Editorial
Abstract
5
Full text
Editorial Jan Boukal— Jan Malý Studium vztahů šlechty aměst náleží již od počátků moderní historiografie mezi velká témata hospodářských, sociálních ipolitických dějin. Jedním zmezníků vtěchto vztazích bylo uzavření tzv.Svatováclavské smlouvy, které zakončilo sérii konfliktů mezi oběma stranami. Zatímco šlechta musela městům přiznat právo hlasu na zemském sněmu, města ustoupila šlechtě na poli hospodářsky výdělečných činností (mimo jiné ivaření piva). Jako připomínku 500 let od uzavření Svatováclavské smlouvy roku 1517 uspořádal Ústav českých dějin společně sÚstavem světových dějin pod záštitou Centra pro studium středověku při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 26.září 2017 na půdě FF UK vPraze jednodenní studentské kolokvium. Jeho náplň dalece překročila období počátku 16.století aprovedla posluchače obdobím středověku nejen českých zemí, ale ivširším evropském kontextu. Právě tímto setkáním bylo inspirováno toto monotematické číslo časopisu Historie— Otázky— Problémy. Texty lze rozčlenit do několika okruhů— prvním znich jsou studie zaměřené na vztahy konkrétních měst se šlechtickým rodem nebo rody vobdobí pozdního středověku. Rod (respektive rody) zde ve vztahu vůči městu sehrává rozličnou úlohu— může se jednat ovrchnost poddanského města (Veronika Večeřová, Stanislav Vohry zek) nebo ovzdálenějšího šlechtického souseda, snímž se město snaží udržovat oboustranně dobré vztahy. Vněkterých případech ovšem není možné vyhnout se konfliktům, především vpřípadě příklonu kopačnému politickému táboru nebo vzájemným zásahům do práv toho druhého (Jan Boukal). Dalším okruhem je studium osobností, jež stály rozkročeny mezi oběma vrstvami, které se zdají být na první pohled neprostupné— příbuzní šlechtice klidně mohli být měšťany nebo isamotní šlechtici mohli žít ve městě azastávat zde různé funkce (David Kozler), stejně tak mohlo dojít kprůniku osoby měšťanského stavu mezi rytířstvo (Matouš Vanča). Třetím okruhem je evropský kontext vztahování měst ke šlechtě anaopak— inspirace rytířským minnesangem vměšťanském prostředí Vídně (Anna Zvířecí) či vztahy nobility aměst na území dnešního Beneluxu (Zuzana Bolerazká). Články doplňuje materiálová studie zaměřující se na hraniční spory české šlechty aKladského hrabství, využívající vČechách málo známé prameny zvratislavského archivu ( Marie Boukalová). Doufáme, že publikované studie posunou bádání ovztazích šlechty aměst na úroveň současných trendů české historiografie, která do nedávné doby vnímala tyto vztahy spíše konfrontačně, aniž by byla vzata vpotaz jejich mnohovrstevnatost.