Pozemní komunikace (vybrané statě)

Pozemní komunikace (vybrané statě) doc. Ing. Jan Petrů, Ph.D. 1 Předmluva Problematika pozemních komunikací je velice rozsáhlá a uvést v jednom studijním materiálu komplexně celou tuto oblast je v podstatě nemožné. Tento učební text tedy obsahuje vybrané části z oblasti pozemních komunikací, a to pouze ve zestručněné podobě. Daná problematika je součástí předmětu 227-0402 Pozemní komunikace, nicméně získané poznatky lze využít i v jiných předmětech, např. 227-0401 Dopravní stavby, 227-0404 Dopravní inženýrství, 227-0407 Městské komunikace a křižovatky, 227-0412 Dopravní značení a organizace dopravy, 227-0414 Bakalářská práce, 227-0454 Bezpečnost v dopravě, 227-0455 Dopravní modelování, 227-0458 Projekt, 2270459 Diplomová práce, 227-0461 Aktuální trendy v dopravním stavitelství, 227-0491 Dopravně inženýrské aplikace pro navrhování staveb atp. Text je určen především pro studenty Katedry dopravního stavitelství (Fakulta stavební, VŠB – Technická univerzita Ostrava) následujících bakalářských či magisterských studijních programů/specializací: •B0732A260001 Stavební inženýrství - S01 Dopravní stavby •N0732A260011 Stavební inženýrství - Dopravní stavby Danou látku využijí rovněž studenti dalších oborů, kde se problematika dopravních staveb, příp. příbuzných oborů vyučuje, a to například Městské inženýrství (Fakulta stavební), Architektura a stavitelství (Fakulta stavební), Dopravní systémy a technika (Fakulta strojní) atp. Tento učební text vznikal na přelomu let 2023 a 2024, a náplň bude dle možností neustále aktualizována. Autor bude vděčen za jakoukoliv připomínku, dotaz či návrh na zlepšení této studijní pomůcky. doc. Ing. Jan Petrů, Ph.D. Toto dílo je licencováno pod CC BY 4.0 2 ČÁST 1 •Doprava •Rozvoj silniční a dálniční sítě •Rozdělení pozemních komunikací •Ochranná pásma •Komunikační systémy ve městech •Vybrané předpisy pro dopravní stavby •Doporučená literatura 3 Rozdělení dopravy Doprava •rozumově řízená činnost člověka při přemisťování hmotného materiálu, zvířat a osob z místa na místo Dopravní prostředek •zařízení schopné pohybu umožňující dopravu nákladů a nebo osob po dopravní cestě •Kategorizace dle norem a technických předpisů ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích TP 171 Vlečné křivky TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích •Směrodatné vozidlo •Největší povolené rozměry a hmotnosti vozidel a jízdních souprav (vyhl. 341/2002 Sb.) Dopravní cesta •Technicky zabezpečená trasa pro dopravu nákladu a nebo osob pomocí určitého dopravního prostředku 4 Rozdělení dopravy Druhy dopravy podle užívané dopravní cesty: Konvenční •Pozemní •pozemní komunikace •dráhy •Vodní •vodní cesta (říční, námořní) •Vzdušná •letecká Nekonvenční (speciální) •potrubní, dopravníky, lanové visuté dráhy, vznášedla, … Spoje •radiokomunikace, telekomunikace, pošta, internet,… 5 Rozdělení dopravy Druhy dopravy podle místa působnosti •technologická (součást výrobního podniku) •vnitrozávodová (uvnitř výrobní či obchodní organizace) •místní, městská (na území obce, města) •příměstská (v oblasti s vazbou než větší město) •vnitrostátní (na území jednoho státu) •mezinárodní (mezi nejméně dvěma státy) Druhy dopravy podle provozně organizačního hlediska •veřejná •neveřejná Doprava podle stavu, v jakém se nachází dopravní prostředek •v pohybu (kinetická) •v klidu (statická) 6 Rozdělení dopravy Druhy dopravy podle vztahu k řešené oblasti •tranzitní (zdroj a cíl dopravy mimo posuzované místo) •cílová (zdroj vně oblasti, cíl uvnitř posuzované oblasti) •zdrojová (zdroj uvnitř oblasti, cíl vně oblasti) •vnitřní (uvnitř řešené oblasti) 7 Rozvoj silniční a dálniční sítě 20 000 před n.l. •první dopravní cesty (Evropa). •Šlo o pěší stezky v údolích, podél řek nebo stezky přes horská sedla, které byly upravovány (odstraněny překážky, upraveny neschůdné úseky). •K dopravě nákladu byly používány např. saně. •5 000 před n.l. • v r. 2002 v bažině u Vrhniki (Slovinsko) byly nalezeny zbytky dřevěného kola o průměru cca 70 cm s osou, která byla zřejmě součástí pevného dvojkolí. Radiokarbonovou metodou bylo stáří nálezu určeno na asi 5100 př. n. l. •První vyobrazení vozu se čtyřmi koly pochází z doby cca 3400 př. n. l. (Bronocice, asi 40 km severovýchodně od Krakova, vyobrazení na hliněném džbánu). •Po roce 1500 př. n. l. byl vůz s koly znám i ve Skandinávii a v Číně. 8 Rozvoj silniční a dálniční sítě 3 000 před n.l. •první cílené vytváření dopravních cest (hliněné cesty napříč krajinou), Egypťané budovali silnice z plochých, hlazených kamenů (tyto komunikace sloužily především pro dopravu materiálu na stavbu pyramid). •2000 před n.l. •Staré čínské císařské silnice vycházely z tehdejšího Pekingu do šesti směrů. Čínské silnice byly stavěny jako obchodní tepny a měly vojenský význam při obraně říše proti nájezdným kočovným národům. •27-26 před n.l. •sumerský válečný vůz, kde je vidět použití kola pro dopravu, jako největšího vynálezu v historii lidstva. Užívání vozů s koly brzy podnítilo stavbu upravených cest - zpevněných silnic. 15 Rozvoj silniční a dálniční sítě •Masivní rozvoj automobilismu •začátkem 20. století s rozvinutím sériové výroby ve Fordových závodech v USA. •V českých zemích pak Laurin-Klement (první automobil 1905), později Škoda, Praga a Tatra. •Pravostranný provoz •v Čechách a na Moravě zaveden za 2. světové války po obsazení Německem v roce 1939. https://cs.wikipedia.org/wiki/Laurin_%26_Klement_A 16 Rozvoj silniční a dálniční sítě •Dálnice v českých zemích •plánovány již před 2. světovou válkou •1935 první projekt „Národní silnice Plzeň-Košice“ •1937 J. A. Baťa dálková komunikace Cheb-Velký Bočkov (Ukrajina) https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/historie-vystavby-dalnice-d1.A130618_143156_po-cesku_hig/foto 17 Rozvoj silniční a dálniční sítě •Výstavbu první dálnice na území Čech •V roce 1938 zahájil německý říšský kancléř Adolf Hitler (Hitlerova dálnice). •Měla spojovat Vídeň a Vratislav. 18 Rozdělení pozemních komunikací •Podle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v platném znění •dálnice - (I. a II. třídy), •silnice - (I., II. a III. třídy), •místní komunikace - (I., II., III. a IV. třídy), •účelové komunikace. •Vlastníkem: • dálnic a silnic I. třídy je stát • silnic II. a III. třídy je kraj • místních komunikací je obec • účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba •Zařazení pozemní komunikace •O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace a jejich tříd rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení. zdroj: zák. 13/1997 o pozemních komunikacích 19 Rozdělení pozemních komunikací •Hierarchie pozemních komunikací obecně 20 Rozdělení pozemních komunikací •Dálnice •Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. •Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. •Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. zdroj: zák. 13/1997 o pozemních komunikacích 21 Rozdělení pozemních komunikací •Dálnice •Dálnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují na dálnice I. třídy a dálnice II. třídy. •Pozemní komunikace zařazené do kategorie dálnice podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném před 1.1.2016, se podle novely zákona považují za dálnice I. třídy. •Silnice I. třídy, které byly rychlostními silnicemi podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném před 1.1.2016, se podle novely tohoto zákona považují za dálnice II. třídy, pokud: a) mají směrově oddělené jízdní pásy, nebo b) jsou zařazeny do transevropské silniční sítě. Dopravní značení se u nás řídí vyhláškou Ministerstva dopravy č. 294/2015 Sb. max. 130 km/h zdroj: zák. 13/1997 o pozemních komunikacích 22 Rozdělení pozemních komunikací •Síť dálnic v ČR 23 Rozdělení pozemních komunikací •Silnice •Je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. •Podle svého určení a dopravního významu se dělí do tříd: silnice I. tř. (určené zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu) silnice II. tř. (určené pro dopravu mezi okresy) silnice III. tř. (určené ke vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace) zdroj: zák. 13/1997 o pozemních komunikacích 24 Rozdělení pozemních komunikací •Silnice •Silnice může být označena jako silnice pro motorová vozidla podle zvláštního právního předpisu pouze jde-li o silnici I. třídy, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a na níž není přímo připojena sousední nemovitost s výjimkou nemovitostí přímo připojených z odpočívek. max. 110 km/h zdroj: zák. 13/1997 o pozemních komunikacích 31 Rozdělení pozemních komunikací •Průjezdní úsek dálnice a silnice Hranice průjezdního úseku dálnice a silnice (vyhl. 104/97): •při určení hranice vychází příslušný stavební úřad ze skutečného stavu souvislého zastavění podél komunikace •stavební mezery až do 200 m nepřerušují zpravidla souvislé zastavění •umístění dopravní značky označující obec nebo konec obce nemusí být totožné s hranicí průjezdního úseku dálnice nebo silnice zdroj: vyhl. 104/1997, kterou se provádí Zákon o pozemních komunikacích, mapy.cz 32 Ochranná pásma pozemních komunikací •Ochranná pásma •K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma. •Jde o prostor ohraničený svislými plochami do výšky 50 m a umístěnými v určité vzdálenosti od osy přilehlého jízdního pásu (popř. vozovky) příslušné komunikace. 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice anebo od osy větve její křižovatky s jinou pozemní komunikací; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku, 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnice I. třídy nebo místní komunikace I. třídy, 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. zdroj: zák. 13/1997 o pozemních komunikacích 33 Komunikační systémy ve městech •Diametrální •vhodný systém do malých měst s málo zatíženými komunikacemi; •hlavní komunikace se stává urbanistickou osou území (nikoli bariérou), do které jsou zapojeny ostatní komunikace; •v blízkosti centra by měla vzniknout „živá“ obchodní třída s možností rychlého zaparkování; sk. B sk. B nebo C sk. B sk. D sk. C Silnice II. nebo III. třídy 34 Komunikační systémy ve městech •Radiální s malým okruhem kolem historického centra •RADIÁLNÍ SYSTÉM = komunikace jsou vedeny ze všech směrů do centra •vhodný systém do malých měst s historickým jádrem, kde může vzniknout systém pěších zón a zklidněných komunikací; •v blízkosti centra podél okružní komunikace by měla vzniknout „živá“ obchodní třída s možností rychlého zaparkování; •křižovatky a komunikace musí mít městský charakter – nutno uvažovat s množstvím přechodů přes „okružní“ komunikaci; sk. B sk. B sk. D sk. C silnice II. nebo III. třídy 35 Komunikační systémy ve městech •Radiální s vnějším obchvatem •vhodný systém do menších a středních měst (cca 20 000 obyv.) s přístupem na síť silnic I. třídy; •umožňuje převádět tranzitní (zbytnou) dopravu; •křižovatky a komunikace uvnitř území musí mít městský charakter; •nesmí dojít k zvýhodnění průjezdu městem vůči obchvatům; sk. B sk. B sk. D sk. C silnice I. nebo II. třídy 36 Komunikační systémy ve městech •Radiální s vnějším obchvatem •napojení na obchvat by mělo být řešeno hierarchicky – komunikace funkční skupiny C by měly být zapojeny do skupiny B a ty teprve do obchvatových komunikací – jde o tzv. hierarchický princip; •velkoplošná komerční a výrobní zařízení situovat spíše k okraji města a k přivaděčům na obchvat; sk. B sk. B sk. D sk. C silnice I. nebo II. třídy 37 Komunikační systémy ve městech •Radiálně – okružní s vnějším dálničním obchvatem •vhodný systém do středních a větších měst (cca 100 – 200 tis. obyv.) s přístupem na síť silnic D, S nebo silnic I. třídy; •systém umožňuje převádět tranzitní dopravu prostřednictvím polokružního obchvatu a rychle odvádět dopravu z oblasti okolo centra prostřednictvím přivaděčů; •pokud k centru radiálně směřují významnější komunikace, je nutné rozptýlit dopravní zátěž do více směrů a poté by měla být přivedena k okraji centra; sk. B sk. A sk. D sk. B sk. C (D) D nebo S sk. C 38 Komunikační systémy ve městech •Radiálně – okružní s vnějším dálničním obchvatem •při napojení na obchvat by měl být dodržen hierarchický princip; •nesmí dojít k zvýhodnění průjezdu městem vůči obchvatům; •není žádoucí situovat velkoplošná komerční a výrobní zařízení směrem k centru města (spíše k okraji a k přivaděčům na obchvat); •komunikace sk. D se mohou vyskytovat i mimo centrum (v typicky obytných zónách); sk. B sk. A sk. D sk. B sk. C (D) D nebo S sk. C Komunikační systémy ve městech •Radiálně – s vnějším okruhem •vhodný systém do velkých měst; •vnější okruh veden mimo urbanizované území (s rezervou pro rozvoj města); •základem systému je převedení radiální dopravní zátěže do tangenciálních směrů. Vždy musí být vyloučena možnost přímého napojení centra (nesmí vzniknout atraktivnější nebo kratší cesta vedená centrem); sk. B sk. A sk. D sk. B (A) sk. C (D) D nebo S sk. C sk. A Komunikační systémy ve městech •Radiálně – s vnějším okruhem •při napojení na obchvat musí být dodržen hierarchický princip (naopak není nutné ho dodržovat uvnitř městských okruhů na místních komunikacích, aby nevznikaly zbytečné bariéry v území; •není žádoucí situovat velkoplošná komerční a výrobní zařízení směrem k centru města (spíše k okraji a k přivaděčům na obchvat); •komunikace sk. D se mohou vyskytovat i mimo centrum (v typicky obytných zónách); sk. B sk. A sk. D sk. B (A) sk. C (D) D nebo S sk. C sk. A Komunikační systémy ve městech •Hvězdicovitý systém komunikací •Hvězdicovitý tvar je charakteristický např. pro bulváry Paříže (Zde měl význam i názor prefekta, který sledoval možnost potlačení dalších revolucí dělostřeleckou palbou z jednoho místa do více ulic) nebo Washington. Komunikační systémy ve městech •Hvězdicovitý systém komunikací •Hvězdicovitý tvar je charakteristický např. pro bulváry Paříže (Zde měl význam i názor prefekta, který sledoval možnost potlačení dalších revolucí dělostřeleckou palbou z jednoho místa do více ulic) zdroj: mapy.cz Komunikační systémy ve městech •Hvězdicovitý systém komunikací •Washington zdroj: mapy.cz Komunikační systémy ve městech •Ostatní pánovitý systém komunikací •Komunikační síť ve tvaru letícího ptáka – Brasilia •Mnohoúhelníková síť komunikací – Ankara. Komunikační systémy ve městech •Ostatní pánovitý systém komunikací •Komunikační síť ve tvaru letícího ptáka – Brasilia zdroj: mapy.cz Komunikační systémy ve městech •Nepravidelný systém komunikací 53 Vybrané předpisy pro dopravní stavby •Vyhlášky a zákony •Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (Silniční zákon) •Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích •Zák. č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích •Vyhl.č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozem. komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích •Vyhláška č. 84/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích •Zákon č. 266/1994 o dráhách •Vyhl. č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah •Zákon č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě •Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí •Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví •Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví 54 Vybrané předpisy pro dopravní stavby •Vyhlášky a zákony •Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) •Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti •Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území •Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby •Vyhláška 398/2009 Sb., o technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové využívání staveb 55 Vybrané předpisy pro dopravní stavby •České technické normy •ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel •ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže •ČSN 73 6059 Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot. Základní ustanovení •ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic •ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích •ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací •ČSN 73 6114 Vozovky pozemních komunikací. Základní ustanovení pro navrhování •ČSN 73 6133 Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací •ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů 56 Vybrané předpisy pro dopravní stavby •Technické předpisy Ministerstva dopravy: •TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích •TP 83 Odvodnění pozemních komunikací •TP 113 Značky a symboly pro výkresy pozemních komunikací •TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích •TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací •TP 171 Vlečné křivky pro ověřování průjezdnosti směrových prvků pozemních komunikací •TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty 63 Trasa pozemní komunikace •Návrhová rychlost vn (km/h) 64 Trasa pozemní komunikace •Návrhová rychlost vn (km/h) 65 Trasa pozemní komunikace •Návrhová rychlost vn (km/h) 66 Trasa pozemní komunikace Trasa komunikace je prostorová křivka Zdroj: APLIKACE ČSN 73 6101 67 Trasa pozemní komunikace Směrodatná rychlost vs (km/h) •Je to očekávaná rychlost osobních automobilů umožněná dopravně-technickým stavem určitého úseku silnice nebo dálnice, kterou nepřekračuje 85% jinak neomezovaných řidičů na mokré vozovce. •Určuje se pro dílčí úseky silnice nebo dálnice se stejnými nebo podobnými charakteristikami geometrického uspořádání. •Její hodnota se pro sousední úseky nemá lišit o více než 10 km/h. •Nejvyšší směrodatná rychlost je omezena nejvyšší dovolenou rychlostí podle zákona o provozu na pozemních komunikacích. •Rozdíl mezi směrodatnou a návrhovou rychlostí nesmí být větší než 20 km/h. zdroj: ČSN 73 6101 68 Trasa pozemní komunikace •Mezní rychlost vm (km/h) •mezní (dosažitelná) rychlost – dle ČSN 73 6102 •dopravně technické uspořádání donutí řidiče snížit rychlost •např. směrový oblouk 69 Trasa pozemní komunikace •Návrh trasy – směrový tečnový polygon •směrové řešení (respektování půdorysnách překážek) •výškové řešení (respektování požadovaného podélného sklonu) s 100 . h d = 70 Trasa pozemní komunikace •Návrh trasy – za pomoci řídící čáry •při překonání obtížného terénu, příp. jen některých úseků •d je délka protínacího úseku řídící čáry [m], •∆h výškový rozdíl vrstevnic v mapovém podkladu (interval vrstevnic) [m], •s výškový rozdíl v navrženém podélném sklonu s % na délku 100 m [m] 71 Trasa pozemní komunikace •Návrh trasy – za pomoci řídící čáry •při překonání obtížného terénu, příp. jen některých úseků •d je délka protínacího úseku řídící čáry [m], •∆h výškový rozdíl vrstevnic v mapovém podkladu (interval vrstevnic) [m], •s výškový rozdíl v navrženém podélném sklonu s % na délku 100 m [m] 72 Trasa pozemní komunikace Požadavky na trasu •bezpečná •vždy zabezpečen rozhled pro zastavení pro návrhovou rychlost •zajištění dodržení návrhové rychlosti •ekonomická •stavebně – co nejvíce kopírovat terén •provozně – co nejnižší podélné sklony •estetická •vhodně dotvářet krajinu •pozitivně psychologicky působit na řidiče •ekologická •stavebně – respektování přírody •provozně – minimalizace emisí (hluk, emise, vibrace) 79 Prostý kružnicový Směrové oblouky – prostý kružnicový zdroj: ČSN 73 6101 zdroj: mapy.cz 80 Prostý kružnicový •nevhodný z hlediska průjezdu vozidla •na silnicích a dálnicích přípustný •vyjde-li při návrhu přechodnice odsun kružnicového oblouku ∆R0 ≤ 0,25 m (tomu odpovídá R0 = 0,375 vn2, nejméně R ≥ 800 m) •na místních komunikacích (funkční skupiny skupina A a B) •R ≥ 1600 m •pro R < 1600 m vyjde-li R0 ≤ 0,25 m zdroj: ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110 Směrové oblouky – prostý kružnicový 81 Prostý kružnicový •skok křivosti •vzniká přechodu z přímého úseku do kružnicového oblouku •diagram křivosti •vyjadřuje průběh křivosti •Vynáší se jako rozvinutá délka trasy svyjádřením křivosti vztahem •(pro přímou R=, potom  = 1/R = 0) •Při jízdě se skok křivosti projeví nepříznivě jako tzv. boční ráz. Směrové oblouky – prostý kružnicový R 1 =  82 Prostý kružnicový •velikost poloměru směrového oblouku v závislosti na délce předcházející přímé zdroj: ČSN 73 6101 Směrové oblouky – prostý kružnicový 83 Silnice a dálnice •Nejmenší dovolené poloměry směrových kružnicových oblouků ve vztahu k rychlosti a k dostřednému sklonu na silnicích a dálnicích Hodnoty poloměru uvedené vpravo od : • čárkované čáry přezkoušet z hlediska rozhledu pro zastavení • silné čáry je třeba přezkoušet z hlediska výsledného sklonu zdroj: ČSN 73 6101 Směrové oblouky – prostý kružnicový 84 Točky •jsou výjimečná řešení, užívaná zpravidla na dvoupruhových silnicích v území horského charakteru (snížená návrhová rychlost) •revize ČSN 73 6101 - Poloměry toček je třeba navrhnout co největší. Nejmenší poloměr točky je 15 m. zdroj: ČSN 73 6101, wikipedie Směrové oblouky – prostý kružnicový Dostředný sklon [%] Nejmenší dovolený poloměr v metrech při návrhové rychlosti v km/h 45 40 35 30 25 20 775 60 45 35 30 20 865 50 40 30 25 15 85 Točky – I/44 Červehorské sedlo zdroj: Metrostav Směrové oblouky – prostý kružnicový zdroj: mapy.cz 86 Místní komunikace •Nejmenší dovolené poloměry směrových kružnicových oblouků v závislosti na rychlosti a příčném sklonu zdroj: ČSN 73 6110 Směrové oblouky – prostý kružnicový 87 Složený oblouk •navrhnout tam, kde řešení (kružnicový oblouk s přechodnicemi nebo prostý kružnicový oblouk) je z trasovacích nebo estetických důvodů prokazatelně méně vhodné. •nejvhodněji •vzájemně vystřídaných úseků kružnicových a krajních a mezilehlých přechodnic •výjimečně •výjimečně z kružnicových částí o různém poloměru - obvykle s krajními přechodnicemi, pokud vzájemný poměr většího (R2) kmenšímu (R1) ze dvou sousedních poloměrů R2/R1 ≤ 2 zdroj: ČSN 73 6101 Směrové oblouky – složený oblouk 88 Složený oblouk zdroj: ČSN 73 6101 Směrové oblouky – složený oblouk 95 Přechodnicový oblouk •připouští tam, kde je z trasovacích důvodů vhodné úplně vyloučit kružnicovou část směrového oblouku mezi krajními přechodnicemi •Může být proveden jako: •symetrický – parametr A je u obou přechodnic stejný •nesymetrický – parametr A je u každé z přechodnic odlišný Přitom musí být dodržen poměr parametrů stykových přechodnic A2 / A1  1,5 zdroj: ČSN 73 6101 Směrové oblouky – přechodnicový oblouk 96 Přechodnicový oblouk •přechodnicové oblouky jsou náročné na potřebnou délku tečny, •u běžných středových úhlů je tečna oblouku přechodnicového prakticky dvojnásobná jak u oblouku kružnicového se stejným poloměrem, •používá se proto zejména pro menší středové úhly s dlouhými stranami směrového polygonu. zdroj: ČSN 73 6101 Směrové oblouky – přechodnicový oblouk 97 Inflexní bod •styk přechodnic protisměrných oblouků •dodržet poměr parametrů stýkajících se přechodnic A2/A1 ≤ 1,5 •doporučený poměr poloměrů R2/R1 ≤ 2 •Protisměrné oblouku s vyjádřením křivosti zdroj: ČSN 73 6101 Směrové oblouky – inflexní bod 98 Trasa pozemní komunikace •zpracovává se v měřítku 1:1000, 1:500, 1:250, 1:200 •TP 113 Značky a symboly pro výkresy pozemních komunikací Směrové řešení 99 Výškové řešení trasy Podélný profil komunikace 10 0 Výškové řešení trasy Podélný profil komunikace •zpracovává se v měřítku, které odpovídá měřítku osy •vzhledem k malým hodnotám podélného sklonu se neprovádí podélné řezy, nýbrž 10x převýšené podélné profily, které jsou rozvinutým zobrazením osy v jejím výškovém uspořádání •zobrazuje průběh terénu a nivelety 10 1 Výškové řešení trasy Niveleta – umístění v půdorysu •na směrově rozdělených silnicích a dálnicích na jednom z vnějších okrajů vodících proužků •na dvoupruhových silnicích v ose jízdního pásu •na jednopruhových silnicích v ose jízdního pruhu nebo na vnějším okraji jízdního pruhu Niveleta 10 2 Výškové řešení trasy Tečnový polygon •Délky polygonových stran (l1 – l3) musí být navrženy v takové hodnotě, aby bylo možno provést zaoblení lomů tečnového polygonu pomocí parabolických oblouků s předepsanými oskulačními poloměry. •Polygonová strana pak musí být alespoň tak dlouhá, aby vykryla délky tečen dvou navazujících oblouků. sh l i i i =  100 10 3 Výškové řešení trasy Tečnový polygon – názvosloví •Vypuklé lomy nivelety •Vyduté lomy nivelety 10 4 Výškové řešení trasy Tečnový polygon – zaoblení lomů •Lomy tečnového polygonu nivelety zaoblujeme parabolickými oblouky druhého stupně se svislou osou. 11 1 Výškové řešení trasy Místní komunikace •Nejmenší poloměry vydutých výškových oblouků dle ČSN 73 6101 zdroj: ČSN 73 6101 11 2 Výškové řešení trasy Podélný sklon nivelety [%] •před číslem je znaménko (+) ve stoupání, (-) v klesání •Maximální podélný sklon •kategorie komunikace •návrhové rychlosti •členitosti povrchu území (rovinaté, pahorkovité, horské) 100  =l h s zdroj: ČSN 73 6101 11 3 Výškové řešení trasy Maximální podélný sklon •zdůvodu zajištění odtoku vody z povrchu vozovky má navrhovat alespoň 0,50 % Silnice, dálnice revize ČSN 73 6101 – min. 1,0 % •menší podélný sklon se smí navrhnout jen při zvláštním zajištění odvodnění povrchu vozovky zdroj: ČSN 73 6101 11 4 Výškové řešení trasy Silnice a dálnice – dle (kategorie komunikace, rychlost a sklon) zdroj: ČSN 73 6101 11 5 Výškové řešení trasy Silnice a dálnice - Revize ČSN 73 6101 zdroj: ČSN 73 6101 11 6 Výškové řešení trasy Místní komunikace zdroj: ČSN 73 6110 11 7 Výškové řešení trasy Přímkový výškový průběh •mezi výškovými oblouky opačného smyslu se doporučuje provádět v minimální délce Cp •Cp délka svislého průmětu vloženého přímkového sklonu do vodorovné nivelety v metrech •vn návrhová rychlost v km/h •Rv poloměr vypuklého výškového oblouku v metrech zdroj: ČSN 73 6101 v n pR v C 2 100 = Cp 11 8 Sladění trasy Sladění výškového a směrového vedení trasy – ČSN 73 6101 zdroj: ČSN 73 6101 11 9 Sladění trasy Sladění výškového a směrového vedení trasy – ČSN 73 6101 zdroj: ČSN 73 6101 12 0 Sladění trasy Sladění výškového a směrového vedení trasy – ČSN 73 6101 zdroj: ČSN 73 6101 12 7 Prvky příčného uspořádání PK Značky •uvedeny v normě ČSN 73 6101 •a - šířka jízdního pruhu v m (při různých šířkách) •c - šířka zpevněné části krajnice v m •d - šířka středního dělicího pásu v m •e - šířka nezpevněné části krajnice, započítávaná do kategorijní šířky nebo dílčí volné šířky silnice nebo dálnice v m •v – vodicí proužek ▪Silnice a dálnice zdroj: ČSN 73 6101 12 8 Prvky příčného uspořádání PK zdroj: ČSN 73 6101 Silnice a dálnice 12 9 Návrhové kategorie silnic a dálnic Dle ČSN 73 6101 Návrhová kategorie silnice a dálnice je dána označením např. S 11,5 / 70 •písmenem •S – silnice •D - dálnice •číslem před lomítkem, vyjadřující kategorijní šířku komunikace v m •číslem za lomítkem vyjadřujícím návrhovou rychlost v km/h S 11,5 / 70 •silnice o kategorijní (volné) šířce 11,50 m •snávrhovou rychlostí 70 km/h 13 0 Návrhové kategorie silnic a dálnic zdroj: ČSN 73 6101 Silnice a dálnice 13 1 Návrhové kategorie silnic a dálnic Silnice •směrově nerozdělené zdroj: ČSN 73 6101 13 2 Návrhové kategorie silnic a dálnic Silnice v uspořádání 2+1 zdroj: ČSN 73 6101 13 3 Návrhové kategorie silnic a dálnic Silnice v uspořádání 2+1 zdroj: ČSN 73 6101 13 4 Návrhové kategorie silnic a dálnic Silnice v uspořádání 2+1 zdroj: ČSN 73 6101 + změna Z1 13 5 Návrhové kategorie silnic a dálnic Silnice v uspořádání 2+1 zdroj: ČSN 73 6101 + změna Z1 13 6 Návrhové kategorie silnic a dálnic Silnice •směrově nerozdělené zdroj: ČSN 73 6101 14 3 Návrhové kategorie místních komunikací Charakteristiky MK podle dopravního významu Funkční skupina Charakteristické použití Poloha v sídelním útvaru Typické požadavky A rychlostní komunikace ve městech nad 50 tisíc*) obyvatel, zajišťují vazbu na vnější síť dálnic a rychlostních silnic na hranici vyšších urbanistických útvarů vyloučení (případně omezení) přímého styku s okolním územím B sběrné komunikace obytných útvarů, spojení obcí, průtahy silnic I., II. a III.třídy a vazba na tyto komunikace na hranici nižších urbanistickými útvarů nebo mezi nimi dopravní význam, částečné omezení přímé obsluhy C obslužné komunikace ve stávající i nové zástavbě. Mohou jimi být průtahy silnic III.třídy a v odůvodněných případech i II.třídy. mezi zónami sídelního útvaru a uvnitř těchto zón umožnění přímé obsluhy všech objektů D D 1 pěší zóny , obytné zóny v historických a obchodních centrech měst, ve stávajících i nově budovaných obytných souborech za stanovených podmínek dovolena obslužná a cílová doprava D 2 stezky, pruhy a pásy určené cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, průchody, schodiště a ostatní komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel, pokud nejsou součástí komunikací funkčních skupin B a C **) neomezená vyloučení nebo oddělení veš-keré motorové dopravy Poznámka : *) orientační údaj **) Vyhláška č. 104/1997 Sb. k provedení zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích zdroj: ČSN 73 6110 14 4 Návrhové kategorie místních komunikací Charakteristiky MK podle dopravního významu 14 5 Návrhové kategorie místních komunikací Charakteristiky funkčních skupin MK funkční skupina A - RYCHLOSTNÍ B - SBĚRNÉ C – OBSLUŽNÉ uspořádání jízdních pásů zásadně směrově rozdělené směrově rozdělené i nerozdělené směrově nerozdělené (popř. rozdělené) krajnice nutné možné – zastavovací pruh – zřizuje se zřizuje se parkovací pruh – zřizuje se zřizuje se návrhová rychlost v km/h běžné podmínky 80 (100) 50 (70) 30 – 40 – 50 obtížné podmínky 60 (80) 40 30 uspořádání křižovatek mimoúrovňové úrovňové i mimoúrovňové úrovňové nejmenší vzdálenost křižovatek v m1000 150 50 (i bez omezení) tratě veřejné hromadné dopravy kolejové v odůvodněných případech bez omezení bez omezení nekolejové možné bez omezení bez omezení 14 6 Návrhové kategorie místních komunikací Šířkové uspořádání prostoru místní komunikace (A,B,C) zdroj: ČSN 73 6101 14 7 Návrhové kategorie místních komunikací Prostor místní komunikace •prostor nad tou částí komunikace, která slouží veřejnému dopravnímu prostoru (vozidlům i chodcům), případně pobytu, dopravě statické i dynamické, pásu zeleně. •dělí se na hlavní dopravní prostor a přidružený prostor •prostor místní komunikace je vymezen buď uliční čarou (objekty, oplocení), nebo vnějším okrajem pásu pro chodce nebo obdobné plochy zdroj: ČSN 73 6110 14 8 Návrhové kategorie místních komunikací Hlavní dopravní prostor •prostor nad tou částí komunikace (A,B,C) s postranními obrubníky a vnějším okrajem bezpečnostního odstupu, šířkou koruny apod. •do hlavního dopravního prostoru se započítává dělící pás do šíře 20 m, tramvajový pás, autobusové pruhy, cyklistické a parkovací pásy. zdroj: ČSN 73 6110 14 9 Návrhové kategorie místních komunikací Přidružený prostor •část prostoru místní komunikace mezi hlavním dopravním prostorem a vnějším okrajem prostoru místní komunikace. •Je využíván statickou i dynamickou dopravou a zejména chodci a cyklisty. •Je to prostor nad přidruženými pásy/pruhy a nebo chodníky včetně zeleně zdroj: ČSN 73 6110 15 0 Návrhové kategorie místních komunikací Dle ČSN 73 6110 Návrhová kategorie místní komunikace (typ) je dána označením např. MS2 11,5/8,5/50 •Základní typy místních komunikací ve funkčních skupinách •MR – místní komunikace rychlostní (A) •MS – místní komunikace sběrné (B) •MO – místní komunikace obslužné (C) •MOk – místní komunikace obslužná s krajnicí (C) 15 1 Návrhové kategorie místních komunikací Dle ČSN 73 6110 Návrhová kategorie místní komunikace (typ) je dána označením např. MS2 11,5/8,5/50 •číslo vyjadřující počet jízdních pruhů ( 4, 2, 1) •číslo před lomítkem •šířka prostoru místní komunikace v m (jde-li přímo o šířku tělesa, pak se v označení typu neuvádí) •číslo mezi lomítky •šířka hlavního dopravního prostoru (volná šířka) v m •číslo za lomítkem •návrhová rychlost 15 2 Návrhové kategorie místních komunikací příklad 25 5 Rozhledy na křižovatkách Výhled z místa řidiče zdroj: : ČSN 736110 a ČSN 736102 25 6 Rozhledy na křižovatkách Rozhledové pole před křižovatkou Jestliže nelze zajistit rozhled na dopravní značku před křižovatkou, navrhne se osazení předběžné značky a doporučuje se doplnit ji žlutým přerušovaným světlem a/nebo zvýrazněným podkladem v zastavěném území a zastavitelné ploše. zdroj: : ČSN 736110 a ČSN 736102 25 7 Rozhledové trojúhelníky na úrovňové křižovatce s možností předjíždění na hlavní komunikaci uspořádání A – značka Stůj, dej přednost v jízdě zdroj: ČSN 736102 25 8 Rozhledové trojúhelníky na úrovňové křižovatce bez možností předjíždění na hlavní komunikaci uspořádání A – značka Stůj, dej přednost v jízdě zdroj: ČSN 736102 25 9 Rozhledové trojúhelníky na úrovňové křižovatce s možností předjíždění na hlavní komunikaci uspořádání B – značka Dej přednost v jízdě zdroj: ČSN 736102 26 0 Rozhledové trojúhelníky na úrovňové křižovatce bez možností předjíždění na hlavní komunikaci uspořádání B – značka Dej přednost v jízdě zdroj: ČSN 736102 26 1 Rozhledové trojúhelníky na úrovňové křižovatce bez úpravy přednosti v jízdě (přednost zprava) v uspořádání C Pro uspořádání C se zajistí rozhled jako při uspořádání B s tím, že na všech ramenech se rozhledové trojúhelníky umístí tak, že jejich delší odvěsna se umístí na paprsek křižovatky spředností v jízdě a kratší odvěsna na paprsek křižovatky připojovaný zleva. zdroj: ČSN 736102 26 2 Rozhledové trojúhelníky na úrovňové křižovatce zdroj: ČSN 736102 26 3 Rozhled při odbočování vlevo z hlavní komunikace na úrovňové křižovatce zdroj: ČSN 736102 26 4 Rozhledové trojúhelníky na úrovňové křižovatce Skupiny vozidel pro určení rozhledu na úrovňové křižovatce dle ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozem. komunikacích Skupina Vozidla zastupující skupinu Délka vozidla v m Rovnoměrné zrychlení v m/s2 1osobní a dodávkový automobil 6,00 2,2 2 vozidlo pro odvoz odpadu nákladní automobil, autobus 10,00 1,7 3kloubový autobus jízdní souprava 18,00 1,3 4nejdelší vozidlo podle zvláštního předpisu1) 22,00 1,2 zdroj: ČSN 736102 Směrové řešení pozemní komunikace Směrové oblouky – kružnicový oblouk: Minimální poloměr kružnicového oblouku k zajištění rozhledu pro zastavení (svodidla, tunel, ...) dle ČSN 73 6101 příloha L zdroj: ČSN 73 6101 Rozhled pro zastavení – délka rozhledu Dz : Je to vzdálenost mezi vozidlem a překážkou na jízdním pásu nutná pro včasné zastavení vozidla při jízdě návrhovou rychlostí. Musí být zajištěna na všech pozemních komunikacích v celé jejich délce. Na jednopruhových obousměrných komunikacích nutno zajistit dvojnásobnou délku rozhledu pro zastavení !!! Rozhledy na pozemních komunikacích Rozhled pro zastavení – délku rozhledu Dz tvoří: dráha projetá vozidlem za dobu postřehu a reakce •na silnicích/dálnicích doba postřehu a reakce 1,5 s •na místních komunikacích doba postřehu a reakce 1,0 s brzdná dráha závisí na •rychlosti vozidla vn (km/h) •podélném sklonu komunikace s (%) • drsnosti vozovky (předepsaná normou) - souč. brzdného tření fv • kvalitě pneumatiky vozidla (předepsané parametry) bezpečnostní odstup rovnající se zaokrouhlení vypočtené délky rozhledu na nejblíže vyšších •10 m pro vn  80 km/h •5 m pro vn < 80 km/h Rozhledy na pozemních komunikacích Rozhled pro zastavení – délka rozhledu Dz se stanoví: výpočtem podle ČSN 73 6101 – příloha B •pro silnice/dálnice s dobou postřehu a reakce 1,5 s •pro místní komunikace s dobou postřehu a reakce 1,0 s na silnicích a dálnicích dle ČSN 73 6101 – tab. 10 na místních komunikacích dle ČSN 73 6110 – tab. 7 Rozhledy na pozemních komunikacích zdroj: ČSN 73 6101 – tab.10 Rozhledy na pozemních komunikacích zdroj: ČSN 73 6110 – tab.7 Rozhledy na pozemních komunikacích Rozhled pro předjíždění – délka rozhledu Dp : Je to vzdálenost mezi dvěma protijedoucími vozidly na obousměrné směrově nerozdělené pozemní komunikaci nutná pro bezpečné předjetí pomalejšího vozidla. Má být zajištěna na co možná největší délce pozemní komunikace. Stanoví se: výpočtem podle ČSN 73 6101 – příloha B na silnicích a dálnicích dle ČSN 73 6101 – tab. 11 na místních komunikacích dle ČSN 73 6110 – tab. 8 Rozhledy na pozemních komunikacích Poloha rozhledového paprsku pro délku rozhledu pro zastavení pro předjíždění Výška oka řidiče h1 = 1,0 m Výška překážky h2 dle tabulky zdroj: ČSN 73 6101 – příl.G a L Rozhledy na pozemních komunikacích Délka rozhledu pro zastavení ve směrovém oblouku © Ivana Mahdalová zdroj: ČSN 73 6101 Rozhledy na pozemních komunikacích Délka rozhledu pro předjíždění ve směrovém oblouku zdroj: ČSN 73 6101 Rozhledy na pozemních komunikacích ▪Křižovatka vzájemné propojení pozemních komunikací ▪Sjezd připojení účelových komunikací ▪Samostatný sjezd připojení sousední nemovitosti ▪Křížení půdorysné křížení bez vzájemného propojení ▪Průplet postupné připojování a odpojování, křížení dopravních proudů pod malým úhlem 17/01/25 5 Křižovatky – názvosloví a pojmy zdroj: mapy.cz ▪Křižovatka vzájemné propojení pozemních komunikací ▪Sjezd připojení účelových komunikací ▪Samostatný sjezd připojení sousední nemovitosti ▪Křížení půdorysné křížení bez vzájemného propojení ▪Průplet postupné připojování a odpojování, křížení dopravních proudů pod malým úhlem 17/01/25 6 průpletový úsek vozidlo jede přímo odbočující vozidlo připojující se vozidlo změna směru Legenda Křižovatky – názvosloví a pojmy zdroj: mapy.cz Úrovňové 17/01/25 7 Mimoúrovňové Rozdělení křižovatek zdroj: mapy.cz ▪dle uspořádání •bez určení přednosti v jízdě dopravním značením •s určením přednosti v jízdě dopravním značením •se světelnou signalizací ▪dle typu •průsečná •styková •vidlicová •odsazená •hvězdicová •nekonvenční •okružní ▪stupeň usměrnění dopravních proudů •dopravní značení, dělící pruhy, řadicí pruhy, připojovací pruhy, dělící pásy, dopravní ostrůvky atp. 17/01/25 8 Křižovatky – úrovňové Křižovatky – úrovňové – dle typu ▪průsečná ▪styková ▪vidlicová ▪odsazená ▪hvězdicová ▪nekonvenční ▪okružní 17/01/25 9 Ostrava Opavská x 17. listopadu zdroj: mapy.cz 17/01/25 10 Křižovatky – úrovňové – dle typu Ostrava Opavská x Pustkovecká ▪průsečná ▪styková ▪vidlicová ▪odsazená ▪hvězdicová ▪nekonvenční ▪okružní zdroj: mapy.cz 17/01/25 11 Křižovatky – úrovňové – dle typu Ostrava Opavská x Martinovská ▪průsečná ▪styková ▪vidlicová ▪odsazená ▪hvězdicová ▪nekonvenční ▪okružní zdroj: mapy.cz ▪průsečná ▪styková ▪vidlicová ▪odsazená ▪hvězdicová ▪nekonvenční ▪okružní 17/01/25 12 Křižovatky – úrovňové – dle typu Dánsko ESBJERG (sil. 475) zdroj: google.maps.com 17/01/25 13 Křižovatky – úrovňové – dle typu ▪průsečná ▪styková ▪vidlicová ▪odsazená ▪hvězdicová ▪nekonvenční ▪okružní Polanka nad Odrou J. Šamala x H. Salichové x Prostřední zdroj: mapy.cz 17/01/25 14 Křižovatky – úrovňové – dle typu ▪průsečná ▪styková ▪vidlicová ▪odsazená ▪hvězdicová ▪nekonvenční ▪okružní USA Charlotte https://www.ncdot.gov/initiatives-policies/Transportation/safety-mobility/continuous-flow-intersection/Pages/default.aspx ▪průsečná ▪styková ▪vidlicová ▪odsazená ▪hvězdicová ▪nekonvenční ▪okružní ▪s 1 pruhem ▪se 2 a více jízdními pruhy ▪mini ▪zvláštní 17/01/25 21 Křižovatky – úrovňové – dle typu Ostrava Dr. Malého x Na Jízdárně zdroj: mapy.cz 17/01/25 22 Křižovatky – úrovňové – dle typu ▪průsečná ▪styková ▪vidlicová ▪odsazená ▪hvězdicová ▪nekonvenční ▪okružní ▪s 1 pruhem ▪se 2 a více jízdními pruhy ▪mini ▪zvláštní Norsko sil 572 x 7 x 13 https://en.wikipedia.org/wiki/Vallavik_Tunnel 17/01/25 23 Křižovatky – úrovňové – dle typu ▪průsečná ▪styková ▪vidlicová ▪odsazená ▪hvězdicová ▪nekonvenční ▪okružní ▪s 1 pruhem ▪se 2 a více jízdními pruhy ▪mini ▪zvláštní Velká Británie Basingstoke zdroj: mapy.cz 17/01/25 24 Křižovatky – úrovňové – dle typu ▪průsečná ▪styková ▪vidlicová ▪odsazená ▪hvězdicová ▪nekonvenční ▪okružní ▪s 1 pruhem ▪se 2 a více jízdními pruhy ▪mini ▪zvláštní Liberec I/35 x Sousedská zdroj: mapy.cz 17/01/25 25 Křižovatky – úrovňové – dle typu ▪průsečná ▪styková ▪vidlicová ▪odsazená ▪hvězdicová ▪nekonvenční ▪okružní ▪s 1 pruhem ▪se 2 a více jízdními pruhy ▪mini ▪zvláštní Velká Británie Swindon zdroj: mapy.cz 17/01/25 26 Křižovatky – úrovňové – dle typu ▪průsečná ▪styková ▪vidlicová ▪odsazená ▪hvězdicová ▪nekonvenční ▪okružní ▪s 1 pruhem ▪se 2 a více jízdními pruhy ▪mini ▪zvláštní Velká Británie Swindon https://en.wikipedia.org/ 17/01/25 27 Křižovatky – úrovňové – dle typu ▪průsečná ▪styková ▪vidlicová ▪odsazená ▪hvězdicová ▪nekonvenční ▪okružní ▪s 1 pruhem ▪se 2 a více jízdními pruhy ▪mini ▪zvláštní České Budějovice II/156 x J. Masaryka ▪průsečná ▪styková ▪vidlicová ▪odsazená ▪hvězdicová ▪nekonvenční ▪okružní ▪s 1 pruhem ▪se 2 a více jízdními pruhy ▪mini ▪zvláštní 17/01/25 28 Křižovatky – úrovňové – dle typu Nizozemsko Naaldwijk zdroj: mapy.cz 17/01/25 29 Křižovatky – úrovňové (mimoúrovňové) ▪zvláštní typ - DDI (Diverging Diamond Interchanges) USA Olathe, Kansas https://divergingdiamond.com/ 17/01/25 30 Křižovatky – úrovňové (mimoúrovňové) ▪zvláštní typ - DDI (Diverging Diamond Interchanges) https://divergingdiamond.com/ https://divergingdiamond.com/ Transformace formy a obsahu vysokoškolského vzdělávání na VŠB-TUO NPO_VŠB-TUO_MSMT-16605/2022 Děkuji za pozornost doc. Ing. Jan Petrů, Ph.D. [email protected]