Michaela Martinková, Markéta Janebová, Jaroslav Macháček, Irena Pauková (eds.): Ivan Poldauf: Sebrané spisy. Svazek II (1961–1977), Ivan Poldauf: Sebrané spisy. Svazek III (English Papers)
Abstract
137
Full text
MICHAELA MARTINKOVÁ, MARKÉTA JANEBOVÁ, JAROSLAV MACHÁČEK, IRENA PAUKOVÁ (EDS.): IVAN POLDAUF: SEBRANÉ SPISY. SVAZEK II (1961–1977) Olomouc: Univerzita Palackého vOlomouci, 2018, 222 stran ISBN 978-80-244-5431-3 MICHAELA MARTINKOVÁ, MARKÉTA JANEBOVÁ, JAROSLAV MACHÁČEK, IRENA PAUKOVÁ (EDS.): IVAN POLDAUF: SEBRANÉ SPISY. SVAZEK III (ENGLISH PAPERS) Olomouc: Palacký University Olomouc, 2021, 399 stran ISBN 978-80-244-5939-4 (print) ISBN 978-80-244-5940-0 (online: iPDF) Vroce 1918 vyšel druhý avroce 2021 třetí, poslední, díl kritického vydání Sebraných spisů Ivana Poldaufa (1915–1984), které připravil tým lingvistů zKatedry anglistiky aamerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého vOlomouci. První díl vyšel vroce 2016, upříležitosti stého výročí Poldaufova narození (jeho recenze vyšly vnásledujícím roce: recenze Pavlíny Šaldové vČasopise pro moderní filologii arecenze Naděždy Kudrnáčové včasopise Linguistica Pragensia). Všechny tři díly vyšly vmonografické řadě Olomouc Modern Language Monographs, kterou vydává Univerzita Palackého vOlomouci. Úvodem je třeba zdůraznit, že souborná edice Poldaufových spisů je publikace mimořádně záslužná apotřebná, na kterou vědecká astudentská obec čekala několik desetiletí. Poldaufovy práce vycházely časopisecky aknižně doma ivzahraničí ajsou mnohdy obtížně dostupné. Díky úsilí týmu lingvistů zKatedry anglistiky aamerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého vOlomouci je tak dílo této klasické osobnosti naší jazykovědy nyní zpřístupněno současné generaci vědců astudentů iširší odborné veřejnosti. Olomoučtí anglisté tímto počinem také vzdali hold osobnosti, která anglistiku na olomoucké Filozofické fakultě založila avychovala na ní během svého působení řadu následovníků, znichž někteří dodnes na katedře působí. Vydání Poldaufových Sebraných spisů není izolovaný, byť syntetizující, počin, ale představuje vyvrcholení dlouholetého úsilí týmu olomouckých lingvistů orozvíjení Poldaufova vědeckého odkazu. Sebraným spisům předcházela kolektivní monografie Categories and Categorial Changes: The Third Syntactical Plan and Beyond, kterou vroce 2014 vydala Univerzita Palackého veditaci Michaely Martinkové, Markéty Janebové aJaroslava Macháčka. Tato publikace, do níž přispěli ilingvisté mimo olomoucký okruh, tematicky navázala na Poldaufův výzkum voblasti jazykových, zejména gramatických kategorií (což bylo, jak uvádí Martinková vúvodu publikace, Poldaufovo stěžejní téma) asystematicky ho rozvíjela. Upříležitosti stého výročí Poldaufova narození byl včervnu 2016, vrámci mezinárodní obecně lingvistické konference The Olomouc Linguistics Colloquium (OLINCO), kterou pořádá Katedra anglistiky aamerikanistiky olomoucké Filozofické fakulty každý sudý rok, uspořádán na Poldaufovu počest seminář „Use of Parallel Corpora: Research and Applications“. Poldaufův odkaz neopomněli olomoučtí anglisté rozvíjet ani ve výuce; vjarním Naděžda Kudrnáčová OPEN ACCESS
138 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.1 semestru 2013 zařadili do doktorského studia seminář, vněmž se pod vedením prof. Jaroslava Macháčka věnovali rozboru vybraných Poldaufových prací. Po svém odchodu zOlomouce vroce 1961 Poldauf působil vPraze, nejprve na Univerzitě 17.listopadu apoté, od roku 1965, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na pražské Filozofické fakultě byly vrámci mezinárodního sympozia ACentenary of English Studies at Charles University: From Mathesius to Present-day Linguistics, které vkvětnu 2012 uspořádal Ústav anglického jazyka adidaktiky upříležitosti stého výročí založení anglistiky na Karlově Univerzitě, věnovány Poldaufovu vědeckému odkazu tři příspěvky: Jarmila Tárnyiková zUniverzity Palackého proslovila přednášku oPoldaufovu přínosu obecně lingvistickém, Aleš Klégr zUniverzity Karlovy ojeho přínosu lexikografickém aGabriela Brůhová zUniverzity Karlovy ojeho přínosu voblasti sémanticko-syntaktické. Poslední dvě jmenované přednášky poté vyšly vkolektivní monografii ACentenary of English Studies at Charles University: From Mathesius to Present-day Linguistics (2012) veditaci Markéty Malé aPavlíny Šaldové zÚstavu anglického jazyka adidaktiky. Sté výročí Poldaufova narození pak připomněla Kateřina Vašků ztéhož pracoviště medailonem Ivan Poldauf— vzpomínka na slavnou dobu (2016). Profesor Ivan Poldauf, anglista abohemista, byl mimořádná vědecká osobnost, jejíž práce je oceňována ivzahraničí. Jeho monografie oanglickém slovním přízvuku English Word Stress: ATheory of Word-Stress Patterns in English (1984) vyšla voxfordském nakladatelství Pergamon Press; oceněním jeho práce byl také prestižní post místopředsedy Mezinárodního sdružení aplikované lingvistiky (Association Internationale de Linguistique Appliquée, AILA). Poldauf by patrně dosáhl ještě většího zahraničního ohlasu, nebýt skutečnosti, že větší část svých prací publikoval včeštině. Pro jeho práce je charakteristická hloubka vhledu do studovaného problému, šíře diskutovaných jazykových jevů, minucióznost analýzy, preciznost myšlenková aformulační. Pronikavý myslitel Poldauf vmnohém předběhl svou dobu. Jak Michaela Martinková, Markéta Janebová aJaroslav Macháček vúvodech kSebraným spisům připomínají, Poldaufův třetí syntaktický plán de facto předznamenal zrod pragmatiky (kPoldaufovu výzkumu pragmatické dimenze jazyka odkazuje ve svých pracích také např.Poldaufova žačka prof. Jarmila Tárnyiková) ana Poldaufovy práce odkazují iněkteří současní kognitivně orientovaní lingvisté. Šíře Poldaufova odborného zájmu (lingvistika, lexikografie, aplikovaná lingvistika, translatologie) byla pozoruhodná, neubírala však nic na kvalitě jeho prací. Jak ukázal Klégr (2012) včlánku oPoldaufovu lexikografickém přínosu, Poldauf působil novátorsky ive své práci lexikografické. Sebrané spisy jsou detailně promyšleny izhlediska koncepce, jak co do výběru textů ajejich uspořádání, tak co do editorského postupu. Jak zúvodů kjednotlivým svazkům vyplývá, práce byla náročná také organizačně ačasově (je výmluvné, že příprava Sebraných spisů začala už vroce 2012), vneposlední řadě ipro obtíže spojené sřešením problematiky autorských práv. Editoři vycházeli zbibliografie Poldaufových prací, kterou sestavil Jiří Nosek. Ta vyšla vroce 1975 vČasopise pro moderní filologii upříležitosti Poldaufových šedesátin, její doplněk pak byl vydán po Poldaufově smrti vroce 1984 vPrague Studies in English. Je badatelsky velmi přínosné, že se editorům podařilo získat souhlas sjejím publikováním; kompletní Noskova bibliografie je přetištěna vpřílohách ve druhém itřetím dílu Sebraných spisů. OPEN ACCESS
NADĚŽDA KUDRNÁČOVÁ 139 Druhý itřetí díl přináší, stejně jako díl první, Poldaufovy práce lingvistické apráce lexikografické slingvistickým přesahem. Stranou byly ponechány práce stematikou didakticko-pedagogickou, které představují samostatnou oblast. Do druhého dílu Sebraných spisů jsou zařazeny, vchronologickém pořadí, Poldaufovy česky psané práce publikované vletech 1961 až 1977 (pro úplnost uveďme, že první díl Sebraných spisů obsahuje česky psané práce publikované vletech 1940 až 1960). Toto časové rozpětí nebylo stanoveno náhodně: vroce 1961 odešel Poldauf zOlomouce do Prahy avroce 1977 vyšla poslední Poldaufova česky psaná práce. Do třetího dílu Sebraných spisů jsou zařazeny, opět vchronologickém pořadí, Poldaufovy anglicky psané práce publikované mezi lety 1950–1984. Příprava díla takového charakteru arozsahu vyžaduje vysokou specifickou odbornost, znalost problematiky lingvistické aeditorské; editorská práce byla oto náročnější, že Poldaufovy práce vycházely včasovém rozpětí více než čtyřiceti let, kdy se, jak editoři sami připomínají, měnila nejen obecná editorská praxe, ale iúzus jednotlivých časopisů. Výsledkem odpovědného úsilí olomouckých anglistů je editorsky spolehlivé dílo. Zvolené editorské přístupy jsou detailně popsány azdůvodněny vdruhém svazku vpříloze Editorský postup avtřetím svazku vúvodní kapitole voddílu Editorial Policy. Přehledný soupis všech oprav je vdruhém svazku uveden vpříloze Errata vpůvodních textech, vtřetím svazku vkapitole Errata in Original English Texts. Zhlediska uživatelského považuji za vstřícné řešení, nejen vzhledem kleckdy nesnadné dostupnosti původních prací, rozhodnutí editorů uvádět vtextu paginaci původního vydání (číslo vhranatých závorkách označuje místo, kde voriginálu končí strana). Čtenáři se tak výrazně usnadní orientace vtextu původního vydání. Paginace textů způvodních vydání je pak vyznačena také vsoupisech oprav (vdruhém svazku vpříloze Errata vpůvodních textech avtřetím svazku vkapitole Errata in Original English Texts). Editoři se rozhodli nepřekládat Poldaufovy česky psané práce do angličtiny, ato nejen zfinančních důvodů. Vzhledem kvelmi specifické povaze Poldaufových textů je to řešení odůvodněné. Překlad Poldaufových textů do cizího jazyka skýtá úskalí nejen pro široce zobecňující povahu předkládaných úvah ařešení, ale především pro vysokou míru abstrakce myšlenkové iformulační. Macháček (2016, s.14) ve své vzpomínkové stati Můj učitel Ivan Antonín Poldauf výstižně konstatuje, že za velmi abstraktními formulacemi byla Poldaufova snaha „postihnout co největší množinu jazykových dat apřiřadit jim společnou funkci“. Ajak také poukázala Šaldová (2017, s.137) ve své recenzi prvního dílu Sebraných spisů, překlad by mohl vést knežádoucím významovým posunům. Druhý díl Sebraných spisů obsahuje, jak už bylo řečeno, Poldaufovy práce publikované mezi lety 1961–1977. Vúvodní kapitole Michaela Martinková aMarkéta Janebová charakterizují Poldaufovy práce zařazené do svazku avěnují se, odůvodněně podrobně, do té doby nepublikované práci oadjektivu, popisu její geneze aeditorskému postupu při přípravě rukopisu kvydání. Autorky dále seznamují čtenáře srelevantními skutečnostmi zPoldaufova profesního působení, také ve spojitostech sjeho osobním životem. Podařilo se jim takto podat živý obraz mimořádného vědce. Se zájmem si např.přečteme Poldaufův dopis zHamburku adresovaný Jaroslavu Macháčkovi (je otištěn vPříloze II). Poldaufův život vědce avysokoškolského pedagoga OPEN ACCESS
140 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.1 je ozřejmen také vdobových politických souvislostech. Vúvodu kdruhému svazku (vtřetím svazku vpříloze AShort Historical Excursion into the Post-Prague Spring “Normalization” Process at the Prague Faculty of Arts) se dozvídáme konkrétní, archivní informace onegativním dopadu tzv.normalizačního procesu na pražské Filozofické fakultě na Poldaufovo profesní působení. Druhý díl obsahuje dvanáct prací (nepočítaje vto práci oadjektivu), tedy opět méně než vprvním svazku. Je to dáno tím, že vdobě svého pražského působení Poldauf publikoval převážně už jen anglicky. Autorky úvodní kapitoly nicméně upozorňují, že svazek ipřesto obsahuje zásadní, hojně citované práce, znichž některé rozpracovávají témata zpředchozího období. Zvlivných studií vdruhém svazku uveďme např.článek odativu asním související článek postulující třetí syntaktickou rovinu ataké článek věnovaný vidové problematice, které se Poldauf věnoval dlouhodobě. Články obsažené vtomto svazku zpracovávají témata zoblasti syntaxe, sémantiky, fonologie, lexikologie, lexikografie atranslatologie, ajsou tak názorným dokladem pozoruhodné šíře iaktuálnosti Poldaufova vědeckého zájmu. Jako poslední byla do svazku zařazena (výše zmíněná) dosud nepublikovaná práce Adjektivum, jejímž spoluautorem byl tehdejší Poldaufův žák Jaroslav Macháček (vPříloze III svazku je uvedena iukázka strojopisu textu). Jde onedokončený text, na němž Poldauf pracoval vdobě svého působení na olomoucké anglistice akterý byl plánován jako pokračování jeho dvoudílné vysokoškolské učebnice Mluvnice současné angličtiny. Není třeba zdůrazňovat, že publikování této dosud nezveřejněné práce je velmi přínosné; její četba opět ozřejmuje, jak pronikavé bylo Poldaufovo lingvistické myšlení ajak koncizně apřesně své myšlenky formuloval. Druhý díl obsahuje čtenářsky velmi vítané čtyřstránkové anglické resumé, vněmž se čtenář neznalý češtiny zevrubně seznámí sobsahem druhého svazku ave stručnosti isobsahem svazku prvního. Druhý (ataké třetí) díl uzavírá jmenný rejstřík, který přesvědčivě dokládá, jak pohotově Poldauf reagoval na nejnovější domácí izahraniční výzkum. Třetí díl Sebraných spisů obsahuje dvacet tři anglicky psaných prací publikovaných mezi lety 1950–1984. Úvodní kapitola svazku, jejímiž autory jsou Michaela Martinková, Markéta Janebová aJaroslav Macháček, je koncipována sohledem na čtenáře, který neumí česky, anení tedy obeznámen spředchozími dvěma svazky. Podobně jako vdruhém dílu seznamuje čtenáře srelevantními skutečnostmi zPoldaufova profesního působení (včetně období, kdy vznikly jeho dřívější práce, zahrnuté do předchozích dvou svazků) ataké stím, jak se tyto události odrazily vjeho osobním životě. Charakterizuje vhlavních rysech Poldaufovy práce publikované vSebraných spisech, včetně svazku prvního adruhého, aosvětluje Poldaufovu vědeckou práci zobecnějšího pohledu. Popisuje avysvětluje také zvolený editorský postup agenezi Sebraných spisů, včetně náročného řešení problematiky autorských práv. Editorům se podařilo získat souhlas spublikováním všech plánovaných textů až na čtyři výjimky, asice články Indo-European Personal Endings (1956), Language Awareness (1972), Reflections on the Notion of Place in English and in Czech (1976) aThe Genesis of Terminational Stress in English (1981). Zdůrazněme na tomto místě významný fakt, že vtřetím svazku je jako poslední zařazen článek Germanic Stress in English Words zroku 1984, který není zahrnut vNoskově dodatku kPoldaufově bibliografii, končícím rokem 1983. OPEN ACCESS
NADĚŽDA KUDRNÁČOVÁ 141 Práce obsažené vtřetím svazku zpracovávají širokou škálu témat, vesměs zoblasti gramatiky, sémantiky, morfologie, fonetiky, fonologie atéž obecné lingvistiky, mají však jedno společné: jsou to špičkové lingvistické práce, které reflektovaly nejnovější výzkum domácí izahraniční (často soprávněným kritickým hodnocením), tvořivě přispívaly krozvoji lingvistického bádání, včetně jeho metodologie, avmnohém anticipovaly pozdější vývoj. Jak autoři úvodní kapitoly připomínají, některé Poldaufovy práce předznamenaly zrod pragmatiky. Uveďme také, že Poldaufův přístup kněkterým otázkám voblasti sémantiky arozhraní sémantiky agramatiky měl shodné rysy spřístupy kognitivní lingvistiky; například jeho analýza vidů je vurčitých aspektech myšlenkově shodná s(oněco málo pozdějším) kognitivním pojetím Langackerovým. Dílo profesora Ivana Poldaufa zůstává díky svým nesporným kvalitám dodnes důležitým zdrojem poznání; je poučné ainspirativní nejen pro nabízená řešení, ale ipro způsob myšlení aargumentace. Sebrané spisy, připravené serudicí aúctou kmimořádné osobnosti učitele ainspirátora, uvítají nejen anglisté abohemisté, ale iobecní lingvisté alingvisté zabývající se jinými jazyky než češtinou aangličtinou. Zpřístupněním asystematizací Poldaufových prací prokázali olomoučtí anglisté vědecké istudentské obci zásadní službu. LITERATURA Brůhová, G. (2012): Object deletion in ditransitive verbs and its semantic consequences— Vilém Mathesius, Ivan Poldauf, and beyond. In: M.Malá— P.Šaldová (eds.), ACentenary of English Studies at Charles University: From Mathesius to Presentday Linguistics. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, s.123–133. Klégr, A. (2012): Ivan Poldauf and lexicography, and beyond. In: M.Malá— P.Šaldová (eds.), ACentenary of English Studies at Charles University: From Mathesius to Presentday Linguistics. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, s.103–120. Kudrnáčová, N. (2017): Michaela Martinková, Markéta Janebová, Jaroslav Macháček and Irena Pauková (Eds), Ivan Poldauf: Collected Works, Volume I(1940–1960). Linguistica Pragensia, 27, 1, s.79–81. Macháček, J. (2016): Můj učitel Ivan Antonín Poldauf. In: M.Martinková— M.Janebová— J.Macháček— I.Pauková (eds.), Ivan Poldauf: Sebrané spisy. Svazek I (1940–1960). Olomouc: Univerzita Palackého, s.14–16. Martinková, M. (2014): Introduction. In: M.Martinková— M.Janebová— J.Macháček (eds.), Categories and Categorial Changes: The Third Syntactical Plan and Beyond. Olomouc: Palacký University, s. 7–10. Šaldová, P. (2017): Michaela Martinková, Markéta Janebová, Jaroslav Macháček, Irena Pauková (eds.): Ivan Poldauf: Sebrané spisy. Svazek I(1940–1960). Časopis pro moderní filologii, 99, s.136–139. Vašků, K. (2016): Ivan Poldauf— vzpomínka na slavnou dobu. Časopis pro moderní filologii, 98, s.300–302. Naděžda Kudrnáčová | Katedra anglistiky aamerikanistiky, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | Arna Nováka 1, 602 00 Brno ORCID ID: 0000-0001-5597-824X [email protected].cz OPEN ACCESS