12. sjezd českých historiků. Profesní setkání historiček a historiků České republiky, Ústí nad Labem, 20.–22. září 2022
Abstract
151
Full text
KRISTÝna BERnaRDOVÁ— PaVLa SÝKOROVÁ— VOJTĚCH HÁJEK 151 znamená číst si knihu vpohodlném křesle ukrbu. Ale někdy— zejména nyní, vdobě smartphonů— se okamžiky smysluplného dozvídání se ohistorii mohou odehrát prostě kdekoli. Atomu se musí historici přizpůsobit“ (překlad MK). Markéta Kupcová 12. sjezd českých historiků. Profesní setkání historiček ahistoriků České republiky, Ústí nad Labem, 20.–22.září 2022 Vpořadí již dvanácté setkání české (československé) historické obce se konalo vkampusu Univerzity J.E.Purkyně vÚstí nad Labem. Během necelých tří dnů si historikové ahistoričky mohli vybrat zdevíti hlavních zasedání ačtyřiceti kongresových panelů. „Vrámci přípravy ústeckého sjezdu jsme se snažili vytvořit program reagující na nejaktuálnější badatelská témata, nově formulované či zatím nepříliš frekventované badatelské výzvy itémata smezioborovými přesahy historického výzkumu, včetně problematiky související se vzděláváním apopularizací historie.“1 Jak se cíl pořadatelů podařilo naplnit? Výběr konkrétních panelů představuje různorodost témat aodpovídá profesnímu zaměření autorek aautora. GEnDEROVÉ SVĚTY VčESKÉM 20.STOLETÍ Součástí panelu Genderové světy včeském 20.století byl ipříspěvek historičky Pavly Plaché nazvaný Ženské zkušenosti zvěznění vkoncentračním táboře Ravensbrück— vzpomínky Hany Šebetovské-Houskové. Pavla Plachá se tematice věnuje dlouhodobě, což dokládá také její publikace zaměřená na osudy českých vězeňkyň vRavensbrücku snázvem Zpřetrhané životy (Praha 2021).2 Konferenční výstup vycházel ze vzpomínek výše jmenované Hany Šebetovské-Houskové na její tříletý pobyt vtomto koncentračním táboře. Na svědectví politické vězeňkyně atáborové ošetřovatelky autorka popsala adoložila přístup nacistické moci ktamějším ženským trestankyním, jež byly vtáboře týrány azneužívány— jak sexuálně, tak vpodobě nařízených interrupcí, sterilizací apod. P.Plachá citlivě, ale současně objektivně otevřela problematiku sexualizovaného násilí asním spojených traumat, snimiž se tyto ženy musely po zbytek života potýkat. Za zmínku stojí také další zvýstupů tohoto panelu, jejž přednesl Stanislav Holubec, který se zabýval českou političkou Luisou Landovou-Štychovou vpříspěvku Proměny české političky první poloviny 20.století: ženství jako identita, stereotyp aperformativní akt. Autor na osobnosti Landové-Štychové, jejímž životním osudům se hlouběji věnuje vpublikaci Nešťastná revolucionářka (Praha 2021),3 prezentoval především 1 Program 12.sjezdu českých historiků, Ústí nad Labem 2022, s.9. 2 Pavla PLACHÁ, Zpřetrhané životy. Československé ženy vnacistickém koncentračním táboře Ravensbrück vletech 1939–1945, Praha 2021. 3 Stanislav HOLUBEC, Nešťastná revolucionářka. Myšlenkový svět akaždodennost Luisy Landové-Štychové (1885–1969), Praha 2021. Kristýna Bernardová— Pavla Sýkorová— Vojtěch Hájek
152 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2023 otázku ženství aproblematiku tělesnosti— jak zLuisina vlastního pohledu, tak zperspektivy jejího blízkého okolí. Na základě množství zkoumaných pramenů (včetně ego-dokumentů) sledoval vývoj genderové identity ademonstroval proměnu tohoto pojmu vrůzných fázích Luisina života. Vobou příspěvcích byly velmi zajímavým způsobem prezentovány nové perspektivy zkoumání anahlížení především na pojem sexualizovaného násilí vobdobí nacistického totalitarismu nebo na problematiku týkající se proměny genderových rolí vprůběhu 20.století. Vítaná byla také syntéza historického asociologického pohledu na danou tematiku. (KB) JaK na HISTORICKÉ VZDĚLÁVÁnÍ VDOBĚ POSTFaKTICKÉ anEB PROč SE MÁM UčIT DĚJEPIS, KDYŽ HO MÁM CELÝ VTELEFOnU? Didaktický panel se skládal zšestnácti příspěvků, které dohromady tvořily ucelený celek areflektovaly současné dění voboru. Panel probíhal ve velké aule za stálé přítomnosti mnoha posluchačů. První část spojila tradici oborové didaktiky (příspěvky Zdeňka Beneše aViliama Kratochvíla) saktuálními otázkami analýzy arevize RVP (Miroslav Jireček aMilan Ducháček). Další část se věnovala inovacím ve výuce. Pavel Martinovský nastolil otázku, zda není čas změnit přístup ke známkování. Využíval příklady ze své praxe, kdy při hodnocení naplňování jednotlivých výstupů RVP využívá různé formy, jen ne testové úlohy. Marek Fapšo ukázal, že zapojení kontrafaktuálního myšlení přináší žákům možnosti diskutovat oetických soudech ahlouběji se ponořit do hledání příčin anásledků. Kolegové zuniverzity vKošicích (Mikuláš Jančura, Katarína Lukáčová, Miriama Filčáková) popisovali projekt interaktivní výstavy pro veřejnost, kterým reagovali na vzestup pravicového radikalismu ve společnosti. Celá tato část byla velmi přesvědčivá aplná konkrétních příkladů, které by člověk chtěl vyzkoušet azažít. Třetí část uvedly krátké prezentace učitelů (Adéla Hufová, Lenka Řezáčková, Martin Vonášek), kteří dali nahlédnout do své učitelské praxe. Všichni již delší dobu učí dějepis badatelsky. Prezentace byly autentické avelmi dobře připravené. Vnásledné diskuzi zaznělo mnoho podnětných otázek zpublika aodpovědí prezentujících. Mně nejvíce rezonovaly tyto odpovědi: „Jak žáci zvládají pracovat bez kontextu, který dodává učitel?— Pokud žákům něco chybí, tak si to zjistí nebo se zeptají— po kontextu pátrají sami od sebe.“ „Jak se daří žákům se specifickými potřebami, není pro ně badatelská výuka moc náročná?— Děti se specifickými potřebami byly neúspěšné ivtradiční výuce. Tady zažijí malý úspěch— mám radost já amá radost idítě.“ „Jak udělají maturitu? Dostanou se na vysokou školu?— Maturita unás obsahuje práci shistorickými prameny astudenti se na vysoké školy dostávají.“ Po velmi dynamickém panelu se pozornost přenesla na další vzdělávání učitelů. Díky analýze facebookových skupin Jaroslava Najberta víme, že nejpřínosnější je zapojit se do skupiny Starší dějiny moderně. Dostaneme zde odpovědi na otázky ataké inspiraci kbadatelským hodinám. Petr Sedlák zhodnotil první rok fungování učitelských komunit vrámci projektu Dějepis+, kdy učitelé zkouší podle připravených materiálů učit badatelsky asdílejí své zkušenosti zvýuky. (PS)
KRISTÝna BERnaRDOVÁ— PaVLa SÝKOROVÁ— VOJTĚCH HÁJEK 153 CIRKULaCE VĚDĚnÍ VDOBĚ STUDEnÉ VÁLKY: VYHLÍDKY aSTanOVISKa Panel snázvem Cirkulace vědění vdobě studené války: vyhlídky astanoviska, který proběhl již vprvním sjezdovém odpoledni, se zaměřoval na mobilitu avzájemné propojování vědeckých informací aznalostí mezi zeměmi tzv.socialistického tábora, popřípadě mezi nimi aZápadem. Organizátoři panelu (Tomáš W.Pavlíček aJan Surman) se zaměřují na česko-polské kontakty vobdobí socialismu, ale prostor dostaly ipříspěvky zjiných směrů vědecké spolupráce, případně transferu informací mezi zeměmi. Panel byl rozdělen do dvou vhodně se doplňujících částí. První část zahájil Jan Jakub Surman příspěvkem Science Studies Eastern Style: From Naukoznawstwo to Naukoznavstvo and Back. Zaměřil se na cirkulaci přírodovědných informací vobdobí studené války. Ve svém vystoupení demonstroval některé vzájemné vztahy mezi vědci, což mu umožnilo poukázat na lokální projevy globálního fenoménu. Druhý příspěvek, jejž přednesl Radomír Vlček, se nazýval České slovanství vzrcadle osobnostních vztahů studenoválečného konfliktu. Příklad Josefa Macůrka. Autor se vněm zaměřil na osobnost předního českého historika Josefa Macůrka,4 jehož polem působnosti byly dějiny střední, východní ajihovýchodní Evropy; postupně se začal věnovat komplexní otázce slovanství aproměně jeho vztahu khistorikům zcizích zemí. Třetím přednášejícím vprvní části byl Jan Randák spříspěvkem Ivan Petrovič Pavlov? Georges Canguilhem? Miloš Sovák! Československá socialistická defektologie areprodukce (nejen) sovětského vědění. Toto velmi zajímavé téma směřující do dějin medicíny asní spojené cirkulace vědění se zaměřovalo na transfer pavlovovského vědění ze Sovětského svazu počátkem padesátých let autváření jistých reartikulací včeskoslovenském prostoru, čerpajících ize zahraničních myšlenkových vlivů. Michaela Šmidrkalová se ve čtvrtém příspěvku prvního bloku věnovala tématu Československá praxeologie— obor, který neexistoval? Pojem praxeologie5 označuje vědní obor, který byl definován jako „osobitý, především vPolsku rozvíjený pokus oustavení samostatné obecné vědy oracionálním jednání“. Příspěvek se úspěšně vypořádal sfaktory, které určovaly podobu „československé“ praxeologie vnávaznosti na polský vliv, ato jak vinstitucionální, tak osobní rovině. Druhou část otevřel Vojtěch Hájek, který se ve svém příspěvku Vývoj československých vrtulníků mezi východem azápadem zaměřoval na transfer informací ovývoji vrtulníků mezi Československem, Sovětským svazem azápadními výrobci. Československé konstrukční týmy přišly vněkolika případech sinovativními řešeními, které vhodně doplnily informacemi acelými konstrukčními celky (například pohonná jednotka uHC-3A) ze SSSR. Zdruhé strany železné opony však proudily pouze kusé informace, především zodborných periodik. Druhý příspěvek představila Doubravka Olšáková pod názvem Pugwash ve střední Evropě: limity aspolupráce českých apolských vědců za studené války, jehož cílem bylo analyzovat československé apolské angažmá 4 Kjeho osobnosti více: Vladimír GONĚC (ed.), Josef Macůrek ajeho přínos kdějepisectví ostřední avýchodní Evropě, Brno 2001; Ctibor NEČAS, Josef Macůrek, Praha 1998. 5 Wojciech GASPARSKI (ed.), Praxiological Studies. Polish Contributions to the Science of Efficient Action, Warszawa 1983.
154 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2023 vmezinárodním hnutí Pugwash6 arozdílnou dynamiku ve vztahu vědců ke společnosti imezi sebou navzájem. Jediný zahraniční účastník těchto panelů Marcin Jarzabek působí na Historické fakultě Jagellonské univerzity vKrakově. Ve svém příspěvku pod názvem Historie vědy aorální historie— autobiografický rozhovor aexpertní rozhovor se zabýval orální historií jako účinným nástrojem dějin vědy obecně. Zaměřoval se především na oblast neoficiálních ipolooficiálních kontaktů, neformálních pravidel ana skutečný vliv mezinárodní provázanosti vědců vkontrastu sdomácím politickým vedením. Poslední příspěvek představil jeden zgarantů panelu Tomáš Pavlíček pod názvem Zkušenost akademické mobility avzájemné propojování znalostí. Na nestandardních modelech teorie množin poukázal na transfer informací mezi československými apolskými vědci, kteří zpřístupnili myšlenky P.Vopěnky aP.Hájka mezinárodní scéně pomocí souborů recenzí vangličtině. Panel obecně poskytl velmi zajímavou platformu pro prezentaci výsledků výzkumu na poli dějin vědy sdůrazem na deklarovanou cirkulaci vědění nejen mezi socialistickými, ale ikapitalistickými zeměmi. Právě tento koncept se těšil nemalému zájmu odborné veřejnosti, která jej přijala velmi pozitivně. (VH) Kristýna Bernardová— Pavla Sýkorová— Vojtěch Hájek Propojení dějin aumění na konferenci Dějiny ve veřejném prostoru, Centrum současného umění DOX Praha, 20.–21.října 2022 Konference Dějiny ve veřejném prostoru III spodtitulem Globální paměť proběhla vříjnu 2022 vpražském Centru současného umění DOX. Nabídla bohatý program obsahující příspěvky, které spadaly do oblasti historiografie, didaktiky dějepisu, muzeologie, ale mimo jiné iumění. Vrámci stejnojmenného kurzu na Filozofické fakultě UK jsme se na zmíněnou konferenci vypravili, přičemž pro mnohé znás to byla vůbec první zkušenost spodobnou akcí. Výstupem naší návštěvy je tato recenze, která nemá obecně zhodnotit celou konferenci, ale naopak vypíchnout konkrétní aspekty akce. Prostor chceme dát právě propojení historie aumění, které se na konferenci objevilo. Umělecká linka spojující referáty vrámci obou dnů konference byla nepřehlédnutá aposkytla nám řadu podnětů kzamyšlení, jaký je vlastně vztah mezi uměním ahistorií, ať už zhlediska literatury, médií, historických eventů, paměti či divadla. LITERaTURa aPaMĚŤ Propojení dějin aumění přirozeně vytváří prostor pro další proměnnou— pro veřejnost, na kterou působí akterá ho nějakým způsobem recipuje areflektuje. Jak se veřejnost vztahuje kdějinám, řešil panel Literatura apaměť skrze perspektivu soudobého historického románu, ato ze dvou rovin: Kamil Činátl rozebral jeho úlohu arecepci ve společnosti, Michal Sklenář pak jeho dopad na obraz dějin. Činátl 6 Joseph ROTBLAT, Pugwash. AHistory of the Conferences on Science and World Affairs, Praha 1967. a. Burketová, T. Dvořáková, T. Hálová, J. Lisztwanová, …