Průmyslový design

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Fakulta strojní / Katedra konstruování Průmyslový design ––– MgA. Petr Nenička Průmyslový design MgA. Petr Nenička Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní / Katedra konstruování Ostrava 2023 2 Průmyslový design MgA. Petr Nenička Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2023 Počet stran: 100 ISBN 978-80-248-4658-3 Tento studijní materiál byl vytvořen v rámci projektu TECHNIKA PRO BUDOUCNOST 2.0 spolufinancovaného Evropskou unií / CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_058/0010212 Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License Obr. na obálce – Lis na citróny Juicy Salif (1990), Phillipe Starck. Funkčnost je bezpředmětná, produkt se stal kultovním objektem! Zdroj: Starck®1 1 STARCK®. Juicy Salif (Alessi). Starck® [online]. © 2023 [cit. 23-01-06]. Dostupné z: https://www.starck.com/juicy-salif-alessi-p2009 3 Obsah Předmluva ............................................................................................................................................... 5 Úvod ........................................................................................................................................................ 6 Definice pojmu .................................................................................................................................... 6 Kritéria pro posuzování průmyslového designu .................................................................................. 8 1 Design 50. let ...................................................................................................................................... 11 1.1 Biomorfní moderna ..................................................................................................................... 13 1.2 Designérské baroko ..................................................................................................................... 16 1.3 Skandinávský design .................................................................................................................... 19 1.4 Československý design 50. let ..................................................................................................... 22 2 Design 60. let ...................................................................................................................................... 24 2.1 Racionální moderna (Gute Form) ................................................................................................ 26 2.2 Elegantní moderna ...................................................................................................................... 29 2.3 Pop-design ................................................................................................................................... 32 2.4 Radikální design ........................................................................................................................... 34 2.5 Československý design 60. let ..................................................................................................... 35 3 Design 70. let ...................................................................................................................................... 37 3.1 Pokračovatelé radikálního designu ............................................................................................. 39 3.2 Postmoderna ............................................................................................................................... 42 3.3 High-tech styl a black-box design ................................................................................................ 45 3.4 Humanistický design .................................................................................................................... 48 3.5 Československý design 70. let ..................................................................................................... 50 4 Design 80. let ...................................................................................................................................... 52 4.1 Postmoderna 80. let .................................................................................................................... 54 4.2 High-tech architektura a design 80. let ....................................................................................... 58 4.3 Počítač a navrhování ................................................................................................................... 61 4.4 Československý design 80. let ..................................................................................................... 63 5 Design 90. let ...................................................................................................................................... 66 5.1 Méně přepychu, více odpovědnosti ............................................................................................ 68 5.2 „Zelený design“............................................................................................................................ 71 5.3 Syntéza protikladných principů ................................................................................................... 72 5.4 Home office design a emotivní racionalismus ............................................................................. 74 5.5 Droog a nizozemský produktový design ...................................................................................... 76 5.6 Český design 90. let ..................................................................................................................... 78 6 Design začátku 21. století ................................................................................................................... 80 4 6.1 Nové technologie ........................................................................................................................ 83 6.2 Nové materiály ............................................................................................................................ 86 6.3 Nový dekorativismus ................................................................................................................... 87 6.4 „Art-design“ a „kritický design“ ................................................................................................... 89 6.5 Spojení kreativity člověka a stroje ............................................................................................... 90 6.6 Budoucnost designu .................................................................................................................... 91 6.7 Český design začátku 21. století .................................................................................................. 93 Použitá literatura ................................................................................................................................... 96 5 Předmluva Smyslem (cílem) tohoto studijního materiálu je uvedení studentů (ale i široké veřejnosti) do problematiky historie (průmyslového) designu a nastínění souvislostí s politickými a kulturními událostmi. Je určen jak pro studenty strojírenských studijních programů se specializací na design průmyslových výrobků, tak pro studenty, kteří design studují ve výtvarně-uměleckých studijních programech. Výukový materiál je v rámci kapitol strukturován na jednotlivá desetiletí, přičemž výjimky tvoří pouze padesátá léta s přičleněným poválečným obdobím (zahrnující téměř polovinu předchozího desetiletí) a začátek jednadvacátého století (zahrnující desetiletí dvě). Významné směry (styly), významné osobnosti a významná díla jsou vykreslena na pozadí neustálých střetů mezi modernistickým a antimodernistickým pojetím designu. Studijní materiál je koncipován tak, aby studenty podněcoval k prohlubování znalostí. Proto obsahuje velké množství obrazového materiálu významných děl a osobností včetně elektronických odkazů na odborné webové stránky. Obrázky jsou komponovány do obdélníkového okna na šířku, s poměrem stran 3:2 a rozměry 7,9 a 5,27 cm. Jedna se buď o celý obrázek, výřez s danou šířkou/výškou nebo celý výřez (příspěvek k prohlubování vědomostí, když se obrazová informace jeví jako nekompletní). Smyslem (účelem) tohoto záměru je efektivní využití plochy formátu A4. Text uvádím výkladem, který je rozdělen na dvě části. V první části je nastíněno, jak pojem „(průmyslový) design“ chápat a definovat, a v druhé, jak na výsledky designérské tvůrčí činnosti nahlížet a hodnotit je. Publikace vznikla za finanční podpory Evropské unie a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy při řešení projektu z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání; výzvy č. 02_18_058 ESF pro vysoké školy – Strukturálně postižené regiony pod názvem: Technika pro budoucnost 2.0 a číslem projektu: CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_058/0010212. MgA. Petr Nenička 6 Úvod Navzdory masové rozšířenosti pojmu „design“ je většinou málo jasné, co skutečně znamená. Média, reklama i marketingoví odborníci ho používají za nejrůznějšími účely a často přitom mají na mysli různé aspekty jednoho stále se rozšiřujícího významového pole. Všudy přítomnost designu ale vedla k inflaci toho pojmu. Bez výběru byl nalepen na všechny možné i nemožné věci, aby se podpořila prodejnost. Co je design? Otázka „Co je design?“ se dá zodpovědět stejně obtížně jako otázka „Co je umění?“. Protože je design ovlivněn v teorii i praxi nejrůznějšími faktory, není možné stanovit jeho jednotnou definici. Přesto, anebo právě proto bychom se o vymezení širokého významového pole pojmu „design“ měli snažit. Slovo „design“ má původ v latinském slově „signum“, což znamená „znak“, „stopa“. Sloveso „designare“ bylo v latině používáno jako „vyznačení“ či „ohraničení“. Italský pojem „disegno“ označuje od dob renesance „návrh“, „kresbu“ a také úplně všeobecně „nápad“, „ideu“. Anglické slovo „design“ potom jako podstatné jméno znamená „tvar“, jako sloveso znamená „plánovat“. V obou významech hraji roli skutečnost, že určitému ideálnímu znaku (představě, námětu) je dávána konkrétní forma (vzhled, tvar, obrys). Při analýze toho, v jakých souvislostech používáme pojem „design“, dojdeme k závěru, že slovo „design“ je používáno při hodnocení té stránky předmětů, kterou jsme schopni vnímat zrakem. Nikdo by nepoužil například větu: „Ta symfonie má zajímavý design.“ Design je tak charakteristický tím, že působí na náš zrak (vnímatelnost zrakem při běžném užití hraje roli např. u tzv. zápisné způsobilosti průmyslových vzorů). Design je úzce spojen s hospodářskou činností člověka. Designér vytváří produkt, který bude plnit užitnou funkci. Půjde buď o nějaký výrobek, anebo se bude jednat o výtvor sloužící k propagaci činnosti hospodářských subjektů (webové stránky, firemní styl, billboard apod.). Nemusí jít pouze o produkt související s podnikatelskou činností, ale může jít i o hospodářskou činnost provozovanou neziskovým sektorem či státem jakožto právnickou osobou. Definice pojmu Jak se má definovat pojem? Dělá se to většinou tak, že se stanoví jeho obsah a podstatné znaky a vyčlení se tak od ostatních příbuzných pojmů. U designu byla vždy snaha odlišit ho od umění na jedné straně a uměleckého řemesla na straně druhé. Design jako sociální inovace Disciplína průmyslového designu je uvědomělou činností, která tvůrčím způsobem spojuje technické invence se sociálními inovacemi s cílem uspokojovat, měnit nebo ovlivňovat lidské chování. Design hraje aktivní úlohu při tvorbě celého kulturního rozvoje tím, že vytváří výtvarné tvůrčí podmínky, v jejichž rámci se odbývá veškerá lidská aktivita. Tím také design vytváří vzájemné vztahy mezi lidskými bytostmi a též podporuje tvorbu jejich představivosti. Design je obojí: jak proces, tak i produkt, výsledek, který umožňuje vztahy mezi lidmi a jejich 7 světem. Kompetence průmyslového designéra se tím rozšiřují a odráží v sobě výsledky vědomého chování a porozumění pro kulturní antropologii. Odpovědnosti průmyslového designéra se rozšiřují tak, aby umožňovaly brát v úvahu významnou úlohu výsledků designérské činnosti jako sociálních inovací.2 Příkladem definování designu jako sociální inovace je design rukojetí obuvnických nástrojů. Příklad je spjat s počátky rozvoje průmyslového výtvarnictví v Československu, respektive se jmény Jana Antonína Bati, Vincence Makovského, Zdeňka Kováře (obr. 1, vpravo) a dalších. Při práci s nástrojem s původní rukojetí vznikaly těžké pracovní úrazy a postižení (deformace) rukou. Na základě tohoto faktoru vznikly rukojeti (obr. 1, vlevo) podle návrhu Zdeňka Kováře, které vynikaly nejen svou ergonomickou, ale také estetickou kvalitou. Obr. 1 – Vlevo: Šídlo pro obuvníky, v popředí s novým provedením rukojeti (konec 40. let), Zdeněk Kovář. Zdroj: Czechdesign3. – Vpravo: Zdeněk Kovář (1917–2004) v ateliéru (fotografováno roku 1949). Zdroj: Aha!4. Spočívá proces designu v redesignu? „Následuje“ tvar funkci nebo funkci „předchází“? Začíná designér od tvaru nebo začíná od funkce? O tvaru lze říci, že buď „předchází“, nebo že „sleduje“ funkci, podle toho, jestli pod pojmem „funkce“ myslíme „existující“ fungování „existujících“ věcí, nebo naopak „zamyšlené“ fungování „zamýšlených“ věcí. Lze říci, že tvar „předchází existujícímu“ fungování, protože je předpokladem takového fungování. Tvar však „sleduje zamýšlené“ fungování, protože je výsledkem záměru. Obrat „zamyšlené fungování“ při tom znamená snahu zlepšit nějaké už existující fungování. A protože existující fungování předpokládá už existující tvary, začíná designér ve skutečnosti od „existujícího fungování už existujících tvarů“. Designér tedy nezačíná ani od „formy“, ani od „funkce“, ale od „existujícího fungování už existujících tvarů“. Proces designu spočívá jinými slovy v „redesignu“ fungování existujících tvarů, tedy ve zlepšování předchozích, už existujících řešení, které pocházejí jak od jiných autorů, tak od autora samotného. 2 Definice průmyslového designu formulovaná na kongresu ICSID (International Congress Society of Industrial Designers, Mezinárodní rada společností průmyslového designu) v červnu roku 1995 v překladu Národního technického muzea. 3 ŠEVČÍKOVÁ, Barbora. Kovářovi žáci. In: Czechdesign.cz [online]. 8. 3. 2012 [cit. 2023-01-08]. Dostupné z: https://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/kovarovi-zaci 4 ČERVENÁ, Slávka. Průmyslový design se zrodil ve Zlíně: Od soustruhu až po Tatru 603. In: Aha! [online]. 26. února 2020 [cit. 2023-04-30]. Dostupné z: https://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/169456/prumyslovy-design-se-zrodil-ve-zline-od-soustruhu-az-po-tatru-603.html. 14 Pojmy „organický design“ a „biomorfní moderna“ V Evropě se v souvislosti s tvorbou Alvara Alta nebo Bruna Mathsona začalo užívat označení „organický design“. Tento pojem zpopularizoval Frank Lloyd Wright23 už v prvních desetiletích 20. století. Pod tímto pojmem si však představoval spíše celistvost a přirozenost než konkrétní formy inspirované přírodou. Vhodnějším termínem je z tohoto pohledu „biomorfní moderna“, i když ani „biomorfní“ tvary nebyly vždy inspirovány přírodou. Ve 40. letech se biomorfní moderna zformovala jako proud v designu i architektuře, který sice respektoval funkcionalistické odmítnutí ornamentu i podmíněnost formy funkcí, hranatou geometrii ale nahradily sochařsky cítěné organické formy využívající expresivního potenciálu linie a tvaru. „Bauhausem“ biomorfní moderny se stala Cranbrook Academy of Art v Bloomfield Hills v americkém státě Michigan, vedená finským architektem Elielem Saarinenem. Významnými absolventy byli Charles a Ray Eamesovi (obr. 7, vlevo) a Eero Saarinen (obr. 7, vpravo). Obr. 7 – Vlevo: Charles (1907–1978) a Ray (1912–1988) Eamesovi pózují na motocyklu Velocette (1948). Zdroj: Domus24. – Vpravo: Charles Eames a Eero Saarinen (1910–1961). Zdroj: Vitra25. Soutěž Organický design v zařizování domácnosti V roce 1940 uspořádalo Muzeum moderního umění v New Yorku (Museum of Modern Art, MoMA) s podporou obchodního domu Bloomingdales soutěž Organický design v zařizování domácnosti (Organic Design in Home Furnishings). Účastníci byli vyzváni, aby dodali originální návrhy nábytku, osvětlení a textilu. Smyslem soutěže bylo objevit talentované designéry a zapojit je do vytvoření lepšího prostředí pro moderní bydlení. Zvítězil projekt Eera Saarinena a Charlese Eamese (obr. 8, vlevo) – návrhy židlí a křesel s mušlovitovými, skulpturálně pojatými skořepinami sedadel. Navrženy byly z překližky, přičemž tento „klasický“ materiál, známý už od starověkého Egypta, byl dosud nezvykle ohýbán v několika rovinách. Vzhledem k technickým problémům a ke vstupu Spojených států do 2. světové války se soutěžní návrhy do výroby nedostaly, nicméně Charles Eames zúročil zkušenosti z tvarování překližky ve svém designu dlah pro americké námořnictvo (obr. 8, vpravo). V té době už pracoval se svojí manželkou Ray. 23 Frank Lloyd Wright. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 12. 4. 2006, naposledy editováno 23. 3. 2022 [cit. 2023-05-09]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Frank_Lloyd_Wright&action=history. 24 EDITORIALE DOMUS. Charles and Ray Eames. Domus [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné z: https://www.domusweb.it/en/biographies/charles-e-ray-eames.html?fbclid=IwAR3PAnvEvs8GorueXZPg7EEKYWYDbruTgdPF78TcX_TwTAaNnnCeBZVWyNg. 25 VITRA INTERNATIONAL. Organic Chair. Vitra [online]. ©2022 [cit. 2023-01-15]. Dostupné z: https://www.vitra.com/en-li/about-vitra/original/organic-chair. 15 Obr. 8 – Vlevo: Návrh židle (1940) pro soutěž Organický dizajn v zařizování domácnosti, Charles Eames a Eero Saarinen. Zdroj: Vitra26. – Vpravo: Překližková dlaha na nohy na fotografii s dvojitou expozicí demonstrující aplikaci obvazu (1942), Charles a Ray Eamesovi. Zdroj: Eames Institute27. Lenoška La Chaise Nové plasty (polyvinylchlorid, polyetylen, polyester, umakart a další) byly vyvinuty převážně v souvislosti s válkou, nicméně v poválečné průmyslové výrobě byly využity takovým způsobem, že 50. a 60. léta 20. století můžeme právem označit za éru plastů. Charles a Ray Eamesovi se stali průkopníky ve využití plastů v nábytkářském průmyslu. V roce 1950 začala firma Herman Miller podle návrhů Eamesových lisovat ze sklolaminátu (polyesterová pryskyřice) sedadla pro židle a křesla, jejichž podnoží tvořila konstrukce buď pouze z oceli, anebo z oceli a dřeva. Tyto modifikované návrhy, určené pro průmyslovou výrobu, vycházely z návrhu lenošky La Chaise (obr. 9), který vznikl o dva roky dříve pro Mezinárodní soutěž v designu laciného nábytku (International Competiton for Low-Cost Furniture Design) uspořádanou opět Muzeem moderního umění v New Yorku. Obr. 9 – Vlevo: Lenoška La Chaise (1948), Charles a Ray Eamesovi. Zdroj: Vitra28. – Vpravo: Fotografie dokumentující proces vytváření sklolaminátové skořepiny sedadla. Zdroj: Eames Office29. 26 VITRA INTERNATIONAL, ref. 25. 27 EAMES INSTITUTE. Plywood During the War. Eames Institute [online]. © 2022 [cit. 2023-01-15]. Dostupné z: https://www.eamesinstitute.org/collection/plywood-during-the-war/. 28 VITRA INTERNATIONAL. La Chaise. Vitra [online]. © 2022 [cit. 2023-01-15]. Dostupné z: https://www.vitra.com/en-as/living/product/details/la-chaise. 29 EAMES OFFICE. La Chaise. Eames Office [online]. © 2015–2021 [cit. 2022-08-30]. Dostupné z: https://www.eamesoffice.com/the-work/la-chaise-2-2/. 16 1.2 Designérské baroko Aplikace pojmu zahrnujícího evropskou architekturu, sochařství a malířství 17. a 18. století na komerční styl designu 50. let 20. století je celkem oprávněná, srovnáme-li například střídaní konvexních a konkávních ploch na masce soudobého osobního automobilu a na průčelí barokního kostela (obr. 10). Kromě plastů se charakteristickým materiálem stal chrom, jehož nadměrné používání rovněž evokuje barokní opulenci. Obr. 10 – Vlevo: Maska osobního automobilu Cadillac Coupe de Ville (1959). Zdroj: Petrolicious30. – Vpravo: Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze, západní průčelí (1703–1711), asi Kryštof Dientzenhofer. Zdroj: Avantgarde Prague31. Designéři moderny se od „komerčního“ designu snažili distancovat. Komerční design kritizovali za jeho módnost a přehnaný dekorativismus a o vlastní tvorbě prohlašovali, že jde o „čistý“ design s nadčasovými hodnotami. Komerční design 50. let navazoval ve Spojených státech na streamlining32. Jeho tvarosloví bylo vázáno na svět živé přírody – přece i tvar těl ptáků či ryb je vázaný oblast aerodynamiky, resp. hydrodynamiky. Komerční design hledal inspiraci nejen v sugestivních formách kosmické techniky, ale také ve stylu art deco33. Tato inspirace se i díky nástupu nových plastů promítla do přehnaných tvarů i barevnosti, do nadměrného používání materiálových kombinací a přebytečných detailů. Koncern General Motors a Harley Earl Střední vrstva se ve Spojených státech ocitla v „konzumním ráji“, což se mimo jiné projevovalo nákupem předmětů s nejbizarnějším dekorem. Nejvhodnějším médiem na demonstraci „amerického snu“ se stal automobil. General Motors už koncem 20. let zavedl strategii každoroční modelové obměny. 30 WOOD, Ian. This 1959 Cadillac Coupe de Ville Is A CEO Sled Roaming Los Angeles On A Nearly Daily Basis. In: Petrolicious [online]. March 9, 2020 [cit. 2023-02-02]. Dostupné z: https://petrolicious.com/articles/ianwood-1959-cadillac-coupe-deville-ceo-sled. 31 AVANTGARDE PRAGUE. Kostel svatého Mikuláše na Malé Straně. Avantgarde Prague [online]. © 2005–2023 [cit. 2023-02-02]. Dostupné z: https://www.avantgarde-prague.cz/co-navstivit-kostel-svateho-mikulase-namale-strane. 32 Streamline Moderne. In: Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 25 November 2004, last edited on 16 March 2023 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Streamline_Moderne. 33 Art deco. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 5. 7. 2007, naposledy editováno 3. 4. 2023 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Art_deco. 17 Obr. 11 – Vlevo: Harley Jarvis Earl (1893–1969) a „slečny designu“, první návrhářky interiéru automobilů nejen v General Motors, zleva Suzanne Vanderbilt, Ruth Glennie, Marjorie Ford Pohlman, Jeanette Linder, Sandra Logyear, Peggy Sauer (fotografováno kolem roku 1955). Zdroj: The Takeaway34. – Vpravo: Model karoserie z hlíny ve zmenšeném měřítku (fotografováno kolem roku 1948). Zdroj: CNET35. Spoluautorem této strategie byl šéfdesignér koncernu Harley Earl (obr. 11, vlevo), který prosadil i další novinky v praxi automobilového designu – modelování karoserií z hlíny (které umožnilo realizovat „sochařský“ design – obr. 11, vpravo), dvoubarevné laky a výstavy „dream cars“. „Auta snů“ byli extrémní stylistické studie, ze které se podle reakcí klientů odvozovali sériové modely (obr. 12). Obr. 12 – Vlevo: „Dream cars“ Firebird se stylingem proudových stíhacích letounů a/nebo kosmických raket (zleva doprava 1952, 1956 a 1958), Harley Earl. Zdroj: CNET36. – Vpravo: „Dream car“ Firebird III, který uchvátil dav na výstavě Motorama ve Waldorf Astoria (1959). Zdroj: CNET37. Takový byl i Buick LeSabre (obr. 13, vlevo), jehož první studii vytvořil Earl v roce 1949 podle proudového stíhacího letounu F-86 Sabre (obr. 13, vpravo). Oblé okno připomínalo kabinu pilota a nasávací otvor turbínu. Doplněny byly i další detaily pro automobil zbytečné – průduchy, vzdušné kanály a známá „křidélka“, která se poprvé objevila na Cadillacu Coupe de Ville z roku 1948 a propůjčila mu image tryskáče. 34 FRANKMAN, Ellen and T. J. RAPHAEL. The Damsels of Design: The Women Who Changed Automotive History. In: The Takeaway [online]. April 11, 2016 [cit. 2023-01-29]. Dostupné z: https://www.wnycstudios.org/podcasts/takeaway/segments/gms-all-female-design-team. 35 SKILLINGS, Jon. Photos: When GM's designs ruled the road. In: CNET [online]. June 5, 2009 [cit. 2023-01-29]. Dostupné z: https://www.cnet.com/pictures/photos-when-gms-designs-ruled-the-road/null/. 36 SKILLINGS, Jon, ref. 35. 37 SKILLINGS, Jon, ref. 35. 18 Obr. 13 – Vlevo: „Concept car“ Buick LeSabre (1951), Harley Jarvis Earl. Zdroj: Car Body Design38. – Vpravo: Stíhací letoun F-86 Sabre (1947), North American. Zdroj: Wikipedia39. Když se tento prvek objevil poprvé, bylo to spíše malé zalomení na zadní straně blatníku, ale jak roky plynuly, byly „křidélka“ větší a odvážnější. Na největším modelu značky Cadillac byly přítomny od roku 1948 do roku 1964 (obr. 14, vlevo), pak téměř zmizely. Největší a nejvýraznější byly „křidélka“ v roce 1959. Tvar měly inspirovaný raketou, neboť byly koncipovány v době, kdy byl ve Spojených státech průzkum vesmíru hlavním diskusním tématem. Jejich zadní část měla tvar horizontálně orientovaného písmene V a dvojice světel, které byly modelovány podle plamene vycházejícího z výfukové trysky rakety, byla umístěna uprostřed (obr. 14, vpravo). Obr. 14 – Vlevo: Stylistický vývoj „okřídlených“ zadních blatníků automobilů značky Cadillac (50. a 60. léta 20. století). Zdroj: Old Cars Weekly40. – Vpravo: Záď osobního automobilu Cadillac Sedan de Ville (1959). Zdroj: Autoevolution41. 38 CAR BODY DESIGN. 85 Years of GM Design: the timeline. Car Body Design [online]. 18 JUN 2012 [cit. 202301-29]. Dostupné z: https://www.carbodydesign.com/2012/06/gm-design-the-timeline/. 39 North American F-86 Sabre. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 26. 12. 2007, naposledy editováno 18. 6. 2022 [cit. 2023-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/North_American_F-86_Sabre. 40 ACTIVE INTEREST MEDIA. 2019 Concours d’Elegance of America to celebrate the 'fin'. Old Cars Weekly [online]. Mar 26, 2019 [cit. 2023-02-04]. Dostupné z: https://www.oldcarsweekly.com/news/2019-concours-delegance-of-america-to-celebrate-the-fin. 41 NEDELEA, Andrei. Cadillac Tail Fins: Quick History and Evolution. In: Autoevolution [online]. 13 Dec 2019 [cit. 2023-04-02]. Dostupné z: https://www.autoevolution.com/news/cadillac-tail-fins-quick-history-and-evolution-139740.html#. 19 1.3 Skandinávský design 50. léta byla také desetiletím skandinávského designu, který mezinárodní reputaci získal díky nábytkové a interiérové tvorbě představené na milánském Trienále v roce 1951. Nicméně už ve 30. letech byl v této oblasti respektovanou osobností finský architekt a designér Alvar Aalto (obr. 15, vpravo). Alvar Aalto a Artek Od roku 1924 experimentoval Aalto a jeho manželka Aino s tvarováním dřeva. O pět let později se předmětem jejich zájmu staly různé techniky lepení dýh a možnosti tvarování překližky. Výsledkem těchto experimentů byly např. křesla pro plicní sanatorium Paimio (obr. 15, vlevo), na kterých byly do požadovaného tvaru zohýbány celé překližkové desky. Aalto v roce 1935 založil na realizaci vlastních návrhů firmu Artek (název byl odvozen od slov „art“ a „tekniikka“). Do Československa exportovala nábytek firma Artek od roku 1937. Prodával se zejména v pražské a v brněnské prodejně firmy AKA, kterou v roce 1932 založila rodina brněnského architekta Bohuslava Fuchse. Obr. 15 – Vlevo: Křeslo Paimio (1932), Alvar Aalto. Zdroj: Jaksons.se42. – Vpravo: Aino (1924–1949) a Alvar Aaltovi (1898–1976) v showroomu Artek v New Yorku roku 1940. Zdroj: Artek.fi43. Skandinávský design a stylotvorné faktory Severské klimatické podmínky a protestantské tradice se promítly do přísnosti, jednoduchosti a cenové dostupnosti. Klimatické podmínky byly rovněž faktorem, proč se designéři zaměřili právě na interiérovou tvorbu. Vztah k přírodě, který byl v náročných podmínkách nevyhnutelný, se projevil „přírodní estetikou“ i úcta k přírodním materiálům, především k dřevu (obr. 16, vlevo). Nízká koncentrace obyvatel způsobila zaostávání industrializačních procesů, ale právě tento faktor skandinávský design využil – tradice řemeslné výroby se podařilo integrovat do moderní užitkové tvorby. Střídmost skandinávského designu nevylučovala dekor, ten se však uplatňoval jen jako podtrhnutí přirozené krásy materiálu. Skandinávský design byl považován za humanističtější formu funkcionalismu. Na poválečném boomu měli zásluhu Finsko a Dánsko, Švédsko mělo důležité postavení v designu skla. Ve Finsku byl kromě Alvara Aalta ústřední postavou Tapio Wirkkala (obr. 16, vpravo), jehož design je příkladným zhmotněním filozofie skandinávské užitkové tvorby. 42 JACKSONS DESIGN. Alvar Aalto. Jacksons.se [online]. © 2023 [cit. 2023-01-11] Dostupné z: https://www.jacksons.se/designers/alvar-aalto 43 ARTEK. Alvar Aalto. Artek.fi [online]. © Artek 2023 [cit. 2023-01-10]. Dostupné z: https://www.artek.fi/en/company/designers/alvar-aalto 20 Obr. 16 – Vlevo: Mísa (1950), Tapio Wirkkala. Zdroj: Bukowskis44. – Vpravo: Tapio Wirkkala (1915–1985). Zdroj: Wikipedija45. Tradice a pokrok Reputaci skandinávského dizajnu spoluvytvářeli také dánští návrháři nábytku. Když se po válce prosadily i v Dánsku metody průmyslové výroby a nové materiály, došlo k zajímavému spojení tradice a pokroku. Nábytek se stal moderním a zároveň pohodlným, což byl hlavní důvod celosvětového úspěchu. Šlo o spojení mezinárodního stylu s řemeslnou kulturou v průmyslové výrobě. Hans J. Wegner a židle Round Chair Hans Wegner dokázal spojit skvělý cit pro materiál s vynalézavou konstrukcí – příkladem může být trojnohá stohovatelná stolička z roku 1951. Dánsko bylo hlavním evropským dovozcem teakového dřeva, které se dostalo na trh po válce v Indočíně46. Rozvinul se dánský teakový styl a Hans J. Wegner (obr. 17, vpravo) vytvořil symbol skandinávského nábytku – židlí Round Chair (obr. 17, vlevo). Byla vyrobena z teakového dřeva, měla jednoduchý tvar a vyplétané sedadlo. Spojovala absolutní pohodlí při sezení s organicky plynoucími přechody opěradla, područek a nohou. V roce 1950 byla židle Round Chair podnětem k první zahraniční zprávě o dánském designu v časopise American Interiors Magazine. Stala se jednou z nejžádanějších na americkém trhu a vývoz dánského nábytku rychle rostl. V americkém nábytkářském průmyslu byla židle Round Chair považována za archetyp moderní židle a stala se známou jednoduše jako „Židle“. Když se v roce 1960 John F. Kennedy utkal s Richardem Nixonem v první televizní debatě v prezidentských volbách, seděli oba na „Židli“. Debata měla historický význam a ukázala se jako rozhodující ve prospěch Kennedyho. 44 BUKOWSKI AUKTIONER. Tapio Wirkkala. Bukowskis [online]. © 2008-2023 [cit. 2023-01-11]. Dostupné z: https://www.bukowskis.com/en/lots/853436-tapio-wirkkala-a-tapio-wirkkala-wooden-leaf-finland-1950-ssigned-tw. 45 Tapio Wirkkala. In: Wikipedija: Slobodna enciklopedija [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 14 februar 2020, posljednje izmjen 31 maj 2021 [cit. 2023-01-11]. Dostupné z: https://sh.wikipedia.org/wiki/Tapio_Wirkkala. 46 Indočínská válka. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 21. 3. 2008, naposledy editováno 25. 11. 2022 [cit. 2023-01-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Indo%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A1_v%C3%A1lka. 21 Obr. 17 – Vlevo: Židle Round Chair, model 501 (1949), Hans J. Wegner. Zdroj: PP Møbler47 – Vpravo: Hans Jørgensen Wegner (1914–2007). Zdroj: PP Møbler48. Arne Jacobsen a židle Mravenec Židle Mravenec (obr. 18, vlevo) se stala nejprodávanější židlí desetiletí – původní design židle z ohýbané překližky byl postupně rozvíjen v obměnách prezentující tvarové cítění blízké biomorfní moderně. Arne Jacobsen (obr. 18, vpravo) židli navrhnul pro firmu Fritz Hansen49 a byla to první dánská židle vyráběna sériově. Dodnes se vyrábí v mnoha barevných odstínech. Zajímavostí je počet nohou kovového podnoží. Byl dán poválečnou ekonomickou situací v Dánsku. Později se začala vyrábět i varianta se čtyřmi nohami. Obr. 18 – Vlevo: Židle Mravenec (1952), Arne Jacobsen. Zdroj: Fritz Hansen50. – Vpravo: Arne Jacobsen (1902– 1971). Zdroj: Fritz Hansen51. 47 PP MØBLER. PP501/PP503, Round Chair. PP Møbler [online]. © 2023 [cit. 2023-01-13]. Dostupné z: https://pp.dk/product/pp501-pp503/. 48 PP MØBLER, Ref. 45. 49 Fritz Hansen je dánská nábytkářská firma, založená roku 1872. Podnik se proslavil už ve 30. letech spoluprací s Kaare Klintem. Po válce vyráběl Po válce vyráběl nábytek Hanse J. Wegnera a specializoval se na moderní techniky tvarování dřeva a kombinace s konstrukcemi z ocelových trubek. V roce 1952 tu byla vyrobena židle Mravenec Arne Jacobsena. Ve spolupráci se slavnými skandinávskými designéry jako např. Arne Jacobsenem, Paulem Kjaerholmem nebo Vernerem Pantonem se stal Hansen v 60. a 70. letech důležitým výrobcem nábytku. Firma vyrábí dodnes cenami vyznamenaný sedací a kancelářský nábytek. 50 FRITZ HANSEN. Ant. Fritz Hansen [online]. [cit. 2023-01-13]. Dostupné z: https://www.fritzhansen.com/en/categories/by-series/Ant/3100. 51 FRITZ HANSEN. Arne Jacobsen. Fritz Hansen [online]. [cit. 2023-01-13]. Dostupné z: https://www.fritzhansen.com/en/Inspiration/Designers/Arne-Jacobsen?. 22 1.4 Československý design 50. let Vliv Sovětského svazu designu nepřál. O jeho významu se sice hovořilo, především ale chybělo konkurenční prostředí. Československo si však, díky bohatým výrobním tradicím i tradicím v designu, udrželo v některých oblastech standard srovnatelný se světem. V době, kdy se v Československu pojem „průmyslový design“ začal používat, měl za sebou soustruh jako umělecké dílo (obr. 19, vlevo) už více než dekádu. Návrh soustruhu Vincence Makovského (obr. 19, vpravo) se vyznačoval „sochařskou“ plasticitou tvaru, který sice korespondoval se soudobým biomorfismem, avšak rovněž vycházel z výrobní technologie litiny. Ovládací páku suportu stroje vytvořil Makovského žák Zdeněk Kovář (obr. 1, vpravo), který už v této rané práci předjímal svůj zájem o ergonomické parametry designu. Zlín, přejmenovaný v roce 1949 na Gottwaldov, se vzhledem k dalšímu vývoji (řešení strojů a nářadí, specializovaná výuka), za nímž stal právě Zdeněk Kovář, stal oficiálním centrem designu. Obr. 19 – Vlevo: Návrh revolverového soustruhu MAS R 50, vystavený na 5. zlínském salonu výtvarného umění (1940), Vincenc Makovský. Zdroj: Facebook52. – Vpravo: Vincenc Makovský (1900–1966). Zdroj: iRegiony53. Zdeněk Kovář Se jménem profesora Zdeňka Kováře je spojen vznik a vývoj průmyslového výtvarnictví v Československu, kterému věnoval jak svou vlastní rozsáhlou tvorbu, tak i svou činnost pedagogickou. Mezi léty 1945 až 1950 navrhl celou řadu nástrojů pro obuvnický průmysl, jež díky optimálnímu přizpůsobení možnostem lidské ruky znamenaly významné ulehčení práce. Tyto aktivity naplnily etický rozměr designu a vyvolaly zaslouženou mezinárodní pozornost. V roce 1953 Kovář navrhl kabinu nákladních automobilů Tatra 137 a Tatra 138 a rok na to základní koncepci reprezentativního osobního automobilu Tatra 603 (obr. 20, vlevo). Jeho výsledná podoba byla kompromisem s projektem dalšího externího spolupracovníka Tatry Františka Kardause (obr. 20, vpravo). Obzvláště důležitá byla Kovářova pedagogická činnost. Jeho ateliér tvarování strojů a nástrojů získal v roce 1959 vysokoškolský statut v rámci Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a na dalších třicet let se stal jediným vysokoškolským ateliérem u nás zaměřeným na průmyslový design (a jedním z mála v zemích východního bloku). 52 DESIGNUM. [Vincenc Makovský: Návrh revolverového sústruhu…] In: Facebook [online]. 7. srpna 2020 10:01 [cit. 2023-02-06]. Dostupné z: https://www.facebook.com/126964388619/photos/a.492860373619/10158523369168620/?paipv=0&eav=AfactAq6n-OWmwZuMVbIJO7foP0ZcLO12hrwKPQMrRBeqaV2Kk2F_GuBh-C4Vuw9q9w. 53 MALÁ, Martina. Sochař Makovský povýšil design na umění. Narodil se před 120 lety. In: iRegiony [online]. 6. července 2020 [cit. 2023-04-30]. Dostupné z: https://www.impuls.cz/regiony/zlinsky-kraj/vincenc-makovsky-zlin-skola-umeni-zlin-bata-sochar.A200706_105005_imp-zlinsky_kov. 23 Obr. 20 – Vlevo: Návrh osobního automobilu Tatra 603, sádrový model v měřítku 1:5 (1954), Zdeněk Kovář. Zdroj: Strojírenství.cz54. – Vpravo: Osobní automobil Tatra 603 (produkce 1955–1975). Zdroj: AutoRevue.cz55. Československá účast na EXPO '58 Kromě makrokosmu působil inspirativně i mikrokosmos. Mnohonásobně zvětšená struktura atomu se stala dominantou bruselské světové výstavy (obr. 21, vlevo). Československo reprezentoval velký výstavní pavilon, který měl návštěvníkům výstavy zprostředkovat tuzemský poválečný život. Pavilon získal v celkovém hodnocení mezinárodní soutěže nejvyšší cenu Zlatá hvězda a dalších třináct významných ocenění. Pavilonem prezentovaný styl architektury a designu dále v Československu rozvíjený v následujících letech se proto označuje jako „bruselský styl“. V roce 1956 byla vypsána architektonická soutěž, kterou vyhrál projekt (obr. 21, vpravo) architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného. Obr. 21 – Vlevo: Budova Atomium (projekt 1955, dokončení 1958), André a Jean Polakovi, André Waterkeyn. Zdroj: We Build Value Digital Magazine56. – Vpravo: Model československého pavilonu pro EXPO '58 v Bruselu, F. Cubr, J. Hrubý, Z. Pokorný. Zdroj: Earch.cz57. 54 HOMOLA, Jan. Zlínský průmyslový design 1918–1958. In: Strojírenství.cz [online]. 19. června 2020 [cit. 202304-30]. Dostupné z: https://www.strojirenstvi.cz/zlinsky-prumyslovy-design-1918-1958. 55 AUTOREVUE.CZ. Auta českých prezidentů: V čem jezdili Masaryk, Gottwald nebo Havel? In: AutoRevue.cz [online]. 22. prosince 2017 [cit. 2023-04-30] Dostupné z: https://www.autorevue.cz/galerie-aut-ceskychprezidentu-skodovky-tatrovky-zily-i-bmw. 56 WE BUILD VALUE DIGITAL MAGAZINE. Brussels Atomium: Features of a Work of Architecture that Defies Definition. In: We Build Value Digital Magazine [online]. 29/04/2021 [cit. 2023-04-30]. Dostupné: https://www.webuildvalue.com/en/infrastructure-news/atomium-belgium.html. 57 NÁRODNÍ GALERIE PRAHA. Architektura a životní styl v socialistickém Československu. Nová expozice ve Veletržním paláci zkoumá společenský kontext poválečné architektury. In: Earch.cz [online]. 30. 11. 2022 [cit. 2023-04-30]. Dostupné z: https://www.earch.cz/revue/clanek/architektura-a-zivotni-styl-v-socialistickem-ceskoslovensku-nova-expozice-ve-veletrznim-palaci-zkouma-spolecensky-konte. 30 Obr. 28 – Vlevo: Dětská židle K 1340 (1964) pro značku Kartell, Richard Sapper a Marco Zanuso. Zdroj: Richard Sapper70. – Vpravo: Richard Sapper (1932–2015) a Marco Zanuso (1916–2001). Zdroj: Living Edge71. První celoplastovou židlí byla dětská židle Richarda Sappera a Marca Zanusa z roku 1964 vyrobená pro značku Kartell. Nejprodávanější celoplastovou židlí se stala židle Selene Vica Magistrettiho z roku 1968, samozřejmostí u ní byla stohovatelnost. Obr. 29 – Vlevo: Celoplastová stohovatelná židle Selene (1968) a stůl Stadio 120 (1970) pro značku Artemide, Vico Magistretti. Zdroj: Drouot.com72. – Vpravo: Vico Magistretti (1920–2006). Zdroj: Oluce73. Heslo meziválečné moderny znělo nábytek je stroj, stroj na bydlení. Výsledný design dokumentoval spíše inspiraci strojem-nábytek z ocelových trubek. V šedesátých letech skutečná snaha změnit nábytek ve stroj. Vizionář Joe Colombo čerpal z kosmické éry. Vytvořil flexibilní nábytková prostředí jako interiéry kosmických lodí s technikou budoucnosti. Archigram byla britská architektonická kancelář, která vytvářela experimentální interiéry s proměnlivou specifikací prostoru. Joe Colombo je autorem futuristických návrhů nábytku. Motor měnil konfigurace sezení a ležení. Roto Living vyráběla firma Sormani. Pokusy změnit tradiční chápání nábytku, ze statického monofunkčního objektu na dynamické prvky tvořící flexibilní systém schopného plnit proměnlivé funkce interiéru. 70 RICHARD SAPPER. K 1340. Richard Sapper [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné z: https://richardsapperdesign.com/products/k-1340/. 71 72 DROUOT.COM. Vico Magistretti. Drouot.com [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné z: https://drouot.com/en/l/16227413-magistretti-vico-vico-magistre. 73 OLUCE. Vico Magistretti. Oluce. [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné z: https://www.oluce.com/en/designer/vico-magistretti/. 31 Obr. 30 – Vlevo: Křeslo Multichair a Globální bytová jednotka Roto-Living (1969) pro značku Sormani, Joe Colombo. Zdroj: Sormani Private Collection74. – Vpravo: Joe Colombo (1930–1971). Zdroj: Oluce75. Elektronika a kancelářská technika Mario Bellini je jedním z nejvlivnějších italských designérů. Studoval architekturu na milánské polytechnice a poté si založil projekční a návrhářskou kancelář. Od roku 1963 pracoval jako konzultant pro design u firmy Olivetti a dodnes působí u B&B Italia, Cassina, Brionvega, Lamy, Artemide a dalších. V letech 1962 až 1971 obdržel šestkrát cenu Compasso d'Oro. Obr. 31 – Vlevo: Automatický gramofon Pop pro značku Minerva, model GA 45 (1968), Mario Bellini. Zdroj: Etsy76. – Vpravo: Mario Bellini (*1936) se svojí lampou Chiara, fotografováno roku 1969 Giuseppem Pino. Zdroj: Yellowtrace77. 74 SORMANI PRIVATE COLLECTION. 4b multichair e rotoliving joe colombo 1970. Sormani Private Collection [online]. [cit. 2023-05-06]. Dostupné z: https://sormaniprivatecollection.com/products-by-designer/joecolombo/4b-multichair-e-rotoliving-joe-colombo-1970/. 75 OLUCE. Joe Colombo. Oluce. [online]. [cit. 2023-05-06]. Dostupné z: https://www.oluce.com/en/designer/joe-colombo/. 76 ETSY. 1969 Minerva Pop GA 45 Design By Mario Bellini Orange. Etsy [online]. © 2023 [cit. 2023-05-06]. Dostupné z: https://www.etsy.com/it/listing/1189927549/1969-minerva-pop-ga-45-design-by-mario. 77 TEAM YELLOWTRACE. Chiara By Mario Bellini, 2020 Re-edition By Flos. In: Yellowtrace [online]. November 17, 2020 [cit. 2023-05-06]. Dostupné z: https://www.yellowtrace.com.au/chiara-lamp-mario-bellini-floslighting-design-classics/#gallery-3. 32 2.3 Pop-design Pop-design zpochybňoval tradiční předpoklady moderny – pravdivá přísnost a nadčasovost. Šedesátá léta byla obdobím výměny energie mezi „vysokým“ a „nízkým“, „krásným“ a „komerčním“ uměním. Docházelo ke vzájemné inspiraci, ale i vzpouře proti vkusu privilegovaných majetkem či vzděláním. Nová etika pop-artu stojící proti elitářské koncepci abstraktního umění dala designérům odvahu k využívání vulgarity, neomalenosti a pestré barevnosti. Designéři stejně jako pop-artoví malíři, čerpali z jazyka ulice. Objevovala se nábytková produkce z laciných materiálů. Papírový nábytek nebo plastový nafukovací nábytek. Inspirace vycházela z každodenních banalit provokujícími „dobrý vkus“. Šedesátá léta změnila nejen tradiční specifikaci nábytku, ale také způsob používání. Bylo to součástí chápání života jako „permanentní párty”. Do křesla měl člověk sebou „hodit“, a ne usednout. Nový design vyhovoval mládeži. Solventní mladá generace se stala součástí trhu. Vytvářela vlastní styl, vlastní hudbu, vlastní hrdiny. Rozhlas i televize se rychle staly součástí života lidí, informace a ideje se rychle šířily, i za železnou oponou, přestože kosmopolitní mládež narážela na ideologická dogmata. Sedací pytel Sacco Nejtypičtější příklad pop-designu je křeslo Sacco (obr. 32, vlevo) jehož autory byli Piero Gatti, Cesare Paolini a Franco Teodoro. Křeslo je vak naplněný polystyrenovými kuličkami. Měl se přizpůsobit každému tvaru těla a poloze při sezení. Byl výrazem ležérního antiautoritářského stylu bydlení. Ve skutečnosti se v 70. letech ukázal spíše jako nepohodlný. Obr. 32 – Vlevo: Sedací pytel Sacco (1968) pro značku Zanotta, Piero Gatti, Cesare Paolini a Franco Teodoro. Zdroj: Zanotta78. – Vpravo: Zleva architekti Franco Teodoro (1939–2005), Cesare Paolini (1937–1983) a Piero Gatti (*1940), fotografováno roku 1969. Zdroj: IFDM79. Křeslo UP Křeslo Up (obr. 33, vlevo) navrhl koncem 60. let v několika variantách Gaetano Pesce. Prodávalo se v malém balíčku. Po vytažení desetinásobně zvětšilo svůj objem. Měkká hmota se přizpůsobila tělu. 78 ZANOTTA. Sacco. Zanotta [online]. [cit. 2022-08-24]. Dostupné z: https://www.zanotta.com/en-us/products/armchairs/sacco. 79 IFDM. Zanotta: Sacco goes green. In: IFDM [online]. 14 October 2019 [cit. 2023-05-02]. Dostupné z: https://ifdm.design/2019/10/14/zanotta-sacco-goes-green/. 33 Obr. 33 – Vlevo: Křeslo UP5 a podnožka UP6 (1969) pro značku B&B Italia, Gaetano Pesce. Zdroj: Architonic80 – Vpravo: Gaetano Pesce (*1939) se svým křeslem Feltri, fotografováno kolem roku 1990. Zdroj: Galerie81 Nafukovací křeslo Blow Nábytek z PVC fólie (obr. 34, vlevo) se dostal do módy na konci šedesátých let jako ztělesnění mladistvosti a flexibility. Obr. 34 – Vlevo: Nafukovací křeslo Blow (1967) pro značku Zanotta, Jonathan De Pas, Donato D'Urbino, Paolo Lomazzi a Carla Scolari. Zdroj: Design is fine82. – Vpravo: Zleva, milánští architekti Jonathan De Pas (1932– 1991), Paolo Lomazzi (*1936) a Donato D'Urbino (*1935). Zdroj: The New York Times83. 80 TERSTIEGE, Gerrit. Mama knows best: B&B Italia UP50. In: Architonic [online]. 14.05.19 [cit. 22-08-31]. Dostupné z: https://www.architonic.com/en/story/gerrit-terstiege-mama-knows-best-b-b-italiaup50/20041771. 81 SIERACKI, Jill. 7 Key Milestones from Gaetano Pesce’s Remarkable Career. In: Galerie [online]. January 5, 2023 [cit. 2023-05-03]. Dostupné z: https://galeriemagazine.com/gaetano-pesce-milestone/. 82 DESIGN IS FINE. De Pas, D'Urbino, Lomazzi and Scolari, Blow Chair (1968). In: Tumblr [online]. [cit. 2023-0503]. Dostupné z: https://www.design-is-fine.org/post/54467183988/de-pas-durbino-lomazzi-and-scolariblow-chair. 83 RAWSTHORN, Alice. Italian Design Trio With a Zest for La Dolce Vita. In: The New York Times [online]. April 29, 2012 [cit. 2023-05-03]. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2012/04/30/arts/design/italian-designtrio-with-a-zest-for-la-dolce-vita.html. 34 2.4 Radikální design Ve směrování k běžným lidským potřebám se překrýval s pop-designem. Pop-design byl ale důležitou inspirací. Hlavním cílem radikálního designu byla humanizace designu a expanze z oblasti estetiky výrobku do oblasti komunikace. Základní strategii byla stimulace a aktivizaci spotřebitele při kontaktu s výrobkem. K dosažení tohoto cíle byl akcentován sémantický náboj užitkové tvorby. Navrhované výrobky byly integrální součástí širšího přírodního a sociokulturního prostředí. Jako zprostředkovatelé mezi tužbami a aspiracemi člověka na jedné straně a tlaky a omezeními ze strany výroby, přírody a prostředí na straně druhé. Představitel radikálního designu Ettore Sottsass hlásal, že tzv. anti-design vlastně vůbec nebyl „anti“, bylo to jen rozšíření a prohloubení procesu designu. Cílem anti-designu bylo dostat širší registr komunikací, více významu, širší jazykovou flexibilitu a větší důraz na odpovědnost k soukromému a společenskému životu. Obr. 35 – Vlevo: Křeslo a podnožka Mies (1969) pro značku Poltronova, Archizoom Associati. Zdroj: Poltronova84. – Vpravo: Portrét členů skupiny Archizoom před původním sídlem na Via Ricorboli 5 ve Florencii, zleva: Paolo Deganello (*1940), Lucia Bartolini (*1944), Gilberto Corretti (*1941), [Natalino], Massimo Morozzi (1941–2014), Dario Bartolini (*1943) a Andrea Branzi (*1938), fotografováno roku 1968. Zdroj: Architectuul85. K představitelům radikálního designu patřilo Superstudio (založeno v Miláně v roce 1966), Archizoom Associati (založeno ve Florencii v roce 1966), Gruppo 9999 (založeno ve Florencii v roce 1966), Gruppo Strum (založeno v Turíně v roce 1966), Global Tools (založeno v Miláně v roce 1973) a Alchimia (založená v Miláně v roce 1976). Vzhledem k záměrům a povaze tvorby skupin radikálního designu, jakož i některých jednotlivců (Ettore Sottsass, Gaetano Pesce a další), lze tento reformní proud považovat za předehru postmoderny v designu. 84 CENTRO STUDI POLTRONOVA. Mies. Poltronova [online]. © 2017–22 [cit. 2023-05-06]. Dostupné z: https://www.poltronova.it/mies/. 85 ARCHITECTUUL. Archizoom Associati. Architectuul [online]. © 2023 [cit. 2023-05-06]. Dostupné z: https://architectuul.com/architect/archizoom-associati. 35 2.5 Československý design 60. let Libuše Niklová Paralely s nafukovacím nábytkem můžeme najít i v českém designu, v tvorbě Libuše Niklové (obr. 36, vpravo), která od roku 1963 navrhuje nafukovací hračky a objekty pro společnost Fatra. Začátkem sedmdesátých let se zabývá myšlenkou vyrobit z PVC fólie dětský nafukovací nábytek (obr. 36, vlevo). V roce 1972 vytváří design „Buvola“, na kterém děti po nafouknutí mohou obkročmo sedět a skákat, v roce 1972 si vynález nechává patentovat. Sériové výroba začíná až v roce 1973, po dvouletém vývoji technologického postupu (svářecí elektrody). V roce 2000 byl však jejich prodej kvůli asijské konkurenci ukončen a návrat zažily až v roce 2013, kdy je doplnila kolekce od současných designérů. Obr. 36 – Vlevo: Nafukovací hračky Buvol, Žirafa a Slon (1973–1974), Fatra. – Vpravo: Libuše Niklová (1934– 1981). Zdroj: DesignBuy.cz86. František Crhák Během konce čtyřicátých a v průběhu padesátých let byli žáci oboru tvarování strojů a nástrojů Střední uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně ve značné míře vedeni k navrhování prostřednictvím sochařství, což bylo typické pro vedoucího ateliéru Zdeňka Kováře. Crhákův styl naopak hledal krásu v racionalitě a podobal se produktům, které byly navrženy na Hochschule für Gestaltung v západoněmeckém Ulmu či výtvarnému stylu firmy Braun, jejíž typický výraz od poloviny padesátých let formoval Dieter Rams v duchu tzv. Gute Form. Podobně také František Crhák organizoval jednotlivé prvky geometrickým způsobem a hledal tak harmonii v pravoúhlém systému vztahu horizontál a vertikál. Kovářovy práce z období padesátých a šedesátých let působí tvarově expresivně. Crhákovy spíše klidně a harmonicky citlivým zapojením barvy a hravými variacemi téhož prvku v kompozici. Přístup Františka Crháka dobře souzněl s tendencemi nastupujícími v šedesátých letech, směřujícími ke geometrizaci a obecně tvarovému zjednodušení v designu. Můžeme ale říct, že některé z nich předčil hlubším ponorem do konstrukčně-geometrické podstaty výstavby tvaru, která v podstatě vylučovala stereotypní opakování téhož, a také svědomitým přístupem ke spolupráci s konstruktéry. 86 DESIGNCORPORATION. Libuše Niklová. DesignBuy.cz [online]. © 2011–2022 [cit. 2023-01-04]. Dostupné z: https://www.designbuy.cz/niklova 36 Obr. 37 – Vlevo: Cvičení z výtvarné geometrie spočívající ve variacích jednoho prvku (60. léta). Zdroj: Facebook87. – Vpravo: František Crhák (1926–2011). Osobní automobil Škoda 1100 MBX DeLuxe „Embéčko“, tedy sedan Škoda 1000/1100 MB, znamenalo v roce 1964 revoluci. Moderní lehká samonosná karoserie vkusných tvarů měla v zádi uložen úsporný motor vyráběný podle původního českého patentu unikátní technologií tlakového lití hliníku. V období 1967–1969 rozšířily nabídku čtyřdveřových vozů dvoudveřové verze MBX, po stažení bočního prosklení nabízející nerušený výhled do krajiny. Silnější 51koňová (38,2 kW) jedenáctistovka dosahovala díky hmotnosti jen kolem 800 kg rychlosti 127 km/h. Obr. 38 – Vlevo: Osobní automobil Škoda 1100 MBX DeLuxe (1969). Zdroj: Škoda Storyboard88. – Vpravo: Motocykl Jawa 250/350 Bison (1969), Jan Tatoušek. Zdroj: Garáž.cz89. 87 EGOE STUDIO. [Vývoj protihlukové stěny. Prof. František Crhák…] In: Facebook [online]. 11. březen 2020 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://www.facebook.com/studio519.cz/posts/v%C3%BDvoj-protihlukov%C3%A9-st%C4%9Bny-prof-franti%C5%A1ek-crh%C3%A1k-p%C5%AFsobil-na-zl%C3%ADnsk%C3%A9kated%C5%99e-designu/116808086604928/?locale=es_LA. 88 ŠKODA AUTO. Devět veteránů ŠKODA zahajuje sezónu na rally 7 Castles Trial. Škoda Storyboard [online]. 26. 4. 2022 [cit. 2023-05-13]. Dostupné z: https://www.skoda-storyboard.com/cs/tiskove-zpravy-archiv/devet-veteranu-skoda-zahajuje-sezonu-na-rally-7-castles-trial/. 89 HYAN, Tomáš. Od roku 1929 – Jawa slaví devadesátiny. In: Garáž.cz [online]. 16. 8. 2019 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://www.garaz.cz/clanek/od-roku-1929-jawa-slavi-devadesatiny-21002358. 37 3 Design 70. let 70. léta byla opakem 60. let. Za počátek dekády můžeme považovat už přelomové politické události roku 1968, až do období vážných problémů kolem roku 1973. Euforii 60. let odvála ropná krize, následující hluboká ekonomická krize a rostoucí hrozba ekologických problémů. Objevily se náznaky uvolňování mezinárodního napětí např. spolupráce USA a SSSR ve výzkumu vesmíru. Přesto rozpory mezi zeměmi NATO a Varšavské smlouvy nadále představovaly hrozbu pro světový mír. Naděje spojované s podpisem helsinské smlouvy (jejíž součástí byly dohody o respektování lidských práv) se nenaplnily. V zemích „reálného socialismu“ se formoval politický a kulturní disent (např. Charta 77 v ČSSR). Avšak ani vážné problémy jako rapidní růst cen ropy, hospodářský pokles spojený s omezením finančních zdrojů a inflací neznamenaly konec civilizační expanze zabezpečené stroji. Příkladem může být letecká doprava. Nadzvukový britsko-francouzský Concorde (obr. 40, vpravo) nebo sovětský TU-144 se sice uplatnili jen omezeně, ale díky efektivnějším letadlům jako Boeing 747 „Jumbo-jet“ se letecké překonávání velkých vzdáleností stalo běžné. Obr. 40 – Vlevo: Osobní automobil Volkswagen Golf (1974), Giorgio Giugiaro. Zdroj: Autosalon.tv90. – Vpravo: Britsko-francouzský nadzvukový dopravní letoun Concorde (první let 1969, provoz 1976–2003), Sud Aviation (později Aérospatiale) a British Aircraft Corporation. Zdroj: Technik Museum Sinsheim91. Pokračoval boom spotřební elektroniky. 70. léta přinesla zásadní inovace vedoucí k další miniaturizaci a „zlidovění“. Dokonce i automobilový průmysl, který byl v souvislosti s ropnou krizí postižen nejvíce, po období poklesu opět expandoval. Musel však akceptovat požadavky vyšší užitkovosti a úspornosti. Dokumentuje to např. nejúspěšnější auto desetiletí – Giugiarův Volkswagen Golf (obr. 40, vlevo). Ropný šok změnil představu o „budoucnosti všeho z plastů“, ale přesto plasty zůstaly základním materiálem mnoha výrobních odvětví. Společenské trendy vedly ke změně designérského myšlení, smysl profese a její zodpovědnost vůči skutečným potřebám společnosti. 70. léta dala více prostoru kritikům modernistické koncepce designu. Realita ale přinesla další rozvoj výrobních technologií a marketingových praktik ve službách rostoucího materiálního konzumu než „nahrazování světa věcí světem idejí“, o kterém hovořili filozofové postmoderny. 90 ŠTUK, Bořek. Volkswagen Golf Mk1 (1974-1983). In: Autosalon.tv [online]. 29. 10. 2019 [cit. 2023-02-05]. Dostupné z: https://www.autosalon.tv/novinky/nova-auta/volkswagen-golf-mk1-1974-198381178e149df7a51f12d08a817fa2e04b. 91 TECHNIK MUSEUM SINSHEIM. Concorde F-BVFB. Technik Museum Sinsheim [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné z: https://sinsheim.technik-museum.de/en/concorde. 38 Kalendárium 1970–1979 1970 Světová výstava v Ósace (Japonsko) / Ekologický den země (USA) / Lunární vozidlo Lunochod 1 (SSSR) / Mikroprocesor (Intel Corporation, USA) / Počítačová disketa (IBM, USA) 1971 Vesmírná stanice Saljut (SSSR) / Komerční videorekordér (Philips, Nizozemsko) / Kapesní kalkulačka (Texas Instruments, USA) / Digitální hodinky (Georgi Theiss, Willy Crabtree, USA) / Design pro reálný svět (Viktor Papanek, USA) / První aktivity Greenpeace (Kanada) 1972 Aféra Watergate (USA) 1973 Ropná krize / Vesmírná stanice Skylab (USA) / Horské kolo (cyklistický klub Marin County Canyon, USA) 1974 Volkswagen Golf (Giorgio Giugiaro, Itálie, SRN) / Čárový kód (Supermarket Marsh, USA) 1975 Konec Vietnamské války / Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (Helsinky, Finsko) / Spojení vesmírných lodí Sojuz (SSSR) a Apollo (USA) / Osobní počítač (Altair, USA) / Vznik firmy Microsoft (USA) 1976 Škoda 105 a 120, Československo / Maova smrt (Čína) / Letadlo Concorde na pravidelné lince (Francie, Velká Británie) 1977 Charta 77, Československo / Jazyk postmoderní architektury (Charles Jencks, Velká Británie) / Centre Pompidou v Paříži (Renzo Piano, Richard Rogers, Francie) / Punk (Velká Británie) / První díl Hvězdných válek (George Lucas, USA) 1978 Vladimír Remek ve vesmíru, Československo / Jan Pavel II. (Karol Wojtyła) papežem (Vatikán) / Dítě ze zkumavky (Velká Británie) / Skateboard (USA, Velká Británie) / Odstředivý vysavač (James Dyson, Velká Británie) 1979 Invaze SSSR do Afghánistánu / Margaret Thatcherová premiérkou Velké Británie / Walkman (Akio Morita, Sony, Japonsko) / Studio Alchimia (Itálie) / In-line brusle (Scott a Brennan Olsonové, USA) Klíčové pojmy krize funkcionalismu, experiment a anti-design, pokračovatelé radikálního designu, studio Alchimia, postmoderní architektura, postmoderní design, fascinace technikou, japonská spotřební elektronika, black-box design, high-tech architektura, kritika konzumní společnosti (ropná krize, ekonomická krize, ekologické hrozby), humanistický design. 39 3.1 Pokračovatelé radikálního designu Radikální design v polovině 60. let v reakci na modernu usiloval vytvořit alternativní tvarosloví, které by rozšířilo komunikační potenciál v designu, aktivizovalo a ovlivňovalo reakce spotřebitele. V 70. letech se radikální design stal součástí širšího proudu postmoderny V 70. letech se hlavním městem italského designu stává Milán. Studio Alchimia V roce 1976 v Milně architekt Alessandro Guerriero založil galerii designu Alchimia. Název Alchimia měl v kontrastu k racionalitě moderny evokovat atmosféru mystiky a experimentu s nejistým výsledkem, tedy atmosféru středověkých alchymistických laboratoří, ve kterých mělo být z jednoduchých látek vyrobeno zlato. Prezentace prací A. Branziho, M. de Lucchiho, A. Mendiniho, E. Sottsasse a dalších vzbudila novou vlnu zájmu o radikální design a 1979 se Studio Alchymia zformovalo jako designérská skupina. Členové skupiny Alchimia: Alessandro Guerriero, Alessandro Mendini, Andrea Branzi, Ettore Sottsass. Michele de Lucchi, Ugo La Pietra, Trix a Robert Haussmannovi, Ricardo Dalisi aj. Ústřední postavení měl Alessandro Mendini. Alessandro Mendini Alessandro Mendini (obr. 41, vpravo) studoval v Milánu architekturu. Poté pracoval u Nizzoliho jako designér. Mendini byl jedním z teoretiků italského antidesignu. V roce 1973 se stal spoluzakladatelem skupiny Global Tools, v letech 1970–75 byl šéfredaktorem časopisu Casabella, 1979–85 vydavatelem časopisu Domus. V roce 1976 založil s Alessandrem Gurrierem Studio Alchimia, kde rozvíjel svou myšlenku redesignu a banálního designu. Po rozpuštění skupiny dělal návrhy pro firmy Alessi, Swatch, Rasch, Vitra aj. Obr. 41 – Vlevo: Fotografie členů skupiny Alchimia (1980), Alfa Castaldi. Zdola nahoru: Bruno Gregori (*1954), Pier Carlo Bontempi (*1954), Carla Ceccariglia (*1955), Alessandro Guerriero (*1943), Adriana Guerriero, Arturo Reboldi, Giorgio Gregori a Alessandro Mendini. Zdroj: Alessandro Guerriero92. – Vpravo: Alessandro Mendini (1931–2019). Zdroj: Aspen.PR93. 92 ALESSANDRO GUERRIERO. Tre momenti di fantasia. Alessandro Guerriero [online]. © 2023 [cit. 2023-05-11]. Dostupné z: http://www.alessandroguerriero.net/tre-momenti-di-fantasia/. 93 ASPEN.PR. Alessandro Mendini. Aspen.PR [online]. © 2023 [cit. 2022-12-29]. Dostupné z: http://press.aspen.pr/grund/image-detail/alessandro-mendini/5973/. 46 Jedna z nejoblíbenějších pařížských památek to během svého života neměla lehké. Řada lidí ji zprvu vnímala jako ošklivou skvrnu na historickém centru francouzské metropole. Kritici mluvili o futuristické nevzhlednosti, posmívali se barevným trubkám na plášti budovy. Přesto se neobvyklá budova ve čtvrti Marais s nádherným výhledem na Paříž stala neodmyslitelnou součástí pařížské scenérie. A její obliba mezi návštěvníky překročila očekávání natolik, že už po dvaceti letech byl Beaubourg tak opotřebovaný, že si vysloužil nákladnou a 27 měsíců trvající rekonstrukci. Beaubourg totiž navštěvoval i čtyřnásobek očekávaných pěti tisíc návštěvníků denně. Dnes jejich roční počet dosahuje úctyhodných sedmi milionů. Obr. 50 – Zleva Renzo Piano (*1937) a Richard Rogers (1933–2021). Zdroj: Floornature.com109. Jedno z největších muzeí moderního umění na světě, pařížské Centre Pompidou, se na více než tři roky uzavře pro veřejnost. Muzeum zahájí rekonstrukci architektonicky netradiční budovy v roce 2023, dokončena bude na konci roku 2026. Odhadovaná cena investice je 200 milionů eur (asi 5,2 miliardy korun), píše AFP. Black-box design Z průmyslových oblastí zaznamenala největší rozmach elektronika. Nástup mikroprocesorů umožnil další miniaturizaci, snižování cen a běžnou dostupnost. Objevují se kapesní kalkulačky, digitální hodinky i osobní počítače, jejíchž užívání ještě vyžadovalo značnou erudici. Japonští výrobci elektroniky věnovali velkou pozornost designu, i když jejich produkty jsou na první pohled neosobní a sémanticky bezobsažné. Vzniká “black-box” design (design černých krabiček), protože forma nově vyvinutých výrobků mohla jen těžko odkazovat na složitost funkce uvnitř. Povrch schránek přístrojů jako magnetofony, tonery, kalkulačky atd. býval zpočátku stříbrný, postupně však dominuje matná černá. Výzkumy psychologie spotřeby se promítly do výroby produktů, na kterých je množství ovládacích prvků pro fungování přístroje zbytečné, ale evokuje jakousi mystiku špičkové technologie. 70. léta přinesly i nové úkoly pro designérskou profesi. Objevují se designéři, kteří se v prvním plánu nesoustředí na dizajn výrobků, ale jako členové týmů (skládajících se z marketingových specialistů, psychologů, sociologů a dalších) se podílejí na koncipování nového životního stylu a ním souvisejících potřeb. 109 FLOORNATURE. Renzo Piano et Richard Rogers exhibition at Centre Pompidou, Paris. In: Floornature [online]. 22-12-2017 [cit. 2022-12-30]. Dostupné z: https://www.floornature.com/renzo-piano-et-richard-rogersexhibition-centre-pompidou-par-13401/ 47 Nové výrobky nejsou technické novinky, ale jsou syntézou nově definovaných užitých funkcí. Příkladem jsou rádiobudík a walkman, vyvinutý firmou Sony z diktafonu, aby pokryl neexistující „potřebu“ poslouchat hudbu na ulici nebo v dopravních prostředcích atd. Walkman od firmy Sony dokonale odpovídal postmoderním potřebám mobility, zábavy a stažení se do privátní sféry. Vytváření stále nových „potřeb“ se stalo pro Sony (a postupně i pro další výrobce) důležitou zbraní v konkurenčním boji. Obr. 51 – Vlevo: Přehrávač magnetofonových kazet Sony Walkman TPS-L2 (1979), Akio Morita a Nobutoshi Kihara. Zdroj: WalkmanLand110. – Vpravo: Akio Morita (1921–1999). Zdroj: Financial Times111. 110 WALKMAN.LAND. Sony TPS-L2. WalkmanLand [online]. © 2021 [cit. 2023-05-12]. Dostupné z: https://walkman.land/sony/tps-l2. 111 O’BYRNE, John. The rice cooker empire that never was. In: Financial Times [online]. January 15, 2013 [cit. 2023-05-12]. Dostupné z: https://www.ft.com/content/b43ed592-5b29-11e2-8ccc-00144feab49a. 48 3.4 Humanistický design Vzhledem na negativní důsledky konzumu v rozvinutých zemích, se v 70. letech ve větší míře objevily hlasy volající po větší zodpovědnosti designérské profese. V kontrastu k praxi umělého zastarávání a k pragmatickému chápání výrobku jako nástroje zisku se klade důraz na bezpečnost, ergonomické parametry, nadčasovost a ekologickou ohleduplnost. Problémem byl fakt (a je jím i dnes), že zájem designérů o společenský a morální podtext jejich činnosti je tlumený skutečnými zájmy jejich zaměstnavatelů. Odvahu k pokusu o odstranění nebo omezení komerčního diktátu v designérské profesi našla mladá generace designérů vedená Victorem Papankem. Obr. 52 – Vlevo: Obálka 2. vydání knihy Design for The Real World (1984). Zdroj: Public Library112. – Vpravo: Victor Josef Papanek (1923–1998) – na fotografii vlevo. Zdroj: Twitter113. Tento designér a pedagog svoje přesvědčení o skutečném smyslu designérské profese získával v konfrontaci nesmyslného plýtvání průmyslově vyspělých zemí a nepředstavitelné bídy třetího světa. První část jeho mimořádně vlivné knihy Design pro reálný svět (Design for The Real World – obr. 52, vlevo) je nemilosrdnou kritikou designérské profese v konzumní společnosti. V druhé části nabízí alternatívní přístupy k designu. Na Papanka navázala řada designérů zdůrazňujících humanistický rozměr dizajnu. Ergonomický manuál Humanscale V průmyslovém designu se v 60. a 70. letech dostala do centra zájmu ergonomie, tedy věda o vztahu člověka a pracovních podmínek. Za příklad tohoto zájmu můžeme považovat ergonomické diagramy Humanscale společnosti Henry Dreyfuss Associates, které byly poprvé vydány v roce 1974 (další vydání následovalo na počátku 80. let). V diagramech je zobrazen vztah lidského těla k okolnímu prostoru a uvedeny jeho rozměry. Tyto diagramy byly zamýšleny jako vodítko pro navrhování všeho, od sedadel (obr. 53, vpravo) a invalidních vozíků až po vozidla a přilby, a zobrazují muže, ženy a děti, postižené a starší osoby. 112 PHOEBE LOVATT. Design For The Real World: Human Ecology and Social Change. Public Library [online]. © 2022 [cit. 2023-02-03]. Dostupné z: https://public-library.online/Victor-Papenak-Design-For-The-RealWorld-Human-Ecology-and-Social. 113 PAPANEK FOUNDATION. [The Papanek Foundation is…]. In: Twitter [online]. Nov 12, 2020 [cit. 2023-02-03]. Dostupné z: https://twitter.com/PapanekFound/status/1326842582849126400. 49 Obr. 53 – Vlevo: Vlevo: Reedice ergonomických diagramů Humanscale (2018), Henry Dreyfuss Associates a IA Collaborative. Zdroj: Dezeen 114. – Vpravo: Ilustrační obrázek aplikace diagramu v designérské praxi. Zdroj: Dezeen115. Rané verze diagramů byly vydány již v Dreyfussově116 publikaci The Measure of Man and Woman: Human Factors in Design z roku 1960. Autory ergonomických diagramů Humanscale, z uvedené publikace vyvinutých, jsou designéři Niels Diffrient a Alvin R. Tilley. Součástí reedice (obr. 53, vlevo), kterou mají na svědomí designéři Luke Westra a Nathan Ritter z chicagské designérské poradenské společnosti IA Collaborative, jsou tři knihy s devíti interaktivními diagramy s podrobnými statistikami o všem, od lidské síly přes zrak, tělesné míry až po nejlepší držení těla pro sedící kancelářské pracovníky. Rotující disky umožňují uživateli aktualizovat údaje tak, aby reflektovali osobu, pro kterou je design navrhován. Dreyfuss sám tyto principy používal při své vlastní práci, ta zahrnovala výrobky pro společnosti Hoover, Bell Laboratories, John Deere apod. – mnohé z nich jsou dnes považovány za ikonické příklady designu. 114 TUCKER, Emma. Henry Dreyfuss Associates' classic Humanscale design manuals to be reissued. In: Dezeen [online]. 25 July 2017 [cit. 2023-05-12]. Dostupné z: https://www.dezeen.com/2017/07/25/henry-dreyfussassociates-classic-humanscale-design-manuals-to-be-reissued/. 115 TUCKER, Emma, ref. X. 116 Henry Dreyfuss. In: Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 5 April 2005, last edited on 24 February 2023 [cit. 2023-05-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Frog_Design. 50 3.5 Československý design 70. let Architekt Karel Hubáček a vysílač na Ještědu Karel Hubáček (obr. 54, vpravo) byl jedním z nejuznávanějších architektů. Svým dílem, které spojuje estetiku i techniku se zařadil mezi nejvýznamnější české architekty poválečného období a svojí skromností a odvahou inspiroval celou generaci architektů, kteří spolu s ním pracovali v architektonickém studiu SIAL. V České republice je dosud jediným architektem, který získal od Mezinárodní unie architektů prestižní Perretovu cenu, a to za své nejznámější dílo – Televizní vysílač na Ještědu (obr. 54, vlevo). Vysílač je svým tvarem vlastně přirozeným pokračováním siluety hory, reaguje také dobře svou podobou na funkce stavby a dobu. Tvar rotačního hyperboloidu se zdál být výhodný z mnoha praktických důvodů, neboť dobře odolává extrémním klimatickým a povětrnostním podmínkám. To, že architekt sloučil vše do jediné stavby, bylo vzhledem k malé ploše na vrcholu hory také výhodou. Obr. 54 – Vlevo: Detail fasády Hotelu a vysílače na Ještědu (1973), Karel Hubáček Zdroj: TuristickáMapa.cz117. – Vpravo: Karel Hubáček (1924–2011). Zdroj: Pinterest118. Věra a Vladimír Machoninovi a budova českého velvyslanectví v Berlíně Budova českého velvyslanectví v Berlíně, navržená architekty Věrou Machoninovou a Vladimírem Machoninem (obr. 55, vpravo), je architektonickou ikonou postavenou v srdci rozděleného města. Stavba skulpturálních tvarů připomínající tmavý krystal v roce 2022 slaví 50. výročí od vzniku návrhu z roku 1972. Budova postavená ve čtvrti Friedrichstadt si díky své futuristické siluetě u Berlíňanů vysloužila přezdívku Raumschiff Enterprise – podle německého překladu názvu amerického filmu Star Trek. Působila zkrátka, jako by sem spadla z nebe. Budova velvyslanectví je vynikajícím dílem brutalismu v Berlíně. Z pohledu kreativity a stylu její jedinečné rysy překračují rozdíl mezi Východem a Západem. Kvalita se projevuje v individuálních návrzích architektů, jejich konstrukčních schopnostech, uměleckém pojetí a řemeslné zručnosti. Budova ve tvaru krychle se seříznutými rohy je vizuálně rozdělena na dvě trojúhelníkové části o různých výškách. Do jinak horizontálně členěné budovy s krystalicky zalomenými pásovými okny a parapety pronikají jako čepele dvě schodišťové věže s obkladem z plechu. Ostatní fasády jsou obloženy libereckou žulou, která barevně navazuje na dohněda zabarvené tabule skla. Tmavé barvy použité v exteriéru pak kontrastují se sytými 117 TASTE FEEL. Rozhledna a vysílač Ještěd. TuristickáMapa.cz [online]. © 2019–2023 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://turistickamapa.cz/rozhledna-jested/. 118 HOTEL JESTED. [Arch. Karel Hubacek, "father" of hotel Jested …]. In: Pinterest [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://cz.pinterest.com/pin/arch-karel-hubacek-father-of-hotel-jested-photo-by-jiri-jiroutek-phenomenon-jested--397583473333259186/. 51 oranžovými a žlutými interiéry vybavenými nábytkem zhotoveným budově přímo na míru. Vnitřní prostory, včetně těch reprezentačních umístěných v hmotově odlišeném „pianu nobile“ v prvním patře, dodnes dotváří původní nábytek navržený předními designéry tehdejší doby. Množství kusů sedacího nábytku z ohýbaného dřeva s výrazným polstrováním navrhli sami Machoninovi (obr. 55, vlevo). Obr. 55 – Vlevo: Interiér českého velvyslanectví v Berlíně (1972), Věra a Vladimír Machoninovi. Zdroj: Earch.cz119. – Vpravo: Na fotografii zleva, Vladimír Machonin (1920–1990), Pier Luigi Nervi a Věra Machoninová (*1928). Zdroj: Respekt Madam120. Osobní automobil Škoda 110 R Coupé a Škoda 120 GLS V roce 1970 převzaly od topless ikon Felicia štafetu sportovního modelu neméně oblíbená dvoudveřová „Erka“, tedy kupé 110 R s ladně splývající linií střechy. Česko-německým příhraničím se tentokrát proháněl jeden z posledních vyrobených kusů prvního modelového roku, právě v srpnu slavící 51. narozeniny. Před čtyřmi lety doputoval do muzea, kde renovace vrátila sportovce z Kvasin do vrcholné formy: „dýchá“ přes dvoustupňový karburátor Jikov a zvládne 145 km/h. Obr. 56 – Vlevo: Osobní automobil Škoda 110 R Coupé (1971). Zdroj: Škoda Storyboard121. – Vpravo: Osobní automobil Škoda 120 GLS (1978). Zdroj: Škoda Storyboard122. 119 VACULÍKOVÁ, Adéla. Vesmírná loď v srdci Berlína. Před 50 lety navrhli Machoninovi brutalistické velvyslanectví. In: Earch.cz [online]. 8. 4. 2022 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://www.earch.cz/architektura/clanek/vesmirna-lod-v-srdci-berlina-pred-50-lety-navrhli-machoninovi-brutalisticke-velvyslanectvi. 120 RESPEKT MADAM. Machoninovi. Respekt Madam [online]. © 2023 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://respektmadam.cz/cs/machoninovi/. 121 ŠKODA AUTO, ref. 89. 122 ŠKODA AUTO, ref. 89. 52 4 Design 80. let Na nedostatečné ovládnutí moderních technologií upozornila černobylská katastrofa (obr. 57, vlevo) a havárie raketoplánu Challenger (obr. 57, vpravo). Další ránu modernímu optimismu uštědřil novodobý mor – AIDS. Obr. 57 – Vlevo: Černobylská jaderná elektrárna (duben 1986). Zdroj: USA Today123. – Vpravo: Exploze raketoplánu Challenger krátce po startu z Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral (1986). Zdroj: CNN124. 80. léta bývají označována jako „desetiletí dizajnu“. Dizajn se zásluhou „hvězd“ jako Philippe Starck nebo Ron Arad začal chápat jako individuální výkon, svojí povahou prakticky totožný se sochařskou tvorbou. Mělo to i negativní důsledky – design se začal opět považovat za formální cvičení. Volné kreace designérů se stávali novodobým uměleckým řemeslem aristokraticky se vydělujícím z běžného života. Charakteristické se staly autorské limitované série nábytku prodávané přes specializovanou galerijní síť. Humanistický dizajn po jeho slibném rozběhu se rozvíjel tak, jak by to bylo žádoucí s ohledem na civilizační perspektivy. Styly 80. let Po stylové stránce vládl pluralismus. Postmoderně konkuroval high-tech. Design přinášel buřičská gesta i poslušný konformismus, barbarskou brutalitu i uhlazenou eleganci. Usiloval zohledňovat lokální a národní specifika, ale přispíval i k další světové globalizaci. Jedni designéři pracovali v podmínkách připomínající středověké dílny, jiní už běžně využívali počítače znamenající novou specifikaci designérské profese. Kalendárium 1980–1989 1980 Ronald Reagan zvolen prezidentem USA / Založení hnutí Solidarita, Polsko / Letadlo na sluneční pohon Gossamer Penguin, USA / Fiat Panda, Giorgio Guigiaro, Itálie (obr. 58, vlevo) 123 BENNETT, Matt a Ray ROTHROK. 2 things we believe: Chernobyl was catastrophic, and we need nuclear power more than ever. USA Today [online]. © 2023 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://eu.usatoday.com/story/opinion/2019/06/17/hbo-chernobyl-tragic-nuclear-power-safe-clean-vitalcolumn/1409096001/. 124 KIM, Allen. 34 years ago today, the space shuttle Challenger broke apart and killed everyone on board. In: CNN [online]. January 28, 2020 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://edition.cnn.com/2020/01/28/us/space-shuttle-challenger-34-years-scn-trnd/index.html. 53 1981 První případ AIDS, USA / Raketoplán Columbia, USA / Rychlovlak TGV, Francie (obr. 58, vpravo) / PC IBM, USA / Skupina Memphis, Itálie Obr. 58 – Vlevo: Osobní automobil Fiat Panda (1980), Giorgio Guigiaro. Zdroj: Garáž.cz125. – Vpravo: Jednotka vysokorychlostního vlaku TGV 16 (provoz 1981–2018), SNCF. Zdroj: mujRozhlas126. 1982 Smrt Leonida I. Brežněva, SSSR) / CD přehrávače Sony, Japonsko a Philips, Nizozemsko / Laserová počítačová tiskárna IBM, USA / Ford Sierra, Uwe Bahnsen, SRN 1983 Program „Hvězdných válek“ Ronalda Reagana, USA / Identifikován virus způsobující AIDS HIV 1, Luc Mantagnier, Francie / Hodinky Swatch, Švýcarsko / Mobilní telefon Motorola, USA / Kostka Ernsta Rubika, Maďarsko 1984 Osobní počítač Apple MacIntosh IIc, USA / Discman Sony, Japonsko / CD-ROM Philips, Nizozemsko a Sony, Japonsko 1985 Michail Gorbačov tajemníkem ÚV KSSS, SSSR 1986 Výbuch generátoru v Černobylu (obr. 57, vlevo), SSSR / Havárie raketoplánu Challenger (obr. 57, vpravo), USA / Vesmírná stanice Mir, SSSR 1987 Založení designérské skupiny Atika / Premiéra osobního automobilu Škoda Favorit 1988 George Bush st. zvolen prezidentem USA / Tunel mezi japonskými ostrovy Honšú s Hokkaidó, 54 km / Založen časopis Journal of Design History, Velká Británie 1989 „Sametová“ revoluce127 / Pád Berlínské zdi, rozklad komunistických režimů ve východní a střední Evropě / První let „neviditelného“ bombardéru Stealth, USA / Techno hudba a droga Extáze, Velká Británie a USA Klíčové pojmy kapitoly Desetiletí designu (nárůst zájmu o design, medializace designu i designérů, produkty jako kultovní objekty), postmoderna 80. let, studio Memphis, „nový design“ v Evropě, stylový pluralismus, Philippe Starck, odšťavovač Juicy Salif, Ron Arad, One Off Studio, sedací nábytek z ocelového plechu, betonová elektronika, high-tech architektura, high-tech design; počítač a navrhování, osobní počítač Apple IIc, počítačové systémy CAD a CAM; skupina Atika („český Memphis“), Bořek Šípek, galerie Neotu v Paříži, Atika, Milan Knížák. 125 TOLAR, Martin. Fiat Panda – Čtyřicátiny malé italské krabičky. In: Garáž.cz [online]. 27. 6. 2020 [cit. 2023-0203]. Dostupné z: https://www.garaz.cz/clanek/fiat-panda-ctyricatiny-male-krabicky-21004272. 126 BALUCHA, Martin. Do Prahy přijel legendární francouzský rychlovlak TGV. Kdy se svezeme i v Česku? mujRozhlas [online]. 6. června 2022 [cit. 2023-02-05]. Dostupné z: https://www.mujrozhlas.cz/reportaze-radiozurnalu/do-prahy-prijel-legendarni-francouzsky-rychlovlak-tgv-kdy-se-svezeme-i-v. 127 Sametová revoluce. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 31. 3. 2005, naposledy editováno 14. 1. 2023 [cit. 2023-01-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sametov%C3%A1_revoluce. 54 4.1 Postmoderna 80. let Vývoj designu v 80. letech v Evropě určoval pluralismus stylů a příznivá ekonomická situace umožnila poptávku po individualizované užitkové produkci. Designéři nové generace už nebyli vázání na určité firmy, ale stali se mediálními hvězdami prodávajícími samy sebe. Skupina Memphis Před koncem roku 1980 opustil Ettore Sottsass skupinu Alchimia a založil spolu s jinými skupinu Memphis. Skupina dostala svůj název podle skladby Stuck Inside od Mobile with the Memphis Blues Again128 amerického písničkáře Boba Dylana. Název skupiny vhodně odkazoval na sémantická křížení, jež byla pro její tvorbu příznačná. Memphis jako hlavní město Staroegyptské říše evokovalo souvislosti se starověkou kulturou a město téhož jména v americkém státě Tennessee, které proslavil Elvis Presley, zase asociovalo spojitost s „pokleslou“ pop-kulturou. Tehdy čtyřiašedesátiletý Sottsass (obr. 59, vlevo) se v nové skupině obklopil mezinárodním kolektivem mladých tvůrců (obr. 59, vpravo). Mezi členy skupiny patřili Martine Bedin, Andrea Branzi, Aldo Cibic, Michele de Lucchi, Javier Mariscal, Nathalie du Pasquier, George J. Sowden a postupně také Shiro Kuramata, Arata Isozaki, Hans Hollein, Michael Graves, Matteo Thun a další. Obr. 59 – Vlevo: Ettore Sottsass (1917–2007). Zdroj: Zanotta129. Vpravo: Skupinová fotografie členů Memphisu na posteli Tawaraya inspirovanou boxerským ringem od Mesanori Umedy (1981). Zdroj: Earch.cz130. K současnému životu patřil podle Memphisu především všední den. A tak se „implantovaly“ pestré vysokotlaké lamináty131 (např. Resopal) z barů a cukráren 50. a 60. let do privátní sféry zařízení obývacích pokojů. V Československu byl tento materiál nechvalně známý pod 128 Bob Dylan – Stuck Inside of Mobile with the Memphis Blues Again (Official Audio). In: YouTube [online]. 11. 3. 2019 [cit. 2023-03-09]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=3kh6K_-a0c4. Oficiální kanál interpreta Bob Dylan. 129 ZANOTTA. Ettore Sottsass. Zanotta [online]. [Cit. 2023-03-11]. Dostupné z: https://www.zanotta.it/enus/magazine/dedicated-to/ettore-sottsass. 130 SLUNEČKOVÁ, Eva. Na hraně postmoderního kýče. 40 let lásky a nenávisti kontroverzní skupiny Memphis. In: Earch.cz [online]. 20. 7. 2021 [cit. 2023-03-10]. Dostupné z: https://www.earch.cz/design/clanek/nahrane-postmoderniho-kyce-40-let-lasky-a-nenavisti-kontroverzni-skupiny-memphis. 131 Vysokotlaký laminát. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 3. 1. 2014, naposledy editováno 4. 12. 2022 [cit. 2023-03-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vysokotlak%C3%BD_lamin%C3%A1t. 55 označením Umakart132. Také dekor (obr. 60, vlevo) měl své předlohy ve všedním životě. Pocházel z komiksů, filmů, punkového hnutí nebo kýče. Byl křiklavě pestrý nebo v pastelových tónech, hravý, symbolický a vtipný. Mýtická znamení a pestrý laminát udělaly z nábytku komunikační objekt (obr. 60, vpravo). Praktická užitná hodnota přitom hrála sotva roli. Obr. 60 – Vlevo: Bacterio je pravděpodobně nejvýznamnějším dekorativním laminátem hnutí Memphis. Zdroj: Facebook133. Vpravo: Knihovna Carlton (1981), Ettore Sottsass. Zdroj: Memphis Milano134. Nový design ve Francii – Philippe Starck Skupina Memphis se stala inspirátorkou antifunkcionalistických hnutí v evropském designu, která se dnes zahrnují pod společný pojem „nový design“. Nejznámějším představitelem nového designu ve Francii se stal Philippe Starck (obr. 61, vpravo). 132 Umakart. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 4. 12. 2011, naposledy editováno 22. 1. 2021 [cit. 2023-03-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Umakart&action=history. 133 ABET LAMINATI. ["Bacterio is perhaps…] In: Facebook [online]. 16. prosince 2020 14:45 [cit. 2023-03-12]. Dostupné z: https://www.facebook.com/AbetLaminati/photos/a.895863913841721/3633578010070284/?paipv=0&eav=Afb1QMi2sR6ZFwdhrIfqL2KrU1A2pPNIdBiiWGCYb0AHVw_1wxWXP5hpVwoU-8ki0A&_rdr. 134 MEMPHIS. Carlton. Memphis Milano [online]. © 2021 [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: https://www.memphismilano.com/product/carlton/. 62 úspěchem. Whitney Museum of Art v New Yorku zařadilo Apple IIc do své stálé sbírky a jeho design byl časopisem Time oceněn jako „Design roku“ („Design of the Year“). Počítačové systémy CAD a CAM Kouzelnými slůvky nových možností plánování a výroby – zvláště produktů s vysokou technologickou úrovní – se staly zkratky CAD (Computer Aided Design154, česky Počítačová podpora navrhování) a CAM (Computer Aided Manufacturing155, česky Počítačová podpora výroby). Práce s těmito systémy, při které se dají vedle samotného návrhu zároveň zobrazit a pozměnit všechna podstatná technická a ekonomická data, přinesla ve srovnání s tradičními postupy rychlejší generování designerských řešení. Výhoda práce se systémy CAD a CAM dodnes spočívá v názornosti zobrazení návrhů a současně ve flexibilitě jejich rozvíjení. V roce 1985 absolvoval Doug Barber prestižní kurz Vehicle Design na Royal Gollege of Art v Londýně s nekonvenčním projektem motocyklu, který byl navržen na technickém základu Yamahy YZ750 a měl se systém předního odpružení s centrálním řízením převzatý z motocyklu Bimota Tesi. Mimořádného počinu, o čemž svědčí i cena Giorgetta Guigara za kreativitu, si všimli ve frog design a nabídli Barberovi možnost realizovat projekt pomocí systémů CAD. Motocykl (obr. 68), který v rámci spolupráce vznikl, byl považován za jeden z prvních počítačem navržených motocyklů na světě. Obr. 68 – Vlevo: Elektronická studie designu motocyklu Yamaha Frog 750 (1985), Hartmut Esslinger a frog design. Zdroj: Influx156. Vpravo: Prototyp motocyklu Yamaha Frog 750 (1985), Hartmut Esslinger, frog design a Yamaha Motor Company. Zdroj: SFMOMA157. V souvislosti s novým potenciálem špičkové technologie se objevily prognózy o tom, že nové flexibilní výrobní systémy budou efektivní i při výrobě malých sérií, či dokonce solitérů „šitých na míru“ jednotlivým spotřebitelům. Tyto prognózy ovšem byly realizovány až o téměř čtyři dekády později, neboť jejich naplnění bránila příliš vysoká cena „inteligentních“ strojů. 154 Computer aided design. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 9. 11. 2005, naposledy editováno 13. 9. 2022 [cit. 2023-03-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Computer_aided_design. 155 Computer aided manufacturing. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 13. 3. 2009, naposledy editováno 5. 1. 2023 [cit. 2023-03-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Computer_aided_manufacturing. 156 FROG. About frog. frog [online]. © 2023 [cit. 2023-03-14]. Dostupné z: https://www.frog.co/culture. 157 FORDHAM, Michael. The Frog 750 concept makes us nostalgic for the future. In: Influx [online]. [Cit. 202303-18]. Dostupné z: https://www.adrianflux.co.uk/influx/blog/frog-750/. 63 4.4 Československý design 80. let 80. léta byla obdobím, které v zahraničí výraznou měrou ovlivňovali designéři a kdy se i u nás dostala ke slovu postmoderna. S novým radikálně odlišným názorem u nás nekompromisně na konci 80. let vystoupila skupina Atika. Tvorba tohoto „českého Memphisu“ byla svědectvím, že vznik postmoderního proudu nebyl vázán jen na konkrétní výrobněekonomickou situaci vyspělých zemí Západu, ale i na širší kulturní souvislosti. Skupina Atika – „český Memphis“ Prostřednictvím galerie Néotu v Paříži se ještě před pádem „železné opony“ stala mezinárodně známou i česká skupina Atika, založená 13. ledna 1987 v Praze. Zakládajícími členy byli Vít Cimbura, Bohuslav Horák, Jiří Javůrek, Jiří Pelcl, Jaroslav Šusta a Vlastimil Vagaday (obr. 69, vlevo). Atika se stala designem nového barbarismu, vzpourou proti každodennosti, proti komunistické zatuchlosti a nudě. Její založení symbolicky navazuje na celou řadu podobných skupin a tendencí, které vznikají v 80. letech po celém světě. Obr. 69 – Vlevo: Skupinová fotografie členů skupiny Atika, zleva: Jiří Javůrek (*1956), Vít Cimbura (*1950), manažerka Lilka Horáková, Jaroslav Šusta (*1956), Jiří Pelcl (*1950), Bohuslav Horák (*1954), fotografováno roku 1988. Zdroj: Katalog výstavy Jiří Pelcl Design158. Vpravo: Detail knihovny Praha (1989), Jiří Pelcl. Zdroj: Moravská galerie159. Jsou-li však mnohé z nich motivovány spíše bojem proti konzumu a kapitalismu, Atika vzniká z opačné pozice. Jestliže byli radikální designéři na Západě většinou levicově orientovaní, Atika touží po svobodě a tržní ekonomice, která by pozvedla úroveň českého designu, jeho význam a přinesla mu důstojnost. Všichni ale mají něco společného – je to kritika společenských poměrů, politických rozhodnutí a zastydlého maloměšťáctví. Design se stává zbraní, která míří proti konvencím a přetvářce. 158 159 64 Bořek Šípek Největším „aristokratem“ designu 80. let byl Bořek Šípek (obr. 71, vpravo). V roce 1968, po absolvování umělecké průmyslovky, jako devatenáctiletý emigroval se svou sestrou do Německa, kde působil až do roku 1983. V Hamburku vystudoval architekturu a zároveň studoval i filozofii ve Stuttgartu. V roce 1979 získal doktorát na Fakultě architektury na Technické univerzitě v Delfách. V roce 1983 přesídlil do Amsterdamu. Na počátku 80. let si Bořka Šípka vybrala v Nizozemsku italská designérská nábytkářská firma Driade jako jednoho ze svých dvorních návrhářů. Návrhy nábytku a stolních předmětů ze dřeva, kovu, porcelánu a skla se vyznačovaly elegancí a rafinovaností, založené na dokonalém zpracování kvalitních materiálů. Neobarokní nábytek, například lenoška Prosím, sni (obr. 71, vlevo), citoval kroucené, asymetrické formy z období baroka a rokoka. Obr. 70 – Vlevo: Lenoška Prosím, sni (1987) pro značku Driade, Bořek Šípek. Zdroj: 1stDibs160. Vpravo: Bořek Šípek (1949–2016). Zdroj: Design Italy161. 160 1STDIBS.COM. Prosim Sni Chaise Longue by Borek Sipek… 1stDibs [online]. © 2023 [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: https://www.1stdibs.com/furniture/seating/chaise-longues/prosim-sni-chaise-longue-borek-sipek-driade/id-f_5093873/. 161 DESIGN ITALY. Borek Sipek. Design Italy [online]. © 2023 [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: https://designitaly.com/fr/collections/borek-sipek. 65 Osobní automobil Škoda Favorit Projekt nového osobního vozu s motorem vpředu a s pohonem předních kol odstartovalo rozhodnutí československé vlády v prosinci 1982. Významnou roli pro přijetí nového vozu hrál jeho design. V souladu s dobovými trendy padla volba na italské návrháře, konkrétně na turínské studio Stile Bertone (obr. 72, vpravo). Převedení designu do podoby sériově vyráběného automobilu měl na starosti tým mladoboleslavské automobilky. Moderně řešený hatchback Škoda Favorit (obr. 72, vlevo) se veřejnosti poprvé představil na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně ve středu 16. září 1987. Právě progresivní koncepce vozu byla jedním z rozhodujících faktorů, proč se po změně společenského systému v Československu o značku Škoda ucházel koncern Volkswagen. Obr. 71 – Vlevo: Osobní automobil Škoda Favorit, typ 781 (1987), Stile Bertone. Zdroj: Skodastoryboard.com162. Vpravo: Nuccio Bertone (1914–1997) v kolektivu designérů. Zdroj: Wikipedia.org163. 162 ŠKODA AUTO. 30 let od premiéry vozu ŠKODA FAVORIT: Základ nové, moderní éry společnosti ŠKODA AUTO. Skoda-storyboard.com [online]. © 2023 [cit. 2023-01-07]. Dostupné z: https://www.skoda-storyboard.com/cs/tiskove-zpravy-archiv/30-let-od-premiery-vozu-skoda-favorit-zaklad-nove-moderni-ery-spolecnosti-skoda-auto/ 163 Lamborghini Bertone Athon. In: Wikipedia: l'enciclopedia libera [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, modificata per l'ultima volta il 25 dic 2020 [cit. 2023-01-08]. Dostupné z: https://it.wikipedia.org/wiki/Lamborghini_Bertone_Athon 66 5 Design 90. let Poslední desetiletí 20. století přineslo významné změny na politické mapě světa. Rozpadl se Sovětský svaz, totalitní režimy „reálného socialismu“ se transformovaly (ač ne vždy jednoznačně) v systémy moderní parlamentní demokracie. Likvidace Varšavské smlouvy sice znamenala všeobecné uvolnění mezinárodního napětí, svět však sužovaly lokální krize. Ani smíření obou hegemonů (USA a Ruska), jejichž vztahy od druhé světové války globální politickou situaci, tedy nezažehnalo konfliktní situace. Dekáda otevřela první „válka v přímém přenosu“ v Perském zálivu, která demonstrovala potenciál špičkových technologií. Jejich mohutný rozvoj poznamenal 90. léta v mnoha směrech. Fenomén „Y2K“ (obavy ze selhání počítačů) na konci tohoto desetiletí ukázal, jak už je náš svět životně závislý na počítačové technice. Devadesátá léta byla desetiletím boomu komunikačních technologií. Pro mnohé se svět stal nepředstavitelný bez mobilního telefonování. Ještě významnější technickou novinku však představoval internet. Vliv toho dítěte počítačové éry na všechny oblasti lidské činnosti dramaticky akceleroval, ačkoli pád internetových akcií na konci desetiletí naznačil i jeho limity. V ekonomické oblasti potvrzovaly vůdčí postavení Spojené státy, které spolu s dalšími vyspělými průmyslovými státy (západní Evropa, Japonsko, ale už i Jižní Korea) nejvíce přispívaly k zmiňované komunikační revoluci. Vzhledem k levné pracovní síle a perspektivním trhům směřovaly investice průmyslových velmocí ve velké míře do bývalých komunistických zemí. Transformační procesy v těchto zemích byly bolestivé. Domácí firmy se nejčastěji stávaly součástí zahraničních koncernů a ztrácely možnost vyvíjet vlastní výrobky. Progresivní posun k tržnímu hospodářství se tak paradoxně v kontextu designu v tomto přechodném období v zemích bývalého sovětského bloku projevil spíše negativně. Obr. 72 – Vlevo: Vizualizace roveru Sojourner, vybavení sondy Mars Pathfinder (1997), NASA. Zdroj: Rzeczpospolita164. – Vpravo: Guggenheimovo muzeum v Bilbau (1997), Frank Gehry. Zdroj: Dezeen165. 164 UŻAROWSKA, Malvina. Od 20 lat trwają intensywne badania Marsa. In: Rzeczpospolita [online]. 17.07.2017 [cit. 2023-05-15]. Dostupné z: https://www.rp.pl/kosmos/art2567291-od-20-lat-trwaja-intensywne-badania-marsa. 165 GRIFFITHS, Alyn. Frank Gehry's Guggenheim Museum Bilbao is "the greatest building of our time". In: Dezeen [online]. 18 May 2022 [cit. 2023-05-15]. Dostupné z: https://www.dezeen.com/2022/05/18/frank-gehry-guggenheim-museum-bilbao-deconstructivism/. 67 Pluralita přístupů a stylů charakterizující 80. léta v designu se přenesla i do následujícího desetiletí. Extrémní tvarové exhibice „art-designu“ odvál ekonomický pokles, přesto návraty k odkazu moderny neznamenaly úplné zpochybnění postmoderní alternativy. Ta však už zasahovala hlubší vrstvy než rovinu vnějších stylových příznaků. Období „nové skromnosti“ znamenalo odklon od nezodpovědné frivolnosti, charakterizující značnou část designérských návrhů předcházejícího desetiletí. Přineslo více praktické funkčnosti, vážnosti a přísnosti, respektování ekologického imperativu. Kalendárium 1990–1999 1990 Sjednocení Německa 1991 Rozpad SSSR, rozpuštění Varšavské smlouvy a RVHP / Válka v Perském zálivu, Irák – Kuvajt, s hlavní účasti USA / Začátek občanské války v bývalé Jugoslávii / Světová počítačová síť World Wide Web 1992 Připojení ČSFR k síti Internet / Bill Clinton zvolen prezidentem USA / Světová výstava Expo '92 v Seville, Španělsko / Summit OSN o Zemi v Riu de Janeiro, Brazílie 1993 Rozdělení ČSFR / Výstava Design, Miroir de Siècle v Paříži, Francie 1994 Škoda Felicia, Česká republika / Nelson Mandela zvolen prezidentem Jihoafrické republiky / Otevřen tunel pod kanálem La Manche, Francie – Velká Británie 1995 Raketoplán Atlantis se spojil s orbitální stanicí Mir, USA – Rusko / Internetový vyhledávač Google, Larry Page a Sergey Brin, USA 1996 Škoda Octavia, Česká republika / Počítačově animovaný celovečerní film Toy Story – Příběh hraček, USA 1997 Ekonomická krize v jihovýchodní Asii / Sonda Pathfinder přistála na Marsu, USA (obr. 73, vlevo) / Klonování ovce Dolly, Velká Británie / Guggenheimovo Muzeum v Bilbau, Španělsko / Automobil Toyota s hybridním motorem, Japonsko 1998 Aféra Lewinská, USA / Lék na impotenci Viagra 1999 Česká republika, Maďarsko a Polsko v NATO / Válka v Kosovu / Fenomén Y2K Klíčové pojmy Desetiletí komunikačních technologií, období odpovědnosti, minimalismus, „zelený design“, recyklace materiálů, úspory energie, destrukce hranice mezi modernou a postmodernou, syntéza protikladných principů („postmoderní moderna“, „moderní postmoderna“), „home office“ design, Ingo Maurer, Apple, „emotivní racionalismus“, studio Droog Design („Memphis 90. let“), nizozemský produktový design. 68 5.1 Méně přepychu, více odpovědnosti V 90. letech se většina designérů, původně spjatých s radikální postmodernou, přiblížila k racionalistickým principům tvorby. Ekonomický pokles se promítl do svízelného? Zájmu o nákup drahého nábytku, distribuovaného prostřednictvím specializovaných galerií. Zjednodušeně lze tento posun charakterizovat návratem od postmodernistického kréda „forma následuje výraz“ k modernistickému „forma následuje funkci", funkce však znamenala kromě praktické užitečnosti i širší funkčnost kulturní, zahrnující duchovní i specificky humánní hodnoty. Obr. 73 – Vlevo: Stůl Less (1994) pro značku Molteni, Jean Nouvel. Zdroj: Art Fox Live166. – Vpravo: Jean Nouvel (*1945). Zdroj: AV167. Odlišnou charakteristiku designu 90. let oproti předcházejícímu desetiletí lze nejlépe ilustrovat na proměnách nábytkové tvorby, ve které se „designérské exploze“ 80. let projevila nejvýrazněji. Kyvadlo formových preferencí se od postmoderního dekorativismu přehouplo k přísnému minimalismu, takže se do popředí zájmu dostala tvorba moderních neoklasicistů, ze kterých uveďme alespoň Jeana Nouvela. Tento francouzský architekt a designér názvem své nábytkové sestavy Less vzdal hold klasikovi moderny Miesi van der Rohemu; odkázal jím k jeho heslu Les sis more (Méně je více). Nouvelův minimalismus však na rozdíl od povrchní módnosti mnohých designérů tohoto období obsahuje i humánní rozměr, dobře čitelný v širším kontextu jeho architektonických řešení (i sestava Less původně vznikla pro výstavně-administrativní centrum firmy Cartier). V 90. letech se mnozí designéři původně spjatí s radikálně postmoderními východisky přiblížili k racionálnějším principům tvorby – ať už z přesvědčení, nebo z donucení (ekonomická recese omezila zájem o drahý nábytek distribuovaný přes galerie). Postupně rezignovali na globální odmítání funkcionalistických postulátů a spíše se snažili dopovědět otevřené problémy klasické moderny. Zjednodušeně lze tento posun charakterizovat návratem od postmoderního kréda „forma následuje výraz“ k modernistickému „forma následuje funkci“, „funkce“ už znamenala vedle praktické užitečnosti i širší funkčnost kulturní, zahrnující duchovní a specificky humánní hodnoty. V těchto intencích například Ron 166 ART FOX LIVE. A lacquered anthracite metallic steel 'Less' table/desk, design by Jean Nouvel for Molteni… Art Fox Live [online]. © 2019 [cit. 2023-05-15]. Dostupné z: https://www.artfoxlive.com/product/5128757.html. 167 EDITORAIL ARCQUITECTURA VIVA. Jean Nouvel. International Practice. In: AV [online]. 31/05/2019 [cit. 2023-05-15]. Dostupné z: https://arquitecturaviva.com/articles/jean-nouvel-practica-internacional. 69 Arad navrhl sérii lamp s proměnlivou charakteristikou pro firmu Artemide nebo Ettore Sottsass skládací stůl docela minimalistického výrazu, vracející se k funkcionalistické etice, včetně respektování „pravdy materiálu“. Philippe Starck a katalog produktů Good Goods by Starck Philippe Starck představil sérii produktů Good Goods by Starck, v níž zdůrazňoval anonymitu a funkčnost a hlásil se k „vědomému splynutí se stylem kolektivního myšlení“. Odklon od elitářství designu pro bohaté a přimknutí se k demokratičtější etice tvorby byl u mnoha designérů evidentní. Luxusní nábytkové solitéry uvolňovaly místo praktičtějším produktům, často modulárním, přestavovatelným, víceúčelovým a mobilním. Obr. 74 – Vlevo: Obálka katalogu Good Goods by Starck (1998) pro značku La Redoute, Phillipe Starck. Zdroj: Facebook168. – Vpravo: Plyšová edukativní hračka Teddy Bear Band (1998) pro značku Moulin Roty, Phillipe Starck. Zdroj: Starck®169. Good Goods je katalog „ne-výrobků pro ne-spotřebitele budoucího morálního trhu“, který vytvořil Philippe Starck v roce 1998 ve spolupráci s La Redoute. Good Goods je katalog pro „ne-konzumenty, lidi uvědomělé a podezíravé, ale také otevřené a kreativní; nadšené a konečně hluboce proti mainstreamu, moderní.“ Mezi multifunkčními předměty, které byste v katalogu Good Goods by Starck našli a které La Redoute prodávala korespondenčně, je i plyšová edukativní hračka Teddy Bear Band s hlavou medvěda, jejíž tři končetiny jsou zakončeny hlavami psa, králíka a kozy. Po „aristokratických“ 80. letech se designéři znovu začali více zabývat společenskými konsekvencemi své tvorby. Diskuse na kongresech designérské organizace ICSID, ale také materiály dalších institucí na různých úrovních (včetně vládních) apelovaly na vyšší odpovědnost designérských řešení. Mnozí designéři se přestali zabývat problémy formy či stylu a začali chápat svou profesi jako humánní službu veřejnosti v duchu východisek rané moderny. Ačkoli nelze popřít, že většina designérského společenství nadále pracovala v područí reklamních a marketingových specialistů roztáčejících konzum do stále vyšších otáček, rostl také počet těch, kteří zkoumali alternativní možnosti směřování designu. Designéři z průmyslově rozvinutých zemí se více zajímali o život lidí z „odvrácené strany“ 168 STARCK. [Good Goods is a catalogue of “non-products for the non-consumers of the future moral market”…] In: Facebook [online]. 26. prosince 2019 18:00 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://www.facebook.com/StarckOfficial/photos/a.1722239714707584/2438377033093845/?type=3. 169 STARCK®. Teddy Bear Band (Moulin Roty). Starck® [online]. © 2023 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://www.starck.com/teddy-bear-band-moulin-roty-p2630. 70 konzumní společnosti – o chudé, handicapované či o obyvatele třetího světa. O slovo se přihlásili i designéři ze zemí, které ještě nevstoupily do „konzumního ráje“ a jejich konvencemi nezatížená řešení též vstupovala do diskuse o podstatě designérské profese. V této souvislosti uveďme Bienále designu organizované od roku 1998 ve francouzském Saint-Étienne. Oproti prezentacím designu s jednoznačně komerčním akcentem (za všechny vzpomeňme alespoň nábytkové veletrhy v Miláně a Kolíně nad Rýnem) se snažilo představit humánnější obraz designu, jehož jediným cílem není prodat tovar solventním konzumentům z bohatého Západu. 71 5.2 „Zelený design“ Dále roste zájem o ekologické důsledky designérských aktivit. Environmentalismus se od 50. let rozvinul z okrajové pozice v sílu, se kterou se v 90. letech už jednoduše muselo počítat ve všech oblastech v designu zvlášť. Přibývaly publikace zabývající se „zeleným designem“. Mnoho zemí (na prvním místě je třeba zmínit SRN) legislativně zabezpečilo naplnění environmentálních požadavků ve výrobě. Globální giganti jako Philips, IBM nebo Zanussi se na nejvyšších úrovních zabývali otázkou ekologie výroby. Designéři navrhovali alternativní produkty odpovídající nárokům na ochranu prostředí. Jednotlivé výrobky chápali jako součást systémů využívajících recyklace materiálů a úspor energie. Proces ekologizace designu a výroby měl však v 90.letech často nejednoznačný charakter. Mnoho vehementně propagovaných „ekologických“ programů sloužilo jen k uspávání znepokojené veřejnosti. Automobiloví výrobci například hodně mluvili o recyklovaných materiálech, ty však ve skutečnosti využívali jen málo. Na autosalonech představovali vozidla využívající alternativní zdroje energie, k jejich běžné výrobě je však zřejmě přinutí až vyčerpání neobnovitelných zdrojů tradičního paliva. Efektní styling karoserií v sezonních úpravách nadále převažoval a na radikální obrat v myšlení si bude třeba ještě počkat. Obr. 75 – Vlevo: Lis na plechovky Attila (1996) pro značku Rexite, Julian Brown. Zdroj: Wright170. – Vpravo: Julian Brown (*1955). Zdroj: Rexite171. „Zelený design“ (používání přírodních a recyklovaných materiálů, vícekrát plnitelné obaly atd.) se zároveň ukazoval jako dvojsečná zbraň. Paradoxně často povzbuzoval konzumní ambice a vědomě či nevědomě přispíval k hromadění těch problémů, u jejichž zrodu stál design „nezelený“. Uveďme například lis na plechovky Attila (obr. 76, vlevo) britského designéra Juliana Browna (obr. 76, vpravo). Stával se, podobně jako kdysi Starckův odšťavňovač, spíše trendovým objektem než pracovním nástrojem určeným k odstraňování odpadu. Na slisování použitého obalu od nápoje ostatně není třeba kupovat něco, z čeho se jednou stane též odpad – stačí použít vlastní nohu. 170 WRIGHT. 266: Julian Brown, Attila can compactor. Wright [online]. 25 August 2016 [cit. 2023-05-15]. Dostupné z: https://www.wright20.com/auctions/2016/08/taxonomy-of-design-selections-from-thessalonikidesign-museum/266. 171 REXITE. Julian Brown. Rexite [online]. [cit. 2023-05-15] Dostupné z: https://us.rexite.it/rexite/designer/julian-brown. 78 5.6 Český design 90. let Pracovna prezidenta Václava Havla Bořek Šípek byl hlavním architektem správy Pražského hradu v období prezidenta Václava Havla (1992–2002). Havel zadal Šípkovi návrh své v pořadí druhé pracovny a s výsledkem byl spokojený. Rád ji pak předváděl překvapeným státním návštěvám i nekonvenčním uměleckým přátelům. Ti první byli někdy lehce šokováni hravostí detailů a kombinací starých a nových prvků – v Havlově pracovně byla i Plečnikova sedací souprava nebo stará mapa a rokoková freska. A překvapovala je také nekonvenční barevnost − převládala bílá a starorůžová. Obr. 81 – Vlevo: Pracovna prezidenta Václava Havla (projekt 1993, realizace 1994), Bořek Šípek. Zdroj: Hospodářské noviny184. – Vpravo: Václav Havel (1936–2011), poslední prezident Československa a prvním prezident České republiky. Zdroj: Petr Holeček185. Spolupráce firmy Novito a Jiřího Pelcla Začátkem devadesátých let začínal Pelcl pracovat s porcelánem. První návrhy realizuje v malé manufaktuře Novito, založené Norbertem Kostřicou. Šálek Punk s detailem kovového kroužku odkazujícího k piercingu tuto sérii začíná. I další návrhy šálků Květ, Novito nebo Lačkovec pokračují v alegorické a romantické estetice devadesátých let, charakteristické pro skupinu Atika nebo designéra Bořka Šípka. Jednoznačně nejpopulárnějším návrhem této spolupráce je lžička Spermie Anežka se svým organicky zvlněným tělem, která se stane ikonou českého designu devadesátých let. Postmoderna se zde naplno dostává do spotřebního světa nové demokratické porevoluční společnosti. Tento drobný předmět se stává šlágrem na trhu s designem. Plně se potvrzuje, že v záplavě zboží kolem nás musí nový produkt reagovat na atmosféru ve společnosti a mít schopnost vzbuzovat emoce. Původně byla lžička zamýšlena pro malou limitovanou edici. Po téměř patnácti letech, kdy se jí vyrobilo několik tisíc kusů zůstává žádaným artiklem v galeriích designu doma a v cizině. 184 VOLF, Petr. Svět Bořka Šípka začínal klikou u dveří a končil celým domem. In: Hospodářské noviny [online]. 25. 2. 2016 10:41 [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: https://vikend.hn.cz/c1-65170670-petr-volf-borek-sipeknekrolog. 185 DOLEŽÁLEK, Jan. Vzpomínka na Václava Havla. In: Petr Holeček [online]. [cit. 2023-05-15]. Dostupné z: https://petr-holecek.cz/2016/10/03/vzpominka-na-vaclava-havla/. 79 Obr. 82 – Vlevo: Lžička Spermie Anežka (1994), Jiří Pelcl. Zdroj: Deelive186. Spolupráce firmy Linet a studia DIVAN Ivan Dlabač je vedoucí Ateliéru průmyslového designu na pražské UMPRUM a zakladatel designérského studia DIVAN. Se svým studiem se přes dvacet let ve spolupráci se zdravotnickou firmou LINET věnuje vývoji nemocničních lůžek, která se za léta práce stala ikonou zdravotnických zařízení. Transportní lůžka se stala celosvětovou ikonou zdravotnického prostředí. Obr. 83 – Vlevo: Lůžko intenzivní péče Multicare 1 (1999) pro značku Linet, Ivan Dlabač a studio DIVAN. Zdroj: Czechdesign187. – Vpravo: Ivan Dlabač (*1961). Zdroj: Czechdesign188. 186 DEELIVE DESIGN STORE. Lžička Spermie Anežka, Jiří Pelcl. Deelive [online]. © 2020–2023 [cit. 2023-05-15]. Dostupné z: https://www.deelive.cz/p/lzicka-spermie-anezka-jiri-pelcl. 187 ČÁPOVÁ, Barbora. Naše lůžko se stalo ikonou intenzivní péče, říká designér Ivan Dlabač, který pro úspěšnou firmu Linet navrhuje již 23 let. In: Czechdesign [online]. 24. 11. 2020 [cit. 2023-05-15]. Dostupné z: https://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/nase-luzko-se-stalo-ikonou-intenzivni-pece-rika-designerivan-dlabac-ktery-pro-uspesnou-firmu-linet-navrhuje-jiz-23-let. 188 ČÁPOVÁ, Barbora, ref 182. 80 6 Design začátku 21. století Miléniové šílenství odeznělo, pesimistické představy o konci světa se nenaplnily, ale zároveň se neudálo ani nic pozitivního. Relativní klid přerušil až útok na Světové obchodní centrum v New Yorku. Nový model politického napětí byl citelný a tradiční řešení konfliktů neúspěšné – důkazem může být opakovaná válka v Iráku. Mezinárodní terorismus upozornil na fakt, že koncept světové „globální vesnice“ je pouze zjednodušenou „západní“ představou. I při hledání alternativního směřování v designu bude třeba brát na zřetel jiné kulturní hodnoty. Spojené státy prohloubily své dominantní postavení v ekonomické sféře, nicméně asijské ekonomiky se ukázaly jako silná protiváha (kromě Japonska a Jižní Koreje také Čína). Konkurovat se snažila i Evropská unie, která zavedla jednotnou měnu a prošla novou vlnou integrace. Světová ekonomika tak díky souhře příznivých okolností a podmínek zažívala růst, přehnaná očekávání však zabrzdil finanční kolaps. Technický optimismus Informační revoluce, která byla odstartována nástupem počítačů v 80. letech, pokračovala. Digitalizace pronikla do všech forem záznamu obrazu i zvuku. Pokračující miniaturizace měnila charakteristiku mnoha přístrojů a počítačové technologie se staly nepostradatelnou součástí projektování, výroby a distribuce produktů všeho druhu. Rozvoj digitálních technologií vyvolal vlnu technického optimismu, jakou svět nepamatoval od 60. let 20. století. Obr. 84 – Vlevo: Terminál Spaceport America (2014), Foster + Partners. Zdroj: Foster + Partners189. – Vpravo: Nosný letoun White-Knight-Two uvnitř hangáru terminálu Spaceport America. Zdroj: Foster + Partners190. Nova vlna zájmu o výzkum kosmu Ukazatelem nové víry v civilizační pokrok zabezpečovaný technikou by mohl být opětovný zájem o dobývání vesmíru. Přístup k výzkumu vesmíru byl předchozích třicet let čistě pragmatický – nejprve jej diktovala snaha o dosažení vojenské převahy, později úsilí komerčního zhodnocení (obr. 84). Opět došlo na plánování cest na Měsíc a na Mars. Soukromé společnosti (obr. 85) začaly konkurovat státním agenturám a k tradičním 189 FOSTERS + PARTNERS. Spaceport America. Foster + Partners [online]. © 2023 [cit. 2023-01-03]. Dostupné z: https://www.fosterandpartners.com/projects/spaceport-america/. 190 FOSTERS + PARTNERS, ref. 189. 81 mocnostem ve výzkumu kosmu přibyly Čína a Indie. Technologie vyvíjené pro kosmický výzkum ovlivňovaly i oblast designu. Obr. 85 – Vlevo: Raketa Falcon 9 (2015), SpaceX. Zdroj: Flickr.191 – Vpravo: Raketa Falcon Heavy (2018), SpaceX. Zdroj: Flickr192. Kalendárium 2000–… 2000 Pád internetových akcií / Expo v Hannoveru, SRN 2001 Teroristický útok na World Trade Center v New Yorku, USA / MP3 přehrávač Apple iPod, USA 2002 Tisíciletá voda v Praze / Světový summit o udržitelném rozvoji v Johannesburgu, Jihoafrická republika / Zavedení Eura 2003 Druhá válka v Iráku / Havárie raketoplánu Columbia, USA / Mobilní telefony s fotoaparátem / První čínský kosmonaut – tchajkonaut 2004 Rozšíření Evropské unie o deset států / Letadlo s pohonem Scramjet, USA) / Soukromý raketoplán Space-Ship-One ve vesmíru, USA 2005 Airbus A380, Francie, Německo, Velká Británie a Španělsko / Koncert Live8 na pomoc Africe, různá místa světa / Toyota Prius na hybridní pohon, Japonsko 2006 Škoda Roomster, České republika 2007 Zrušení Design centra České republiky / Konference o globálním oteplování v Paříži, Francie / Mobilní telefon Apple iPhone, USA 2008 Světová finanční krize / Barack Obama zvolen prezidentem USA 2011 Zrušení detašovaného pracoviště Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze – Katedry designu ve Zlíně – a přestěhování Ateliéru designu výrobků I a II do Prahy Klíčové pojmy kapitoly Technický optimismus, nova vlna zájmu o výzkum kosmu. Nové technologie, digitální projektování, rapid prototyping, problém „počítačové manýry“ (počítačový formalismus), potenciál internetu, pokračující miniaturizace, přístroje integrující vícero zařízení, humanizace nemateriálních technologických produktů, Apple a Jonathan Ive (nové technologie a kulturní tradice), nanotechnologie. Nové materiály, protikladné vlastnosti (pěnové kovy, pružná keramika), transparentnost materiálu, nový dekorativismus, Materialise, oživování řemeslné práce, Marcel Wanders, Mooi, stírání hranice mezi průmyslem a řemeslem / mezi volným uměním a designem, „kritický design“, spojení 191 Official SpaceX Photos. In: Flickr [online]. 2004– [cit. 2023-01-03]. Dostupné z: https://www.flickr.com/photos/spacex/ 192 Official SpaceX Photos, ref. 191. 82 kreativity člověka a stroje, „parametrický design“, budoucnost designu, udržitelný rozvoj, humanistické hodnoty. 83 6.1 Nové technologie Čím dál více designérů využívá v rámci tvůrčí činnosti, kromě tradičních metod (obr. 86, vlevo), i metody postmechanické (obr. 86, vpravo). Tužku a manuálně vytvářený model nahrazuje počítač a rychlé prototypování, které umožňuje přímé napojení na automatizované výrobní systémy. Obr. 86 – Vlevo: Tvorba fyzického modelu karoserie osobního automobilu Seat Tarraco (2018) z claye, Carlos Acros. Zdroj: Auto.cz193. – Vpravo: Tvorba virtuálního modelu kraniální ortézy Talee (2019) pomocí interaktivního displeje, Aleš Grygar. Zdroj: Archiv společnosti Invent Medical Group. Systémy CAD/CAM se sice objevily už v 80. letech, nicméně až novější počítačové programy pro designéry a postupy rychlého prototypování (Rapid Prototyping), jako např. trojrozměrná stereolitografie (obr. 87, vlevo) nebo CNC (Computer Numeric Control) frézování (obr. 87, vpravo), umožňují efektivně projektovat a testovat i nejsložitější produkty za náklady nižší než za použití tradičních metod. Obr. 87 – Vlevo: Závěsné svítidlo Quin.MGX (2005) vyrobené metodou SLS, Bathseba Grossman. Zdroj: X194. – Vpravo: Výroba akustických panelů pro Velký koncertní sál Labské filharmonie (německy Elbphilharmonie) v Hamburku metodou CNC frézování (výstavba 2007–2016), Herzog & de Meuron. Zdroj: Architizer195. 193 KOLMAN, Stanislav. Jak vzniká model auta? Na jedno sedmimístné SUV je spotřebováno 5000 kg hlíny. In: Auto.cz [online]. 13. 2. 2019 [cit. 2023-03-24]. Dostupné z: https://www.auto.cz/jak-vznika-model-auta-najedno-sedmimistne-suv-je-spotrebovano-5000-kg-hliny-127654. 194 MUSEUM OF ARTS AND DESIGN. Out of Hand: Materializing the Postdigital. Museum of Arts and Design [online]. [cit. 2023-05-13]. Dostupné z: https://madmuseum.org/exhibition/out-hand. 195 ARCHITIZER EDITORS. Architectural Details: Herzog & de Meuron’s Spectacular Elbphilharmonie. In: Architizer Journal [online]. © 2023 [cit. 2023-05-13]. Dostupné z: https://architizer.com/blog/inspiration/stories/architectural-details-herzog-de-meuron-elbphilharmonie/. 84 To znamená na jedné straně úspory pro výrobce a na druhé zase větší svobodu pro designéry, umožňující prověřovat různé varianty designu. Výrobky je možné realizovat v rychlé posloupnosti od základního konceptu, přes virtuální vizualizaci a RP model k definitivnímu řešení tak, jak to učinil Ron Arad ve své sérii lamp a flakonů z roku 2000. Ještě přímočařejší byl postup čtyř stockholmských designérek sdružených ve skupině Front. V roce 2005 v rámci projektu Sketch zachytávaly souřadnice prostorové kresby přístrojem pro trojrozměrné skenování. Skici nábytku se prostřednictvím digitálního záznamu přímo využily na jeho trojrozměrný „tisk“. Četní designéři využívají prostředky rychlého prototypování pro výrobu finálních produktů. Potřebná technika je zatím příliš drahá, což spolu s limitovaným okruhem využitelných materiálů omezuje její využití na výstavní a mediální prezentaci. Dá se však předpokládat, že zájem designérů přispěje k utváření tlaku na zdokonalování a zlevňování nových technologií, takže takto vyrobené solitéry nebo malé série by se mohly dostat i k běžným uživatelům. V souvislosti s metodou digitálního projektování je třeba upozornit i na problém „počítačové manýry“, kterou lze v současnosti zaznamenat v některých tvarech nábytku a se kterou se už delší dobu potýká oblast architektury. Počítačové softwary sice na jedné straně nabízejí nebývalou svobodu v projektování složitých forem, ovšem na druhé straně nabádají k určitým způsobům tvarování. Počítačový formalismus by mohl vést k tomu, že by se role designéra omezila na hledání „rozhraní“ mezi funkční strukturou produktu a formálními možnostmi počítačové technologie. Poměrně nízké náklady na změnu tohoto „rozhraní“ by mohly vést k rychlému střídání módních forem stylingu, problematickému v ekologických souvislostech. Internet nabízí možnost konzultovat navrhovaná řešení s uživateli a přizpůsobovat jejich specifikaci individuálním požadavkům. Například tokijská designérská skupina Elephant Design zveřejňuje základní designérské koncepty na internetu, na základě připomínek návštěvníků své webové stránky je rozvíjí a v případě dostatečného zájmu hledá výrobce, který požadované produkty realizuje (takto vznikly menší série počítačů a mobilů). Podobným způsobem bude zřejmě své návrhy nabízet čím dál více designérů, a tím vznikne pozitivní trend, směřující k flexibilním produktům a modulárním systémům, které dají zákazníkovi smysluplný výběr. Problémem zůstávají stále relativně vysoké náklady přípravných etap výroby malých sérii. Je zde však možnost využít ve vhodné proporci průmyslové a řemeslné výrobní techniky tak, jako trojice českých designérek pracující pod značkou Vohoz( Daria Podbojová, Barbora Tučková, Barbora Zachoválová). Potenciál internetuv globálním měřítku ilustroval úspěch francouzského designéra Morabita. Tento designérský hacker pod pseudonymem Ora lto nabízel na své webové stránce fiktivní produkty parazitující na prestiži špičkových světových značek. Obrovský zájem o virtuální „výrobky“ vynesl Oru Ita na výsluní a dnes jako designér skutečně pracuje pro firmy, kterým kdysi na způsob čínských výrobců ukradl značky. Bezprecedentní pokrok informačních technologií přináší kromě změn v metodách designerského projektování designu řadu nových problémů. Pokračující miniaturizace plodí 85 kombinované přístroje, integrující funkce doposud vázané na vícero zařízení. Dnes je příkladem takového přístroje mobilní telefon nabalující na sebe řadu nových funkcí (hodiny s budíkem, fotoaparát, počítač napojený na internet, přehrávač hudby, diář, platební karty atd.). Postupně se z něj zřejmě stane „mobil“ pro který telefonování v dnešním pojetí přestane být hlavní funkcí. Složitá polyfunkční prostředí stavějí před designéry úkol je humanizovat, zahrnující vytvoření jednoduché, „přátelské“ formy s intuitivním ovládáním (řadu komplikovaných ovládacích prvků by například mohlo nahradit ovládání hlasem). Šéfdesignér firmy Olivetti Michele De Lucchi s takovým záměrem přelomu století vytvořil ideový projekt univerzálního komunikačního prostředí, ve kterém místo obvyklého „black box“ designu použil příjemné a emotivní tvary připomínající dětskou hru s figurkami ve tvaru pomeranče nebo kousky, ve kterých je zvýšená pozornost věnovaná taktilním vlastnostem povrchu. Tentýž designér vypracoval i radikálnější projekt „prázdné místnosti (empty room) s výhradně virtuálním zařízením. Software zasazený do „inteligentní“ místnosti může zabezpečit její proměnu v kancelář, ve které se koná videokonference, objevují se vizualizace pracovníků odevzdávajících nemateriální dokumenty, na stěny se promítají obrázky a grafy. V jiné situaci se místnost mění na příjemný obývací pokoj s virtuální knihovnou, stěny nabízejí oblíbené obrazy nebo výhled na moře. Umělost takového prostoru může kdekoho děsit. Už dnes je však zřejmé, že se designéři v budoucnosti budou čím dál více zabývat právě humanizací materiálních technologických produktů a design softwaru bude i pro designéry specializované na trojrozměrnou tvorbu přinejmenším tak důležitý jako navrhování reálných objektů. Základním úkolem pro designéra přestává být definování vztahu funkce a formy v tradičním vymezení. Nastupuje tvorba softwarového rozhraní jako metafory zprostředkující uživateli pouze tu část komplikovaných technologií, která je pro používání nevyhnutelná. Trojrozměrný předmět se mění na ploché rozhraní a designér se musí vypořádat se skutečností, že „digitální svět je cizí analogovému lidství“. Nové technologie a kulturní tradice Nemusíme však podceňovat ani rezistenci „klasiky“: připomeňme, jak tradiční nábytek odolal představám designérů 60. let minulého století o jeho nevyhnutelné proměně ve stroj osazený nejnovější technologií. Jeden z nejúspěšnějších výrobků počátků nového století, hudební přehrávač Apple iPod, by mohl posloužit jako příklad vhodného fixování nové technologie na formy spjaté s kulturní tradicí. Designér Jonathan Ive využil tvarové ctnosti minimalistického „dobrého designu“ (přístroj připomíná Braunovy produkty z minulého století), které ve spojení se zábavnou grafikou a intuitivním ovládáním vytvořily paradigma později úspěšně využívané u nových produktů firmy Apple i dalších výrobců. 86 6.2 Nové materiály Speciální výzvou pro design se stávají nové materiály, přičemž můžeme zanedlouho v této oblasti očekávat přímo revoluční proměny. Budoucnost patří“ inteligentním“ materiálům, modifikujícím své vlastnosti s ohledem na měnící se prostředí. Nanotechnologie umožní realizovat struktury skládající se z bezpočtu téměř neviditelných výkonných přístrojů. Už dnes se syntetické hmoty svými vlastnostmi přibližují přírodním. Nizozemská designérka Hella Jongeriusová pro své umyvadlo použila pružný lisovaný polyuretan. Místo chladu a klinické sterility tradičního porcelánu přináší do koupelny atmosféru hřejivého světla a příjemné měkkosti. Nové materiály mění zažité představy o jejich základní charakteristice (pěnové kovy, pružná keramika). V jediném materiálu lze v překvapujících proporcích spojovat protikladné vlastnosti. Z mnoha tvůrců experimentujících s novými hmotami jmenujme alespoň německého designéra Wernera Aisslingera a jeho britské kolegy Juliana Browna a Rosse Lovegrova. Lovegrove například odvodil z vlastností injektovaných technopolymerů základní výraz kancelářského zařizovacího systému Emma, vyvinutého o firmu Herman Miller (spolupracoval se Stephenem Peartem). Část zařizovacích prvků svou svěží zelenou barvou, „žilkovanou“ strukturou i taktilními vlastnostmi evokuje povrch listů, jiné elementy stavějí na transparentnosti plastu. Je pozoruhodné, že fenoménem transparentnosti materiálu, kdysi důležitého pro klasickou modernu, se okolo přelomu století zabývalo mnoho designérů (mimo jiné Philippe Starck v četných návrzích židlí). Často šlo o transparentnost odhalující nitro high-tech přístrojů (např. pořitačová technika pro firmu Apple, kterou navrhl již uváděný britský designér Jonathan Ive). Tuto otevřenost, plné přiznání krásy techniky lze (tak jako kdysi trubkový nábytek funkcionalistické avantgardy) považovat za metaforu nové víry ve vědecký a technický pokrok. Snad se nacházíme na prahu nové éry, ve které modernost designu nebude chápána v zúženém smyslu designérského stylu (tím byl do značné míry neomodernistický minimalismus 90. let minulého století), ale v nejširších souvislostech tvorby vázané na aktuální výdobytky vědy a techniky, chápané jako základní prostředek společenského pokroku. Historie poskytuje hodně argumentů pro tvrzení, že zásadní inovace designu měly východisko ve využití nových materiálů a výrobních technologií a v jejich zhodnocení v širším společenském kontextu. 87 6.3 Nový dekorativismus V předchozí kapitole jsme zmínili hypotézu o formování emotivního racionalismu, který by spojil dva zdánlivě protikladné principy designérské tvorby. V ideálním případě by emotivní racionalismus mohl eliminovat omezení někdejšího „tvrdého modernismu“ (chlad a citovou vyprázdněnost, elitářství, nezájem o „přízemní“, ve skutečnosti však důležité oblasti lidského života) při zachování jeho pozitivních stránek (technooptimismu, společenské odpovědnosti, snahy zlepšit designem život běžných lidí). Sotva lze očekávat, že design někdy vytvoří rajskou zahradu dokonalé harmonie, leč nedávná minulost poskytuje příklady překvapivého spojování světa rozumu a citu, nejnovější techniky a emotivní řešení. Období kolem poloviny prvního desetiletí nového století přineslo dramatický nárůst emotivní nasycenosti designu. Nový romantismus jako by se vyžíval v dekorativismu, motivy květin a motýlů nás vracejí až k období secese. Rovněž historizující reminiscence a inspirace exotickými kulturami přežívají i v době globalizace. Na rozdíl od secese však vztah současných designérů k technice není skeptický, právě naopak. Jiri Evenhuis a Janne Kyttanen z amsterdamského studia Freedom of Creation využili k realizaci svých svítidel připomínajících květy techniku rychlého prototypování. Na jejich spolupráci s belgickou firmou Materialise navazovali další designéři využívající výhod této techniky. Poskytuje možnosti neomezeného tvarování, ale je pozoruhodné, že designéři často upřednostňují právě přírodní formy. Příkladem může být francouzský designér Patrick Jouin, který rovněž vytvořil několik návrhů pro uvedenou firmu. Absolvent designérské akademie v Eindhovenu Tord Boontje použil k výrobě lamp s morrisovskými květinovými vzory nerezovou ocel leptanou kyselinou , květinové vzory aplikoval též na lampu z papíru, porcelánu, látky a tapety. Z eindhovenské školy vyšel i Joris Laarman, který překvapil tvarováním radiátoru ve formách historizujících rokokových ornamentů. Ingu Maurerovi, pro kterého je romantický duch v designu svítidel charakteristický již několik desetiletí, konkuruje v posledních letech britský designér Paul Cocksedge. Studoval v londýnské Royal College of Art, která je spolu s Akademií designu v Eindhovenu nejdůležitější líhní designérských talentů posledních let. K okruhu nového dekorativismu, který bychom s jistými výhradami mohli pojmenovat neosecesí, náleží i obsáhlá tvorba britského studia Mixko (Naoko Kojama a Alex Garnett). S aktuálními technologiemi ji však spojuje pouze způsob propagace a distribuce produktů prostřednictvím internetu. Pro jejich výrobu využívá naopak techniky odkazující k minulosti. Lampa Delight, na kterou navázala další svítidla v široké barevné škále, vznikla natahováním plsti na formy používané kdysi v kloboučnictví. I dekorativní vzory jsou vystřihovány ručně, takže design skupiny Mixko ilustruje další charakteristický směr designu nedávných let oživování řemeslné práce v duchu uměleckořemeslného hnutí 19. století, které se však nejednou spojuje s nejnovějšími výrobními technologiemi. Designéři využívají řemeslné techniky na vdechnutí „duše“, chybějící výrobkům masové produkce. Znovu objevují rukodělné techniky, které kdysi industrializace zlikvidovala, aplikují řemeslné techniky na nové materiály. 94 Obr. 88 – Vlevo: Protihluková stěna noba digi od společnosti Egoé plus na úseku dálnice I/11 Nebory– Oldřichovice (2017), Jan Pavézka (ellement architects) a Jan Talik (Egoé studio). Zdroj: Egoé plus196. – Vpravo: Designéři Jan Pavézka (*1979) a Jan Talik (*1976). Zdroj: Facebook197. Jak se zrodila Amplla Nejprve stojíte před volbou zda utéct a nechat vše napospas ohni, nebo se pokusíte zachránit vše, co léta budujete. Zvolil jsem záchranu, ale jako mnozí jiní jsem nikdy nevěnoval pozornost hasicím přístrojům, byly dobře ukryté. Našel jsem jej. Fungoval. Ale i tak jsem se nadýchal kouře a žár ohně byl těžkým protivníkem. V budovách, které jsem navrhoval od té doby ještě více dbám na hasicí techniku. Hledal jsem přístroje, které nebudou kazit navržený styl, které nebudu muset skrývat. V celém světě jsem nic vhodného nenašel. Spojil jsem se s odborníky a zjistil jsem, že má zkušenost není ojedinělá. Nad hašením se ani z ergonomického hlediska nikdo nezamýšlel. Lidé se k tomu velmi často udusí a to nejen u hašení, ale i při pokusu uniknout z hořící budovy. Ve spolupráci s oslovenými odborníky jsem vytvořil návrh, který odpověděl na mou zkušenost i jejich poznatky. Obr. 89 Po 150 letech existence hasicích přístrojů konstruovaných v průmyslových lahvích jsme společně našli řešení, které vyhovuje všem dosud opomíjeným nárokům a zároveň je krásný. Umí se přizpůsobit každému interiéru a zůstává stále na očích, stále na dosah. Vyvinul, 196 EGOÉ PLUS. Nebory. Egoé plus [online]. © 2023 [cit. 2023-05-06]. Dostupné z: https://www.egoeplus.eu/cz/protihlukove-steny1/6385id/nebory/. 197 EGOÉ PLUS. [Jan Pavézka a Jan Talik!] In: Facebook [online]. 16. října 2020 10:19 [cit. 2023-05-06]. Dostupné z: https://www.facebook.com/egoeplus/photos/a.1463331057312483/1659164924395761/?paipv=0&eav=AfZPbFJwcCe_mLr1PlrRbg2XPDXFQ6Xxs9cc0 j8Oy2lnuJYU1QyZ_KTEfG2S8rq1ZPE&_rdr. 95 patentoval a certifikoval jsem nejlepší hasicí přístroje na světě, které mohou mít až 22 zlepšení a lépe ochrání své majitele. Studie osobního automobilu Škoda Roomster a Škoda Joyster Evropské Auto roku se vyhlašuje od roku 1964, kdy titul získal britský Rover 2000. Mezi finalisty se často dostane i vůz značky Škoda, nejlepší umístění však bylo 4. místo modelu Roomster (obr. 90, vlevo) v roce 2007 a modelu Yeti v roce 2010. Loni byl mezi finalisty enyaq, který skončil pátý. Obr. 90 – Vlevo: Studie osobního automobilu Škoda Roomster (2003), Zdroj: X198. Vpravo: Studie osobního automobilu Škoda Joyster (2006). Zdroj: Škoda Storyboard199. 198 199 ŠKODA AUTO. Škoda Joyster – citronová radost. Škoda Storyboard [online]. 17. 12. 2019 [cit. 2023-02-08]. Dostupné z: https://www.skoda-storyboard.com/cs/koncepty-cs/skoda-joyster-citronova-radost/. 96 Použitá literatura 1STDIBS.COM. Frederick Kiesler, Cast Nesting Aluminium Coffee Tables… 1stDibs [online]. © 2023 [cit. 2023-0115]. Dostupné z: https://www.1stdibs.com/en-gb/furniture/tables/coffee-tables-cocktail-tables/frederickkiesler-cast-nesting-aluminium-coffee-tables-2-parts-biomorphic-cloud/id-f_12930691/. 1STDIBS.COM. Prosim Sni Chaise Longue by Borek Sipek… 1stDibs [online]. © 2023 [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: https://www.1stdibs.com/furniture/seating/chaise-longues/prosim-sni-chaise-longue-borek-sipek-driade/idf_5093873/. ABET LAMINATI. ["Bacterio is perhaps…] In: Facebook [online]. 16. prosince 2020 14:45 [cit. 2023-03-12]. Dostupné z: https://www.facebook.com/AbetLaminati/photos/a.895863913841721/3633578010070284/?paipv=0&eav=Af b1QMi2sR6ZFwdhrIfqL2KrU1A2pPNId-BiiWGCYb0AHVw_1wxWXP5hpVwoU-8ki0A&_rdr. ACTIVE INTEREST MEDIA. 2019 Concours d’Elegance of America to celebrate the 'fin'. Old Cars Weekly [online]. Mar 26, 2019 [cit. 2023-02-04]. Dostupné z: https://www.oldcarsweekly.com/news/2019-concours-deleganceof-america-to-celebrate-the-fin. ALESSANDRO GUERRIERO. Tre momenti di fantasia. Alessandro Guerriero [online]. © 2023 [cit. 2023-05-11]. Dostupné z: http://www.alessandroguerriero.net/tre-momenti-di-fantasia/. ALESSI. Richard Sapper. Alessi [online]. © 2023 [cit. 2023-03-23]. Dostupné z: https://eu.alessi.com/collections/richard-sapper. ASPEN.PR. Alessandro Mendini. Aspen.PR [online]. © 2023 [cit. 2022-12-29]. Dostupné z: http://press.aspen.pr/grund/image-detail/alessandro-mendini/5973/. ARCHITECTUUL. Archizoom Associati. Architectuul [online]. © 2023 [cit. 2023-05-06]. Dostupné z: https://architectuul.com/architect/archizoom-associati. ARCHITIZER EDITORS. Architectural Details: Herzog & de Meuron’s Spectacular Elbphilharmonie. In: Architizer Journal [online]. © 2023 [cit. 2023-05-13]. Dostupné z: https://architizer.com/blog/inspiration/stories/architectural-details-herzog-de-meuron-elbphilharmonie/. ARQUITECTURA VIVA. Charles Jencks. In: AV [online]. 31/05/2020 [cit. 2023-05-03]. Dostupné z: https://arquitecturaviva.com/articles/charles-jencks-3. ART AUREA. Frederick Kiesler: Architect, Artist, Visionary. In: Art Aurea Blog [online]. 10.03.2017 [cit. 2023-0122]. Dostupné z: https://artaurea.com/2017/frederick-kiesler/. Art deco. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 5. 7. 2007, naposledy editováno 3. 4. 2023 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Art_deco. ART FOX LIVE. A lacquered anthracite metallic steel 'Less' table/desk, design by Jean Nouvel for Molteni… Art Fox Live [online]. © 2019 [cit. 2023-05-15]. Dostupné z: https://www.artfoxlive.com/product/5128757.html. AUTOREVUE.CZ. Auta českých prezidentů: V čem jezdili Masaryk, Gottwald nebo Havel? In: AutoRevue.cz [online]. 22. prosince 2017 [cit. 2023-04-30] Dostupné z: https://www.autorevue.cz/galerie-aut-ceskychprezidentu-skodovky-tatrovky-zily-i-bmw. AVANTGARDE PRAGUE. Kostel svatého Mikuláše na Malé Straně. Avantgarde Prague [online]. © 2005–2023 [cit. 2023-02-02]. Dostupné z: https://www.avantgarde-prague.cz/co-navstivit-kostel-svateho-mikulase-namale-strane. BALUCHA, Martin. Do Prahy přijel legendární francouzský rychlovlak TGV. Kdy se svezeme i v Česku? mujRozhlas [online]. 6. června 2022 [cit. 2023-02-05]. Dostupné z: https://www.mujrozhlas.cz/reportazeradiozurnalu/do-prahy-prijel-legendarni-francouzsky-rychlovlak-tgv-kdy-se-svezeme-i-v. BARLOZZINI. Philippe Starck. Barlozzini [online]. © 2023 [cit. 2023-02-03]. Dostupné z: https://barlozzini.com/en/philippe-starck/. Bauhaus (výtvarná škola). In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 8. 4. 2007, naposledy editováno 28. 4. 2022 [cit. 2023-01-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bauhaus_(v%C3%BDtvarn%C3%A1_%C5%A1kola). BENNETT, Matt a Ray ROTHROK. 2 things we believe: Chernobyl was catastrophic, and we need nuclear power more than ever. USA Today [online]. © 2023 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://eu.usatoday.com/story/opinion/2019/06/17/hbo-chernobyl-tragic-nuclear-power-safe-clean-vitalcolumn/1409096001/. BERÁNEK, Matěj. Kaplickému se muselo neustále přikyvovat… In: Earch.cz [online]. 10. 5. 2021 [cit. 2023-0324]. Dostupné z: https://www.earch.cz/revue/clanek/kaplickemu-se-muselo-neustale-prikyvovat-nebyl-tobezchybny-panbicek-rika-autor-architektovy-monografie. 97 Bob Dylan – Stuck Inside of Mobile with the Memphis Blues Again (Official Audio). In: YouTube [online]. 11. 3. 2019 [cit. 2023-03-09]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=3kh6K_-a0c4. Oficiální kanál interpreta Bob Dylan. BUKOWSKI AUKTIONER. Tapio Wirkkala. Bukowskis [online]. © 2008-2023 [cit. 2023-01-11]. Dostupné z: https://www.bukowskis.com/en/lots/853436-tapio-wirkkala-a-tapio-wirkkala-wooden-leaf-finland-1950-ssigned-tw. CAPPELLINI. Knotted Chair. Cappellini [online]. [cit. 2023-03-27]. Dostupné z: https://www.cappellini.com/de/en/products/knotted-chair.html#knotted-chair_198605. CAR BODY DESIGN. 85 Years of GM Design: the timeline. Car Body Design [online]. 18 JUN 2012 [cit. 2023-0129]. Dostupné z: https://www.carbodydesign.com/2012/06/gm-design-the-timeline/. CENTRO STUDI POLTRONOVA. Mies. Poltronova [online]. © 2017–22 [cit. 2023-05-06]. Dostupné z: https://www.poltronova.it/mies/. COMPETITION LINE VERLAGS. Zentrum für Gestaltung HfG Ulm. Competition Line [online]. © 2003–2022 [cit. 2022-08-21]. Dostupné z: https://www.competitionline.com/de/projekte/44764. Computer aided design. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 9. 11. 2005, naposledy editováno 13. 9. 2022 [cit. 2023-03-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Computer_aided_design. Computer aided manufacturing. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 13. 3. 2009, naposledy editováno 5. 1. 2023 [cit. 2023-03-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Computer_aided_manufacturing. CROOK, Lizzie. Centre Pompidou is high-tech architecture's inside-out landmark. In: Deezen [online]. 5 November 2019 [cit. 2022-12-30]. Dostupné z: https://www.dezeen.com/2019/11/05/centre-pompidou-pianorogers-high-tech-architecture/. CZECHDESIGN. Czechdesign.cz [online]. © 2003–2023 [cit. 2023-01-08]. Dostupné z: https://www.czechdesign.cz/. ČERVENÁ, Slávka. Průmyslový design se zrodil ve Zlíně: Od soustruhu až po Tatru 603. In: Aha! [online]. 26. února 2020 [cit. 2023-04-30]. Dostupné z: https://www.ahaonline.cz/clanek/musitevedet/169456/prumyslovy-design-se-zrodil-ve-zline-od-soustruhu-az-po-tatru-603.html. DAAILY PLATFORMS. Tree-trunk bench. Architonic [online]. [cit. 2023-05-13]. Dostupné z: https://www.architonic.com/fr/product/droog-tree-trunk-bench/1114139. DEELIVE DESIGN STORE. Lžička Spermie Anežka, Jiří Pelcl. Deelive [online]. © 2020–2023 [cit. 2023-05-15]. Dostupné z: https://www.deelive.cz/p/lzicka-spermie-anezka-jiri-pelcl. DESIGN IS FINE. De Pas, D'Urbino, Lomazzi and Scolari, Blow Chair (1968). In: Tumblr [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupné z: https://www.design-is-fine.org/post/54467183988/de-pas-durbino-lomazzi-and-scolari-blowchair. DESIGN ITALY. Borek Sipek. Design Italy [online]. © 2023 [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: https://designitaly.com/fr/collections/borek-sipek. DESIGNUM. [Vincenc Makovský: Návrh revolverového sústruhu…] In: Facebook [online]. 7. srpna 2020 10:01 [cit. 2023-02-06]. Dostupné z: h https://www.facebook.com/126964388619/photos/a.492860373619/10158523369168620/?paipv=0&eav=Afa ctAq6n-OWmwZuMVbIJO7foP0ZcLO12hrwKPQMrRBeqaV2Kk2F_GuBh-C4Vuw9q9w. DESIGNVILLE. Židle Panton Chair, classic red. DesignVille [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné z: https://www.designville.cz/zidle-panton-chair-classic-red. Deyan Sudjic. In: Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 17 September 2007, last edited on 7 March 2023 [cit. 2023-03-24]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Deyan_Sudjic. DIOPOVÁ, Miriam. Kaplického Kosmická loď přistála v Praze… In: Czechdesign [online]. © 2003–2023 [cit. 202303-24]. Dostupné z: https://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/kaplickeho-kosmicka-lod-pristala-v-prazewinternitzova-vila-vystavuje-vzpominku-na-futuristicky-interier-v-londyne-od-svetoznamehoarchitekta?fbclid=IwAR3ov6leutsFjNb4bT5CuhE-_3aVaCNL7jRrDgFnylyYA-XOZ3IGXumCXe8. DJML. Alchimia: Never-Ending Italian Design. In: Globule [online]. January 30, 2012 [cit. 2022-12-29]. Dostupné z: http://glob.daniel-letson.com/posts/alchimia-never-ending-italian-design/. DOLEŽÁLEK, Jan. Vzpomínka na Václava Havla. In: Petr Holeček [online]. [cit. 2023-05-15]. Dostupné z: https://petr-holecek.cz/2016/10/03/vzpominka-na-vaclava-havla/. DROOG. Interview with Renny Ramakers. In: Droog [online]. 01.07.2020 [cit. 2023-05-03]. Dostupné z: https://www.droog.com/interview-with-renny-ramakers/. 98 DROUOT.COM. Vico Magistretti. Drouot.com [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné z: https://drouot.com/en/l/16227413-magistretti-vico-vico-magistre. DUARTE, Catarina. Dieter Rams: The Design Ethos. In: Medium Blog [online]. Feb 4, 2021 [cit. 2023-01-14]. Dostupné z: https://designcatarinaduarte.medium.com/dieter-rams-the-design-ethos-cbc03c5917ef. EAMES INSTITUTE. Plywood During the War. Eames Institute [online]. ©2022 [cit. 2023-01-15]. Dostupné: https://www.eamesinstitute.org/collection/plywood-during-the-war/. EDITORAIL ARCQUITECTURA VIVA. Jean Nouvel. International Practice. In: AV [online]. 31/05/2019 [cit. 202305-15]. Dostupné z: https://arquitecturaviva.com/articles/jean-nouvel-practica-internacional. EDITORIALE DOMUS. Charles and Ray Eames. Domus [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné z: https://www.domusweb.it/en/biographies/charles-e-rayeames.html?fbclid=IwAR3PAnvEvs8GorueXZPg7EEKYWYDbruTgdPF78TcX_TwTAaNnnCeBZVWyNg. EGOÉ PLUS. [Jan Pavézka a Jan Talik!] In: Facebook [online]. 16. října 2020 10:19 [cit. 2023-05-06]. Dostupné z: https://www.facebook.com/egoeplus/photos/a.1463331057312483/1659164924395761/?paipv=0&eav=AfZPb FJwcCe_mLr1PlrRbg2XPDXFQ6Xxs9cc0j8Oy2lnuJYU1QyZ_KTEfG2S8rq1ZPE&_rdr. EGOÉ PLUS. Nebory. Egoé plus [online]. © 2023 [cit. 2023-05-06]. Dostupné z: https://www.egoeplus.eu/cz/protihlukove-steny1/6385id/nebory/. ETSY. 1969 Minerva Pop GA 45 Design By Mario Bellini Orange. Etsy [online]. © 2023 [cit. 2023-05-06]. Dostupné z: https://www.etsy.com/it/listing/1189927549/1969-minerva-pop-ga-45-design-by-mario. FILMYCESKY.CZ. Prázdniny v Římě. Filmycesky.cz [online]. © [cit. 2023-01-11]. Dostupné z: https://filmycesky.cz/online_filmy/prazdniny-v-rime/. FORDHAM, Michael. The Frog 750 concept makes us nostalgic for the future. In: Influx [online]. [Cit. 2023-0318]. Dostupné z: https://www.adrianflux.co.uk/influx/blog/frog-750/. FOSTERS + PARTNERS. Hongkong and Shanghai Bank Headquarters. Foster + Partners [online]. © 2023 [cit. 2023-03-20]. Dostupné z: https://www.fosterandpartners.com/projects/hongkong-and-shanghai-bankheadquarters/. FOSTERS + PARTNERS. Spaceport America. Foster + Partners [online]. © 2023 [cit. 2023-01-03]. Dostupné z: https://www.fosterandpartners.com/projects/spaceport-america/. Frank Lloyd Wright. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 12. 4. 2006, naposledy editováno 23. 3. 2022 [cit. 2023-05-09]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Frank_Lloyd_Wright&action=history. FRANKMAN, Ellen and T. J. RAPHAEL. The Damsels of Design: The Women Who Changed Automotive History. In: The Takeaway [online]. April 11, 2016 [cit. 2023-01-29]. Dostupné z: https://www.wnycstudios.org/podcasts/takeaway/segments/gms-all-female-design-team. FRENCH, Ian. Ron Arad’s iconic ‘Concrete Stereo’ is… In: Decoded Magazine [online]. February 22, 2022 [cit. 2023-03-24]. Dostupné z: https://www.decodedmagazine.com/ron-arads-iconic-concrete-stereo-is-a-must-seeat-londons-victoria-and-albert-museum/. FRITZ HANSEN. Ant. Fritz Hansen [online]. [cit. 2023-01-13]. Dostupné z: https://www.fritzhansen.com/en/categories/by-series/Ant/3100. FRITZ HANSEN. Arne Jacobsen. Fritz Hansen [online]. [cit. 2023-01-13]. Dostupné z: https://www.fritzhansen.com/en/Inspiration/Designers/Arne-Jacobsen?. FROG. About frog. frog [online]. © 2023 [cit. 2023-03-14]. Dostupné z: https://www.frog.co/culture. Frog Design. In: Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 16 March 2006, last edited on 9 March 2023 [cit. 2023-03-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Frog_Design. GOOGLE.ES. Resultado de imagen de Der Pyramidenrock (1924) by Jean Arp. In: Pinterest [online]. [cit. 202301-29]. Dostupné z: https://nl.pinterest.com/pin/207517495315453979/. GIJS BAKKER DESIGN. About Gijs Bakker. Gijs Bakker Design [online]. March 22nd, 2022 [cit. 2023-05-04]. Dostupné z: https://gijsbakker.com/about-gijs-bakker. GRIFFITHS, Alyn. Frank Gehry's Guggenheim Museum Bilbao is "the greatest building of our time". In: Dezeen [online]. 18 May 2022 [cit. 2023-05-15]. Dostupné z: https://www.dezeen.com/2022/05/18/frank-gehryguggenheim-museum-bilbao-deconstructivism/. HACKETHAL, Anita. Material Tendencies: Marcel Wanders. In: TLmagazine [online]. Nov 2, 2016 [cit. 2023-0327]. Dostupné z: https://tlmagazine.com/material-tendencies-marcel-wanders/. HENNI, Janine. iPod Turns 20: See Every Version of the Music Player. In: People [online]. October 23, 2021 [cit. 2023-01-15]. Dostupné z: https://people.com/music/ipod-anniversary-see-every-version-through-the-yearsphotos/. 99 Henry Dreyfuss. In: Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 5 April 2005, last edited on 24 February 2023 [cit. 2023-05-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Frog_Design. HOMOLA, Jan. Zlínský průmyslový design 1918–1958. In: Strojírenství.cz [online]. 19. června 2020 [cit. 2023-0430]. Dostupné z: https://www.strojirenstvi.cz/zlinsky-prumyslovy-design-1918-1958. HOTEL JESTED. [Arch. Karel Hubacek, "father" of hotel Jested …]. In: Pinterest [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://cz.pinterest.com/pin/arch-karel-hubacek-father-of-hotel-jested-photo-by-jiri-jiroutekphenomenon-jested--397583473333259186/. HOUSKA, Filip. Český design ovládl prestižní ocenění Red Dot Award. Vyhrály brýle od VRgineers i zdravotnické pomůcky z 3D tiskárny. CzechCrunch [online]. 30. 3. 2020 [cit. 2023-03-26]. Dostupné z: https://cc.cz/ceskydesign-ovladl-prestizni-oceneni-red-dot-award-vyhraly-bryle-od-vrgineers-i-zdravotnicke-pomucky-z-3dtiskarny/. HOUSKA, Filip. Jeho díla měnila svět. Podívejte se na 9 revolučních produktů odcházejícího šéfdesignéra Applu Jonyho Ivea. In: CzechCrunch [online]. 30. 6. 2019 [cit. 2023-05-11]. Dostupné z: https://cc.cz/jeho-dila-menilasvet-podivejte-se-na-9-revolucnich-produktu-odchazejiciho-sefdesignera-applu-jonyho-ivea/. HSBC (Hong Kong). In: Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 30 November 2004, last edited on 16 March 2023 [cit. 2023-03-19]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/HSBC_(Hong_Kong). HYAN, Tomáš. Od roku 1929 – Jawa slaví devadesátiny. In: Garáž.cz [online]. 16. 8. 2019 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://www.garaz.cz/clanek/od-roku-1929-jawa-slavi-devadesatiny-21002358. IFDM. Zanotta: Sacco goes green. In: IFDM [online]. 14 October 2019 [cit. 2023-05-02]. Dostupné z: https://ifdm.design/2019/10/14/zanotta-sacco-goes-green/. INGO MAURER. Lucellino Table. Ingo Maurer [online]. [cit. 23-03-27] Dostupné z: https://www.ingomaurer.com/en/products/lucellino-table/. JACKSONS DESIGN. Jacksons.se [online]. © 2023 [cit. 2023-01-11] Dostupné z: https://www.jacksons.se/ KERR, Scott. [Dieter Rams' T3…] In: Twitter [online]. 9. 2. 2018 [cit. 2020-05-21]. Dostupné z: https://twitter.com/scott_kerr/status/961953148012253184 KIM, Allen. 34 years ago today, the space shuttle Challenger broke apart and killed everyone on board. In: CNN [online]. January 28, 2020 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://edition.cnn.com/2020/01/28/us/spaceshuttle-challenger-34-years-scn-trnd/index.html. KIM, Andrew. Braun SK55. In: Minimally Minimal Blog [online]. April 8, 2014 [cit. 2022-08-24]. Dostupné z: http://www.minimallyminimal.com/blog/braun-sk55. KOLMAN, Stanislav. Jak vzniká model auta? Na jedno sedmimístné SUV je spotřebováno 5000 kg hlíny. In: Auto.cz [online]. 13. 2. 2019 [cit. 2023-03-24]. Dostupné z: https://www.auto.cz/jak-vznika-model-auta-najedno-sedmimistne-suv-je-spotrebovano-5000-kg-hliny-127654. LANGE, Katharina-Sophie. Ingo Maurer intim. Design or what? In: Detail [online]. 08.11.2019 [cit. 23-03-27] Dostupné z: https://www.detail.de/de/de_de/ingo-maurer-intim-design-or-what-34891. LEDEREROVÁ, Zuzana. Správný design ve správném čase. Design trend. Brno: Design centrum České republiky, 1995, č. 8, s. 17–19. ISSN 1210-1591. Lunární modul. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 13. 6. 2008, naposledy editováno 17. 12. 2021 [cit. 2023-03-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lun%C3%A1rn%C3%AD_modul. MALÁ, Martina. Sochař Makovský povýšil design na umění. Narodil se před 120 lety. In: iRegiony [online]. 6. července 2020 [cit. 2023-04-30]. Dostupné z: https://www.impuls.cz/regiony/zlinsky-kraj/vincenc-makovskyzlin-skola-umeni-zlin-bata-sochar.A200706_105005_imp-zlinsky_kov. MAXIM. [an unidentified woman wearing…] In: Twitter [online]. Mar 29, 2020 11:10 [cit. 2023-05-12]. Dostupné z: https://twitter.com/mqqqxim/status/1244371386904256513. MEMPHIS. Carlton. Memphis Milano [online]. © 2021 [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: https://www.memphismilano.com/product/carlton/. MUSEUM OF ARTS AND DESIGN. Out of Hand: Materializing the Postdigital. Museum of Arts and Design [online]. [cit. 2023-05-13]. Dostupné z: https://madmuseum.org/exhibition/out-hand. MUSEUM OF MODERN ART. Radio-Phonograph (model SK 4/10). MoMA.org [online]. © 2023 [cit. 2023-01-14]. Dostupné z: https://www.moma.org/collection/works/2649. NÁRODNÍ GALERIE PRAHA. 130 let od úmrtí Georgese Seurata. NGP [online]. [cit. 2023-05-12]. Dostupné z: https://www.ngprague.cz/o-nas/novinky/130-let-od-narozeni-georgese-seurata. NÁRODNÍ GALERIE PRAHA. Architektura a životní styl v socialistickém Československu. Nová expozice ve Veletržním paláci zkoumá společenský kontext poválečné architektury. In: Earch.cz [online]. 30. 11. 2022 100 [cit. 2023-04-30]. Dostupné z: https://www.earch.cz/revue/clanek/architektura-a-zivotni-styl-v-socialistickemceskoslovensku-nova-expozice-ve-veletrznim-palaci-zkouma-spolecensky-konte. NASA SCIENCE MISSION DIRECTORATE. Apollo 11 Buzz Aldrin. In: Solar System Exploration [online]. July 20, 1969 [cit. 2023-05-04]. Dostupné z: https://solarsystem.nasa.gov/resources/840/apollo-11-buzz-aldrin/. NEDELEA, Andrei. Cadillac Tail Fins: Quick History and Evolution. In: Autoevolution [online]. 13 Dec 2019 [cit. 2023-04-02]. Dostupné z: https://www.autoevolution.com/news/cadillac-tail-fins-quick-history-and-evolution139740.html#. NENE, Ravi. Citroën DS: A Goddess Amongst Automobiles. In: deRivaz & Ives [online]. 04 Jul 2022 [cit. 2023-0128]. Dostupné z: https://magazine.derivaz-ives.com/citroen-ds-goddess-amongst-automobiles/. Německý hospodářský zázrak. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 16. 12. 2007, naposledy editováno 20. 7. 2021 [cit. 2023-05-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%BD_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%BD_z%C3%A1zrak. North American F-86 Sabre. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 26. 12. 2007, naposledy editováno 18. 6. 2022 [cit. 2023-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/North_American_F-86_Sabre. O’BYRNE, John. The rice cooker empire that never was. In: Financial Times [online]. January 15, 2013 [cit. 202305-12]. Dostupné z: https://www.ft.com/content/b43ed592-5b29-11e2-8ccc-00144feab49a. Official SpaceX Photos. In: Flickr [online]. 2004– [cit. 2023-01-03]. Dostupné z: https://www.flickr.com/photos/spacex/ OLUCE. Vico Magistretti. Oluce. [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné z: https://www.oluce.com/en/designer/vico-magistretti/. PAPANEK FOUNDATION. [The Papanek Foundation is…]. In: Twitter [online]. Nov 12, 2020 [cit. 2023-02-03]. Dostupné z: https://twitter.com/PapanekFound/status/1326842582849126400. PHOEBE LOVATT. Design For The Real World: Human Ecology and Social Change. Public Library [online]. © 2022 [cit. 2023-02-03]. Dostupné z: https://public-library.online/Victor-Papenak-Design-For-The-Real-World-HumanEcology-and-Social. PP MØBLER. PP501/PP503, Round Chair. PP Møbler [online]. © 2023 [cit. 2023-01-13]. Dostupné z: https://pp.dk/product/pp501-pp503/. PRISCO, Jacopo. Dieter Rams: The legendary designer who influenced Apple. In: CNN [online]. 20th November 2018 [cit. 2023-01-14]. Dostupné z: https://edition.cnn.com/style/article/dieter-rams-film-exhibition-styleintl/index.html. PROOFF. Designers. Prooff [online]. [cit. 2023-05-13]. Dostupné z: https://www.prooff.com/designers. RAWSTHORN, Alice. Italian Design Trio With a Zest for La Dolce Vita. In: The New York Times [online]. April 29, 2012 [cit. 2023-05-03]. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2012/04/30/arts/design/italian-design-triowith-a-zest-for-la-dolce-vita.html. Red Dot Design Award. In: Wikipedia: Die freie Enzyklopädie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 20. Sep. 2007, wurde zuletzt am 9. März 2023 [cit. 2023-03-26]. Dostupné z: https://de.wikipedia.org/wiki/Red_Dot_Design_Award. REISINGER, Don. Apple Design Chief Jony Ive Talks What He Looks for in a New Hire and Steve Jobs. In: Fortune [online]. April 2, 2018 [cit. 2023-05-11]. Dostupné z: https://fortune.com/2018/04/02/apple-jony-ive-naomicampbell-steve-jobs/. RESPEKT MADAM. Machoninovi. Respekt Madam [online]. © 2023 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://respektmadam.cz/cs/machoninovi/. REXITE. Julian Brown. Rexite [online]. [cit. 2023-05-15] Dostupné z: https://us.rexite.it/rexite/designer/julianbrown. RICHARD SAPPER. From 9 to 5. Richard Sapper [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné z: https://richardsapperdesign.com/products/from-9-to-5/. ROUE WATCH. Hartmut Esslinger. Roue Watch [online]. © 2021 [cit. 2023-03-17]. Dostupné z: https://rouewatch.com/design/hartmut-esslinger/. SAN FRANCISCO MUSEUM OF MODERN ART. Alexander Calder, Moths II, 1948. SFMOMA [online]. © 2023 [cit. 2023-01-28]. Dostupné z: https://www.sfmoma.org/artwork/FC.797/. SGUSTOK DESIGN. Dieter Rams: Braun T3 Pocket Radio. Sgustok Design [online]. [cit. 2023-01-15]. Dostupné z: https://sgustokdesign.com/dieter-rams-braun-t-3-pocket-radio/2. SIERACKI, Jill. 7 Key Milestones from Gaetano Pesce’s Remarkable Career. In: Galerie [online]. January 5, 2023 [cit. 2023-05-03]. Dostupné z: https://galeriemagazine.com/gaetano-pesce-milestone/. SKILLINGS, Jon. Photos: When GM's designs ruled the road. In: CNET [online]. June 5, 2009 [cit. 2023-01-29]. Dostupné z: https://www.cnet.com/pictures/photos-when-gms-designs-ruled-the-road/null/. 101 SLUNEČKOVÁ, Eva. Na hraně postmoderního kýče. 40 let lásky a nenávisti kontroverzní skupiny Memphis. In: Earch.cz [online]. 20. 7. 2021 [cit. 2023-03-10]. Dostupné z: https://www.earch.cz/design/clanek/na-hranepostmoderniho-kyce-40-let-lasky-a-nenavisti-kontroverzni-skupiny-memphis. SMUGMUG. Flickr [online]. 2004– [cit. 2023-01-03]. Dostupné z: https://www.flickr.com/ SORMANI PRIVATE COLLECTION. 4b multichair e rotoliving joe colombo 1970. Sormani Private Collection [online]. [cit. 2023-05-06]. Dostupné z: https://sormaniprivatecollection.com/products-by-designer/joecolombo/4b-multichair-e-rotoliving-joe-colombo-1970/. STARCK®. Café Costes, Paris. Starck® [online]. © 2023 [cit. 2023-03-25]. Dostupné z: https://www.starck.com/cafe-costes-paris-p2010. STARCK®. Juicy Salif (Alessi). Starck® [online]. © 2023 [cit. 23-01-06]. Dostupné z: https://www.starck.com/juicy-salif-alessi-p2009 STARCK®. Teddy Bear Band (Moulin Roty). Starck® [online]. © 2023 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://www.starck.com/teddy-bear-band-moulin-roty-p2630. STARCK. [Good Goods is a catalogue of “non-products for the non-consumers of the future moral market”…] In: Facebook [online]. 26. prosince 2019 18:00 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://www.facebook.com/StarckOfficial/photos/a.1722239714707584/2438377033093845/?type=3. STARCON DESIGN. DesignLive.cz [online]. © 2007–2023 [cit. 2023-01-12]. Dostupné z: http://www.designlive.cz/. Studená válka. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 10. 5. 2005, naposledy editováno 19. 4. 2023 [cit. 2023-04-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Studen%C3%A1_v%C3%A1lka. Streamline Moderne. In: Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 25 November 2004, last edited on 16 March 2023 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Streamline_Moderne. SZACKA, Léa-Catherine. Writing ‘from the Battlefield’: Charles Jencks and The Language of Post-Modern Architecture. In: Jencks Foundation [online]. 2022 [cit. 2023-05-07]. Dostupné z: https://www.jencksfoundation.org/explore/text/writing-from-the-battlefield-charles-jencks-and-the-languageof-post-modern-architecture. ŠEVČÍKOVÁ, Barbora. Kovářovi žáci. In: Czechdesign.cz [online]. 8. 3. 2012 [cit. 2023-01-08]. Dostupné z: https://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/kovarovi-zaci. ŠKODA AUTO. Devět veteránů ŠKODA zahajuje sezónu na rally 7 Castles Trial. Škoda Storyboard [online]. 26. 4. 2022 [cit. 2023-05-13]. Dostupné z: https://www.skoda-storyboard.com/cs/tiskove-zpravy-archiv/devetveteranu-skoda-zahajuje-sezonu-na-rally-7-castles-trial/. ŠKODA AUTO. Škoda Joyster – citronová radost. Škoda Storyboard [online]. 17. 12. 2019 [cit. 2023-02-08]. Dostupné z: https://www.skoda-storyboard.com/cs/koncepty-cs/skoda-joyster-citronova-radost/. ŠTUK, Bořek. Volkswagen Golf Mk1 (1974-1983). In: Autosalon.tv [online]. 29. 10. 2019 [cit. 2023-02-05]. Dostupné z: https://www.autosalon.tv/novinky/nova-auta/volkswagen-golf-mk1-1974-198381178e149df7a51f12d08a817fa2e04b. Tapio Wirkkala. In: Wikipedija: Slobodna enciklopedija [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 14 februar 2020, posljednje izmjen 31 maj 2021 [cit. 2023-01-11]. Dostupné z: https://sh.wikipedia.org/wiki/Tapio_Wirkkala. TASTE FEEL. Rozhledna a vysílač Ještěd. TuristickáMapa.cz [online]. © 2019–2023 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://turistickamapa.cz/rozhledna-jested/. TEAM YELLOWTRACE. Chiara By Mario Bellini, 2020 Re-edition By Flos. In: Yellowtrace [online]. November 17, 2020 [cit. 2023-05-06]. Dostupné z: https://www.yellowtrace.com.au/chiara-lamp-mario-bellini-flos-lightingdesign-classics/#gallery-3. TECHNIK MUSEUM SINSHEIM. Concorde F-BVFB. Technik Museum Sinsheim [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné z: https://sinsheim.technik-museum.de/en/concorde. TECNO. Nomos. Tecno [online]. © 2017 [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: https://www.tecnospa.com/enus/products/work/nomos. TERSTIEGE, Gerrit. Mama knows best: B&B Italia UP50. In: Architonic [online]. 14.05.19 [cit. 22-08-31]. Dostupné z: https://www.architonic.com/en/story/gerrit-terstiege-mama-knows-best-b-b-italiaup50/20041771. TMBD. Barbarella (1968). TMBD [online]. [cit. 23-05-03]. Dostupné z: https://www.themoviedb.org/movie/8069-barbarella/images/posters?language=cs-CZ. TOLAR, Martin. Fiat Panda – Čtyřicátiny malé italské krabičky. In: Garáž.cz [online]. 27. 6. 2020 [cit. 2023-0203]. Dostupné z: https://www.garaz.cz/clanek/fiat-panda-ctyricatiny-male-krabicky-21004272. 102 TUCKER, Emma. Henry Dreyfuss Associates' classic Humanscale design manuals to be reissued. In: Dezeen [online]. 25 July 2017 [cit. 2023-05-12]. Dostupné z: https://www.dezeen.com/2017/07/25/henry-dreyfussassociates-classic-humanscale-design-manuals-to-be-reissued/. Umakart. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 4. 12. 2011, naposledy editováno 22. 1. 2021 [cit. 2023-03-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Umakart&action=history. UŻAROWSKA, Malvina. Od 20 lat trwają intensywne badania Marsa. In: Rzeczpospolita [online]. 17.07.2017 [cit. 2023-05-15]. Dostupné z: https://www.rp.pl/kosmos/art2567291-od-20-lat-trwaja-intensywne-badania-marsa. VACULÍKOVÁ, Adéla. Vesmírná loď v srdci Berlína. Před 50 lety navrhli Machoninovi brutalistické velvyslanectví. In: Earch.cz [online]. 8. 4. 2022 [cit. 2023-05-14]. Dostupné z: https://www.earch.cz/architektura/clanek/vesmirna-lod-v-srdci-berlina-pred-50-lety-navrhli-machoninovibrutalisticke-velvyslanectvi. VITRA DESIGN MUSEUM. Ron Arad: Yes to the Uncommon! Vitra Design Museum [online]. [cit. 2023-03-24]. Dostupné z: https://www.design-museum.de/en/exhibitions/detailpages/ron-arad-yes-to-theuncommon.html. VITRA INTERNATIONAL. Norman Foster. Vitra [online]. © 2023 [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: https://www.vitra.com/en-gr/about-vitra/designer/details/norman-foster. VITRA INTERNATIONAL. La Chaise. Vitra [online]. © 2022 [cit. 2023-01-15]. Dostupné z: https://www.vitra.com/en-as/living/product/details/la-chaise. VITRA INTERNATIONAL. Organic Chair. Vitra [online]. © 2022 [cit. 2023-01-15]. Dostupné z: https://www.vitra.com/en-li/about-vitra/original/organic-chair. VITRA INTERNATIONAL. Verner Panton. Vitra [online]. © 2023 [cit. 2023-05-04]. Dostupné z: https://www.vitra.com/en-de/about-vitra/designer/details/verner-panton#. VOLŠICKÝ, Lukáš. Vespa slaví 75. výročí – Symbol Itálie vzniká od roku 1946. In: Garáž.cz [online]. © 1996–2023 [cit. 2023-01-09]. Dostupné z: https://www.garaz.cz/clanek/vespa-slavi-75-vyroci-symbol-italie-vznika-od-roku1946-21006614. Vysokotlaký laminát. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 3. 1. 2014, naposledy editováno 4. 12. 2022 [cit. 2023-03-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vysokotlak%C3%BD_lamin%C3%A1t. WE BUILD VALUE DIGITAL MAGAZINE. Brussels Atomium: Features of a Work of Architecture that Defies Definition. In: We Build Value Digital Magazine [online]. 29/04/2021 [cit. 2023-04-30]. Dostupné: https://www.webuildvalue.com/en/infrastructure-news/atomium-belgium.html. WALKMAN.LAND. Sony TPS-L2. WalkmanLand [online]. © 2021 [cit. 2023-05-12]. Dostupné z: https://walkman.land/sony/tps-l2. WOOD, Ian. This 1959 Cadillac Coupe de Ville Is A CEO Sled Roaming Los Angeles On A Nearly Daily Basis. In: Petrolicious [online]. March 9, 2020 [cit. 2023-02-02]. Dostupné z: https://petrolicious.com/articles/ian-wood1959-cadillac-coupe-deville-ceo-sled. WRIGHT. 266: Julian Brown, Attila can compactor. Wright [online]. 25 August 2016 [cit. 2023-05-15]. Dostupné z: https://www.wright20.com/auctions/2016/08/taxonomy-of-design-selections-from-thessaloniki-designmuseum/266. ZANOTTA. Ettore Sottsass. Zanotta [online]. [Cit. 2023-03-11]. Dostupné z: https://www.zanotta.it/enus/magazine/dedicated-to/ettore-sottsass. ZANOTTA. Sacco. Zanotta [online]. [cit. 2022-08-24]. Dostupné z: https://www.zanotta.com/enus/products/armchairs/sacco. Železná opona. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 10. 4. 2005, naposledy editováno 1. 3. 2023 [cit. 2023-04-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezn%C3%A1_opona. 103