Mapa archeologických objektů v Abúsíru

METODOLOgIE PES XXIV/2020 19 1 Práce na tomto vědeckém výstupu byla umožněna grantem Progres Q11 Komplexita aresilience. Staroegyptská civilizace vmultidisciplinární amultikulturní perspektivě na Univerzitě Karlově adotací VEG2020, č.j. MSMT-40214/2019-1. Archeologická lokalita Abúsír je s přestávkami zkoumána již déle než jedno století. Hlavní expedice, které zde pracovaly pod vedením Ludwiga Borchardta, Georga Steindorffa nebo Zbyňka Žáby, Miroslava Vernera či Miroslava Bárty (doposud) používaly odlišné přístupy k identifikaci akatalogizaci jednotlivých objektů. Cílem tohoto článku je poskytnout všem zájemcům potřebnou konkordanci k aktuálnímu způsobu číslování aevidenci archeologických objektů apředstavu ojejich poloze v rámci lokality. Většina hlavních objektů apyramidových komplexů byla již publikována nebo je v současné době připravována pro publikaci v monografické řadě Abusir. Značná část menších objektů, jejichž zpracování ve velké míře probíhá doposud, je průběžně publikována v české nebo anglické verzi časopisu Pražské egyptologické studie/ Prague Egyptological Studies, ato zejména formou předběžných archeologických zpráv obsahujících hlavní charakteristiky zkoumaných archeologických entit ajejich interpretaci. Část archeologických zpráv je pak možné nalézt iv mnoha dalších časopisech amonografiích publikovaných v České republice izahraničí. Přehled ohistorii lokalityadosavadních výsledcích výzkumůlze nalézt v různých publikacích z posledních let– převážně katalozích (Verner1990; Benešovská– Vlčková2006; Verner – Benešovská 2008; Krejčí 2010; Verner 2017; Bárta2020). Archeologická koncese Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (ČEgÚ FF UK) v Abúsíru má rozlohu zhruba 2 km2 avýzkumy na ní jsou rozděleny do tříhlavních oblastí– centrální Abúsír (AC), západní Abúsír (AW) ajižní Abúsír (AS). Vcentrálním Abúsíru se nacházejí pyramidové komplexy panovníků 5. dynastie, hrobky členů královské rodiny avysokých hodnostářů. Kromě toho se zde objevují struktury apohřby z pozdějších období. Západní Abúsír se vyznačuje velkými šachtovými hrobkami ze Sajsko-perské doby. Jižní Abúsír sloužil jako pohřebiště zejména pro hodnostáře, jejich rodiny ačleny jejich domácností v Raně dynastické době, vdobě Staré říše av omezené míře iv následujících obdobích, kdy zde byla umístěna řada takzvaných sekundárních pohřbů. Ty se obvykle koncentrují v blízkosti větších staroříšských hrobek. Obraz archeologické historie lokality doplňují dílčí výzkumné plochy v oblasti Abúsírského rybníka, nacházejícího se v jihovýchodní části koncese sousedící s vesnicí Abúsír, kde pracoval již Georg Steindorff aUvo Hölscher, arovněž chrám panovníka Ramesse II. na východnímokraji koncese, prostorově zařazený kjižnímu Abúsíru. Mapa archeoLogických objektů Historii číslování archeologických objevů v oblasti Abúsíruje možné sledovat až k prvním výzkumům Johna Shaea Perringa, který v roce 1838 zdokumentoval vnitřní prostory tří hlavních abúsírských pyramid. V letech 1842–1843 to byla pruská expedice Karla Richarda Lepsia. Ten pořídil číslovaný soupis egyptských pyramid, takže přiřadil čísla itěm v Abúsíru. Některé identifikace pyramid jsou však chybné. Lepsius zkoumal také hrobku ležící v Jižním Abúsíru, kterou si nechal postavit představený skladů a soudní úředník Fetekti (AS 5). V roce 1893 proběhl první kratší výzkum Ptahšepsesovy mastaby, vedený francouzským badatelem Jacquesem de Morganem. Po něm v Abúsíru pracoval v letech1900–1908 Ludwig Borchardt, ten se soustředil na hlavní pyramidové komplexy (Sahure, Neferirkare a Niuserre) a několik přilehlých hrobek, ovšem objekty organizoval podle jmen jejich majitelů. Georg Steindorff aUvo Hölscher, kteří zkoumali raně dynastické pohřebiště v oblasti Abúsírského rybníka, použili pro identifikaci jednotlivých objektů čtvercovou síť. Jednotlivá pole byla ve východozápadním směru označována písmeny a v severojižním číslovkami. V rámci jednoho čtverce, například B 13, nesly objekty číslavždy od 1, v tomto případě tedy 1–6. Hans Bonnet pohřebiště publikoval, aproto je v literatuře pohřebiště známo jako „Bonnetovo“ (Bonnet1928: Taf. 1). Vroce1960 začal v Abúsíru pracovat Zbyněk Žába, první ředitel tehdy Československého egyptologického ústavu. Jeho výzkumy se soustředily výhradně na mastabu vezíra Ptahšepsese, kterou označil písmenem P (AC 8 ve stávajícím systému). Po Žábově smrti ve výzkumu hrobky pokračoval jeho nástupce František Váhala až do své smrti v roce1974. Vroce1976 se tehdejší československá archeologická koncese rozšířila aexpedice vedená Miroslavem Vernerem začala pro označení jednotlivých objektů používat písmena abecedy. První zkoumaný objekt– komplex královny Chentkaus (II.) byl označen písmenem A(dnes AC 14). Důležitým krokem pro systematizaci našich znalostí oAbúsíru byl terénní archeologický průzkum provedený Vernerem na počátku 90. let20. století (Verner1992) v prostoru centrálního azápadního Abúsíru av oblastiAbúsírskéhorybníka. Verner v jeho průběhu kromě tehdy již publikovaných archeologických objektů v terénu zmapoval ity, které v té době ještě nebyly prozkoumány, av rámci systému, jenž vytvořil, je v prostoru centrálního Abúsíru označil kódem (vizvýsledná Mapa archeologických objektů v Abúsíru1 Miroslav Bárta– Vladimír Brůna– Ladislav Bareš– Jaromír Krejčí– Veronika Dulíková– Martin Odler– Hana Vymazalová 20 PES XXIV/2020 METODOLOgIE 2 http://www.abusirnecropolis.com. Ověřeno ke dni 15. července2020. mapa publikovaná např. v Krejčí – Arias Kytnarová et al.2014: 25, Fig. 2.1). V roce 1991 byly zahájeny výzkumy i v oblasti takzvaného jižního Abúsíru. První zkoumaný objekt– mastaba písaře Kaapera– nesl označení AA, protože všechna písmenaabecedy již byla přiřazena objeveným objektům. Již v té době začalo být zřejmé, že tento systém označování se stává nepraktickým. V roce 2010 bylo dosaženo písmene OO (současný objekt AS 38). To předznamenalo konec tohoto postupně stále méně vyhovujícího systému evidence objektů av okamžiku zahájení výzkumu rozlehlé anonymní hrobky z konce 3. dynastie byly objekty jednorázově přečíslovány. Hrobka již tedy byla označena v rámci stávajícího systému (AS 54) (Bárta2011). Do dnešního dne je v celé oblasti jižního Abúsíru evidováno 109 objektů (bez Bon netova pohřebiště). V centrálním Abúsíru jejich počet prozatím čítá34 ataké zde je nový systém označení používán od archeologické sezóny2009. Výzkum hrobky princeVerkaurea, Lepsiem označené za pyramidu č.23 ačeskou expedicí původně jako hrobka T, byl tehdy dokončen již pod novým označením AC 26. Západní Abúsír je oblastí, kde se vyskytují šachtové hrobky z 1. tisíciletí př. Kr. Zde bylo rovněž Vernerovou expedicí použito písmen abecedy azdejší objekty byly součástí jedné kontinuální řady, stejně jako hrobky v jižním Abúsíru zkoumané od roku 1991. První archeologický objekt zde patřil hodnostáři Udžahorresnetovi apůvodně byl označen písmenem H (dnes AW 1). Tento výzkum začal v roce1980. Doposud je zde evidováno šest velkých objektů. Konečně v roce 2018 Český egyptologický ústav získal koncesi i na oblast nacházející se na rozhraní Abúsíru aSakkáry azahájil výzkum takzvaného Cejova pohřebiště. Tím se číslování objektů zkomplikovalo, protože právě v této oblasti, zčásti splývající s oblastí takzvané severní Sakkáry, se mísí systémy číslování Karla Richarda Lepsia, Augusta Marietta, Jacquese de Morgana, Jamese Quibella, Cecila Firtha aWaltera B.Emeryho (Spencer1974 s konkordancí číslování aliteraturou). Cejův komplex nese označení D 22 (Mariette 1889: 237–241). Výzkum pohřebiště v okolí Cejovy mastaby vedl v roce 2019 k identifikaci majitele nové hrobky jihovýchodně od Cejova objektu jako sochaře Ptahvera. Hrobce bylo přiřazeno nové označení D71. Toto číslování pokračuje (prozatím) v Mariettově systému, v jehož rámci bylo písmeno A plus pořadové číslo objektu používáno pro hrobky z Raně dynastickéhoobdobí, písmeno B proranou 4. dynastii, C pro střední 4. dynastii, D pro 5. dynastii, E pro 6. dynastii aF pro objekty nejistého datování (Spencer1974: 2). Proběhl irevizní výzkum arestaurování kaple hrobky severně od Cejovy mastaby označené Mariettem jako D 21 apatřící správci paláce jménem Neferherenptah (Mariette 1889: 236–237). Tato oblast je již součástí starších map Sakkáry, z nichž nejdetailnější byly publikovány před mnoha lety (Smith1936; Spencer1974 s doplňky). Současná mapa archeologických objektů byla vytvořena v prostředí GIS ArcMap na základě výsledků geodetických měření archeologických objektů a podklad tvoří satelitní snímek ze systému WV-4 ze dne19.prosince2018. Při mapování lokality jako takové bylo přirozeně vycházeno i ze všech dostupných mapových podkladů počínaje nejstarší detailní mapou Lepsia (všechny mapy byly znovu publikovány v Bárta– Brůna2006). Pro přehlednost byl výběr památek generalizován tak, aby byla mapa v analogové formě čitelná. Významné objekty jsou zakresleny půdorysem a bodem s uvedením jednoznačného kódu. Další objekty jsou označeny pouze bodem umístěným do jejich středu, včetně kódu. Součástí mapy je ipřehledná tabulka kódů hrobek apřehled jejich majitelů (tab. 1). Analogová forma má omezení vzhledem k měřítku a nezobrazuje všechny objekty. Pro komplexní přehled všech archeologických objektů na abúsírské koncesi byla vytvořena aplikace v prostředí internetového mapového serveru na platformě ArcGIS Online, která umožňuje uživatelům detailní prohlížení všech archeologických objektů na lokalitě.2 Metoda Základní dokumentační metodou je geodetické měření (obr. 1 a2) podrobných bodů v předem definované geodetické síti. První geodetické práce v Abúsíru souvisejí s výzkumem Ptahšepsesovy mastaby v roce1962, které realizovali geodeti expedice po návratu z terénních prací v Núbii (Tlustý– Vosika1963). Jednalo se ostabilizaci sítě stanovišť ajejich délkové aúhlové zaměření pomocí theodolitu Zeiss Theo 010 (obr. 3). Aby bylo možné později určit orientaci celé mastaby ablízkého pyramidového pole, byla provedena astronomická orientace vytvořené geodetické sítě. Azimut byl určen záměrou na Polárku se střední chybou desetkrát určeného azimutu v hodnotě ± 4cc (Tlustý –Vosika1964). Geodetické práce naabúsírské koncesi pokračovaly v letech1985–1986, 1987, 1990–1991 a1995. Postupně byla vybudována lokální geodetická síť, v ní bylo realizováno geodetické zaměřování odkrývaných archeologických objektů abyl zaměřován terén koncese s cílem vytvořit vrstevnicový plán do archeologické mapy Abúsíru (Vachala– Švec1989; Švec– Vosika1992; Procházka– Švec2003; Procházka– Vachala2003). Systematické geodetické měření začalo v roce2001 a postupem času byl kromě archeologických objektů doměřen terénv rámci celé koncese s cílem vytvořit 3D digitální model lokality. Výsledky byly vizualizovány v prostředí geografického informačního systému (GIS) (Brůna2002). Probíhá rovněž igeodetické zaměřování podzemních objektů– šachet, pohřebních komor adalších součástí podzemních struktur zkoumaných památek. V roce2003 byly získány satelitní záznamy, které doplnily geodetické měření avýrazně pomohly k tvorbě archeologické mapy (Bárta– Brůna2005). V dalších METODOLOgIE PES XXIV/2020 21 letechdokumentační metody doplnila data z KAP (Kite Aerial Photography) azterestrického laserového skenování (Brůna2013; Brůna– Brejcha– Bárta2014). Na jaře roku2017 byla stávající lokální geodetická síť doplněna onové geodetické body asoučasně byly nahrazeny body zničené. Ve spolupráci s egyptskou geodetickou firmou Hi-Tech Surveying proběhlo geodetické zaměření vybranýchstabilizovaných bodů GPS přijímačem Leica Viva GNSS (GPS) (Brůna et al.2018). Pomocí přijímače GPS byly určeny zeměpisné arovinné souřadnice celkem 17 stabilizovaných geodetických bodů v souřadnicovém systému WGS 84. Ty zahrnovaly devět již existujících bodů lokální souřadnicové sítě aosm bodů nově stabilizovaných. Pro určení transformačních koeficientů byla použita 3D Helmertova transformace. Do výpočtu bylo použito devět geodetických bodů oznámých souřadnicích z lokálního souřadnicového systému aze systému WGS 84. Jedná se oprostorovou lineární konformní podobnostní transformaci s vyrovnáním koeficientů podle metody nejmenších čtverců. Tato, takzvaná sedmiprvková transformace, obsahuje sedm parametrů definujících transformaci. Tu tvoří tři posuny ve směru souřadnicových os, tři rotace podle souřadnicových os ajeden měřítkový koeficient. Získaný transformační klíč umožnil převedení všech geodetických měření z lokálního souřadnicového systému do souřadnicového systému WGS 84 (Brůna et al.2018). Od podzimu2017 probíhají veškerá geodetická měření na abúsírské lokalitě ve světové souřadnicové síti, včetně možnosti připojení dat z jiných zdrojů. diskuse azávěr Tvorba map, plánů anáčrtů je nedílnou součástí archeologického výzkumu. Specifické podmínky, které charakterizuje prostředí pouště a její klima, ovlivňují i vlastní archeologický výzkum a metody dokumentace. Mapa Obr. 1 Geodetické měření stotální stanicí Leica TCR805 vpohřební komoře vezíra Kara (foto M. Frouz) / Fig. 1 Geodetic measurements with the Leica TCR805 total station inside the burial chamber of the vizier Qar (photo M. Frouz) Obr. 2 Geodetické měření na abúsírské koncesi (foto P. Košárek) / Fig. 2 Geodetic measurements on the Abusir concession (photo P. Košárek) 22 PES XXIV/2020 METODOLOgIE archeologických objektů je jedním z hlavních výstupů dokumentace, apokud se geodetická data propojí s daty dálkového průzkumu, pozemního laserového skenování a dokumentace terénu, získávají archeologové unikátní prostorová data ainformace kpodpoře svého bádání. Potvrzuje se, jak klíčová je multidisciplinární spolupráce archeologů s ostatními vědními obory, geoinformatiku nevyjímaje. Na druhou stranu má spolupráce smysl jen tehdy, když jsou ze strany archeologů jasně definovány otázky aproblémové okruhy výzkumu, neboť při absenci zadání ztrácí smysl aplikace itěch nejmodernějších metod sběru dat adokumentace. V případě mapy archeologických objektů v Abúsíru je zřejmé, že jednotlivé zdokumentované adatované objekty ukazují dynamiku vývoje lokality v čase. V době 3. tisíciletí př. Kr. to byla především oblast jižního Abúsíru, která se stala významným pohřebním areálem pro hodnostáře královského dvora od 3. do 6. dynastie apravděpodobně až do 1. přechodného období. Pyramidová nekropole velmi konkrétním způsobem odráží stav královské ideologie avývoje státu v době 5. dynastie. Tehdy zde byli pohřbeni čtyři panovníci společně s dalšími členy královské rodiny aněkterými nejvyššími hodnostáři země, jak ukazuje příklad Kairsua nebo vezíra Ptahšepsese. Jistý návrat relevance abúsírské pyramidové nekropole je možné pozorovat v době Nové říše, kdy zde vznikají některé hrobky, chrám Ramesse II. aprobíhá kult vSahureově komplexu. VSajsko-perském období se turbulentní dějiny Egypta odrážejí v pohřebišti šachtových hrobek. Konečně prostorové ačasové členění takzvaných sekundárních pohřbů jak na pyramidovém poli v Abúsíru, tak v dalších částech lokality ukazuje na politické, demografické i náboženské proměny země na sklonku 1.tisíciletí př. Kr. Analýza polohy astáří, architektonického stylu, výzdoby amnoha dalších prvků vážících se k jednotlivým objektům v Abúsírunám takto umožňuje udělat si poměrně detailní obraz ovývoji lokality na pozadí historických asociálních proměn staroegyptské civilizace. Literatura: Bárta, Miroslav 2011 „An Abusir mastaba from the reign of Huni“, in: Callender, Vivienne Gae– Bareš, Ladislav– Bárta, Miroslav– Janák, Jiří– Krejčí, Jaromír (eds.). Times, Signs and Pyramids. Studies in Honour of Miroslav Verner on the Occasion of His Seventieth Birthday, Prague: Charles University in Prague, s.41–50. Bárta, Miroslav– Brůna, Vladimír 2005 „Egypt’sPyramids from on High“, KMT. Amodern journal of ancient Egypt 16/4, s.43–49. 2006 Satellite Atlas of the Pyramids: Abu Ghurab, Abusir, Saqqara, Dahshur / Satelitní atlas pyramid: Abú Ghuráb, Abúsír, Sakkára, Dahšúr, Plzeň: Dryáda. Bárta, Miroslav (ed.) 2020 Sun Kings, Praha: Národní muzeum. Benešovská, Hana– Vlčková, Petra (eds.) 2006 Abúsír. Tajemstvípouštěapyramid / Abusir. Secrets of the Desert and the Pyramids, Praha: Národní muzeum. Bonnet, Hans 1928 Ein frühgeschichtliches Gräberfeld bei Abusir, Leipzig: J.C.Hinrichs. Obr. 3 Geodetické měření steodolitem Zeiss Theo 010 vhrobce Ptahšepsese (foto M. Zemina) / Fig. 3 Geodetic measurements with the theodolite Zeiss Theo 010 in the tomb of Ptahshepses (photo M. Zemina) METODOLOgIE PES XXIV/2020 23 Brůna, Vladimír 2002 „Úloha geoinformatiky při archeologickém výzkumu v Abúsíru“, Pražské egyptologické studie I, s.43–47. 2013 „Využití KAP (Kite Aerial Photography) při dokumentaci výzkumu v Abúsíru“, Pražské egyptologické studie XI, s.37–43. Brůna, Vladimír– Brejcha, Marcel– Bárta, Miroslav 2014 „Laserové skenování Duaptahovy skalní hrobky vjižním Abúsíru“, Pražské egyptologické studie XIII, s.31–37. Brůna, Vladimír– Odler, Martin– Bárta, Miroslav– Megahed, Mohamed 2018 „New geodetic control network of Czech concession at Abusir“, Prague Egyptological Studies XXI, s.125–128. Krejčí, Jaromír 2010 The Royal Necropolis in Abusir, Prague: Charles University, Faculty of Arts [Abusir XVIII]. Krejčí, Jaromír– Arias Kytnarová, Katarína et al. 2014 Mastaba of Werkaure I. Tombs AC 26 and AC 32– Old Kingdom Strata, Prague: Faculty of Arts, Charles University in Prague [Abusir XXIV]. Mariette, Auguste 1889 Les mastabas de l’Ancien Empire. Fragment du dernier ouv rage de A. Mariette, Paris: F. Vieweg. Procházka, Jaromír– Švec, Mojmír 2003 „Vývoj geodetické sítě na území české koncese v Abúsíru ajeho výškopisná mapa 1:2 000“, Pražské egyptologické studieII, s.144–154. Procházka, Jaromír– Vachala, Břetislav 2003 „Surveying in Egyptology“, Göttinger Miszellen 192, s.67–82. Smith, William Stevenson 1936 „Appendix C. Topography of the Old Kingdom cemetery at Saqqarah“, in: Reisner, George Andrew. The development of the Egyptian tomb down to the accession of Cheops, Cambridge– London: Harvard University Press– Oxford University Press– H. Milford, s.390–411. Spencer, A. Jeffrey 1974 „Researches on the topography of North Saqqâra“, Orientalia. Nova series43, s.1–11. Švec, Mojmír– Vosika, Otakar 1992 „Geodézie v egyptologii“, Stavební obzor 2, s.18–22. Tlustý, Jaroslav– Vosika, Otakar 1963 „Hledání ztraceného Jižního chrámu vNubii geodetickými metodami“, Geodetický obzor 9/51, s.184–189. 1964 „Geodetické práce v abusirském pohřebišti v Egyptě“, Geodetický obzor 10/52, s.41–44, 71–72. Vachala, Břetislav– Švec, Mojmír 1989 „Geodetická dokumentace objektů odkrytých československým egyptologickým ústavem UK v Abúsíru“, in: Hašek, Vladimír (ed.). Geofyzika v archeologii a moderní metody terénního výzkumu a dokumentace, Brno: Archeologický ústav ČSAV, s.307–311. Verner, Miroslav 1990 Objevování starého Egypta, 1958–1988 / Unearthing Ancient Egypt, 1958–1988, Praha: Univerzita Karlova. 2017 Abúsír. Vsrdci pyramidových polí, Praha: Academia. Verner, Miroslav– Benešovská, Hana 2008 Unearthing Ancient Egypt. Fifty Years of the Czech Archaeological Exploration in Egypt, Prague: Faculty of Arts, Charles University in Prague. Miroslav Bárta Český egyptologický ústav, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova miroslav[email protected] Vladimír Brůna Český egyptologický ústav, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova vladimir[email protected] Ladislav Bareš Český egyptologický ústav, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova ladislav.bar[email protected] Jaromír Krejčí Český egyptologický ústav, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova jaromir[email protected] Veronika Dulíková Český egyptologický ústav, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova veronika.duliko[email protected] Martin Odler Český egyptologický ústav, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova martin.od[email protected] Hana Vymazalová Český egyptologický ústav, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova [email protected] 26 PES XXIV/2020 METODOLOgIE IDO NÁZEV / NAME AC1 Sahureův pyramidový komplex AC2 Neferirkareův pyramidový komplex AC3 Raneferefův pyramidový komplex AC4 Niuserreův pyramidový komplex AC5 Veserkafanchova mastaba AC6 anonymní mastaba AC7 Džadžaemanchova/Tepemanchova mastaba AC8 hrobka vezíra Ptahšepsese AC9 mastaba Ptahšepsese juniora II. AC10 mastaba princezen (Chamerernebtej, Meretites, Kahotep) AC14 pyramidový komplex královny Chentkaus II. AC15 Chekeretnebtejina mastaba AC16 Neserkauhorova mastaba AC17 mastaba Faafa zvaného Idu aChenit AC18 Mernefuaova mastaba AC19 mastaba Hedžetnebu AC22 pyramidový komplex Lepsius č. 24 (Reputnebu ?) AC23 Nebtyemneferesova mastaba AC24 hrobový komplex Lepsius č. 25 (Hanebu ?) AC25 Nachtsareova mastaba AC26 Verkaureova mastaba AC27 ohradní zeď jižně od údolního chrámu panovníka Niuserrea AC28 Niuserreova vzestupná cesta AC29 Kakaibaefova mastaba AC30 mastaba Chentkaus III. AC31 anonymní mastaba AC33 Kairesova mastaba AW1 Vedžahorresnetova šachtová hrobka AW2 Iufaova šachtová hrobka AW3 Padihorova šachtová hrobka AW4 anonymní šachtová hrobka AW5 Menechibnekonova šachtová hrobka AW6 anonymní šachtová hrobka AS1 Kaaperova mastaba AS3 Hetepiho hrobka AS4 hrobka Rahotepa aIsesiseneba AS5 hrobka Fetektiho aMeteje AS6 anonymní hrobka AS7 Gegiho hrobka AS10 Itejova hrobka AS11 anonymní hrobka AS12 Šeduova hrobka IDO NÁZEV / NAME AS13 anonymní hrobka AS14 anonymní hrobka AS15 anonymní hrobka AS16 hrobka vezíra Kara AS17 pohřební komora Kara juniora AS18 Senedžemibova pohřební komora AS19 Iykajova pohřební komora AS20 Hetepiho hrobka AS22 Intiho hrobka AS23 anonymní hrobka AS24 anonymní hrobka AS25 anonymní hrobka AS26 anonymní hrobka AS27 anonymní hrobka AS28 anonymní hrobka AS29 novoříšská hrobka AS31 anonymní hrobka AS33 hrobka MM AS34 Iymeriho hrobka AS36 Ptahhotepova hrobka AS37 Neferinpuova mastaba AS38 Kaiemcenenetova hrobka AS39 Šepseskafanchova mastaba AS43 Sanchuptahova mastaba AS50 hrobka MM East III AS54 anonymní hrobka zkonce 3. dynastie AS61 hrobka Kaapera mladšího AS68 dvůr princezny Šeretnebtej AS68a Duaptahova hrobka AS68b Šepespuptaha hrobka AS68c Šeretnebtejina hrobka AS68d hrobka Nefera aNeferhathor AS70–73 novoříšský chrám amastaba ze Staré říše AS76 Kaisebiho hrobka AS76b Ptahverova hrobka AS77 anonymní hrobka AS78 anonymní hrobka AS79 anonymní hrobka AS80 dřevěná loď AS82 Hemšesemtetova hrobka AS82b Inpuhotepova hrobka AS98 Anchiresova hrobka AS103 čtyři malé cihlové hrobky AS104 Nianchsešatova mastaba Tab. 1 Tabulka archeologických objektů vAbúsíru uvedených v mapě / Tab. 1 Table with archaeological objects at Abusir mentioned in the map METODOLOgIE PES XXIV/2020 27 Česká bibliografie kobjektům prozkoumaným vAbúsíru Struktura hesla Objekt (případné původní označení objektu) Výzkum: roky výzkumu Popis objektu: stručný popis objektu. Literatura: výběrová česká bibliografie. Královský Abúsír AC 1 Výzkum: německá expedice1907–1908, egyptská expedice2004, 2012, 2013 – dosud Popis objektu: Sahureův pyramidový komplex, 5. dynastie; sekundární struktury zŘecko-římské doby na severovýchod od zádušního chrámu. Literatura: Verner 2008: 217–227; Krejčí 2011b: 242–251; Verner2014; Verner2017a: 65–74. AC 2 Výzkum: německá expedice1900, 1903, 1904 a1907 Popis objektu: Neferirkareův pyramidový komplex, sídliště kněží v prostoru zádušního chrámu, který je zvětší části postaven ze sušených cihel, pyramida patrně nedokončena, údolní chrám chybí, nedokončená vzestupná cesta použita při stavbě Niuserreovy vzestupné cesty, 5. dynastie. Literatura: Verner2008: 227–231; Krejčí2011b: 251–255. AC 3 (I) Výzkum:1980–2000 Popis objektu: Zádušní komplex snedokončenou pyramidou panovníka Raneferefa, zádušní chrám zvelké části postaven ze sušených cihel, pouze nejzápadnější část je postavena zvápence, do komplexu byla během vývoje začleněna Svatyně nože (rituální jatka), sídliště kněží ve sloupovém dvoře, 5. dynastie, sekundární pohřby ze Střední říše a1. tisíciletí př. Kr. Literatura: Verner2005, 2006; Verner2008: 234–244; Krejčí 2011b: 255–259; Verner 2017a: 89–117; Krejčí 2018d, 2018f; Landgráfová 2018b; Verner 2018a, 2018c, 2018d, 2018e, 2018f, 2018h, 2018j; Vymazalová2018a, 2018c, 2018l, 2019; Wollnerová2018b. AC 4 Výzkum: německá expedice 1902–1904; ČEgÚ 2019 (údolní chrám) Popis objektu: Niuserreův pyramidový komplex, kvůli již existujícím stavbám má zádušní chrám zvlástní půdorys vpodobě písmene L, 5. dynastie. Literatura: Verner 2008: 245–250; Krejčí 2011b: 259–263. AC 5 Výzkum: německá expedice1902 Popis objektu: Vápencová mastaba představeného všech královských prací Veserkafancha, pohřebiště na východ od Niuserreovy pyramidy, 5. dynastie. Literatura: Včeštině nepublikováno. AC 6 Výzkum: německá expedice1903 Popis objektu: Anonymní vápencová mastaba, pohřebiště na východ od Niuserreovy pyramidy, 5. dynastie. Literatura: Včeštině nepublikováno. AC 7 Výzkum: německá expedice1902 Popis objektu: Vápencová mastaba tajemníka Jitřního domu Džadžaemancha/Tepemancha, pohřebiště na východ od Niuserreovy pyramidy, 5. dynastie. Literatura: Včeštině nepublikováno. AC 8 (P) Výzkum: Egyptská památková organizace (Jacques de Morgan) 1893; ČEgÚ1960–1974 Popis objektu: Rozlehlá vápencová mastaba vezíra Ptahšepsese svýjimečnými prvky architektury, pohřebiště na východ od Niuserreovy pyramidy, 5. dynastie, sekundární pohřby z 1. tisíciletí př. Kr. Literatura: Balík et al. 2002; Dulíková 2017; Korecký1983; Krejčí2002, 2006; Krejčí2011b: 65–80; Krejčí2017, 2018i, 2018m; Landgráfová2004; Leichmann et al. 2004; Verner 2017b: 119–131; Verner 2018a; Vachala2004. AC 9 Výzkum: Egyptská památková organizace (Mohamed Soghir): 70. léta20. století Popis objektu: Vápencová mastaba představeného Horního Egypta Ptahšepsese juniora II., pohřebiště na východ od Niuserreovy pyramidy, 5. dynastie. Literatura: Včeštině nepublikováno. AC 10 Výzkum: německá expedice1903 Popis objektu: Společná hrobka princezny Chamerernebtej (nepoužitá) aMeretites, prince Kahotepa aneznámé princezny postavená zvápence, použití sušených cihel, pohřebiště na východ od Niuserreovy pyramidy, 5. dynastie. Literatura: Včeštině nepublikováno. AC 11 Výzkum:1974 Popis objektu: Nevelká dvojhrobka postavená ze sušených cihel odkrytá na jihozápad od Ptahšepsesovy mastaby a překrytá dlážděním prostoru kolem Džadžaemanchovy/Tepemanchovy hrobky, pohřebiště na východ od Niuserreovy pyramidy, konec 6. dynastie– počátek Prvního přechodného období. Literatura: Včeštině nepublikováno. AC 12 Výzkum: nezkoumáno Popis objektu: Řádně neprozkoumaná stavba postavená na okraji terasy Libyjské pouště, nesprávně zařazena Lepsiem mezi pyramidy, jde pravděpodobně 34 PES XXIV/2020 METODOLOgIE AS 76b Výzkum:2014, 2015 Popis objektu: Vápencová přístavba pro Ptahvera, přiléhá od východu ke Kaisebiho mastabě (AS 76). 6.dynastie. Literatura: Dulíková et al.2016. AS 77 Výzkum:2015 Popis objektu: Cihlová mastaba neznámého majitele, leží jižně od rozlehlé cihlové mastaby AS 54, západně od cihlové mastaby AS 78 aseverně od lodi (AS 80). 2.polovina 5. dynastie. Literatura: Dulíková et al.2016. AS 78 Výzkum:2015 Popis objektu: Cihlová mastaba neznámého majitele, leží jižně od rozlehlé cihlové mastaby AS 54, východně od cihlové mastaby AS 77 aseverně od lodi (AS 80). 2.polovina 5. dynastie. Literatura: Dulíková et al.2016. AS 78b Výzkum:2015 Popis objektu: Cihlový přístavek neznámého majitele, od jihu přiléhá kcihlové mastabě AS 78. 2. polovina 5.dynastie. Literatura: Dulíková et al.2016. AS 79 Výzkum:2015 Popis objektu: Mastaba představeného domácnosti Chemetnua ajeho rodiny leží severně od rozlehlé mastaby AS 31. 6. dynastie. Literatura: Dulíková2018d. AS 80 Výzkum:2015, 2016 Popis objektu: Dřevěný člun, součást zádušního komplexu hrobky AS 54, 3. dynastie, vláda panovníka Huneje. Literatura: Bárta2018b. AS 81 Výzkum:2015 Popis objektu: Cihlová mastaba neznámého majitele, leží západně od Kaaperovy mastaby (AS 1) avýchodně od cihlové mastaby AS 78, 5. dynastie. Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 82 Výzkum:2015 Popis objektu: Skalní hrobka soudního hodnostáře Hemšezemteta, leží západně od mastaby náležející Chemetnuovi ajeho rodině (AS 79). 6. dynastie. Literatura: Dulíková2018c, 2018h. AS 82b Výzkum:2015 Popis objektu: Cihlová struktura ukrývala dřevěné sošky, leží západně od náležející Chemetnuovi ajeho rodině (AS 79) a jižně od Hemšezemtetovy hrobky (AS82), konec 6. dynastie. Literatura: Bárta2018j; Dulíková2018a. AS 83 Výzkum:2015 Popis objektu: Částečně prozkoumaná cihlová hrobka ležící ujihovýchodního rohu rozlehlé mastaby AS54, severně od AS 81 azápadně od Kaaperovy mastaby (AS1). Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 84 Výzkum:2015 Popis objektu: Částečně prozkoumaná cihlová hrobka překrývající pohřeb lodi (AS 80) vjižní části. Struktura leží jižně od AS 84b. 6. dynastie. Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 84b Výzkum:2015 Popis objektu: Malá cihlová stavba připojená z jihu kAS 84, výzkum nedokončen. Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 85 Výzkum:2015 Popis objektu: Inpuhetepova rodinná hrobka, konec 5.dynastie (?). Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 86 Výzkum:2015 Popis objektu: Cihlová stavba, východně od AS 69, svápencovým obložením severní zdi. Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 87 Výzkum:2015 Popis objektu: Neprozkoumaná anonymní hrobka jižně od AS 69, 6. dynastie (?). Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 88 Výzkum:2016 Popis objektu: Anonymní kamenná hrobka ujihovýchodního rohu AS 1, Kaaperovy hrobky, zprvní poloviny 5. dynastie. Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 89 Výzkum:2016 Popis objektu: Neprozkoumaná anonymní kamenná hrobka jižně od AS 88. Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 90 Výzkum:2016 Popis objektu: Neprozkoumaná anonymní hrobka jižně od AS 66, 6. dynastie (?). Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 91 Výzkum:2016 Popis objektu: Velmi poničená původně kamenná mastaba jižně od AS 1 (Kaaper). Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 92 Výzkum:2016 METODOLOgIE PES XXIV/2020 35 Popis objektu: Cihlová mastaba neznámého majitele, leží východně od mastaby Kaapera mladšího (AS 61) ajižně od AS 93. Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 93 Výzkum:2016 Popis objektu: Cihlová mastaba neznámého majitele, leží východně od mastaby Kaapera mladšího (AS 61) aseverně od AS 92. Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 94 Výzkum:2016 Popis objektu: Nezkoumaná cihlová struktura ležící severně od mastaby Kaapera mladšího (AS 61). Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 95 Výzkum:2016 Popis objektu: Cihlová mastaba neznámého majitele, leží vblízkosti jihovýchodního rohu mastaby Kaapera mladšího (AS 61), východně od AS 62 ajižně od AS 92. Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 96 Výzkum:2016 Popis objektu: Cihlová ačástečně kamenná stavba západně od AS 85, 6. dynastie nebo pozdější Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 97 Výzkum:2016 Popis objektu: Cihlová ačástečně kamenná stavba západně od AS 85, 6. dynastie nebo pozdější Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 98 Výzkum:2016, 2017 Popis objektu: Vápencová mastaba inspektora kadeřníků Velkého domu, Anchirese. Mastaba leží západně od rozlehlé cihlové mastaby AS 54, polovina 5. dynastie. Literatura: Dulíková2018b, 2018i; Dulíková et al. 2018. AS 99 Výzkum:2017 Popis objektu: Cihlová stavba severně od AS 98, 5.dynastie. Literatura: Dulíková et al.2018. AS 100 Výzkum:2017 Popis objektu: Cihlová platforma východně od AS 98, 5. nebo 6. dynastie. Literatura: Dulíková et al.2018. AS 101 Výzkum:2017 Popis objektu: Cihlová hrobka západně od AS 98, výrazně poničená. Literatura: Dulíková et al.2018. AS 102 Výzkum:2017 Popis objektu: Cihlová hrobka jižně od AS 98, odkryta byla pouze nejsevernější nika. Literatura: Dulíková et al.2018. AS 103 Výzkum:2017 Popis objektu: Souboř čtyř malých cihlových hrobek, tři byly postaveny ve 3. dynastii, poslední v5. dynastii. Jediné jméno známe zkomplexu je zobětního bazénku, Neferetiues. Literatura: Odler et al.2018. AS 104 Výzkum:2018 Popis objektu: Hrobka přechodného typu s kamenným jádrem acihlovým pláštěm, skřížovou kaplí, postavena vrané 4. dynastii, znovu použita v5. dynastii, původním vlastníkem byl správce královského majetku Nianchsešat, poté písař pokladnice Sechemka a jeho choť Henutsen Literatura: Odler – Peterková Hlouchová 2018; Odler– Peterková Hlouchová et al.2019. AS 105 Výzkum: Nezkoumáno. Popis objektu: Kamenná hrobka východně od AS 104, zatím nezkoumaná Literatura: Odler– Peterková Hlouchová et al.2019. AS 106 Výzkum:2018 Popis objektu: Menší hrobka vystavěná ze sušených cihel umístěná na sever od AS20 se zničenou kaplí advěma šachtami. Literatura: Včeštině nepublikováno. AS 107 Výzkum:2018 Popis objektu: Cihlová hrobka severně od AS 104, pouze nejjižnější nika byla prozkoumána. Literatura: Odler– Peterková Hlouchová et al.2019. AS 108 Výzkum:2018 Popis objektu: Tři šachty astavba sčtvercovým půdorysem jižně od AS 104, pravděpodobně přidané ve druhé fázi AS 104 (5. dynastie). Literatura: Odler– Peterková Hlouchová et al.2019. AS 109 Výzkum:2018 Popis objektu: Silná vápencová zeď mezi AS 65 aAS 66 Literatura: Včeštině nepublikováno. Severní Sakkára D 22 Výzkum: 1860, 2019 Popis objektu: Zdobená kamenná hrobka vysokého úředníka Ceje, 5. dynastie, doba vlády Niuserrea Literatura: Včeštině nepublikováno. D 71 výzkum: 1860, 2019 Popis objektu: Masivní kamenná hrobka představeného sochařů Ptahvera, raná 5. dynastie. Literatura: Včeštině nepublikováno. 36 PES XXIV/2020 METODOLOgIE E 7 Výzkum:2019 Popis objektu: Kultovní aobytné stavby z1. tisíciletí před Kr., postaveny nad hrobkou D 71 Literatura: Včeštině nepublikováno. Literatura: Arias Kytnarová, Katarína 2010 „Pohrebné rituály akeramika vrituálnom kontexte vobdobí Starej ríše“, Pražské egyptologické studie VII, s.23–30. 2011a „Abusír Juh2007: Predbežná keramická správa. Hrobka Inpunefera aanonymná hrobka AS 47“, Památky archeologické CII, s.117–158. 2011b „Analýza vybraných keramických celkov zhrobky princa Verkaurea vkráľovskom Abusíre“, in: Pecha, Lukáš (ed.). Orientalia Antiqua Nova XI, Plzeň: Západočeská univerzita vPlzni, s.7–18. 2013 „Jedlo a pitie pre zásvetie – keramické nálezy z komplexu princeznej Šeretnebtej“, Pražské egyptologické studie X, s.35–46. 2014 „Princezná ajej príbuzní? Keramické nálezy zvybraných pohrebných kontextov zkomplexu Šeretnebtej“, Pražské egyptologické studie XIII, s.11–19. 2018a „Džbány z pohřební výbavy dámy pohřbené v hrobce AC 31“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.72–73. 2018b „Médúmská miska zanonymní hrobky AS 54“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.110–111. 2018c „Miniaturní nádobky zhrobky dvořana Kakaibaefa“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.60–61. 2018d „Pivní džbán jako zásvětní dar“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.162–163. 2018e „Soubor nádob z balzamovacího depozitu v Intiho hrobce“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.178–179. 2018f „Stojan na obětiny in situ před Kaisebiho nepravými dveřmi“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.168–169. Arias Kytnarová, Katarína – Havelková, Petra – Jirásková, Lucie– Sůvová, Zdeňka– Bárta, Miroslav 2013 „Záhady hrobky AS 67. Jedna hrobka pro dvě generace?“, Pražské egyptologické studie X, s.80–94. Balík, Michael– Vachala, Břetislav– Macek, Karel 2002 Mastaba. Objevování arekonstrukce staroegyptské hrobky, Praha: Grada. Bareš, Ladislav 2002 „Archeologické výzkumy vAbúsíru na jaře2002“, Pražské egyptologické studie I, s.24–32. 2003 „Vedžahorresnet: tradicionalista, pragmatik nebo zrádce?“, Pražské egyptologické studie. Suplementa, s.81–89. 2009 „Abúsír– podzim2008“, Pražské egyptologické studie VI, s.3–4. 2010 „Úřad je úřad aneb imrtví potřebují ‚razítko‘ (Knálezu pečetítka se znakem pohřebiště vMenechibnekonově hrobce vAbúsíru)“, Pražské egyptologické studie VII, s.31–32. 2018a „Dvojitý sarkofág kněze Iufay“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.222–223. 2018b „Kanopy kněze Iufay“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptolo gie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.226–227. 2018c „Korálková síť na mumii kněze Iufay“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.224–225. 2018d „Pečeť pohřebiště“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.256–257. 2018e „Personifikace denních anočních hodin vMenechibnekonově pohřební komoře“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.246–247. 2018f „Procesí démonů na Iufaově vnitřním sarkofágu“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.228–229. 2018g „Reliéf ‚tančících krav‘ na stěně Iufaovy pohřební komory“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.230–231. 2018h „Skříňka snádobkami na posvátné oleje zIufaovy pohřební komory“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.238–239. 2018i „Socha bohyně Hathory v podobě krávy“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.254–255. Bareš, Ladislav– Bělohoubková, Dana 2016 „Objeví se další Iufaa? (Jaro2015 všachtových hrobkách vAbúsíru)“, Pražské egyptologické studie XVI, s.3–6. Bareš, Ladislav– Bělohoubková, Dana– Landgráfová, Renata– Smoláriková, Květa 2018 „Další šachtová hrobka vAbúsíru: zatím více otázek než odpovědí (jarní sezóna2017 vprostoru velkých šachtových METODOLOgIE PES XXIV/2020 37 hrobek zpoloviny 1. tisíciletí př. Kr. vzápadním Abúsíru)“, Pražské egyptologické studie XX, s.3–11. Bárta, Miroslav 2002a „Abúsír aSakkára vdobě 3. tis. př. Kr.– I. Hrobky skaplí ve tvaru kříže zdoby 3. apočátku 4. dynastie (ca 2600– 2500př. Kr.)“, Pražské egyptologické studie I, s.70–85. 2002b „České národní egyptologické centrum – projekt jižní Abúsír (2000–2001)“, Pražské egyptologické studie I, s.33–42. 2002c Osudy staré 4500 let, Brandýs nad Labem: Foto-Grafika Kamil Voděra. 2003 „České národní egyptologické centrum – projekt jižní Abúsír2002“, Pražské egyptologické studie II, s.224–228. 2006 „Abúsírské pyramidové pole. Zpráva oarcheologické expedici2005–2006“, Pražské egyptologické studie V, s.1–5. 2008 Život asmrt ve stínu pyramid, Praha– Litomyšl: Paseka. 2009 „Zapomenutý vezír Kar ajeho synové“, Pražské egyptologické studie VI, s.21–26. 2011 „Jižní Abúsír, Intiho hrobka. Neferova vápencová soška“, in: Verner, Miroslav (ed.). Poklady zpísku: české objevování civilizace na Nilu, Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, s.84–85. 2013 „Krásní kněží atajemná princezna: tajemství rodinného pohřebiště vjižním Abúsíru“, Pražské egyptologické studie X, s.17–25. 2014a „Největší zlékařů. Hrobka Šepseskafancha, lékaře Horního aDolního Egypta“, Pražské egyptologické studie XII, s.3–10. 2014b „Objev pohřební komory hodnostáře Nefera“, Pražské egyptologické studie XIII, s.3–6. 2018a „Blok s motivem života v papyrové houštině“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.176–177. 2018b „Dřevěný člun“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.112–113. 2018c „Dvojsocha staroegyptského hodnostáře“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.124–125. 2018d „Hetepiho obětní scéna“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.106–107. 2018e „Importované nádoby pro Kara mladšího“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.194–195. 2018f „Kanopické nádoby zhrobky kněze Neferinpua“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.158–159. 2018g „Meriherišefovy vázané sochy“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.198–199. 2018h „Neferova socha“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.118–119. 2018i „Neferovy nepravé dveře“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.120–121. 2018j „Nejstarší vešebti zAbúsíru“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.206–207. 2018k „Nepravé dveře kněze Neferinpua“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.154–155. 2018l „Obličejová maska“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.180–181. 2018m „Otisky pečeti zNeferinpuovy hrobky“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.160–161. 2018n „Písařská paleta“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.188–189. 2018o „Sanchuptahův oltář“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.170–171. 2018p „Schrány na obětiny zhrobky Intiho Pepiancha“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.184–185. 2018q „Šepseskafanchovy nepravé dveře“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.152–153. 2018r „Socha královského důvěrníka Kairese“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.78–79. 2018s „Soubor kosmetických kamenných nádobek“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.190–191. 38 PES XXIV/2020 METODOLOgIE Bárta, Miroslav– Brůna, Vladimír– Hegrlík, Ludvík– Novotný, Vít 2010 „Inpuneferova hrobka vydává tajemství“, Pražské egyptologické studie VII, s.33–36. Březinová, Helena– Wollnerová, Dorotea 2018 „Látka svyobrazením boha Hora“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.94–95. Brůna, Vladimír– Brejcha, Marcel– Bárta, Miroslav 2014 „Laserové skenování Duaptahovy skalní hrobky vjižním Abúsíru“, Pražské egyptologické studie XIII, s.31–37. Coppens, Filip 2018a „Korektury v Padihorově pohřební komoře“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.260–261. 2018b „Padihorův vešebt“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.258–259. Dulíková, Veronika 2013 „Nepravé dveře jistého Chaje aneb malá brána zonoho světa“, Pražské egyptologické studie X, s.65–69. 2016 „Korálkové šperky pro onen svět. Předběžná zpráva osouborech zhrobky hodnostáře Nefera (AS 68d) “, Pražské egyptologické studie XVI, s.20–24. 2017 „Ptahšepses, vezír akrálův zeť, vkontextu společnosti Staré říše“, Pražské egyptologické studie XVIII, s.64–71. 2018a „Dřevěná socha“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.204–205. 2018b „Fragment reliéfní výzdoby zhrobky inspektora kadeřníků Anchirese“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.132–133. 2018c „Hemšezemtetův překlad se zeleným nápisem“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.200–201. 2018d „Kalcitová podhlavnička ze Setibiny pohřební komory“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.172–173. 2018e „Obětiny nad pohřbem dítěte vhrobce hodnostáře Nefera“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.122–123. 2018f „Rekonstrukce korálkového náhrdelníku“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.130–131. 2018g „Uši avous z pohřební komory Kaapera mladšího“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.116–117. 2018h „Vějíř zHemšezemtetovy hrobky“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.202–203. 2018i „Žezlo cherep zhrobky inspektora kadeřníků Anchirese“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.134–135. Dulíková, Veronika– Arias Kytnarová, Katarína– Cílek, Václav 2014 „Hetepuni, kněz ze dvora princezny Šeretnebtej“, Pražské egyptologické studie XIII, s.38–48. Dulíková, Veronika– Bárta, Miroslav– Odler, Martin– Peterková Hlouchová, Marie 2018 „Hrobka muže bez tváře. Předběžná zpráva o výzkumu hrobky Anchirese (AS 98), inspektora kadeřníků královského paláce“, Pražské egyptologické studie XX, s.12–26. Dulíková, Veronika– Jirásková, Lucie– Arias Kytnarová, Katarína 2016 „Jižní Abúsír– předběžná zpráva ovýzkumu vroce2015. Kaisebiho hrobka aokolí (AS 76–78)“, Pražské egyptologické studie XVI, s.25–36. Dulíková, Veronika– Odler, Martin– Havelková, Petra 2011 „Archeologický výzkum hrobky lékaře Neferherptaha“, Pražské egyptologické studie VIII, s.9–16. Dvořák, Martin 2004 „Osazení 32 nalezených fragmentů reliéfní výzdoby Intiho hrobky na původní místa“, Pražské egyptologické studie III, s.38–44. Havelková, Petra 2013 „Staří Egypťané pohřbení vhrobovém komplexu princezny Šeretnebtej (AS 68)“, Pražské egyptologické studie X, s.47–54. Janák, Jiří– Bělohoubková, Dana 2018 „Texty kmagické ochraně těla zesnulého“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.240–241. Janák, Jiří– Landgráfová, Renata 2018 „Nekonova dřevěná Kniha mrtvých“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.242–243. Jirásková, Lucie 2011 „Kamenné nádoby z mastaby AS 54 v jižním Abúsíru“, Pražské egyptologické studie VIII, s.16–21. 2018a „Kamenná nádoba se jménem panovníka Huneje“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, METODOLOgIE PES XXIV/2020 39 Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.108–109. 2018b „Soubor travertinových modelů z Chekeretnebtejiny hrobky“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.84–85. Kampp-Seyfried, Friederike 2006 „Abúsír vPrvní přechodné době ana počátku Střední říše / Abusir in Turbulent Times: the First Intermediate Period and the Middle Kingdom”, in: Benešovská, Hana– Maříková Vlčková, Petra (eds.). Abúsír. Tajemství pouště apyramid / Abusir. Secrets of the desert and the pyramids, Praha: Národní Muzeum, s.152–161. Korecký, Miroslav 1983 Objevy pod pyramidami. Zrod architektoniky ve starověkém Egyptě III.–V. dynastie, Praha: Odeon. Krejčí, Jaromír 2002 „Mastaba vezíra Ptahšepsese ajejí architektura“, Pražské egyptologické studie I, s.126–136. 2003 „Pyramidové komplexy královen na abúsírském pohřebišti“, Pražské egyptologické studie II, s.70–77. 2004 „Hrobový komplex Lepsius č. 25 v Abúsíru (Sezóna 2003–2004) “, Pražské egyptologické studie III, s.203–212. 2006 „Ptahšepsesova mastaba / The Mastaba of Ptahshepses“, in: Benešovská, Hana– Maříková Vlčková, Petra (eds.). Abúsír. Tajemství pouště apyramid / Abusir. Secrets of the desert and the pyramids, Praha: Národní Muzeum, s.146–151. 2010 „České výzkumy abúsírské královské nekropole v letech2006–2010“, Pražské egyptologické studie VII, s.3–8. 2011a „Abúsír, pyramidový komplex L XXIV, měděné modely“, in: Verner, Miroslav (ed.). Poklady zpísku: české objevování civilizace na Nilu, Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, s.84–85. 2011b Egypt vdobě stavitelů pyramid, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. 2013 „Předběžná zpráva o archeologickém výzkumu hrobky AC 29 v Abúsíru (sezóna 2013)“, Pražské egyptologické studieXI, s.17–27. 2015 „Objev neznámé královny Chentkaus III.“, Vesmír 94, s.276–280. 2017„‚Ptačí kůstka dutá‘– role Zbyňka Žáby při archeologickém výzkumu Ptahšepsesovy mastaby“, Pražské egyptologické studie XVIII, s.52–63. 2018a „Dřevěná soška ženy z Verkaureovy mastaby“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.98–99. 2018b „Dřevěný podstavec zhrobky AC 31“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.65–66. 2018c „Fajánsový přívěsek ve tvaru oka vedžat“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.96–97. 2018d „Kamenné nádoby skrálovskými jmény zRaneferefova zádušního chrámu“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.42–43. 2018e „Model husy nebo kachny z Nachtsareovy hrobky“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.58–59. 2018f „Mumie panovníka Raneferefa“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.24–25. 2018g „Obětované dobytče z hrobky AC31“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.68–69. 2018h „Princezna Chekeretnebtej přihlíží přinášení obětin“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.82–83. 2018i „Ptahšepsesovy sarkofágy“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.76–77. 2018j „Rituální nůž peseškef zhrobky AC 31“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.64–65. 2018k „Stavební nápis se jménem královny Chentkaus III.“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.62–63. 2018l „Stavební nápis z pyramidy Lepsius č. 24“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.56–57. 2018m „Vezírův sochařský portrét“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.74–75. Krejčí, Jaromír– Landgráfová, Renata 2005 „Královny 5. dynastie“, Pražské egyptologické studie. Suplementa2004. Staroegyptské královny. Jejich životy adoba, s.35–58. Landgráfová, Renata 2004 „Svět pro sochy egyptského panovníka. Fragmenty fajánsových výplní ze zádušního chrámu krále Neferefrea“, Pražské egyptologické studie III, s.49–53. 40 PES XXIV/2020 METODOLOgIE 2011 „Abúsír, pyramidový komplex Chentkaus II. Fragmenty fajánsových výplní“, in: Verner, Miroslav (ed.). Poklady zpísku: české objevování civilizace na Nilu, Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, s.61. 2018a „Démoničtí ochránci zMenechibnekonovy hrobky“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.244–245. 2018b „Fajánsové výplně zRaneferefova zádušního komplexu“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.32–33. 2018c „Královský očistný rituál zhrobky kněze Iufay“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.234–235. 2018d „Texty proti Apopovi z hrobky kněze Iufay“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.236–237. Landgráfová, Renata– Janák, Jiří 2016 „Hadí encyklopedie egyptského kouzelníka: z textů vpohřební komoře kněze Iufay vAbúsíru“, Pražské egyptologické studie XVI, s.65–74. 2018a „‚Hadí encyklopedie‘ zpohřební komory kněze Iufay“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.232–233. 2018b „Menechibnekonův mumifikační manuál“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.250–251. Leichmann, Jaromír– Hrubá, Jana– Kotková, Jana– Vlčková, Petra 2004 „Materiálová charakteristika kamenných nádob ze zádušního chrámu panovníka Neferefrea vAbúsíru“, Pražské egyptologické studie III, s.54–59. Megahed, Mohamed 2018 „Modely pohřebních člunů“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.126–127. Míčková, Diana 2016 „Slova včase aprostoru: ZTextů rakví zIufaovy hrobky vAbúsíru“, Pražské egyptologické studie XVI, s.75–81. Mynářová, Jana 2011 „Umění Nové říše“, in: Verner, Miroslav (ed.). Poklady zpísku: české objevování civilizace na Nilu, Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, s.155–165. 2018a „Foinická nádoba“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.252–253. 2018b „Kartuše Ramesse II.“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.208–209. Odler, Martin 2013 „Medené nálezy zhrobového komplexu rodiny princeznej Šeretnebtej“, Pražské egyptologické studie X, s.62–64. 2018a „Měděné nádoby ajejich modely zpohřební komory Intiho Pepiancha“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.182–183. 2018b „Měděné zrcadlo z Neferherptahovy hrobky“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.164–165. 2018c „Měděný oltář asoubor nádobek zpohřební komory Intiho Pepiancha“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.186–187. 2018d „Soubor měděných modelů nástrojů a nádob z hrobky AC31“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.70–71. 2018e „Soubor měděných modelů nástrojů zpohřební komory Intiho Pepiancha“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.192–193. Odler, Martin– Peterková Hlouchová, Marie 2018 „Vápencová stéla sobětní scénou advěma vázanými sochami“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.114–115. Odler, Martin– Peterková Hlouchová, Marie– Havelková, Petra 2018 „Čtyři domy změsta mrtvých. Předběžná zpráva ovýzkumu komplexu hrobek AS 103 pod chrámem zNové říše vjižním Abúsíru“, Pražské egyptologické studie XX, s.27–34. Odler, Martin– Peterková Hlouchová, Marie– Havelková, Petra– Sůvová, Zdeňka– Arias Kytnarová, Katarína– Brůna, Vladimír– Jirásková, Lucie 2019 „Jedna hrobka ve dvou dynastiích. Předběžná zpráva ovýzkumu mastaby AS 104 vjižním Abúsíru“, Pražské egyptologické studie XXII, s.21–42. Peterková Hlouchová, Marie 2018 „Zdobená rakev neznámé krásky“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.92–93. METODOLOgIE PES XXIV/2020 41 Smoláriková, Květa 2002 „Importy aich vzťah kšachtovým hrobom“, Pražské egyptologické studie I, s.63–67. 2009 „Depozit balzamovačů u Menechibnekonovy šachtové hrobky“, Pražské egyptologické studie VI, s.5–7. 2018a „Arybalovitý lékythos se sfingou“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.212–213. 2018b „Mumifikační depozit uhrobky generála Menechibnekona“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.248–249. 2018c „Základové depozity hrobky admirála Vedžahorresneta“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.220–221. Strouhal, Evžen 2004 „Co vypovídají pozůstatky osob zIufaovy šachtové hrobky vAbúsíru“, Pražské egyptologické studie III, s.134–149. Sůvová, Zdeňka– Krejčí, Jaromír 2016 „Potrava sovy pálené (Tyto alba) ze starověkého Abúsíru: nálezy zKakaibaefovy hrobky (AC 29)“, Pražské egyptologické studie XVI, s.82–88. Sůvová, Zdeňka– Vymazalová, Hana 2013 „Nálezy zvířecích kostí zkomplexu princezny Šeretnebtej (AS 68) vjižním Abúsíru“, Pražské egyptologické studie X, s.55–61. Tomášek, Martin 2003 „Abúsír Jih: Keramické soubory ze šachet JJ-L aLL-5 Karova hrobového komplexu“, Pražské egyptologické studie II, s.165–171. Vachala, Břetislav 2003 „Výzdobný program Intiho hrobní kaple vAbúsíru (EAR)“, in: Hašek, Vladimír– Nekuda, Rostislav– Unger, Josef (eds.). Sborník k75. narozeninám Prof. PhDr. Vladimíra Nekudy, DrSc., Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s.319–326. 2004 „Publikace zlomků reliéfů z Ptahšepsesovy mastaby vAbúsíru“, Pražské egyptologické studie III, s.150–151. 2018a „Hudební scéna smilostnou písní“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.174–175. 2018b „Tabulka sedmi posvátných olejů“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.196–197. Varadzin, Ladislav– Bárta, Miroslav 2013 „Objev chrámu nebo paláce zNové říše vjižním Abúsíru? Předběžná zpráva ovýzkumu AS 70–73“, Pražské egyptologické studie XI, s.27–30. Verner, Miroslav 2005 „Jedinečný Neferreův zádušní chrám“, Pražské egyptologické studie IV, s.1–7. 2006 „Opečlivosti staroegyptských inspektorů“, Pražské egyptologické studie V, s.1–3. 2008 Pyramidy, Praha: Academia. 2014 „Kvýzdobnému programu Sahureova zádušního chrámu“, Pražské egyptologické studie XIII, s.68–71. 2017a Abúsír. Vsrdci pyramidových polí, Praha: Academia. 2017b „Tajemství Ptahšepsesovy rodiny“, Pražské egyptologické studie XVIII, s.42–51. 2018a „Abúsírská pyramidia“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.54–55. 2018b „Faafův sarkofág“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.90–91. 2018c „Klečící asijský zajatec“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.44–45. 2018d „Kráčející socha krále Raneferefa shornoegyptskou korunou“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.26–27. 2018e „Ostrakon se jménem Sahureova paláce Veces-neferu-Sahure“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.46–47. 2018f „Otisk pečeti se jménem krále Šepseskarea“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.40–41. 2018g „Pilíř ze zádušního chrámu Chentkaus II. vAbúsíru“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.50–51. 2018h „Raneferef sedící na trůnu pod ochranou boha Hora“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.28–29. 2018i „Socha princezny Hedžetnebu“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.80–81. 2018j „Stavební nápis sdatem zRaneferefovy pyramidy“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.32–33. 42 PES XXIV/2020 METODOLOgIE 2018k „Tisethořiny nepravé dveře“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.88–89. Vymazalová, Hana 2010a „Hrobka hodnostáře Kaiemceneneta aokolní struktury“, Pražské egyptologické studie VII, s.18–22. 2010b „Myší příběh“, Pražské egyptologické studie VII, s.86–88. 2014 „Skalní hrobky v hrobovém komplexu princezny Šeretnebtej (AS 68): výzkum pohřebních šachet“, Pražské egyptologické studie XII, s.10–19. 2018a „Dekret krále Džedkarea ojmenování do funkce“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.34–35. 2018b „Hieratický nápis v hrobové kapli hodnostáře Šepespuptaha“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.150–151. 2018c „Inventář Raneferefova kultovního náčiní“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.36–37. 2018d „Naos se třemi vázanými sochami“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.128–129. 2018e „Párová socha Šeretnebtej a jejího manžela“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.138–139. 2018f „Pohřeb myši v sarkofágu kněze Neferinpua“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.156–157. 2018g „Pohřební výbava manžela princezny Šeretnebtej“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.142–143. 2018h „Popis soch královny Chentkaus II.“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.50–51. 2018i „Reliéf hodnostáře Anchiemaptaha ajeho manželky“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.166–167. 2018j „Socha hodnostáře Itiho“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.144–145. 2018k „Socha princezny Šeretnebtej se synem“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav – Krejčí, Jaromír – Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.136–137. 2018l „Účetní záznam ovýplatách pro zaměstnance Raneferefova pyramidového komplexu“, in: Bárta, Miroslav – Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.38–39. 2018m „Výzdoba vstupu do Duaptahovy skalní kaple“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.146–147. 2018n „Zátka sotiskem pečeti zDuaptahovy pohřební komory“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.148–149. 2018o „Zlomky nepravých dveří princezny Šeretnebtej”, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.140–141. 2019 „Abúsírská nařízení krále Džedkarea a písaři královské kanceláře“, Pražské egyptologické studie XXII, s.95–105. Vymazalová, Hana– Coppens, Filip 2009 „Iymeriho hrobka a okolní mastaby v jihovýchodním Abúsíru“, Pražské egyptologické studie VI, s.8–15. Vymazalová, Hana– Dulíková, Veronika 2012 „Oprincezně Šeretnebtej“, Pražské egyptologické studie IX, s.10–17. 2013 „Výzkum komplexu princezny Šeretnebtej vjižním Abúsíru“, Pražské egyptologické studie X, s.26–34. Vymazalová, Hana– Megahed, Mohamed 2013 „Předběžný průzkum struktur AS 66 aAS 69 atři dřevěné modely lodí ze Staré říše“, Pražské egyptologické studie X, s.78–81. Wollnerová, Dorotea 2018a „Textilie snápisem zhrobky princezny Chekeretnebtej“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed – Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.86–87. 2018b „Zvířecí figurky zRaneferefova zádušního chrámu“, in: Bárta, Miroslav– Bareš, Ladislav– Krejčí, Jaromír– Megahed, Mohamed– Varadzinová, Lenka (eds.). Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie, Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s.48–49.