Vzpomínka na profesora Jaroslava Hubáčka (27. 4. 1929 − 28. 1. 2020)

VZPOMÍNKA NA PROFESORA JAROSLAVA HUBÁČKA (27.4.1929 — 28.1.2020) Na začátku února Ostravská univerzita aFilozofická fakulta spolu sKatedrou českého jazyka studentům, kolegům iširší odborné veřejnosti shlubokým zármutkem oznámily, že ve věku nedožitých 91 let zemřel prof. PhDr. Jaroslav Hubáček, CSc., erudovaný český bohemista, první rektor Ostravské univerzity aemeritní profesor její Filozofické fakulty.1 Prof. Hubáček se narodil do rodiny jemnického železničáře. Není pochyb, že raná léta strávená vbezprostřední blízkosti železniční stanice se zásadně promítla do jeho pozdějšího profesního života. Poté co vystudoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vBrně obory český jazyk ahudební výchova, vedla jeho další cesta do Ostravy. Doba normalizace bohužel jeho odbornému růstu po téměř dvě dekády nepřála— ačkoli se vroce 1969 Jaroslav Hubáček řádně habilitoval na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně vBrně (dnes opět Masarykova univerzita), docentem zpolitických důvodů jmenován nebyl asouhlas knové habilitaci obdržel teprve po dlouhých sedmnácti letech. Vědeckou hodnost profesora pak získal po řádném profesorském řízení, které proběhlo na téže fakultě vroce 1990. Pana profesora však dočasná nepřízeň osudu nezlomila apo celou svou aktivní kariéru se splným nasazením věnoval vědě, svým studentům, kolegům imilované alma mater. Badatelskou pozornost zaměřil Jaroslav Hubáček především na oblast sociolektů. Jeho definice sociolektu/slangu jakožto „svébytné součásti národního jazyka, jež má podobu nespisovné nebo hovorové vrstvy speciálních pojmenování (jednoslovných ifrazémů), realizované vběžném, nejčastěji polooficiálním aneoficiálním jazykovém styku lidí vázaných stejným pracovním prostředím nebo stejnou sférou zájmů asloužící jednak specifickým potřebám jazykové komunikace, jednak jako prostředek vyjádření příslušnosti kprostředí či kzájmové sféře“2 je stále hojně citována vodborných publikacích domácí izahraniční provenience. Materií argotu se prof. Hubáček primárně systematicky nezabýval, významnou měrou však přispěl kjeho aktuálnímu vymezování. Je známo, že utajování obsahu řečeného před nezasvěcenými jako hlavní rys azáměr argotu je lingvisty tradičně zpochybňováno, vprofesorově podání je argot „typ sociolektu, který je včeské tradici chápán jako specifická lexikální vrstva příznačná pro neoficiální ústní komunikaci sociálních skupin voblasti činnosti společensky nežádoucí, až škodlivé“.3 Definice Jaroslava Hubáčka primárně nezahrnuje princip utajení řečeného, aneodpovídá tak dříve běžnému vymezování argotu jako tajné mluvy vzniklé na základě dohody zasvěcených. 1 Bolková, J. (2020): Zemřel profesor Jaroslav Hubáček, první rektor Ostravské univerzity. OU@live živý online magazín Ostravské univerzity, 1.2.2020. [online; cit.2020-03-15]. Dostupné z: <https://alive.osu.cz/zemrel-profesor-jaroslav-hubacek-prvni-rektor-ostravske- -univerzity/ >. 2 Hubáček, J. (2002): heslo Slang. In: K.Karlík— M.Nekula— J.Pleskalová (eds.), Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, s.405−406; rovněž Hubáček, J.— Krčmová, M. (2016): heslo Sociolekt. In: K.Karlík— M.Nekula— J.Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, s.1724. 3 Tamtéž. Lucie Radková OPEN ACCESS LUCIE RADKOVÁ 145 Středem profesorova odborného zájmu se stal výzkum slangu, svou dávnou lásku kželeznici zúročil zejména ve výzkumu slangu železničářského. Problematice slangu věnoval monografie Onomaziologické postupy ve slovní zásobě slangů (1971), Železničářský slang (1974), Očeských slanzích (1979, 1981), Malý slovník českých slangů (1988), Výběrový slovník českých slangů (2003), jeho posledním odborným počinem jsou Kapitoly osociolektech asociolektologii (2012). Jedná se oupravený výběr autorových článků astudií publikovaných vroztříštěné podobě vrůzných odborných časopisech asbornících zaměřujících se na sociolekty. Čtenář zde získá užitečné informace osociálně motivované rozvrstvenosti současné češtiny, seznámí se se základními pojmy sociální dialektologie, dočte se ohlediscích, podle kterých lze posuzovat vrstvu slangového výraziva, nahlédne do problematiky onomaziologických postupů, synonym či frazémů uplatňovaných vsociolektech. Teoretické výklady ilustrované konkrétními lexikálními prostředky Jaroslav Hubáček doplňuje kapitolami ovyužívání metaforizace ve spisovné češtině avčeských slanzích aohumoru vsociolektech, ato nejen na příkladu české publicistiky. Knihu autor uzavírá jazykovým exkurzem do tří jemu blízkých prostředí— divadelního, mysliveckého asamozřejmě železničářského. Zmiňme na tomto místě rovněž profesorovo výrazné angažmá na tzv.plzeňských konferencích oslangu aargotu, prvních azatím jediných konferencích svého druhu vrepublice (pořádaných pod patronátem prof. Lumíra Klimeše vletech 1977, 1980, 1984, 1988, 1995, 1998; vletech 2003, 2008, 2014 se ujala organizace odchovankyně prof. Klimeše dr. Chýlová). Jaroslav Hubáček, jeden ze zakládajících členů, pravidelně referoval oproblematice nestrukturních útvarů českého národního jazyka, apomáhal tak konstituovat českou sociolektologii jako moderní, svébytnou anepřehlédnutelnou jazykovědnou disciplínu. Pestrá avšestranná byla iHubáčkova činnost pedagogická. Vprůběhu let vedl přednášky asemináře zfonetiky afonologie, lexikologie, derivatologie, morfologie, stylistiky arétoriky. Byl autorem celé řady skript, zmiňme alespoň tato: Ozvukové stránce českého jazyka (1976, 1981), Jak mluvit apřednášet (1983), Úvod do stylistiky českého jazyka (1985), Rétorické minimum pro studium učitelství (1990), Tvoření slov včeštině (1996), ispoluautorem učebnic, např.Český jazyk pro studující učitelství v1.−4. ročníku základní školy (1990) aČeština pro učitele (1996, 1998, 2002, 2010). Pan profesor Jaroslav Hubáček během svých sta „odučených“ semestrů na ostravské akademické půdě vychoval stovky učitelů českého jazyka. Mnohým znás— svým posluchačům ikolegům— se navždy vryl nejen do paměti, ale především se nezapomenutelně zapsal do našich srdcí. Bylo mi ctí být jednou zposledních doktorandek vyučujícího nesmírně pracovitého, vytrvalého, systematického, zodpovědného, azároveň také člověka milého, skromného, upřímného, společenského apřátelského. Lucie Radková | Katedra českého jazyka, Filozofická fakulta Ostravské univerzity | Reální 5, 701 03 Ostrava ORCID ID: 0000-0001-5193-4610 [email protected] OPEN ACCESS