Debatní cyklus Etnologie? Antropologie?Folkloristika? na Ústavu etnologie FF UK
Abstract
rubrika: Zprávy
Full text
Debatní cyklus Etnologie? Antropologie? Folkloristika? na Ústavu etnologie FF UK michaela Havelková Vbřeznu 2015 se na Ústavu etnologie FF UK uskutečnil debatní cyklus snázvem Etnologie? Antropologie? Folkloristika? (dále jen EAF). Účelem akce bylo podnítit studenty všech ročníků kdiskuzi nad povahou diskurzů, které tvoří podloží badatelských apedagogických aktivit Ústavu etnologie. Následující text si klade za cíl nastínit průběh avýsledky cyklu EAF zpozice jednoho ze studentských organizátorů celé akce. Autorka tohoto textu vsoučasné době studuje druhý ročník magisterského studia na Ústavu etnologie apůsobí zde jako pomocný vědecký pracovník. Přípravu diskuze ijejí průběh měla částečně na starost. Každému zdiskurzů, tedy etnologii, sociokulturní antropologii afolkloristice, bylo věnováno jedno březnové čtvrteční odpoledne. Debaty měly formu moderované diskuze. Začínaly vystoupením studentů, kteří přednesli své příspěvky týkající se různých náhledů na probírané disciplíny. Role moderátora se ujali vyučující Ústavu etnologie. Jako hosté byly přizvány vědecké autority zdalších odborných pracovišť. Účastníkům byla doporučena literatura umožňující hlubší přípravu kpříslušnému diskuznímu bloku. Forma, kterou debata nabrala akterou si udržela po celou dobu trvání diskuzního cyklu, se značně odlišovala od původních představ aúmyslů organizátorů. Jelikož akce vzbudila pozornost vřadách odborné veřejnosti, kromě studentů se vdebatním sále sešla řada odborníků zjiných institucí. Ačkoli se tento fakt zprvu zdál jako velmi přínosný, vprůběhu akce se ukázalo, že přítomnost těchto autorit ijejich aktivní zapojení do debaty postavila studenty do obtížné pozice. Většina zúčastněných studentů se ktématům nevyjadřovala. Můžeme spekulovat, zda důvodem byla ostýchavost nebo jednoduše neměli co dodat. První debatní odpoledne 3.3.2016 bylo věnované tématu etnologie. Jako hosté přijali pozvání Petr Lozoviuk zKatedry antropologie FF ZČU vPlzni aFrantišek Bahenský zEtnologického ústavu AV ČR v.v.i. Účastníci pro lepší orientaci dostali kdispozici texty, první kapitolu zknihy Petra Lozoviuka Evropská etnologie ve středoevropské perspektivě1 ačlánek „Evropská etnologie akoncept nehmotného kulturního dědictví“, je1 Lozoviuk, P.2005. Evropská etnologie ve středoevropské perspektivě. Monographica III. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta humanitních studií. OPEN ACCESS
208 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017 hož autorem je Petr Janeček.2 Diskuzi vedl amoderoval Karel Šima. Úvodní příspěvek měla autorka tohoto textu Michaela Opravilová. Nastínila svůj pohled na vývoj oboru asním spojený ivývoj tematický. Zároveň označila téma tradiční lidové kultury jako stále aktuální aživé pole zájmu. Volně navázali svými příspěvky ihosté. Petr Lozoviuk ve svém prvním příspěvku zdůraznil především pluralitu akademických tradic vrámci etnologických věd aupozornil na důležitost německojazyčné tradice pro české prostředí. František Bahenský krom jiného rozvedl fakt absence souhrnných dějin oboru vnašich zemích. Účelem tohoto textu není vypisovat obsah hodinu apůl trvající diskuze. Rádi bychom ale na tomto místě zdůraznili její nejvýraznější momenty. Vzačátku diskuze byla rozebírána již zmíněná absence kritické monografie dějin oboru. Dále byl probírán vzájemný vliv etnologie aantropologie vrámci jednotlivých škol atradic. Diskuze se velmi záhy začala točit právě okolo rozdílů mezi těmito dvěma obory. Zdůrazněna byla mimo jiné problematika diachronní perspektivy. Následně byla věnována pozornost důvodům izolovanosti amožného ustrnutí české etnologie. Navázala debata oaktuálnosti termínu „lidová kultura“. Vreakci na proběhlou diskuzi napsal Nikola Balaš, student doktorského stupně studia zKatedry obecné antropologie FHS UK na svém blogu článek „What do Czech ethnologists think about sociocultural anthropology?“3 ve kterém reagoval na tvrzení Jiřího Woitsche, „že od doby publikace sborníku Writing Culture4 se antropologie zaobírala spíše niternými pocity antropologa než vnějším světem, který si antropologie vždy kladla za cíl studovat, aže snad svýjimkou možná jedné knížky nevyšla vantropologii žádná relevantní monografie, kterou by stálo za to číst.“ (Balaš 2016) Toto tvrzení se ve svém článku snaží Balaš vyvrátit apředkládá konkrétní publikace, na nichž se snaží dokázat opak. Druhé debatní odpoledne 10.3.2016 bylo zasvěcené antropologii. Jako host vystoupil Daniel Sosna zKatedry antropologie FF ZČU. Diskuzi moderoval Marek Jakoubek. Účastníkům byly doporučeny články Frederika Bartha „An Anthropology of Knowledge“,5 Tima Ingolda „Anthropology is Not Ethnography“6 adva texty Marka Jakoubka „Co je antropologie“7 a„Antropologie mezi pozitivismem akonstruktivismem“.8 Svůj příspěvek na úvod diskuze přednesli Věra Okénková aKiril Christov. Věra 2 Janeček, P.2015. „Evropská etnologie akoncept nehmotného kulturního dědictví.“ Národopisná revue 25 (3): 273–282. 3 Balaš, N. 2016. „What do Czech ethnologists think about sociocultural anthropology?“ Modus vivendi [online] [cit.29.10.2016] Dostupné z: http://aimanfasil.blogspot.cz/2016/03/ what-do-czech-ethnologists-think-about.html. 4 Clifford, J., G.E. Marcus (eds.) 1986. Writing culture: the poetics and politics of ethnography. Berkeley: University of California Press. 5 Barth, F. 2002. „An Anthropology of Knowledge.“ Current Anthropology 43 (1): 11–12. 6 Ingold, T. 2008. „Anthropology is Not Etnography.“ Proceedings of the British Academy 154: 69–92. 7 Jakoubek, M. 2014. „Co je to antropologie.“ [online] [cit.31.7.2017]. Dostupné z: http:// www.antropologie.org/cs/co-je-to-antropologie 8 Jakoubek, M. 2012. „Antropologie mezi pozitivismem akonstruktivismem. Aneb krátký diskurz na téma jedné věty Ivy Heroldové.“ Dějiny-teorie-kritika 7 (1): 69–100. OPEN ACCESS
mICHAELA HAvELKOvá 209 Okénková mluvila ointerdisciplinaritě anastínila, že vidí antropologii aetnologii do značné míry jako ekvivalent. Kiril Christov se krozdílu mezi antropologií aetnologií vyjádřil vtom smyslu, že etnologii vnímá jako disciplínu historickou. Zároveň ocenil šíři možného antropologického záběru. Daniel Sosna mluvil oantropologii jako ointelektuálním prostoru, ve kterém se střetávají epistemické pozice toho, „jak zkoumat“. Věnoval se otázce komparace iotázce diachronní perspektivy atemporality. Vzačátku proběhla diskuze nad výše zmiňovaným Balašovým článkem, který vyvolal mezi některými účastníky EAF debatu na internetových sociálních sítích. Dále byl probírán ačástečně zpochybněn interdisciplinární přístup. Řešila se míra rozkročení antropologie. Po celou dobu debaty se vracela otázka rozdílu mezi antropologií aetnologií ajejich metodického atematického vymezení. Podroben kritice, především ze strany Nikoly Balaše, byl článek Marka Jakoubka Antropologie mezi pozitivismem akonstruktivismem. Hlavní bod, který Balaš Jakoubkovi vytknul, byl definující vztah mezi antropologii asociálním konstruktivismem. Dále následovala nad článkem obsáhlá diskuze. Po jejím ukončení padl návrh pozitivního vymezení pole působnosti obou příbuzných oborů formou pokládání společných relevantních otázek ajejich společného řešení. Vzávěru byla věnována pozornost metodě zúčastněného pozorování. Vtomto bodě bychom chtěli reagovat na zmínku ocyklu EAF zpera Nikoly Balaše, který napsal: „Cílem pásma bylo vyjasnit další směřování oboru ajeho případnou antropologizaci.“ (Balaš 2016) Balašův článek snázvem Čím vším může být sociokulturní antropologie9 se zabývá kritikou arozborem textu Antropologie mezi pozitivismem akonstruktivismem, který byl součástí doporučené literatury kdiskuzi aběhem ní byl důkladně probírán. Chtěli bychom však uvést na pravou míru, že cílem cyklu EAF nebylo vyjasnění náplně odborné činnosti Ústavu etnologie. Jednalo se oakci určenou primárně studentům ajejich zájmu omožnou šíři vlastního oboru. Poslední, folkloristické odpoledne proběhlo 17.3.2016. Jako hosté dorazili Martina Pavlicová zÚstavu evropské etnologie FF MU aLubomír Tyllner působící vEtnologickém ústavu AV ČR v.v.i. Role moderátora se zhostil Petr Janeček, který byl zároveň autorem doporučeného textu Texty akontexty. Několik poznámek kpostavení slovesné folkloristiky mezi evropskou etnologií akulturní antropologií.10 Úvodní slovo zaznělo od Jakuba Vozába. Ten otevřel otázku, zdali je folkloristika samostatný vědní obor amluvil ooborovém zařazení folkloristiky. Sám ji označil jako disciplínu úzce spjatou setnologií aantropologií. Martina Pavlicová ve svém rozsáhlém příspěvku detailně přiblížila kontext vývoje folkloristiky na Moravě od 19. století. Hovořila ohudebních, tanečních islovesných projevech folkloru. Vyzdvihla důležitost nositele folkloru aroli terénu. Lubomír Tyllner soustředil svůj výklad na hudební folklor. Poukázal na nevraživost, která vminulosti panovala mezi teoretiky oboru aterénními sběrateli. Upozornil na vztah lidové hudby aumělecké kultury. Již na začátku tohoto textu jsme konstatovali, že po celou dobu trvání pásma EAF si držela diskuze jinou formu, než bylo zamýšleno. To platí ipro odpoledne věnované 9 Balaš, N. 2016. „Čím vším může být sociokulturní antropologie.“ Český lid 103 (3): 473–490. 10 Janeček, P.2009. „Texty akontexty. Několik poznámek kpostavení slovesné folkloristiky mezi evropskou etnologií akulturní antropologií.“ Národopisná revue 19 (4): 235–239. OPEN ACCESS
210 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017 folkloristice, které probíhalo spíše formou dotazů anásledných odpovědí ze strany hostů imoderátora. Vprůběhu debaty se neustále vracelo téma nejasného oborového zařazení, které částečně vychází zrůznorodosti národních škol. Zazněla témata ze současného terénu, hudba na ulici, hudba arevoluce, etnokulturní tradice ajiné. Dlouhý čas byl věnován vývoji folkloristiky včeském ačeskoslovenském prostředí. Důraz byl kladen na její vysokou akademickou úroveň, která přetrvávala od konce 19. století, přes meziválečné období ivobdobí socialismu. Připomenut byl ifolklor afolkloristika ve službách ideologie. Konec debaty byl věnován folkloristickým konceptům, které přebírají obory jako kulturní historie ahistorická antropologie. Vzávěru bylo probíráno téma komunikace folkloristiky skognitivními vědami. Resumé debatního pásma, během něhož se sešli studenti ivyučující Ústavu etnologie spolu sdalšími aktivními diskutéry, proběhlo neformálně 31.3.2016 mimo akademickou půdu. Kamenem úrazu všech tří diskuzí byla malá vůle studentů zapojit se do debaty. Problém představovala iskutečnost, že velká část účastníků nebyla zrůzných důvodů obeznámena sobsahem doporučených textů. Pro organizátory jsou tato fakta poučením amožnou inspirací do budoucna. Ústavu etnologie FF UK plánuje na debatní cyklus vurčité formě navázat ivdalších akademických letech. LITERATURA Balaš, N. 2016. „What do Czech ethnologists think about sociocultural anthropology?“ Modus vivendi [online] [cit.29.10.2016] Dostupné z: http://aimanfasil.blogspot. cz/2016/03/what-do-czech-ethnologiststhink-about.html. Balaš, N. 2016. „Čím vším může být sociokulturní antropologie.“ Český lid 103 (3): 473–490. Barth, F. 2002. „An Anthropology of Knowledge. Sidney W.Mintz Lecture for 2000.“ Current Anthropology 43 (1): 1–18. Bascom, W.R. 1953. „Folklore and Anthropology.“ Journal of American Folklore 66 (262): 283–290. Clifford, J. , G.E. Marcus (eds.) 1986. Writing culture: the poetics and politics of ethnography. Berkeley: Univ. of California Press. Ingold, T. 2008. „Anthropology is Not Etnography.“ Proceedings of the British Academy 154: 69–92. Jakoubek, M. 2012. „Antropologie mezi pozitivismem akonstruktivismem. Aneb krátký diskurz na téma jedné věty Ivy Heroldové.“ Dějiny-teorie-kritika 7 (1): 69–100. Jakoubek, M. 2014. „Co je to antropologie.“ [online] [cit.31.7.2017]. Dostupné z: http://www.antropologie.org/cs/co-je-toantropologie Janeček, P.2009. „Texty akontexty. Několik poznámek kpostavení slovesné folkloristiky mezi evropskou etnologií akulturní antropologií.“ Národopisná revue 19 (4): 235–239. Janeček, P.2015. „Evropská etnologie akoncept nehmotného kulturního dědictví.“ Národopisná revue 25 (3): 273–282. Lozoviuk, P.2005. Evropská etnologie ve středoevropské perspektivě. Monographica III. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta humanitních studií. Toelken, B. 1979. The Dynamics of Folklore. Boston: Houghton-Mifflin. OPEN ACCESS