Here’s hoping v procesu gramatikalizace

issn 2336-6591 © filozofická fakulta, univerzita karlova ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.2, S. 127–144 Here’s hoping vprocesu gramatikalizace Markéta Malá— Zuzana Nádraská (Praha) HERE’S HOPING IN THE PROCESS OF GRAMMATICALIZATION The aim of the paper is to examine the functional and formal features of the construction here’s hoping. Our analysis is informed by the frameworks of construction grammar (Fried, 2010, 2013), grammaticalization (Fried, 2009; Himmelmann, 2004), subjectification (Company, 2006) and impersonalization (Siewierska, 2008). The construction seems to have developed anovel subjectified function, i.e. to express the speaker’s positive expectation while retaining adegree of tentativeness and distance. The data for the analysis was excerpted from the corpus English Web 2021 (enTenTen21). The internal and external features of the construction (e.g. the (non-)deictic function of here, fixedness, syntactic isolation, initial position) together with the overall expansion of the semantic and pragmatic context and the gradual host-class expansion suggest that the process of grammaticalization/subjectification is currently under way (cf. Fried, 2010; Company, 2006). KEYWORDS grammaticalization, construction, here’s hoping, deixis, impersonalization KLÍČOVÁ SLOVA gramatikalizace, konstrukce, here’s hoping, deixe, impersonalizace DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2024.2.1 1. ÚVOD Článek se zabývá konstrukcí here’s hoping, kterou ilustruje příklad (1). Slovníky uvádějí doklady jejího užití od první poloviny devatenáctého století. Nejistota dnešních uživatelů angličtiny ohledně jejího významu, jak dokládají různá online fóra (viz. příklad 2), ale naznačuje, že se její funkce změnila. Pokusíme se ukázat její rysy napříč jazykovými rovinami na pozadí formálně podobných výrazů. Naše základní otázka je, jakou má dnes here’s hoping funkci ajak můžeme popsat proces, který postupně vede ke vzniku této nové konstrukce. (1) Here’s hoping it works! (teland.com) (2) Hello, Iwant to be sure of what “here’s hoping” means in the sentence below. Does the person say, “Ihope that you come down here sometime” or “here’s hoping” has adifferent meaning than that? Thank you. “Sending you apicture of the house and cows. Ihave agood place on the front porch to sit. Here’s hoping that you will come OPEN ACCESS 128 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.2 down sometime.” Source: Band of Brothers by Stephen Ambrose. serhatuygur, Aug 25, 2018.1 Spojení here’s hoping uvádí Oxford English Dictionary jako jednu zformulí, které se užívají při přípitku, vedle here’s to (here’s ahealth to), here’s how, looking (at you), luck, adokládá jeho rané užití citacemi zroku 1910 (příklad 3 a) a1973 (příklad 3 b). Vmodernějších příkladech, např.ve slovníku Merriam-Webster, který definuje here’s hoping jako neformální výraz vyjadřující naději, že kněčemu dojde, už ale spojení spřípitkem chybí (příklad 3 c). Zdá se, že se změnou kontextu užívání se posouvá také funkce tohoto spojení. (3) a. ‘Here’s hoping,’ Bucky nodded gaily. ‘Ibet there will be aright lively wolf hunt.’ W.M.Raine, Bucky O’Connor iii. 40 (Oxford English Dictionary) b. Pollard … raised his glass to her. ‘Here’s hoping.’ E.Lemarchand, Let or Hindrance xii. 142 (Oxford English Dictionary) c. Here’s hoping (that) it doesn’t rain. (Merriam-Webster Dictionary) Jak ukazuje Fried (2009, s.263), motivaci pro postupnou reinterpretaci anáslednou rekategorizaci určité jazykové formy lze hledat vužívání jazyka ve specifických kontextech komunikace. Postupnou konvencionalizaci zkoumaného výrazu je pak možné popsat vrámci přístupů označovaných jako gramatikalizace nebo konstrukcionalizace, tj.jako proces, který vede ke vzniku nových syntaktických vzorců (gramatických konstrukcí) způvodně nezávislého materiálu nebo kreorganizaci materiálu stávajícího (Fried, 2010, s.6). Jedná se opostupnou změnu opakujících se kolokačních vzorců, během níž se krok za krokem přizpůsobují jejich jednotlivé rysy, které utvářejí výslednou podobu dané konstrukce (ibid., s.7). Gramatikalizaci zde chápeme široce, jak ji vymezuje Fried (ibid.), jako „proces konvencionalizace, pro který je klíčové, že spočívá vrozšíření sémanticko-pragmatických kontextů užívání daného gramatikalizovaného prvku amůže zahrnovat některé dodatečné změny, včetně rozšíření hostitelské třídy (tj.nové chování se rozšíří ze specifické podtřídy na všechny vhodné členy dané třídy), rozšíření syntaktického kontextu, vněmž se daný prvek užívá, typologické obecnosti, apotenciální subjektifikaci“ (srov.Himmelmann, 2004, s.32–33). Ne všechny tyto změny se musí vždy uplatnit. Subjektifikaci je možné ve vztahu ke gramatikalizaci popsat jako „ukotvenívýznamu vhodnocení situace mluvčím“ (Brinton aTraugott, 2005, s.108), posun od významu objektivního, deskriptivního, který je vzhledem kmluvčímu externí, kvýznamu subjektivnímu, nedeskriptivnímu, který je vzhledem kmluvčímu interní, přičemž tyto významy afunkce bývají „explicitně formálně kodifikovány“ astávají se „symbolickými“ a„vysoce konvencionalizovanými“ (Company, 2006, s.98). 1 Dostupné online na adrese: https://forum.wordreference.com/threads/here%E2%80%99s- -hoping.3492075/ (poslední přístup: 18.2.2024) OPEN ACCESS MARKéTA MALÁ— ZUZANA NÁDRASKÁ 129 2. DATA Abychom se mohly opřít odostatečné množství současného materiálu, byla všechna data excerpována zkorpusu English Web 2021 (enTenTen21), dostupného prostřednictvím rozhraní Sketch Engine. Korpus obsahuje internetové texty zlet 2021–2022 vybrané asemi-manuálně zkontrolované tak, aby obsahovaly data vhodná pro lingvistický výzkum. Jeho velikost je 52.268.286.493 slov (61.585.997.113 tokenů). Korpus je lematizovaný amorfologicky označkovaný (modifikovaný English Tree Tagger). Zaměřily jsme se na řetězce, kde here’s stojí viniciální pozici ve větě, tedy po interpunkčním znaménku, které může označovat konec věty (. ? ! : závorky, uvozovky), nebo po jiných symbolech (např.emotikonech), po koordinátorech (and, but), nebo adverbiích sfunkcí konektorů (např.so, however). Základní CQL dotaz byl formulován takto: [tag="SENT|CC|,|RB|:|(|)|\"|SYM"] [lemma="here"] [word="is|‘s"]. Další dotazy vycházejí ztéto základní formulace. Detailní analýza konstrukce here’s hoping se opírá o300 dokladů, které byly excerpovány pomocí základního dotazu doplněného oslovní tvar [word=“hoping“]. Výsledky dotazu byly automaticky randomizovány abylo použito prvních 300 relevantních dokladů. 3. KONSTRUKCE HERE’S HOPING NA POZADÍ FORMÁLNĚ OBDOBNÝCH STRUKTUR Konstrukci2 here’s hoping můžeme popsat na pozadí obdobných syntagmatických řetězců, snimiž sdílí formální (syntaktické amorfologické) vlastnosti. Iniciální here’s je vkorpusu enTenTen doloženo vnásledujících řetězcích: a. Here’s + nominální fráze, např.Here’s your chance b. Here’s + nominální vztažná věta, např.Here’s what you have to do c. Here’s + předložková fráze, např.Here’s to the next 140 years d. Here’s + slovesný tvar zakončený na -ing, např.Here’s hoping Formálně se řetězce a.— d. navzájem liší typem komplementu azastoupením tvarů slovesa be. Vedle redukovaného tvaru třetí osoby singuláru prézenta připouštějí různou měrou tvary neredukované atvary třetí osoby plurálu prézenta.3 Na základě gra2 Termín konstrukce používáme tak, jak ho vymezuje sodkazem na Croftovu definici (Croft, 2001, s.18, cit.ibid.) Fried (2013, s.11) vrámci konstrukční gramatiky, kde „se […] zobecnění ojazykové struktuře formulují pomocí konstrukcí-znaků, neboli elementárních asociací mezi formou avýznamem, které jsou aspoň zčásti arbitrární“. 3 Stranou zde necháváme spojení typu Here was I… , kde here ztrácí do značné míry svůj lokativní význam akonstrukce neslouží kvyjádření prostorového významu, nýbrž jako stylistický prostředek sfunkcí uvádění referenta do děje ve vyprávění; vtomto případě je možná varianta ibez invertovaného slovosledu. Vtéto funkci lze najít paralelu sproximálním demonstrativem this (Quirk akol., 1985, s.374–375 pozn; Huddleston aPullum, 2002, s.1390). OPEN ACCESS 130 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.2 matické shody je také vněkterých případech možné chápat here jako podmět ajinde spíš jako adverbiale (srov.Huddleston aPullum, 2002, s.1389–1390). Spojení here’s + nominální fráze bývá srovnáváno sexistenciální konstrukcí siniciálním there. Quirk akol. (1985, s.1380) poukazují na podobnost příkladů typu Here’s the milkman aThere’s the book Iwant. Vobou případech invertovaný slovosled umožňuje postverbální postavení rematické nominální fráze. Slovosled je možné změnit (viz The milkman is here, The book is there) ahere athere pak představují rematická lokativní adverbiale. Vexistenciálních konstrukcích má there, na rozdíl od uvedených příkladů, syntaktickou funkci podmětu anemá lokativní význam (Quirk akol., 1985, s.1405).4 Jak ukazuje Dušková akol. (2006 [1988], s.392), „[f]unkční odlišnost adverbiálního apodmětového there je zřejmá zmožnosti výskytu obou vtéže větě“. Za zmínku stojí vtéto souvislosti příklady, které obsahují dva výskyty here, každý sjinou funkcí. Zatímco here2 vpříkladu (4) odkazuje kataforicky knásledujícímu textu, funkce here1 je spíše ‚prezentační‘, podobná funkci podmětu there vexistenciálně-lokativní konstrukci. (4) Hello everyone, here1 is my first post here2. Iwant to know about DownloadAndSave from Erel, is this Sub <<DownloadAndSave> > is called automatically when the user wants to download afile? Thank you, your help will be appreciated (b4x.com) Iniciální here se podobá there také pokud jde oshodu slovesa be snásledující nominální frází. Jak uthere, tak uhere se přísudkové sloveso be obvykle shoduje včísle stouto frází (chápanou jako ‚vlastní podmět‘ vpřípadě there). Zejména vmluveném aneformálním jazyce je ale často náležitý plurálový tvar vprézentu nahrazován kontrahovaným tvarem singuláru (př. 5 a, b). Spojení there’s, resp.here’s,5 tak představuje „jedinou fixní jednotku“ (Biber akol., 2021, s.188). (5) a. Gary, there’s apples if you want one. (Biber akol., 2021, s.188) b. Here’s your shoes. (ibid.) Pokud jde ofunkční rysy, můžeme urůzných typů řetězců siniciálním here’s mluvit orůzném druhu deixe here vzávislosti na komunikativní funkci celého spojení. Počáteční adverbium here, které sdílejí všechny řetězce, je samo osobě bez pojmového obsahu avýznamu nabývá pouze ve vztahu kentitě, ke které se vztahuje (Hirschová, 2013, s.55–56); funguje jako typický deiktický prostředek, ato vrůzných typech deixe. Vpřípadě situační deixe odkazuje na místo vmimojazykové skutečnosti bez předchozího výskytu referenta vtextu ajako prostředek proximální deixe má orientaci na mluvčího; deiktický význam lze určit pouze vzhledem kmístnímu určení dané pro4 Interpretaci there jako podmětu opírají Quirk akol. (1985, s.1405) ojeho užívání vtázacích dovětcích, zjišťovacích otázkách (např.Is there any more soup?) anefinitních polovětných konstrukcích (např.Idon’t want there to be any misunderstanding.) Podporuje ho také gramatická shoda se singulárem slovesa be vneformální angličtině, např.There’s some people in the waiting room. 5 Podobnou tendenci zaznamenali Biber akol. (2021, s.188, 193) také uwhere’s ahow’s. OPEN ACCESS MARKéTA MALÁ— ZUZANA NÁDRASKÁ 131 mluvy apříslovce typicky funguje jako příslovečné určení (Biber akol., 2021, s.558; Quirk akol., 1985, s.1449 pozn., s.1450); Halliday aHasanová (1976, s.58–59) hovoří vtomto případě ofunkci exoforické.6 Kromě typického využití jako prostředku deixe prostorové může here vyjadřovat ivýznam časový alze jej vtomto případě nahradit výrazem now (I’ve now been lecturing for over an hour. I’ll stop here since you all look tired.) (Quirk akol., 1985, s.1453 pozn; Huddleston aPullum, 2002, s.1549).7 Deixe situační má velmi úzký vztah kdeixi textové, protože „itext má svůj aspekt prostorový (odkazujeme např.na to, co bylo uvedeno výše nebo co bude uvedeno níže) aaspekt časový, vjehož rámci musíme rozlišovat pohled produktora textu […] apohled vnímatelský. Produktor textu odkazy na již realizovaný text nebo upozorněním na následující pasáže svůj text organizuje ausnadňuje vněm adresátovi orientaci” (Hirschová, 2013, s.117). Vpřípadě textové deixe funguje here jako adverbiální proforma, rekapituluje výraz vblízkém textu aredukuje gramatickou komplexnost; nese význam „na tomto místě“ ajeho intepretace je, vpřípadě anafory, přímo odvislá od významu či reference antecedentu (The main stadium was almost finished. Here, on the opening day of the games, participants from every country would parade.) (Huddleston aPullum, 2002, s.68, 1453–1454, 1549–1550; Biber akol., 2021, s.74). Kromě identifikace antencedentu jsou pro anaforické užití here relevantní ještě další faktory, např.osobní zainteresovanost mluvčího nebo podmínka identického mluvčího, tzn.výpovědi obsahující antencedent ahere jsou produkovány stejným mluvčím (Fretheim akol., 2011, s.252–254).8 Here je podobně jako this/these též zdrojem kataforického odkazování „dopředu“ (Halliday aHasan, 1976, s.68, 75; Hirschová, 2013, s.114). Na rovině textu může here také odkazovat kabstraktnějším entitám, např.květě či části textu různé délky, ato jak anaforicky, tak kataforicky (Here’s the news.) Vpřípadě, že here odkazuje kdelšímu textovému segmentu, jeho význam ztrácí svůj lokativní charakter alze jej parafrázovat jako „vtomto ohledu“ (Halliday aHasan, 1976, s.74–75; srov.Quirk akol. 1985, s.1461–1462). 3.1 HERE’S YOUR CHANCE Ve spojení here’s + nominální fráze nemusí být slovesný tvar redukovaný. Sloveso be může být vsinguláru ivplurálu prézenta ashoduje se obvykle včísle sřídícím členem následující nominální fráze (příklady 6 a, b). Na druhé straně doklady typu (6 c) ukazují, že spojení here’s může mít podobu ustáleného nekompozičního výrazu, kde číslo slovesa be nezávisí na čísle následujícího substantiva (Biber akol., 2021, s.188). 6 Jak uvádí Huddleston aPullum (2002, s.1549), vnímání fyzické lokace není zcela objektivní aje odvislé od konkrétní konceptualizace blízkosti mluvčím (srov.Fretheim akol. (2011) deiktické versus token-reflexivní užití here). 7 Fretheim akol. (2011, s.250–252) případy metaforické extenze od prostorové kčasové interpretaci nepovažují za případy deixe, ale zahrnují je pod tzv.token-reflexivní užití. 8 Vpřípadě podmínky jednoho mluvčího hovoří Gundel akol. (1993) otzv.„podmínce aktivace mluvčího“. OPEN ACCESS 132 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.2 (6) a. Have you ever wanted to learn to play the ukulele? Here’s your chance! On Monday July 31, professional musician Julie Stepanek will teach kids and teens some basic ukulele chords so they can play many popular songs. (mhl.org) b. You can play your part to help our bees. Here are afew simple tips: (1) Plant asection of your garden especially for the bees. (2u.ie) c. Here’s some pictures from our local tour boat ride. (lnr.net) d. This year we went to Andalucia, in the South. Here are alot of beautiful cities, and it also has great landscapes. (bamjam.net) Here je zde buď prostředkem kataforického textového odkazu (příklady 6 a, b; často uvozuje různé seznamy), nebo odkazu na neverbální části webové stránky, fotografie, mapy, schémata apod. (příklad 6 c). Vtéto prezentační funkci může být here nahrazeno ukazovacími zájmeny (Huddleston aPullum, 2002, s.1390). Hraje roli „metadiskurzivního ukazatele“, jehož referenci lze parafrázovat jako ‚na tomto místě v(aktuálním) textu či diskurzu‘ (Fretheim akol., 2011, s.249–250). Here může odkazovat také zpět vtextu. Vpříkladu (6 d) jde oanaforický preponovaný lokativní komplement spojený sinverzí podmětu apřísudku (Huddleston aPullum, 2002, s.1389; srov.Biber akol., 2021, s.918). 3.2 HERE’S WHAT YOU HAVE TO DO Ve spojení svedlejší větou převládá redukovaný tvar 3.osoby singuláru slovesa be (72 % dokladů). Závislá nominální vztažná věta je nejčastěji uvozena what nebo how; přísudek je tvořen určitým tvarem slovesným nebo infinitivem. Here odkazuje kataforicky knásledujícímu textu. Vedlejší věta často uvozuje instrukce (příklad 7 a), ale nacházíme také— podobně jako uspojení snominálními frázemi— shrnutí aseznamy (často toho, co mluvčí udělal, řekl, zjistil apod., příklad 7 b). Je to dobře vidět ina nejtypičtějších kolokátech:9 zájmena you ait (např.Here’s how it works), infinitivní částice to aslovesné tvary works, can, do nebo need se pojí sfunkcí instrukcí; zájmena první osoby aslovesné tvary looks, happened, said, found jsou typické pro druhou, shrnující funkci. (7) a. It’s described as being able to energize the body, clarify the mind and “clear away the clouds.” Here’s how to do it: Sit up tall, and relax your shoulders. Keep your mouth closed and inhale rapidly through your nose with quick, short breaths (exhale quickly as well). (nm.org) b. Here is what Ifound: Ibelieve this tells us alot about how far society needs to go in terms of understanding one another, and how little our old ideas about caring, control and cooperation have really helped us. (eqi.org) 9 Pokud není uvedeno jinak, uvádíme signifikantní kolokace na základě skóre Log-likelihood, ve vzdálenosti 1 až 3 slov vpravo od klíčového slova. OPEN ACCESS MARKéTA MALÁ— ZUZANA NÁDRASKÁ 133 3.3 HERE’S TO THE NEXT 140 YEARS Následuje-li po here’s předložka, v94 % dokladů se jedná opředložku to akonstrukce má funkci přípitku nebo podobného přání (příklad 8, srov.Quirk akol., 1985, s.852). Převládá redukovaný tvar slovesa be; tvar here is je zastoupen jen ve 5,1 % dokladů10 spředložkou to. Signifikantními kolokáty jsou kvantifikátory (more, another, many, all), adjektiva next, great, future, happy, good, new, successful nebo substantivum year/ years; ze zájmen pak you/your; mezi typickými kolokáty je ivykřičník. (8) Here’s to the next 140 years! May there still be some who stand like those warriors did in Mobile last Friday against enemies of the South. (hnn.us) 3.4 HERE’S HOPING (+ KOMPLEMENT) Nyní se pokusíme popsat konstrukci here’s hoping scílem vymezit její funkci acharakterizovat formální, sémantické apragmatické vlastnosti jejích jednotlivých konstituentů. Celková frekvence řetězce Here + ’s/is hoping viniciální pozici ve větě je vkorpusu enTenTen 48.220 výskytů (0,78 výskytů na milion tokenů). Následující popis vychází zdetailní analýzy 300 dokladů této konstrukce (viz. oddíl 2). Začneme popisem slovesné fráze. Obecně lze považovat sloveso hope za tranzitivní sloveso, jehož komplement může mít několik realizačních forem, např.infinitiv sto (Did she hope to marry him?), finitní vedlejší větu, popř. uvozenou spojkou that (We hope the rest of this book will provide the answers to your problems.), předložkovou frázi sfor (Ijust hope for some change for the better.) nebo substituční proformy so/not (Ihope so/not.); vmediální afinální pozici může Ihope také fungovat jako parentetický komentář mluvčího (Herbst akol., 2004, s.393). komplement celkem [%] obsahová věta asyndetická 189 63,0% se spojkou that 57 19,0% bez komplementu 25 8,3% předložková fráze (for) 24 8,0% infinitivní věta 3 1,0% jiné (so, nominální fráze) 1 0,7% celkem 300 100,0% TABULKA 1.Komplementace slovesa hoping 10 Tato ‚přípitková‘ konstrukce here’s/is to (37.115 výskytů) je výrazně méně frekventovaná než spojení svedlejší větou vztažnou (828.603 výskytů). Celkovou frekvenci spojení snominální frází je kvůli variabilitě struktury fráze (např.determinátory realizované členy, zájmeny, číslovkami nebo snulovou realizací) obtížné vyčíslit— převyšuje však 1,5 milionu výskytů. OPEN ACCESS 134 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.2 Znašich dokladů vyplývá, že nejčastějším typem komplementu, který následuje po (here’s) hoping, je vedlejší věta obsahová (celkem 82% dokladů), která je ve většině případů (76,8% vedlejších vět) připojena ke slovesu hoping asyndeticky (příklad 9 a). Frekvenci jednotlivých typů komplementace uvádí Tabulka 1. (9) a. Here’s hoping Ican keep up! (nexttownover.net) b. This month so far the non-flash have outweighed the flash, but Im not sure Ican do that every week. Here’s hoping! (havingwritten.com) Zajímavé jsou příklady bez komplementu (8,3 % dokladů, příklad 9 b), které se blíží fixní formuli ajejichž interpretace je závislá na kontextu. Absence komplementu může poukazovat (spolu sdalšími aspekty) na počínající proces gramatikalizace. Nepřítomnost komplementu lze vnímat jako redukci „množství syntaxe“, „ztrátu normálních syntaktických vlastností“ ajako „syntaktickou izolovanost“, která je přirozeným důsledkem odklonu od funkce deskriptivní kfunkci evaluativní (Company, 2006, s.99).11 Díky absenci komplementu také získává predikace vkonstrukci vyšší míru autonomie (ibid., s.103). Velké „množství syntaxe“, neboli velká strukturní „zatíženost“, je vobráceném poměru kzatíženosti na poli pragmatiky avyjadřování subjektivního významu: formy, které získají nový pragmatický, subjektivní význam, zároveň ztrácí svoji ohebnost aflexibilitu adochází ke ztrátě či oslabování jejich syntaktických vlastností (např.tranzitivní slovesa ztrácí svůj původní repertoár argumentů). Jelikož mluvčí užívá subjektivizovaných forem kvyjádření úhlu pohledu akevaluaci, jsou tyto formy syntakticky chudé; syntaktická izolovanost jde tedy ruku vruce se subjektifikací (ibid., s.99, 115). Vedle možnosti užití bez komplementu můžeme ukonstrukce here’s hoping pozorovat iztrátu flexibility. Řetězec obsahuje tvar slovesa be ve třetí osobě singuláru prostého prézenta. Ve většině dokladů (96,3 % vcelém korpusu enTenTen) je tvar kontrahovaný. Také ztráta schopnosti variace ve vyjadřování času aaspektu je jedním ze znaků procesu subjektifikace (Company, 2006, s.100). Jako další zvnitřních vlastností, které považujeme za relevantní pro funkci celé konstrukce, lze zmínit její situační zapojenost. Ta se projevuje zřetelně vpovaze podmětu větného komplementu slovesa hoping. Uvětných komplementů (finitních ainfinitivních vedlejších vět) má podmět typicky určitou referenci (93,6 % těchto dokladů)— je vyjádřený vlastními jmény (příklad 11 b níže), apelativy sdeterminátory, které signalizují určitou referenci (this vpříkladu 10 a), nebo zájmeny. Doklady neurčité nebo generické reference nebo formálních podmětů it athere jsou řídké (celkem 6,4 % dokladů). Výskyt podmětu surčitou referencí lze vysvětlit tak, že mluvčí vyjadřuje svůj postoj ke skutečnosti, kterou sdílí sadresátem. Vpřípadě podmětu 11 Dle Companyové (2006, s.99–100, 115) koresponduje syntaktická izolovanost kromě ztráty komplementu isdalšími obecnějšími syntaktickými vlastnostmi, např.sníženou schopností konstrukce vstupovat do formálních/funkčních vztahů sjinými konstrukcemi, sníženou schopností tvořit subkategorie, omezenou možností parafráze nebo substituce synonymy, omezenou možností přijímat modifikátory nebo přítomností pauzy na začátku ana konci konstrukce. OPEN ACCESS MARKéTA MALÁ— ZUZANA NÁDRASKÁ 135 vyjádřeného zájmenem 1.osoby singuláru (4,4 % dokladů, příklad 9 a) se tato skutečnost týká přímo mluvčího, upodmětu vyjádřeného zájmenem 2.os. se týká adresáta (9,2 % dokladů, příklad 10 b). (10) a. Here’s hoping this talented director finds his way next time out… with the feature-length “Starsky & Hutch.” (neumu.net) b. Here’s hoping you can get this cleared up soon and with as little damage to your wallet as possible. (s8.org) Přání nebo naděje mluvčího jsou typicky orientovány kširší přítomnosti nebo kbudoucnosti. To se projevuje užitím přítomného (66,3 %, příklad 10 a) nebo budoucího času (16,2 %, příklad 13 b) vkomplementech tvořených finitní vedlejší větou apříslovečnými určeními vkomplementu avbezprostředním kontextu konstrukce (next time vpříkladu 10 a, soon vpříkladu 10 b). Minulé časy (préteritum aperfektum) jsou zastoupeny okrajově (4,9 %). Vkomplementu hoping avblízkém okolí konstrukce lze najít také výrazy spostojovými/modálními významy, např.modální slovesa can amay (příklad 10 b) nebo výrazy I’m not sure (příklad 9 b), Ibet (příklad 12 a), Icertainly hope (příklad 13 b). Poslední složkou, jejíž funkci je nutné popsat vrámci charakteristiky vnitřních vlastností konstrukce, je adverbium here. Jak bylo ukázáno výše, může uhere docházet ke ztrátě základního (lokativního) významu akextenzi na rovinu časovou, diskurzní nebo postojovou, přičemž základní rozlišení mezi proximální adistální deixí zůstává zachováno.12 Zdá se, že vpřípadě konstrukce here’s hoping je funkce here spojená svyjadřování postojů. Huang (2019, s.206–207) hovoří přímo o„emocionální deixi“, kterou charakterizuje jako „druhotné užití deixe“, které slouží kvyjadřování „emocionální blízkosti nebo vzdálenosti mezi deiktickým centrem, obvykle mluvčím, aentitou, kníž se referuje“. Výrazy prostorové blízkosti, např.zájmena, vyjadřují empatii ze strany mluvčího, kdežto prostředky distální deixe vyjadřují emocionální odstup (srov.též Halliday aHasan, 1976, s.60–61, 75; Fretheim akol., 2011, s.252–254). Chouit (2021), Cornish (2011) aGlover (2000) ukazují, že prostředky proximální deixe fungují jako komunikativní strategie, protože usnadňují vyjadřování perspektivy mluvčího ajeho subjektivního názoru. Extenze konceptu prostorové blízkosti obecně na rovinu postojovou se zdá být pro interpretaci here ve struktuře here’s hoping obzvláště důležitá. Jak vyplývá zuvedených příkladů, konstrukce se používá kvyjadřování naděje či očekávání mluvčího, jde tedy oprostředek vyjadřování subjektivního (pozitivního) postoje mluvčího 12 Quirk akol. (1985, s.184 pozn.) poznamenávají paralelu mezi proximálním here apřítomným časem adistálním there ačasem minulým. Podobné rozlišení lze též najít mezi this, které je asociováno spřítomností či budoucností, athat, které je asociováno sminulostí (Halliday aHasan, 1976, s.60–61). Vpřípadě textové deixe (endofory) může být koncept blízkosti/vzdálenosti prostředkem realizace mechanismu střídání participantů vdialogu: prostředky proximální deixe se užívají kodkazování kvýpovědi mluvčího (this, here) aprostředky distální deixe kodkazování kpředchozí promluvě adresáta či mluvčích ostatních (that, there) (Halliday aHasan, 1976, s.60; Fretheim akol., 2011, s.252–253, 274–276; srov.Gundel akol., 1993; Lakoff, 1974; Glover, 2000). OPEN ACCESS 142 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.2 proces impersonalizace (Siewierska, 2008), což nám umožnilo poukázat na odlišnosti vpovaze podmětu— osobní podmět (proživatel) vpřípadě I’m hoping aimpersonální podmět vhere’s hoping na straně jedné, apodmět asociovatelný sproximální deixí atedy svyjadřováním postoje aperspektivy mluvčího vpřípadě here’s hoping aabsence této spojitosti vpřípadě there be na straně druhé. Tyto rozdíly mohou mít za následek různou míru upozadění proživatele/mluvčího atedy ipotenciální funkční odlišení těchto struktur. Doufáme, že jsme ukázaly, kjakým změnám dochází uvnitř konstrukce here’s hoping. Jak ale zdůrazňuje Himmelmann (2004, s.31), gramatikalizace se týká celých konstrukcí anikoli jejich jednotlivých elementů. Každý element prochází gramatikalizací ve svém syntagmatickém kontextu. Proces gramatikalizace je pak vpodstatě procesem expanze kontextů dané konstrukce, znichž nejdůležitější— apřítomná uvšech gramatikalizačních procesů— je „expanze sémantických apragmatických kontextů, kdy se příslušná forma začíná používat pro vyjádření nových významů“ (Pergler, 2020, s.30). Konstrukce here’s hoping se začíná užívat pro (tentativní) vyjádření přání anaděje mluvčího vsituacích bez vztahu kúzkému kontextu přípitku. Pozorujeme tedy výraznou expanzi jejího sémantického apragmatického kontextu, provázenou vnitřní expanzí hostitelské třídy (širší okruh sloves), rozšířením jejího syntaktického kontextu arysy subjektifikace. LITERATURA Afonso, S. (2008): Existentials as impersonalising devices: the case of European Portuguese. Transactions of the Philological Society, 106, s.180–215. Biber, D.— Johansson, S.— Leech, G.N.— Conrad, S.— Finegan, E. (2021): Grammar of Spoken and Written English. Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins B.V. Brinton, L.— Traugott, E.C. (2005): Lexicalization and Language Change. Cambridge: Cambridge University Press. Chouit, D. (2021): Grammar as communication: adiscourse grammar of deixis. Social Sciences, Humanities and Education Journal, 2, 2, s.96–111. Collins, P. (2002): Some discourse functions of existentials in English. In: C.Allen (ed.), Proceedings of the 2001 Conference of the Australian Linguistic Society, s.1–6. Dostupné online na adrese: http: ⁄ ⁄ www.als.asn.au. (poslední přístup: 5.2.2024) Company, C.C. (2006): Subjectification of verbs into discourse markers: Semantic-pragmatic change only? Belgian Journal of Linguistics, 20, s.97–121. Cornish, F. (2011): Strict anadeixis, discourse deixis and text structuring. Language Sciences, 33, s.753–767. Croft, W. (2001): Radical Construction Grammar. Syntactic theory in typological perspective. Oxford: Oxford University Press. Dušková, L. (1999): Studies in the English Language, část 2. Praha: Karolinum. Dušková, L. akol. (2006 [1988]): Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny. Praha: Academia. Dostupné online na adrese: https://mluvniceanglictiny.cz (poslední přístup: 24.2.2024). Fretheim, T.— Amfo, N.A.A.— Vaskó, I. (2011): Token-reflexive, anaphoric and deictic functions of ‘here’. Nordic Journal of Linguistics, 34, 3, s.239–294. Fried, M. (2004): Czech reflexivization and the invariance principle revisited. Slavic and Eastern European Journal, 48, s.627–653. OPEN ACCESS MARKéTA MALÁ— ZUZANA NÁDRASKÁ 143 Fried, M. (2009): Construction grammar as atool for diachronic analysis. Constructions and Frames, 1, 2. Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins B.V., s.262–291. Fried, M. (2010): Introduction: From instances of change to explanations of change. In: M.Fried— J-O. Östman— J.Verschueren (eds.), Variation and change: pragmatic perspectives. Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins B.V., s.1–16. Fried, M. (2013): Pojem konstrukce vkonstrukční gramatice. Časopis pro moderní filologii, 95, s.9–27. Fried, M. (2017): Konstrukční gramatika. In: P.Karlík— M.Nekula— J.Pleskalová (eds.), CzechEncy— Nový encyklopedický slovník češtiny. Dostupné online na adrese: https:// www.czechency.org/slovnik/KONSTRUKČNÍ GRAMATIKA (poslední přístup: 7.2.2024) Glover, K.D. (2000): Proximal and distal deixis in negotiation talk. Journal of Pragmatics, 32, s.915–926. Gundel, J.K.— Hedberg, N.— Zacharski, R. (1993): Cognitive status and the form of referring expressions in discourse. Language, 69, s.274–307. Halliday, M.A.K.— Hasan, R. (1976): Cohesion in English. London: Routledge. Herbst, T.— Heath, D.— Roe, I.F.— Götz, D. (2004): AValency Dictionary of English: acorpus-based analysis of the complementation patterns of English verbs, nouns and adjectives. Berlin / New York: de Gruyter. Himmelmann, N. (2004): Lexicalization and grammaticization: Opposite or orthogonal? In: W.Bisang— N.P.Himmelmann— B.Wiemer (eds.), What Makes Grammaticalization—ALook from its Fringes and its Components. Berlin: Mouton de Gruyter, s.21–42. Hirschová, M. (2013): Pragmatika včeštině. Praha: Karolinum. Huang, Y. (2019): Pragmatika. O.Dufek— L.Saicová Římalová (trans). Praha: Karolinum. Huddleston, R.— Pullum, G.K. (2002): The Cambridge Grammar of the English Language. Cambridge: Cambridge University Press. Lakoff, R. (1974): Remarks on this and that. Chicago Linguistics Society, 10, s.345–56. Malchukov, A.— Siewierska, A. (2011): Introduction. In: A.Malchukov— A.Siewierska (eds.), Impersonal Constructions: ACross-Linguistic Perspective. Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins, s.1–15. Pergler, J. (2020): Česká reflexivní deagentizace vdiachronním pohledu. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Quirk, R.— Greenbaum, S.— Leech, G.— Svartvik, J. (1985): AComprehensive Grammar of the English Language. London: Longman. Rautionaho, P.— Fuchs, R. (2020): Recent change in stative progressives: Acollostructional investigation of British English in 1994 and 2014. English Language and Linguistics 25, 1, s.35–60. Siewierska, A. (2008): Introduction: Impersonalization from asubject-centred vs. agent-centred perspective. Transactions of the Philological Society, 106, 2, s.115–137. Taraldsen Medová, L. (2017): Expletivum. In: P.Karlík— M.Nekula— J.Pleskalová (eds.), CzechEncy— Nový encyklopedický slovník češtiny. Dostupné online na adrese: https:// www.czechency.org/slovnik/EXPLETIVUM (poslední přístup: 3.2.2024) Ziv, Y. (1982): Getting more mileage out of existentials in English. Linguistics, 20, s.747–762. ONLINE SLOVNÍKY “Here’s hoping.” Oxford English Dictionary. Dostupné z: https://www.oed.com/search/dictionary/?scope=Entries&q=here%27s+hoping (poslední přístup: 24.2.2024) “Here’s hoping.” Merriam-Webster Dictionary. Dostupné z: https://www.merriam-webster. com/dictionary/here%27s%20hoping (poslední přístup: 3.2. 2024) OPEN ACCESS 144 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.2 KORPUS English Web 2021 (enTenTen21). Dostupné z: https://www.sketchengine.eu/ententenenglish-corpus/ Markéta Malá | Katedra anglického jazyka aliteratury, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy | Celetná 13, 116 39, Praha 1 ORCID ID: 0000-0003-3611-8433 [email protected] Zuzana Nádraská | Katedra anglického jazyka aliteratury, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy | Celetná 13, 116 39, Praha 1 ORCID ID: 0009-0001-6402-8470 [email protected] OPEN ACCESS