za to, že kontaminace není pro litevštinu jako způsob tvoření slov typická; tento způsob vzniku lexika se za slovotvorbu nepovažuje, protože ta je chápána pouze jako morfologická (Urbutis 2009: 324, 355; Barauskaitė 1985: 44)11. Aniž bychom se zde podrobně zabývali aspekty rozdílu mezi kontaminanty v řeči a v jazyce (tj. neúmyslně a vědomě vytvořenými kontaminanty) apod., které jsou při hodnocení tohoto způsobu obohacování slovní zásoby v zásadě důležité, je třeba zmínit několik případů, kdy zařazení novotvaru mezi složeniny nebo kontaminanty vyvolává pochybnosti. 2. Pro kontaminaci je charakteristické zkracování výchozích slov jejich splýváním. Jde o prosté fonetické zkrácení kmenového základu, které se ostatně vyskytuje nejen u kontaminačních útvarů, srov. drūgalis (: drūtas + galas), kiaupienė (: kiaulė + pienė) (Urbutis 2009: 23512). Dále srov. diemedis (< dievamedis), kirpentė (< kirvagpentė), kraugerys (< kraujagerys), Naumiestis (< Naujamiestis), Tauragė (< *taura-ragė), vėpūtinis (< *vėja-pūtinis) a další (Skardžius 1943: 427). Při kontaminaci působí i další činitelé: výchozí slova mají téměř vždy společné segmenty (srov. Kabašinskaitė 1998: 69–73), nejčastěji jsou si navzájem a/nebo kontaminantu fonologicky, sémanticky a syntakticky podobná (Gries 2004: 656–660; 2004a: 419–427; 2004b: 206–213, srov. Kabašinskaitė 2014: 140–142), vliv má slabičná struktura, přízvuk a další faktory, zkracování na hranicích je však právě fonetické. V morfologickém tvoření slov se naproti tomu vyskytuje morfémová dezintegrace kmene výchozího slova, která se v zásadě chápe jako vypuštění afixu (afixů) z morfologicky členěného kmene výchozího slova při jeho přechodu v odvozeninu, např.: vokiškas (: vok-iet-is), vienaląstis (: vienas + ląst-el-ė). Jde v zásadě o zkracování jiného druhu13. Dezintegrace kmene je svérázné morfémové (podtrženo autorem článku) formování výchozího kmene, projevující se odstraněním afixu z kmene výchozího slova; odvozenina si nezachovává výchozí slovo 10 Je třeba upozornit, že označení kontaminačního útvaru má v Databázi nejen kontaminanty domácího původu, ale i výpůjčky vytvořené tímto způsobem. Vlastních novotvarů je méně než polovina. 11 Srov. odlišný názor na vztah tvoření slov a kontaminace – Gries 2004: 639; Лапрова 2008: 45; Лапрова 2008: 45; 2013: 5–15; Прокопенец 2006: 140; v litevské lingvistice – Girčienė 2013: 82–83; Mikelionienė 2002: 279. 12 V prameni se vloudila tisková chyba – kiaulpienė, v prvním vydání tohoto díla (Urbutis 1978: 198) je však příklad uveden správně – kiaupienė. 13 V případě morfologického tvoření slov se výchozí slova (kmeny) zkracují v důsledku „velmi charakteristické tendence opírat se o jednoduché (derivačně a morfémově nečlenitelné), nebo alespoň méně složité výchozí kmeny (Urbutis 2009: 234). Výzkum novotvarů v ND z roku 2019 (složených podstatných jmen) ukázal, že složitější morfémová struktura složenin se nadále rozšiřuje a stává se rozmanitější (zejména u okazionálních složenin), avšak tendence opírat se o jednoduchá slova přetrvává; možná ji určuje zákon jazykové ekonomie (Murmulaitytė 2019: 112–115, 119). 42 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII Naujųjų dūrinių analizės ir klasifikacijos galvosūkiai afixu nebo jeho složky. Vypuštěna může být pouze závěrečná část (složeného) afixu, přesto jsou zachovány hranice morfémů, např. spekuliac-in-is, –ė (: speku-liac-ij-a) (Urbutis 2009: 236, 239–240). A. Umbrasas například při konstatování, že v jím zkoumaných přídavných jménech s příponou –inis, –ė v důsledku dezintegrace „mizí polovina přípony“ (Umbrasas 2000: 82), má přesto na mysli rozšířené (nebo složené) přípony, takže při dezinteg­raci nub není jen sled hlásek (písmen), ale morfém. Příkladem takového tvoření z ND by mohl být autorský novotvar knygskirtė ‘záložka do knihy k označení čteného místa’ (: knyga + skirt(uk)as)14 Ačkoli se obvykle hovoří o vypouštění přípon nebo předpon, Vincas Urbutis zmiňuje také fenomén dezintegrační kompozice (Urbutis 2009: 355), ovšem bez uvedení jejích příkladů. Není jasné, zda má na mysli takové morfémové zkracování, při němž se vypouštějí afixy kmenů výchozích slov, nebo také kořeny (při tvoření složenin ze složených slov). Mimochodem, dezintegrační kompozice se zmiňuje právě v kontextu kontaminace, při pojednání o hranicích tohoto pojmu (zda zahrnuje i dezintegrační kompozici) a o jeho zařazení do tvoření slov. Podle V. Urbutise, pokud se pojem kontaminace (se zřetelem k vědomému mísení slov) „příliš nerozšiřuje (nezahrnuje se do něj dezintegrační kompozice, tvoření složenin ze zkratek nebo napůl ze zkratek a celých slov) [...]“, není tento jev gramatickým (morfologickým) procesem a jeho výsledky (smíšeniny, tj. kontaminanty) nejsou odvozeniny, nýbrž jednoduchá, derivačně nečlenitelná slova (Urbutis 2009: 355). Lze tedy chápat, že dezintegrační kompozice je jevem jiného druhu, tj. morfologickým procesem, a od kontaminace se zásadně liší. 3. V tomto ohledu byla podrobněji prozkoumána zajímavá dvojice nových slangových výrazů (to, že jejich druhá složka není litevská, zde není tak důležité) – žalfanis, –ė „fanoušek (nadšenec) basketbalového týmu Žalgiris“ a rytfanis, –ė „fanoušek (nadšenec) basketbalového týmu Lietuvos rytas“15. Lze novotvar žalfanis, který vychází ze slovního spojení „fanoušek Žalgirisu“, považovat za kontaminační útvar, nebo za dezintegrovanou složeninu, při jejímž tvoření byl vypuštěn druhý kořen prvního členu (Žalgiris)? Vzhledem k tomu, že kontaminace není považována za tvoření slov, lze se dále ptát – jde o jednoduché slovo, nebo o odvozeninu? Tedy – je jeho kmen ¹⁴ Je třeba upozornit na rod složeniny, jímž se liší od druhého výchozího slova; v tradičním litevském tvoření slov se tím vyznačuje pouze 1⁄10 složenin vytvořených ze dvou podstatných jmen (DLKG 2006: 154). Ke změně rodu snad přispělo to, že obyčejné záložky mívají podobu pásků (reálie paradigmatu podstatných jmen ženského rodu). Možnost smíšeného tvoření – kompozice a sufixace (: knyga + skirti + –tė) – se po konzultaci s autorem novotvaru vylučuje. ¹⁵ Takto bylo slovo v ND ještě 3. dubna 2020 definováno. Basketbalový tým (klub) byl od roku 2018 přejmenován na vilniuský „Rytas“ (https://www.rytasvilnius.lt/lt/apie-mus/klubo-metrastis/ [citováno 2020–03–04]). Novotvar se však objevil výrazně dříve, než byl klub přejmenován; nejstarší doklad jeho užití v ND pochází z roku 2005, proto je v tomto článku zkoumán jako výraz potenciálně založený na dřívějším názvu týmu. Straipsniai / Articles 43 DAIVA MURMULAITYTĖ morfémově dále členitelný (v tomto případě se morfémy nepřekrývají, lze je snadno oddělit), nebo je při morfémové analýze třeba v něm vyčlenit pouze nový kořen žalfan a koncovku -is? Srov. rytfanis (< „fanoušek Lietuvos rytas“) by také mohl být považován za výsledek syntagmatické, tj. mezi členy ustálenějšího slovního spojení probíhající kontaminace (k termínu viz Kabašinskaitė 1998: 63, například srov. tamtéž, 67), pouze v tomto případě se při kontaminaci vypouští nikoli člen původního složeného slova, nýbrž jedno ze slov spojení. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že nepochybně analogicky spojené žalfanis a rytfanis jsou slangové výrazy a v neformálním stylu se „Lietuvos rytas“ (zejména s ohledem na basketbalový tým) už před přejmenováním týmu nejčastěji zkráceně označoval jednoduše jako „Rytas“, lze poslední označení fanouška týmu z hlediska tvoření slov vykládat buď (tradičně) jako složeninu podstatných jmen „Rytas“ a fanas, nebo jako odvozeninu s koncovkou od slovního spojení „fanoušek Rytas¹⁶ (k tomuto způsobu tvoření srov. Smetona 2005: 85–86; Paulauskienė 2007: 20). V obou případech by šlo o výsledek vlastního tvoření slov, nikoli kontaminace. V takové pravidelné složenině by byla zákonitá i změna koncovky druhé složky (srov. –fanis a fanas). Naproti tomu změnu koncovky u žalfanio (považujeme-li je za kontaminační útvar) by bylo obtížné vysvětlit, protože pro kontaminaci není typická. Shrneme-li a zohledníme všechny uvedené okolnosti, bylo by patrně logické představit si vznik těchto novotvarů takto: žalfanis bylo vytvořeno podle analogie rytfanio (jak z hlediska koncovky, tak počtu slabik), přičemž posledně uvedené je pravidelná odvozenina ze zkráceného názvu týmu a slangového výrazu fanas. Ke vzniku žalfanis analogicky snad přispělo i to, že v útvaru rytfanis rovněž zůstala pouze část tehdy oficiálního názvu týmu. Jistě by však opodstatněnější závěry bylo možné učinit teprve po všestranném prozkoumání historie vzniku těchto slov a po pokusu zjistit, zda rytfanis skutečně vzniklo byť jen o něco dříve. 4. Vznik novotvaru dvirtakis ‘cyklostezka’ snad rovněž ovlivnila analogie slov se stejnou druhou složkou (srov. bėgtakis, možná ještě vzdálenější sémantiky, ale podobné fonetiky žvyrtakis?). Samotné konstatování analogie však nepomáhá odpovědět na otázku, zda tento novotvar patří ke složeninám, nebo ke kontaminantům, protože má rysy obojího: pro kontaminanty je typické nemorfémové zkrácení složek, zatímco pro složeniny změna koncovky druhé složky. Je-li to složenina (soudě podle změněné koncovky druhé složky), pak je její první, složená složka zkrácena nemorfémově a z druhého kořene zůstává pouze jeden hláskový (písmenný) znak –r-. Je-li to kontaminant (soudě podle nemorfémového zkrácení), pak jeho nesoulad s koncovkou výchozího slova takas ¹⁶ Srov. doklad užití uvedený v ND (interpunkce autentická) – Začněme tím, jak fanoušci Rytasu (později je budu nazývat rytfanoušky) na portálu Basketnews oznámili, že jeli podpořit Žalgiris na utkání s Power Electronics. 44 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII Naujųjų dūrinių analizės ir klasifikacijos galvosūkiai je nepravidelný. Málo přesvědčivé je i toto vysvětlení vzniku slova: dvirtakis < dvirk-takis (: dvirka slang. ‘kolo’ + takas). V tomto případě by šlo o složeninu s dezintegrovaným výchozím kmenem, při výzkumu (psaného) užití dvirtakio se však takový doklad nepodařilo najít. Viz také Murmulaitytė 2018: 67. Lze však předpokládat, že se metody morfologického tvoření slov a kontaminace, např. dezintegrace výchozího kmene a fonetické zkracování výchozích slov, někdy směšují nebo používají společně? K ověření této hypotézy je třeba prozkoumat podstatně více údajů. ZÁVĚRY 1. Naprostá většina (více než 99%) nových domácích složených podstatných jmen zaznamenaných v Databázi patří k typům kompozice popsaným v gramatikách. Dva novotvary jsou možná vytvořeny z kombinací slovních druhů, které v gramatikách popsány nejsou: z citoslovce a podstatného jména (karkadienis) a ze dvou sloves (sėdnėse). 2. Předpokládá se, že při ručním shromažďování údajů jsou okazionální neologismy kvůli své atypičnosti zaznamenávány snadněji než potenciální odvozeniny, které systém předpokládá a které lze podle potřeby vytvořit kdykoli. Z tohoto důvodu je pravděpodobné, že okazionálních neologismů je v ND procentuálně více než v běžném užívání vůbec. 3. U okazionálních útvarů jsou často možné různé interpretace tvoření (kūnova-ra), na nichž závisí zařazení útvaru do té či oné klasifikační skupiny (megztipaltis). To může mít vliv na určování tendencí a inovací litevského novotvoření. 4. Ke vzniku značného počtu novotvarů zaznamenaných v ND přispěla analogie. Některé analogické složeniny (ausiratis, lė́tpuodis, noskaras) patří ke stejným typům jako složená podstatná jména, podle jejichž vzoru byly vytvořeny (srov. odpovídajícím způsobem akiratis, greitpuodis, auskaras). U větší části analogických složenin je však kompozice atypická, např. judamatis, které se skládá ze dvou slovesných složek (judėti, matuoti), opírá se o analogii jiných složenin s touto druhou složkou, avšak první složka prototypů je jmenná, srov. laikmatis (: laikas + matuoti). 5. Několik útvarů zaznamenaných v Databázi může být patrně výsledkem smíšeného tvoření. Novotvar saulėdengtė ‘vnější opona oken nebo balkonů; přístřešek chránící před sluncem’ (: saulė + dengti + -tė) byl nepochybně vytvořen kompozicí a sufixací. U několika dalších tímto způsobem vzniku nejspíše více či méně napomohla i analogie, např. trešnėdra (srov. žmogėdra), galvapiūtė, kainapiūtė, valdziapiūtė (srov. rugiapiūtė). Straipsniai / Articles 45 DAIVA MURMULAITYTĖ 6. Kontaminace se od tradičního tvoření slov liší svou nemorfologickou povahou; v litevštině se kontaminanty tradičně nepovažují za odvozeniny. Některé novotvary však mají rysy složenin i kontaminantů, a proto je obtížné jednoznačně je přiřadit k jedněm či druhým. Některé případy, např. změna koncovky druhé složky (charakteristický znak kompozice), lze snad někdy vysvětlit analogií (dvitakis – srov. bėgtakis). Vyvstává otázka, zda se metody morfologického tvoření slov a kontaminace, např. dezintegrace výchozího kmene a fonetické zkracování výchozích slov, někdy nemohou směšovat nebo používat společně. K ověření této hypotézy je třeba prozkoumat podstatně více údajů. LITERATURA A PRAMENY Baltai.lt. Brána baltských vědomostí. Přístup online: http://www.baltai.lt/ [citováno 2019–03–11 a 2020–03–07]. Balteiro Isabel 2017: Emerging hybrid Spanish–English blend structures: ‘Summer-gete con socketines’. – Lingua 205, 1–14. Přístup online: 10.1016/j.lingua.2017.12.010. Barauskaitė Dalia 1985: Analýza slovotvorby: metodická pomůcka, Šiauliai: Šiauliaiův pedagogický institut. Bat-El Outi 1996: Výběr nejlepšího z nejhorších: Gramatika hebrejských blendů. – Fonetika 13(3), 283–328. Bat-El Outi 2013: Blends. – Keith Brown (ed.), Encyclopedia of Hebrew Language and Linguistics, 371–343. Bauer Laurie 1983: English Word-Formation, Cambridge: Cambridge University Press. Brdar-Szabo Rita, Brdar Mario 2008: On the marginality of lexical blending. – Jezikoslovlje 9(1–2), 171–194. Dostupné na: https://www.academia.edu/4389203/Jezikoslovlje_09_171_Brdar_Szabo_Brdar [citováno 2020–04–02]. DLKG – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, red. V. Ambrazas, 4. opravené vydání, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2006. DŽ₂ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, odp. red. J. Kruopas, 2. dopl. vydání, Vilnius: Mintis, 1972. DŽ₇ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, hlavní red. S. Keinys, 7. opravené a doplněné vydání, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2012; elektronická verze, 2015 (aktualizovaná verze, 2017). Přístup online: http://lkis.lki.lt/dabartinis [citováno 2019–02–03]. 46 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII Naujųjų dūrinių analizės ir klasifikacijos galvosūkiai Elsen Hilke 2008: Kontaminationen im Randbereich der deutschen Grammatik. – Deutsche Sprache: Zeitschrift für Theorie, Praxis, Dokumentation 36(2), 114–26. Přístup online: https://doi.org/10.5282/ubm/epub.14541 [citováno 2020–01–03]. Girčienė Jurgita 2013: Stylové novotvary na internetu. – Šiuolaikinės stilistikos kryptys ir problemos, Vilnius: Edukologija, 78–88. Gries Stefan Th. 2004: Nemělo by to být breakfunch? Kvantitativní analýza struktury blendů v angličtině. – Lingvistika 42(3), 639–667. Gries Stefan Th. 2004a: Isn’t that Fantabulous? How Similarity Motivates Intentional Morphological Blends in English – Michel Achard a Suzanne Kemmer (ed.), Language, Culture, and Mind, 415–428. Gries Stefan Th. 2004b: Některé charakteristiky anglických morfologických blendů. – Andronis, Mary A., Depenport, Erin, Pycha, Anne, Yoshimura, Keiko (eds.). Příspěvky z 38. regionálního zasedání Chicagské lingvistické společnosti 2, panely, Chicago: Chicago Linguistic Society, 201–216. Hosseinzadeh Naghmeh Mirzaie 2014: Nové blendy v anglickém jazyce. – International Journal of English Language and Linguistics Research 2(2), 15–26. Kabašinskaitė Birutė 1998: Lidová etymologie litevského jazyka a příbuzné jevy, Vilnius: Institut vědy a vydavatelství encyklopedií. Kabašinskaitė Birutė 2014: Nástin etymologie: historie, teorie, četba, Vilnius: Eugrimas. Keinys Stasys 1999: Slovotvorba spisovné litevštiny, Šiauliai: Nakladatelství Šiaulijské univerzity. Klubo metraštis – BC „Rytas“. Přístup online: https://www.rytasvilnius.lt/lt/apie-mus/klubo-metrastis/ [citováno 2020–03–04]. KTŽ – Kalbotyros terminų žodynas, autoři K. Gaivenis, S. Keinys, Kaunas: Šviesa, 1990. Lietuvos Respublikos terminų bankas. Přístup online: http://terminai.vlkk.lt/ [citováno 2019–03–15 a 2020–04–17]. LAALPTŽ – Lietuvių–anglų ir anglų–lietuvių psichoanalizės terminų žodynėlis [Elektronický zdroj], sest. T. V. Kajokas, V. Mickutė, B. Didžiokaitė, Vilnius: Lietuvos psichoanalizės draugija, 2011. Přístup online: http://psichoterapija.org/zodynas [citováno 2020–04–17]. LKG – Gramatika litevského jazyka 1, ed. K. Ulvydas, Vilnius: Mintis, 1965. Straipsniai / Articles 47 DAIVA MURMULAITYTĖ LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (1941–2002), hlavní red. G. Naktinienė; elektronická verze, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005 (aktualizovaná verze, 2017). Přístup online: www.lkz.lt [citováno 2019-02-03]. LLV – Latviešu–lietuviešu vārdnīca, autor A. Butkus. Přístup online: https://www.letonika.lv/groups/default.aspx?g=2&r=10621063 [citováno 2019–03–11]. López Rúa Paula 2002: O struktuře akronymů a sousedních kategorií: přístup založený na prototypu. – Anglický jazyk a lingvistika 6.1, 31–60. Mikelionienė Jurgita 2002: Analogie v litevském tvoření slov. Potenciální a okazionální odvozeniny. – Acta Linguistica Lithuanica 46, 73–80. Marković Ivan 2009: Tři nechorvatské slovotvorné formace: infixace, reduplikace, fúze. – Rozpravy Institutu pro chorvatský jazyk a jazykovědu 35, 217–241. Mikić Čolić Ana 2015: Word formation of Blends. – Mostariensia: časopis za društtovene i humanistinės žanostis 19(2), 21–36. Přístup online: https://pdfs.semanticscholar.org/d7b2/b938660b3ebc9d4d724988978ae00510ae2b.pdf. Miliūnaitė Rita 2014: Nové kontaminační útvary v litevštině. – Acta Linguistica Lithuanica 71, 246–264. Miliūnaitė Rita 2018: Uvádění nových slov a možnosti vyhledávání v Databázi nových slov litevského jazyka. – Bendrinė kalba 91, 1–21. Přístup online: http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/91/Miliunaite_BK_91_straipsnis.pdf. Murmulaitytė Daiva 2018: Kontaminace a novotvoření v litevštině. – Kalba ir kontekstai 8(1), Vilnius: Lietuvos edukologijos universiteto leidykla, 60–70. Murmulaitytė Daiva 2019: Novotvoření litevských složených podstatných jmen a normy spisovného jazyka. – Baltu filologija 28(2), 107–122. Přístup online: https://doi.org/10.22364/bf.28.2.03. ND – Rita Miliūnaitė, Agnė Aleksaitė. Databáze nových slov litevského jazyka [průběžně aktualizovaná internetová příručka od roku 2011]. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Přístup online: http://naujazodziai.lki.lt [citováno v roce 2019, v lednu–dubnu 2020]. Orekhova Elena, Badelina Mariya 2019: Výuka studentů nelingvistických oborů překladu teleskopických slov do ruštiny v textech novinářského stylu. – Amazonia investiga 8(19), 333–345. Paulauskienė Aldona 1994: Morfologie litevského jazyka. Přednášky pro litevisty, Vilnius: Institut vědy a vydavatelství encyklopedií. Paulauskienė Aldona 2007: Základy morfologie litevského jazyka, Kaunas: Technologija. 48 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII Naujųjų dūrinių analizės ir klasifikacijos galvosūkiai Renner Vincent 2015: Lexikální blendy jako slovní hříčka. – Angelika Zirker, Esme Winter Froemel (ed.), Slovní hříčka a metalingvistická/metadiskurzivní reflexe. Autoři, kontexty, techniky a metareflexe, 119–134. DOI: https://doi.org/10.1515/9783110406719. Renner Vincent 2019: French and English lexical blends in contrast. – Languages in Contrast 19(1), 27–47. Přístup online: 10.1075/lic.16020.ren. Skardžius Pranas 1943: Slovotvorba litevského jazyka, Vilnius: Institut litevského jazyka. Smetona Antanas 2005: K otázce vymezení hlavních způsobů tvoření. – Acta Linguistica Lithuanica 52, 83–89. Soon, dictionary to describe clothes like whorts, cardigowns, treggings. Přístup online: https://www.dnaindia.com/lifestyle/report-soon-dictionary-to-describe-clothes-like-whorts-cardigowns-treggings-1441592 [citováno 2019-03-10 a 2020-03-04]. Umbrasas Alvydas 2000: Termíny literární vědy V. Mykolaitise-Putinase s komponenty formy –inis, -ė. – Terminologija 6, 78–90. Urbutis Vincas 2009: Teorie tvoření slov, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Vaskelienė Jolanta 2019: K útvarům s koncovkou -eivis, -ė. – Bendrinė kalba 92, 1–16. Přístup online: http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/92/Vaskeliene_BK_92_straipsnis.pdf. Ефанова Лариса Г. 2015: Kontaminace (materiály ke slovníku lingvistických termínů). Část 1. Široké a úzké chápání termínu „kontaminace“. – Věstník Tomské státní univerzity. Filologie 2(34), 14–22. Ефанова Лариса Г. 2016: Kontaminace. Část 2. Základní druhy kontaminace. – Věstník Tomské státní univerzity. Filologie 1(39), 5–14. Лаврова Наталия А. 2008: Pojem kontaminace: forma a obsah. – Věstník Moskevské státní lingvistické univerzity. Aktuální problémy současné anglické lexikologie, Moskva: Rema. Číslo 552, 44–53. Лаврова Наталия А. 2013: Kontaminace jako slovotvorný model: struktura, sémantika, stylistika, pragmatika: na materiálu současného anglického jazyka. Autoreferát disertační práce pro získání vědecké hodnosti doktora filologických věd, Moskva: Moskevská státní pedagogická univerzita, 1–48. Straipsniai / Articles 49 DAIVA MURMULAITYTĖ Прокопец А. П. 2006: Sémantické modely slovotvorných kontaminantů. – Vědecké zápisky Tauridské národní univerzity V. I. Vernadského. Řada „Filologie“. č. 3, sv. 19(58), 140–146. Хрущева Оксана А. 2010: Univerzální rysy brandingu. – Věstník Voroněžské státní univerzity. Řada: Lingvistika a mezikulturní komunikace 2, 187–189. Hlavolamy analýzy a klasifikace nových složenin SHRNUTÍ Analýza novotvarů často vyvolává otázky týkající se způsobů jejich vzniku, tvoření a klasifikace. Cílem článku je podat přehled atypických případů tvoření litevských neologismů, které vznikají ze dvou nebo více slov. Analýza se zaměřuje na podstatná jména, většinou domácího původu, zahrnutá do Databáze nových slov litevského jazyka (DLN). Tento pramen obsahoval na začátku roku 2019 přibližně 560 takových slov. 99% domácích složenin patří k hlavním typům kompozice v litevštině a jejich druhá složka je buď jmenná, nebo slovesná. V DLN se však objevují i některé příklady atypické kompozice. Dvě složeniny (karkadienis ‘symbolické narozeniny zmrzliny „Kar kar“, sėdnešė ‘dítě v sedle’) jsou tvořeny citoslovcem a podstatným jménem, respektive dvěma slovesy. Tyto kombinace slovních druhů výchozích slov nejsou v litevských gramatikách popsány jako typy kompozice. Lze předpokládat, že vzhledem k ručnímu způsobu shromažďování údajů jsou nově vytvořené okazionalismy díky své atypičnosti zaznamenávány snadněji než potenciální slova, která systém předpokládá a která lze vytvořit kdykoli, když jsou potřebná. Z tohoto důvodu může být procento nově vytvořených okazionalismů v DLN vyšší než v běžném užívání. Tvoření nově vytvořených okazionalismů často připouští různé interpretace, které předurčují zařazení novotvarů do té či oné klasifikační skupiny. To může ovlivnit určování tendencí a inovací v novotvoření litevského jazyka. Slova jako saulėdengtės „sluneční clona“ jsou výsledkem kompozice a sufixace. Několik dalších složenin tohoto typu vzniklo ve větší či menší míře analogicky, např. trešnėdra „požírač třešní“ (srov. žmogėdra „lidožrout“), galvapjūtė „sklizeň hlav“ – hromadné propouštění lidí na vysokých postech ve snaze o transparentnost a obnovu, valdžiapjūtė 50 Acta Linguistica Lithuanica LXXXII Naujųjų dūrinių analizės ir klasifikacijos galvosūkiai „vlna propouštění lidí ve vedení“, kainapjūtė „sklizeň cen“ – období slev v maloobchodě (srov. rugiapjūtė „sklizeň žita“). Analýza 30 analogických složenin ukazuje, že některé z nich (např. ausiratis „oblast v doslechu“, lėipuodis „pomalý hrnec“, noskaras „nosní kroužek“) patří ke stejným typům jako složená podstatná jména, podle nichž byla vytvořena (srov. akiratis „výhled“, greitpuodis „tlakový hrnec“, auskaras „náušnice“). Složení většího počtu analogických složenin má však atypický charakter. Například judamatis „měřič pohybu“, který se skládá ze dvou slovesných komponentů (judėti „pohybovat se“, matuoti „měřit“), vznikl podle analogie s jinými složeninami obsahujícími tento druhý slovesný komponent. První komponent prototypů je však jmenný, např. laikmatis „časovač“ (: laikas „čas“ + matuoti „měřit“). Kontaminace se od slovotvorby liší svým nemorfologickým charakterem. V litevském jazyce se kontaminace tradičně nepovažují za slovotvorné útvary. Řada neologismů však vykazuje rysy složenin i kontaminací. Proto je obtížné jednoznačně je přiřadit k jednomu či druhému typu. Některé případy, například změněnou flexi druhé komponenty (typický rys kompozice), lze vysvětlit analogií (dvirtaikis „cyklostezka“ – srov. bėgakis „běžecký pás“). Nelze však také předpokládat, že se metody morfologické slovotvorby a kontaminace, např. rozložení základového kmene a fonetické zkrácení výchozího slova, někdy kombinují nebo používají současně? Ověření tohoto předpokladu vyžaduje rozsáhlejší data. Odevzdáno 6. dubna 2020. DAIVA MURMULAITYTĖ Litevský jazykový institut, Petro Vileišio g. 5, Vilnius, LT–10308, Litva [email protected] Straipsniai / Articles 51