Dějiny Tábora — zpráva o výzkumném projektu napříč generacemi
Abstract
116
Full text
116 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2020 Dějiny Tábora— zpráva ovýzkumném projektu napříč generacemi Když vpolovině osmdesátých let 20.století vznikl záměr souhrnně zpracovat dějiny Tábora, stáli za ním pracovníci tehdejšího Muzea husitského revolučního hnutí vTáboře, Miloš Drda, František Šmahel aJiří Kořalka, společně sředitelem Státního okresního archivu vTáboře, Rudolfem Teclem. Iniciátoři záměru pomýšleli na zpracování celé historie Tábora ve třech dílech, přičemž první díl byl pro obsáhlost materiálu rozdělen do dvou svazků. Ambiciózní plán se uskutečnil pouze zmenší části, byť nikoli nedůležité, když František Šmahel ve spolupráci sdalšími kolegy vydal oba svazky prvního dílu. Stalo se tak vJihočeském nakladatelství vletech 1988 a1990.1 Následující převratné společenské změny se výrazným způsobem promítly nejen do chodu táborského muzea, ale také do profesní dráhy všech zúčastněných. František Šmahel aJiří Kořalka brzy zmuzea odešli ana svých nových působištích věnovali čas isíly jiným pracovním úkolům. Jistým dozvukem připravovaného projektu se stalo vydání táborského svazku historického atlasu českých měst vroce 1999.2 Vsouladu sposláním této edice zpřístupnil atlas základní kartografické (avýběrově též nejvýznamnější ikonografické) prameny kdějinám Tábora. Přesto se zdálo, že srozpadem původního autorského kolektivu postihne Dějiny Tábora osud podobný mnoha jiným velkým edičním projektům české historiografie. Totiž, že zůstane unedokončeného torza. Husitské muzeum vTáboře se však nevzdávalo snahy probudit myšlenku Dějin Tábora opět kživotu. Zásadním problémem nebylo jen sestavení nového okruhu autorů, ale spíše vytvoření vhodného institucionálního rámce, jenž by všem zainteresovaným zajistil potřebné podmínky ksoustavné práci. Bylo také třeba najít funkční publikační platformu, neboť samotné muzeum se realizace nové knižní podoby dějin Tábora ujmout nemohlo. Postupně se dařilo získávat pro pokračování projektu badatele střední amladší generace sdostatečnými zkušenostmi aochotou věnovat se nesnadnému tématu. Významným impulzem pro znovuotevření prací na projektu byl závazek Nakladatelství Lidové noviny, že se vydání dějin Tábora ujme vosvědčené ediční řadě „Dějiny českých, moravských aslezských měst“. Při té příležitosti nakladatelství vzneslo logický požadavek otisknout dějiny Tábora vcelku, tedy včetně nejstarších období až do roku 1452, jež byla předmětem předchozí edice Jihočeského nakladatelství. Byla proto opuštěna představa, že nové vydání dějin Tábora naváže na dosud publikované dílo. Namísto toho vznikl ediční záměr, jenž po vzoru původního projektu zamýšlí výklad rozdělit do tří svazků. První svazek měl zahrnovat období od raného středověku do ztráty samostatnosti husitské obce, zhruba vintencích oněch Dějin Tábora ze závěru osmdesátých let. Druhý svazek představuje následující historické etapy, tedy dobu poděbradskou ajagellonskou spolu scelým raným novověkem (se symbolickým mezníkem vroce 1781). Třetí svazek si vytyčil cíl postihnout moderní dobu ve vývoji města až do roku 1989, přičemž jakýmsi doslovem má být esej oTáboře vdobě polistopadové. 1 František ŠMAHEL akol., Dějiny Tábora 1. I.Do roku 1421, České Budějovice 1988; 1. II. 1422–1452, České Budějovice 1990. 2 Zdeněk VYBÍRAL (ed.), Historický atlas měst České republiky VII. Tábor, Praha 1999.
ZDEněK VYBíRaL 117 První svazek spatřil světlo světa vzáří 2020.3 František Šmahel vtomto svazku přistoupil více méně kaktualizaci svého textu ajeho spojení do jediné knihy. Vycházel především zpřesvědčení, že od osmdesátých let minulého století se neobjevily vpodstatě žádné významnější prameny, jež by nutily autora kzásadnímu přepracování již publikovaného výkladu areinterpretaci jeho závěrů. Je pravdou, že poznání nejstarších dějin Tábora rozšířil vposledních třiceti letech především archeologický výzkum. Právě výsledky archeologie se vknize dočkaly podrobného zhodnocení. Ukončení knihy rokem 1452 odpovídá původnímu projektu avychází zvnitřní logiky periodizace táborských dějin, kde ztráta politické samostatnosti azároveň svébytnosti církevní organizace představuje zásadní předěl. Podobně ivnásledujících obdobích přihlížejí autoři ke zvláštnostem lokálního vývoje Tábora. Jsou si ovšem vědomi, že předmět jejich bádání se, na rozdíl od husitské doby, již tolik neodlišuje od osudu ostatních měst včeském státě. Tematická skladba rovněž nevybočuje zrámce obvykle kladených otázek vdějinách měst. Sledováno je místo Tábora vpolitickém systému země, sociální ahospodářský vývoj komunity, ale také její materiální kultura. Zde má opět mnohé co říci archeologie, avšak jako významný pramen pro industriální období přicházejí vúvahu bohaté muzejní sbírky. Pramenná základna, či spíše její absence, je pochopitelně určujícím prvkem. Jak zevrubně analyzoval již předchozí výzkum, táborský městský archiv se stal obětí razantních skartací ještě v19.století. Mnohé důležité druhy pramenů, včetně nejstarších městských knih, jsou tak nenávratně ztraceny. Společného jmenovatele předmoderní imoderní doby spatřují autoři druhého atřetího dílu ve sledování husitských tradic vhistorické paměti táborské komunity. Chronologické vymezení husitství je zde chápáno vširokém smyslu vlastního husitského hnutí spojeného snásledným obdobím soužití utrakvismu, jednoty bratrské apřípadně dalších nekatolických konfesí skatolictvím včeském státě. Po ukončení tohoto soužití vdůsledku porážky stavovského povstání se až do moderní doby rozvíjí několik směrů apodob husitských tradic, vnichž reflexe husitského Tábora hrála důležitou roli, ato ivceloevropském kontextu. Tyto „vzpomínky na minulost“ jsou zároveň výrazným rysem lokální identifikace. Způsoby jejich utváření azejména interpretace, jež do nich generace místních obyvatel vkládaly, plasticky ukazují proměny vztahu kvlastní minulosti. Přitom je tento vztah silně ovlivňován celospolečenským dobovým diskurzem ohusitství. Vydání dalších dvou svazků mělo podle původních představ následovat vždy se zhruba ročním odstupem. Již nyní je ale jasné, že dojde kposunu harmonogramu. Kobvyklým potížím spracovní vytížeností autorů přistoupily vletošním roce izcela nečekané obecné okolnosti související sepidemií koronaviru. Velmi ztížený přístup do archivních badatelen aknihoven, jak domácích, tak zahraničních, neznamená sice zastavení projektu, ale postup prací značně komplikuje. Přesto se zde rýsuje reálná vyhlídka, že výzkumný projekt, zahájený našimi předchůdci před téměř čtyřiceti lety, bude přece jen dokončen. Sjakým úspěchem, to již musíme ponechat ke zhodnocení odborné veřejnosti. Zdeněk Vybíral 3 František ŠMAHEL— Miloš DRDA— František JANDA— Jiří BUMERL, Tábor. I.Od počátku osídlení do roku 1452, Praha 2020. Zdeněk Vybíral