Inovační procesy v české a bulharské jazykové situaci

STUDIA PHILOLOGICA PRAGENSIA | KAROLINUM Božana Niševa Inovační procesy v české a bulharské jazykové situaci (na materiálu jazyka médií) Božana Niševa Inovační procesy v české a bulharské jazykové situaci SPP Monografi e je věnována současné lexikální a slovotvorné dynamice ve dvou geneticky sice blízkých, avšak typologicky odlišných a územně vzdálených jazycích – češtině a bulharštině. Vzhledem k tomu, že centrální postavení v dnešní veřejné komunikaci má mediální sféra, je konfrontační analýza zaměřena na lexikální a slovotvorné prostředky charakteristické pro jazyk médií. Konkrétní (jazykové) projevy a výsledky inovačních procesů jsou pojaty ve vztahu k typologickým dispozicím českého a bulharského jazykového systému. Inovační procesy v české a bulharské jazykové situaci (na materiálu jazyka médií) Božana Niševa Recenzovaly: PhDr. Olga Martincová, CSc. PhDr. Ludmila Uhlířová, CSc., dr. h. c. Monografie vychází ze stejnojmenné disertační práce, která byla pro publikaci výrazně aktualizována a finalizována v rámci výzkumného záměru Program rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově (PRVOUK P10 Lingvistika). Vydala Univerzita Karlova Nakladatelství Karolinum Praha 2025 Grafická úprava Kateřina Řezáčová Sazba DTP Nakladatelství Karolinum Vydání první elektronické, podle prvního tištěného vydání v Nakladatelství Karolinum (2014) This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0). © Univerzita Karlova, 2014 © Božana Niševa, 2014 ISBN 978-80-246-2239-2 ISBN 978-80-246-6111-7 (pdf) https://doi.org/10.14712/9788024661117 Univerzita Karlova Nakladatelství Karolinum www.karolinum.cz [email protected] 5 Obsah Seznam zkratek používaných v textu ............................................. 10 Úvod ............................................................................ 13 I. Teoretická a metodologická východiska práce ................................ 15 1. Mediální komunikační sféra: jazyk médií ..................................... 15 2. Jazyková situace: spisovnost a hovorovost (mluvenost) v mediální komunikační situaci .............................................. 16 3. Synchronní dynamika: variantnost a konkurence ............................... 18 II. Pracovní postupy ........................................................... 21 III. Stav bádání v oblasti lexikální a slovotvorné dynamiky slovanských jazyků.... 27 1. Obecná charakteristika ..................................................... 27 2. Práce české ............................................................... 27 3. Práce bulharské ............................................................ 30 4. Práce česko-bulharské a bulharsko-české ..................................... 33 5. Současné slavistické práce o problematice neologizmů, inovačních procesů a jazykové situaci .......................................................... 34 6. Práce neografické .......................................................... 37 6.1 České slovníky neologizmů ............................................. 38 6.2 Bulharské slovníky neologizmů ......................................... 38 7. Korpusy slovanských jazyků ................................................ 38 7.1 Korpusy českého jazyka ................................................ 39 7.2 Korpusy bulharského jazyka ............................................ 39 7.3 Korpusy jiných slovanských jazyků ..................................... 39 IV. Inovační procesy v české a bulharské slovní zásobě .......................... 41 1. Obecný přehled ............................................................ 41 2. Inovační procesy: nová česká a bulharská substantiva .......................... 42 2.1 Internacionalizace: přejímání anglicizmů ................................. 42 2.2 Vyrovnávací procesy: kompozice ........................................ 43 2.3 Pragmaticko-stylistické procesy: funkčně sémantická charakteristika neologizmů a jejich slovotvorná struktura ................... 45 2.4 Intelektualizace: nová abstraktní pojmenování ............................ 47 6 3. Inovační procesy: nová česká a bulharská adjektiva ............................ 53 3.1 Internacionalizace: nesklonnost/neohebnost nových adjektiv ................ 54 3.2 Vyrovnávací procesy: nová slovotvorná adjektiva .......................... 55 3.3 Neosémantizace v adjektivní slovní zásobě: ve vztahu k neosémantizaci substantivního lexika .................................. 63 4. Inovační procesy: nová česká a bulharská slovesa .............................. 66 4.1 Internacionalizace: adaptace přejatých lexémů ............................ 66 4.2 Vyrovnávací procesy: vidová protikladnost, obouvidovost a slovotvorná struktura nových sloves .................................... 67 4.3 Pragmaticko-stylistické procesy: příznakovost nových sloves ............... 71 4.4 Neosémantizace: sémantické tvoření nových sloves a přejímání anglicizmů ................................................. 72 5. Inovační procesy: nová česká a bulharská adverbia ............................. 74 5.1 Internacionalizace: adverbializace přejímek ............................... 75 5.2 Vyrovnávací procesy: nová slovotvorná adverbia .......................... 75 5.3 Neosémantizace: sémantické tvoření nových adverbií a paralelní sémantické procesy .......................................... 79 V. Inovační procesy v české a bulharské substantivní slovotvorbě ............... 81 1. Inovační procesy: nevyhraněné morfémy ..................................... 81 1.1 Inovační procesy: radixoidy ............................................. 82 2. Inovační procesy: kompozice ............................................... 94 2.1 Obecný přehled........................................................ 94 2.2 Kompozita se společným plnovýznamovým komponentem ................. 95 2.2.1. Antepoziční plnovýznamové komponenty: v obou jazycích ........... 96 2.2.2 Antepoziční plnovýznamové komponenty: pouze v češtině ............ 99 2.2.3 Antepoziční plnovýznamové komponenty: pouze v bulharštině ........ 100 2.3 Postpoziční plnovýznamové komponenty ................................. 102 2.4 Plnovýznamové komponenty uplatňované v antepozici i v postpozici ........ 104 2.5 Tvoření na základě abreviačně-kompozičního postupu ..................... 106 2.5.1 Nová kompozita se zkratkovým slovem ............................. 107 2.5.2 Nová kompozita s jednopísmenovým morfémem ..................... 107 2.6 Vyrovnávací procesy: tvoření kompozit na základě domácích slovotvorných postupů ........................................ 108 2.6.1 Tvoření kompozit na základě českých slovotvorných modelů .......... 109 2.6.2 Tvoření kompozit na základě bulharských slovotvorných modelů ...... 111 VI. Inovační procesy: nová česká a bulharská substantivní slovní spojení ......... 116 1. Obecný přehled ............................................................ 116 2. Substantivní slovní spojení: přejímání ........................................ 117 3. Substantivní slovní spojení: kalkování a polokalkování ......................... 118 4. Substantivní slovní spojení: derivativnost ..................................... 119 Závěr ............................................................................ 121 Rejstřík českého jazykového materiálu analyzovaného v textu ..................... 131 Rejstřík bulharského jazykového materiálu analyzovaného v textu ................ 139 7 Soupis odborné literatury ........................................................ 147 Soupis zdrojů a pramenů ......................................................... 159 Summary ........................................................................ 161 Rejstřík jmenný .................................................................. 170 Rejstřík věcný ................................................................... 172 Tato monografie by nevznikla bez dlouholeté trpělivé a obětavé podpory PhDr. Olgy Martincové, CSc., které jsem hluboce vděčná za všechny cenné rady při řešení obecně teoretických otázek neologie a inovačních procesů. Můj hluboký dík patří PhDr. Ludmile Uhlířové, CSc., dr. h. c., která značně přispěla k finálnímu znění mé práce jak po stránce teoretické, tak po stránce jazykové. Knihu věnuji památce vzácné bohemistky a milé přítelkyně Bojky Dobrevové- -Hoffmannové (1975–2007). I. TeOreTIcká ameTOdOlOgIcká výchOdISka práce 16 konkrétní veličiny (…).“5 Druhý princip je, že „v každém mediovaném sdělení jsou nevyřčené představy a hodnoty, které jsou také jeho součástí a vytvářejí poselství“.6 1.3 Dalším široce přijímaným faktem je, že v současné jazykové situaci JM „přestává fungovat jako vzor standardního řečového chování“7. Jinak řečeno, důsledkem „globalizace“ informačních zdrojů kulturní (a nezřídka i informační) funkce8 médií pozbývají své zásadní společenské platnosti, zato se do popředí dostávají jejich funkce sociální, politické a zábavní. Zároveň snaha o poutavé a přesvědčivé podání informací určuje užití neotřelých jazykových prostředků a způsobů tvoření mediálních textů. 1.4 Lze tedy obecně říci, že se současná mediální komunikace vyznačuje těmito specifickými rysy: (1) obsahovou různorodostí mediálních textů, které jsou ovšem tvořeny podle přesně stanovených vzorců; (2) vázaností zpráv, komentářů, analýz apod. na sociální objednávky (ideové/ideologické záměry, reklamní strategie) určité finanční, politické nebo ideové formace; (3) odlišnými sociálně-kulturními očekáváními a schopnostmi mediálních cílových skupin. Avšak konstituování typů zpráv9 podle jejich stylové, tematické, žánrové nebo ideové a politické příslušnosti je úzce spjato zejména s variantností a stylovou diferenciací lexikálních prostředků. 1.4.1 Vytčené příznačné rysy mediální komunikační sféry ukazují, že JM představuje bohatou základnu jazykového materiálu pro lingvistický (jmenovitě lexikologicky a slovotvorně zaměřený) výzkum. Synchronní zkoumání inovačních procesů10 v češtině a bulharštině proto vážeme na pojem JM. Vycházíme přitom ze závěru v odborné literatuře,11 že slovní zásoba reflektuje nejmarkantněji politické, sociální a ekonomické změny v současných společnostech. Protože soubory mediálních textů lze třídit podle jejich různých charakteristik,12 je třeba předem také podotknout, že pro cíle, které si klademe, těžíme z textů psaných periodik. 2. Jazyková situace: spisovnost ahovorovost (mluvenost) vmediální komunikační situaci 2.1 Termín jazyková situace užíváme v souladu s A. Jedličkou. Podle A. Jedličky jazyková situace je „určována podmínkami sociálními a komunikativními, problematika lingvistická se zde stýká s problematikou sociologickou (sociolingvistickou) a v užším 5 Burton – Jirák 2001, s. 168. 6 Burton – Jirák 2001, s. 279. 7 Gladkova – Likomanova 2002, s. 109. 8 Burton a Jirák 2001, s. 140–143, podotýkají, že: „Mluvíme-li v souvislosti s medii o jejich ‚funkcích‘, zkoumáme, k čemu média mají doopravdy být, co skutečně dělají a jaký se zdá být účel jejich existence.“ Autoři dále vydělují tyto funkce médií: zábavní, informační, kulturní, sociální, politické. 9 K typům zpráv v žurnalistice viz např. Bartošek 2003, s. 117–123. 10 O inovačních procesech jako tertium comparationis viz zde II.3. 11 Podrobný přehled literatury věnované inovačním procesům v slovanských jazycích podáváme v kap. III. 12 Tak např. mezi texty v mediální komunikační sféře lze vydělit následující soubory textů/jazykových projevů: podle druhu činnosti (sdělování, informování, přesvědčování, hodnocení, zábava aj.); podle realizace prostřednictvím různých veřejných sdělovacích prostředků, např. novinami, časopisy, texty na internetu, rozhlasem, televizí; texty lze třídit podle toho, zda jsou mluvené, nebo psané; k textům v mediální komunikační sféře lze přistoupit také jako k souborům textů veřejné komunikace apod. 2. Jazyková situace: spisovnost ahovorovost (mluvenost) vmediální komunikační situaci 17 smyslu s problematikou teorie komunikace“.13 Jedličkovu charakteristiku doplňuje se zřetelem k současné situaci češtiny F. Daneš.14 Podotýká, že „velmi podstatným aspektem jazykové situace je její výrazně dynamická povaha“, která je spjatá s „intenzivnějšími kontakty mezi jednotlivci, jejich skupinami a mezi kulturami“. Dále přihlížíme i k teoretickému modelu v monografii H. Gladkovové a I. Likomanovové.15 Ztotožňujeme se s přístupem autorek k mediální komunikaci jako k „neuralgickému bodu současné jazykové situace“.16 2.1.1 Popis jazykové situace je již tradičně vázán na výzkum jazykové komunikace v dílčích útvarech národního jazyka jazykového (komunikativního) společenství, jazykového celku.17 V současných sociolingvistických výzkumech nacházíme i řadu dalších termínů, např. zájmové, profesní aj. skupiny jsou pojmenovávány mikroa makrosociální skupiny; jazykové útvary podle příslušnosti jejich členů jsou nazývány sociolekty apod. Různorodost užívaných termínů je podmíněna snahou badatelů najít co nejkomplexnější metodiku zkoumání jazykových situací. 2.2 Mezi termíny uplatňované v české lingvistice patří také termín komunikační situa ce.18 Autoři monografie Český jazyk na přelomu tisíciletí nazývají jednotlivé komunikační situace v dnešní češtině jazykem politiky, jazykem žurnalistiky, jazykem vědy atd. S termínem komunikační situace pracují při analýze stávající slovanské jazykové situace též H. Gladkova a I. Likomanova. Označují jím elementární komponenty komunikačního prostoru.19 S ohledem na cíl naší práce a na dosud uvedené skutečnosti interpretujeme mediální komunikační sféru jako ústřední komunikační situaci české a bulharské jazykové situace, ve které se normy jednotlivých útvarů a forem národního jazyka nejen vzájemně ovlivňují, ale také střetávají, místo, v němž souběžně pozorujeme interferenci a také variantnost jazykových prostředků. 2.3 Dynamický pohyb v české a bulharské jazykové situaci je sledován dlouhodobě. Charakteristiku české jazykové situace před r. 1989 nacházíme např. u O. Martincové. Autorka uvádí, že „Současné komunikační podmínky, zvl. zvýšený podíl mluvených projevů v dnešní komunikaci, rozšiřující se základna uživatelů spisovného jazyka a šíření informací prostředky hromadného sdělování vytvářejí specifické postavení běžně mluveného jazyka v současné české jazykové situaci“.20 Bulharská jazyková situace v tomto období je popsána velmi podobně.21 13 Jedlička 1978, s. 29. Je třeba také uvést, že Jedličkův model jazykové situace, ve které fungují jazykové útvary, mezi nimiž vznikají určité poměry, je vázán na koncepci funkčního rozvrstvení jazyka B. Havránka. 14 Daneš 1997, s. 12–13. 15 Viz Gladkova – Likomanova 2002. 16 Gladkova – Likomanova 2002, s. 106. 17 Viz Jedlička 1978, s. 35–37. 18 Vymezení termínu komunikační situace se soustavně věnuje V. Barnet (viz např. Barnet 1973, 1988), přičemž navazuje na práce B. Havránka o funkčním rozvrstvení jazyka (viz např. Havránek 1942). V. Barnet (1973, s. 27) podotýká, že: „Při posuzování jazykové situace v příslušném společenství je nutné přihlížet nejen ke strukturnímu rozvrstvení národního jazyka, nýbrž i k funkčnímu uspořádání jeho jazykové situace, které je dáno funkčním vztahem útvarového rozvrstvení národního jazyka ke komunikativním situacím a sociální situaci příslušných společenství.“ 19 Gladkova – Likomanova 2002, s. 41. 20 Martincová 1983, s. 25. 21 Viz např. syntetickou analýzu bulharské jazykové situace v monografii Български език 1997, s. 149–187, z edice Najnowsze dzieje języków słowiańskich (Dimitrova 1997). I. TeOreTIcká ameTOdOlOgIcká výchOdISka práce 18 2.3.1 Zásadní změna v postavení běžně mluveného jazyka v jazykové situaci češtiny a také bulharštiny přetrvává i dnes. Stále se prohlubuje variabilita22 obou národních jazyků, což vede k „postupnému stírání hranic mezi formami písemné a ústní komunikace“.23 Celkový pokles podílu užívání spisovných prostředků je zřejmý nejen v mluvených, ale také v psaných projevech veřejné povahy. Tento „pohyb“ ve vztahu spisovnosti a hovorovosti (mluvenosti)24 vyvolávají koexistující a navzájem se ovlivňující vnitřně jazykové a mimojazykové činitele. 2.3.2 Z hlediska konfrontačního se na synchronní dynamiku v obou jazykových situacích soustřeďuje J. Băčvarov. Podle něho „kvantitativní zastoupení (inovačních procesů a tendencí v češtině a v bulharštině, pozn. B. N.) je nestejné kvůli dvěma základním činitelům: (a) systémově strukturním a (b) extralingvistickým; extralingvistické jsou výsledkem různých jazykových kontaktů, zvlášť v minulosti, částečně i dnes, a v různé míře jsou spjaté s rozvojem, resp. s oslabením jazykového purizmu“.25 Při konfrontaci jazykových situací budeme tedy mj. mít na zřeteli, že: (a) oba slovanské jazyky se v historickém vývoji vyznačovaly odlišnými jazykovými kontakty; (b) tzv. globalizace světa dnes v nich vytváří podmínky pro nárůst „kontaktových funkcí angličtiny“.26 2.3.3 Co se týče česko-bulharských paralel v obou jazykových situacích před r. 1989 a v současnosti, s využitím modelu jazykové situace, který nacházíme u A. Jedličky,27 jsme zjistili následující shodné jevy: (1) politicko-sociální změny v obou společnostech a novou zájmovou orientaci členů jazykového (komunikačního) společenství; (2) šíření nových informačních technologií, resp. usnadnění procesu sdělování a dotváření informací a názorů při jazykové komunikaci; (3) rozšíření sfér užití hovorových a nespisovných jazykových prostředků; (4) zvýšení počtu uživatelů cizího jazyka (především angličtiny); (5) dominantní postavení mediální sféry v současné komunikační situaci. 3. Synchronní dynamika: variantnost akonkurence 3.1 Jak vyplývá z předcházejících výkladů, kromě JM a jazykové situace je třeba se soustředit i na problematiku synchronní dynamiky, zvláště na variantnost a konkurenci jazykových prostředků. Přitom již nebudeme vycházet z vlivu mimojazykových faktorů, nýbrž z konfrontačního pohledu na inovační procesy ve dvou jazykových systémech. 3.1.1 Podle A. Jedličky „problematika dynamiky (i synchronní) je spojována s procesy inovačními a její jádro se vidí ve vztahu prvků inovačních a tradičních. Je vykládána jako projev napětí mezi prvky nově vznikajícími a ustupujícími, přičemž se v souvislosti 22 Termín variabilita užíváme v souladu s B. Havránkem 1963, s. 61: „Je nutno vidět a uznat také jistou variabilitu skoro v každé struktuře jazykové a hierarchické seskupování ve větší jazykové celky, jakými jsou nejčastěji národní jazyky.“ 23 Gladkova – Likomanova 2002, s. 95. 24 V současnosti se také hovoří o pohybu jazykových prostředků na „ose jazykový standard – substandard“. Viz např. Bozděchová 1997, s. 273. 25 Băčvarov 1996, s. 34. Tuto citaci a všechny dále uvedené citace z cizojazyčných textů jsme přeložili pracovně, a to s ohledem na zachování plynulosti výkladu. 26 Martincová – Rangelova 1996, s. 197. 27 Jedlička 1978. 3. Synchronní dynamika: variantnost akonkurence 19 s propracováním obecných otázek dostává do popředí i vázanost na rozlišení prvků centrálních a periferních v jazykovém systému“.28 Z uvedené formulace lze usoudit, že za jeden z hlavních projevů synchronní dynamiky v jazycích se pokládá variantnost jazykových prostředků. Pro variantnost jazykových prostředků – jak v spisovné češtině, tak v spisovné bulharštině – přijímáme názor, že „existence variantních prostředků se spojuje s diferenciací/stratifikací národního jazyka: (a) na úrovni jazykových prostředků (…); (b) z hlediska rozdílů v stupni a charakteru variantnosti norem v jednotlivých útvarech a formách národního jazyka.“29 3.1.2 Synchronní dynamika je do velké míry ovlivňována také tendencí k internacionalizaci,30 která v stávajícím období vyvolává nejzásadnější změny paradigmatických vztahů v jazykových systémech. K. Gutschmidt31 vyděluje následující etapy působení tendence k internacionalizaci: „na začátku proces přejímání lexémů zasahuje do povrchových struktur spisovného jazyka (…). Dále se (tendence k internacionalizaci, pozn. B. N.) začíná projevovat na okraji slovotvorného systému a v poslední etapě prováděním funkčních operací32 lexikální koncepty pronikají i do hloubkových jazykových procesů.“ 3.1.2.1 Proces popsaný K. Gutschmidtem lze jak v češtině, tak v bulharštině vystopovat např. u aktivizace tvoření substantiv skládáním. Na začátku se do obou jazyků dostávají anglicizmy jako č. superhit, supercomputer, supershow; b. уеббраузър, уебсайт, уебсърфинг. Vlivem nárůstu počtu a užití cizích prvků se však aktivují i mechanizmy udržování tzv. dynamické stability a samoregulace33 českého a bulharského jazykového systému. Postupně se tedy k anglicizmům začínají přitvářet hybridní jednotky utvořené v přejímajícím jazyce: č. superpocit, superpočítač, supervlak; b. уебброяч, уебобучение, уебтърсачка aj. V JM domácí a internacionální prvky často vystupují také jako synonymní prostředky při tvoření neologizmů podle aktivizovaných slovotvorných postupů a modelů, např. č. subžánr – podžánr; b. антикорупционен – противокорупционен apod. Variantnost jazykových prostředků proto dále mj. spojujeme s hojným přejímáním internacionalizmů a/nebo anglicizmů34 (poslední dobou zejména z angličtiny americké) do obou současných spisovných jazyků. 3.2 Mezi jazykovými prostředky domácího a cizího původu, slovy nově utvořenými a dříve existujícími, synonymními nebo izolexémními jednotkami, jednoa víceslovnými útvary může též vzniknout konkurence. O. Martincová podotýká, že „jemná analýza neologizmů dovolí zjišťovat, za jakých okolností se pouhá paralelnost koexistujících 28 Jedlička, 1987, s. 58. 29 Martincová, 1998, s. 143. 30 S ohledem na angloamerický původ velké části internacionalizmů je tendence k internacionalizaci označována také jako tendence k angloamerikanizaci. 31 Gutschmidt 1999, s. 9. 32 Funkční operace K. Gutschmidt 1998, s. 14–15, užívá ve smyslu teorie německého slavisty V. Lehmanna. 33 Princip pružné (elastické) stability jazyka formuluje V. Mathesius v příspěvku O požadavku stability ve spisovném jazyce z r. 1932. Teorie tzv. dynamické stability jazyka je dále rozvíjena v řadě prací. V monografii Vývojové tendence současné spisovné češtiny a kultura jazyka z ní vychází F. Cuřín a J. Novotný a nerovnoměrnost vývoje jednotlivých jazykových plánů charakterizují jako „jednu ze specifických zákonitostí vývoje spisovného jazyka sloužících k udržování jeho relativní stability“. Se zřetelem k sepětí vývoje spisovného jazyka s jazykem běžně mluveným F. Cuřín a J. Novotný 1981, s. 12–13, vydělují kromě tendence k demokratizaci také tendenci unifikační (zjednodušující, simplifikační), která se podle nich – za účinné podpory kodifikace – uplatňuje v jimi sledovaném období nebývale široce a výrazně. 34 K vymezení termínu anglicizmus viz Bozděchová 1997, s. 272. I. TeOreTIcká ameTOdOlOgIcká výchOdISka práce 20 slovotvorných prostředků mění ve vztah konkurenční“.35 Ve shodě s A. Jedličkou autorka dále charakterizuje konkurenci z hlediska synchronní dynamiky jako „napětí mezi koexistujícími synonymními, dubletními, variantními prostředky, označujícími v podstatě týž obsah, přičemž toto napětí může vyústit v jejich významovou a/nebo stylistickou diferenciaci“.36 3.3 Variantnost a konkurence se tedy v jazyce neprojevují vždy souběžně. Konkurenční vztahy mezi variantními slovotvornými prostředky záleží též na stupni produktivity jednotlivých slovotvorných způsobů a postupů jimi tvořených koexistujících synonymních a/nebo variantních neologizmů.37 Konkurenční situace mezi neologizmy paralelně utvořenými a užívanými v dílčích jazykových útvarech často vznikají i jako výsledek jejich společného užívání v JM. Ke konkurenční situaci v obou jazycích proto přistupujeme se zřetelem k slovotvorným korelacím, do kterých vstupují koexistující domácí a nově utvořené/přejaté jazykové prostředky, a bude nás mj. zajímat, za jakých podmínek se konkurence mezi jazykovými prostředky v českém a bulharském JM stává jevem dynamickým v lexikální a slovotvorné úrovni českého a bulharského jazykového systému. 35 Martincová 1997a, s. 163. 36 Jedlička 1962 a 1974, podle O. Martincové 1997a, s. 161, a 1997b, s. 23. 37 Podle toho, „jak nová slova vznikají a do jakých různých slovotvorných vztahů a souvislostí vstupují“, O. Martincová vyčleňuje konkurenční situace; vychází přitom z „novotvoření v oblasti prefixace a kompozice, tzn. z těch způsobů tvoření, které se v nejnovějším lexikálním materiálu projevují velmi dynamicky jak po stránce kvantitativní, tak kvalitativní“ (Martincová 1997a, s. 162). 21 II. pracovní postupy 1. Časový rámec výzkumu tvoří úsek od počátku 90. let do současnosti. Tuto hranici jsme stanovili s ohledem na ústřední postavení JM v české a bulharské jazykové situaci v uvedeném období. Brali jsme v úvahu i skutečnost, že „v rozmezí 20–30 let můžeme mluvit o současné spisovné češtině přibližně jednoho generačního období“ .1 2. Česká a bulharská materiálová základna obsahuje jednak soubory neologizmů získané vlastní excerpcí z psaných mediálních textů a jednak materiál, který pochází z následujících zdrojů: 2.1 Při shromažďování českého neologického materiálu jsme vycházeli také ze slovníků Nová slova v češtině. Slovník neologizmů, 1998 (dále SN 1) a Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2, 2004 (dále SN 2). Dále jsme využili: databázi excerpčního materiálu NEOMAT oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., referenční korpusy SYN2006PUB a SYN2009PUB Ústavu Českého národního korpusu FF UK; elektronický archiv mediálních textů společnosti Newton Media, a. s. 2.2 Těžištěm bulharského neologického materiálu se staly též slovníky neologizmů Речник на новите думи и значения в българския език, 2001 (dále РНДЗБЕ) a Речник на новите думи в българския език, 2010 (dále РНДБЕ). Bulharský materiál jsme rozšířili i o výskyty z: Български национален корпус Ústavu bulharského jazyka prof. L. Andrejčina BAV; z Български национален референтен корпус – BulTreeBank Ústavu informačních a komunikačních technologií BAV a Sofijské univerzity sv. Klimenta Ochridského.2 3. Za vhodné tertium comparationis práce pokládáme inovační proces (procesy). Inovační procesy chápeme jako projevy, ale také jako výsledky vývojových tendencí (systémově strukturních, pragmatických aj.), které se zřetelem k současnému stavu v obou spisovných jazycích lze hodnotit jako nové. Termín jazyková tendence přitom užíváme ve smyslu teorie K. Gutschmidta.3 1 Jedlička 1978, s. 27. Platí to také pro bulharštinu. 2 Lexikografický materiál zkoumáme se zřetelem ke skutečnosti, že nová slova zahrnutá do SN 1 a SN 2 a do РНДЗБЕ, РНДБЕ pocházejí zejména z mediální komunikační sféry. Viz např. úvody slovníků a také k nim přiložené soupisy pramenů a zdrojů jazykového materiálu. 3 Ve své teorii se K. Gutschmidt zaměřuje na zpracování modelu celkového popisu daného jazyka pomocí tzv. typologických konstrukcí a se zřetelem k součinnosti a koexistenci strukturních úrovní v jazykovém systému. Termín tendence je podle K. Gutschmidta (1998, s. 17) spjat se synchronním přístupem k jazyku, II. pracOvNí pOSTupy 22 3.1 Vztah inovačních procesů a tendencí zároveň pojímáme jako poměr ambivalentní. Na jedné straně tedy akceptujeme Gutschmidtův názor,4 že inovační procesy jsou rázu specifičtějšího v porovnání s tendencemi, které se vyznačují rázem komplexnějším (viz obr. 1): Na druhé straně jednotlivé inovační procesy nejen usouvztažňujeme s intelektualizací a demokratizací, internacionalizací a nacionalizací, terminologizací a determinologizací ve spisovných jazycích, ale také je vidíme jako s nimi součinné (viz obr. 2).5 rozumí se jím „směr jazykových procesů nebo změn probíhajících formou ustálení inovací, resp. ústupem jazykových jednotek, konstrukcí, norem (…)“ v určitém časovém úseku (Gutschmidt 2003, s. 339–356). 4 Podle K. Gutschmidta (1998, s. 17) v závislosti na uplatňovaném kritériu tentýž jazykový proces může být usouvztažněn současně s tendencemi, které působí v rámci jazykového systému a v jeho úrovních, s tendencemi, které vyvolávají změny typologických charakteristik jazyka, i s tendencemi, které mění systémové a pragmatické normy spisovného jazyka. 5 Tak například se synchronní dynamikou v spisovných jazycích jsou tradičně spojovány procesy projevující se v rámci tendence k intelektualizaci (a také k terminologizaci) (viz např. Jedlička 1978, Nicolova 1980 aj.). Mezi základní z nich patří tvoření abstraktních nebo konkrétních názvů. Lze však také říci, že projevy tendence k intelektualizaci podporuje proces přejímání internacionálních slovotvorných prostředků a modelů, který v oblasti tvoření terminologických názvů a názvů abstraktních vyvolává ustálení koexistujících slovotvorných typů s domácími nebo přejatými formanty. Tendence Inovační proces Obr. 1 Obr. 2 Tendence Inovační proces 23 II. pracOvNí pOSTupy 3.2 Tento dvojí přístup k zvolenému tertiu comparationis je pro konfrontační výzkum lexikální a slovotvorné dynamiky v obou zvláštních slovanských jazycích velmi vhodný. Na jeho základě bude možné zjistit, které typy inovačních procesů se vztahují – resp. které se nevztahují – k „univerzálnějším“ projevům stejných inovačních tendencí ve dvou typologicky odlišných a územně vzdálených jazykových systémech. Rozdíly mezi oběma jazyky lze mj. očekávat i v intenzitě působení jednotlivých inovačních procesů. 4. Konkrétní projevy a prostředky lexikální (slovotvorné) dynamiky sledujeme metodou synchronního konfrontačního popisu. Soubory/skupiny neologických jednotek6 pocházejících z JM a pro něj příznačných zkoumáme funkčně strukturní analýzou. Na základě toho stanovíme typy inovačních procesů v úrovni slovní zásoby a slovotvorby, i relace, do kterých tyto inovační procesy vstupují s jednotlivými jazykovými tendencemi.7 5. Konfrontaci češtiny s bulharštinou provádíme se zřetelem k oběma základním aspektům synchronní slovotvorby: „procesuálnímu, zaměřenému na tvoření nových slov a reprodukci slovotvorných formací, a funkčně strukturnímu, zaměřenému na strukturu slovotvorných útvarů, utvářenost slov a její důsledky pro jejich fungování v jazykovém systému a řeči“.8 Typologii inovačních procesů v slovotvorbě tedy chápeme jako výsledek dialektického vztahu mezi tvořením nových slov a fungováním slovotvorných struktur v lexikálním (slovotvorném) sytému, resp. v jazyce užívaném v českých a bulharských mediálních textech. 5.1 Zaměřujeme se rovněž na typologické rozdíly češtiny a bulharštiny, které se promítají do jejich slovotvorných systémů. Zajímá nás jmenovitě aktivita uplatnění derivace a kompozice při tvoření nových slov u jednotlivých slovních druhů v obou jazycích. Pro její ústřední postavení v současné slovanské slovotvorbě zdůrazňujeme i nárůst jmenné prefixace.9 6. S ohledem na výrazné působení společenských komunikačních faktorů v obou jazykových situacích využíváme také přístup sociolingvistický. Přitom vycházíme z typologie založené na teorii o aktualizaci a automatizaci jazykových prostředků,10 již navrhla O. Martincová. Rozlišujeme dva centrální typy inovačních procesů: „Jeden typ zahrnuje ty procesy přejímání a tvoření slov, které jsou stimulovány společenskými pojmenovacími potřebami v jednotlivých stylových oblastech (…). Do druhého patří procesy, které jsou podmíněny komunikační situací (…).“ Možnost, aby se jednotlivé typy neologic6 Jako soubory nebo skupiny neologických jednotek označujeme typy nových lexikálních (slovotvorných) prostředků, které se vyznačují shodnými vznikovými, strukturními a/nebo komunikačně-stylovými rysy. 7 Např. v úrovni lexikální může daný inovační proces způsobit konkurenci mezi dříve existujícími a nově utvořenými izolexémními jednotkami a v oblasti slovotvorby může tentýž inovační proces vyvolat nárůst produktivity slovotvorného formantu u některého ze slovotvorných typů. 8 Podle MČ 1, s. 194. 9 Přitom bereme na zřetel názor I. Ohnheiserové (2003, s. 330), že „jednotlivé slovanské jazyky jsou obohacovány ne tak novými způsoby kompozice, ale především hromadným uplatněním těch již existujících způsobů, které lépe než ostatní odpovídají integraci přejímek“. 10 Viz Martincová 1990, s. 54–62, a také Havránek 1932, s. 32–84. Jako příklad automatizace a aktualizace v jazyce B. Havránek uvádí běžnou konverzaci: „všechny konvenční prostředky konversační jsou ovšem automatisacemi, ale k oživení konversace a k překvapení (udivení) se užívá aktualisací, totiž jazykových prostředků neobvyklých v běžné řeči anebo v neobvyklém významu a spojení (o obsah mi ovšem nejde), a bývají to pak podle módy prostředky básnického jazyka anebo prostředky argotické a jiné, třebas i dokonce prostředky jazyka vědeckého (kurzíva, B. N.).“ II. pracOvNí pOSTupy 24 kých pojmenování ustálily v obou spisovných jazycích, tudíž spojujeme jednak s jejich komunikační a stylovou platností a jednak s mírou jejich rozšířenosti v JM, tj. v ústřední komunikační sféře češtiny a bulharštiny. 7. Z uvedených teoretických a metodologických pozic se soustřeďujeme jmenovitě na tyto procesy: 7.1 Procesy součinné s tendencí k internacionalizaci, popř. s tzv. tendencí k opakované internacionalizaci.11 K nim patří například: (a) aktivní přejímání anglicizmů a zvýšené užití internacionálních slovotvorných typů/prostředků; (b) adaptování/vznik sérií neologizmů12 s identickou antepoziční nebo postpoziční částí, srov. č. europrostor, eurodaň, eurožargon;13 b. евровот, евроезик, еврокоридор; a také č. netholik, stresholik; b. уъркохолик,14 шокохолик; (c) postupné formování slovotvorných modelů s prvním/druhým přejatým komponentem. 7.2 Procesy poukazující – naopak – k působení tzv. vyrovnávací tendence, mezi něž lze zařadit např.: (a) nárůst produktivity domácích/zdomácnělých modelů, resp. domácích/ zdomácnělých slovotvorných prostředků, srov. např. řady neologizmů s druhým komponentem: č. -mil: brunetomil, čajomil; b. -любител: астролюбител, метеолюбител, еколюбител; (b) změnu paradigmatických vztahů v novém lexiku, tedy projevy synonymie a antonymie v neologickém repertoáru; (c) variantnost a eventuální konkurenci mezi novými a dříve existujícími jazykovými prostředky;15 (d) proces neosémantizace, neboli sémantického tvoření nových slov, při němž se již existující lexikální (slovotvorné) prostředky realizují v novém významu. 7.3 Procesy spjaté se systémově strukturními vztahy v lexikální rovině, k nimž náležejí: (a) vznik/ustálení nových a aktivizace již existujících slovotvorných modelů; (b) osamostatňování tzv. nevyhraněných morfémů,16 někdy i jejich lexikalizace;17 (c) kombinování přejatých slovotvorných elementů s domácími prvky, tj. proces hybridizace, srov. např. č.: biořetězec a b. суперсила apod. V této oblasti se mj. nejvýrazněji projevuje „jistá korespondence“ mezi „typy jevů manifestujících tendenci k internacionalizaci a typy jevů, které je možno zahrnout pod vyrovnávací tendence (a jako její projevy je hodnotit)“.18 7.4 Inovační procesy spjaté s aktuálními komunikačními potřebami v mediální komunikační sféře. Sem spadají např.: (a) kolokvializace19 (a k ní se vztahující expresivizace 11 K termínu opakovaná internacionalizace viz K. Buzzássyová (1991, s. 89–104). Pro označení opakovaného přejímání internacionálních prvků, především prostřednictvím angličtiny, se užívají také termíny několikanásobná přejímka, sukcesivní přejímka aj. (Ligara 1987; Orgoňová 1998), podle S/N, s. 51–52. 12 K tzv. sériovému tvoření neologizmů (серийно образуване на неологизми) viz Martincová – Vačkova 1991; Martincová 2000 aj. 13 Zdroj příkladů: Databáze excerpčního materiálu Neomat ÚJČ AV ČR, v. v. i. 14 Srov. s работохолик, трудохолик. 15 Viz blíže I. 3. práce. 16 K problematice přechodných (nevyhraněných) morfémů viz např. Martincová – Savický 1987; Kochová 2005a a také zde kapitolu V. 17 Lexikalizaci chápeme jako proces vydělení a nabývání slovní samostatnosti nevyhraněného morfému (zejména cizího původu), což obvykle bývá důsledkem působení vnitřně jazykových a mimojazykových faktorů, jako jsou např. vliv analogie s analytickými složenými útvary z angličtiny; tvoření celých řad neologizmů se stejným antepozičním/postpozičním komponentem apod. Prohloubení tohoto procesu pozorujeme např. u jednotek: č. eko, foto a b. арт, фест aj., které se v JM začaly užívat samostatně ve funkci podstatných a/nebo přídavných jmen. 18 Martincová 2003b, s. 22. 19 K. Gutschmidt 1998, s. 23, zahrnuje tendenci k demokratizaci a tendenci ke kolokvializaci do jevů patřících k integrační tendenci ve spisovném jazyce a podotýká, že obě tendence nelze usouvztažňovat. Avšak 25 II. pracOvNí pOSTupy a determinologizace20), resp. konstituování nových modelů tvoření expresivních pojmenování a stylová neutralizace původně terminologických pojmenování, popř. způsobů jejich tvoření; (b) zvýšené užití prostředků syntaktické kondenzace, neboli tvoření složených, univerbizovaných, zkratkových aj. pojmenování, konkurence mezi jednoa víceslovnými pojmenováními apod.; tyto procesy jsou pokládány i za projevy tendence k jazykové ekonomii.21 8. S aktuálními komunikačními potřebami v JM dále spojujeme postupné přibývání společných rysů mezi situacemi v běžné a v mediální komunikaci. Tak například český a bulharský neologický materiál z JM svědčí o markantních projevech procesu expresivizace v jazyce psaném, zejména pak v jazyce tištěných médií. Projevem dynamiky v JM se někdy stává uplatnění příznakových (expresivních, okazionálních) neologizmů jako č. hurápokrok, penězovod; b. кримиконтингент, путинизация. V úloze aktualizačních prostředků v JM vystupuje i celá řada neologizmů terminologických a nových abstrakt, např. č. selfmonitoring, teplotisk; b. стъклопакет, тъчскрийн apod. 8.1 Časté užívání nových příznakových a odborných pojmenování jako aktualizačních prostředků v mediální komunikační oblasti může za určitých podmínek způsobit i jejich přechod k souborům prostředků automatizačních. Procesy determinologizace a deexpresivizace se tak stávají dalším dynamizujícím faktorem sbližujícím mediální komunikační situaci s tzv. nekonvenčními komunikačními situacemi. Budeme se proto věnovat i procesu stylového přehodnocování lexikálních (slovotvorných) prostředků v českém a bulharském JM, který by mohl ovlivnit: (a) normy kultivovaného jazykového chování; (b) spisovný úzus a s ním spjatou funkční diferenciaci jazykových prostředků. 8.2 Skupiny expresivních pojmenování, speciálních (terminologických) názvů a také abstraktních slov, jež v JM vyhovují jeho specifickým potřebám a která se (jako aktualizační prostředky) do něho dostávají z obou „protipólů“ jazykové situace, proto analyzujeme v kontextu protichůdnosti pragmaticko-stylistických tendencí (tendence k demokratizaci22) a intelektualizační23 a/nebo terminologizační tendence. 9. Z konfrontačního pohledu se také soustředíme na hypotézu, že největší schopnost ustálit se v obou spisovných jazycích mají jazykové prostředky, které byly utvořeny podle shodných mezinárodních pojmenovacích modelů. Tato skutečnost úzce souvisí i se současným rozvojem slovanských jazyků v kontextu „globálních“ vyjadřovacích potřeb. Předpokládáme tedy, že se: (a) na základě existence a fungování obdobných internacionálních (řecko-latinských a evropských) modelů v obou spisovných jazycích; (b) pod vlivem internacionalizace a tzv. opakované internacionalizace v českém a bulharském JM začínají formovat a také aktivně reprodukovat obdobné neologické pojmenovací modely. 10. Dosud určené základní typy inovačních procesů – procesy spjaté se systémově strukturními faktory a procesy související s komunikačními činiteli – se v obou jazykových s ohledem na skutečnost, že se v současných odborných pracích stále častěji uvažuje o kolokvializaci dílčích komunikačních situací (jazyka médií, jazyka reklamy apod.; viz např. Hoffmannová 2008), v naší práci kolokvializaci pojímáme jako proces zvýšení podílu nespisovných lexikálních (slovotvorných) prostředků v JM, který posiluje projevy komplexnější tendence k demokratizaci v spisovné češtině a bulharštině. 20 Problematice projevů determinologizace v bulharštině je věnován příspěvek K. Bosilkova 1980. 21 K projevům tendence k jazykové ekonomii v slovanských jazycích viz např. S/N, s. 283–315. 22 Ve smyslu demokratizace spisovného jazyka u B. Havránka 1963, s. 145n. 23 Projevy intelektualizačních tendencí v bulharštině se zabývá např. R. Nicolovová 1980, s. 79–87. K demokratizaci a intelektualizaci v jazyce médií viz také Stančeva 1996. III. STav BádáNí vOBlaSTI lexIkálNí aSlOvOTvOrNé dyNamIky SlOvaNSkých Jazyků 32 3.3.2 Na podstatné charakteristiky mluvy mládeže upozorňuje monografie od C. Karastojčevové.30 Jako zdroj inovací v bulharštině je prezentován v pracích G. Armjanova31 slang. Ve výzkumu jazyka mladé generace a obecněji – v zkoumání nových komunikačních útvarů ustalujících se v kontextu rozvoje nových informačních technologií – dnes pokračuje L. Kirovová.32 3.4 Aktuální stav řešení problematiky spisovné normy a kodifikace bulharského jazyka, s důrazem na otázku „destabilizace“ spisovné normy, představuje sborník Закони на/за езика (2004).33 V něm jsou soudobé puristické nálady34 vysvětleny z pohledu nového postavení bulharštiny mezi ostatními jazyky Evropské unie. Příspěvky spojuje triáda témat „současná bulharská společnost – současný bulharský jazyk – zákon o bulharském jazyce“. 3.5 Souhrnné uchopení úlohy médií v souladu s moderními angloamerickými masmediálními teoriemi podnítilo řadu bulharských děl z posledních patnácti let.35 Na škále od lingvisticky až po sociálně kulturologicky orientované analýzy se nacházejí například následující výzkumy. Blíže jazykovědnému pojetí problematiky je monografie K. Stojanova Обществените промени (1989–1996) и вестникарският език (1997), v níž autor využívá moderní lingvostatistické a sociolingvistické metody. Funkčně komunikační, sociálně funkční a statistická analýza staví monografii P. Stančevové (1996) na rozhraní sociolingvistického a masmediálního výzkumu. Z lingvistické pozice zkoumá jazyk tisku i A. Zambovová (2000). Shrnutí: Bulharská synchronní lingvistika je orientována především na řešení obecnějších neologických, sociálně kulturologických a sémiotických otázek. Mezi její hlavní úkoly patří také soustavný lexikografický popis nového lexikálního materiálu.36 Při analýze podmínek vzniku a fungování nových jazykových prostředků se většinou vychází ze systémově strukturního pojetí jazyka, přičemž se uplatňuje sociolingvistický přístup. Důraz je kladen na inovační procesy v mediální komunikační sféře. 30 Viz Karastojčeva 1988. 31 Viz Armjanov 1989, 1995. 32 Viz Kirova 2007, 2010. 33 Je příznačný také fakt, že v Bulharsku po roce 2000 byly vydány čtyři pravopisné slovníky (z nich jenom akademické mají kodifikační platnost danou zákonem z r. 1950). 34 Srov. s názorem J. Băčvarova, který z hlediska konfrontačního podotýká, že: „Po prudké puristické vlně v 19. století, která se umírňuje mezi dvěma světovými válkami, je dnes patrná vyšší propustnost (termín I. Lekova) češtiny vůči přejímkám z cizích jazyků. Naproti tomu se v bulharštině cyklicky projevuje proces s periodicky se aktualizujícími kampaněmi ze strany hromadných sdělovacích prostředků; v nich se znovu a znovu aktualizuje volání po ochraně čistoty bulharského jazyka.“ (Băčvarov 1996, s. 34). 35 Viz např. Znepolsky 1997; Vasilev 2003; sborníky Медии и преход (2000); Медии и митове (2000) aj. Zajímává je také edice Четвърта власт vzniklá na podnět vydavatelů dvou největších a nejkritizovanějších bulharských deníků 24 часа a Труд. V jejím rámci byly sestaveny sborníky 24 часа – Вестникът а Труд – Лидерът reprezentující koncepce redaktorů obou periodik a také názory žurnalistů z jiných (konkurenčních) médií a mediálních analyzátorů. 36 Viz také zde 6.2. 4. práce česko-bulharské abulharsko-české 33 4. Práce česko-bulharské abulharsko-české37 4.1 Významnou roli pro rozvoj konfrontačního výzkumu sehrály práce B. Havránka, K. Horálka, pro výzkum typologický – V. Skaličky.38 Cenným vkladem jak pro obecně slavistické, tak pro bulharsko-české lingvistické bádání jsou publikace S. Ivančeva.39 S. Ivančev byl mj. iniciátorem přípravy a vydání dvoudílného Česko-bulharského slovníku, který však vyšel teprve r. 2002. Slovník je úspěšným pokusem o celkové porovnání lexikálních systémů češtiny a bulharštiny. Je v něm brán zřetel i na neologizmy v češtině a jejich bulharské překladové ekvivalenty. Přínos pro ujasnění dílčích aspektů kontrastivního studia češtiny a bulharštiny mají příspěvky H. Gladkové 1997, 2000a, 2000b; O. Martincové a K. Vačkovové 1992; A. Rangelové 1998, 1999; H. Sixtové 2003; L. Uhlířové 1993a, 1993b, 1997; V. Vačkova 1997 a dalších. 4.2 Zvýšený zájem o konfrontační česko-bulharskou analýzu vyvolal dynamický pohyb zejména v oblasti lexika a slovotvorby. Již od konce 80. let se proto zintenzivňuje spolupráce mezi oddělením současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a oddělením bulharské lexikologie a lexikografie Ústavu bulharského jazyka BAV. Za uplynulá léta byla v jejím rámci dokončena řada projektů, jako např. Konfrontační studium inovačních procesů v slovanských jazycích (1994–1999); Tendence k internacionalizaci a k zachování identičnosti národního jazyka (2002–2004) aj.40 Výsledky nejen již jmenovaných, ale také všech ostatních meziakademických výzkumů byly zveřejněny v sbornících příspěvků a studií, mezi kterými jsou: Dynamika a inovace v češtině a bulharštině (90. léta 20 století) (2003), Съвременни методи и подходи в лексикографската практика (2011) atd. 4.2.1 V současnosti obě strany usilují o propojení zásad teoretického a lexikografického přístupu k neologizmům s využitím nejnovějšího českého a bulharského lexikálního materiálu. Na toto téma je projekt pojmenovaný Неологизмите в български и чешки език – теоретични и лексикографски аспекти (2011–2013). 4.3 Dlouhodobým středem pozornosti se dále stala oblast jazykové kultury, v níž úzce spolupracují lingvisté z oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a z oddělení současného bulharského jazyka Ústavu bulharského jazyka BAV. Úspěšně byl dokončen např. projekt Čeština a bulharština v kontextu informační společnosti (2005–2007). 4.4 Širokou škálu otázek týkajících se konfrontace české a bulharské lexikologie, lexikografie, gramatiky, syntaxe včetně problematiky teorie současného překladu probírá ve svých statích i J. Băčvarov (1996). 4.4.1 J. Băčvarov je také autorem koncepce slovníku Кратък чешко-български речник на некнижовната лексика // Malý česko-bulharský slovník nespisovné slovní zásoby (2011). Teoretická a metodologická východiska toho prvního konfrontačního popisu 37 S ohledem na dlouholetou tradici česko-bulharské a bulharsko-české lingvistické spolupráce se v této části naší práce soustřeďujeme na nověji realizované výzkumy a projekty. Viz také Výběrová bibliografie bulharsko-českých a česko-bulharských porovnávacích lingvistických výzkumů v monografii J. Băčvarova (1996). 38 Viz např. Havránek 1963; Horálek 1960, 1962; Skalička 1948–1949, 1951 aj. 39 Viz např. Ivančev 1978, 1988 a také úvod česko-bulharského slovníku (2002, s. 8). 40 Podrobný přehled mezinárodní spolupráce obou oddělení je dostupný na internetových stránkách českého ústavu: http://www.ujc.cas.cz/ a ústavu bulharského: http://www.ibl.bas.bg/. III. STav BádáNí vOBlaSTI lexIkálNí aSlOvOTvOrNé dyNamIky SlOvaNSkých Jazyků 34 nespisovné slovní zásoby dvou slovanských jazyků jsou vyložena v rozsáhlé úvodní studii. V slovníku je zahrnuto více než 4100 hesel, která jsou zpracována tak, že ukazují na mezijazykové rozdíly podmiňující odlišné interpretace problematiky nespisovnosti v současné české a současné bulharské lingvistice.41 4.5 Na koncipování teorie současného standardního bulharského jazyka je zaměřená kniha Языковая ситуация : Истоки и перспективы (болгаро-чешские параллели) (2002) H. Gladkové a I. Likomanovové. V ní je na pozadí teorie českého spisovného jazyka podán podrobný popis současné bulharské jazykové situace, přičemž jsou využity údaje z rozsáhlého sociologického výzkumu. Paralely mezi bulharskou a českou jazykovou situací, jednak v plánu diachronním a jednak v plánu synchronním, značně přispívají k zpracování funkčního modelu komunikačního prostoru.42 4.6 Monografie C. Avramovové Словообразувателни тенденции при съществителните имена в българския и чешкия език в края на ХХ век (2003) je jedno z nejsoustavnějších děl neologické konfrontační slovotvorby posledního desetiletí. Autorka uplatňuje Dokulilův onomaziologický přístup ke klasifikaci jazykového materiálu a určuje typy slovotvorných tendencí v oblasti tvoření českých a bulharských podstatných jmen. Shrnutí: Současné konfrontační česko-bulharské a bulharsko-české výzkumy se soustřeďují zejména na problematiku inovačních procesů v oblasti lexika a slovotvorby. Tato tendence odpovídá silnému dynamickému pohybu v obou jazykových rovinách. 5. Současné slavistické práce oproblematice neologizmů,43 inovačních procesů ajazykové situaci 5.1 Již před počátkem sledovaného období byly uspořádány dvě mezinárodní konference, při nichž byly načrtnuty stěžejní směry moderního konfrontačního výzkumu slovanských jazyků. Závěry z těchto vědeckých fór byly otištěny ve třech na sebe navazujících sbornících. Podle stejnojmenné konference konané v Rusku v r. 1984 byl nazván sborník o slovanské slovotvorbě Сопоставительное изучение словообразования славянских языков (1987). Referáty přednesené na druhé konferenci uskutečněné v Polsku v r. 1988 byly rozděleny do dvou dílů: Problemy teoretyczno-metodologiczne badań konfrontatywnych języków słowianśkich (1991), který obsahuje příspěvky na témata obecně teoretická a syntaktická, a Теоретические и методологические проблемы сопоставительного изучения славянских языков (1994), který prezentuje výsledky v oblasti konfrontačního zkoumání ostatních úrovní jazykového systému.44 5.2 Do kontextu výše uvedených projektů lze pojmout i několik vydání Jazykovědného ústavu Ľ. Štúra SAV. Uveďme například sborník Metódy výskumu a opisu lexiky slovanských jazykov (1990). Příspěvky v něm zachycují stav řešení problematiky 41 Blíže k přínosu tohoto slovníku viz např. Uhlířová 2012. 42 K této monografii viz také I.2. 43 Podrobněji o neologické a neografické literatuře podle národních lingvistik od konce 60. let viz Neologie a neografie. Výběr z národních bibliografií s Dodatkem (1999). 44 Viz předmluvy všech tří citovaných sborníků. 5. Současné slavistické práce oproblematice neologizmů, inovačních procesů ajazykové situaci 35 v přelomovém roce 1989 a zároveň vytyčují význam počítačového zpracování nové slovní zásoby. Teoretické a metodologické principy synchronního bádání s ohledem na pojetí jazyka jako komunikačně-sociálního systému jsou dále navrženy v sborníku ze stejného roku – Dynamické tendencie v jazykovej komunikácii. 5.2.1 Metodologickým vkladem ke studiu jazykové dynamiky v slovní zásobě představuje také monografie Dynamika slovnej zásoby súčasnej slovenčiny (1989) kolektivu autorů pod vedením J. Horeckého, K. Buzzássyové a J. Bosáka (dále DSZ). 5.3 Významný a dosud nejrozsáhlejší vklad pro zpracování teoretické a metodologické koncepce polylingválního konfrontačního studiu je tzv. opolský výzkumný program Współczesne przemiany języków słowiańskich.45 Jeho iniciátorem a vědeckým redaktorem je polský slavista S. Gajda. Za počáteční fázi tohoto synteticky pojatého projektu je považována příprava čtrnáctidílné ediční řady Najnowsze dzieje języków słowiańskich, jejíž jednotlivé části tvoří celkový přehled o vývoji slovanských jazyků po druhé světové válce.46 Další etapa programu začala r. 1998 a byla nazvána Komparacja systemów i funkcjonowania współczesnych języków słowiańskich. Prvním jejím výsledkem byla kolektivní monografie Słowotwórstwo/Nominacja (2003).47 5.4 Výsledkem mezinárodní spolupráce založené na smlouvě mezi českou, polskou a ruskou akademií věd je sborník Konfrontační studium inovačních procesů ve slovanských jazycích (1999). K novým jevům v slovní zásobě (odborné i neodborné) a v rovině slovotvorné jednotlivých slovanských jazyků se v něm přistupuje z hlediska typologie vývojových tendencí. 5.5 Novější poznatky v oblasti zkoumání inovačních procesů a tendencí získané v rámci mezinárodního projektu, kterého se účastnili vědci z Ústavu slavistiky PAV, Ústavu slavistiky RAV, ÚJČ AV ČR, v. v. i., a Jazykovědného ústavu Ľ. Štúra, byly zveřejněny v sborníku Procesy innowacyjne w językach słowiańskich (2003). 5.6 S dominantním postavením tendence k internacionalizaci mezi ostatními inovačními tendencemi souviselo organizování dvou mezinárodních konferencí nazvaných Internacionalizácia v súčasných slovanských jazykoch : za a proti (1999) a Internacionalizmy v nové slovní zásobě (2003). Příspěvky v stejnojmenných sbornících spojuje pojetí internacionalizace jako procesu, který v kontextu aktuálního sociálního dění a globalizace přispívá k obohacování slovní zásoby. 5.7 Ruská, česká a bulharská jazyková situace, jakožto situace, které reprezentují jednotlivé skupiny slovanských jazyků, jsou podrobeny podrobné analýze v monografii G. P. Neščimenkové – Языковая ситуация в славянских странах (2003). Autorka vychází z funkční diferenciace etnického jazyka a na základě tohoto pojetí navrhuje moderní komunikační model jeho struktury. 5.7.1 Sociolingvistický výzkum dynamiky slovanských jazyků obohacují i sborníky řady Sociolinguistica Slovaca, které vycházejí od roku 1995 pod redakcí S. Ondrejoviče.48 45 Viz např. sborníky Języki słowiańskie wobec współczesnych przemian w Europie (1993); Języki słowiańskie 1945–1995: gramatyka – leksyka – odmiany (1995) aj. 46 Viz např. monografie z této edice Český jazyk (1998) a Български език (1997). Je třeba však upozornit, že se obě vydání podstatně liší v metodologickém přístupu k materiálu. Viz např. část o slovotvorbě v dílu Български език, která se nevyskytuje v dílu Český jazyk. 47 Nověji realizované publikace této ediční řady jsou tři samostatné díly s názvy Fonetyka i fonologia (2008), Frazeologia (2008) a Polityka językowa (2009). 48 Viz např. sborníky Sociolingvistika a areálová lingvistika (1996); Slovenčina v kontaktoch a konfliktoch s inými jazykmi (1999); Mesto a jeho jazyk (2000) aj. III. STav BádáNí vOBlaSTI lexIkálNí aSlOvOTvOrNé dyNamIky SlOvaNSkých Jazyků 36 5.8 Dynamika v oblasti slovanské slovotvorby se stala jedím z hlavních impulzů k založení Komise pro slovanskou slovotvorbu při Mezinárodním komitétu slavistů. Komise byla ustavena r. 1995 a od této doby bylo uskutečněno jedenáct jejích zasedání.49 První se konalo ve Volgogradu v r. 1996 a bylo programově pojmenováno Stav a perspektivy zkoumání slovotvorby slovanských jazyků. Následovalo vydání sborníků jako např. Neue Wege der slavistischen Wortbildungsforschung (1999), Słowotwórstwo a inne sposoby nominacji (2001), Функцыянальныя аспекты словаутварэння. (2006), Словообразуване и лексикология50 (2007), Новые явления в славянском словообразовании: система и функционирование (2010) a další, které značně přispěly k popisu slovotvorných systémů jednotlivých slovanských jazyků. 5.8.1 Slovanská slovotvorba je středem pozornosti v celoživotním dílе ruské slavistky E. Zemské. Slovotvornou teorii obohacují její publikace jako např. Словообразование как деятельность (1992) (druhé vydání r. 2005); Активные процессы современного словопроизводства (1996) aj. 5.9 Na konfrontačním výzkumu slovanských jazyků se podílejí také slavisté z neslovanských zemí. 5.9.1 Na prohloubení typologické koncepce V. Skaličky s ohledem na současný stav slovanských jazyků se soustředil německý slavista K. Gutschmidt. Ve své práci vycházel zvláště z materiálu bulharštiny, ruštiny a běloruštiny. Široce přijata byla i Gutschmidtova definice termínu tendence předložená v stati Общие тенденции и специфические формы их реализации в современных славянских языках (1998). 5.9.2 Přínosné pro poznání slovanských slovotvorných systémů jsou dále závěry, ke kterým ve svých výzkumech dospívá I. Ohnheiserová.51 Aktivní činnost I. Ohnheiserové se týká nejen bádání v oblasti rusistiky, ale také spolupráce na velkých slavistických mezinárodních projektech.52 5.10 Stále větší pozornost vyvolává lexikální vývoj z pohledu kognitivního. O opodstatněnosti komplexního kognitivně-slovotvorného přístupu k inovačním procesům v slovanských jazycích svědčí nejnovější práce polských a německých slavistů.53 V sborníku Słowotwórstwo/Nominacja V. Lehmann ukazuje na vztah slovotvorby a lexikálních konceptů při zkoumání vývoje slovní zásoby ruštiny. Tamtéž K. Waszakowa uplatňuje model kognitivní gramatiky R. Langackera54 při analýze inovačních procesů v novém polském lexiku. 5.11 Během posledních několika let je neologický výzkum prohlubován v následujících směrech.55 5.11.1 Výsledky spolupráce mezi Ústavem pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Jazykovědným ústavem Ľ. Štúra SAV a Ústavem bulharského jazyka BAV reprezentuje sborník Lexikografie v kontextu informační společnosti (2008), který vznikl v rámci projektu 49 Podrobně k činnosti Komise pro slovanskou slovotvorbu viz Bozděchová 2008. 50 K tomuto dílu viz podrobněji Niševa 2009. 51 Viz např. Ohnheiser 2000, 2003 aj. 52 Autorka koordinuje např. projekt Komparacja systemów i funcjonowania współczesnych języków słowiańskich, o kterém jsme se zmínili již výše (viz zde 5.3). 53 Viz Lehmann 2003 a K. Waszakowa 2003a. 54 Viz např. Wykłady z gramatyki kognitywnej (1995). 55 K česko-bulharské a bulharsko-české spolupráci viz výše. 6. práce neografické 37 Vytvoření databáze lexikální zásoby českého jazyka počátku 21. století. Publikace v něm jsou zaměřeny na aktuální otázky tvorby výkladových slovníků a pro tyto účely vhodných databází lexikálního materiálu. 5.11.2 Na základě dohody mezi Ústavem slavistiky PAV, Ústavem slavistiky RAV, Ústavem pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a Jazykovědným ústavem Ľ. Štúra SAV byl v r. 2008 vydán sborník Współczesna komunikacja językowa. Najnowsze zmiany w leksyce i słowotwórstwie języków słowiańskich. Příspěvky v něm interpretují problematiku inovačních jevů v oblasti lexika, slovotvorby i v jednotlivých komunikační sférách (včetně sfér nových), z pozic pragmatiky, kognitivní lingvistiky a sociolingvistiky. 5.11.3 Bulharsko-polský synchronní výzkum se dnes realizuje v rámci společného projektu Ústavu bulharského jazyka BAV a Ústavu slavistiky PAV Българско-полски лексикални паралели.56 5.11.4 Dlouhodobá spolupráce mezi Ústavem pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Ústavem slavistiky PAV a Jazykovědným ústavem Ľ. Štúra v Bratislavě se stala předpokladem úspěšného dokončení první části projektu Specyfika leksyki i słowotwórstwa języków słowiańskich na przełomie XX i XXI wieku (do r. 2011). Jejím pokračováním je vědecký úkol nazvaný Specyfika leksyki i słowotwórstwa języków słowiańskich na początku XXI wieku, který bude řešen až do r. 2014. Shrnutí: Mezi hlavní cíle synchronně zaměřených slavistických výzkumů patří stanovení jednotné teoretické a metodologické báze pro konfrontační studium slovanských jazyků. Poznatky o této problematice se prohlubují pomocí analýzy projevů dynamiky v jednotlivých úrovních slovanských jazykových systémů paralelně s popisem jazykové situace v slovanských zemích. Kromě systémového pojetí jazyka se při tom uplatňuje také komunikační přístup k novým jazykovým jevům. 6. Práce neografické Potřeba tvorby tzv. speciálních slovníků, mezi něž patří také slovníky nových slov, se dostává do popředí vědeckého zájmu zejména po r. 1989. Prvním slovanským neografickým dílem je svazek Новые слова и значения, který vyšel r. 1971 pod vedením Z. N. Kotelovové. V 80. letech následují slovníky srbochorvatské a polské. V posledních letech počet vydaných neologických slovníků ve většině slovanských zemích stoupl.57 Dále se soustředíme na česká a bulharská neografická vydání, která se bezprostředně týkají naší práce. 56 Značným vkladem k řešení otázek popisu gramatiky a lexika slovanských jazyků v konfrontaci s jinými slovanskými a také neslovanskými jazyky představují i další projekty Ústavu slavistiky PAV jako: Gramatyka konfrontatywna bułgarsko-polska; Gramatyka konfrontatywna litewsko-polska; Elektroniczne słowniki polsko-słowiańskie i niesłowiańskie (ukraiński, bułgarski, litewski) aj. K několikadílné bulharsko-polské gramatice viz blíže Korytkowska – Koseska-Toszewa 2008, s. 188–205. 57 Soustavný přehled slovanských neografických prací je podán v monografii Słowotwórstwo/Nominacja 2003, s. 34–43. Problematice lexikografického zpracování nové slovní zásoby je také věnován sborník Nová slovní zásoba ve výkladových slovnících ze stejnojmenné konference. III. STav BádáNí vOBlaSTI lexIkálNí aSlOvOTvOrNé dyNamIky SlOvaNSkých Jazyků 38 6.1 České slovníky neologizmů Poprvé byla nová česká slova vyložena ve slovníku Co v slovnících nenajdete. Novinky v současné slovní zásobě Z. Sochové a B. Poštolkové z r. 1994. Na důkladně propracované teoretické, metodologické a materiálové bázi jsou založeny slovníky Nová slova v češtině. Slovník neologizmů (1998) a Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2 (2004), které jsou dílem kolektivu autorů z Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., pod vedením O. Martincové. Nejen pokračováním v tradici česko-ruských lexikografických prací, ale také odrazem rozšíření podstaty úkolů neografie je Rusko-český a česko-ruský slovník neologizmů kolektivu autorů ze Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i, který vyšel v r. 1999.58 6.2 Bulharské slovníky neologizmů První slovníkový popis nových slov v bulharštině ve dvou počítačových verzích nazvaných Български неологичен речник (70–80 години) a Български неологичен речник (80–90 години) zveřejnila L. Jordanova v r. 1993. O rok později vyšel slovník neologizmů Нови и най-нови думи в българския език, který zpracoval N. Antonov. Následovaly dva slovníky autorských kolektivů z Velikotărnovské univerzity sv. Cyrila a Metoděje. R. 1999 vyšel Речник на новите думи в съвременния български език (1999) V. Bondžolovové a A. Petkovové a v r. 2003 V. Bondžolova a kol. vydaly Неологичен речник (за периода 1998–2003). Dva nejsoustavněji zpracované bulharské neografické díly Речник на новите думи и значения в българския език (2001) a Речник на новите думи в българския език (2010) vznikly v oddělení bulharské lexikologie a lexikografie Ústavu bulharského jazyka BAV. Shrnutí: Užitečnost slovníků neologizmů pro výzkum inovačních procesů je viděna především ve skutečnosti, že registrují systémové a dynamické jevy příznačné pro daný časový úsek. Podle autorů slovníků neologizmů je zpracování neologického materiálu prostřednictvím specificky lexikografických prostředků a na základě neografických principů podmíněno mj. praktickými potřebami nositelů a uživatelů současných (nejen) slovanských jazyků. 7. Korpusy slovanských jazyků59 Po r. 1990 se prohloubila také práce na budování synchronních a diachronních korpusů slovanských jazyků. Tyto počítačově uložené databáze textů různého rozsahu a typu slouží především k lingvistickým výzkumům. Jsou založeny na rozmanitých druzích textů, např. uměleckých, mediálních nebo mluvených. Opírají se o interdisciplinární teorie korpusové lingvistiky. V současnosti existují například následující jazykové korpusy. 58 V r. 2004 vyšlo i druhé, doplněné a opravené vydání tohoto slovníku. 59 Přehled korpusů v této části není vyčerpávající, jeho cílem je nárys stavu korpusového zpracování některých slovanských jazyků. Je třeba také podotknout, že údaje o rozsahu všech dále uvedených jazykových korpusů jsou aktuální v době, kdy je tato práce dokončována. 7. korpusy slovanských jazyků 39 7.1 Korpusy českého jazyka K nevýznamnějším a nejrozsáhlejším náleží Český národní korpus FF UK. V jeho rámci je přístupný například korpus současné psané češtiny SYN2010 obsahující 100 mil. textových slov. Zveřejněn byl také korpus SYN, který čítá 1,3 mld. textových slov a vznikl nereferenčním spojením všech referenčních korpusů řady SYN.60 V Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK se dlouhodobě pracuje i na korpusech textů anotovaných v rovině morfologické, syntaktické a sémantické, jako jsou Pražský závislostní korpus, Český akademický korpus aj. 7.2 Korpusy bulharského jazyka Korpus připravovaný v Ústavu bulharského jazyka BAV s názvem Български национален корпус61 je podle stavu v polovině r. 2012 o rozsahu 950 mil. textových slov a i nadále se doplňuje. Budování různých typů korpusových bází dat pro účely jazykového výzkumu se věnuje i další bulharský kolektiv – BulTreeBank Group. Účastní se ho pracovníci z Ústavu informačních a komunikačních technologií BAV a Sofijské univerzity sv. Klimenta Ochridského. Jeden z jejich produktů – TextArchiv – se postupně převádí do programu CLaRK pod názvem Български национален референтен корпус – BulTreeBank (cca 350 mil. textových slov).62 7.3 Korpusy jiných slovanských jazyků 7.3.1 Национальный корпус русского языка63 je nejrozsáhlejším korpusem ruského jazyka, který čítá víc než 300 mil. textových slov a sestává ze subkorpusu současných textů (od druhé poloviny 20. století) a subkorpusu textů starších, tedy od počátku 18. století do druhé poloviny 20. století. Na jeho budování se podílejí lingvisté z několika vědeckých pracovišť. Centrem výzkumu je Ústav ruského jazyka V. V. Vinogradova RAV. Je třeba také uvést korpus Компьютерный корпус текстов русских газет конца ХХ-ого века,64 na kterém spolupracují vědci z Laboratoře obecné a počítačové lexikologie a lexikografie Moskevské univerzity M. G. Lomonosova. Plná internetová verze toho korpusu zaměřeného na publicistické texty obsahuje přes 1 mil. výskytů. Mezi další databáze současné ruštiny je dále několik korpusů rozpracovaných na katedrách slavistiky a počítačové lingvistiky mimo Rusko, jsou to např. Tübingenské korpusy ruských textů nebo korpus HANCO65 univerzity v Helsinkách aj. Na internetu jsou přístupné i dva rozsáhlé ruské projekty – Машинный фонд русского языка udržovaný s podporou Ruského humanitněvědného fondu а Корпус русского литературного языка Sankt-Petěrburgské státní univerzity.66 7.3.2 První korpus polského jazyka Korpus IPI PAN (250 mil. textových slov) je dílem týmu z The Lingustic Engineering Group Ústavu počítačové vědy PAV. Na základě materiálu, který byl shromážděn pro výkladový slovník polštiny, byl vytvořen také Korpus Języka Polskiego vědeckého nakladatelství PWN SA obsahující cca 40 mil. textových 60 Internetová adresa Ústavu Českého národního korpusu je http://korpus.cz/. 61 Zkrácená verze korpusu je přístupná na internetové adrese http://search.dcl.bas.bg/. 62 Tato nová verze korpusu je přístupná na internetové adrese http://www.webclark.org/. 63 Přístupný na internetové adrese http://ruscorpora.ru/. 64 Přístupný je na internetové adrese http://www.philol.msu.ru/~lex/corpus/corp_descr.html. 65 Korpusy jsou přístupné na těchto internetových adresách: http://www.sfb441.uni-tuebingen.de/b1/rus /korpora.html a http://www.ling.helsinki.fi/projects/hanco/. 66 Viz blíže na http://cfrl.ru/ a http://www.narusco.ru/. III. STav BádáNí vOBlaSTI lexIkálNí aSlOvOTvOrNé dyNamIky SlOvaNSkých Jazyků 40 slov.67 V r. 1997 byl na univerzitě v Lodži zahájen třetí korpusový projekt – Polish and English Language Corpora (PELCRA) – o celkovém rozsahu 150 mil. textových slov. Od r. 2007 vědci Ústavu počítačové lingvistiky PAV, Ústav polského jazyka PAV, PWN a univerzity v Lodži spolupracují i na projektu referenčního, resp. materiálově vyváženého korpusu polského jazyka s názvem Narodowy Korpus Języka Polskiego.68 7.3.3 Korpus srbského jazyka (CSL) byl založen v rámci spolupráce mezi Ústavem experimentální fonetiky a patologie řeči a Laboratoří experimentální psychologie Bělehradské univerzity. Podle stavu v polovině r. 2012 je o celkovém rozsahu 11 mil. textových slov. Korpus savremenog srpskog jezika je další rozsáhlý korpus současného srbského jazyka, který je dílem pracovníků Matematické fakulty Bělehradské univerzity.69 7.3.4 Chorvatský národní korpus70 obsahuje přes 100 mil. textových slov pocházejících zejména ze současných chorvatských textů. Od r. 2007 se na Záhřebské univerzitě zpracovává také materiál k syntakticky anotovanému závislostnímu korpusu Hrvatska ovisnosna banka stabala a od r. 2009 byl v Ústavu chorvatského jazyka a lingvistiky zahájen projekt s názvem Croatian Language Repository.71 7.3.5 Práce na projektu Slovenského národního korpusu72 probíhá od r. 2007 na půdě Jazykovědného ústavu Ľ. Štúra SAV. Nejnovější verze tzv. veřejného subkorpusu SNK je o přibližném rozsahu 719 mil. tokenů. V rámci téhož projektu se zpracovává i materiál pro syntakticky anotovaný korpus s velikostí do 50 tisíc vět. 7.3.6 Referenční korpus slovinského jazyka FidaPLUS s více než 620 mil. textových slov je výsledkem spolupráce mezi Filozofickou fakultou, Fakultou sociálních věd Lublaňské univerzity a Ústavem J. Stefana. Na stránkách Ústavu slovinského jazyka F. Ramovše jsou dále zpřístupněny korpusy jako např. BESEDA (3 mil. textových slov) a Nova BESEDA (162 mil. výskytů). První z nich je určený pro výzkumné a vzdělávací cíle a druhý – především pro potřeby lexikografů.73 7.4 Ve všech slovanských zemích je zvláštní pozornost věnovaná též korpusovému zpracování textových souborů mluvené řeči, v níž se projevují neologické jevy nejdříve. Například v rámci Českého národního korpusu je zveřejněn Pražský mluvený korpus a Brněnský mluvený korpus. Na stránkách Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., je zpřístupněn korpus DIALOG. V Bulharsku se postupně doplňuje databáze mluvené řeči s názvem BGSpeech. Shrnutí: Budování široké materiálové základny pomocí metod korpusové lingvistiky je bezprostředně spjato s objektivním a všestranným konfrontačním popisem projevů dynamiky v jednotlivých úrovních slovanských jazykových systémů. 67 Polské korpusy jsou přístupné na internetových adresách http://korpus.pl, http://korpus.pwn.pl/, http:// pelcra.pl/. 68 Viz blíže http://nkjp.pl/. 69 Korpusy jsou přístupné na internetových adresách http://www.serbian-corpus.edu.rs/indexns.htm a http:// www.korpus.matf.bg.ac.rs/. 70 Ke korpusům chorvatského a slovinského jazyka viz blíže http://www.korpus.cz/stahni.php#sulc. 71 Chorvatské korpusy a báze dat jsou přístupné na následujících internetových adresách http://www.hnk.ffzg.hr/, http://hobs.ffzg.hr/ a http://riznica.ihjj.hr/. 72 Viz více na http://korpus.juls.savba.sk/. 73 Slovinské korpusy jsou přístupné na následujících internetových adresách: http://www.fidaplus.net/ a http:// bos.zrc-sazu.si/. 41 Iv. Inovační procesy včeské abulharské slovní zásobě 1. Obecný přehled v této kapitole se zaměříme na konfrontační analýzu souborů nových substantiv, adjektiv, sloves a příslovcí nejčetněji zastoupených v současném českém a bulharském JM. Přitom se opíráme o údaje vyplývající z SN 1, SN 2 а РНДЗБЕ, РНДБЕ, které zpracováváme v tabulkové podobě.1 Při popisu aktuálního stavu české a bulharské slovní zásoby přihlížíme i k neologickému materiálu z tištěných (psaných) mediálních textů získanému vlastní excerpcí.2 Obecně se přijímá, že na úrovni lexikální dnes velmi intenzivně působí internacionalizační tendence. Za jeden z jejich nejmarkantnějších projevů je označován „podstatný nárůst cizích slov hlavně germánského původu (v srovnání s předchozími desetiletími 20. století)“.3 V souvislosti s tím nás zajímá, jak internacionalizace ovlivňuje poměr ohebných a neohebných jednotek v nejnovější lexikální vrstvě češtiny a bulharštiny.4 Zároveň vytyčujeme stylistické a komunikační rozdíly mezi slovy domácími a přejímkami v procesu zdomácňování. Ve shodě s dosavadními závěry v lingvistické literatuře5 spojujeme adaptaci nových přejímek také s projevy dynamiky v rovině slovotvorné a soustřeďujeme se jmenovitě na: (a) zvýšení derivační potence internacionálních formantů, které již delší dobu fungují v obou slovotvorných systémech; (b) vyčlenění (a příp. osamostatnění) internacionálních slovotvorných prostředků; (c) sériové tvoření neologizmů.6 Paralelně sledujeme procesy opačné, které jsme výše usouvztažnili s projevy a výsledky vyrovnávací tendence.7 Jsou to především procesy jako: (a) vznik konkurence 1 Procentuální údaje ve všech tabulkách jsou dále počítány podle vzorce: četnost jednotlivého typu nelogizmů (Y) × 100 = Z absolutní četnost (X) 2 Viz přiložený seznam zdrojů neologického materiálu. 3 Buzzássyová – Waszakowa 2003, s. 52n. Autorky také podotýkají, že se míra adaptovanosti nových přejímek v jednotlivých (…) jazycích může podstatně lišit (tamtéž, s. 52). 4 Ohebností/neohebností v češtině míníme sklonnost/nesklonnost podstatných jmen. 5 Viz např. již zmíněné sborníky Internacionalizácia v súčasných slovanských jazykoch: za a proti; Konfrontační studium inovačních procesů ve slovanských jazycích; Internacionalizmy v nové slovní zásobě; monografii S/N aj. 6 K termínu sériové tvoření neologizmů viz blíže II.7.1. 7 K termínu vyrovnávací tendence viz blíže úvod práce. Iv. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SlOvNí záSOBě 48 2.4.1.1 V intelektuální slovní zásobě dnes převládají pojmenování „vlastností a stavů pojatých substančně.“28 Mezi nimi je nejpočetnější skupina neologizmů odvozených příponami č. -izmus/-ismus, -ství/-ctví, -ost, -ita; b. ство, изъм, oст, итет. Její charakteristickou složkou je také soubor dějových jmen se zakončeními: č. -ace, -ní, -iáda; b. -aция, не, иада, na vzniku jejichž členů se v různém rozsahu podílejí „postupy abstraktizační“ a „postupy specializační“.29 2.4.1.2 Konkurenční nebo synonymní korelace mezi: a) názvy abstraktních vlastností a stavů končícími na -ost/-ост nebo na -ita/-итет; b) názvy vlastností a stavů s formanty ství/ctví//ство a ismus/izmus//изъм;30c) názvy abstraktních dějů zakončených na ní/не a na -ace/-ация lze znázornit na základě schématu navrženého v DSZ31 takto: č. ní/аce a b. не/ация32 č. -ost/-ita a b. ост/итет33 č. -ství/-ctví//-izmus/-ismus b. ство/изъм Obr. č. 3 28 Viz Martincová 1983, s. 78; Světlá 2005a, s. 63, a také údaje z SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ, se kterými dále pracujeme. 29 Tuto typologii vývojových postupů nacházíme u I. Němce (1968, s. 135n.). 30 Podle autorů DSZ (s. 278) u toho typu se konkurenční vztah pojmenování projevuje nejsilněji při vyjadřování významu vlastnosti a při specifikovanějším významu „hnutí, ideový směr“, který je doménou názvů s formantem -izmus. Se zřetelem k tomuto faktu do slovníkového materiálů zpracovaného v tabulkové podobě zahrnujeme mj. nová pojmenování ideologických hnutí, politických doktrín, koncepcí apod. s deproriálními základy a příponami izmus/ismus//изъм typu: č. jelcinizmus, tatcherizmus; b. обамизъм, путинизъм. 31 DSZ, s. 278. 32 Míníme příponu ac(e) a její variantní podoby izac(e) a fikac(e), resp. v bulharštině – příponu (а)циjа a její variantní podoby изациj(a), фикациj(а). 33 Je nutno již předem podotknout, že se dnes, jakož i v předchozím období, zakončení ita/итет vyskytuje výhradně u adaptovaných slov cizího původu, resp. se kombinuje zejména s přejatými základy. Jednotky končící na ita/итет nás tedy budou zajímat z hlediska konkurenčních situací vznikajících mezi nimi a útvary s příponami ost/ост. 2. Inovační procesy: nová česká abulharská substantiva 49 2.4.1.3 Distribuce jednotlivých slovotvorných prostředků nejšíře uplatňovaných při tvoření nových názvů abstraktních vlastností a stavů, které jsme zahrnuli do výše uvedeného schématu, je podle SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ následující:34 Tab. č. 7 SN 1 a SN 2 -ost -ství/-ctví -izmus/-ismus -ita 71 45 40 25 РНДЗБЕ a РНДБЕ ост ство изъм итет 52 41 13 1 2.4.1.3.1 Je zřejmé, že v obou jazycích jsou i nadále nejaktivněji užívány35 slovotvorné modely s formanty ost/ост. Jak v češtině, tak v bulharštině na jejich základě vznikají geneticky a strukturně rozmanité skupiny neologizmů. K členům nejpočetnějších z nich, jako např.: č. bezpříběhovost, hvězdnost, levověrnost, privatizovatelnost; b. антиекологичност, видеоконферентност, гледаемост, широколентовост, zatím nebyly doloženy variantní/synonymní protějšky. Z hlediska konfrontačního je však sufix -ost aktivnější v češtině. Toto zjištění lze vyložit skutečností, že v češtině jsou výraznější projevy tendence k tvoření vztahových adjektiv z domácích základů, které obvykle motivují nová pojmenování vlastností a stavů s tímto formantem.36 Je třeba ještě dodat, že převaha užití domácích formantů v této oblasti slovotvorby – na prvních dvou místech podle frekvence jsou přípony ost/ост а ství/ctví//ство – ukazuje na úzkou součinnost tendence k intelektualizaci spisovného jazyka s procesy vyrovnávacími. 2.4.1.3.2 Podle údajů z SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ je počet neologických jednotek se sufixem -ita v češtině podstatně vyšší, než je v bulharštině neologizmů se zakončením итет. Na pozadí velkého množství nově přejatých/odvozených abstrakt s příponou -ita, která jsou zachycena v SN 1 a SN 2, např.: asociativita, globalita, profitabilita, reprezentabilita, seriozita, byl v РНДЗБЕ a РНДБЕ registrován jen jeden derivát končící na -итет. Na rozdíl od toho je dnes v obou JM obdobně rozšířen postup sémantické modifikace již adaptovaných jednotek jako: č. naivita – b. наивитет37 pomocí antepozičních komponentů: č. euronaivita – b. евронаивитет. V češtině pravidelněji než v bulharštině jsou příponami -ost a -ita dále tvořeny jak systémově-synonymní nominace, např. multikulturalitа – mnohokulturnost, tak názvy stylisticko-synonymní, např. viktimita – viktimnost. V bulharském JM se synonymie jednotek zakončených na ост a итет projevuje především v rámci slovních spojení se společným atributivním komponentem, např. политическа идентичност – политически идентитет. Častěji se 34 Údaje v tabulkách č. 7 a 8 se týkají pouze nově utvořených derivátů, jako např.: č. denikovost, bavičství, etnicizmus, regionalita a b. световност, съкровищничество, атакизъм, ексклузивитет, a nevztahují se k jednotkám fungujícím v obou jazycích již dříve, jejichž význam je v kontextu současné lexikální dynamiky velmi často modifikován pomocí antepozičních komponentů, např.: č. pseudoprivatizace; b. алтерглобализация. 35 Viz také Avramova 2003a, s. 119. 36 K otázce tvoření adjektiv viz blíže IV.3., 3.1. 37 Srov. s č. naivnost – b. наивност. Iv. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SlOvNí záSOBě 50 ustalují antonymní dvojice typu интегритет – антиинтегритет s druhým členem obsahujícím významovou složku ‚působení, zaměření proti někomu, něčemu‘. Nově přejaté anglicizmy zformované pomocí komplexního formantu, jako např. кредибилитет38 a jejich varianty s domácí příponou ост: кредибилност, rovněž vstupují do konkurenčních vztahů. 2.4.1.3.3 V nejnovější slovní zásobě je útvarů s českým formantem -izmus/-ismus podstatně více, než je bulharských neologizmů se sufixem изъм. Nejaktivněji rozhojňované skupiny s těmito sufixy jsou zato v obou jazycích shodné. Jsou to soubory již dříve přejatých základů modifikovaných připojením antepozičního komponentu,39 např.: č. ekofanatizmus, turbokapitalizmus; b. велотуризъм, еврооптимизъм. V novém českém a bulharském lexiku je dále doloženo malé množství jednotek s formantem -izmus/-ismus, jejichž „význam vlastnosti (…) se ozřejmuje synonymií s izolexémními názvy s formantem -ost“,40 srov. např. č. ekologičnost – ekologizmus/ekologismus a b. глобалност – глобализъм. 2.4.1.3.3.1 Nové jednotky s formantem izmus/ismus//изъм jen výjimečně vstupují do synonymních a konkurenčních korelací s názvy „dynamicky chápaných vlastností“41 na ství/ctví//ство, např. č. talibanizmus – talibanství; b. шаманизъм – шаманство. 2.4.1.3.3.2 K zajímavým výsledkům české substantivní dynamiky patří: (a) paralelní vznik názvů se společným propriálním základem a s příponami -ismus/-izmus//-ství/ -ctví, srov.: klausizmus/klausismus (pojmenování hnutí, ideového směru) a antiklausovství (pojmenování ideového postoje); (b) ustálení dvojic přejatých a hybridních kompozit, které označují vlastnosti pojaté statičtěji: eurooptimizmus, nebo dynamičtěji: euronadšenectví; (c) částečně významově styčné neologizmy, jako např. celoevropanství42 – eurocentrizmus/eurocentrismus,43 u kterých je upřednostnění domácího nebo cizího slovotvorného elementu do určité míry spjato s hodnotícím významovým komponentem. 2.4.1.3.3.3 V bulharštině se naopak projevuje proces prohloubení funkčně-sémantické diferenciace slovotvorných prostředků. S příponou изъм jsou v ní ztvárňovány zejména internacionalizmy označující ideová a politická hnutí, např.: антиатлантизъм, еврофедерализъм, сатанизъм. Řidčeji jsou užívány u: (a) pojmenování negativně chápaných vlastností, např. вождизъм; (b) názvů podle způsobu chování, jednání osoby, která je označená základovým slovem, např.: бойковизъм, дянковизъм;44 (c) neologizmů s významem zobecňujícím, např.: фактологизъм – ,fakt nebo souhrn faktů‘. S formantem -ство vznikají nejčastěji substantiva podle předmětu činnosti: брокерство, букмейкърство, ресторантьорство. 38 Rýsuje se tak základní rozdíl s předchozím obdobím. Zatímco se dříve internacionalizmy končící na итет dostávaly do bulharštiny prostřednictvím ruštiny, francouzštiny nebo němčiny, dnes jsou jejich zdrojem zejména anglojazyčné texty. 39 Srov. zde 2.4.1.3.2. 40 DSZ, s. 283. 41 DSZ, s. 284. 42 Ve významu ‚vědomí společných evropských zájmů, vědomí evropské sounáležitosti, pospolitosti; nadřazenost evropských zájmů nad národními‘ (SN 2, s. 69). 43 Ve významu (z hlediska kritiků) ‚soustřeďování, soustředění všeho dění do Evropy; posuzování všeho z hlediska Evropy; evropocentrizmus‘ (SN 1, s. 84). 44 Tato pojmenování mohou mít také význam ‚jazykový projev (popř. lexikální prostředek) typický pro osobu, která je označena základovým slovem‘. Oba podtypy neologizmů na изъм se vyznačují expresivním (hodnotícím) zabarvením. 2. Inovační procesy: nová česká abulharská substantiva 51 2.4.1.4 Podle SN1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ frekvence užití formantů, kterými jsou tvořena nová dějová jména, je následující: Tab. č. 8 SN 1 a SN 2 -ní аce -iáda 97 59 13 РНДЗБЕ а РНДБЕ ация не иада 83 26 2 2.4.1.4.1 Výsledky v tabulce č. 8 svědčí o základním rozdílu: bulharský formant -ация (zejména pak jeho variantní podoby изация, фикация), např. интернетификация, кабелизация, пазаризация aj., se uplatňuje při tvoření dějových jmen častěji než jeho český protějšek -ace. Lze tedy říci, že je pod vlivem internacionalizace dnes v bulharštině upřednostňováno implicitní vyjádření procesuálnosti.45 V češtině se zato šíře užívá koncovka -ní, např.: absurdizování, čipování, porotování, resp. preferuje se explicitnost typická pro domácí formanty. Do struktury obou typů neologizmů vstupují zejména přejaté základy. 2.4.1.4.1.1 V mediálních textech není však výjimkou ani paralelní užití útvarů se sufixem izace/изация a neologizmů končících na ní/не, např.: č. absurdizace – absurdizování, idolizace – idolizování; b. дигитализация – дигитализиране, цифровизация – цифровизиране. Jistou specializaci formantu izace/изация pozorujeme při „pojmenování globálních homogenních procesů představujících děj bez diferenciace aktu děje, jeho průběhu a výsledku, a tedy bez poukazování na východiskovou a záměrovou situaci“46, např. č. entertainizace, financializace; b. сюжетизация, ювентизация. Z tohoto hlediska nejsou např. synonymní česká abstrakta internetování ,užívání internetu‘ a internetizace ,zavádění, zavedení Internetu (do škol, úřadů, institucí státní správy apod.)‘, mobilování ,telefonování pomocí mobilního telefonu, mobilní telefonování‘ a mobilizace ,zavádění, zavedení mobilních telefonů (mobilů) do běžného používání‘.47 2.4.1.4.1.2 Výraznou sémantickou skupinu v rámci „mediálních“ substantiv tvoří také pojmenování z českých a bulharských posesivních/druhově posesivních základů s příponou -izace/изация, která vyjadřují „dodání nebo nabytí vlastností tkvících ve významu substantivního základu“,48 např. č.: blairizace a albanizace; b. меркелизация a ливанизация. 2.4.1.4.1.3 Rezultativnost převládající části verbálních substantiv na -ní registrovaných v SN 1 a SN 2 koresponduje s videm základových sloves, např. vytunelování 45 K otázce vyjádření procesuálnosti explicitním formantem -nie a implicitním -ácia viz DSZ, s. 279. 46 DSZ, s. 279. 47 K této otázce viz O. Martincová (1983, s. 78). Je nutno také dodat, že autorka pokládá jména dějová vzniklá přímo ze substantiva, tj. bez prostřednictví reálně existujícího slovesa, za pojmenování vzniklá mutací. 48 Podle TS 2. Tamtéž (s. 646) se také podotýká, že tato skutečnost staví substantiva s uvedenými charakteristikami „do těsného slovotvorného vztahu zejména k adjektivu“. IV. InoVační procesy Včeské abulharské sloVní zásobě 52 (k vytunelovat), zvizuálnění (k zvizuálnit), zprivatizování (k zprivatizovat). Vyjdeme-li zРНДЗБЕaРНДБЕ,ukazujeseijedenpodstatnýrysnovýchbulharskýchverbálních substantiv.Nemaláčástkoexistujícíchneutrálníchprocesuálníchjmenna-неaknižníchjednotekna-изация odkazujek stejnému nepřechodnému(obouvidovému)slovesu,srov.маргинализиране амаргинализация (маргинализирам се), партизиране апартизация (партизирам се). 2.4.1.4.2 Kbezpředponovýmprocesuálnímsubstantivůmsevobousoučasnýchjazycíchpřitvářejíneologizmyspefixyč.de-, od-;b.де-,kteréznamenají„odebránínebo zbavenísevlastnostítkvícíchvevýznamusubstantivníhozákladu“,49např.:č.demonopolizace, odpolitizace;b.деескалация. Slovotvorněasémantickyjsoutytoútvaryspjaty jaksneprefigovanýminázvy,taksezákladovýmislovesy,snimižjsouvmotivačním vztahu,srov.např.č.amerikanizace – deamerikanizace (amerikanizovat), institucionalizace – deinstitucionalizace (institucionalizovat), tabuizace – odtabuizace (tabuizovat) ab.криминализация – декриминализация (криминализирам)aj.идеологизация – деидеологизация (идеологизирам). 2.4.1.4.3 Doskupiny,kterávyjadřujedějovostexplicitněji,lzerovněžzahrnoutnová slovaspředponoure-/ре-vevýznamu„opětnáčinnostvedoucíkobnovenívlastnosti, nebopředmětu,jevuoznačenéhozákladem“,50např.č.reevropeizace, rekomercializace, remytologizace;b.реевропеизация, ребалканизация, реполитизация. 2.4.1.4.4 K rozhojněnísouboruneologizmůzakončenýchna -ní/-не a-ství/-ctví//-ство přispívánaneposlednímmístěprocespřejímáníanglicizmůna-ing,vjejichžsémantice „seodrážípoloslovesnýapolojmennýcharakteranglickéhogerundia“.51Vdůsledku tohovznikajídvězákladnísituace.Pokudsevpřejímajícíchjazycíchdějovostpřejímek vydělíjakojejichzákladnísémanticko-slovotvornýrys,přimykajíseknimzejména útvarykončícína-ní/-не.Většinoutakvznikajísynonymníverbálnísubstantivа,např. č.managering – manažování, remastering – remastrování, snowboarding – snowboardováníab.банкинг – банкиране, мониторинг – мониториране, клонинг – клониране, сърфинг – сърфиранеaj.Dostane-lisedopopředívýznam,předmětčinnosticharakterizujícíosobupojmenovanouzákladovýmslovem‘,přiadaptaciseuplatňujísufixy -ství/-ctví//-ство,např.č. developing – developerství, e-banking – e-bankovnictví, webmastering – webmasterství ab.диджеинг – диджейство, спонсоринг – спонсорство (srov.seспонсориране). 2.4.1.4.5 Dějovásubstantivaspříponou-iáda/-иадаnevstupujídokonkurenčních korelacíanivčeštině,anivbulharštině.Vnejnovějšílexikálnívrstvěsevyskytujíjednotkyjakonapř.:č.bondiáda, oskariáda, puzzliáda, ramboiáda;b.азиада, бондиада, потъриада, фолклориадаaj.VobousoučasnýchJMpřetrvávátendenceuplatněníformantu-iáda/-иадаpřitvořenínázvůrůznýchakcí,herazávodů.Slovotvornýmzáklademtohotointernacionálníhotypupojmenovánísednesstávajízejménapropria. Shrnutí:Procespřejímáníaadaptacecizích(internacionálních)slovinadálezachovává svouznačnouaktivitujakvčeštině,takvbulharštině.Vbulharštinějevšakpodílanglicizmůvslovotvorněneadaptovanépodoběpodstatněvětší.Aktivitauplatněníderivace 49 VizSvětlá2005a,s.60. 50 TS2,s.648. 51 Mravinacová2005,s.207.Kdřívepřejatýmsubstantivumna-ing/-inkvčeštiněvizTS2,s.640. 3. Inovační procesy: nová česká abulharská adjektiva 53 nebo kompozice při tvoření nového českého a bulharského substantivního lexika souvisí s: (a) typologickými zvláštnostmi obou jazykových systémů; (b) stylistickými a komunikačními vlastnostmi nově tvořených pojmenování. Expresivity je např. v nejnovější lexikální vrstvě bulharštiny dosahováno především na základě derivace, tedy kondenzovanějších (implicitnějších) forem, zatímco v češtině jsou jako příznaková pociťována především složená pojmenování. Vyrovnávací procesy jsou dnes v největší míře styčné s procesy projevující se v intelektuální lexikální vrstvě. V rámci intelektualizační tendence je také výrazně zastoupen proces modifikace významu již dříve adaptovaných přejímek z mezinárodního kulturního a terminologického lexika pomocí afixoidů a radixoidů. S ohledem na centrální postavení podstatných jmen mezi ostatními slovními druhy v nové české a bulharské slovní zásobě se na inovační procesy v oblasti substantivní slovotvorby zaměříme také v kapitolách V. a VI. 3. Inovační procesy: nová česká abulharská adjektiva Na rozdíl od soustavného zájmu, který je věnován v lingvistické literatuře substantivní dynamice, je publikací o nových českých a bulharských adjektivech v plánu konfrontačním mnohem méně.52 Jak české slovníky nových slov, tak slovníky bulharské však obsahují rozmanité soubory neologických přídavných jmen, jež lze na základě jejich morfologických a slovotvorných charakteristik rozdělit do následujících skupin: (1) derivované útvary,53 např.: č. boardercrossový, rastamanský; antirůstový, odinstalační; bezpřepážkový, předemigrační; sladitelný, podzaměstnaný; b. дивелъпърски, супервайзерски; продуктов, сериален, спомоществувателски; антипиратски, доболничен, съуправляващ; раздържавителен; (2) nová přídavná jména vzniklá na základě skládání, např.: koupěchtivý, levověrný, pevnolinkový; b. нововремски, нормотворчески, фармакоикономически; (3) přídavná jména s novým významem vzniklým na základě tzv. sémantického tvoření, např. č.: katastrofický, plošný, řetězcový; b. инфарктен, локализиран, маргинален. Jako adjektiva jsou v SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ označeny také – v češtině nesklonné (přesněji neflektivizované) a v bulharštině neohebné (většinou transkribované) – přejímky typu: č. antigrafitti, fit, impakt, secondhand, topless, travesty a b. автоматик, антипилинг, нонстоп, мултиарт, онлайн, тренди. Slovnědruhová platnost výrazů této skupiny není vždy jednoznačně určována, zato se autoři většinou shodují v tom,54 že v přejímajících jazycích jednotky s těmito rysy vystupují zejména ve funkci atributivních částí slovních spojení. 52 Na toto téma jsou např. publikace L. Uhlířové (1998), H. Sixtové (2003), C. Avramovové (2008), B. Niševové (2010). Problematika nových adjektiv se častěji stává středem pozornosti ve výzkumech monoligválních. Viz např. Avramova 2006, 2010; Nábělková 1999; Světlá 2005b; Vačkov 1998; Vačkova – Vačkov 1998 aj. 53 Při určení jednotlivých podskupin je třeba mít na zřeteli názor J. Mravinacové 2005, s. 196, že: „O adaptaci cizího adjektiva můžeme s jistotou mluvit jen v případě, že pro adjektivum není v češtině základové substantivum. Někdy však nacházíme pravděpodobné stopy vlivu angličtiny i na adjektivech, která by bylo zároveň možno chápat i jako relační, odvozená v češtině.“ Stejný přístup lze uplatnit i k novému bulharskému adjektivnímu lexiku. Srov. také s klasifikací u M. Nábělkové (1999, s. 100), která určuje následující typy adjektiv s přejatým internacionálním základem: přejatá nesklonná adjektiva, slovotvorně adaptovaná adjektiva a adjektiva derivovaná od přejatých základů. 54 Viz výše citované publikace. Iv. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SlOvNí záSOBě 54 3.1 Internacionalizace: nesklonnost/neohebnost nových adjektiv 3.1.1 Se zřetelem k uvedeným skutečnostem, resp. k vlivu internacionalizační tendence v češtině a v bulharštině, se dále soustředíme na údaje o podílu nesklonných (v bulharštině neohebných) adjektiv, které skýtají SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ. Tab. č. 9 SN 1 a SN 2 РНДЗБЕ а РНДБЕ nová adjektiva sklonná nesklonná podíl ohebná neohebná podíl 2 189 131 5,98 % 722 49 6,79 % 3.1.1.1 Data ozřejmují zásadní kvantitativní rozdíl mezi oběma jazyky: celkový počet neologických přídavných jmen zachycených v SN 1 a SN 2 značně přesahuje počet nově utvořených adjektiv registrovaných v РНДЗБЕ а РНДБЕ. Pozorovaná diference odpovídá zjištění S. Ivančeva (1988, s. 80), že „základní zvláštností bulharského jazyka není schopnost, resp. neschopnost některých bulharských substantiv stát se základem nového adjektiva, ale upřednostnění možnosti, aby adjektivum nebylo odvozeno i přes existenci této schopnosti. (…) jasně se projevuje tendence k omezování užití přídavných jmen a k upřednostňování uplatnění předložkově jmenných konstrukcí“.55 Tato tendence se promítá i do komunikačních a stylových rysů nových bulharských přídavných jmen. Většina z nich je v neologických slovnících označena buď jako běžná pro určitou komunikační oblast, např. грантов, финанс., мониторингов спец., скимиращ, техн., хардуерен комп., хипхопърски муз., anebo jako hovorová, např. антифенски, разг., нежел., зарибяващ, разг., наколенкаджийски, разг., неодобр. aj. 3.1.1.2 Ukazuje se také, že se v bulharštině na každých 100 slovotvorně vzniklých nových adjektiv v současnosti ustaluje přibližně 7 neohebných přejímek. V češtině na každých 100 ohebných přídavných jmen je užíváno cca 8 neflektivizovaných jednotek. Tyto neologizmy v neadaptované podobě jsou strukturně a sémanticky velmi různorodé, zato fungují výhradně jako přívlastky dvoukomponentových sousloví. V souladu s F. Danešem je proto pojímáme jako výsledek „slovosledné adjektivizace“,56 která je podle dat v tab. č. 8 obdobně rozšířena v obou jazycích. V JM jako prostředky jazykové ekonomie a zároveň jako výrazy aktualizující vyjádření vystupují následující typy nesklonných/neohebných adjektiv: 55 Srov. také zjištění J. Trifonovové (1982, s. 163–204), že se v srovnání s českými a ruskými uměleckými texty v bulharských textech mnohem řidčeji uplatňují vztahová adjektiva. 56 F. Daneš (1985, s. 176–182) uvádí následující: „Najdou se i případy, v nichž specifikující složku tvoří skutečné významové slovo, avšak nesklonné. Např.: klišé reakce / klišé-reakce (stereotypní r.), Brassica faktor (Br. = čeleď brukvovitých); moka kostky, Eta-gril. Nelze vyloučit, že tímto směrem půjde vývoj ještě dále. Poznamenejme k tomu, že tato „slovosledná adjektivizace“ substantiv má v češtině už starší tradici: jde o hovorové názvy typu panama klobouk/vazba, toledo ubrus, shimmy boty ap.“ (tamtéž, s. 179). V bulharských synchronně zaměřených pracích je problematika konstrukcí typu „adjektivizované (specifikující) substantivum + substantivum specifikované“ analyzována buď se zřetelem k jejich postavení mezi jednoa víceslovnými pojmenováními (viz Avramova – Osenova 2005, s. 346–358), anebo z hlediska tvoření adjektiv na základě konverze (viz Vačkova – Vačkov 1998, s. 99–100). 3. Inovační procesy: nová česká abulharská adjektiva 55 3.1.1.2.1 Výpůjčky, které se málokdy užívají samostatně a jejichž atributivní funkce se projevuje jen ve spojení s určovaným substantivem, např.: č. au pair pobyt, just-in-time výroba, in-line brusle, last moment dovolená, streetwear oblečení; b. аутлет колекция, аутдор екипировка, лоу-тек телефон, стендбай споразумение, хенхелд система aj.57 První části uvedených sousloví odkazují k nově pojmenovávané skutečnosti, resp. k novému jevu nebo předmětu, a druhá (specifikovaná) část je zpravidla domácí/zdomácnělé slovo „zakotvující“ nový výraz významově a morfologicky.58 Zatím ani v češtině, ani v bulharštině nejsou doložena obdobná nová dvouslovná pojmenování s oběma členy domácího původu. 3.1.1.2.2 Pro lexikální dynamiku bulharštiny je dále příznačná skupina jednotek uplatňovaných v přívlastkové pozici se strukturou: „antepoziční komponent анти + základové slovo“.59 Původně se do bulharštiny dostaly přejímky typu антигей (протест); антипаркинг (скоба)60 apod. Některé z nich se staly impulzem tvoření adjektiv s možnou dvojí motivací, např. k neologizmu антистрес vzniklo přídavné jméno антистресов, a to buď na základě sufixace: антистрес + -ов, anebo spojením prefixoidu анти s již dříve existujícím útvarem: анти + стресов. V jiných případech vedle nových přejímek, např. a. antiage (foods), se objevily transkribovаné výrazy: антиейдж (храни) a rovněž kalky: антистареене (храни). Do této skupiny spadají také prefigované komponentem анти: (a) slovotvorně aktivní prvky: антиевро (нагласа),61 (b) domácí/zdomácnělá podstatná jména, srov. антиакне (крем), антивзлом (обков). 3.1.1.2.3 Část neohebných/nesklonných jednotek se od již analyzovaných neologizmů liší tím, že současně fungují i v úrovni slovotvorné. Míníme zde lexikalizované nevyhraněné morfémy,62 jako např. č. audio, demo, porno, video; b. аудио, демо, порно, видео, které se uplatňují jednak jako samostatně psané přívlastkové členy (nejčastěji) dvouslovných pojmenování a jednak jako určující členy kompozit.63 Většina z nich odkazuje k slovotvorně adaptovaným (nezřídka terminologickým) jednotkám, např. č. etno – etnický, etnologický a b. фото – фотографскu, resp. se s morfologicky neztvárněnými členy neologického repertoáru neshodují ani svými genetickými rysy.64 3.2 Vyrovnávací procesy: nová slovotvorná adjektiva 3.2.1 Přibývání nesklonných/neohebných adjektiv souvisí mj. s aktivizací způsobů jejich morfologického (slovotvorného) zformování. Tímto faktem lze vysvětlit 57 První členy obdobných bulharských konstrukcí jsou v některých pracích (viz např. Vačkov 1998) určovány jako adjektiva utvořená pomocí konverze (v širším smyslu). 58 Zde se přikláníme k názoru C. Avramovové (2010, s. 17), že tato situace je velmi blízká situaci v oblasti tvoření kompozit. 59 K této výrazné složce nové bulharské slovní zásoby viz také Avramova 2006, s. 277–286. Tamtéž autorka pojednává o termínu M. V. Panova analytické adjektivum. 60 Srov. s a. anti-gay lobby, anti-parking boulders, lines aj. 61 Zde míníme první část kompozit евро s významem ,týkající se Evropské unie‘ (viz blíže РНДБЕ, s. 154). K specifice fungování tohoto typu jednotek viz také V.2.2.1.1. 62 K lexikalizaci nevyhraněných morfémů viz II.7.3. 63 Srov. např. č. audio formát, demo nahrávka, porno film, video komunikace; b. аудио книга, демо игра, порно запис, видео заснемане a č. audioformát, demonahrávka, pornofilm, videokomunikace; b. аудиокнига, демоигра, порнозапис, видеозаснемане. 64 V přístupu k tomuto typu jednotek se shodujeme C. Avramovovou (2010, s. 17) a považujeme je za „první část složených slov (kompozit)“ s předmětným významem. Iv. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SlOvNí záSOBě 56 největší dynamický pohyb patrný právě v oblasti tvoření nových českých a bulharských desubstantivních adjektiv, která vyjadřují široký rejstřík vztahů.65 Jinak řečeno, v obou jazycích pozorujeme procesy protichůdné k již nastíněným, jež se však projevují různou intenzitou. Morfologicky ztvárněné protějšky má jen část bulharských adjektivizovaných substantiv, srov. интернет – интернетен а интернетски, металик – металиков aj. Tato skutečnost je v souladu se zjištěním L. Uhlířové, že současný bulharský JM začíná v určitých případech preferovat tvoření přídavných jmen.66 Avšak morfologické (slovotvorné) zformování nesklonných/neohebných jednotek se ve flexivní češtině projevuje pravidelněji,67 srov. např. č. kitesurfing kurz – kitesurfový kurz; b. jenom кайтсърф курс, č. unisex klobouk – unisexový klobouk; b. jenom унисекс шапка, ale řidčeji také č. offshore společnost – offshorová společnost a b. jenom офшорна фирма, ~ компания68 aj. 3.2.2 Podle slovníků neologizmů mezi nejfrekventovanější sufixy u nových českých a bulharských adjektiv odvozených sufixací a na základě způsobu prefixálně-sufixálního69 patří následující: Tab. č. 10 nová česká odvozená adjektiva SN 1 a SN 2*ov(ý) sk(ý)/ck(ý) n(í) n(ý) 577 473 324 154 *České přípony vydělujeme podle jejich třídění v MČ 1. S ohledem na přehlednost tabulky uvádíme jen základové podoby sufixů. Avšak do celkových počtů zahrnujeme: vztahová adjektiva s příponou ov(ý); s příponami sk(ý) a ck(ý), resp. s jejími variantami -ovsk(ý), -ansk(ý), -ánsk(ý), -ensk(ý),-insk(ý) a -áck(ý), -eck(ý), -ick(ý),-istick(ý), -nick(ý); vztahová adjektiva s příponou n(í)/jn(í) a její variantou: -ovn(í); široce relační dějová adjektiva cizího původu s příponou -n(í) a jejími variantami: -tn(í), -entn(í), -ivn(í), -biln(í); jakostní adjektiva na -n(í) a její varianty -oidn(í), -ózní; pasivní rezultátová adjektiva na -n(ý), některá vztahová adjektiva na ovan(ý). 65 Srov. s názorem L. Uhlířové (1998, s. 29), že vysoká frekvence desubstantivních adjektiv v současném českém a bulharském JM je spjata se syntaktickou kondenzací charakteristickou pro tuto komunikační sféru. 66 L. Uhlířová 1998, s. 29. 67 Viz i mnohem větší počet adjektiv doložených v SN 1 a SN 2. 68 Neologizmus офшор se v bulharštině užívá jen jako substantivum m. r. K tomuto příkladu viz blíže Uhlířová 1998, s. 31n. 69 Vynecháváme nová složená adjektiva a přídavná jména znamenající různou míru vlastnosti modifikované prefixoidy super/хипер, mega/мега, mono/моно, multi/мулти, super/супер, ultra-/ ултра, více-, свръх aj. Do analyzovaného souboru nezařazujeme ani přídavná jména odvozená ze sufixoidních substantiv. Zato zahrnujeme adjektiva odvozená od termínů, např. č. fulltextový (k fulltext) a b. хиперинфлационен (k хиперинфлация), a adjektiva s kvalifikačně-intenzifikačním významem: č. hyperrychlý („hyper + rychlý“) a b. хипермодерен (“хипер + модерен”). 3. Inovační procesy: nová česká abulharská adjektiva 57 Tab. č. 11 nová bulharská odvozená adjektiva РНДЗБЕ а РНДБЕ*ск(и) ен ов 163 155 90 *Bulharské přípony vydělujeme podle jejich třídění v ГСБКЕ 2 a u Radevové (1987, s. 100–127). S ohledem na přehlednost tabulky uvádíme jen základové podoby sufixů. Do celkových počtů zahrnujeme: vztahová adjektiva na ск(и) a její variantní podoby: -ески, -овски, -енски, -ански, -ически, -ичен; desubstantivní vztahová adjektiva na (е)н a ен; adjektiva s cizími příponami ален, арен, ивен, озен, онен, онален, ичен; malé množství desubstantivních jakostních adjektiv se sufixem (е)н; desubstantivní vztahová adjektiva na ов. 3.2.2.1 Údaje z tab. č. 10 a 11 svědčí o základním rozdílu mezi oběma slovotvornými systémy, který se týká nestejného rozsahu uplatnění jednotlivých domácích formantů. Statisticky významná je například skutečnost, že sufix ов, bulharský protějšek nejšíře užívané české přípony ov(ý), je až na třetím místě podle své frekvence v РНДЗБЕ a РНДБЕ. Nejvíce neologizmů je v bulharských slovnících ztvárněno pomocí formantu -ск(и). Přesto však s příponami sk(ý) a ck(ý) je dnes v češtině tvořeno dvakrát více nových adjektiv (473) než v bulharštině (163). 3.2.2.1.1 Na základě genetických, strukturních a sémantických rysů lze nové české a bulharské adjektivní deriváty roztřídit do těchto souborů: 3.2.2.1.1.1 Adjektiva desubstantivní 3.2.2.1.1.1.1 Příponová 3.2.2.1.1.1.1.1 V češtině nejčastěji zformovaná pomocí sufixů: ov(ý), např. bannerový, copyrightový, sponzoringový, wapový, zoomový; sk(ý), např. azylantský, headhunterský, krosařský; n(í) (s tímto formantem, tradičně uplatňovaným při adaptaci cizích základů, je doloženo nemalé množství variantních podob k adjektivům, které jsou odvozeny ze stejného základu), srov. bankomatní – bankomatový, worldmuzikální – worldmusicový aj. 3.2.2.1.1.1.1.2 V bulharštině jsou to zejména adjektiva s příponami: ск(и), např. букмейкърски, килърски, скейтбордистки, тийнейджърски; ен, např. бонусен, драйверен, мултимедиен; ов, např. допингов, итонгов, кетърингов, франчайзингов aj. 3.2.2.1.1.1.1.3 Sem spadá též nemalý počet útvarů odkazujících k prefixálně-sufixálním substantivním základům, např. č. bezdomovecký (k bezdomovec); b. антимафиотски (k антимафиот). 3.2.2.1.1.1.1.4 Dílčí podskupina sestává z přídavných jmen vznikajících k hybridním kompozitům, např. eurodluhopisový (k eurodluhopis); b. наркоразпространителски (k наркоразпространение) apod. 3.2.2.1.1.1.1.5 Omezené je množství slovotvorných konverziv, např. internetí, mikrosoftí,70 registrovaných jen v češtině. Výskyt těchto jednotek potvrzuje názor 70 K termínu slovotvorná konverze viz Encyklopedický slovník češtiny 2002, s. 231. Je třeba ještě dodat, že v současných českých výzkumech jsou bezafixální derivace (konverze v širším smyslu) a postup prefixálně-konverzní zařazovány mezi aktivní slovotvorné způsoby, byť podílející se v nejmenší míře na vzniku Iv. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SlOvNí záSOBě 64 3.3.1.1 Proces neosémantizace působí zřetelněji v oblasti české a bulharské adjektivní dynamiky než v oblasti dynamiky substantivní. Širší uplatnění sémantické derivace při tvoření nových přídavných jmen se zdá být spjato s „primární funkcí adjektivního atributu, který se s dominujícím substantivem shoduje v rodě, čísle a pádě“.85 V závislosti na kontextu a na významu určovaného komponentu by se tedy mohla realizovat funkčně- -sémantická potence již existujícího přídavného jména, která dosud realizována nebyla. Výrazné projevy neosémantizace v českých a bulharských mediálních textech souvisí též se snahou o jazykovou ekonomii.86 3.3.1.2 Z dat v tab. č. 16 dále vyplývá, že sémantickým tvořením vzniká více bulharských než českých neosémantických přídavných jmen. Jeden z možných důvodů tohoto mezijazykového rozdílu je skutečnost, že se neosémantizace v bulharštině projevuje jako proces kompenzující prohloubení tendence k omezenějšímu uplatnění slovotvorných postupů a způsobů při tvoření adjektiv.87 Se zřetelem k celkovému vyššímu počtu neosémantických podstatných i přídavných jmen registrovaných v РНДЗБЕ a РНДБЕ lze ještě říci, že uplatněním sémantického tvoření (neboli tzv. nemorfologických slovotvorných způsobů) bulharština vyrovnává převládající analytizmus svého jmenného systému. 3.3.1.3 V obou jazycích je vznik a ustálení nových adjektivních významů ovlivněn tendencí k opakované internacionalizaci. Srov. např. výklady o neosémantizmu ekologický88 v obou českých slovnících neologizmů a jeho významy v slovních spojeních: ekologická jízdenka ,jízdenka platná pro dopravní prostředky tzv. ekologicky čisté (na tramvaj, metro, trolejbus, nikoli na autobus)‘89 a ekologický management ,management dodržující principy ochrany životního prostředí a zaměřený na výrobu ekologicky čistého zboží‘. Obdobný případ v bulharštině představuje polysémizace přídavného jména ефирен ze starší přejímky ефир, která se dnes užívá ve dvou nových významech: 1. konající se při přímém vysílání, např. ефирно време, ефирен телефон, а 2. televizní pořad nebo program vysílaný prostřednictvím vysílače, nikoli kabelem, např. ефирна медия.90 3.3.1.3.1 Nově přejatá pojmenování cizího původu se často stávají impulzem ke kalkování, např. č.: přemíchaný (přemíchaná skladba) k remixovaný (remixovaná skladba)91 a b. цифров (цифрово устройство) k дигитален (дигитално устройство) apod. 3.3.1.4 Projevy neosémantizace jsou též styčné s nárůstem funkčního a sémantického zatížení nových adjektiv, který je patrný především v JM. Tento jev souvisí se zapojením nových jmen do lexikalizovaných „mediálních“ ustálených sousloví se strukturou „adjektivum + substantivum“ fungujících podle slov M. Nábělkové (1993, s. 59) jako 85 Podle MČ 2, s. 67. 86 K této otázce viz také Rangelova 2005, s. 159–160. Při výkladu o úzkém vztahu neosémantizace a jazykové ekonomie autorka vychází z následujícího názoru J. Horeckého (1986, s. 11): „je patrná skupina neologizmů, jejichž příznak je v novém obsahu: nový, resp. aspoň modifikovaný obsah se pojmenovává starým, už existujícím slovem.“ 87 K této otázce viz výše. 88 Viz SN 1, s. 77 a SN 2, s. 102. 89 SN 1, s. 77. 90 РНДЗБЕ, s. 107. 91 Srov. výklad v SN 2, s. 369. 3. Inovační procesy: nová česká abulharská adjektiva 65 „kondenzátory nominace“92, srov. např. č. daňový ráj, internetová vdova, životní minimum; b. информационна завеса, медиен комфорт, пазарна ниша. 3.3.1.5 Aktivizace neosémantického tvoření je mj. podmíněna důležitým mimojazykovým činitelem: prudký vývoj nových technologií, zejména pak v počítačové oblasti běžně užívaný princip nominace na základě přenesení významu. V neologickém repertoáru jsou zastoupeny početné soubory odborných názvů, jako např.: č. antivirový ,určený k vyhledávání a likvidaci virů‘, infikovaný ,obsahující vir, viry; zavirovaný‘; b. администраторски ,vztahující se k odborníkovi, který provozuje počítačový systém‘, навигационен ,vztahující se k navigaci pomocí grafického uživatelského rozhraní‘ apod. Shrnutí: Typologické rozdíly češtiny a bulharštiny ovlivňují výrazněji divergenci v oblasti adjektivního lexika než v oblasti substantivní slovní zásoby. Avšak v srovnání s celkovým rozsahem uplatnění kompozice a spřahování se derivační slovotvorné postupy i nadále podílejí na vzniku nových českých a bulharských adjektiv v podstatně větší míře. Analýza souborů přídavných jmen s různými vznikovými, sémantickými a komunikačními charakteristikami obsažených v SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ ukázala, že: (1) Adjektiva na základě derivace tvoří aktivněji čeština, která přitom využívá rozmanitější slovotvorné modely a bohatší repertoár slovotvorných prostředků. (2) Přes zjištěné kvantitativní rozdíly v obou současných jazycích jsou nejšíře uplatňovány domácí slovotvorné formanty, kterými jsou nejčastěji ztvárňována (domácí i přejatá) základová substantiva. (3) Pro oba současné JM je příznačné užití nových přídavných jmen odvozených ze zkratek a zkratkových slov i adjektiv založených na propriích. Z hlediska vývojového se jako velice podstatný ukázal proces slovotvorného zformování anglicizmů s nejednoznačnou slovnědruhovou příslušností, ale zato s jasně vyjádřenou atributivní funkcí. Adaptace početných skupin morfologicky neztvárněných přejímek z angličtiny je tedy dnes jedním ze základních činitelů vyvolávajících vyrovnávací procesy v oblasti české a bulharské adjektivní slovní zásoby. Ve srovnání s češtinou je v bulharském neologickém materiálu doložen nejen omezenější počet nových adjektivních derivátů, ale také adjektivních složenin. Tato skutečnost odpovídá jednak převládajícímu analytizmu bulharského jmenného systému a jednak výraznému vlivu tendence ke kolokvializaci v JM, který se v obou jazycích projevuje odlišně. Tak například v českém JM jsou nejrozšířenějšími kondenzačními prostředky kompozita se sériově užívanými antepozičními a postpozičními členy, což mj. souvisí s vyšším stupněm neotřelosti těchto útvarů, méně typických pro flexivní jazykový systém. V bulharštině je naopak jazykové ekonomie častěji dosahováno pomocí slovních spojení se slovotvorně ztvárněným nebo slovosledně adjektivizovaným atributem.93 92 K této otázce se vracíme v kapitole VI. 93 Srov. s názorem L. Uhlířové (1998, s. 30), že „nahrazování konstrukcí typu ‚substantivum + předložka‘ (např. министър на културата) s konstrukcemi typu ‚adjektivum + substantivum‘ (např. културна министърка) je naprosto funkční, přitom nejméně ze dvou hledisek: (a) přídavné jméno odpovídá požadavku přesného a stručného vyjádření. Z pojmenování bylo odstraněno vše, co je zřejmé z kontextu (…); (b) přídavné jméno je jeden ze způsobů sbližování publicistického stylu s hovorovou bulharštinou (…)“. Iv. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SlOvNí záSOBě 66 Na závěr je třeba také zdůraznit, že proces neosémantizace u adjektiv je spjat se vznikem a ustálením nových komunikačních a zájmových sfér, resp. s novým sociálně- -kulturním kontextem fungování obou současných jazyků. 4. Inovační procesy: nová česká abulharská slovesa V nejnovější lexikální vrstvě češtiny a bulharštiny jsou skupiny nových sloves méně početné, zato jejich členy se vyznačují jednak rozmanitými formálními rysy a jednak složitými sémanticko-slovotvornými charakteristikami.94 Autoři synchronně zaměřených lingvistických prací uvádějí dva základní faktory, jež vyvolávají slovesnou dynamiku v dnešních slovanských jazycích.95 Na prvním místě to je nárůst vlivu angličtiny a na druhém – vznik nových sfér profesní a zájmové komunikace. Působení obou činitelů se promítá i do českého a bulharského JM, zejména pak do mediálních textů věnovaných ekonomice, podnikání, informatice, aktivitám volného času a současné hudbě. Především s těmito tematickými okruhy jsou spjata také slovesa doložená v SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ, mezi nimiž lze vydělit následující soubory: (1) přejímky verbalizované96 pomocí morfologických (slovotvorných) prostředků, např. č.: lunchovat, deletovat; viktimizovat; b. брандирам, лизинговам, ъпгрейдвам; (2) nové odvozené jednotky, např.: č. delegitimizovat, kontrapunktovat, pozicovat se, vydiskutovat, zprodejnit; b. декапсулирам се, премастерирам, реприватизирам, разпечатвам, съфинансирам; (3) neosémantická slovesa, např.: č. importovat, licencovat, obchodovat; b. абдикирам, капсулирам се, санирам. 4.1 Internacionalizace: adaptace přejatých lexémů 4.1.1 Dále se soustředíme na poměry nových sloves poukazujících k domácím, resp. přejatým základům, která jsou registrována v slovnících nových slov českých a bulharských. Tab. č. 17 nová slovesa SN 1 a SN 2 РНДЗБЕ а РНДБЕ z internac. základů z domácích základů podíl z internac. základů z domácích základů podíl 401 121 30,17 % 335 80 23,88 % 94 V souvislosti s tím O. Martincová 2005a, s. 120, podotýká, že „vedle případů z hlediska pojmenovacích způsobů jednoznačných existují i takové, u nichž je obtížné stanovit, na kterém pojmenovacím způsobu se zakládají: zda sloveso vzniklo derivací, nebo adaptací cizojazyčného lexému, zda jde o neosémantizmus, nebo o přejímku apod.“. 95 Pro češtinu k těmto otázkám viz Martincová 2005a, s. 119n., pro bulharštinu Blagoeva 2008, s. 79n. 96 Tento termín O. Martincová 2005a, s. 127, spojuje mj. se „spontánním tvořením sloves na pozadí slovesných slovních spojení nebo podle modelu ‚dělat něco‘ (ve významu ‚vyvíjet činnost‘, pozn. B. N.)“. Zde jím označujeme tvoření sloves uvedeného typu pomocí přidání slovotvorných formantů k přejatému (většinou z angličtiny) základu, přičemž nedochází k žádným jeho formálním, popř. zvukovým změnám. Tak např. za verbalizované sloveso pokládáme sloveso joggingovat, nikoli verbum joggovat. 4. Inovační procesy: nová česká abulharská slovesa 67 4.1.1.1 Výraznější sklon češtiny k tvoření sloves z domácích základů souvisí s její flexivitou. V SN 1 a SN 2 převládají nocionální slovesná pojmenování, jako dosněžovat, porotovat, zeslyšitelňovat se aj. Na rozdíl od toho je v РНДЗБЕ а РНДБЕ méně sloves motivovaných domácími jednotkami, jako např. изживея се, разцъквам, сработвам aj. Značná jejich část se přitom vyznačuje hovorovostí, popř. slangovostí.97 Avšak v českých i bulharských slovnících neologizmů je nejvíce útvarů z internacionálních základů. Jejich podíl je větší v РНДЗБЕ а РНДБЕ. To lze vysvětlit skutečností, že pro fungování nových přejímek v bulharském jazykovém systému, který „v plánu typologickém disponuje jednou z nejbohatších slovesných soustav“,98 je nezbytné jejich zapojení do početných slovesných paradigmat.99 K tomuto účelu jsou nejčastěji uplatňovány slovotvorné modely běžné pro odborné vyjadřování. Podle nich vzniká velké množství obouvidových sloves, jako бартеризирам, декриминализирам, макровизирам, револвирам aj., jež „ještě nevstoupila plně do vidového paradigmatu“.100 4.2 Vyrovnávací procesy: vidová protikladnost, obouvidovost a slovotvorná struktura nových sloves 4.2.1 Se zřetelem k uvedeným zjištěním je třeba také shrnout údaje o dokonavých, nedokonavých a obouvidových neologických verbech doložených v SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ. Tab. č. 18 nová slovesa SN 1 a SN 2 РНДЗБЕ а РНДБЕ dokonavá nedokonavá obouvidová dokonavá nedokonavá obouvidová 277 154 93 36 114 263 4.2.1.1 Na rozhojňování repertoáru nových slovesných pojmenování v češtině se významně podílí aktivita aspektové soustavy,101 tento činitel však není do takové míry relevantní pro bulharskou slovesnou dynamiku. V češtině jsou dokonavá slovesa z jejich nedokonavých protějšků tvořena pravidelně, a to zejména pomocí čisté prefixace, srov. např. faxovat – nafaxovat, odfaxovat, profaxovat, zafaxovat. S tím souvisí fakt, že je v SN 1 a SN 2 registrováno nejvíce perfektivních tvarů – celkem 277 jednotek.102 V bulharštině je zato jako proces generalizovaný, neboli gramatikalizovaný, označována dru97 Viz také dále. 98 R. Nicolova 2008, s. 224. Tento fakt je spjat s vývojovými tendencemi v bulharštině, které směřovaly k zachování téměř všech zvláštností staroslověnského slovesného systému a v některých případech také k rozvinutí nových slovesných forem (viz blíže ГСБКЕ 2, s. 209). V tom je základní typologický rozdíl mezi bulharštinou a češtinou, jejíž vývoj směřoval k zjednodušení slovesného systému. 99 Jak ukázala analýza provedená v IV.2. a 3., s ohledem na analytizmus bulharského jmenného systému tato skutečnost nehraje tak zásadní roli ani při adaptaci přejatých substantiv, ani při tvoření nových adjektiv z přejatých základů. 100 PMČ, s. 319. 101 Viz blíže O. Martincová 2005a, s. 119. 102 V MČ 1, s. 387, je odvozování sloves předponami určeno jako „základní, nejproduktivnější a nejfrekventovanější způsob tvoření sloves“. Iv. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SlOvNí záSOBě 68 hotná imperfektivace.103 V ní jsou proto téměř bez výjimky pomocí přípon měnících jak některé lexikálně-gramatické rysy fundující jednotky, tak její paradigmatiku tvořeny imperfektivní protějšky k perfektivním útvarům. Je to jeden z podstatných důvodů, proč je v nejnovější bulharské slovní zásobě jen nepatrné množství vidových dvojic, jako např. кликна (dok., III. třída) – кликвам (ned., I. třída), окабеля (dok., II. třída) – окабелявам (ned., III. třída) aj. 4.2.1.1.1 V spojitosti s popsanými (typologicky podmíněnými) rozdíly projevů vyrovnávacích procesů v obou jazycích jsou dnes nejintenzivněji doplňovány následující skupiny českých a bulharských sloves: 4.2.1.1.1.1 V češtině se ustalují řady prefigovaných deverbativ vztahujících se k stejnému neprefigovanému slovesnému základu, které vyjadřují rozmanité sémantické odstíny, srov.: lobbovat – vylobbovat, zalobbovat; skenovat – naskenovat, oskenovat, proskenovat, přeskenovat; sponzorovat – přesponzorovat, zasponzorovat aj. 4.2.1.1.1.2 Dalším charakteristickým jevem je koexistence řad dokonavých sloves a řad předponových deverbativních substantiv, srov. např. nalogovat se, odlogovat se, přilogovat se, zalogovat se a též odlogování, nalogování, přilogování, zalogování. Směr slovotvorné motivace některých z nich nelze vždy jednoznačně určit. Tak např. zvratné sloveso logovat se bylo poprvé doloženo r. 1994, zatímco dějové substantivum logování už r. 1990.104 4.2.1.1.1.3 Česká vidově protikladná slovesa začínají vystupovat také s novým významem v nových komunikačních sférách, a to zejména pod vlivem opakované internacionalizace. K prefigovaným členům dvojic, jako např. surfovat (internetovou sítí) – dosurfovat, jsou dodatečně tvořeny neologizmy: nasurfovat, odsurfovat, prosurfovat, zasurfovat. Paralelně se vedle zvratných neosémantických sloves, např. zasurfovat si, objevují dříve nezachycená reflexivní verba: prosurfovat se. 4.2.1.1.1.4 Jak již bylo zmíněno, nejpočetnější složku bulharského slovesného lexika představují útvary obouvidové. Velká jejich část se v přejímajícím jazyce objevila spolu s nově adaptovanými dějovými substantivy (zejména z angličtiny). Se zřetelem k těmto případům lze říci, že projevy tendence k internacionalizaci jsou styčné se zpětnou transpozicí, srov. např. диверсификация а диверсифицирам, евроинтеграция а евроинтегрирам, индексация а индексирам.105 4.2.1.1.1.5 Jako v češtině106 je od uvedených neologizmů třeba odlišovat slovesa slovotvorně spjatá s přejatým adjektivy, např. глобален a глобализирам, дигитален a дигитализирам, s desubstantivními přídavnými jmény, např. талибанизирам а талибански (z талибан), nebo jak s adjektivy, tak se substantivy, srov. демонизирам: демоничен а демон, медиализирам: медиен a медия aj. 103 V ГСБКЕ 2, s. 264, je uvedeno, že na rozdíl od ostatních slovanských jazyků je v bulharštině imperfektivace jediným způsobem tvoření vidově protikladných dvojic. Srov. také Nicolova 2008, s. 256nn. 104 Viz údaje z Databáze excerpčního materiálu Neomat ÚJČ AV ČR, v. v. i. Na řadu otázek souvisejících s „dvojím možným pojetím děje“ upozorňuje O. Martincová 2005a, s. 122n. Autorka zároveň podotýká, že je třeba mít na vědomí, že „doloženost neologizmů a časové údaje o jejich výskytu mají pomocný charakter“ (tamtéž, s. 123). 105 Tento typ spadá do skupiny sloves pojmenovávajících výsledek děje, v jejichž sémantické struktuře je výrazněji než u dějových jmen vyjádřen dynamický příznak. 106 Viz Martincová 2005a, s. 124. 4. Inovační procesy: nová česká abulharská slovesa 69 4.2.1.1.1.6 Samostatnou skupinu prezentují slovesa s významovým odstínem ,tvořit, vytvořit, dělat, udělat to, co je vyjádřeno základovým podstatným jménem‘, která jsou slovotvorně a sémanticky vázána na adaptovaná podstatná jména, např.: клипирам, пикселизирам, тарифирам aj. 4.2.1.1.1.7 Menší soubor se skládá ze sloves, u kterých se prolínají významy ,působit ve funkci toho, koho označuje základové substantivum‘ a ,konat činnost‘,107 např. депутатствам, общинарствам, премиерствам apod. 4.2.2 Nová česká a bulharská slovesa z cizích základů jsou jako i v předchozím období nejčastěji odvozována podle těchto slovotvorných modelů: 4.2.2.1 Mezi nejproduktivnější v češtině patří typy s formanty -ova-, např.: marketingovat, performovat, updatovat, a -izova-,108 např.: ekologizovat, kriminalizovat, virtualizovat. 4.2.2.2 V bulharštině jsou doplňovány především skupiny verb s příponou b. ира, např.: голфирам, мандатирам, фабулирам, a její variantní podobou изира, např.: гетоизирам, тоталитаризирам, уестърнизирам apod. 4.2.2.3 Obdobnou produktivitu v obou jazycích mají modely pro tvoření reflexiv, např. č. alergizovat se, bulvarizovat se, kastomizovat se; b. медикализирам се, сугестирам се, таблоидизирам се. 4.2.2.4 Zvyšuje se též počet českých a bulharských předponových sloves. V neologickém repertoáru převládají: 4.2.2.4.1 Útvary s prefixy cizího původu, zejména: de//де/дез, např.: č. deideologizovat, desocializovat a b. деинституционализирам, деполитизирам, дерегистрирам а дезанглажирам се, a re/ре, např.: redefinovat, remodelovat, redesignovat, reprivatizovat; b. рефинансирам, реинвестирам, реквалифицирам. Nová jimi tvořená verba se vztahují nejen k novým neprefigovaným jednotkám, ale i k dříve adaptovaným prefigovaným dějovým nebo abstraktním jménům.109 Avšak v češtině i v bulharštině jsou předpony de/де a re/ре zahrnovány do repertoáru samostatně fungujících slovesných předpon již delší dobu.110 Lze proto se zřetelem k dnešní situaci v obou jazycích uvažovat jednak o dvojí motivaci prefigovaných útvarů a jednak o konstituování prefixálně - -sufixálních slovotvorných modelů s formanty č. dea re-; b. де a ре + č. -ova-/-izova-; b. ира/изира pro zařazování přejatých základů do slovesných paradigmat.111 Ustalují se tak dvojice slovesných pojmenování se společným fundujícím slovem a následujícími rozdílnými významy: (a) ,provádět určitou činnost‘ – ,zbavovat se výsledků určité činnosti‘, např.: č. instalovat – deinstalovat; b. митологизирам – демитологизирам; (b) ,provádět určitou činnost‘ – ,opětovně provádět určitou činnost‘, např. č. certifikovat – recertifikovat; b. стартирам – рестартирам. 107 Pro češtinu viz Martincová 2005a, s. 123. 108 Uvádíme jen formant pro kmen minulý, přestože formantem je i kmenotvorná přípona kmene přítomného. 109 K této otázce pro češtinu viz Martincová 2005a, s. 126, a pro bulharštinu Blagoeva 2008, s. 83–85. 110 Pro češtinu viz např. heslo o předponě dev SSJČ (A–M), s. 282, a výklad o prefixu rev TS 2, s. 726. Při zařazení bulharských předpon де(дез) a ре do souboru samostatně fungujících slovesných předpon je někdy uplatňován odlišný přístup. Tak například v ГСБКЕ 2, s. 216, je uvedeno, že slovesa s těmito předponami nelze pokládat za prefigáty, protože jsou k nim vždy doložena prefigovaná substantiva. V. Radeva 1987, s. 153 a 155, zato obě předpony zahrnuje do přehledu formantů aktivních u tvoření předponových sloves. O opodstatněnosti názoru V. Radevové svědčí mj. skutečnost, že ne všechna nová bulharská slovesa s předponami poukazují k již dříve existujícím předponovým podstatným jménům. 111 Srov. Blagoeva 2008, s. 81. Iv. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SlOvNí záSOBě 70 4.2.2.4.2 Při modifikaci slovesného významu jsou v češtině užívány rovněž tyto domácí předpony: do-: dofinancovat, doprivatizovat; na-: nachoreografovat, naklikat, nakonektovat se, nanominovat, naxeroxovat; o-: oanoncovat; od-: odakademizovat, odfinancovat, odfolklorizovat, odmailovat; pro-: proesemeskovat, prointernetovat, prowapovat; pře: přeformátovat, přeinstalovat, přesponzorovat a také překliknout se; vy-: vydraftovat, vyformulovat, vyseparovat; za-: zainvestovat, zaskejtovat si, zazipovat; z-: zhamburgerizovat, zklipovat, zmonitorovat aj. 4.2.2.4.3 V bulharštině nacházíme soubory deverbativních sloves s domácími prefixy, jako: из: изпринтирам, изтъргувам; пре: преактивирам, преактуализирам, премодифицирам; раз: разинсталирам, разкомпенсирам, která jsou typická zejména pro oblast profesní komunikace. 4.2.2.5 Antepozičních komponentů v procesu sémantického přehodnocování užívaných při tvoření nových českých a bulharských sloves je jen nevelký počet. Nejproduktivnější z nich jsou prefixoidy, které se kombinují jak s domácími (českými a bulharskými) základy, tak se základy přejatými. 4.2.2.5.1 V češtině do skupiny vyjadřující zvratnost děje neboli stejného původce a předmětu děje spadá více útvarů s prefixoidem sebe-, např.: sebedefinovat se, sebeomezovat se, sebepropagovat se. Na rozdíl od toho v bulharštině je aktivnější komponent само, jímž vznikají neologizmy jako: самоартикулирам се, самомотивирам се, самопрезентирам се, самофинансирам се aj. Zachovává se tedy podstatná diference mezi bulharštinou a všemi ostatními slovanskými jazyky: komponent себе i v současnosti zůstává méně produktivní než prvek само, a to nejen u jmen, ale také u sloves.112 Avšak nejnovější slovesný materiál zároveň odhaluje důležitou změnu. Důsledkem oslabení vlastního (příslovečného) významu se komponenty sebe/себе, a samo/само začínají uplatňovat jako variantní/konkurenční slovotvorné prostředky.113 V češtině narůstá počet verb se samo-, např.: samofinancovat se, samoorganizovat se, samořídit se, samospravovat se, samospouštět se, a v bulharštině se себе, např.: себерекламирам се, себеподценявам се, себепознавам се, себепрезентирам се, себехаресвам се aj. Tento proces mj. podporuje aktivní přejímání anglicizmů s první částí self typu self-programming, self-propagation aj. 4.2.2.5.2 Nejnovější vrstva české slovní zásoby dále obsahuje slovesa s antepozičním členem spoluznamenajícím ,společný podíl na tom, co je označeno slovem základovým‘, např.: spolukomentovat, spolumoderovat, spolusponzorovat, spoluuvádět aj. Do variantních a konkurenčních vztahů s verby odvozenými pomocí předpony kovstupují jen některá z nich, srov. např. spolufinancovat – kofinancovat, spoluprodukovat – koprodukovat aj. 4.2.2.5.3 Rozhojňování souborů českých sloves se účastní též prefixoid znovu-. Význam ‚provést opětovně to, co je označeno základovým slovem‘ mají nové útvary jako znovupotvrdit, znovupřijmout, znovuznárodnit aj. Část jich koexistuje s deverbativy s předponami renebo pře, srov.: znovuaktivovat – reaktivovat, znovuregistrovat – přeregistrovat apod. 112 K specifickým rysům tohoto sémanticko-slovotvorného modelu viz blíže Gladkova 2000a, Hauser 1960, Ivančev 1977, Niševa 2009. 113 Tímto jevem v češtině se zabývá I. Bozděchová (1994, s. 75). 4. Inovační procesy: nová česká abulharská slovesa 71 4.2.2.6 V obou jazycích se užívají slovesa, která s ohledem na slovotvornou produktivitu jejich prvních, radixoidních částí je možné pojmout i jako verba s dvojí motivací. Míníme zde nová slovesa s komponentem video/видео znamenajícím ,týkající se snímání a reprodukce obrazového a zvukového záznamu, souvisejícího s nimi‘; v bulharštině také neologizmy s antepozičním členem авто ve významu ,automobilový‘. Výrazy tohoto typu se buď zakládají na substantivních kompozitech, srov. č. videotelefon – videotelefonovat; b. видеофилм – видеофилмирам; автобронз – автобронзирам, anebo jsou výsledkem kombinace radixoidu s již existujícím slovesem. V souvislosti s tímto slovotvorným postupem lze říci, že se v dnešní bulharštině objevují předpoklady pro vznik zásadního inovačního jevu, protože tvoření bulharských sloves skládáním bylo dosud považováno za neproduktivní.114 4.2.2.7 Na další dynamický jev v češtině, který posiluje divergenci mezi oběma jazyky, upozorňuje O. Martincová:115 „k slovesům se přimykají slovesné útvary typu ‚být přebankován‘/,je přebankováno‘ a ‚je převeletrhováno‘. Vyznačují se tím, že pojmenovací příznak je primárně formován jako příčesťový výraz, který je verbalizován (morfologizován) pomocným slovesem být, popř. mít.“ Autorka ještě uvádí, že některé tyto slovesné útvary jsou stimulovány angličtinou (přebankován se jeví jako kalk anglicizmu overbanked, srov. přebankování – overbanking). Analyzovaný slovotvorný model je příznačný pro český JM, podle něho též často vznikají verboidy z propriálních základů, např. je přehavlováno, je přeparoubkováno. V bulharštině se význam ‚nadprůměrná nebo podprůměrná míra‘ vyjadřuje jenom pomocí analytických (víceslovných) konstrukcí typu има + прекалено много/малко. 4.3 Pragmaticko-stylistické procesy: příznakovost nových sloves 4.3.1 Pronikání nových sloves z různých komunikačních sfér do českého a bulharského JM ne vždy bývá doprovázeno ztrátou jejich příznakovosti. Tomu nasvědčují data obsažená v SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ. Tab. č. 19 SN 1 a SN 2 celkem expr. slang. 524 39 24 РНДЗБЕ а РНДБЕ celkem přízn. slang. 413 97 41 4.3.1.1 Je zřejmé, že se tendence tvoření příznakových sloves projevuje mnohem silněji v bulharštině. Tento fakt souvisí s nižší slovotvornou potencí základů přejatých do bulharštiny (v porovnání s jejich slovotvornými možnostmi v češtině). Tomu mj. nasvědčuje zjištění, že v nejpočetnější skupině nových obouvidových verb (celkem 263 jednotek) nacházíme pouze 16 expresiv. Jinak řečeno, je zde na jedné straně patrný 114 Viz např. Radeva 1991, s. 193. 115 Martincová 2005a, s. 130. Iv. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SlOvNí záSOBě 72 vliv tvarově a paradigmaticky bohaté slovesné soustavy bulharštiny a na straně druhé – systémový tlak vyvolaný generalizací vidovosti. S ním R. Nicolova (2008, s. 250) spojuje např. rozhojňování souborů nedokonavých sloves odvozených z obouvidových základů pomocí přípony -ва, která jsou na pomezí spisovnosti a nespisovnosti. РНДЗБЕ а РНДБЕ dokládají dva typy vidových dvojic s příznakovými členy: (a) nově utvořené: принтирам – принтвам, спамирам – спамвам; (b) s jedním již ustáleným obouvidovým členem, ke kterému se přimyká jejich nedokonavý expresivní protějšek,116 např. експортирам – експортвам, импортирам – импортвам. Vznik druhého typu vidově protikladných sloves je většinou spjat s neosémantizací již existujícího obouvidového slovesa v nové komunikační sféře. V češtině se příznakovostí vyznačuje naprostá většina verb perfektivizovaných formantem -nou-/-nu-. Jako typická pro určitou zájmovou nebo profesní oblast je také označena nemalá část českých předponových (dokonavých) sloves. 4.3.1.2 V obou jazycích jsou široce zastoupena stylově příznaková desubstantivní slovesa, jako např.: č. džusovat, bulvarizovat, natunelovat (si), parlamentit, smajlíkovat a b. агиткаджийствам, изпиратствам, манекенствам, мутрея, чадъросвам apod. Do slovníků nových slov českých a bulharských je dále zahrnuta rozmanitá skupina příznakových slovesných útvarů s domácími základy, např. č. buranizovat se, našlehnout se, ohanbovat, předskakovat (komu) a b. зарибявам се, изживявам се, изстрелвам се, отмарям, продрусвам aj. Na rozdíl od bulharštiny jsou v češtině příznaková slovesa odvozována i z vlastních jmen,117 např.: klausovatět, paroubkovat aj. 4.4 Neosémantizace: sémantické tvoření nových sloves a přejímání anglicizmů 4.4.1 V současném českém a bulharském JM se šíře uplatňuje také sémantické tvoření sloves. Podle SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ jsou poměry slovotvorných a sémantických neologických sloves v nejnovější lexikální vrstvě následující: Tab. č. 20 neologická slovesa neosémantická slovesa podíl SN 1 a SN 2 526 215 40,87 % РНДЗБЕ a РНДБЕ 413 150 36,31 % 4.4.1.1 Podíl neosémantických jednotek v repertoáru nových sloves je podstatně větší, než je podíl sémanticky utvořených neologizmů v rámci substantiv a adjektiv. Fakt, že proces neosémantizace má v této rovině nejenom patrnější vliv, ale také shodnou aktivitu v obou jazykových systémech, svědčí o jeho vyrovnávací roli vzhledem k omezenější „propustnosti“ české a bulharské slovesné soustavy vůči přejímkám.118 116 Důsledkem toho obouvidové sloveso začíná fungovat jako sloveso dokonavé. 117 Pro češtinu k této otázce viz podrobněji Martincová 2005a, s. 123. 118 Srov. s údaji v tab. č. 14, 15 a 16. 4. Inovační procesy: nová česká abulharská slovesa 73 Je třeba ještě uvést, že v РНДЗБЕ a РНДБЕ je 72 neosémantických sloves se slangovými, hovorovými, nebo naopak knižními charakteristikami, zatímco mezi českými neosémantizmy je 22 expresivních a slangových jednotek. Působení procesu neosémantizace v bulharštině lze mj. pojmout i jako protiváhu celkové nižší intenzity doplňování slovesného lexika. 4.4.1.1.1 Pojmenovací procesy u českých neosémantických sloves mohou probíhat paralelně se slovotvorným zformováním nových přejímek, které jsou pojímány jako zvukově podobné domácím lexémům.119 Tak například neosémantické sloveso hostovat bylo utvořeno na pozadí anglicizmu hosting a následně rozvinulo dva nové homonymní významy: 1. poč. ,pronajímat, pronajmout někomu prostor na webovém serveru pro umístění webových stránek‘; 2. poč. ,pronajímat si, pronajmout si prostor na webovém serveru pro umístění webových stránek‘.120 Podle zvukové analogie s anglicizmem browse vzniklo i sloveso brousit se sémantikou ,prohlížet, procházet webové stránky‘. V bulharském materiálu nejsou registrovány obdobné případy. 4.4.1.1.2 Jak v bulharštině, tak v češtině zato nacházíme slovesa vzniklá na základě paralelní motivace. Tento proces se projevuje zejména u verb fungujících současně ve dvou (a více) zvláštních komunikačních sférách. K útvarům č. surfovat; b. сърфирам, které nejdřív pronikly do sportovní mluvy ve významu ,jezdit na surfu; provozovat windsurfing‘,121 se později přimkly neosémantizmy znamenající ,vyhledávat informace na internetu, prohlížet si internetové stránky‘122 z oblasti počítačové. Vedle verba č. animovat; b. анимирам ,tvořit animované obrázky, objekty‘123 ze sféry kresleného a loutkového filmů se ustálilo polysémní sloveso 1. poč. ,tvořit animované obrázky, objekty pomocí počítačových programů‘; 2. odb. ,organizovat volnočasové aktivity skupin turistů, rekreantů apod. včetně zábavných her, soutěží aj. zábavných programů‘.124 4.4.1.1.2.1 U jednotek, jako např.: č. nabít ,vložit, dodat určitou peněžní částku na čipovou kartu (platební, do mobilního telefonu apod.)‘ a b. пиратствам ,provádět nezákonnou obchodní, popř. výrobní činnost, produkovat nebo šířit něco bez získání potřebného povolení, autorských práv, licenci apod.‘,125 se také projevuje polysémie, ta však souvisí s užitím slovesa v novém významu. 4.4.1.1.3 K rozhojňování souborů neosémantických sloves s expresivními rysy dále značně přispívá pojmenovací postup běžně užívaný v profesní komunikaci. Při něm se předlohou sémanticky utvořeného slovesa stává anglický výraz označující tentýž pojmový obsah. Za významově korespondující s anglicizmy, tedy za sémantické kalky, lze považovat např. tyto útvary (v bulharštině nezřídka vznikají celé řady expresiv, což souvisí s rychlou obměnou výraziva příznačnou pro slang): a. to burn ve významu ,zaznamenat, uložit data na kompaktní disk pomocí speciální digitální techniky‘ → č. vypálit; 119 A. Rangelova 2005, s. 174, popisuje tento jev takto: „Ke spojení už existující formy s novými významy dochází rovněž při dalších jazykových procesech, mezi nimiž mají výrazné postavení procesy slovotvorné povahy. Vzniká forma totožná s formou už existujícího slova, která se pojí s dalším, novým významem.“ 120 Viz SSČ, s. 100. 121 Viz ASCS, s. 722. 122 Viz SN 1, s. 290, РНДБЕ, s. 421. 123 Viz ASCS, s. 54. Je třeba upozornit, že sloveso анимирам nebylo registrováno ani v akademickém slovníku Речник на българския език, т. 1 (A–Б) (viz Čolakova a kol. 2001), ani v РЧД 2007, na základě čehož lze předpokládat, že jeho paralelní motivace v bulharštině proběhla později než v češtině. 124 Podle РНДЗБЕ, s. 35. 125 Srov. s výklady sloves v SSČ, s. 192, a v БТР, s. 632. Iv. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SlOvNí záSOBě 80 5.3.1.1 Relativní četnost sémanticky utvořených adverbií zahrnutých jak do českých, tak do bulharských slovníků nových slov je nejshodnější s relativní četností neosémantizmů u adjektiv, zatímco podíl neosémantizmů mezi slovesy zůstává nejvyšší.147 V českém materiálu jsou široce zastoupena příslovce končící na ě/e, např.: bulvárně ,bulvárním způsobem, s důrazem na senzačnost; povrchně, lacině, křiklavě‘,148 jednobarevně ,prostřednictvím zástupců (pouze) jedné politické strany‘149 apod. Mezi bulharskými jednotkami převládají neosémantická deadjektivní adverbia se sufixem о, např. агресивно ,obzvlášť aktivně, dynamicky, průbojný‘,150 непрозрачно ,tajně, stranou, mimo společenského dohledu a kontroly‘.151 Na pozadí inovačního dění u ostatních základních slovních druhů je dynamika u neosémantického adverbiálního lexika méně ovlivněna internacionalizací, zato se v ní silněji projevuje proces sémantického tvoření výrazů s frazeologickou sémantikou152 nebo s přeneseným významem. Jinak řečeno, v novém významu vystupuje poměrně omezená skupina domácích/zdomácnělých českých a bulharských příslovcí, jejichž vznik byl podmíněn především paralelními sémantickými procesy. Shrnutí: Jako neintenzivnější v oblasti adverbiální slovní zásoby se ukázaly inovační procesy související s dynamikou v rovině slovotvorné. Neologická adverbia vznikají na základě slovotvorných postupů a prostředků, které byly nejšíře uplatňovány v předchozím vývojovém období. Do struktury českých a bulharských adverbií dnes vstupuje nejvíce vztahových adjektiv poukazujících k substantivům cizího původu. Lze proto na jedné straně říci, že mezi dynamickými faktory působícími v oblasti českého a bulharského adverbiálního lexika dominuje vliv tendence k internacionalizaci. Avšak na druhé straně tvoření deadjektivních adverbií je možné pojmout jako další fázi doplňování slovotvorných paradigmat jednotlivých přejatých výrazů, které se staly výchozími pro vznik nových slovotvorných hnízd. O tom svědčí mj. skutečnost, že se ve funkci příslovečných atributiv užívá poměrně málo morfologicky neadaptovaných přejímek, zatímco se procesů adjektivizace nebo verbalizování účastní velké množství výpůjček. Současnou adverbiální dynamiku dále charakterizují následující procesy: (1) V oblasti tvoření českého i bulharského adverbiálního lexika se zvyšuje produktivita vztahových adjektiv. (2) Zejména v češtině se rozšiřuje inventář slovotvorných komponentů podílejících se na vzniku nových příslovcí. (3) V bulharštině se prohlubuje proces prefixoidizace adverbiálních jednotek. (4) V obou jazycích narůstá aktivita modelu tvoření způsobových příslovcí se složenými morfémy č. „po + -u“; b. „по + ск(и)“; v bulharském JM je jeho produktivita prakticky neomezena. Na rozdíl od situace u ostatních slovních druhů je vliv internacionalizační tendence na procesy spjaté s tzv. sémantickým tvořením skoro nepatrný. Neologická sémantika větší části adverbiálních pojmenování je vázána zvláště na významový vývoj, kterým procházejí základová desubstantivní adjektiva, jimiž jsou motivována.153 147 Srov. s údaji v tab. č. 16 a 20. 148 SN 1, s. 50. 149 SN 2, s. 185. 150 РНДБЕ, s. 27. 151 РНДБЕ, s. 299. 152 K tomuto termínu viz IV.2.3.1.1.1. 153 K této otázce viz také Rangelova 2005, s. 177. 81 v. Inovační procesy včeské abulharské substantivní slovotvorbě 1. Inovační procesy: nevyhraněné morfémy v slavistických pracích je věnována značná pozornost dynamice tvoření neologizmů s prvním afixoidním členem, tj. s nevyhraněným morfémem, který má rysy kořenu i afixu.1 O. Martincová a N. Savický2 popisují proces afixoidizace takto: „Afixoidní tvoření je v protikladu jak k čisté hybridní derivaci (subdodávka, houslista), tak k čisté hybridní kompozici (č. dvojkompas; rus. porfironosec). Podle našeho názoru právě afixoidní typ hybridních útvarů je příkladem dalekosáhlé inovace, která probíhá takřka před našima očima a jejíž zasahování do struktury jazyka dosahuje takového stupně obecnosti, že může ukázat ve zvlášť nápadné podobě prolínání tendencí analogických a anomalistických.“3 Z citovaného názoru vyplývá, že: (1) Repertoár afixoidních slov lze pojmout jako pásmo s pomezním postavením mezi útvary vzniklými na základě derivace a na základě kompozice, jehož existence by mohla podmínit ustálení dalších lexikálních skupin s obdobnými „přechodovými“ charakteristikami. (2) Značný nárůst afixoidních souborů v slovní zásobě by mohl též ovlivnit projevy typologických tendencí v jednotlivých slovanských jazykových systémech. Se zřetelem k vysloveným předpokladům se dále zaměříme na jeden z nejzásadnějších dynamických jevů v české a bulharské slovotvorbě – na aktivizaci vzniku nových slov, do jejichž struktury vstupují tzv. radixoidy. 1 Nejpodstatnějším dynamickým jevům v oblasti českého a bulharského afixoidního tvoření jsme se věnovali v předchozí kapitole. 2 Martincová – Savický 1987, s. 125. 3 Obecně lze říci, že základní metodologický rozdíl mezi českými a bulharskými synchronními výzkumy je ten, zda se za základní kritérium klasifikace nových slov považuje původ jejich komponentů. V českých pracích je problematika afixoidního tvoření zkoumána v rámci procesu hybridizace. Blíže viz přehled problematiky hybrid ve vztahu k obecným otázkám neologie u O. Martincové a N. Savického (1987) včetně jejich závěrů při srovnání českých a ruských výzkumů v této oblasti. Na rozdíl od toho jsou v bulharských pracích slovotvorné inovační procesy interpretovány zejména s důrazem na způsob vyčleňování antepozičních a postpozičních komponentů. Nevyhraněné morfémy jsou nejčastěji označovány jako лексико-морфема (viz např. Murdarov 1983, s. 94–95; Radeva 1991, s. 50). Slovotvorné postupy uplatňované u nových útvarů jsou analyzovány v rámci kompozice (viz např. Murdarov 1983, s. 94), nebo jsou viděny jako výsledek vzájemného působení lexikální abreviace a kompozice (viz např. Krumova – Čoroleeva 1982; Radeva 1991). v. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SuBSTaNTIvNí SlOvOTvOrBě 82 1.1 Inovační procesy: radixoidy V kontextu živého tvoření podle „stabilizovaného prefixoidního slovotvorného modelu“4 se v obou dnešních jazycích ustalují soubory neologizmů s antepozičními nevyhraněnými morfémy, které se od afixoidů liší tím, že zachovávají svou věcnou sémantiku. Tyto slovotvorně aktivní komponenty jsou označovány termínem radixoid.5 Výrazy s radixoidy se funkčně a sémanticky blíží k vlastním kompozitům. Jsou vykládány též jako shodné se souslovími s analytickým neboli nesklonným/neohebným přívlastkovým členem.6 V synchronně zaměřené lingvistické literatuře se obecně přijímá, že rozhodující vliv pro vyčlenění a osamostatňování radixoidů má tendence k internacionalizaci, resp. k opakované internacionalizaci.7 Podotýká se také, že ve slovanských jazycích se rozšiřuje spojovatelnost radixoidů v rámci domácích slovotvorných modelů a typů.8 Dynamika v této oblasti je viděna i jako předpoklad vzniku kompozit se zkráceným prvním (nejčastěji adjektivním) členem slovních spojení.9 Z hlediska onomaziologického se dochází k názoru, že jednotlivé typy radixoidů se spojují s deriváty všech tří strukturních typů, tj. s deriváty typu mutačního, modifikačního a transpozičního.10 Neopomíjí se ani úloha šíření identických slovotvorných struktur do různých stylů jazyka a jejich postupná stabilizace v nich.11 Proces osamostatňování radixoidů v jednotlivých slovotvorných systémech je též soustavně sledován. V českých i v bulharských publikacích se většinou dospívá k závěru, že se slovotvorné prostředky jako agro()/агро(), kyber()/кибер(), narko()/ нарко(), termo()/термо() aj. vyčlenily na pozadí přejímání celých řad internacionalizmů s identickým antepozičním komponentem.12 Pokročilost adaptace nově osamostatněných komponentů je nejčastěji hodnocena na základě přibývání hybridních útvarů, které tento prvek obsahují. Obohacování řad kompozit s radixoidními morfémy podle dominujícího vzoru angloamerických slovotvorných modelů13 je mj. chápáno jako jeden z faktorů konvergentních vývojových tendencí mezi slovanskými jazyky. Radixoidní složeniny jsou tedy pojímány jako jednotky podílející se na vzniku shodných mezijazykových jevů.14 Řidčeji se vyskytují i některé interpretační rozdíly. Ty jsou spjaty 4 Martincová – Savický 1987, s. 133–134. Tamtéž autoři uvádějí, že stabilita prefixoidního typu je „určena především tím, že konkrétní prefixoidy vytvářejí odlišný morfémový typ. Vyznačují se lexikálně konkrétním významem, morfologickou nezařazeností mezi kořenné morfémy substantiv ani adjektiv, účastní se tvoření dalších hybridních slov.“ 5 Podle O. Martincové a N. Savického (1987, s. 130) byl termín radixoid poprvé užit r. 1976 D. E. Rozentaľem a M. A. Telenkovovou. Ve své stati autoři však volí termín „radixoidní prefixoid“. Zde upřednostňujeme termín radixoid, kterým označujeme nevyhraněné morfémy, jejichž věcný význam je sbližuje formálně, významově a funkčně s radixy. Viz také Lotko 2000b. 6 Viz např. Panov 1968, s. 105–134; Vačkova 1999, s. 59–66; Zemskaja 2005, s. 60. 7 K termínu opakovaná internacionalizace viz blíže II.7.1. 8 Viz např. Ohnheiser 2003, s. 334. 9 O. Martincová (1983, s. 88) popisuje proces konstituování slovotvorných typů a modelů založených na souslovích takto: „Vznikají také kompozitní pojmenování z fundujícího víceslovného pojmenování, jehož první určující člen, zpravidla odvozený od výrazu přejatého, vstupuje do složeniny jako člen ,zkrácený‘, např. fotografický papír – (foto + papír) → fotopapír.“ 10 Viz např. Avramova 2003a, s. 142. 11 Viz např. Waszakowa 2003b, s. 100. 12 Viz např. Krumova – Čoroleeva 1982, s. 87; Martincová – Vačkova 1992, s. 14–15. 13 K otázce dominujícího vzoru angličtiny viz Daneš 1962. 14 Viz např. Gutschmidt 1999, s. 9; Ohnheiser 2003, s. 334. 1. Inovační procesy: nevyhraněné morfémy 83 buď se systémovými diferencemi mezi slovanskými jazyky, ze kterých pochází zkoumaný neologický materiál, anebo s nestejným rozsahem působení determinologizace v jednotlivých jazykových systémech.15 1.2 Dále se soustředíme na neologické soubory, jejichž první členy se vyznačují výše uvedenými charakteristikami. Mezi nejčastěji uplatňované v substantivní slovotvorbě patří podle SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ následující morfémy v různé etapě formálního a sémantického přehodnocování: Tab. č. 25 SN 1 a SN 2 video1. 55 obraz, obrazový video2. 73 týkající se snímání a reprodukce obrazového a zvukového záznamu, související s nimi porno33 pornografie, pornografický profi 22 pofesionální, profesionálové, pro profesionály autoI. 21 automobilový web20 webový info20 informační audio13 zvuk, zvukový, týkající se zvuku, jeho záznamu a reprodukce etno13 etnický krimi10 kriminální, s kriminální zápletkou Tab. č. 26 РНДЗБЕ a РНДБЕ видео 1. 30 който е свързан със записване, съхраняване или възпроизвеждане на движещи се визуални образи и звук видео 2. 54 който е свързан с филм или материал, който съдържа визуални образи и звук видео 3. 12 който е свързан с пренос на визуални образи и звук на разстояние *авто I 69 aвтомобилен аудио 44 който се отнася до звук, до записване и възпроизвеждане на звук уеб 1. 16 който се отнася до уеб, до Интернет уеб 2. 12 който става, осъществява се или действа чрез или в Интернет порно 25 порнографски етно 1. 15 който е свързан с музикалния стил етно етно 2. 2 който се отнася до традиционната народна музика, танци, обичаи и др. на даден етнос, народност 15 Viz např. Gazda 1991, s. 57. v. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SuBSTaNTIvNí SlOvOTvOrBě 84 етно 3. 7 който се отнася до традицонните народни носии, накити и др., присъщи на даден етнос, народност крими 1. 8 престъпен, криминален крими 2. 12 който е свързан с отразяване, описване на престъпления, криминален профи 13 професионален инфо 1. 7 информационен инфо 2. 5 който е свързан с информация, сведения за нещо, информационен 1.2.1 Vysoká frekvence komponentů jako auto()/авто(),16 etno()/етно(), info()/ инфо(), krimi()/крими(), porno()/порно() aj. v JM souvisí zejména s jejich aktivitou při pojmenovávání aktuálních jevů ze společenského života. Část nejšíře užívaných radixoidů, jako např. audio()/аудио(), net()/нет(), video()/видео(), web()/ уеб() aj., odkazuje též k názvům médií, k procesům a prostředkům (vzájemné) výměny informací. Avšak slovotvorně nejaktivnější antepoziční komponenty mají v češtině a v bulharštině poněkud odlišné sémantické a komunikační, popř. též vznikové a/nebo strukturní rysy. Srovnání údajů v tab. č. 25 a 26 například ukazuje, že české nevyhraněné morfémy jsou většinou nepolysémantizované, zatímco značná část bulharských radixoidů je užívána ve více než jednom významu. Zda se tato skutečnost stává předpokladem prohloubení divergentních procesů v oblasti české a bulharské substantivní slovotvorby, zjistíme při analýze českých a bulharských souborů kompozit s radixoidy: audio()/аудио(), auto()/авто(), etno()/етно(), info()/инфо(), krimi()/ крими(), net()/нет(), para/пара, porno()/порно(), profi()/профи(), radio()/ радио(), video()/видео(), web()/уеб().17 Přitom se zaměříme zejména na projevy vyrovnávacích procesů při adaptaci jednotlivých radixoidních komponentů do obou zkoumaných jazyků. 1.2.1.1 Radixoid audio()/аудио() pochází z latiny a znamená ,sluch, sluchový, týkající se slyšení, slyšitelnosti apod.‘18 Do češtiny i do bulharštiny se dostává pod vlivem opakované internacionalizace, a to jako součást termínů užívaných v anglojazyčných textech. Důsledkem toho audio()/аудио() začíná vystupovat ve významu ,týkající se zvuku, jeho záznamu a reprodukce‘.19 V SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ je element audio()/аудио() charakterizován jako první část složených slov. 1.2.1.1.1 Mezi v JM frekventovaná česká a bulharská kompozita s audio()/аудио() patří např. tyto: č. audioaparatura, audiokniha, audiopirátství, audiostopa, audiotitul, audioukázka, audiovysílání; b. аудиозаписвачка, аудиокурс, аудионосител, аудиопазар, аудиообучение, аудиопиратство, аудиоприказка aj. Nové složeniny začínají konkurovat domácím slovním spojením,20 např. č. audiozáznam – zvukový 16 Komponent auto() může mít v češtině tři různé významy (viz např. ASCS, s. 81), zde se však soustředíme pouze na kompozita s první částí auto() znamenající ‚automobilový‘. Homonymní prvek auto()/aвтo() ve významu ‚sám‘ za radixoid nepokládáme. 17 Při další analýze řadíme jmenované slovotvorné komponenty abecedně. 18 Podle výkladu v ASCS, s. 79. Význam аудио() je v bulharštině stejný. 19 SN 1, s. 34; РНДЗБЕ, s. 31. 20 Slovní spojení zvukový záznam je uvedeno např. v SSJČ (V–Ž), s. 891, zatímco komponent audioje v samostatném slovníkovém hesle uveden až v ASCS, s. 79. Údaje z БТР а РЧД svědčí o tomtéž. 1. Inovační procesy: nevyhraněné morfémy 85 záznam; audionosič – zvukový nosič; b. аудиоверсия – звукова версия; аудионосител – звуков носител apod. V češtině jsou však projevy vyrovnávacích procesů markantnější, např. k anglicizmu audioplayer se přimyká kalk audiopřehrávač, zatímco v bulharštině se ustaluje pouze transkribovaný výraz аудиоплейър. 1.2.1.1.2 V obou JM se uplatňuje i substantivizovaný výraz audio/аудио s významem ,audiozáznam, audionahrávka‘, který vznikl v profesní mluvě.21 V SN 1 je kromě substantiva audio s významem ,audiotechnika‘ doloženo také nesklonné adjektivum audio znamenající ,zvukový‘. V bulharském slovníku podstatné jméno аудио nenacházíme.22 Na „přechodnost“ morfému zato ukazuje psaní аудио v nových složených pojmenováních zvlášť, se spojovníkem anebo dohromady. Lze tedy říci, že současná situace v bulharštině odpovídá stavu dříve zachycenému v češtině.23 1.2.1.2 Radixoid auto()/авто() odkazuje k substantivu č. automobil a b. автомобил a k adjektivu č. automobilový/autový a b. автомобилен. Zkrácenina auto s významem ,automobil‘ je registrována již v SSJČ.24 V РНДЗБЕ je prvek авто() podán jako první část kompozit s novou sémantikou ,automobilový‘. V bulharštině se podstatné jméno *авто neustálilo. 1.2.1.2.1 V českém a bulharském JM jsou sériově tvořeny jednotky s komponentem auto()/авто() plnícím determinační a/nebo aktualizační funkci, např.: č. autoburza, autobyznys, autokarta, autotrh, autovýstava a b. автоборса, автогробище, автоизложение, автоинтериор, автоканал, автокражба, автокурс, автокъща, автомафия, автопазар, автопоход apod. Vyšší slovotvornou produktivitou se bulharský prvek авто() vyznačujе zejména při tvoření pojmenování osob obsahujících hodnotící významovou složku. Do souboru bulharských příznakových názvů živých bytostí jako: автобандит, автодилър, авторазбойник, автоталибан aj. spadá podskupina kompozit s druhou částí původem z turečtiny, např. aвтоапаш, автоджамбазин apod. V češtině je méně názvů osob, např. autoklempíř, zato převládají stylisticky neutrální útvary, srov.: autodopravce, autoprodejce (mohou označovat jak osobu vykonávající tuto činnost, tak firmu věnující se těmto službám) a technické výrazy, např.: autobotička, autochladnička, autoklimatizace aj. 1.2.1.3 První část přejatých složených slov s etno()25 byla nejdřív vydělena v SSJČ.26 V bulharských výkladových slovnících i v slovnících cizích slov komponent етно() – naopak – nebyl uveden v samostatném slovníkovém hesle. Produktivita prvku етно() v neologické slovotvorbě byla poprvé zachycena v РНДЗБЕ, zatímco aktivnější uplatňování etno() u českých neologizmů registruje až SN 2. V češtině se komponent etno() ustaluje s jednoznačným významem ,etnický‘. V bulharštině етно() nabývá 21 Srov.: č. „Tvůrci portálu však brzy pochopili, že internet má své nesporné výhody, které by bylo hříchem nevyužít. Prostor bez hranic nebo bez omezení počtem nových stránek je jen jednou z nich. Další je ‚třetí rozměr‘: možnost vložit audio a video“ (MFD/11. 01. 2008, zdroj NewtonMedia); b. „Видеото по пътя на аудиото. Бъдещето на видеоразпространението е свързано с интернет“ (K/02. 06. 2006). 22 C. Avramova (2003a, s. 151) uvádí, že jako substantivum ve významu ,аудиокомпонент, аудиоплатка‘ se аудио uplatňuje v bulharském počítačovém slangu. 23 V SN 1, s. 34, je uvedeno, že kolísání první části složených slov audiose projevuje v některých případech v psaní dohromady i zvlášť. SN 2 však tento jev již neregistruje. 24 SSJČ (A–M), s. 61. 25 V češtině se někdy vyskytuje též podoba ethno-, na základě čehož lze předpokládat, že prvek s podobou etno() pronikl opětovně spolu s přejímkami z angličtiny. 26 SSJČ (A–M), s. 467. v. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SuBSTaNTIvNí SlOvOTvOrBě 86 polysémantických rysů. V РНДБЕ jsou vyděleny následující jeho významy: 1. ,vztahující se k hudebnímu stylu etno‘; 2. ,týkající se hudby, tanců, zvyků tradičních pro určitou národnost, etnos apod.‘; 3. ,vztahující se ke krojům, ozdobám aj. tradičním pro určitý etnos, národnost‘.27 1.2.1.3.1 Na aktivizaci spojitelnosti etno()/етно() a na jeho polysémantizaci se podílí hojné užití nově přejatých anglicizmů z různých komunikačních oblastí. Kolísání při psaní etno()/етно() dohromady, se spojovníkem a zvlášť souvisí též s trendem napodobování jazykových modelů příznačných pro angloamerické mediální texty. V českých a bulharských médiích věnujících se zejména současné hudbě jsou proto vysoce frekventovány jednotky s variantní grafickou podobou, např.: etnohudba, etno hudba, etno-hudba; etnostyl, etno-styl, etno styl a styl etno; etnomuzika, etno-muzika, etno muzika a b. етномузика, eтно-музика, етно музика; етностил, етно-стил, етно стил a стил етно aj. Z prostředí profesního vyjadřování se do JM dále dostávají nové výrazy jako28 č. etnofestival, etnoskupina, ethnoscéna, ethnoprvky, etnotance a b. етномузикант (živ.); етноелементи, етнозвучене, етноконцерт, етносцена (neživ.) aj. V obou jazycích stále narůstají skupiny kompozit označujících jevy ze sféry: (a) módy: č. etnodoplňky, etnonáramek, etnovýšivka, etnopotisk; b. етноаксесоар, етнобижу, етнокостюм, етнооблекло atd. (b) tzv. životního stylu (u názvů veřejných podniků etno()/етно() plní aktualizační funkci): č. etnočajovna, etnokabaret, etnorestaurace; b. етнозаведение, етноклуб, етномехана, етноресторант. V politické publicistice se aktivizuje vzor tvoření složenin s etno() a se sufixoidy původem z klasických jazyků -cida/цид: etnocida/етноцид; č. -kracie/-krat а b. крация: etnokracie/етнокрация а jen č. etnokrat. V češtině jsou nové jednotky s etno() v obecnějším významu ,etnický‘ expresivně až hanlivě zabarvené, např. etnoturistika, etnoturista.29 V bulharštině jsou slova z této významové skupiny neutrální, např. етнопарк, етнопътуване, етнотуризъм, етноселище aj. 1.2.1.3.2 Lexikalizovanou jednotku etno/етно nacházíme v slovnících nových slov obou jazyků. V češtině se etno osamostatňuje jako ohebné substantivum se dvěma dílčími významy: 1. ,etnická hudba, etnohudba‘ a 2. ,móda s etnickými prvky‘. Výraz etno se zároveň vyvíjí v samostatné přídavné jméno se sémantikou ,jsoucí ve stylu etno, etnický‘, čímž se zapojuje do skupiny posilující tendenci k slovosledné adjektivizaci morfologicky neztvárněných přejímek.30 V bulharštině se етно na začátku ustaluje jako podstatné jméno bez tvaru množného čísla s užším významem ,hudební styl‘, později jsou také vyděleny jeho dílčí významy: 1. ,hudební vystoupení ve stylu etno‘; 2. ,módní styl, pro nějž je charakteristické využití prvků typických pro kroje, ozdoby apod. tradičně užívané určitým etnosem, národností‘.31 27 Srov. také s výkladem v РНДЗБЕ, s. 106. 28 Zde uvádíme jen útvary psané dohromady. Neologizmy s etno()/етно() se však vyskytují ve variantních grafických podobách. 29 Viz SN 2, s. 110. Srov. např.: „Kdy země EU pochopí, že v naprosté většině případů nikoli rasové pronásledování, ale snaha zneužívat štědrý azylový systém vede slovenské a české Romy k dalším vlnám etnoturistiky?“ A také: „Mimochodem, kam poletí pro etnoturisty vládní speciál příště?“ (zdroj: Databáze excerpčního materiálu Neomat, ÚJČ AV ČR, v. v. i.). 30 K této tendenci viz blíže IV.3.1.1.2. 31 РНДБЕ, s. 175. 1. Inovační procesy: nevyhraněné morfémy 87 1.2.1.4 V češtině se po vyčlenění z internacionalizmů monosémantický prvek info()/ инфо() znamenající ,informační‘ začíná rychle lexikalizovat, tedy formovat se v samostatné slovo.32 Substantivum info se osamostatňuje s významem ,informace‘, zatímco nesklonné adjektivum info má sémantiku: 1. ,vztahujících se k informacím, podávající je, informační‘ a 2. ,poznávací‘.33 V bulharštině se инфо (,informace, údaje o něčem nebo o někom‘) zatím užívá pouze ve funkci podstatného jména, a to zejména při neformální komunikaci; 34 přesný význam polysémantického nevyhraněného morfému 1. ,informační‘, nebo 2. ,spjatý s informacemi, údaji o něčem‘ krystalizuje až v rámci nově utvořeného lexému. 1.2.1.4.1 V obou jazycích se vydělují soubory nových slov z oblasti informačních a komunikačních technologií, např. č. infobáze, infodálnice, infomenu, infoserver; b. инфобаза, инфосистема, инфосървър aj. Jsou rozmanité také skupiny nových výrazů existujících vedle sousloví s adjektivem informační, srov. č. informační centrum – infocentrum, informační kancelář – infokancelář, informační stánek – infostánek, informační středisko – infostředisko, informační válka – infoválka a b. информационен бюлетин – инфобюлетин, информационна война – инфовойна, информационно гише – инфогише, информационни услуги – инфоуслуги, информационен център – инфоцентър apod. V bulharštině se инфо vyskytuje i u názvů médií, a to především internetových, jak v antepozici, např.: Инфо-Бизнес, ИнфоРадио, tak v koncovém postavení: Благоевград Инфо, Варна Инфо, Нетинфо, Перник Инфо aj. 1.2.1.5 Na rozdíl od neologizmů s komponenty jako demo()/демо(), info()/инфо(), web()/уеб() aj. kompozita se složkou krimi()/крими() neodkazují jednoznačně k angloamerickým přejímkám.35 Český prvek krimi() znamená ,kriminální, s kriminální zápletkou‘36 u slov jako krimidrama, krimikomiks, krimiromán aj. V bulharštině je prvek крими() polysémantický. V РНДЗБЕ a РНДБЕ37 jsou určeny dva jeho významy: 1. ,zločinný, kriminální‘, např.: кримигрупа, кримидосие, кримирекорд, кримисъбитие; 2. ,spojený se zaznamenáním, popisem zločinu, kriminální‘, např.: кримиинформация, криминовини, кримироман, кримирубрика, кримихроника aj. 1.2.1.5.1 V SN 1 je zachyceno nesklonné substantivum krimi s významem ,kriminální film, román, hra apod.‘ Tamtéž nacházíme i adjektivum krimi, které je významově shodné se slovotvorným prvkem krimi(). V bulharštině je podstatné jméno крими registrováno již v РЧД,38 jednotka крими je v něm označena jako zkrácenina. 1.2.1.6 Nevyhraněný morfém net()/нет() pochází z oblasti počítačové techniky. V počáteční etapě má нет() v bulharštině poměrně široké užití.39 Nově vznikají např. výrazy: нетжурналистика, нетмагазин, нетпубликация, нетфирма aj. Komponent se kombinuje také s domácími základovými slovy, např. нетвръзка,40 нетуслуга. Slova 32 K termínu lexikalizace viz blíže II.7.3. 33 SN 2, s. 173. 34 РНДБЕ, s. 202. 35 Na základě dříve doložené jednotky krimihistorka (z r. 1975) v databází lexikálního archívu ÚJČ AV ČR, v. v. i., lze předpokládat, že v češtině jde o vliv němčiny. 36 SN 1, s. 136. 37 РНДЗБЕ, s. 147. 38 РЧД, s. 405. 39 РНДБЕ komponent нет mezi slovotvorně aktivní první části složených slov již nezařazuje. 40 Jak ve významu ,internetové připojení‘, tak ve významu ,milostný vztah uskutečňovaný prostřednictvím internetu‘. v. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SuBSTaNTIvNí SlOvOTvOrBě 88 s нет() někdy konkurují útvarům se složkou уеб(), např. нетсписание/нет списание а уебсписание, нетпространство/нет пространство а уебпространство aj. V češtině morfém net()41 není slovotvorně produktivní, oba slovníky neologizmů ho neuvádějí. 1.2.1.6.1 V platnosti substantiva s významem ,internet, internetová síť‘ je нет v bulharštině registrován již v prvním slovníku neologizmů z r. 2001.42 Substantivizace komponentu net v češtině probíhá později, uvádí ho až SN 2, a to ve dvou významech: 1. poč. ,globální počítačová síť (Internet)‘; inet (ve významu 1); 2. poč. ,komunikační prostředí globální počítačové sítě (Internetu); na tom založený celosvětový komunikační prostředek, médium‘; inet (ve významu 2), ,internet‘.43 1.2.1.7 Jak v češtině, tak v bulharštině ke skupině radixoidů přechází původní předpona para/пара (z řeč.).44 V češtině je parajako komponent s věcným významem ,parašutista, parašutistický‘ zaznamenán dříve,45 nověji se však objevují kompozita jako paraškola,46 parakomise. Paralelně se osamostatňuje homonymní prvek para-47 odkazující k výrazům ,paraplegie, paraplegik, paraplegický‘, např.: paradivadlo a paradivadelník, paralympiáda/paraolympiáda a paralympionik/paralympik, paralympička. Blíže své původní řecké sémantice ,vedle, při, spolu; skrze; proti; mimo‘ je parau nových přejímek z angličtiny jako paramedik a paramilitarizmus/paramilitarismus apod. V РНДЗБЕ48 je komponent пара charakterizován jako neosémantický element obměňující význam základu ve smyslu ,existující nebo projevující se souběžně s dalším, napodobující něco/ někoho jiného‘, např.: параармия, параекология aj. Nejspíš v souvislosti s jeho slovotvornou aktivitou (a to i v dalších významech,49 které nejsou samostatně uvedeny) komponent пара v РНДБЕ již není určen jako neosémantický. Bulharské neologizmy, v nichž se пара vztahuje k slovu ,parašutistický‘, nejsou doloženy. V obou jazycích se prvek para-/ пара nelexikalizuje, což souvisí s jeho afixálním původem. 1.2.1.8 Antepoziční komponent porno()/порно() je sémanticky vázán na výrazy: č. pornografie, pornografický; b. порнография, порнографски. V současnosti nové české a bulharské jím tvořené výrazy vznikají sériově. K aktivně rozhojňovaným řadám neologizmů s porno()/порно() patří názvy osob, např.: č. pornofilmař, pornoherec a pornoherečka, pornokrál a pornokrálovna, pornomagnát, pornonakladatel, pornoproducent a pornoproducentka, pornovydavatel; b. порноаматьор a порноаматьорка, порногерой, порнозвезда, порнокрал а порнокралица, порнолюбител, порнопродуцент, порнорежисьор, порнотърговец apod. Skupina pojmenování neživých substancí je též velmi bohatá, např.: č. pornoaféra, pornobranže, pornofestival, pornoprodukce, pornoprůmysl, pornoseriál, pornoserver; b. порноанимация, порноиндустрия, порноканал, порноклуб, порноклип, порнопроизводство, порноразказ, порносайт aj. 41 Nacházíme ho pouze u přejímek, jako např. netbyznys. 42 РНДЗБЕ, s. 184. 43 SN 2, s. 291–292. 44 K této otázce v češtině viz Kochová 2005a, s. 82. 45 SSJČ (N–Q), s. 512–513. 46 Ve významech: 1. ,základní parašutistický výcvik‘; 2. ,školicí zařízení pro tento výcvik‘. 47 SN 1, s. 200. 48 РНДЗБЕ, s. 197. 49 V jednotlivých heslech nacházíme jednotky s пара ve významu ,paraplegie, paraplegik, paraplegický‘, např.: параигри, параолимпиада а параолимпиец. 1. Inovační procesy: nevyhraněné morfémy 89 1.2.1.8.1 V češtině se osamostatněný výraz porno50 dostává do širších funkčních sfér později než v bulharštině. Substantivum порно s jednoznačnou sémantiku ,pornografie‘ a také formálně stejné neohebné přídavné jméno порно s významem ,pornografický‘ jsou již zahrnuty do výkladového slovníku současného bulharského jazyka.51 Na rozdíl od toho substantivum porno se třemi dílčími významy: 1. ,pornografická produkce‘; 2. ,pornografický film‘; 3. ,pornografický časopis‘ a adjektivum porno znamenající porno grafický jsou v SN 1 podány jako neologické.52 Avšak osamostatňování porno/ порно v obou jazycích, v nichž se všechny tyto lexémy i dnes vyznačují hovorovými rysy, bylo vyvoláno souhrou dvou souběžně působících faktorů. Na jedné straně v přejímajících jazykových systémech dochází ke krácení starší přejímky pornografie/ порнография. Na straně druhé se projevuje vliv opakované internacionalizace.53 1.2.1.9 V češtině a v bulharštině je radixoid profi()/профи() významově usouvztažňován s adjektivem profesionální.54 C. Avramova55 vyslovuje názor, že se profi()/ профи() dostává do obou jazyků prostřednictvím němčiny. Je proto velice pravděpodobné, že element profi() pronikl do češtiny již v předchozí etapě. Pro začlenění profi() do českého slovotvorného systému nejspíše sehrál svou úlohu i další činitel. Ustálení původně kontaktového neologizmu56 z němčiny později podpořila expanze internacionalizmů s první částí profi(). Užší sémantika a omezenější užití bulharského komponentu профи() svědčí o tom, že sblížení mezi češtinou a bulharštinou probíhá až v novějším období, a to zejména prostřednictvím internacionalizace. Mezi nejčastěji uplatňované české a bulharské neologizmy s radixoidem profi()/профи() patří např. tyto: č. profidebut, profifederace, profifotbal, profilyžování, profisezona, profi utkání a b. профииграч, профиспортист (živ.) a профигрупа, профиклуб, профитенис, профишампионат (neživ.) aj. Na narůstající produktivitu profi()/профи() v obou jazycích ukazují také neologizmy z dalších tematických oblastí, např.: (а) fotografie: č. profifotograf, a profikamera a b. профифотограф a профиснимка, (b) vojenství: č. profivojsko a b. профиармия; (c) vzdělání: č. profikurz, profivýuka a b. профи-образование, профишкола apod. V bulharštině se projevuje též významová diferenciace mezi souslovími jako професионална титла (to znamená jednak ,titul, který používají odborníci v dané profesi‘ a jednak ,uznání, jehož dosáhl sportovec‘) a k nim poukazujícími složeninami – профититла – s jediným významem ‚uznání, jehož dosáhl sportovec‘. 1.2.1.9.1 České substantivum profi znamenající ,profesionální činnost, práce‘ dokládá SN 1.57 Samostatný bulharský lexém профи s užším významem ,profesionalista 50 Předtím osamostatněný lexém porno byl uveden pouze v ASCS, s. 609. 51 Viz např. БТР, s. 703. Bulharské slovníky nových slov slovně osamostatněnou jednotku порно proto již neuvádějí. 52 SN 1, s. 216. 53 Je třeba upozornit, že o aktivním přejímání z angloamerických zdrojů svědčí mj. příležitostné užití pravopisně neadaptovaných anglicizmů v češtině, např. pornokomiks/pornokomics. Avšak v angličtině se široce užívá také prvek porn-, který není doložen ani v češtině, ani v bulharštině. (K pornviz např. výklady v Cambridge Advanced Learners Dictionary 2003; Merriam-Webster’s Collegiate Dictionary, Eleventh Edition, 2003). 54 Viz SN 2, s. 349; РНДЗБЕ, s. 218. 55 Avramova 2003a, s. 156. Autorka vychází z existence adjektiva profi ,profesionální‘ v němčině a podotýká, že pro bulharštinu není vliv němčiny v této etapě jednoznačně prokazatelný. 56 K problematice kontaktových neologizmů viz Martincová – Rangelova (1996). 57 SN 1, s. 225. v. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SuBSTaNTIvNí SlOvOTvOrBě 96 oblasti slovotvorby, jmenovitě složeninám vzniklým podle domácích/zdomácnělých (českých a bulharských) slovotvorných typů a modelů. 2.2.1. Antepoziční plnovýznamové komponenty: v obou jazycích 2.2.1.1 Komponent euro()/евро()92 je v jednom ze svých dílčích významů formálně shodný se samostatně užívaným názvem evropské měny euro/евро. Slovotvorný prostředek euro()/евро(), který znamená ,týkající se eura‘ proto nelze pokládat za nevyhraněný morfém (radixoid), nýbrž za samostatnou lexikální jednotku.93 Ve svém nově vyděleném významu euro()/евро() vystupuje v složeninách jako jejich determinující přední složka v nezměněné podobě. České a bulharské neologizmy, jež se vztahují k předmětům a záležitostem v oblasti tzv. evropských financí a ekonomiky, jsou ve své větší části významově paralelní. Nová kompozita s euro()/евро() se vyskytují jak v odborném kontextu, tak v širších tematických okruzích, srov. č. eurobankovka, eurocent, eurokalkulátor, eurokonto, euromince, eurotrh, euroúčet, eurovklad a b. евробанкноти, евробон, евровалута, евродолар, еврокнижка, еврокредит, еврооблигация aj. Do obou JM se kompozita s euro()/евро() dostávají mj. i pod vlivem determinologizační tendence. 2.2.1.2 Sériové užívání lexikálního morfému kino/кино (z řeč.) při tvoření komplexních názvů vrcholilo již v druhé polovině 20. století. O tomtéž svědčí výklad kino()/ кино() v českých a bulharských slovnících. V SSJČ a v БТР je prvek shodně charakterizován jako první část složených slov s významem ,kino‘.94 Slovotvorný komponent kinoje v SN 1 vysvětlen výrazy ,kino, biograf, film, filmový‘,95 v SN 2 ho již nenacházíme. Bulharské neologické slovníky ukazují na opačný proces: РНДЗБЕ element кино() neobsahuje, РНДБЕ ho však uvádí ve významu ,týkající se kina‘.96 2.2.1.2.1 Pro své široké uplatnění v předchozím období je kino()/кино() přítomen ve většině českých a bulharských slovotvorných prací. O. Martincová a N. Savický (1987, s. 134) pokládají kino() za prvek se stagnující produktivitou při tvoření hybrid. Názor autorů potvrzuje bohatá řada neologizmů s kino() doložených v SN 1 a SN 2, jejichž druhým členem je především slovo cizího původu, např. kinodistribuce, kinopremiéra, kinoreklama, kinotip.97 Útvary se složkou кино() jsou v bulharských pracích zahrnovány do skupiny společné s plnovýznamovými základy jako радио() aj. Jsou pokládány za aktivní pouze ve funkci determinačního členu složenin.98 V současné bulharštině s кино() vznikají též četné řady kompozit s druhým členem: (a) domácím (méně často), např.: кинозабавление, кинокъща; (b) přejatým, např.: киноемблема, киноенциклопедия, киномаратон, кинопортал, киносайт apod. 92 Jak v češtině, tak v bulharštině komponent euro()/евро() vystupuje ve třech většinou nepřekrývajících se významech: 1. ,evropský (v geopolitickém smyslu)‘; 2. ,týkající se Evropské unie‘; 3. ,týkající se eura‘. (podle SN 2, s. 111, stejné významy uvádí i РНДБЕ, s. 154). 93 Shodujeme se v tom s C. Avramovovou (2003a, s. 174) a dále se věnujeme pouze složeninám jím utvořeným. 94 SSJČ (A–M), s. 866; БТР, s. 358. 95 SN 1, s. 127. 96 РНДБЕ, s. 217. 97 Srov. s jediným v SN 1 a SN 2 registrovaným hybridem – kinosíť. 98 Viz např. Murdarov 1983, s. 100. 2. Inovační procesy: kompozice 97 2.2.1.2.2 Zdomácnělému slovu kino/кино ve významu ,kulturní zařízení nebo otevřený prostor, v němž se konají veřejná filmová představení, biograf‘,99 dnes ve vlastních názvech začíná konkurovat anglicizmus cinema/синема. Ve své neadaptované podobě se cinema/синема objevuje především v chrématonymech jako: č. Cinema City, Palace Cinemas, Village Cinemas a b. Лъки Синема, Мустанг Синема, Синема Сити. Paralelně s tím se v obou jazycích rozšiřuje uplatnění anglicizmů s druhou částí -plex a s významem ,vícesálové kino‘ jako č. multiplex a b. мултиплекс, синеплекс. V češtině se multiplex nejnověji objevuje i jako neosémantizmus ,komplex skládající se z více, mnoha částí, prvků‘.100 V bulharštině na rozdíl od češtiny se konkurenční útvar мултикино užívá jen výjimečně. Ustalují se též česká a bulharská kalkovaná sousloví, např.: č. domácí kino, multiplexní kino a b. домашно кино.101 2.2.1.3 V obou jazycích dnes přibývá složenin s předním členem sex()/секс() a s druhou částí internacionálního původu, která poukazuje k různým tematickým oblastem, např. č. sexbar, sexhoror, sexstory, sexthriller; b. секссайт, секссалон, сексфорум.102 Vznikají také česká a bulharská hybridní slova, např. č. sexdeník, sexpodnik, sexporadna, sexpovídka, sexslužby; b. сексикона, сексробиня (živ.) a секснасилие, сексобщуване, секспазар, сексразказ (neživ.) aj. Antepoziční komponenty sex()/секс() plní v českých a bulharských složeninách determinační funkci. Vystupují přitom ve více než jednoho významu.103 Tato prohlubující se sémantická diferenciace vyvolává kolísání komponentu sex()/секс() mezi funkcí první části složených slov a mezi platností přídavného jména. 2.2.1.3.1 Nověji se v češtině začíná uplatňovat také anglicizmus sexy()104 u složenin jako: sexyturista (živ.) nebo sexykalendář, sexyklip, sexykomedie, sexytelefon (neživ.) aj. V bulharštině se přejímka секси stabilizuje jako neohebné adjektivum, srov. neologické výrazy, např. секси бельо, секси дизайн, секси излъчване, секси тяло apod.105 Paralelně s tím se podle РНДБЕ ustaluje i radixoid сексо.106 Při tvoření jednoslovných názvů je секси téměř neproduktivní, výjimku představuje např. neologizmus сексимодел.107 99 ASCS, s. 387. 100 Viz SN 2, s. 276. 101 Srov. home cinema, multiplex cinema, které se v bulharštině užívají i v této původní angloamerické podobě. 102 Srov. také české a bulharské izolexémní jednotky č. sexshop a sexobchod; b. сексшоп а сексмагазин. 103 Viz např. SN 2, s. 409. Podle SN 1, s. 266, sex() znamená: 1. ,sexuálně přitažlivý‘; 2. ,mající sexuální, erotickou tematiku‘; 3. ,související se sexuálními praktikami‘; V SN 2, s. 409, je zaznamenán jistý významový posun, srov. v něm uvedené významy komponentu sex(): 1. ,vztahující se k sexu‘; 2. ,mající sexuální, erotickou tematiku‘; 3. ,související se sexuálními erotickými službami‘. Shodný proces u prvku секс() probíhá v bulharštině. Srov. výklady v РНДЗБЕ, s. 238: 1. ,týkající se sexu, pohlavních styků, projevů, scén‘; 2. ,týkající se otázek, předmětů a činností souvisejících se sexem‘; 3. ,týkající se sexuality, něčí přitažlivosti jakožto muže (ženy)‘ a v РНДБЕ s. 375: 1. ,týkající se sexuálních projevů, scén‘; 2. ,týkající se otázek, předmětů nebo činností souvisejících se sexem‘; 3. ,týkající se sexuality, něčí přitažlivosti jakožto muže (ženy)‘. 104 V SN 1, s. 267, je sexy() uveden se dvěma dílčími významy: 1. ,mající sexuální, erotickou tematiku‘; 2. ,související se sexuálními praktikami‘. V SN 2 prvek sexy() již není uveden v samostatném slovníkovém hesle. 105 Srov. též syntagma se секси v superlativu: „В класацията за най-секси акцент френският е първи пред ирландския, италианския, английския и руския.“ (K/27. 04. 2012). 106 РНДБЕ, s. 375. U kompozit typu сексокултура, сексомания apod. by však bylo možné uvažovat o fungování -ojako spojovacího vokálu. 107 Viz také výklad v РНДЗБЕ, s. 238, kde секси (na rozdíl od секс()) není uveden jako slovotvorný komponent. v. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SuBSTaNTIvNí SlOvOTvOrBě 98 V češtině jsou konkurenční výrazy se sex() a sexy() tvořeny pravidelně. Srov. variantní jednotky jako sexlinka a sexylinka, sexstránka a sexystránka apod. 2.2.1.3.1.1 Kompozita se sex()/секс() a sexy() často konkurují atributivním slovním spojením s adjektivem č. sexuální; b. сексуален, např.: č. sexdobrodružství – sexuální dobrodružství, sexhoroskop – sexuální horoskop, sexaféra – sexuální aféra; b. секспрактики – сексуални практики, сексскандал – сексуален скандал, секстормоз – сексуален тормоз aj. V bulharštině též víceslovným pojmenováním osob se сексапилен, např.: сексапилна дама – секси дама, сексапилна певица – секси певица apod. 2.2.1.4 Vliv angličtiny se projevuje nejmarkantněji u skupin neologizmů, které se do českého a bulharského JM dostávají z necentrálních komunikačních sfér. Bohatý soubor složenin se například týká moderního života mládeže, také oblasti sportu apod. Prakticky neomezená řada kompozit vzniká s antepozičním členem označujícím současný hudební styl.108 Většina slovotvorně aktivních anglicizmů s těmito stylově-komunikačními rysy krystalizovala též v samostatná slova. 2.2.1.4.1 Komponenty bungee()/бънджи(), fitness()/fit()//фитнес() kite()/ кайт(), skate()//скейтборд()/скейт() aj. jsou tvořeny četné soubory nových slov s variantní grafickou podobou, např.: č. bungeeseskok/bungee seskok, bungee-trampolína/bungee trampolína, fitness program/fitness-program, fitcentrum/fit-centrum, kitevybavení/kite vybavení, kite-bazar/kite bazar, skateboty/skate boty, skatemikina/skate mikina a b. бъндживъже/бънджи въже, бънджискок, кайтучилище/кайт-училище, кайтсъстезание/кайт-състезание, фитнес упражнения/фитнес-упражнения apod. Psaní neologizmů dohromady, se spojovníkem a zvlášť se blíží situaci v anglojazyčných mediálních textech. 2.2.1.4.2 V bulharštině ve významu ,týkající se skateboardu‘ vystupuje jak složený název скейтборд(), např. скейтборд-съревнование, скейтборд-федерация, tak zkrácenina скейт().109 V češtině nacházíme jen neologizmy s první částí skate(), např.: skateobchod, skateobuv, skateznačka aj. 2.2.1.4.3 Na pozadí malého množství českých kompozit s fitness() v antepozici, např. fitnessobchod, fitnessprodukt, fitnessprogram110 s фитнес() v bulharštině vzniká rozmanitější soubor subordinačních jednotek jako: фитнесиздание, фитнесметод, фитнесоборудване, фитнессъстезание apod. To souvisí se skutečností, že v českém slovotvorném systému se vedle fitness() ustaluje též zkrácenina fit(), která postupně vytlačuje svůj delší protějšek. Členy četnějších řad s fit() jsou např.: fitcentrum, fitklub, fitcvik, fitkuchařka, fitmóda aj. V JM substantivum fitness/фитнес někdy vystupuje jako synonymum kompozit jím tvořených, srov. č. fitnesscentrum, fitnessklub a fitness; b. фитнесзала, фитнессалон, фитнесцентър a фитнес.111 V češtině fitness a fit podléhají i slovotvorné adaptaci. Vznikají takto nové názvy: (a) osob, např.: fitnesák a fitnesačka, fitneska; (b) neživých substancí, např.: fitko, fitnesko s hovorovými rysy. 108 Podrobněji o jazyce současných českých a bulharských médií pro mladé lidi viz Niševa 2001, 2002. 109 Na rozdíl od jména скейтборд() radixoid скейт() rozvíjí dva dílčí významy: 1. ,týkající se skateboardu‘, např. скейткултура, скейтмагазин, скейтпарк, скейтплощадка, скейтсписание, скейтфестивал, a 2. ,týkající se skateboardisty‘, např. скейтобщество. Viz blíže РНДЗБЕ, s. 244. 110 Zdroj příkladů: Databáze excerpčního materiálu Neomat, ÚJČ AV ČR, v. v. i. V JM jsou všechny tyto výrazy psány také se spojovníkem a zvlášť, srov. např.: fitness-program a fitness program apod. 111 Srov. také: č. Zajít do fitnessu. a b. Ходите ли на фитнес? 2. Inovační procesy: kompozice 99 2.2.1.4.4 Prostřednictvím angličtiny se do češtiny a bulharštiny prosazují nová složená pojmenování pocházející z profesní mluvy hudebníků. Velká jejich část se zakládá na kombinaci názvu určitého (současně aktuálního) hudebního stylu, který blíže specifikuje obecnější význam zadní části výrazu. Tento slovotvorný model se postupně ustaluje v obou přejímajících jazycích. Jako slovotvorné komponenty se dnes realizují například následující názvy hudebních stylů: dance()/денс(), grunge()/гръндж(), metal()/ метал(), pop/поп(), punk()/пънк(), rap()/рап(), rock()/рок(), techno()/ техно(), trance()/транс(), house()/хаус() aj. Podle analogie s internacionalizmy se v JM ustalují také shodné řady českých a bulharských lexémů, které se v rámci těchto modelů pravidelně uplatňují v postpozici, např. č.: -album, -festival, -hvězda, -kultura, -maniak, -scéna, -skupina, -styl, -zpěvák, -zpěvačka а b. -албум, -група, -движение, -изпълнител, -култура, -маниак, -музикант, -певец, -песен, -почитател, -стил, -сцена, -фен, -фестивал apod. V dnešní bulharštině nové názvy hudebních stylů stále častěji vystupují ve funkci shodného přívlastku v slovních spojeních. V českém jazykovém systému jsou anglicizmy nezřídka adaptovány slovotvorně, srov.: skahvězda/ ska hvězda, ale grungeová hvězda; b. сказвезда/ска звезда а грънджзвезда/гръндж звезда. 2.2.2 Antepoziční plnovýznamové komponenty: pouze v češtině 2.2.2.1 Pouze v češtině i nadále zachovává svou produktivitu slovotvorný model se zdomácnělým prvním členem šéf() (z fr.).112 Komponent šéf() se účastní především rozhojňování názvů osob podle jejich povolání, u nichž znamená ‚hlavní, vedoucí pracovník, hlavní představitel‘. Kombinuje se jednak se zadními členy v různé etapě adaptace: šéfdesigner, šéfeditor, šéfekonom, šéfkomentátor, šéfmanažer, šéfprogramátor, šéfsenátor, šéfmoderátor a jednak se slovy domácího původu (tedy účastní se hybridního tvoření), srov.: šéfodborář, šéfporadce, šéfposlanec, šéfvyjednávač aj. U neologizmů, jako např.: šéfkomunista, šéfkritik, šéflidovec, šéfmoralista, šéfreformátor aj., přední složka šéfvystupuje s novým, dosud slovníky nezaznamenaným významem ,hlavní, nejvýznamnější, nejznámější‘. Tento typ pojmenování má někdy hanlivé a ironické zabarvení. 2.2.2.2 V nových složeninách má taxi() (z fr.) význam ,taxi, taxikář, určený pro taxikáře‘. V SN 2 je zachyceno kolísání taxi mezi funkcí první části kompozit a platností přídavného jména. S nesklonným adjektivem taxi jsou tvořeny výrazy jako: taxi služba, taxi společnost, které významově korespondují nejen s kompozity s první částí taxi(): taxislužba, taxispolečnost, ale také s víceslovnými výrazy s atributivním členem taxíkový (jsou však méně časté): taxíková služba, taxíková společnost.113 Mezi nově doložená kompozita s taxi() patří dále: taxicech, taxifirma, taxipřeprava, taxizkouška aj. Taxi() nemá svůj slovotvorně aktivní protějšek v bulharštině. Jeden z mála neologizmů ekvivalentních v obou jazycích je č. taxispolečnost a b. таксикомпания. 112 První část složených slov šéf() je doložena již v SSJČ (R–U). Tamtéž, s. 666, se podotýká, že šéf() se vyskytuje zejména u jednotek s hovorovými rysy. 113 Slovotvorně adaptovaná podoba taxík, jakož i vztahové adjektivum taxíkový jsou doloženy již v SSJČ (R–U), s. 778. v. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SuBSTaNTIvNí SlOvOTvOrBě 100 2.2.2.3 Vedle odborných slov s determinantem zoo()114 ve významu ,živočich, živočišný‘, jako např.: zooterapeut, zooterapeutka a zooterapie apod., se dnes do širších komunikačních sfér dostávají kompozita se stejnou první částí, která však formálně a sémanticky souvisí se zkráceným substantivem zoo115 znamenajícím ,zoologická zahrada‘. V českém JM se s ní vyskytují jak pojmenování osob: zoozahradník, tak názvy neživých substancí: zookoutek, zooškola apod. Vydělení nového významu ,vztahující se k zoologické zahradě‘116 složky zoo() přispívá k prohloubení procesu její determinologizace. 2.2.3 Antepoziční plnovýznamové komponenty: pouze v bulharštině117 2.2.3.1 Substantivum гей znamenající ,osoba s homosexuální orientací, homose xuál‘ vstupuje zároveň do slovotvorné struktury četných nových kompozit s významem ,týkající se gayů‘, např.: гейдвижение, гейзаведение, гейзапознанство, гейкултура, гейорганизация, гейпарад, гейпротест, гейсватба, гейсъбиране, гейфилм aj. V této funkci základový výraz гей() konkuruje radixoidu хомо,118 resp. se účastní vzniku variantních řad, k nimž se přitvářejí též sousloví s atributivním členem хомосексуален, srov.: гейбрак, хомобрак, хомосексуален брак; гейориентация, хомоориентация, хомосексуална ориентация; гейобщество, хомообщество, хомосексуално общество apod. Na rozdíl od гей() se však хомо ve významu ,sexuální náklonnost k osobám téhož pohlaví‘ častěji kombinuje s abstrakty, např. хомовлечение, хомовръзка, хомолюбов, хомонаклонност aj. 2.2.3.2 Kompozita s první částí допинг() nacházíme zejména v mediálních textech se sportovní tematikou, např. допингкомисия, допинглаборатория, допингпроба, допингскандал, допингтест aj. U slova допинг se v bulharštině vyvíjí nový neterminologický význam ,něco, co stimuluje životaschopnost, zvyšuje náladu‘. V tomto významu se допинг neuplatňuje při tvoření kompozit. 2.2.3.3 Antepoziční člen neologických složenin екшън() odkazuje k anglickému výrazu action, kterým jsou označovány filmy nebo texty s dynamickým a napínavým dějem.119 V nových slovech vztahujících se k této tematice екшън() se připojuje zejména k substantivům cizího původu, např. екшънактьор (živ.) a екшъндрама, екшънкомедия, 114 Vzhledem k jejich vznikovým, resp. strukturním rysům se domníváme, že do skupiny, kterou zde analyzujeme, nepatří první homonymní členy složenin zooI. a zooII. V SSJČ (V–Ž), s. 814, jsou oba tyto komponenty vyloženy takto: zooI. (z řeč.) první část složených slov spojující část druhou s významem řec. slova zóon, živočich, živý tvor, a to 1. jako s jejím předmětem (zoologie nauka o živočiších), 2. jako s její vlastností (zoohormon živočišný hormon); zooII. (z řeč.) první část složených slov spojující část druhou s významem řeč. slova zóos živý jako s její vlastností (zoospora živá spora). 115 Substantivum bylo registrováno již v SSJČ (V–Ž), s. 814; v něm je určeno jako hovorové. 116 Vyjdeme-li z časového úseku, který pokrývá materiál v SN 2, lze tvrdit, že se zoo() osamostatňuje jako produktivní člen neterminologických názvů v druhé polovině 90. let. 117 V РНДЗБЕ jsou plnovýznamové lexémy, kterým se dále budeme věnovat, poprvé charakterizovány jako přední členy složených slov. Bulharský slovník neologizmů z r. 2001 tedy zachytil nárůst jejich slovotvorné aktivity, který se projevil nejvýrazněji na začátku zde sledovaného období. V současnosti se však tyto komponenty buď ustálily také jako neohebná adjektiva, anebo se staly základem nových slovotvorných přídavných jmen. V souvislosti s tím jejich produktivita začala stagnovat, většinu z nich již neobsahuje ani РНДБЕ. Na soubory jimi tvořených neologizmů se zde soustřeďujeme proto, že reprezentují počáteční etapu prosazování slovotvorných typů a modelů, jež v předchozím období byly méně často užívány v širších komunikačních sférách. 118 Prvek хомо se vyčlenil z původem terminologických výrazů хомосексуалист/хомосексуален, který nyní konkuruje nověji přejatému substantivu гей. 119 РНДБЕ, s. 101–102. 2. Inovační procesy: kompozice 101 екшънроман, екшънсериал, екшънтрилър, екшънфилм (neživ.) aj. Pro velkou popularitu žánru se substantivum екшън začíná užívat i s přeneseným významem ,konflikt, obvykle související s pronásledováním, střelbou apod.‘120 Na prohloubení adaptace přejímky екшън() ukazuje mj. soubor kompozit sе zadním domácím/zdomácnělým komponentem. Do něho spadají: (a) názvy osob jako: екшънгерой а екшънгероиня; (b) pojmenování neživých substancí, např.: екшънприключение, екшънслучка, екшънсцена, екшънсъбитие. Přesnou sémantiku екшън() lze nezřídka vyčíst pouze z kontextu. 2.2.3.4 V РНДЗБЕ jsou registrovány některé složeniny s první částí интернет() интернеткафе, интернетклуб aj. Při tvoření nových kompozit v bulharštině však složce интернет() konkuruje velký soubor kratších antepozičních morfémů: и, инет, нет(), уеб().121 To vede k jeho postupnému ustálení ve funkci shodného přívlastku, který se uplatňuje u nových výrazů jako: интернет доставчик, интернет мрежа, интернет кафе, интернет клуб, интернет списание, интернет търсачка atd. 2.2.3.5 Lexikálním morfémem кафе() v antepozici jsou tvořeny následující dvě skupiny složenin: (1) technické názvy jako кафеавтомат,122 кафекомбайн, кафепреса, které jsou založeny na slovotvorném modelu ustáleném v bulharštině;123 (2) neologizmy se složkou кафе() vznikající pod vlivem tendence k internacionalizaci,124 např.: кафезаместител, кафеклуб, кафепауза aj. Mimo terminologický kontext se neologizmy s кафе() užívají především v mediálních textech zaměřených na tzv. životní styl, módní trendy v společenském životě apod. 2.2.3.6 Substantivum клип se významově vztahuje k anglicizmu videoclip/video clip. V РНДЗБЕ125 jsou s клип() v antepozici doloženy např. útvary клипрежисьор (živ.) a клипиндустрия (neživ.) aj. V současnosti se клип objevuje rovněž v postpozici, tedy jako slovotvorný základ modifikovaný radixoidem, např. етноклип, инфоклип, промоклип aj. S клип jsou registrovány též sekundární složeniny, např.: роквидеоклип, видеоартклип aj. 2.2.3.7 Slovo медия vstupuje do struktury nových kompozit v upravené podobě, tj. медиа. Lze předpokládat, že se jedná o vliv opakované internacionalizace. O tom svědčí soubor neologizmů s медиа, jejichž převládající množství je s druhým členem cizího původu, např.: медиаанализатор, медиакритик (živ.) a медиаагенция, медиаетика (neživ.) aj. 2.2.3.8 Sériové tvoření komplexních pojmenování s neosémantizmem офис() je spjaté s vlivem internacionalizačním. V nových kompozitech, např.: офисасистент, офисмениджър (živ.) a офисмебели, офиссграда, офистехника, офисцентър (neživ.) aj., plní офис() determinační funkci. 2.2.3.9 Jméno чалга se přitváří k staršímu lidovému výrazu чалгия (z tur.). Jako většina přejímek z turečtiny i substantiva чалгия/чалга patří do příznakové vrstvy bulharského lexika. Názvem чалга je označován populární a rovněž velmi kritizovaný styl autorské 120 Viz РНДБЕ, s. 168–169. 121 Situace je shodná se situací v angličtině. 122 Srov. s českým slovem kávomat utvořeným pomocí sériově užívaného postpozičního zkráceného základu -mat. 123 Srov. starší útvary кафемашина, кафемелачка apod. 124 Pod vlivem internacionalizační tendence se do dnešní češtiny také dostávají jednotky, jako např. kafepauza. Komponent kafe() však zatím není slovotvorně aktivní. 125 РНДЗБЕ, s. 137. v. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SuBSTaNTIvNí SlOvOTvOrBě 102 hudby s orientálními elementy a s pochybnou uměleckou hodnotou. Četnost řady nových kompozit s чалга je spjata s extralingvistickými faktory, jako je velká produkce písní v tomto stylu, široká společenská diskuse, kterou tato produkce vyvolává atd. Nově doložené expresivní názvy s чалга jsou např. чалгабос (živ.) a чалгабалада, чалгадует, чалгазаведение, чалгаконкурс, чалгакръчма, чалгапоколение, чалгатекст aj. 2.2.3.9.1 Do bulharského jazykového systému se zařazuje také zkrácenina internacionálního původu фолк,126 která zároveň začíná být produktivní při tvoření složenin. V důsledku toho se чалга() a фолк() stabilizují jako variantní slovotvorné prostředky, resp. se komunikačně a stylově profilují. Zatímco útvary s чалга() mají hodnotící zabarvení, neologizmy s фолк() vystupují jako nocionální názvy vztahující se k hudbě v tomto stylu, srov. např. чалгапевица – фолкпевица (živ.) a чалгамузика – фолкмузика, чалгарадио – фолкрадио (neživ.) apod. 2.3 Postpoziční plnovýznamové komponenty 2.3.1 Faktorem působícím na nárůst slovotvorné potence lexémů již dříve přejatých do češtiny i do bulharštiny, jako např.: ()centrum/()център, ()centrismus/ ()centrizmus, ()centrista, ()terapie/()терапия, ()turismus/()turizmus, ()turistika//()туризъм, je přibývání řad internacionálních složenin, které je ve své struktuře obsahují jako postpoziční členy.127 Se stejným procesem souvisí i vznik složených názvů osob se zadní plnovýznamovou částí ()maniak/()маниак, k nimž se rovněž přitvářejí neologizmy s domácími prvky č. ()milovník a b. ()любител. Zvláštní soubor dále představují kompozita s druhým komponentem, jehož funkčně sémantické rysy jim určují status blízký statusu sufixoidů. Jsou to neologizmy s ()fobie/()фобия a ()manie/()мания v postpozici.128 Oba uvedené zadní členy pocházejí z řečtiny. V češtině a v bulharštině se dlouhodoběji užívají i mimo terminologický kontext. Do této skupiny lze zařadit také nověji vzniklé jméno ()fest/()фест, které funkčně a sémanticky odkazuje k polysémantickému internacionalizmu festival/фестивал,129 z něhož bylo utvořeno mechanickým zkrácením. Dynamiku v oblasti tvoření kompozit s uvedenými antepozičními komponenty charakterizují zejména následující jevy. 2.3.1.1 V obou jazycích se zvyšuje slovotvorná produktivita lexémů ()centrum/ ()център. Neologizmy jako č. copycentrum, gerontocentrum, kinocentrum,130 sportcentrum a b. аквацентър, бебецентър, йогацентър, таласоцентър aj. lze zařadit do skupiny slov se zadním členem znamenajícím ,centrum, středisko, zařízení poskytují126 Фолк se v bulharštině konstituuje se dvěma významy: 1. ,nejčastěji autorská hudba s prvky lidových písní, blížící se svým obsahem městskému písňovému folkloru; tzv. popfolk‘; 2. ,lidová, národní/folklorní hudba jednotlivých národů‘ (РНДЗБЕ, s. 286). 127 Dílčím útvarům se zadními členy ()centrismus/()centrizmus, ()centrista, ()turismus/()turizmus, ()turistika//()туризъм se věnujeme také v předchozích a dalších kapitolách. 128 Již v polovině 90. let N. Antonov 1994, s. 174–187, věnuje ve svém slovníku dvě zvláštní kapitoly pojmenování tzv. fobií a mánií v bulharském jazyce. 129 V českém a v bulharském slovníku cizích slov je festival obdobně podán ve dvou dílčích významech: 1. ,slavnostní (zprav. periodicky konaná) veřejná (soutěžní) přehlídka uměleckých výtvorů a výkonů (zvl. filmových, televizních a hudebních)‘; 2. ,(dříve) slavnostní sjezd s bohatým programem‘ (ASCS, s. 227; РЧД, s. 795). 130 V bulharštině byl podle stejného modelu utvořen již dříve vlastní název Киноцентър, pojmenování bývalého státního filmového podniku v okolí Sofie, podle kterého se dnes nazývá celá čtvrť ve stejnojmenné lokalitě. 2. Inovační procesy: kompozice 103 cí určité služby‘. U složenin č. autocentrum, fotocentrum; b. автоцентър, байкцентър apod. má ()centrum význam ,obchod‘.131 V РНДЗБЕ a РНДБЕ ()център není zařazen mezi slovotvorně aktivní komponenty.132 Avšak uvedené příklady (některé ze slovníků neologizmů a jiné z JM) svědčí o tom, že spojitelnost tohoto komponentu v bulharštině vzrůstá. V obou jazycích se prvek ()centrum/()център kombinuje s polysémantickými jednotkami,133 např.: č. ekocentrum, videocentrum a b. видеоцентър, демоцентър. V bulharském JM se dále vyskytují odborné názvy jako медиацентър ,přenosné multimediální zařízení‘ i sekundární kompozita, např. евроинфоцентър. Vznikají též česká a bulharská pojmenování s prefixoidy. Tak například nové české slovo minicentrum znamená ,malé centrum‘; k významu ,centrum města‘ se vztahují bulharské útvary суперцентър, топцентър. 2.3.1.2 Jako postpoziční slovotvorný prostředek se v češtině přejímka ()fest začíná uplatňovat134 především u názvů rozmanitých akcí, např.: pivofest Trutnov, punkfest Proti Proudu, Sázavafest apod. V bulharštině je soubor slov s určovaným členem ()фест bohatší. Složeniny s ním mají rozmanitou slovotvornou strukturu, např.: (a) „jméno obecné + ()фест“, např.: джазфест, кинофест, филмфест; (b) „zkrácenina + ()фест“, např.: бирфест, винфест; (c) „nevyhraněný morfém + ()фест“, např.: авиофест, екофест, етнофест, магфест, фотофест aj. 2.3.1.3 Kompozita se zadním členem ()terapie/()терапия v češtině i v bulharštině pojmenovávají to, pomocí čeho léčba/terapie probíhá.135 Na rozdíl od SN 1 a РНДЗБЕ prvek ()terapie/()терапия vydělují v samostatném hesle jak SN 2, tak РНДБЕ,136 což ukazuje na stále se zvyšující produktivitu tohoto slovotvorného modelu. V bulharštině se však projevuje silná konkurence koncových částí ()терапия a ()лечение, srov. аромaлечение – ароматерапия, гладолечение – гладотерапия, медолечение – медотерапия, парафинолечение – парафинотерапия, плодолечение – плодотерапия, která není typická pro češtinu. České slovníky neologizmů registrují početnou skupinu slov s druhým členem ()terapie, např. aromaterapie, dietoterapie, muzikoterapie, vitaminoterapie aj., a značně omezenější soubor s druhou částí () léčení/()léčba, např.: samoléčba/samoléčení (k anglickému slovnímu spojení selfmedica tion),137 domoléčba aj. 2.3.1.4 Ke konvergenci mezi oběma jazyky přispívá souhra dvou inovačních procesů, které jsou spjaty s uplatněním komponentů filie/филия, ()manie/()мания a ()fobie/ ()фобия. Na jedné straně jsou doplňovány chybějící členy řad s prvky filie/филия, ()manie/()мания a ()fobie/()фобия. Neologizmy jimi tvořené vstupují do synonymních a antonymních vztahů, jež jsou obdobné vztahům mezi terminologickými názvy, 131 Na polysémantizaci ()centrum/()център v češtině i v bulharštině upozorňují L. Janovec a A. Rangelova (2005, s. 96). 132 Prvek -centrum zato nacházíme jak v SN 1, s. 54, tak v SN 2, s. 70. 133 L. Janovec a A. Rangelova 2005, s. 96, uvádějí: „Víceznačnost lexémů tvořených tímto prvkem odráží polysémii komponentu (-)centrum v její součinnosti s případnou polysémií první částí kompozita (…).“ 134 V SN 2, s. 123, je zachycen jen samostatný lexém fest, jazykový materiál však také ukazuje na zvýšení jeho slovotvorné produktivity. Kolísání statusu фест odráží již výklad v РНДЗБЕ, s. 283, ve kterém je komponent uveden jak samostatně, tak jako první část složených slov. Prvek nacházíme i v РНДБЕ, s. 465–466. 135 K fungování internacionálního slovotvorného komponentu ()terapie/()терапия v češtině a v bulharštině viz také Z. Tichá (2003a, s. 215n.). 136 Viz РНДБЕ, s. 432. 137 Viz SN 2, s. 401. v. INOvačNí prOceSy včeSké aBulharSké SuBSTaNTIvNí SlOvOTvOrBě 104 srov. např.: č. technofilie, technomanie a technofobie; xenofilie, xenomanie a xenofobie; b. еврофилия, евромания а еврофобия; киберофилия, кибермания a киберфобия apod.138 Na straně druhé nová slova s ()fobie/()фобия a ()manie/()мания začínají být uplatňována jako prostředky vyjadřující hodnotící postoj, a to zejména v JM. Jejich slovotvorná aktivita tedy nezřídka souvisí s aktuálností daného tématu. Proces se projevuje aktivněji v češtině. První části nových expresivně zabarvených výrazů jsou zpravidla neterminologického původu (popř. determinologizovaná), jmenovitě: (a) domácí jednotky, např.: č. počítačomanie, sluncemanie, želvomanie; b. звездомания,139 работомания (srov. s работохолизъм), сладоледомания; (b) přejatá slova, např.: č. agentomanie, hamburgermanie, titulomanie; b. диетомания, лидеромания, пъзелмания aj. (c) propria cizího původu, např. č. bondomanie, dicapriomanie, shakespearemanie/shakespearomanie; b. обамамания/обамомания, путиномания, потъромания aj. Méně četné jsou útvary s fobie/фобия, např.: č. globofobie, jugofobie, komunistofobie a b. ислямофобия, наркофобия, ромофобия aj. 2.3.1.5 Výše popsané procesy se podílejí na vzniku neologizmů s plnovýznamovými druhými členy: č. ()maniak; b. ()маниак, např.: č. automaniak, egomaniak, kinomaniak, mobilomaniak; b. кечманиак, киберманиак, уеб-маниак, фитнесманиак aj. Takto utvořené jednotky začínají v JM vystupovat jako příznaková pojmenování vyjadřující vyšší stupeň zaujatosti (resp. posedlosti), než vyjadřují útvary končící na -fil/фил а -man/ман. Konkrétní skutečnost nebo substance, ke kterým se ()maniak/()маниак, fil/фил а -man/ман vztahují, je pojmenována v první část složeniny, srov. např. výrazy jako: č. keltofil – keltoman – keltomaniak;140 b. аудиофил – аудиоман – аудиоманиак apod. K těmto expresivům se dále přimykají neologizmy s druhým sériově užívaným členem č. ()milovník (méně rozšiřené), např.: filmomilovník, knihomilovník,141 vínomilovník; b. ()любител. V bulharštině se ()любител kombinuje s: (a) nevyhraněnými morfémy, např.: автолюбител, аеролюбител; (b) plnovýznamovými lexémy, např. кафелюбител, фитнеслюбител aj. 2.4 Plnovýznamové komponenty uplatňované v antepozici i v postpozici 2.4.1 Tvoření podle analogie s anglickými výrazy vyvolává nárůst „funkčního zatížení“142 některých cizích lexikálních jednotek. Tento proces se při přejímání formací typu business class – show business; hit parade – super hit apod. projevuje výrazněji v bulharštině. Neologizmy jako бизнес, хит, шоу se tedy v bulharštině snadněji než v češtině začleňují do rodových paradigmat podle fonologického principu.143 Pod vlivem angličtiny se aktivizovala i jejich spojitelnost v rámci dvou zvláštních slovotvorných modelů: (1) „бизнес(), хит(), шоу() v úloze determinantu + základové substanti138 Je třeba upozornit, že se jednotlivé členy těchto souborů často liší komunikační sférou svého vzniku a uplatnění. 139 Srov. s anglickým výrazem starmania. 140 Na vžitost slovotvorného modelu v češtině ukazuje tvoření příležitostných expresivních výrazů v JM z internacionalizmů na -man, např. ombudsmanie (k ombudsman), walkmanomanie (k walkman) apod. 141 Srov. také s knihomol. 142 V souvislosti s tím O. Martincová 2005c, s. 223, registruje větší funkční zatížení lexikálních prostředků s poměrně širokým významem (např. centrum, studio, management) užívaných v úloze řídícího substantiva i v českých víceslovných pojmenováních. 143 Vačkov 1997, s. 21–22. 2. Inovační procesy: kompozice 105 vum“ a (2) „nevyhraněný (popř. lexikální) morfém + ()бизнес, ()хит, ()шоу v úloze řídícího substantiva“. Dále se zaměříme na shody a rozdíly fungování jmenovaných lexikálních jednotek v bulharštině, a to na pozadí situace v češtině. 2.4.1.1 Ve flexivní češtině bylo k substantivu byznys odvozeno přídavné jméno byznysový. V bulharštině je přejímka бизнес144 stále častěji užívána jako neohebné adjektivum v přívlastkové pozici. S tím souvisí fakt, že se РНДБЕ o antepozičním komponentu бизнес() již nezmiňuje. 2.4.1.1.1 Jako přední část kompozit se бизнес() kombinuje především s domácími substantivními základy v postpozici. Nejpočetnější jsou dosud doložené soubory hybridních názvů, u kterých бизнес() má význam ‚vztahující se k byznysu‘, např. бизнесдела, бизнесминало, бизнесобединение, бизнесопит, бизнеспечалба, бизнессдружение, бизнессреда aj. K nim patří také sekundární kompozita jako бизнесвсекидневник apod. Dále se vyděluje nový slovotvorný typ „бизнес() + substantivizované adjektivum pojmenovávající cizí jazyk“, např. бизнесанглийски, бизнеснемски, бизнесруски145 s významem ,cizí jazyk se zaměřením na potřeby komunikace v oblasti byznysu‘. Ve sféře obchodu a poskytování služeb jsou novými slovy jako бизнестарифа apod. pojmenovávány produkty určené pro firemní zákazníky. Z tohoto hlediska složeniny jako бизнесабонат, бизнесклиент, бизнеспотребител vstupují do opozičních sémantických vztahů se souslovími частен (абонат, клиент, потребител). Pragmatické tendence, jež silně ovlivňují rozlišení příznaku pohlaví u pojmenování osob,146 jsou u vzniku názvů ženských osob бизнесдама, бизнесжена k angloamerickým složeninám бизнесмен (konkurující domácímu pojmenování mužských osob предприемач, příp. частник). 2.4.1.1.2 Soubory kompozit se základovým výrazem ()бизнес se vyznačují následujícími rysy. První skupinu tvoří složeniny vzniklé kombinací dvou plnovýznamových lexémů, např. интернет-бизнес, радиобизнес, сексбизнес, шоубизнес apod. Další série neologizmů je výsledkem spojení ()бизнес s radixoidem, např. авиобизнес, агробизнес, автобизнес, наркобизнес. Nacházíme také sekundární kompozita jako турбизнесмен, агробизнесфорум apod. Tyto slovotvorné typy korespondují s kompozity v češtině řidčeji tvořenými, jako např.: sexbyznys, agrobyznys, narkobyznys aj. 2.4.2 Výpůjčka z angličtiny č. show/šou a b. шоу znamená v obou jazycích ,podívaná, představení s rozmanitými hudebními, humornými aj. zábavnými vystoupeními‘.147 Substantivum show/šou má v češtině variantní zakončení148 a omezenou slovotvornou 144 V obou jazycích se ustalují také víceslovná pojmenování se složkou byznys/бизнес jako řídícím substantivem. Projevují se přitom např. následující rozdíly. V bulharském JM jsou široce zastoupena ustálená slovní spojení малък бизнес, среден бизнес, голям бизнес, kterými je blíže určován rozsah podnikatelské činnosti. V češtině se ve stejném významu užívá jen slovní spojení malý byznys, sousloví velký byznys má hovorové rysy a pojí se s frazeologizovanou sémantikou ,velká honba za ziskem, velmi náročná a finančně výhodná práce/obchod (která není pro každého)‘. 145 Srov. např.: Фирмата предлага курсове по бизнесанглийски. 146 Je nutno podotknout, že z obecného hlediska je pro bulharštinu přechylování, na rozdíl od češtiny, méně typickým slovotvorným postupem. Je proto možné rozšiřování souborů pojmenování ženských osob v bulharštině (na rozdíl do češtiny) označit za poměrně nový, resp. dynamický jev. 147 Tento význam je uveden poprvé v РНДЗБЕ, s. 306. SN 2, s. 152, vykládá anglicizmus hit jako substantivum z oblasti počítačové, které má odlišný (homonymní) význam, a to: ,jednotlivý vstup, připojení na webovou stránku‘. 148 Zároveň je show/šou zapojováno jak do paradigmat ženského, tak do paradigmat středního rodu. V. InoVační procesy Včeské abulharské substantIVní sloVotVorbě 112 ných organizací apod.: лицензоносител ,kdo dostal, má licenci‘; мандатоносител ,kdo dostal, kdo má mandát‘, франчайзоносител ,kdo dostal, kdo má tzv. frančízu‘ a také k předmětům: паметоносител ,to, na čem je umístěna paměť‘; (d) (-)получател: кредитополучател ,kdo dostává kredit‘, грантополучател ,kdo dostává grant‘; (e) (-)ползвател: картоползвател ,kdo užívá bankovní kartu‘, кредитоползвaтел ,kdo užívá kredit‘; (f) (-)притежател: бонопритежател ,kdo vlastní bony‘, картопритежател ,kdo je vlastníkem bankovní karty‘; (g) (-)производител: рекламопроизводител ,kdo vyrábí reklamu‘; (h) (-)разпространител: рекламоразпространител ,kdo rozšiřuje, vysílá nebo prodává reklamu‘ aj. Největší aktivitou se vyznačuje model s druhým členem (-)носител. První člen těchto kompozit byl připojen k druhému buď pouhým přidáním submorfu -o- (u prvních základových slov rodu mužského), např. лизинг-ополучател, anebo odstraněním zakončení určujícího členu (u prvních základových slov rodu ženského a středního) a následným přidáním submorfu, např. карта + носител → карт-о-носител.189 2.6.2.1.1.2 U druhého podtypu se jedná o kompozita, jejichž determinovaný element není samostatné slovo. Postpoziční člen složenin je deverbativní základ ztvárněný sufixem -тел, který se v současnosti vyznačuje vysokou produktivitou. Do skupiny derivačně- -kompozičních substantiv patří slova se zadním členem: (а) -дател, např.: арендодател ,kdo poskytuje arendu‘; кредитодател ,kdo poskytuje kredit‘, лизингодател ,kdo poskytuje leasing‘, офсетодател ,kdo poskytuje ofset‘, франчайзингодател ,kdo poskytuje tzv. frančízu‘; (b) -държател, např.: картодържател ,kdo vlastní bankovní kartu‘, паркингодържател ,kdo vlastní parking‘; (c) -искател, např.: кредитоискател ,kdo žádá o kredit‘, лизингоискател ,kdo žádá o leasing‘. Jmenované postpoziční komponenty mají strukturně-sémantické rysy, které je sbližují s členy sufixoidního repertoáru. K nim se dále vztahují jednak pojmenování ženských osob a jednak dějová substantiva, srov. např. рекламодател – рекламодателка а рекламодаване. Nejvýraznější je slovotvorná potence prvku -дател. 2.6.2.1.1.3 Je doložena též skupina složených pojmenování substančních vztahů. Druhým členem těchto neologizmů je zpravidla odvozené slovo, a to samostatně se vyskytující deverbativum spojené s první částí pomocí submorfu -o-, např.: лизингоотдаване ,poskytování leasingu (za určitých podmínek)‘, наемоотдаване ,poskytování podnájmu (za určitých podmínek)‘. Variantní substantiva typu фирморегистриране/ фирморегистрация odrážejí také tendenci k paralelnímu užití útvarů s příponami -(ира)не а -(а)ция.190 Spolu s jednotkami s prvním substantivním členem, např. животозастраховане ,životní pojištění‘, имотозастраховане ,pojištění jmění‘, кредитозастраховане ,pojištění kreditu‘, se do JM dostávají i nová slova s prvním adjektivním členem, např.: взаимозастраховане ,vzájemné pojištění‘. S nimi významově korespondují složeniny se zadním komponentem s příponou -тел, např.: взаимозастраховател, животозастраховател. Životnost a neživotnost těchto útvarů je signalizována připojením tzv. sémanticky „prázdného“ slova.191 Kombinují se buď se substantivy ve funkci shodného přívlastku, např. дружество, кооперация, 189 K tomuto typu kompozit viz blíže např. Radeva 1991. 190 K této otázce viz IV.2.4.1.4. 191 K této otázce viz např. Kučerová 1974, s. 37–38. 2. Inovační procesy: kompozice 113 srov. фирма-животозастраховател,192 anebo s atributivy държавен, частен животозастраховател, např. най-големият частен животозастраховател apod. Podskupinu zde reprezentujе série nových kompozit se společným substantivním antepozičním členem domácího původu, která mají morfematickou stavbu: (a) „смет(-) + о + substantivum“, např. сметообработка, сметопреработване. Kromě výše uvedených typů pojmenování v těchto souborech nacházíme též nomina loci s druhým deverbativním členem zakončeným formantem ище, např. сметохранилище, сметоразтоварище. 2.6.2.1.1.4 Podle domácích derivačně-kompozičních slovotvorných modelů dále vznikají nové složeniny ztvárněné sufixem ачк(а) znamenající ,přístroj (nástroj) pro vykonávání děje‘.193 Substantivní a deverbativní základ je spojen samohláskovým submorfem, např. парочистачка, подочистачка, фекалочистачка, ямочистачка aj. Sem spadají také sekundární kompozita utvořená ze slova прахосмукачка ,vysavač‘, která odkazují k novým technologiím vysávání/čištění, např. водопрахосмукачка, паропрахосмукачка. Pomocí přípony ачк(а) byly odvozeny také neologizmy jako снегосъбирачка, прахосъбирачка. 2.6.2.1.1.5 V JM se dále ustalují antonymní dvojice, jejichž druhý člen má expresivní zabarvení s následující morfematickou strukturou: (a) „adverbiální člen + adjektivní základ + nulová přípona“ např.: социалнослаб – социалносилен; (b) „substantivum + činné příčestí + nulová přípona“, např.: властимащ – властнямащ. Shrnutí: Převládající množství neologických kompozit v obou jazycích vzniká na základě čisté (vlastní) kompozice. Vysoce frekventovaných antepozičních komponentů, jež jsou v češtině a v bulharštině ekvivalentní, co se týče jak jejich původu, tak jejich významu, je poměrně málo. Tvoření nových českých a bulharských složenin se účastní: (a) polysémantické komponenty, např.: sex()/секс() aj.; (b) méně frekventované, ale zato velmi rozmanité, názvy pocházející z hudebního pro středí, např.: disko(), техно(), рок(), a též z oblasti sportovní komunikace, např.: fitnes()/фитнес() aj. Obecně je však podíl slovotvorně aktivních přejímek v bulharštině početnější. Během posledního dvacetiletí se u souborů nových bulharských kompozit uplatňují sériově: (a) internacionalizmy pojmenovávající nové jazykové skutečnosti, např.: интернет(), клип() aj.; (b) anglicizmy vystupující jako aktualizační prostředky, srov. např.: neologizmus гей a dříve přejatý termín хомосексуалист; (c) dříve přejatá podstatná jména, např. допинг (z a.), кафе (z arab.), медия (z lat.), офис (z a.), чалгия (z tur.). V češtině je na rozdíl od toho nejvíce prvků, které byly začleněny do slovotvorného systému již v předchozím období, např.: foto(), taxi(). Plnovýznamové členy kompozit jsou velice rozmanité i vzhledem k jejich pozici v nových slovech. V antepozici se užívají například komponenty: č. šéf(), zoo(); b. екшън(), медиа(). V postpozici nacházíme komponenty jako č.: fobie/фобия, ()manie/()мания, ()terapie/()терапия aj., které jsou v obou jazycích delší dobu užívány jednak mimo terminologický kontext a jednak jako samostatné lexémy. K názvům zakončeným sufixoidem fil/фил se dále přitvářejí slova s jejich domácími 192 Srov. sе souslovnými konstrukcemi: фирма за животозастраховане а животозастрахователна фирма. 193 Radeva 1987, s. 87, určuje tento typ jako produktivní, což dnešní stav potvrzuje. V. InoVační procesy Včeské abulharské substantIVní sloVotVorbě 114 protějšky s č. (-)milovník; b. (-)любител. Zejména v bulharštině se pod vlivem anglických slovotvorných modelů zintenzivňuje uplatnění internacionalizmů jako бизнес, хит, шоу ve dvou zvláštních slovotvorných modelech: (1) „бизнес(-), хит(-), шоу(-) v úloze determinantu + základové substantivum“ a (2) „nevyhraněný (popř. lexikální) morfém + (-)бизнес, (-)хит, (-)шоу v úloze řídícího substantiva“. Zvyšuje se též tvoření na základě abreviačně-kompozičního postupu, při němž jsou nejaktivnější zkratková slova jako č. nato(-), ufo(-) a b. СПИН(-), a také jednopísmenové morfémy, např.: e-/e-, m-/мaj. Provedená analýza souborů nových kompozit tvořených domácími/zdomácnělými slovotvornými prostředky potvrdila zároveň názor K. Gutschmidta.194 V porovnání se situací u derivovaných substantiv, jež flexivní čeština tvoří pravidelněji než bulharština, se jeví jako velmi podstatné také zjištění, že v bulharštině je kompozice častěji než v češtině kombinována s postupy derivačními.195 V současnosti tedy vzniká více bulharských kompozit vyznačujících se složitou onomaziologickou strukturou.196 To souvisí se skutečností, že převládající množství nových bulharských složenin tvořených a/nebo užívaných v JM poukazuje k sféře odborné komunikace, resp. k oblasti intelektuálního vyjadřování. Diference mezi oběma jazykovými systémy se také ukáže, pokud bulharské neologizmy se samostatně fungujícím zadním členem – naopak – pojmeme jako vzniklé na základě čisté kompozice. Z tohoto hlediska je možné říci, že v češtině se u nových modifikačních determinativ tradičně uplatňují domácí první části adjektivní, adverbiální, numerální a řidčeji substantivní, např. rychlo-, dvoj-, více-.V bulharštině jsou zato nejrozšířenější modely se společným druhým členem domácího původu, který je zejména substantivní, např. (-)издател, (-)лечител, (-)притежател. Jeden z komponentů českých i bulharských složených slov je stále častěji cizího původu. Dílčím projevem této tendence je dotváření hybridních útvarů k již dříve přejatým nebo kalkovaným složeninám. V důsledku toho se konstituují synonymní a/nebo konkurenční korelace mezi již dříve existujícími složenými lexémy a jejich novějšími významovými protějšky. V obou jazykových systémech se pod vlivem internacionalizace aktivizují zejména již existující slovotvorné prostředky a modely. V rámci těchto modelů se autosémantické názvy (i nově vyčleněné z přejatých složenin) začínají prosazovat do širších funkčně- -komunikačních oblastí. S působením tohoto procesu souvisí zvyšování funkčního zatížení nejen přejatých komponentů složených slov,197 ale také komponentů domácího původu. Je třeba též dodat, že dnes se v češtině a bulharštině realizují jejich typologické dispozice, které nejlépe odpovídají potřebám adaptace internacionalizmů, což nezřídka vede k zapojení plnovýznamových slov do obou slovotvorných systémů. V souvislosti 194 Viz zde 2.6. 195 Zejména budeme-li interpretovat složeniny obou podtypů analyzovaných zde v 2.6.2.1.1.1 v souladu s přístupem navrhovaným I. Bozděchovou (1994, s. 26). 196 Vycházíme zde z názoru I. Bozděchové (1994, s. 22), že „slovotvorný proces je při komplexních postupech dvojstupňový, vedle kompozice zahrnuje derivaci nebo konverzi“. 197 Vzhledem k stavu v předchozím období M. Dokulil a J. Kuchař (1977, s. 86) podotýkají, že „u cizích, zejména u mezinárodních slov je skládání daleko častější, produktivnější a také jednotlivé části složenin se hojněji u různých slov opakují, mají větší stupeň funkčního zatížení než obdobné komponenty domácí“. 2. Inovační procesy: kompozice 115 s tím lze nová česká a bulharská kompozita se dvěma autosémantickými členy198 ve shodě s K. Gutschmidtem pojmout jako komplexní názvy, resp. jako prostředky podporující projevy polysyntetizmu v slovanských jazycích.199 Avšak nelze opominout ani skutečnost, že nárůst polysyntetických konstrukcí není vždy doprovázen projevy identických inovačních procesů v obou typologicky odlišných jazycích. 198 O rozdílu mezi přístupem uplatněným zde a přístupem uplatněným v pracích K. Gutschmidta viz blíže shrnutí předchozí části. 199 Při tom K. Gutschmidt vychází z typologické teorie V. Skaličky (1951). 116 vI. Inovační procesy: nová česká abulharská substantivní slovní spojení 1. Obecný přehled v předchozích kapitolách jsme mj. sledovali variantnost a konkurenci koexistujících jednoslovných a víceslovných pojmenování. Přitom se ukázalo, že adaptaci internacionalizmů do češtiny a do bulharštiny může doprovázet jednak kolísání jejich slovnědruhové platnosti a jednak nestabilita jejich morfematického statusu, resp. jejich syntagmatické funkce. Nově přejaté lexémy se často podílejí jak na vzniku neologických kompozit, tak na tvoření nových víceslovných výrazů.1 Bylo ještě zjištěno, že: (a) v počáteční etapě adaptace jsou víceslovná pojmenování většinou vázána na oblast svého původního užití, což určuje omezenou spojitelnost jejich jednotlivých členů; (b) šíření slovních spojení v češtině a v bulharštině souvisí s projevy vyrovnávacích procesů, jmenovitě s polokalkováním a kalkováním víceslovných přejímek. Podstatný inovační jev představuje též aktivizace tzv. derivativnosti sdružených pojmenování, od nichž jsou na základě slovotvorných postupů odvozována nová adjektivně-substantivní sousloví.2 Se zřetelem k uvedeným skutečnostem se dále soustředíme na současnou dynamiku u skupin substantivních slovních spojení, která patří mezi nejfrekventovanější v českém a bulharském JM. Nejdříve se zaměříme na procesy vyvolané aktivním přejímáním dvouslovných anglicizmů. Potom se budeme věnovat inovačnímu dění u skupin slovních spojení, jež pojímáme jako „komplex dvou nebo více slov s primární nominativní funkcí, reprodukovaný a reprodukovatelný v konkrétních promluvách jako hotový celek“.3 Při konfrontaci jazykového materiálu nás bude zároveň zajímat, zda se pod vlivem internacionalizační tendence v češtině a v bulharštině začínají uplatňovat shodné víceslovné pojmenovací modely. 1 V souvislosti s tím J. Horecký (1986, s. 9) vyslovuje názor, že „nová forma se nevyjadřuje jen novými výrazy, ale novým spojením už známých slov do nového celku. Přitom v takových neologizmech se užívají volně domácí a převzatá slova“. 2 Viz blíže Martincová 2000, s. 383. Při analýze souborů podporujících derivativnost u nových víceslovných pojmenování vycházíme i ze zjištění v dalších pracích O. Martincové, které jsou věnovány této problematice (viz např. Martincová 1983; 2005c, s. 213n.). 3 Machač 1967, s. 138. 2. Substantivní slovní spojení: přejímání 117 2. Substantivní slovní spojení: přejímání 2.1 Bohatou neologickou složku představují slovní spojení se strukturou: „slovosledně adjektivizované substantivum + substantivum určované“, jejichž jeden člen je morfologicky neztvárněný anglicizmus v platnosti shodného přívlastku.4 Tato víceslovná pojmenování, která se do obou přejímajících jazyků dostávají především z anglojazyčných mediálních textů, byla K. Kučerou (1995, s. 78) nazvána „syntaktickým amerikanizmem“. V českém JM obdobné výrazy vystupují v slovotvorně neadaptované, resp. v nezměněné pravopisné formě. Srov. např.: advance tape, desktop publishing, download upgrade. V bulharštině jsou sousloví se shodnými charakteristikami obvykle přepisována do cyrilice, např.: даунлоад линк, денс саунд, компактдиск чейнджър, рейв парти aj.5 2.1.1 Podle analogie s dvouslovnými anglicizmy v nezměněné podobě jsou rozhojňovány i skupiny substantivních slovních spojení s určovaným členem, který je: (a) již dříve adaptovaný internacionalizmus, např.: č. live koncert, tatoo katalog, wellness centrum; b. брънч меню, видеоарт програма, сингъл класация; (b) domácí jméno, např.: č. au-pair pobyt, streetpaper článek, teen povídky, unfair hra; b. мултиарт пространство, пейпърбек издание, топлес снимка, унисекс часовник apod. Určující člen těchto výrazů bývá často psán se spojovníkem, např.: č. hi-tech společnost, off-line prohlížeč a b. тийн-поп кралица, трип-хоп музика. Valná většina uvedených neologizmů se vyznačuje konkrétním významem a je běžně užívána v JM. 2.1.1.1 V platnosti nesklonného adjektiva se v obou jazykových systémech dále uplatňují uvolněné determinující části přejatých slovních spojení.6 Důsledkem toho se ustalují řady víceslovných pojmenování s identickou morfologicky (slovotvorně) nezformovanou první složkou, která v rámci jednotlivých syntagmat plní přívlastkovou funkci. V souladu s A. Jarošovou7 tento jev označujeme termínem anomální kolokabilita. U sérií neologických sousloví, jako např.: č. on-line diskuse, on-line hráč, on-line komunikace, on-line prodejna, on-line rezervace, on-line román, on-line rozhovor, on-line slovník, on-line vydání (magazín; časopis) a b. он-лайн абонамент, он-лайн игра, он-лайн издание, он-лайн книга, он-лайн комуникация (разговор), он-лайн ма газин,8 он-лайн резервация, он-лайн списание (вестник), он-лайн търговия aj., hraje tedy jejich společný atributivní člen úlohu fixujícího významového elementu.9 Jak ukazují příklady, obdobné koexistující výrazy mají většinou i sémanticky shodné řídící substantivum. Souvisí to s faktem, že jimi pojmenovávané nové jazykové skutečnosti se vztahují k téže komunikační sféře. 4 K této problematice viz blíže zde IV.3.1. 5 Vyskytují se však i případy, kdy některá z jejich částí zůstává v původní grafické podobě, např.: „Така интригата, родена изцяло на underground сцената и засягаща тесен кръг специалисти по национална сигурност, стана проблем, разискван от национална телевизия.“ (K/9. 10. 2009). 6 Tento proces je shodný s procesem projevujícím se u tvoření složenin, jejichž prvním členem je samostatně fungující slovo. Viz blíže zde V.2.2.1., 2.2.2., 2.2.3. 7 Jarošová 2000, s. 43. Autorka tento termín užívá ve shodě s F. Čermákem. 8 Ve významu ,prodejna‘. 9 Podle J. Machače (1967, s. 144). vI. INOvačNí prOceSy: NOvá čeSká aBulharSká SuBSTaNTIvNí SlOvNí SpOJeNí 118 3. Substantivní slovní spojení: kalkování apolokalkování 3.1 V češtině a v bulharštině je doložen rozmanitý soubor polokalkovaných a kalkovaných víceslovných pojmenování. Při jejich tvoření se uplatňují lexémy domácí a zdomácnělé, srov. např.: mountain cycling → č. horská cyklistika (sport.); b. планинско колоездене (спорт.); a. professional soldier → č. profesní voják (voj.); b. професионален войник (воен.). Takto vzniklá slovní spojení jsou typická zejména pro oblast odborné (profesní) komunikace. V jejich původním terminologickém významu je nejčastěji nacházíme i v mediálních textech. 3.1.1 Styčný s kalkováním je proces neosémantizace. Již dříve přejaté internacionalizmy se dostávají opětovně do obou jazyků spolu se souslovími, jako např.: č. antivirový program (poč.) a b. антивирусна програма (комп.) (podle a. anti-virus program); č. elektronická adresa (poč.); b. електронен адрес (комп.) (podle a. electronic address); č. kontrolní balík (poč./ekon.) a b. контролен пакет (икон.) (podle a. control packet/ package) aj. Na vzniku jejich nového významu se tedy paralelně podílí také tendence k opakované internacionalizaci. 3.1.2 K cizím předlohám poukazuje též skupina, kterou reprezentují víceslovné terminologické kalky s metaforickou sémantikou, např.: č. investiční klima (ekon.) a b. инвестиционен климат (икон.) (podle a. investment climate); č. krátké/dlouhé peníze (ekon.) a b. къси/дълги пари (икон.) (podle a. short/long money); č. ozónová díra (biol./ ekol.) a b. озонова дупка (биол., екол.) (podle a. ozone hole) apod. 3.1.3 Souhra popsaných procesů vede ke zvýšení počtu významově ekvivalentních českých a bulharských speciálních víceslovných pojmenování: (a) konkrétních, např.: č. kabelová televize – b. кабелна телевизия ,televizní signál přiváděný pomocí kabelových rozvodů‘;10 č. digitální televize a b. дигитална (цифрова) телевизия ,televizní signál vysílaný digitálním způsobem‘;11 (b) obrazných, např.: č. bílá technika – b. бяла техника ,elektrické spotřebiče pro domácnost, které jsou tradičně v bílé barvě‘;12 cenová spirála – b. ценова спирала ,inflační proces v oblasti cen‘;13 č. černá technika – b. черна техника ,spotřební elektronika, která je tradičně v tmavé, černé barvě‘14 apod. 3.2 Od výše analyzovaných typů se liší soubor sémanticky tvořených výrazů, jejichž doménou je mediální komunikační sféra. Sem patří metaforická nebo metonymická slovní spojení. Jako v ostatních případech se jejich východiskem stávají především přejímky, např. a. global village → č. globální vesnice; b. глобално село; a. skin head → č. holá lebka; b. бръсната глава (общ.); a. humanitary gestore → č. humanitární gesto; b. хуманитарен жест; a. silent majority → č. mlčící většina; b. мълчаливо мнозинство aj. Šíření obdobných českých a bulharských víceslovných pojmenování mj. souvisí s vytvářením mediální obraznosti podle modelů usnadňujících přenos sdělení expresivním, krátkým a všeobecně působivým způsobem.15 10 Podle SN 1, s. 123. 11 Srov. starší technické pojmenování č. analogová televize – b. аналогова телевизия. 12 Podle SN 1, s. 43. 13 Podle SN 1, s. 53. 14 Podle SN 2, s. 73. 15 Tím navazujeme na současné teorie médií, v nichž se o tvoření mediálních textů mluví jako o vzorcích – identifikačních znacích – pro určitý žánr (od výrazových prostředků po jejich uspořádání), a následně 4. Substantivní slovní spojení: derivativnost 119 4. Substantivní slovní spojení: derivativnost 4.1 V českém a bulharském JM je vymezitelná také nemalá skupina sdružených adjektivně-substantivních spojení, u kterých se „nejvýrazněji projevuje derivativnost za jistých nominačně-komunikačních, sémantických, formálních, stylových aj. podmínek“.16 Do ní patří výrazy pocházející z různých komunikačních oblastí, např. č.: estetická chirurgie (med.), krizový management (odb.), osobní asistence (odb.), letní biatlon (sport.), ekonomická emigrace (sociol.); b.: графичен дизайн (комп.), компютърна вирусология (комп.), куфарна търговия (публ.), плажен волейбол (спорт.), телефонен тероризъм (публ.) aj. Významově a formálně tato sousloví poukazují k pojmenováním osob, srov. ekonomický emigrant, estetický chirurg, krizový manager, osobní asistent, letní biatlonista; b. графичен дизайнер, компютърен вирусолог, куфарен търговец, плажен волейболист, телефонен терорист. V češtině častěji než v bulharštině se k nim dále přimykají názvy přechýlené, např. č. krizová manažerka, letní biatlonistka, osobní asistentka; b. графична дизайнерка, телефонна терористка.17 4.1.1 V bulharském JM je aktivní též tvoření víceslovných pojmenování institucí s hovorovými rysy, srov. např.: здравно министерство (k oficiálnímu názvu Министерство на здравеопазването), правосъдно министерство (k oficiálnímu názvu Министерство на правосъдието), od nichž jsou dále odvozována pojmenování osob, např.: здравен министър, правосъден министър apod.18 V českém JM se názvy živých bytostí, jako např.: ekonomický ministr a finanční ministr, objevují pravidelněji než příznaková pojmenování institucí, jako např. finanční ministerstvo apod. 4.2 Některé první substantivní části sdružených adjektivně-substantivních spojení internacionálního původu se stávají slovotvorným základem nových vztahových adjektiv, srov. např.: a. permaculture design → č. permakulturní design; a. multimedia design → b. мултимедиен дизайн. Tento typ původně terminologických víceslovných výrazů přispívá jednak k posílení procesu derivativnosti u nových sousloví, srov. např. od nich odvozená pojmenování osob: č. permakulturní designer, permakulturní designerka; b. мултимедиен дизайнер – мултимедийна дизайнерка, a jednak k rozšíření spojitelnosti nově utvořených relačních přídavných jmen,19 např. č. permakulturní myšlení, ~ projekt, ~ zóna; b. мултимедиен архив, ~ буквар, ~ проект aj. Shrnutí: Do češtiny i do bulharštiny se přejímají především slovní spojení, která označují aktuální jevy společenského života. Statusu kompozit se nejvíc blíží výrazy se strukturou „substantivum + substantivum“. Jejich přibývání je spjato: (a) se zvýšením o vytváření povědomí o (textovém) vzorci příslušného žánru. K této otázce viz blíže např. G. Burton – J. Jirák (2001, s. 168n.). 16 Martincová 2000, s. 383. 17 V návaznosti na derivativnost u nových víceslovných pojmenování O. Martincová (2005c, s. 226) uvádí, že „formant je v obou případech (u jednotek jako investigativní žurnalista k investigativní žurnalistika, pozn. B. N.) komplexní, u řídícího substantiva zahrnuje sufix s morfologickou charakteristikou, u určujícího adjektiva morfologické zformování podle principu kongruence“. 18 Na další případy jsme upozornili v IV.3. 19 Na souvislost mezi osamostatněním (resp. rozšířením spojitelnosti) četných vztahových přídavných jmen a jejich fungováním v řadě původně terminologických sousloví v bulharštině ukazuje Perniška (1978, s. 377), např. пистов (пистова среща по мотоциклетизъм, пистови състезания, пистов бегач). vI. INOvačNí prOceSy: NOvá čeSká aBulharSká SuBSTaNTIvNí SlOvNí SpOJeNí 120 kombinatorických možností v rámci pojmenovacích modelů, jež reprezentují; (b) s nárůstem řad nových dvouslovných výrazů s identickým přívlastkovým členem. „Pomezní“ postavení dalšího základního typu substantivních sousloví, jež se zároveň mohou stát slovotvornými základy pro další víceslovná pojmenování, vyplývá – naopak – z jejich užití jako hotových celků, resp. z jejich „primární nominativní funkce“.20 Na rozhojnění všech těchto typů souborů se dnes v největší míře podílí internacionalizační tendence. S jejím vlivem souvisí ustálení shodných víceslovných pojmenovacích modelů v obou slovanských jazycích. Mezi další podstatné projevy současné dynamiky patří zjištěná součinnost opakované internacionalizace s procesem neosémantizace, který nezřídka doprovází kalkování (polokalkování) internacionálních sousloví. Zapojení jednotlivých neologických sousloví do nejdynamičtějších složek českého a bulharského lexika je však ovlivněno i typologickými dispozicemi obou jazyků. Na tuto skutečnosti ukazují například výraznější projevy derivativnosti u slovních spojení ve flexivní češtině. V bulharském JM jsou zato víceslovná pojmenování osob častěji (v srovnání s češtinou) vázána na výrazy stylisticky příznakové. 20 Viz zde 1. 121 závěr Spisovné jazyky posledních dvou desetiletí fungují v novém společensko-politickém kontextu, tj. v podmínkách globalizace, evropeizace a také „medializace“ světa. Tato skutečnost souvisí s ustálením nových komunikačních sfér v současných jazykových situacích, resp. se vznikem nových vyjadřovacích (pojmenovacích) potřeb dnešních jazykových společenství. Významně se na prohloubení jmenovaných procesů podílí JM. Nastíněný komunikační vývoj staví synchronně orientované lingvistické bádání před úkol propracovat komplexní teoretickou a metodologickou bázi pro zkoumání inovačních procesů. S ohledem na zásadní politicko-společenské transformace, které probíhají v slovanských zemích, jejichž důsledkem vzrůstá „vnitřní napětí mezi jevy a prostředky pronikajícími a ustupujícími, produktivními a neproduktivními, centrálními a periferními“,1 lze říci, že se tato konstatace o to více týká konfrontačního studia slovanských jazyků. 1. V práci jsme na jedné straně vycházeli z obecně přijímaného názoru,2 že v závislosti na zvoleném teoretickém přístupu mohou být jednotlivé inovační procesy usouvztažňovány s různými dynamickými tendencemi. Na druhé straně jsme pro účely konfrontačního výzkumu navrhli, aby inovační procesy byly pojaty v součinnosti s tendencemi rázu „univerzálnějšího“. Projevy této součinnosti by mohly vést k různým výsledkům v jednotlivých jazycích. Pro potřeby konfrontační analýzy jsme proto zavedli termín typy inovačních procesů, který jsme uplatnili při zkoumání souborů/ skupin českých a bulharských neologických jednotek. Jako velmi vhodná se z tohoto hlediska ukázala konfrontace lexikální a slovotvorné dynamiky dvou geneticky blízkých, ale typologicky odlišných a územně vzdálených jazykových systémů – češtiny a bulharštiny. Soustředili jsme se přitom na jazykový materiál užívaný v centrální komunikační sféře obou současných jazykových situací – na lexikální a slovotvorné prostředky typické pro JM. 2. K tvoření nových pojmenování v češtině a v bulharštině jsme přistupovali z hlediska synchronní konfrontace. Lexikální korpus tvořený 1108 českými a 1113 bulharskými neologizmy jsme zkoumali na základě funkčně strukturní analýzy. Přihlíželi jsme zároveň k sociolingvistickému pojetí problematiky. Se zřetelem k tomu jsme 1 Jedlička 1978, s. 56. 2 Viz např. Gutschmidt 1998, s. 17, a také 2003. závěr 128 zůstává proto delší dobu tematicky vázáno na komunikační prostředí, v němž tyto výrazy vznikly, resp. v němž se běžně vyskytují. K nim patří například termíny, jež se vyskytují především v úředním vyjadřování, v oblasti bankovnictví, sociálních služeb apod. Jinými slovy, nové složeniny se mohou lišit nejen svou strukturou a komunikační platností, ale také rozsahem užití v mediálních textech různých žánrů. S popsanými společenskými vyjadřovacími faktory a faktory souvisejícími s fungováním neologizmů se prolínají také následující vnitřně systémové jevy: (1) Při tvoření nových kompozit je dnes uplatňována zejména čistá (vlastní) kompozice. Do nových útvarů obvykle vstupují dva plnovýznamové základy. (2) Členy nových složenin se ve většině případů kombinují bez pomoci spojovacího submorfu, přičemž nedochází k žádným jejich formálním změnám. Skupiny takto vzniklých pojmenování jsou v některých výzkumech vykládány jako soubory podporující nárůst polysyntetických konstrukcí v slovanských jazycích.20 S ohledem na především formální kritéria se v synchronně orientovaných lingvistických pracích uvažuje též o projevech typologické tendence k analytizmu s navýšením aglutinačních rysů v rovině slovotvorné.21 Na základě provedené konfrontační analýzy lze říci, že faktorem rozhodujícím pro intenzifikaci jednotlivých (a v obou jazycích ne vždy shodných) typů inovačních procesů v oblasti kompozice je slovnědruhový a významový vývoj nově přejatých morfémů. Tato skutečnost by mohla vést k nestejným výsledkům v jazykových systémech s odlišnými typologickými dispozicemi. 2.2.2.1 V češtině a v bulharštině se pod vlivem vzájemného působení dosud uvedených procesů zesilují tyto projevy kompozitní dynamiky: (1) Přibývají nové složené názvy, jež obsahují plnovýznamové členy velice rozmanité co do svého původu: (a) kořeny internacionální jako euro()/евро(), kino()/кино() aj.; (b) domácí základy, např.: č. čecho, jedno-, vícea b. снего, a co do svého sé rio vého uplatnění: (a) v antepozici: č. šéf(), zoo(); a b. гей(), допинг(), екшън(); (b) v postpozici: ()centrum/()център, ()terapie/()терапия apod. (2) Do struktury složenin utvořených abreviačně-kompozičním postupem začínají častěji než v předchozí etapě vstupovat zkratková slova jako č. nato(), ufo() a b. СПИН(), např. č. natoskeptik a b. спин-скандал. (3) Pod vlivem internacionalizace se v obou jazycích ustaluje nový pojmenovací a slovotvorný typ s jednopísmenovým morfémem e/e, i/и, m/м v antepozici, např. č. i-kavárna a b. е-речник. (4) U neologizmů se společnými postpozičními členy jsou patrné dvě základní tendence: kombinují se s nimi buď nevyhraněné morfémy mající věcný význam, např. č.: energocentrum, ekoterapie; b. етноцентър, авиофестивал, anebo plnovýznamová slova, např.: č. dietoterapie; b. цветотерапия apod. 2.2.2.2 Byť je podíl nových kompozit utvořených na základě domácích/zdomácnělých slovotvorných modelů v českém a bulharském JM podstatně menší, jejich výskyt svědčí o zásadních projevech vyrovnávacích procesů i v této oblasti novotvoření. Jak v češtině, tak v bulharštině narůstá nejmarkantněji soubor nových podřaďovacích kompozit 20 Viz např. Gutschmidt 2003, s. 352–353. 21 Viz např. Avramova 2003a, s. 140–141. 129 závěr podle tradičně uplatňovaných slovotvorných modelů. V jejich struktuře však stále častěji nacházíme cizí morfémy. Detailní konfrontační analýza ukázala ještě toto: (1) Současný stav u skládání českých slov je obdobný stavu zachycenému v MČ 1.22 Mezi nejrozšířenější u jednotlivých slovotvorných typů byly i v dřívějším období zařazeny následující antepoziční komponenty: (a) adjektivní malo-, rychlo-, staro-, např. malostrana, rychlotiskárna, starodůchod; (b) adverbiální mnoha-/mnoho-, více-, např. mnohoministr, vícenáklad; c) numerální jedno-, dvoj-/dvou-, troj/tří, např. jednokolo, dvojdřez, trojdaň. (2) Podle domácích slovotvorných modelu je v bulharštině obohacována především skupina názvů osob s oběma substantivními základy (z nichž druhý je deverbativum), do které spadají: (a) složeniny se dvěma samostatně fungujícími lexémy, např.: франчайзингополучател ,kdo dostává frančízovou smlouvu‘; (b) kompozita, jejichž determinovaný element není samostatné slovo, např. маркодържател ,kdo vlastní obchodní značku‘ aj. 2.3 V šesté kapitole jsme se soustředili na problematiku substantivních slovních spojení. Zaměřili jsme se konkrétně na procesy vyvolané aktivním přejímáním dvouslovných anglicizmů, jejichž první člen má v obou jazycích nestabilní slovnědruhový status, a také na inovační dění u skupin tzv. sdružených slovních spojení. Zajímalo nás zároveň, zda se pod vlivem internacionalizační tendence v češtině a v bulharštině začínají uplatňovat shodné víceslovné pojmenovací modely. Na základě provedené konfrontace jsme dospěli k těmto závěrům: (1) Internacionalizace české a bulharské slovní zásoby se intenzivně projevuje v rozšíření cizích víceslovných pojmenovacích modelů se strukturou „substantivum + substantivum“, např.: č. energy drink; b. хост сървър aj. Analogicky jsou dále rozhojňovány skupiny substantivních slovních spojení s řídícím členem, který je: (a) již dříve adaptovaný internacionalizmus, např.: č. billboard kampaň; b. чилаут зона; (b) domácí jméno, např.: č. singl matka; b. лоукост летище apod. Tento proces přispívá k rychlejšímu osamostatňování determinujících částí přejatých sousloví, jež se začínají účastnit tvoření celých řad nových výrazů se společnou určující složkou, např.: č. streetwear doplňky, streetwear obchod, streetwear oblečení, streetwear tričko; b. уелнес къща, уелнес игра, уелнес почивка, уелнес философия apod. (2) Pod vlivem vyrovnávací tendence v češtině a v bulharštině narůstá podíl kalkovaných a polokalkovaných slovních spojení, mezi nimiž jsou: (a) výrazy speciální, např.: a. system administrator → č. systémový administrátor (poč.); b. системен администратор (комп.); (b) víceslovné terminologické kalky s metaforickou sémantikou, např.: č. spotřební koš (ekon.), b. потребителска кошница (икон.) (podle a. consumption basket) aj.; (c) metaforická nebo metonymická slovní spojení příznačná pro JM (a nezřídka v něm vzniklá), např.: a. hot chair → č. horké křeslo; b. горещ стол aj. (3) Derivativnost nových sdružených pojmenování, např.: č. domácí škola → domácí školák a domácí školačka; b. естетична хирургия → естетичен хирург, je vázaná především na systémově strukturní vztahy v českém a bulharském jazykovém systému. Tomu nasvědčuje například fakt, že obecně nízká aktivita tvoření pojmenování 22 Viz blíže MČ 1, s. 455–456. závěr 130 ženských osob podle povolání od názvů mužských osob v bulharštině ovlivňuje také derivativnost neologických sousloví. (4) Problematika slovních spojení je spjata mj. též s multiverbizačními a univerbizačními procesy v obou jazycích. 3. Jednotlivé typy inovačních procesů nelze pojímat izolovaně. Inovace se objevují (a jsou členy jazykových celků takto pojímány) zejména v těch místech jazykových systémů, kde je více nezaplněných pozic. Závěrem je ještě třeba uvést následující: 3.1 V současné češtině a v současné bulharštině má převládající vliv internacionalizační tendence. Důsledkem toho se v obou jazycích ustalují mezijazykově shodné slovotvorné modely, jež lze hodnotit jako kontaktové pojmenovací typy se společnou internacionální (a především anglickou) předlohou. Skutečně nových slov, tj. slov označujících nové jevy a entity novou formou, je mnohem méně. Do obou JM se dostávají zejména ze sféry odborného vyjadřování. Nové terminologické názvy však také většinou korespondují s cizími pojmenovacími vzory. 3.2 Mezi důležité činitele v obou dnešních jazycích patří zároveň relace vnitřně systémové. Výše jsme do základních vnitřně jazykových faktorů působících v češtině zahrnuli např. flektivnost jejího jmenného systému.23 V bulharštině je zato projevem vyrovnávací tendence uplatnění domácích slovotvorných modelů v neologických kompozitech.24 Pro oba jazyky je dále charakteristické široké užití předpon a domácích slovotvorných způsobů při tvoření nových sloves. Vysoká intenzita rozhojňování souborů českých a bulharských neologizmů s nevyhraněnými morfémy je podmíněna i delší přítomností obdobných pojmenovacích typů v obou pojmenovacích soustavách. K výrazným projevům současné dynamiky češtiny a bulharštiny patří též procesy v oblasti stylové (expresivizace, determinologizace, komunikační a stylové přehodnocování neologizmů apod.). 3.3 Mediální komunikační sféra se vyznačuje ústředním postavením v současných jazykových situacích. Synchronní konfrontační analýza jazykových prostředků příznačných pro JM by mohla proto přinést cenné poznatky o fungování slovanských jazyků v současném období. Třebaže jsme si v našem výzkumu nekladli za cíl celkový konfrontační popis dnešního stavu češtiny a bulharštiny, snažili jsme se přispět ke komplexnímu uchopení problematiky inovačních procesů v češtině a v bulharštině – dvou geneticky blízkých, ale typologicky odlišných jazykových systémech. 23 Viz blíže závěry v IV.2., 3., 5. 24 Viz blíže V.2.6.2. 131 A absurdizace 51 absurdizování 51 advance tape 117 agentomanie 104 agrobyznys 105 agrovývoz 122 albanizace 51 alergizovat se 69 amerikanizace 52 amerikanizovat 52 animovat 73 antiekologicky 78 antievropsky 78 antigayovský 60 antiglobalistický 123 antigrafitti 53 antihavlovsky 78 antihavlovský 59 antihlukový 62 antiislámsky 78 antiklausovství 50 antimotivačně 124 antiobamovsky 125 antipotratový 60 antirežimně 78 antirůstový 53 antivirový 65 antivirový program 118 aromaolej 44, 123 aromaterapie 103 asociativita 49 astrovečer 44 audio 55 audioaparatura 84 audioformát 55 audiokniha 84 audionosič 85 audiopirátství 84 audioplayer 85 audiopřehrávač 85 audiostopa 84 audiotitul 84 audioukázka 84 audiovysílání 84 audiozáznam 84 au pair 55 au-pair pobyt 117 autobotička 85 autoburza 85 autobyznys 85 autocentrum 103 autodopravce 85 autochladnička 85 autokarta 85 autoklempíř 85 autoklimatizace 85 automaniak 104 autoprodejce 85 autorádiopřehrávač 91 autotrh 85 autovýstava 85 azylantský 57 B banking 43 bankomatní 57 bankomatový 57 bannerový 57, 124 bezbariérově 75 bezbariérový 58 bezdomovecký 57 bezkabelově 78 bezklávesnicový 58 bezpřepážkový 53 bezpříběhovost 49 bezpříběhový 58 bílá technika 118 billboard kampaň 129 biopolštář 44, 123 biořetězec 24 blairizace 51 boardercrossový 53 bobošíkovec 125 bondiáda 52 bondomanie 104 bootovat 124 boxovitě 76 brousit 73 brunetomil 24 bulvarizovat 72 bulvarizovat se 69 bulvárně 80 bungeeseskok 98 bungee-trampolína 98 buranizovat se 72 byznysový 105 C cédéčkový 59 celoevropanství 50 celokoncernově 77 celoobrazovkově 77 celoplošně 77 cenová spirála 118 certifikovat 69 cool 75 copycentrum 102 copyrightový 57 cyklovýlet 122 cyklozámek 44 Č čajomil 24 Čechoaustralan 111 Rejstřík českého jazykového materiálu analyzovaného v textu reJSTřík čeSkéhO JazykOvéhO maTerIálu aNalyzOvaNéhO vTexTu 132 Čechoaustralanka 111 čechocentrista 111 čechocentrizmus/ čechocentrismus 111 Čechoevropan 111 Čechokanaďan 111 Čechonizozemec 111 Čechošvýcar 111 Čechošvýcarka 111 černá technika 118 čipování 51 čokoholický 59 čtyčkoala 110 čtyřalbum 110 čtyřcédéčko 110 čtyřdohoda 110 čtyřkoalice 110 čtyřkompakt 110 čtyřstrana 110 čtyřvěží 110 D daňový ráj 65 dealer 124 dealersky 76, 124 dealerský 124 deamerikanizace 52 deideologizovat 69 deinstalovat 69 deinstitucionalizace 52 děkujemák 45, 125 delegitimizovat 66 deletovat 66 demo 55 demonahrávka 55 demonopolizace 52 designovat 126 desktop publishing 117 desocializovat 69 developerství 52 developing 52 devitalizovat 126 diacukr 44 dicapriomanie 104 dietoterapie 103, 128 digitální televize 118 dodefinovat 124 dofinancovat 70 domácí kino 97 domácí škola 129 domácí školačka 129 domácí školák 129 domoléčba 103 doprivatizovat 70 dopřevratový 58 dosněžovat 67 dosurfovat 68 dotykově 76 download upgrade 117 dozorující 58 drábkovsky 76 dvojcédé 110 dvojcédéčko 110 dvojdisk 110 dvojdřez 129 dvojfestival 110 dvojkompakt/dvoukompakt 110 dvojkoncert 110 dvojprocesor 110 dvojrozhovor/dvourozhovor 110 dvojsoutěž 110 dvojspřeží 110 dvojvydavatelství 110 dýdžejský 123 džusovat 72 E e-banking 52 e-bankovnictví 52 e-encyklopedie 108 egomaniacký 59 egomaniak 104 egomaniakální 59 egomanický 59 egomanský 59 e-knižně 77 ekocentrum 103 ekofanatizmus 50 ekologická jízdenka 64 ekologický management 64 ekologičnost 50 ekologizmus/ekologismus 50 ekologizovat 69 ekologizující 58 ekonomická emigrace 119 ekonomický emigrant 119 ekonomický ministr 119 ekopříspěvek 44, 123 ekoterapie 128 e-kriminalita 108 e-learning 108 e-learningově 77 elektronická adresa 118 elitofobický 59 e-magazín 108 embargovat 123 e-nákup 108 energocentrum 128 energy drink 129 entertainizace 51 e-podpis 108 e-pohlednice 108 e-publicistika 108 esemeskový 59 e-slovník 108 estetická chirurgie 119 estetický chirurg 119 ethnoprvky 86 ethnoscéna 86 etno 55 etnocida 86 etnočajovna 86 etnodoplňky 86 etnofestival 86 etnofilie 126 etnofobie 126 etnohudba 86 etnokabaret 86 etnokracie 86 etnokrat 86 etnomanie 126 etnomuzika 86 etnonáramek 86 etnopotisk 86 etnorestaurace 86 etnoskupina 86 etnostyl 86 etnotance 86 etnoturista 86 etnoturistika 86 etnovýšivka 86 e-učení 108 eurobankovka 96 eurocent 96 eurocentrismus 107 eurocentrizmus/eurocentrismus 50 eurodaň 24 eurodluhopis 57 eurodluhopisový 57 eurojazyk 44 eurokalkulátor 96 eurokonto 96 eurokriticky 74 euromince 96 euronadšenectví 50 euronaivita 49 eurooptimizmus 50 europrostor 24 133 reJSTřík čeSkéhO JazykOvéhO maTerIálu aNalyzOvaNéhO vTexTu eurotrh 96 euroúčet 96 eurovklad 96 eurožargon 24 e-vyučování 108 e-výuka 108 exdivizní 61 exprezentační 61 e-žurnalistika 108 F faremně 76 faremní 76 farma 76 faxovat 67 filmomilovník 104 financializace 51 finanční ministerstvo 119 finanční ministr 119 firewallový 124 firmware 43 fit 53 fitcentrum 98 fitcvik 98 fitklub 98 fitko 98 fitkuchařka 98 fitmóda 98 fitnesačka 98 fitnesák 98 fitneska 98 fitnesko 98 fitness 98 fitnesscentrum 98 fitnessklub 98 fitnessobchod 98 fitnessprodukt 98 fitness program 98 fitness-program 98 fitnessprogram 98 fleece/flís 43 fotocentrum 103 free 75 fritovací 58 fulltext 56 fulltextový 56 funkhit 106 G gerontocentrum 102 globalita 49 globální vesnice 118 globofobie 104 grungeová hvězda 99 H haknutý 58 hamburgermanie 104 hardware firma 123 havlovsky 78 havlovský 59, 78 headhunterský 57 hejtmansky 75 hifista 123 hi-tech společnost 117 hitovka 106 hitůvka 106 holá lebka 118 homofobický 59 homofobní 59 horké křeslo 129 horská cyklistika 118 hosting 73 hostovat 73 humanitární gesto 118 humorologický 59 hurápokrok 25 hvězdnost 49 hyperemocionální 60 hyperintelektuální 60 hyperlevný 123 hyperrychlý 56 hypertext 76 hypertextově 76 hypertextový 76 hypervýhodný 60 I idolizace 51 idolizování 51 i-kavárna 108, 128 íkvák 46 impakt 53 importovat 66 impulsník 45 infikovaný 65 infobáze 87 infocentrum 87 infodálnice 87 infokancelář 87 infomenu 87 infoserver 87 infostánek 87 infostředisko 87 infoválka 87 in-line 55 instalovat 69 institucionalizace 52 institucionalizovat 52 integrovaný 125 interaktivně 75 interinstitucionální 58 internetí 57 internetizace 51 internetování 51 internetová vdova 65 internetově 76 internetový 76 investiční klima 118 i-reklama 108 J jednobarevně 80 jednoetnický 62 jednokolo 129 jednolicence 110 jednonázorově 77, 124 jednonázorový 124 jednopytlizmus/jednopytlismus 110 jednorychlostně 77 jednouživatelsky 77 jednouživatelský 62 jelcinizmus 48 je přehavlováno 71 je přeparoubkováno 71 jugofobie 104 just-in-time 55 K kabelová televize 118 kafepauza 101 kágébácký 59 kalouskovat 125 kamkordér 43 kastomizovat se 69 katastrofický 53 kávomat 101 keltofil 104 keltofilský 59 keltoman 104 reJSTřík čeSkéhO JazykOvéhO maTerIálu aNalyzOvaNéhO vTexTu 134 keltomaniak 104 kinocentrum 102 kinodistribuce 96 kinofil 59 kinofilie 59 kinofilní 59 kinofilský 59 kinohit 106 kinomaniak 104 kinopremiéra 96 kinoreklama 96 kinotip 96 kite-bazar 98 kitesurfing 56 kitesurfový 56 kitevybavení 98 klausizmus/klausismus 50 klausovatět 72 klausovsky 76, 125 klausovský 125 klientsky 75 knihomilovník 104 kočkopes 44 kofinancovat 70 koinvestovat 124 komunistofobie 104 konkurzovat 123 kontrapunktovat 66 kontrolní balík 118 koprodukovat 70 koupěchtivý 53 krátké/dlouhé peníze 118 krimidrama 87 krimikomiks 87 kriminalizovat 69 krimiromán 87 krizová manažerka 119 krizový management 119 krizový manager 119 krokoměr 126 krosařský 57 kryptokoaliční 60 kryptosocialistický 60 křovinořez 44 kvaziautobiografický 60 kvazipřátelský 60 kyberútok 44 L label 122 lanovod 126 last moment 55 letní biatlon 119 letní biatlonista 119 letní biatlonistka 119 levověrnost 49 levověrný 53 licencovat 66 lidoměr 44 live koncert 117 lobbovat 68 logování 68 logovat se 68 lunchovat 66 M malobankovnictví 109 malopolitik 109 malopolitika 109 malostrana 109, 129 malovesničan 109 malý byznys 105 managering 52 manažování 52 marketingovat 69 m-banking 108 m-bankovnictvní 108 m-byznys 108 mediafobní 59 megahit 106 megakampaň 122 mezietnický 58 mezinstituční 58 meziposlanecký 58 míčemilovný 62 mikroplatba 78 mikroplatebně 78 mikroplatební 78 mikrosoftí 57 mimohudební 58 mimointernetový 58 minicentrum 103 mlčící většina 118 mnohafunkční 110 mnohafunkčnost 110 mnohajazykový 62 mnohoetnický 62 mnohokulturnost 49 mnohoministr 129 mnohouživatelský/ mnohauživatelský 62 mobilizace 51 mobilmo 79 mobilomaniak 104 mobilování 51 módyznalý 124 monitorovací 58 monoetnický 62 monouživatelský 62 monstrhit 106 m-platba 108 multietnický 62 multifunkcionalita 110 multifunkční 110 multijazyčný/ multijazykový 62 multikulturalitа 49 multiplex 97 multiplexní kino 97 multiprofesní 110 multiprofesnost 110 multiuživatelský 62 muzikoterapie 103 N nabít 73 nabourat 74 nadrzlý 58 nadžánrový 58 nafaxovat 67 naformátovaný 58 nachoreografovat 70 naivita 49 najazzlý 58 naklikat 70 nakonektovat se 70 nalogování 68 nalogovat se 68, 124 nanominovat 70 naposilovaný 58 narkobyznys 105 narkozisk 44 naskenovat 68, 124 nasurfovat 68 našlehnout se 72 natocentrizmus 107 natofašismus 107 natoid 46 natokolonialismus 107 natoskeptik 107, 128 natovsky 76 natovský 123 natunelovat (si) 72 naxeroxovat 70 nečasista 125 nehit 106 135 reJSTřík čeSkéhO JazykOvéhO maTerIálu aNalyzOvaNéhO vTexTu neokolonialismus 107 netbyznys 88 netholik 24 novobolševik 109 novodůchod 44 novomajitel 124 O oanoncovat 70 obamovsky 125 obamovský 125 obchodovat 66 objednat on-line 123 očipovaný 58 odakademizovat 70 odéesácky 76 odéesák 46, 123 odfaxovat 67 odfinancovat 70 odfolklorizovat 70 odinstalační 53 odlogování 68 odlogovat se 68, 124 odmailovat 70 odpolitizace 52 odsurfovat 68 odtabuizace 52 off-line prohlížeč 117 off-road 43 offshore 56 offshorová společnost 56 ohanbovat 72 ohniodolný 62 okufrovaný 58 ologovaný 58 ombudsmanie 104 on-line diskuse 117 on-line hráč 117 on-line komunikace 117 on-line prodejna 117 on-line rezervace 117 on-line román 117 on-line rozhovor 117 on-line slovník 117 on-line vydání 117 orwellovsky 78 orwellovský 78 oskariáda 52 oskenovat 68, 124 osobní asistence 119 osobní asistent 119 osobní asistentka 119 outsorcing 122 ozónová díra 118 P package 43 paradivadelník 88 paradivadlo 88 parakomise 88 paralympiáda 88 paralympička 88 paralympik 88 paralympionik 88 paramedik 88 paramilitarismus/paramilitarizmus 88 paraolympiáda 88 paraškola 88 parlamentit 72 paroubkovat 72 paroubkovatět 125 pécéčkář/písíčkář 46 penězovod 25, 44 peoplemetr 122 performovat 69 permakulturní design 119 permakulturní designer 119 permakulturní designerka 119 permakulturní myšlení 119 pevnolinkový 53 pivofest 103 play-off 75 plošný 53 plotořez 126 po americku 79 po antikomunisticku 79 pobankrotový 58 počasově 76 po čečensku 79 po číšnicku 79 počítačomanie 104 počítačově 76 podeklarační 58 po dobešovsku 79 po donutilovsku 79 podzaměstnaný 53 podžánr 19 poemigrační 58 pohavlovský 59 pohodářsky 76 po indiánsku 79 po jehovisticku 79 po klausovsku 79 poobrozenecký 61 po paroubkovsku 79 po poslanecku 79 porno 55 pornobranže 88 pornočasopis 44 pornofestival 88 pornofilm 55 pornofilmař 88 pornoherec 88 pornoherečka 88 pornokomiks/ pornokomics 89 pornokrál 88 pornokrálovna 88 pornomagnát 88 pornonakladatel 88 pornoproducent 88 pornoproducentka 88 pornoprodukce 88 pornoprůmysl 88 pornoseriál 88 pornoserver 88 pornovydavatel 88 porotování 51 porotovat 67 po skinheadsku 79 posthavlovský 59 postobrozenecký 61 postpočítačový 61 potleskoměr 44 pozicovat se 66 po železničářsku 79 prácechtivý 62 prahit 106 privatizovatelnost 49 privatizovatelný 58 probruselský 61 proekologicky 78 proesemeskovat 70 profaxovat 67 profesní voják 118 profiarmáda 90 profidebut 89 profifederace 89 profifotbal 89 profifotograf 89 profihokej 90 profikamera 89 profikurz 89 profilyžování 89 profipráce 90 profisezona 89 profitabilita 49 reJSTřík čeSkéhO JazykOvéhO maTerIálu aNalyzOvaNéhO vTexTu 136 profiutkání 89 profivojsko 89 profivýuka 89 prohavlovský 78 prointernetovat 70 proislámsky 78 proislámský 61 prokoučovaný 58 proobamovsky 125 propodnikatelský 61 proskenovat 68, 124 prosurfovaný 58 prosurfovat 68 prosurfovat se 68 protiekologicky 78 protievropsky 78 protiglobalistický 123 protihavlovsky 78 protihavlovský 59 protinovinářský 60 protiobamovsky 125 protipornografický 60 protirežimně 78 protiislámsky 78 protiunijní 60 protofašismus 107 prowapovat 70 přebankování 71 předemigrační 53 předpočítačový 61 předskakovat 72 předvstupní 58 přeformátovat 70 přeinstalovat 70 překliknout se 70 přemedializovaný 58 přemíchaný 64 přeregistrovat 70 přeskenovat 68 přesponzorovat 68, 70 přilogování 68 přilogovat se 68 pseudointelektuálský 60 pseudostarožitný 60 psomilný 62 punkfest 103 puzzliáda 52 R radiobudík 91 radiodispečink 91 radiohodiny 91 radiopřehrávač 91 radiorekordér 91 radiosouprava 91 rádobyoperní 124 rádobypodnikatel 62 rádobypodnikatelský 62 rádobypolitický 124 ramboiáda 52 rambovsky 125 rambovský 125 rastamanský 53 rathovsky 76 reaktivovat 70 recertifikovat 69 redefinovat 69 redesign 43 redesignovat 69, 126 reevropeizace 52 rekomersializace 52 remastering 52 remastrování 52 remixovaný 64 remodelovat 69 remytologizace 52 reprezentabilita 49 reprivatizovat 69 retroproud 44 rychločlun 124 rychlojídelna 109 rychloloď 44 rychlonahrávání 110 rychloopakování 110 rychlorestaurace 109 rychlosušák 109 rychlotiskárna 109, 129 Ř řetězcový 53 S samofinancovat se 70 samoléčba/samoléčení 103 samoorganizovat se 70 samořídit se 70 samospouštět se 70 samospravovat se 70 samostudovat 123 samoživit se 123 scout/skaut 43 sebedefinovat se 70 sebeomezovat se 70 sebepropagovat se 70 secondhand 53 selfmonitoring 25 seriozita 49 sexaféra 98 sexbar 97 sexbyznys 105 sexdeník 97 sexdobrodružství 98, 123 sexhoror 97 sexhoroskop 98 sexlinka 98 sexobchod 97 sexpodnik 97 sexporadna 97 sexpovídka 97 sexshop 97 sexslužby 97 sexstory 97 sexstránka 98 sexthriller 97 sexuznalý 62 sexykalendář 97 sexyklip 97 sexykomedie 97 sexylinka 98 sexystránka 98 sexytelefon 97 sexyturista 97 shakespearemanie/ shakespearomanie 104 show/šou 43 singl matka 129 skahvězda 99 skateboty 98 skatemikina 98 skateobchod 98 skateobuv 98 skateznačka 98 skenovat 68, 124 skorohamletovský 62 skoromateřský 124 skororockový 62 skorovětšinový 124 sladitelný 53 sluncemanie 104 smajlíkovat 72 snowboarding 52 snowboardování 52 spolufinancovat 70 spoluinvestovat 124 spolukomentovat 70 spolumoderovat 70 137 reJSTřík čeSkéhO JazykOvéhO maTerIálu aNalyzOvaNéhO vTexTu spoluprodukovat 70 spolusponzorovat 70 spoluuvádět 70 sponzoringový 57 sponzorovat 68 sportcentrum 102 spotřební koš 129 stáhnout 74 starobolševik 109 starodůchod 44, 129 starodůchodce 109 starokomunista 109 staronájemce 109, 124 staroslávista 109 starosoudruh 109 stínově 75 streetpaper článek 117 streetwear 55 streetwear doplňky 129 streetwear obchod 129 streetwear oblečení 129 streetwear tričko 129 stresholický 59 stresholik 24 studiachtivý 62 subžánr 19 superamerický 60, 123 supercomputer 19 superdlouhý 60 superevropský 60 superhit 19 superloupež 122 superplochý 60 superpocit 19 superpočítač 19 supershow 19 superteplý 60 supervlak 19 surfovat 68 svatbychtivý 124 světlovod 44 systémový administrátor 129 Š šéfdesigner 99 šéfeditor 99 šéfekonom 99 šéfkomentátor 99 šéfkomunista 99 šéfkritik 99 šéflidovec 99 šéfmanažer 99 šéfmoderátor 99 šéfmoralista 99 šéfodborář 99 šéfporadce 99 šéfposlanec 99 šéfprogramátor 99 šéfreformátor 99 šéfsenátor 99 šéfvyjednávač 99 T tabuizace 52 tabuizovat 52 takycitlivý 124 takynovinář 62 takynovinářský 62 talibanizmus 50 talibanství 50 tarantinovsky 78 tarantinovský 78 tatcherizmus 48 tatoo katalog 117 taxicech 99 taxifirma 99 taxipřeprava 99 taxi služba 99 taxislužba 99 taxi společnost 99 taxispolečnost 99 taxizkouška 99 teen povídky 117 technofilie 104 technofobie 104 technomanie 104 technostrach 44 telekratický 59 teplotisk 25 titulomanie 104 topless 53 travesty 53 trojalbum 110 trojcédéčko 110 trojdaň 129 trojdisk 110 trojkoalice/ tříkoalice 110 trojkompakt 110 trojpísmení 110 trojpremiéra 110 trojvěží 110 trojvýstava 110 turbokapitalizmus 50 U ufokult 107 ufolog 46 ufomág 46 ufoman 46 ufomaniak 46 ufomanský 59 ufomil 46 ufomilec 46 ufonaut 46 ufosekta 107 ufoturistika 107 ufoturista 107 ultralevný 60 ultrasoučasně 124 ultrašpinavý 60 ultratajemný 60 unfair hra 117 unisex 56 unisexový 56 unplugged 75 updatovat 69 úřadomilný 62 usfoskeptik 107 V velehit 106 velkostrana 109 velký byznys 105 víceetnický 62 vícejazykový 62 vícenáklad 129 víceprofesní 110 víceprofesnost 110 víceuživatelský 62 video 55 videoadaptér 91 videocena 91 videocentrum 103 videoclip/video clip 101 videodivák 91 videoeditor 91 videoherna 91 videohit 106 videohovor 91 videohráč 91 videokarta 91 videokavárna 91 videoknihovna 91 videokomunikace 55 videokonference 91 reJSTřík BulharSkéhO JazykOvéhO maTerIálu aNalyzOvaNéhO vTexTu 144 порноаматьорка 88 порноанимация 88 порногерой 88 порнозапис 55 порнозвезда 88 порноиндустрия 88 порноканал 88 порноклип 88 порноклуб 88 порнокрал 88 порнокралица 88 порнолюбител 88 порнопродуцент 88 порнопроизводство 88 порноразказ 88 порнорежисьор 88 порносайт 88 порнотърговец 88 по седесарски 79 по синдикалному 79 поствоенен 61 постдемократичен 123 постживковистки 59 по талибански 79 потребителска кошница 129 потъриада 52 потъромания 104 по чатърски 79 по шоуменски 79 по ъндърграундовски 79 правосъден министър 119 правосъдно министерство 119 прахозащитен 63 прахосъбирачка 113 преактивирам 70 преактуализирам 70 предколеден 58 предприватизационен 58 предприватизационно 58 предприсъединителен 58 премастерирам 66 премиерствам 69 премодифицирам 70 приватизационен 58 принтвам 72 принтирам 72 продрусвам 72 продуктов 53 проимигрантски 61 прокомунистически 78 промоклип 101 пронатовски 61 пропазарно 78 прореформистки 78 противокорупционен 19 професионален войник 118 профиармия 89 профигрупа 89 профи журналистика 90 профииграч 89 профи-картинг 90 профиклуб 89 профи-образование 89 профиписта 90 профиснимка 89 профиспортист 89 профитенис 89 профититла 89 профифотограф 89 профишампионат 89 профи-школа 89 процарски 61 псевдосветски 60 путинизация 25 путинизъм 48 путиномания 104 пъзелмания 104 пълнотекстово 77 пълноцветно 77 първановистки 59 Р работомания 104 работохолизъм 104 работохолик 24 радиобизнес 105 радиоверига 90 радиокомпания 90 радиолиценз 90 радиомодем 91 радиопазар 90 радиопроект 90 радиотакса 91 радиотакси 91 радиохит 106 радиочасовник 91 радиошоу 106 разбия 74 раздържавителен 53 разинсталирам 70 разкомпенсирам 70 разпечатвам 66 разцъквам 67 рамково 75 реалновремеви 62 ребалканизация 52 ребрандирам 126 револвирам 67 реевропеизация 52 резесарски 59 реинвестирам 69 рейв парти 117 реквалифицирам 69 рекламодаване 112 рекламодател 112 рекламодателка 112 рекламопроизводител 112 рекламоразпространител 112 реполитизация 52 реприватизирам 66 рестартирам 69 ресторантьорство 50 ретрохит 106 рефинансирам 69 рециклируем 59 роквидеоклип 101 ромофобия 104 роудшоу 106 С самоартикулирам се 70 самомотивирам се 70 самопрезентирам се 70 самофинансирам се 70 санирам 66 сатанизъм 50 сваля 74 себеоценявам се 123 себеподценявам се 70 себепознавам се 70 себепрезентирам се 70 себерекламирам се 70 себеусъвършенствам се 123 себехаресвам се 70 сексбизнес 105 секси 75 секси бельо 97 секси дама 98 секси дизайн 97 секси излъчване 97 сексикона 97 сексимодел 97 секси певица 98 сексистки 75 секси тяло 97 сексмагазин 97 секснасилие 97 сексобщуване 97 145 reJSTřík BulharSkéhO JazykOvéhO maTerIálu aNalyzOvaNéhO vTexTu сексокултура 97 сексомания 97 секспазар 97 секспрактики 98 сексразказ 97 сексробиня 97 секссайт 97 секссалон 97 сексскандал 98 секстормоз 98 сексуслуга 44 сексфорум 97 сексшоп 97 сериален 53 сингъл класация 117 синеплекс 97 системен администратор 129 сказвезда 99 скейтбордистки 57 скейтборд-съревнование 98 скейтборд-федерация 98 скейткултура 98 скейтмагазин 98 скейтобщество 98 скейтпарк 98 скейтплощадка 98 скейтсписание 98 скейтфестивал 98 скимиращ 54 сладоледомания 104 следдемократичен 123 следколеден 58 следприватизационен 58 следприсъединителен 58 сметовоз 126 сметообработка 113 сметопреработване 113 сметоразтоварище 113 сметохранилище 113 снегосъбирачка 113 снегоустойчив 63 сноуборд-шоу 106 сотаджийски 123 сотаджия 46 софтуер 76, 124 софтуерен 76, 124 софтуерно 76, 124 социалносилен 113 социалнослаб 113 спамвам 72 спамирам 72 СПИН-дело 107 СПИН-лечение 107 спин-скандал 107, 128 спин-терорист 107 спомоществувателски 53 спонсоринг 52 спонсориране 52 спонсорство 52 сработвам 67 среден бизнес 105 станишевистки 59 стартирам 69 стендбай 55 стъклопакет 25 стъкмистически 77 сугестирам се 69 суперамерикански 60 супервайзерски 53 супервайзър/супервизор 43 суперевропейски 60, 123 суперевтин 60 суперизгоден 60 супернов 60 суперсила 24 суперхотел 122 суперцентър 103 съпродуцирам 124 сървърен 124 сърфинг 52 сърфирам 73 сърфиране 52 съуправляващ 53 съфинансирам 66 сюжетизация 51 Т таблоидизирам се 69 таксикомпания 99 таласоцентър 102 талибанизирам 68 тарифирам 69 телефонен тероризъм 119 телефонен терорист 119 телефонна терористка 119 тествам 125 технозвук 122 техномания 126 техносаунд 122 технофилия 126 технофобия 126 тийнейджърски 57 тийн-поп кралица 117 топлес снимка 117 топлозащитен 63 топцентър 103 тоталитаризирам 69 тренди 53 трип-хоп музика 117 трудохолик 24 турбизнесмен 105 тъчскрийн 25 У удароустойчив 63 уеббраузър 19 уебброяч 19 уебдизайнер/уеб дизайнер 93 уебдизайнерка/уеб дизайнерка 93 уебизползване 93 уебкамера/уеб камера 92 уебкнига 44, 123 уеб-маниак 104 уебмейл/ уеб мейл 93 уебобучение 19 уебобщество 93 уебподдръжка 93 уебпространство 88 уебразработчик 93 уебрешение 93 уебсайт 19 уебсписание 88 уебсърфинг 19 уебтърговия 93 уебтърсачка 19 уебхостинг/уеб хостинг 93 уелнес игра 129 уелнес къща 129 уелнес почивка 129 уелнес философия 129 уестърнизирам 69 ултрабърз 60 ултратънък 60 ултраудобен 60, 123 унисекс 56 унисекс часовник 117 уъркохолик 24 Ф фабулирам 69 фактологизъм 50 фандъковец 125 фармакоикономически 53 фекалочистачка 113 фешън 75 reJSTřík BulharSkéhO JazykOvéhO maTerIálu aNalyzOvaNéhO vTexTu 146 филмоман 59 филмомански 59 филмфест 103 фирма-животозастраховател 113 фирморегистрация 112 фирморегистриране 112 фитнес 98 фитнесзала 98 фитнесиздание 98 фитнеслюбител 104 фитнесманиак 104, 123 фитнесметод 98 фитнесоборудване 98 фитнессалон 98 фитнессъстезание 98 фитнес-упражнения 98 фитнесцентър 98 фолклориада 52 фолкмузика 102 фолкпевица 102 фолкрадио 102 фолкрадиостанция 91 фолкхит 106 фото 55 фотофест 103 франчайзингов 57 франчайзингодател 112 франчайзингополучател 129 франчайзоносител 112 фючъринг 43 Х хайфист 46 хардуерен 54 хенхелд 55 хиперизвестен 60 хиперинфлационен 56 хиперинфлация 56 хипермодерен 56 хиперскъп 60 хиперчувствителен 60 хипхопърски 54 хитмарка 106 хитов 106 хитпредаване 106 хитсингъл 106 хитстока 106 хомобрак 100 хомовлечение 100 хомовръзка 100 хомолюбов 100 хомонаклонност 100 хомообщество 100 хомоориентация 100 хомофобски 59 хост сървър 129 храсторез 126 хуманитарен жест 118 Ц цветановист 125 цветотерапия 128 целоекранно 77 ценова спирала 118 цифров 64 цифровизация 51 цифровизиране 51 Ч чадъросвам 72 чалгабалада 102 чалгабос 102 чалгадует 102 чалгазаведение 102 чалгаконкурс 102 чалгакръчма 102 чалгамузика 102 чалгапевица 102 чалгапоколение 102 чалгарадио 102 чалгатекст 102 чеквам 125 черна техника 118 чилаут зона 129 Ш шаманство 50 широколентовост 49 широкоформатно 77 шокохолик 24 шоубалет 106 шоубизнес 105 шоуводещ 106 шоугрупа 106 шоуновини 106 шоупредаване 106 шумозащитен 63 Ъ ъпгрейдвам 66 Ю ювентизация 51 юдеофобски 59 Я ямочистачка 113 147 Soupis odborné literatury Andrejčin, L. 1978: Osnovna bălgarska gramatika. Sofija, Nauka i izkustvo. Ankova-Ničeva, K. 1996: Promeni v leksiko-frazeologičnija fond na bălgarskija ezik sled 10. XI. 1989 g. In: Ezikăt na totalitarnoto i posttotalitarnoto obštestvo. Sofija, Prochazka – Kačarmazov, s. 134–139. Antonov, N. 1994: Rečnik novi i naj-novi dumi v bălgarskija ezik. Sofija, Pelikan Alfa. Armjanov, G. 1995: Bălgarskijat žargon. Sofija, Universitetsko izdatelstvo „Kliment Ochridski“. Armjanov, G. 1989: Žargonăt, bez kojto (ne)možem. Sofija, Nauka i izkustvo. Atanasova, A. a kol. 2011: Bibliografija po bălgarska leksikologija, frazeologija i leksikografija 1950–2010. Sofija, Akademično izdatelstvo „Prof. Marin Drinov“. Avramova, C. 2010: Jsou to opravdu adjektiva? O tzv. nesklonných adjektivech v novém českém lexiku. In: Přednášky a besedy ze 43. běhu LŠSS. Brno, Masarykova univerzita v Brně, s. 9–18. Avramova, C. 2008: Za novite „neizmenjaemi“ prilagatelni v češkija i bălgarskija ezik. In: Naučni trudove na PU „P. Chilendarski“, t. 46, č. 1. Plovdiv, Plovdivski universtitet, s. 543–557. Avramova, C. 2006: Prilagatelni s antiili antiprilagatelni? In: Svetăt na rečnika. Jubileen sbornik, posveten na 70-godišninata na čl.- kor. d f n E. Perniška. Veliko Tărnovo, Znak ’94, s. 277–286. Avramova, C. – Osenova, P. 2005: Otnovo po văprosa za granicata meždu složna duma i slovosăčetanie. (Vărchu material ot naj-novata bălgarska leksika). In: Litera Scripta Manet. Sbornik v čest na 65-godišninata na prof. V. Radeva. Sofija, Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“, s. 346–358. Avramova, C. 2003a: Slovoobrazuvatelni tendencii pri săštestvitelnite imena v bălgarskija i češkija ezik v kraja na XX vek. Sofija, Heron Press. Avramova, C. 2003b: Substantivnite kompozitumi v bălgarskija i češkija ezik v kraja na XX vek ot gledna točka na ezikovata tipologija. In: Dynamika a inovace v češtině a bulharštině (90. léta 20. století). Praha, ÚJČ AV ČR, s. 38–60. Băčvarov, J. a kol. 2011: Kratăk češko-bălgarski rečnik na neknižovnata leksika. Malý česko-bulharský slovník nespisovné slovní zásoby. Sofija, ETO. Băčvarov, J. 1996: Češkijat ezik v slavjanski kontext. Goljama češka biblioteka, č. 4. Sofija, Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“. Bajčev, B. 1985: Za njakoi slovoobrazuvatelni inovacii i tendenci pri obrazuvaneto na săštestvitelni imena v bălgarskata knižovno-razgovorna reč. Bălgarski ezik, č. 6, s. 532–538. Bajramova, M. 1999: Hiperizmite – čuždici (glavno s ogled na ezika na mediite). In: Mediite i ezikăt im / ni. Sofija, ETO, s. 122–129. Bajramova, М. 1982: Recenze: A. Grannes. Loan Compounds in Bulgarian Reflecting the Turkish Idefinite Izafet-Construction. Oslo – Bergen – Troms, Universitetforlaget, 1980, 56 s. Săpostavitelno ezikoznanie VII, č. 4, s. 58–67. SOupIS OdBOrNé lITeraTury 148 Baltova, J. (ed.) 1999: Aktualni problemi na bălgarskoto slovoobrazuvane. Sofija, Akademično izdatelstvo „Prof. Marin Drinov“. Baltova, J. 1997: Slovoobrazuvatelno i formoobrazuvatelno ravnište. In: Najnowsze dzieje języków słowiańskich. Opole, Uniwersytet Opolski, s. 80–90. Baltova, J. 1986: Za njakoi novi javlenija i tendencii v izgraždaneto na leksikalnata sistema na săvremennija bălgarski knižoven ezik. In: Văprosi na săvremennata bălgarska leksikologija i leksikografija. Sofija, Bălgarska akademija na naukite, s. 74–80. Barnet, V. 1988: Svjaz’ kommunikativnoj sfery i raznovidnosti jazyka v slavjanskich jazykach. In: Novoe v zarubežnoj lingvistike, vyp. XX. Teorija literaturnogo jazyka v rabotach učenych ČSSR. Moskva, Progres, s.173–187. Barnet, V. 1973: Diferenciace národního jazyka a sociální komunikace. In: Govornite formi i slovenskite literaturni jazici. Materijali od 2. zasedanie na Meģunarodnata komisija za slovenskite literaturni jazici. Skopje, Makedonska akademija na naukite i umetnostite, s. 21–29. Bartošek, J. 2003: Typy zpráv v žurnalistice. In: České, polské a slovenské literární souvislosti. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, s. 117–123. Bartošek, J. 1997: Jazyk žurnalistiky. In: Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha, Academia, s. 42–67. Bartošek, J. 1993: Jazyk současné české politiky. Olomouc, Vyd. Univerzity Palackého v Olomouci. Bednaříková, B. 2009: Slovo a jeho konverze. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci. Belentschikow, R. (ed.) 1999: Neue Wege der slavistischen Wortbildungsforschung: 2. Tagung der Internationalen Kommission für slavische Wortbildung, Magdeburg, 9.–11. 10. 97. Novyje puti izučenija slovoobrazovanija slavjanskich jazykov: 2-oe zasedanije Meždunarodnoj komissii po slavjanskomu slovoobrazovaniju, Magdeburg, 9.–11. 10. 97. Frankfurt am Main, Peter Lang. Běličová, H. – Neščimenko, G. P. – Rudnik-Karwat, Z. 1994: Тeoretičeskije i metodologičeskije problemy sopostaviteľnogo izučenija slavjanskich jazykov. Moskva, Nauka. Běličová H. – Neščimenko, G. P. – Rudnik-Karwat, Z. 1991: Problemy teoretyczno-metodologiczne badań konfrontatywnych języków słowiańskich. Warszawa, Letter Quality. Blagoeva, D. – Kolkovska, S. (eds.) 2011: Săvremenni metodi i podchodi v leksikografskata praktika. Sofija, Avangard Prima. Blagoeva, D. 2010: Nabljudenija vărhu utvărždavaneto na novata bălgarska leksika. Bălgarski ezik, č. 4, s. 7–20. Blagoeva, D. 2008: Nova glagolna leksika v bălgarskija ezik. In: V tărsene na smisăla i invarianta. Sbornik v čest na prof. Dina S. Staniševa. Sofija, Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“, s. 79–90. Blagoeva, D. 2006: Neologizmite v săvremennija bălgarski ezik. Bălgarski ezik i literatura, XLIX, č. 6, s. 16–25. Blagoeva, D. 2003: Univerbizacijata v naj-novoto slavjansko slovoobrazuvane (vărhu material ot bălgarskija, ruskija i češkija). Săpostavitelno ezikoznanie, XXVIII, č. 3, s. 5–21. Blanár, V. a kol. (eds.) 1990: Metódy výskumu a opisu lexiky slovanských jazykov. Materiály zo sympózia konaného v rámci 7. zasadnutia Lexikologicko-lexikografickej komisie pri Medzinárodnom komitéte slavistov, Nové Vozokany, 24.–26. apríla 1989. Bratislava, Jazykovědný ústav L’. Štúra SAV. Bojadžiev, T. – Kucarov, I. – Penčev. J. 1998: Săvremenen bălgarski ezik. Fonetika, leksikologija, slovoobrazuvane, morfologija, sintaksis. Sofija, Izdatelska kăšta „Petăr Beron“. Bojadžiev, T. 1995: Dinamični procesi v leksikalnija săstav na bălgarskija ezik. In: Balgaristični studii. Sofija, Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“, s. 7–17. Bojadžiev, T. 1994: Promeni v rečnikovija săstav na bălgarskija ezik. Bălgarski ezik i literatura, č. 3, s. 1–8. Bondžolova, V. 2003: Neologičen rečnik. Veliko Tărnovo, GABEROFF. 149 SOupIS OdBOrNé lITeraTury Bondžolova, V. – Petkova, A. 1999: Rečnik na novite dumi v săvremennija bălgarski ezik. Veliko Tărnovo, Slovo. Bosák, J. (ed.) 1999: Internacionalizácia v súčasných slovanských jazykoch: za a proti. Zborník referátov z medzinárodného vedeckého sympózia konaného v Bratislave 9.–11. 10. 1997. Bratislava, Veda. Bosilkov, K. 1980: Determinologizacijata, ezikovoto stroitelstvo i ezikovata kultura. In: Problemi na ezikovata kultura. Sofija, Nauka i izkustvo, s. 48–56. Bozděchová, I. 2011: Nejnovější česká slovní zásoba a kompozita. In: Přednášky z 54. běhu LŠSS. Praha, Filozofická fakulta univerzity Karlovy, s. 36–44. Bozděchová, I. 2008: Deset konferencí Komise pro slovanskou slovotvorbu při Mezinárodním komitétu slavistů. Naše řeč 91, s. 260–266. Bozděchová, I. 1997: Vliv angličtiny na češtinu. In: Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha, Academia, s. 271–279. Bozděchová, I. 1994: Tvoření slov skládáním. Praha, ISV. Bozděchová, I. 1993: Diskosloženiny. Naše řeč 76, s. 103–104. Burton, G. – Jirák, J. 2001: Úvod do studia médií. Brno, Barrister & Principal. Butarova, I. Z. – Sorokina, J. S. – Kotelova, I. Z. (eds.) 1971: Novyje slova i značenija: Slovar’- -spravočnik po materialam pressy i literatury 60-ch godov. Moskva, Sovětskaja enciklopedija. Buzzássyová, K. – Waszakowa, K. 2003: Tendencia k internacionalizácii (s ohľadom na funkčnú diferenciáciu internacionalizácie v rozličných sférach komunikácie. In: Komparacja systemów i funkcjonowania współczesnych języków słowiańskich. Słowotwórstwo/Nominacja. Opole, Universitet Opolski, s. 49–58. Buzzássyová, K. 1991: Opakovaná internacionalizácia a problém identifikácie morfologických a lexikálnych jednotiek. Jazykovědný časopis 42, s. 89–104. Cambridge advanced learner’s dictionary 2003. Cambridge. Cambridge University Press. Cuřín, F. – Novotný, J. 1974: Vývojové tendence současné spisovné češtiny a kultura jazyka. Praha, SPN. Čechová, M. a kol. 2003: Současná česká stylistika. Praha, ISV. Čechová, M. 1993: Dynamika slovní zásoby dnešní češtiny. In: Języki słowiańskie wobec współczesnych przemian w krajach Europy Środkowej i Wschodniej: materiały konferencji z 23.–25. 9. 1992 r. Opole, Wyższa Szkoła Pedagogiczna, s. 103–108. Čermák, F. 2010: Lexikon a sémantika. Nakladatelství Lidové noviny, Praha. Čmejrková, S. – Hoffmannová, J. 2011: Mluvená čeština: hledání funkčního rozpětí. Praha, Academia. Čmejrková, S. – Hoffmannová, J. (eds.) 2003: Jazyk, média, politika. Praha, Academia. Čmejrková, S. 2000: Reklama v češtině, čeština v reklamě. Praha, LEDA. Čmejrková, S. – František, D. – Kraus, J. – Svobodová, I. 1996: Čeština, jak ji znáte a neznáte. Praha, Academia. Čolakova, K. (ed.) 1986: Văprosi na săvremennata bălgarska leksikologija i leksikografija. Sofija, Bălgarska akademija na naukite. Daneš, F. 1997: Situace a celkový stav dnešní češtiny. In: Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha, Academia, s. 12–24. Daneš, F. 1985: Faktor Rh // Rh-faktor // Rh faktor. Naše řeč 68, s. 176–181. Daneš, F. 1962: Vývoj češtiny v období socialismu. In: Problémy marxistické jazykovědy. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd, s. 319–332. Dimitrova, S. (ed.) 1997: Bălgarski ezik. Najnowsze dzieje języków słowiańskich. Opole, Uniwersytet Opolski. Dokulil, M. 1997: Obsah – výraz – význam: výbor z lingvistického díla Miloše Dokulila. Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. SOupIS OdBOrNé lITeraTury 150 Dokulil, M. – Kuchař, J. 1997: Slovotvorná charakteristika cizích slov. In: Obsah – výraz – význam: výbor z lingvistického díla Miloše Dokulila. Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, s. 224–231. Dokulil, M. 1962: Tvoření slov v češtině 1. Teorie odvozování slov. Praha, Československá akademie věd. Dokulil, M. a kol. 1967: Tvoření slov v češtině 2. Odvozování podstatných jmen. Praha, Academia. Filipec, J. 1995: Neologizmy z pohledu francouzské lexikologie a lexikografie. Časopis moderní filologie 77, s. 42–48. Filipec, J. 1961: Česká synonyma z hlediska stylistiky a lexikologie. Příspěvek k poznání systému v slovní zásobě. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd. Gajda, S. (ed.) 1995: Języki słowiańskie 1945–1995 : gramatyka – leksyka – odmiany. Opole, Uniwersytet Opolski. Gajda, S. (ed.) 1993: Języki słowiańskie wobec współczesnych przemian w krajach Europy Środkowej i Wschodniej: materiały konferencji z 23.–25. 9. 1992 r. Opole, Wyższa Szkoła Pedagogiczna. Gazda, J. 2010: Integrační tendence v oblasti tvoření slov v současných slovanských jazycích (se zvláštním zřetelem k situaci v ruštině a češtině). In: Integrace v jazycích, jazyky v integraci. Praha, Nakladatelství Lidové noviny, s. 83–97. Gazda, J. 2003: Internacionalizační tendence v rozvoji slovní zásoby současných západoslovanských jazyků. In: Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Praha, ÚJČ AV ČR, s. 17–22. Gazda, J. 1991: Pojmenování s kořennými prepozitivními elementy cizího původu v současné ruštině a češtině. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, A 39. Brno, s. 57–62. Georgieva, C. 2009: Funkcionalna i semantična charakteristika na prepozitivnija imenen formant ексs ogled na leksikografskoto mu predstavjane v bălgarskija ezik. In: Bulharská a slovenská lexikografia v zjednotenej Európe. Veliko Tărnovo, Znak ’94, s. 119–126. Georgieva, S. 2011: Za charaktera na frazeologičnite neologizmi v bălgarskija ezik. In: Ezikovedski izsledvanija v čest na prof. Sijka Spasova-Michajlova. Sofija, Akademično izdatelstvo „Prof. Marin Drinov“, s. 163–170. Gladkova, H. – Likomanova, I. 2002: Jazykovaja situacija : istoki i perspektivy (bolgarsko-češskije paralleli). Praha – Sofija, Karolinum. Gladkova, H. 2000a: Kompozita se samoa sebeve slovanských jazycích. In: Studia etymologica Brunensia. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Etymologické symposion Brno 1999 (Slovanská etymologie v indoevropském kontextu). Praha, Euroslavica, s. 317–328. Gladkova, H. 2000b: Proč mají současné slovanské jazyky problémy? K typologii současných spisovných jazyků. In: Přednášky z 43. běhu LŠSS. Praha, Filozofická fakulta univerzity Karlovy, s. 29–38. Gladkova, H. 1983: Porovnání publicistického stylu v češtině a bulharštině. In: Práce z dějin slavistiky a česko-jinoslovanských vztahů XVIII. Praha, Euroslavica 1997, s. 165–172. Gramatika na săvremennija bălgarski knižoven ezik, t. 2. Morfologija. Sofija, Bălgarska akademija na naukite 1983. Grepl, M. 1995: Příruční mluvnice češtiny. Praha, Nakladatelství Lidové noviny. Gutschmidt, K. 2003: Tipologični tendencii. In: Komparacja systemów i funkcjonowania współczesnych języków słowiańskich. Słowotwórstwo/Nominacja. Opole, Universitet Opolski, s. 339–356. Gutschmidt, K. 1999: Tendencija internacionalizacii v sovremennych slavjanskich literaturnych jazykach – otraženija poverchnostnyje i glubinnyje. In: Internacionalizácia v súčasných slovanských jazykoch: za a proti. Zborník referátov z medzinárodného vedeckého sympózia konaného v Bratislave 9.–11. 10. 1997. Bratislava, Veda 1999, s. 9–17. Gutschmidt, K. 1998: Obščie tendencii i specifičeskie formy ich realizacii v sovremennych slavjanskich jazykach. Jazykovědný časopis 49, 1998, s. 15–26. 151 SOupIS OdBOrNé lITeraTury Gutschmidt, K. 1982: Osnovni čerti v razvoja na leksikata v bălgarskija knižoven ezik sled 1944 g. In: Ezikovedskata bălgaristika v GDR. Sofija, Nauka i izkustvo, s. 105–116. Hausenblas, K. 1996: Od tvaru k smyslu textu. Stylistické reflexe a interpretace. Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Havránek, B. 1963: Srovnávací studium struktury spisovných jazyků slovanských. In: Československé přednášky pro V. Mezinárodní sjezd slavistů v Sofii. Praha, Academia, s. 5–10. Havránek, B. 1942: K funkčnímu rozvrstvení spisovného jazyka. Časopis moderní filologie 28, s. 409–416. Havránek, B. 1932: Vývoj spisovného jazyka českého. Praha, SPN. Hladká, Z. – Martincová, O. 2012: Slova v soukromých dopisech: Lexikografická sonda. Brno, Masarykova univerzita. Hladká, Z. a kol. 2005: Čeština v současné soukromé korespondenci. Dopisy, e-maily, SMS. Brno, Masarykova univerzita. Hoffmannová, J. 2008: Současné možnosti a trendy popisu mluvené češtiny (se zaměřením na kolokvializaci a konverzacionalizaci). In: Česká slavistika. Příspěvky k XIV. mezinárodnímu sjezdu slavistů – Ochrid 10.–16. 9. 2008. Praha, Euroslavica. Homoláč, J. 1998: A ta černá kronika! Brno, Doplněk. Horálek, K. 1960: Několik poznámek o srovnávací metodě v jazykovědě a v literární vědě. In: Rusko-české studie. Věnováno prof. L. V. Kopeckému k pětašedesátým narozeninám. Praha, Státní pedagogické nakladatelství, s. 7–17. Horálek, K. 1962: Úvod do studia slovanských jazyků. 2. vyd., dopl. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd. Horecký, J. – Buzássyová, K. – Bosák, J. a kol. 1989: Dynamika slovnej zásoby súčasnej slovenčiny. Bratislava, Slovenská akadémie vied. Horecký, J. 1986: Neologizmy v súčasnej spisovnej slovenčine. Kultúra slova 20, s. 6–12. Hrbáček, J. 1979: Jazykové zkratky v češtině. Praha, Univerzita Karlova. Chloupek, J. 1978: Publicistický styl jako pole jazykového vývoje. In: Československé přednášky pro VIII. mezinárodní sjezd slavistů v Záhřebu. Praha, Academia, s. 35–41. Ivančev, S. 1988: Bălgarskijat ezik – klasičeski i ekzotičen. Sofija, Narodna prosveta. Ivančev, S. 1978: Prinosi v bălgarskoto i slavjanskoto ezikoznanie. Sofija, Nauka i izkustvo. Ivančev, S. 1977: Edin neopisan semantiko-slovoobrazuvatelen glagolen model na săvremennija bălgarski knižoven ezik. In: Zakonomernosti na razvitieto na slavjanskite ezici. Sofija, Bălgarska akademija na naukite, s. 37–54. Janakiev, M. 1970: Zapiski po stilistika na bălgarskija ezik. Sofija, Sofijski universitet. Janovec, L. 2007: K projevům jazykových vývojových tendencí v současné češtině. Naše řeč 90, s. 57–66. Janovec, L. – Rangelova, A. 2005: Sufixoidy a sufixoidní lexémy u substantivních kompozit. In: Neologizmy v dnešní češtině. Praha, ÚJČ AV ČR, s. 85–98. Janovec, L. 2003: Produktivnost některých slovotvorných komponentů v bulharštině a češtině. In: Dynamika a inovace v češtině a bulharštině (90. léta 20. století). Praha, ÚJČ AV ČR, s. 79–84. Jarošová, A. 2000: Spracovanie ustálených spojení vo výkladovom slovníku. Návrh. In: Nová slova ve výkladových slovnících. Praha, ÚJČ AV ČR, s. 43–54. Jedlička, A. 1987: Projevy a prostředky dynamiky v současné spisovné češtině a slovenštině. In: Slavica Pragensia XXX. Praha, Univerzita Karlova, s. 57–75. Jedlička, A. 1978: Spisovný jazyk v současné komunikaci. Praha, Univerzita Karlova. Jirák, J. – Říhová, B. 2000: Politická komunikace a média. Praha, Karolinum. Jordanova, L. 1993: Ezikovata situacija v mikrosocialnite obštnosti – generator na inovacii. In: Problemi na sociolingvistikata. Ezikovata situacija v mikroi makrosocialnite obštnosti. Veliko Tărnovo, Universitetsko izdatelstvo „Sv. Sv. Kiril i Metodij“, s. 28–32. SoupiS odborné literatury 152 Jordanova, L. 1980: Novite dumi v săvremennija bălgarski ezik. Sofija, Narodna prosveta. Jordanova, L. 1978: Neologizmite v bălgarskija knižoven ezik. In: Văprosi na bălgarskata leksikologija. Sofija, Narodna prosveta, s. 85–101. Karastojčeva, C. 1988: Bălgarskijat mladežki govor. Sofija, Nauka i izkustvo. Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. (eds.) 2002: Encyklopedický slovník češtiny. Praha, Nakladatelství Lidové noviny. Kirova, L. 2010: Ezikăt na BG info pokolenieto. Sofija, IK „Galik“. Kirova, L. 2007: Kompjutărnite technologii i bălgarskijat ezik. Sofija, Sema RŠ. Kjuvlieva-Mišajkova, V. 1997: Morfologična adaptacija na zaemki ot meždunarodnata kulturna leksika v bălgarskija i slovaškija ezik. In: Obštnost i mnogoobrazie na slavjanskite ezici. Sbornik v čest na prof. I. Lekov. Sofija, Akademično slavistično družestvo, s. 241–244. Kleszczowa, K. – Selimski L. (eds.) 2000: Słowotwórstwo a inne sposoby nominacji: materiały z 4 konferencji Komisji Słowotwórstwa przy Międzynarodowym Komitecie Slawistów, Katowice 27–29 września 2000 r. Katovice, Gnome. Kochová, P. 2005a: Prefixace u nových substantiv. In: Neologizmy v dnešní češtině. Praha, ÚJČ AV ČR, s. 76–84. Kochová, P. 2005b: Nové iniciálové zkratky. In: Neologizmy v dnešní češtině. Praha, ÚJČ AV ČR, s. 242–248. Kochová, P. 2003: Internacionální iniciálové zkratky. In: Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Praha, ÚJČ AV ČR, s. 157–165. Kolektiv 2003: Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Praha, ÚJČ AV ČR, s. 99–105. Kolkovska, S. 2010: Leksikalni neologizmi v bălgarskija ezik, văzniknali ot čuždi inicialni abreviaturi. Bălgarski ezik, č. 4, s. 21–30. Kolkovska, S. 2008: Dinamika i utvărždavane na novite leksikalni značenija v bălgarskija ezik. Bălgarski ezik, č. 1, s. 15–25. Kolkovska, S. 2003: Tendencii v kompozitoobrazuvaneto s afixoidi v bălgarskija ezik (v săpostavka s češkija) prez 90-te god. na ХХ v. In: Dynamika a inovace v češtině a bulharštině (90. léta 20. století). Praha, UJČ AV ČR, s. 60–78. Korytkowska, M. – Koseska-Toszewa, V. 2008: O wieltomowej „Gramatyce konfrontatywnej bułgarsko-polskiej“ i jej syntezie. Sbornik v čest na prof. Dina S. Staniševa. Sofija, Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“, s. 188–205. Kořenský, J. (ed.) 1998: Český jazyk. Najnowsze dzieje języków słowiańskich. Opole, Uniwersytet Opolski. Kořenský, J. 1992: Komunikace a čeština. Praha, Jinočany. Kraus, J. 2008: Jazyk v proměnách komunikačních médií. Praha, Karolinum. Krejčířová, I. – Sádlíková, M. – Savický, N. – Šišková, R. – Šlaufová, E. 2004: Rusko-český a česko-ruský slovník neologizmů. 1 vyd. Praha, Academia. Krumova-Cvetkova, L. – Pavlova, S. (eds.) 2010: Leksikografijata v evropejskoto kulturno prostranstvo. Materiali ot Petata nacionalna konferencija s meždunarodno učastie po leksikografija i leksikologija (Sofija, 19–20 oktomvri 2009 g.). Veliko Tărnovo, Znak ’94. Krumova-Cvetkova, L. (ed.) 2007: Leksikografijata i leksikologijata v săvremennija svjat. Materiali ot IV nacionalna konferencija s meždunarodno učastie na Bălgarskoto leksikografsko družestvo. V čest na prof. Kristalina Čolakova (Sofija, 21–22 oktomvri 2006 g.). Veliko Tărnovo, Znak ’94. Krumova, L. – Čoroleeva, M. 1982: Săkraštavaneto i săkraštenijata v bălgarskija ezik. Sofija, Bălgarska akademija na naukite. Kučera, K. 1995: K nejnovějším vlivům angličtiny na český jazyk In: Přednášky z 36. a 35. běhu LŠSS. Praha, Filozifická fakulta Univerzity Karlovy, s. 77–82. Kučerová, E. 1974: Z problematiky slovných spojení (Lexikalizované spojenie ako pomenovacia jednotka). In: Štúdie z porovnávacej gramatiky a lexikológie. Bratislava, Veda, s. 7–40. 153 SOupIS OdBOrNé lITeraTury Langacker, R. 1995: Wykłady z gramatyki kognitywnej. Lublin, Wyd. Uniwersytetu Marii Curie Skłodowskiej. Lehmann, V. 2003: Razvitie leksiki s točki zrenija kognitivnoj lingvistiki. Slovoobrazovanie i leksičeskie koncepty. In: Komparacja systemów i funkcjonowania współczesnych języków słowiańskich. Słowotwórstwo/Nominacja. Opole, Universitet Opolski, s. 391–410. Lekov, I. 1958: Slovoobrazuvatelni sklonnosti na slavjanskite ezici. Sofija, Bălgarska akademija na naukite. Lekov, I. 1955: Edinstvo i nacionalno svoeobrazie na slavjanskite ezici v technija osnoven rečnikov fond. Sofija, Bălgarska akademija na naukite. Lotko, E. 2003: Co a jak ovlivňuje inovační procesy ve slovní zásobě (na materiálu češtiny, slovenštiny a polštiny). In: Procesy innowacyjne w językach słowiańskich. Warszawa, Slawistyczny Ośrodek Wyd., s. 101–115. Lotko, E. 2000a: O záporných slovech v novém slovníku neologizmů. In: Acta Universitatis Purkynianae 72. Ústí nad Labem, UJEP, s. 173–176. Lotko, E. 2000b: Slovník lingvistických termínů pro filology. 2. vyd. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci. Lozanov, G. – Spasov, O. (eds.) 2002: Trud – Liderăt. Sofija, IK „Trud“. Lozanov, G. – Spasov, O. – Jankov, R. (eds.) 2001: 24 časa – Vestnikăt. Sofija, IK „Trud“. Lozanov, G. – Spasov, O. (eds.) 2000: Medii i mitove. Materiali ot seminar „Medii i mitove“, Sofija 1996–1998. Sofija, Fakultet po žurnalistika i masova komunikacija. Lozanov, G. (ed.) 2000: Medii i prehod. Sofija. Centăr za razvitie na mediite. Machač, J. 1967: K lexikologické problematice slovních spojení. Slovo a slovesnost 28, s. 137–149. Martincová, O. a kol. 2005: Neologizmy v dnešní češtině. Praha, ÚJČ AV ČR. Martincová, O. 2005a: Nová slovesná pojmenování. In: Neologizmy v dnešní češtině. Praha, ÚJČ AV ČR, s. 119–133. Martincová, O. 2005b: Nová příslovečná pojmenování. In: Neologizmy v dnešní češtině. Praha, ÚJČ AV ČR, s. 134–146. Martincová, O. 2005c: Nová víceslovná pojmenování. In: Neologizmy v dnešní češtině. Praha, ÚJČ AV ČR, s. 212–231. Martincová, O. 2003a: Propria v neologické slovotvorbě. In: Dynamika a inovace v češtině a bulharštině (90. léta 20. století). Praha, ÚJČ AV ČR, s. 19–25. Martincová, O. 2003b: Internacionalizace a vyrovnávací tendence. In: Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Praha, ÚJČ AV ČR, s. 17–22. Martincová, O. 2000: Synonymie a antonymie u slovotvorných neologizmů. In: Słowotwórstwo a inne sposoby nominacji: materiały z 4 konferencji Komisji Słowotwórstwa przy Międzynarodowym Komitecie Slawistów, Katowice 27–29 września 2000 r. Katovice, Gnome, s. 153–157. Martincová, O. – Světlá, J. (eds.) 2000: Nová slovní zásoba ve výkladových slovnících: sborník příspěvků z konference. Praha, 31. 10.–1. 11. 2000. Praha, ÚJČ AV ČR. Martincová, O. 1998: Neologie a variantnost v současném jazyku. In: Česká slavistika. České přednášky pro XII. mezinárodní sjezd slavistů – Krakov 27. 8.–2. 9. 1998. Praha, Euroslavica, s. 143–148. Martincová, O. 1997a: Na okraj konkurence slovotvorných prostředků. (U příležitosti životního jubilea M. Dokulila). Slovo a slovesnost 58, s. 161–164. Martincová, O. 1997b: Konkurence prefixálních komponentů v novém lexiku. Slovo 4, s. 23–27. Martincová, O. – Rangelova, A. 1996: Kăm problematikata na kontaktovite neologizmi. In: Ezikăt i socialnite kontakti. Problemi na sociolingvistikata V. Sofija, Meždunarodno sociolingvistično družestvo, s. 197–200. Martincová, O. – Vačkova, K. 1992: Iz češkata i bălgarskata neologija. Săpostavitelno ezikoznanie XVII, č. 2, s. 11–18.