Kateřina Šormová: Jak čtou Romové: Kvantitativní výzkum úrovně čtenářské gramotnosti romských žáků. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta.
Abstract
79
Full text
KATEŘINA ŠORMOVÁ: JAK ČTOU ROMOVÉ: KVANTITATIVNÍ VÝZKUM ÚROVNĚ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI ROMSKÝCH ŽÁKŮ Drahoslava Kráčmarová Šormová, Kateřina (2016): Jak čtou Romové: Kvantitativní výzkum úrovně čtenářské gramotnosti romských žáků. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 196 s. Romské děti jsou velmi často vzdělávány mimo hlavní vzdělávací proud avporovnání smajoritou dosahují špatných studijních výsledků, což má vdospělosti vliv na jejich postavení na trhu práce. Navzdory opětovným zjištěním apotvrzením tohoto nepříznivého trendu se snahy onalezení apopsání příčin odlišného postavení romských žáků zhlediska jazyka aškolní úspěšnosti doposud objevovaly spíše ojediněle.1 Monografie Kateřiny Šormové Jak čtou Romové: Kvantitativní výzkum úrovně čtenářské gramotnosti romských žáků je včeském prostředí první studií, která se věnuje problematice čtenářské gramotnosti žáků romského etnika. Autorka si klade za cíl zejména srovnat výsledky testu čtenářské gramotnosti uromských aneromských žáků mladšího školního věku ataké popsat faktory domácího aškolního prostředí, které rozvoj čtenářské gramotnosti ovlivňují. Již zpovahy cílů tedy vyplývá, že se jedná opráci nejen lingvistickou, ale se silným přesahem do ostatních společenských věd. Vúvodu práce autorka zmiňuje klíčové postavení čtenářské gramotnosti pro člověka 21. století. Tato gramotnost zasahuje do všech sfér života azásadně ovlivňuje jeho kvalitu, ve školním vzdělávání by tedy měla být cíleně rozvíjena. Vmezinárodních výzkumech čtenářské gramotnosti (PISA, PIRLS) nedosahují čeští žáci uspokojivých výsledků. Péči je třeba věnovat zejména ohroženým skupinám, mezi něž patří také žáci romského etnika. Samotná práce se dělí na dvě hlavní, co do kvality rovnocenné části: teoretickou (kapitoly 1–7) avýzkumnou (8–12). Teoretická část představuje velmi komplexní náhled na danou problematiku. Téma své práce pojala Šormová velkoryse apečlivě atěží zněj maximum. Vjednotlivých kapitolách zpracovává nejrůznější teoretické koncepty ataké výsledky řady výzkumů, jež představují přesvědčivou oporu pro její závěry astanoviska. Vrámci první kapitoly Kpojmům gramotnost, negramotnost, funkční gramotnost Šormová demonstruje, jak se obsah pojmu gramotnost mění vzávislosti na charakteru společnosti ajejím vývoji. Původní dichotomické pojetí ve vztahu knegramotnosti je vkontextu moderní doby nedostačující, jedná se ojev kulturně-společenský. Stejně důkladně se věnuje pojmu funkční gramotnost. Ta zhlediska ontogeneze představuje poslední etapu vývoje. Navazuje na pregramotnost azákladní gramotnost atýká se gramotnostních dovedností ve věku od 15 let. Vsouladu sGavorou (2002) autorka konstatuje, že gramotnost není neutrální, je vždy spjata skonkrétní kulturou apodmiňována sociálními podmínkami makroprostředí amikroprostředí. Velmi příhodně působí uvedení výsledků mezinárodních testů funkční gramotnosti dospělých SIALS aPIAAC. Zvýzkumu SIALS mezi jinými vyplývá, že největší 1 Romský etnolekt češtiny (Bořkovcová, 2006) aJazyk jako stigma (Bedřichová, 2013). OPEN ACCESS
80 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2017 úskalí pro české respondenty představuje aktivní přístup kinformacím (schopnost informace vyhledávat, třídit, zobecňovat akombinovat). Zvýzkumu PIAAC také vyplývá, že včeské populaci je 1,5 % osob pod základní úrovní vtestu čtenářské gramotnosti. Autorka vtéto souvislosti nahlíží na problematiku negramotnosti ajejí dva typy— analfabetismus afunkční negramotnost. Analýzou subjektivních faktorů ovlivňujících funkční gramotnost dospívá kzávěru, že romští žáci jsou jednou ze skupin se zvýšeným rizikem vzniku funkční negramotnosti. Vzávěru kapitoly dochází kusouvztažnění funkční ačtenářské gramotnosti podle Doležalové (2005). Jejich složky jsou velmi podobné apožadované dovednosti avědomosti shodné. Tyto gramotnosti tedy můžeme do jisté míry chápat jako synonymní, navzájem se překrývající pojmy. Druhá kapitola je věnována čtenářské gramotnosti, jež patří mezi tzv.druhé gramotnosti, navazující na dovednost číst apsát. Vtéto souvislosti autorka uvádí definice mezinárodních testů (PISA, PIRLS aPIAAC) společně sdalšími, na jejichž základě zobecňuje společné charakteristiky. Pro potřeby své práce pak pojem čtenářská gramotnost vymezuje podle výzkumu PIRLS (2011) jako schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost a/nebo oceňují jednotlivci, atyto formy používat. Zdůvodu klíčového významu vživotě člověka má čtenářská gramotnost vpojetí Šormové vsoustavě jiných druhů gramotnosti zcela zásadní postavení— je vždy podmínkou funkční gramotnosti. Funkční gramotnost je tedy vždy tvořena gramotností čtenářskou společně se specializovanou gramotností (např.matematická, přírodovědná, mediální, jazyková, dokumentová, sociální apod.). Ty pak nabývají různého stupně rozvoje sohledem na zaměření acharakteristiku konkrétního člověka. Třetí kapitola Faktory ovlivňující čtenářské gramotnosti představuje velmi komplexní shrnutí mnoha dosavadních zkoumání. Po počátečním rozdělení faktorů na vnitřní (genetické predispozice, motivace, intelektové schopnosti, čtenářské strategie, postoje, poruchy učení) avnější (rodina, škola, zájmová činnost, vrstevnické vlivy aspolečenské faktory) je pozornost věnována zejména oblasti rodiny aškoly. Na výsledcích řady konkrétních výzkumů dokládá klíčový význam rodiny pro rozvoj čtenářských kompetencí dětí asoučasně vymezuje určující sociální arodinné determinanty— sociální aekonomický status, vzdělání rodičů, zaměstnání rodičů, etnická příslušnost, míra osvojení výukového jazyka, kulturní zájmy, tradice apotřeby rodiny, hodnotová azájmová orientace rodiny ato, jak jsou rodiče schopni pomoci dětem spřípravou do školy. Dle výzkumu společnosti GAC (2002) Jak čtou české děti má rodina dvojnásobný význam oproti škole. Zásadní roli vtomto ohledu má zejména matka. Výzkum komunikační dovednosti romských aneromských matek aúroveň receptivních dovedností jejich čtyřletých dětí (Orçan— Çiçekler— Aral, 2012) dopadl jednoznačně vneprospěch romských matek. Důležitá jsou také rodičovská očekávání adůvěra ve schopnosti jejich dětí, jež se uromských rodin (například vpřípadě vzdělávání dívek) liší. Šormová kritizuje vysokou selektivnost českého školství (zejména odchod nadaných žáků na víceletá gymnázia), která negativně působí na rozvoj gramotnosti. Za zásadní problém považuje jednotný přístup ke všem žákům bez ohledu na jejich individuální potřeby. Na základě výzkumů poukazuje na nedostatek vhodných výukových OPEN ACCESS
DrAHOSLAVA KráČMArOVá 81 materiálů. Nedostatečná je také přiměřenost textů vzhledem kjazykové kompetenci žáků, ale ijejich atraktivita textů pro žáky. Vmezinárodním srovnání využívají čeští učitelé omezenou škálu aktivit stextem, čtení dle vlastního výběru žáků je až na posledním místě. Nadprůměrných výsledků dosahují čeští žáci vhlasitém čtení, vpřípadě tichého čtení je situace opačná. Podprůměrné výsledky vzobecnění přečteného textu, ve vyvození závěrů, vodhadování, co se stane dále vtextu, vporovnání textu sjinými vypovídají oneefektivním rozvíjení aprohlubování čtenářské gramotnosti. Čtvrtá kapitola Vzdělávání romských žáků analyzuje současný nepříznivý stav, kdy se většina zromských žáků potýká se školní neúspěšností atéměř třetina znich je vzdělávána mimo hlavní vzdělávací proud. Mezi hlavní příčiny patří zejména sociální znevýhodnění azněj vyplývající nedostatek stimulů pro kognitivní rozvoj dítěte ataké nedostatečné osvojení češtiny jako hlavního vyučovacího jazyka. Tyto faktory mohou negativně ovlivnit posuzování školní zralosti romských dětí, jejich zařazení do základních škol praktických ijejich úspěšnost vběžně užívaných testech inteligence. Většina romských žáků na začátku školní docházky disponuje výrazně omezenou slovní zásobou ake komunikaci používá vrůzné míře romský etnolekt češtiny, jenž představuje substandardní varietu češtiny ovlivněnou prvky romštiny. Také výzkum porozumění slovní zásobě obsažené vučebnicích ačítankách prvních ročníků základních škol potvrdil výrazný rozdíl mezi dětmi romskými aneromskými vneprospěch romských. Charakteristiku odlišnosti romských žáků zhlediska produkce textu autorka dokládá na výzkumu Zuzanny Bedřichové ajejím konceptu stigmatizující chyby. Nedostatečnou podporu romských žáků vsystému vzdělávání autorka demonstruje na výsledcích sondy vrámci PISA 2009 (Straková— Tomášek, 2013), jež prokázala výrazně horší výsledky romských žáků oproti neromským ve všech sledovaných oblastech azároveň neúčinnou kompenzaci méně stimulujícího rodinného prostředí romských žáků ze strany škol základních ipraktických. Zneklidňující zjištění přináší pátá kapitola Čtenářská gramotnost akurikulum. Navzdory nezpochybnitelné roli čtenářské gramotnosti vprocesu celoživotního vzdělávání ajejí úloze vpodmínkách moderního světa je vkurikulu obsažena pouze okrajově (udoplňujících oborů etická výchova afilmová aaudiovizuální výchova), ve vzdělávací oblasti jazyk ajazyková komunikace chybí zcela. VRVP pro vzdělávání žáků sLMP, podle nějž je vzdělávána téměř třetina romských žáků, tato gramotnost absentuje zcela. Otom, zda bude výuka věnována rozvíjení čtenářské gramotnosti, tedy rozhoduje pouze učitel, který velmi často nedisponuje odborným zázemím ani účinnými nástroji, chybí také kompenzační mechanismy pro žáky snízkou úrovní čtenářské gramotnosti. Šormová vtomto ohledu oceňuje práci některých neziskových organizací, které poskytují vhodné materiály ametodickou podporu pro učitele ažáky. Následně se autorka věnuje koncepci Národní strategie podpory základních gramotností vzákladním vzdělávání, kterou roku 2012 vydalo MŠMT akterá přiznává gramotnosti klíčovou úlohu ve vzdělání. Tento dokument analyzuje současný stav, azejména nedostatky voblasti základního vzdělávání ajeho cílem je iniciace změny voblasti základního vzdělávání azvýšení porozumění relevantních cílových skupin OPEN ACCESS
82 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2017 prostřednictvím různých opatření. Strategie tedy představuje příslib pro nápravu současného nevyhovujícího stavu. Šestá kapitola se zabývá problematikou porozumění textu. Vprocesu rozvoje prvopočáteční gramotnosti se včeském vzdělávacím prostředí upřednostňuje zejména potřeba naučit žáky číst, psát apočítat, schopnost porozumět textu je často rozvíjena až druhotně. Vsouladu se svou předchozí kritikou jednotného přístupu ke všem žákům požaduje Šormová ve shodě sWildovou na základě diagnostiky zvolit pro kaž dého jednotlivého žáka vhodnou metodu výuky čtení výběrem ze tří základních metod, jimiž jsou metody analyticko-syntetická, genetická aanalyticko-syntetická bez slabik. Ostré kritice podrobuje autorka úroveň současných učebnic aslabikářů zhlediska atraktivity textů pro žáky. Voblasti diferenciace čtení vychází zkonceptu Šebesty (2005) arozlišuje čtení elementární (technická schopnost dekódovat písmena aznaky) apokročilé, jež má tři úrovně: čtení sporozuměním, čtení analytické (odhalování skrytých významů, postojů aprožitků autora) azhodnocení textu (zhodnocení významu textu pro čtenáře, záměru autora, postojů asituace autora). Zmiňuje také Šebestovo pojetí dovednosti číst ajejí diferenciaci vkomunikační výchově. Proces porozumění textu hodnotí jako náročný, vyžadující zapojení mnoha kognitivních procesů. Vsouladu sGavorou (1992) vymezuje tři fáze recepce textu: vnímání, porozumění azapamatování, přičemž porozumění má vztahový charakter. Autorka kritizuje včeském aslovenském vzdělávacím prostředí dosavadní praxi upřednostňování technického čtení, jež není zárukou čtení sporozuměním, byť je jeho nutnou podmínkou. Na pozadí různých konceptů demonstruje jednotlivé roviny čtenářské gramotnosti asouhrn nezbytných dovedností. Velký význam Šormová přikládá rozvíjení čtenářských strategií adovedností, jejichž správné užívání je klíčem kúspěšnému čtení. Vsouladu sNajvarovou (2010) odlišuje strategie jakožto záměrně kontrolované procesy od dovedností, jež představují procesy již zautomatizované. Autorka čtenáře seznamuje smnoha různými koncepty klasifikace čtenářských strategií. Upozorňuje také na pomůcku do škol od sdružení Abeceda. Vzávěru šesté kapitoly charakterizuje avzájemně porovnává mezinárodní výzkumy čtenářské gramotnosti PISA aPIRLS. Vsedmé kapitole Východiska pro výzkumnou část autorka sumarizuje důležité aspekty, jež mají vliv na úroveň čtenářské gramotnosti dětí. Vnašich podmínkách, kde vzdělanostní dráhu jedince silně determinuje vzdělanostní reprodukce, se jako zásadní problém jeví vzdělání rodičů. Romské matky jakožto nejvýznamnější činitel voblasti čtenářské gramotnosti svých dětí mají převážně pouze základní, případně střední vzdělání bez maturity. Mnoho romských žáků nepokračuje dál ve studiu na středních školách, nebo dokonce ukončí povinnou školní docházku dříve než vdevátém ročníku. Situace je analogická sdělnickými rodinami, autorka zmiňuje Katrňákovu (2004) typologii charakteristických vazeb mezi rodinou aškolou na příkladu rodiny dělnické arodiny vysokoškoláků. Dosavadní výzkumy přitom potvrzují schopnost romských dětí dosáhnout vyšší úrovně vzdělání, ovšem za předpokladu náležitých podmínek pro učení akladení odpovídajících nároků. Mezi dalšími faktory autorka jmenuje nezaměstnanost, nízký socioekonomický status, absenci textových médií, nízké nebo nulové čtenářské aktivity rodičů sdětmi, OPEN ACCESS
DrAHOSLAVA KráČMArOVá 83 nedostatečně rozvinutý jazykový kód včeštině achudou slovní zásobu, čtení jako individuální aktivitu vnedostatečné míře, počet sourozenců (zde je možný vliv jak negativní, tak pozitivní) aškolu, kde již na úrovni prvních tříd dochází kselekci žáků, jež má dopad na kvalitu vzdělávání. Ve druhé části práce Kateřina Šormová přehlednou formou představuje svůj vlastní výzkum mezi romskými žáky, kteří ve školním roce 2013/2014 navštěvovali čtvrtý apátý ročník, ajejich neromskými spolužáky aučiteli scílem srovnat jejich výsledky vtestu čtenářské gramotnosti apopsat faktory domácího aškolního prostředí. Celkový počet respondentů činil 596 žáků, ztoho 261 romských a335 neromských zcelkem čtrnácti základních škol vněkteré ze sociálně vyloučených lokalit vČeské republice. Pro zařazení do skupiny Rom/Nerom bylo klíčové hledisko jazykové, nikoli etnické. Hlavními nástroji byl žákovský dotazník atest čtenářské gramotnosti, dále dotazník pro učitele. Cílem žákovského dotazníku bylo zjistit základní demografické údaje ožákovi, získat informace ojeho domácím gramotnostním prostředí, ověřit postoje žáka ke čtení ainformace oškolním prostředí. Věkové rozpětí respondentů je 9–13 let. Dotazník potvrdil výrazně odlišné rodinné zázemí uobou skupin respondentů. Velký rozdíl panuje vmnožství sourozenců— romští žáci mají nejčastěji čtyři avíce, neromští žáci jednoho sourozence. Komunikačním jazykem vrodinách romských žáků je převážně čeština, dále romština aslovenština. Téměř polovina respondentů uvedla kombinaci češtiny aromštiny. Znalost romštiny je vrodinách hojně zastoupena, vtéměř polovině případů žáci uvádějí vlastní znalost romštiny (bez odlišení mezi aktivní apasivní). Více než polovina žáků se se svým romstvím ztotožňuje asvou rodinu označuje jako romskou. Velký rozdíl nastává ohledně dostupnosti knih vdomácnosti. Více než polovina romských žáků uvádí, že doma nemají žádnou nebo jen velmi málo knih (zneromských žáků pouze desetina),2 čtvrtina pak množství do 25 knih. Knížku jako dárek dostává většina neromských žáků (78 %), téměř polovina romských žáků nedostává knížku vůbec. Obě skupiny vykazují kladný vztah ke čtení, nicméně pětina romských adesetina neromských žáků čte jen vpřípadě nutnosti nebo vůbec. Neromští žáci vykazují dvojnásobek vpočtu knih přečtených za uplynulý rok (průměrně čtyři knihy), výrazně větší počet romských žáků (15 % oproti 3 % neromských žáků) nepřečetl vdaném období žádnou knihu. Romští žáci nejčastěji čtou knihy obsažené vkánonu literární výchovy základní školy aknihy, podle nichž byly natočeny populární filmy. Neromští žáci častěji uvádějí knihy podle vlastního výběru nebo doporučení kamarádů. Zajímavé zjištění představuje užívání internetu. Romští respondenti jej používají především za účelem zábavy (zejména Facebook), neromští převážně kzískání informací apřípravě do školy. Vobou skupinách dětem nejčastěji čte matka, která je také vnímána jako osoba skladným vztahem ke čtení. Vromských rodinách je patrný vliv většího počtu sourozenců, kteří si často navzájem předčítají. Obě skupiny nejčastěji sdílejí své zážitky zčetby srodiči, romští žáci stejně často také skamarády. Žádné společné čtenářské aktivity vobou skupinách uvádí téměř čtvrtina respondentů. 2 Maximálně 10 knih. OPEN ACCESS
84 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2017 Neromští žáci jsou většinou vpředmětech český jazyk ačtení hodnoceni ojeden klasifikační stupeň lépe než romští žáci ajejich nejčastější známkou je 2 zčeského jazyka a1 ze čtení. Výsledky žákovského dotazníku potvrzují rozdílnou situaci vpřípadě domácího prostředí obou skupin žáků. Velký rozdíl zhlediska dostupnosti knih aztoho plynoucí nízký počet knih přečtených, využívání internetu pouze pro zábavu— to vše se negativně projevuje na úrovni čtenářské gramotnosti, jež by měla být soustavně rozvíjena. Odrazem tohoto stavu je také horší stupeň klasifikace zpředmětu český jazyk ačtení. Cílem dotazníku pro učitele bylo zjistit, kolik času ve vyučovací hodině obvykle věnují čtení, jaké metody práce stextem ajaké typy textů používají ajaké mají možnosti pomoci pro žáky sobtížemi ve čtení. Zdotazníku vyplývá, že polovina žáků je vzdělávána ve třídách, vnichž více než polovinu tvoří romští žáci. Jako mateřský jazyk svých žáků uvádí učitelé nejčastěji češtinu (91 %), více než třetina také romštinu. Nejčastěji používaná metoda výuky prvopočátečního čtení je analyticko-syntetická, následovaná genetickou (jako výhradní metoda pouze na jedné škole), jiné metody se objevují ojediněle. Ztextových materiálů se nejčastěji používají učebnice, ale také dětské knihy. Ve sledovaných třídách nejsou časté třídní knihovny, 42 % učitelů uvedlo počet knih vrozmezí 0–25. Ve více než polovině tříd mají učitelé kdispozici počítač spřipojením kinternetu, který ve výrazné většině využívají kvyhledávání konkrétních informací na internetu. Při zjištění potíží se čtením užáka vyhledávají učitelé pomoc odborníka (logopeda nebo služby pedagogicko-psychologické poradny) nebo asistenta pedagoga. Vpřípadě zaostávání žáka ve čtení za spolužáky volí učitelé individuální práci stímto žákem ataké žádají rodiče opomoc sdomácí přípravou. Nejčastější technikou práce stextem je čtení nahlas, následované čtením potichu. Vtéměř polovině tříd dochází salespoň týdenní frekvencí knácviku technik zběžného čtení avyhledávání informací. Čtení knihy dle vlastního výběru se objevuje sporadicky. Při práci stextem se nejčastěji jedná otexty literární, desetina učitelů ve výuce nepracuje stexty zoblasti naučné literatury. Zpostupů porozumění textu kladou učitelé důraz na vyhledávání konkrétní informace ahlavní myšlenky textu, vysvětlení ainterpretaci textu. Výsledky učitelského dotazníku vypovídají onedostatečné podpoře rozvíjení čtenářské gramotnosti užáků obecně. Vpřípadě romských žáků navíc nefungují kompenzační opatření, která by jim pomáhala překonávat horší startovní pozici způsobenou charakterem jejich rodinného prostředí. Test čtenářské gramotnosti žáků obsahoval dva texty zmezinárodního výzkumu PIRLS (2011), reprezentující dva účely čtení— čtení pro literární zkušenost ačtení pro získání apoužívání informací. Pro obě skupiny respondentů byly nejobtížnější úlohy založené na schopnosti vyvozovat ztextu závěry analézt zobecněná vyjádření vtextu. Další problematickou oblastí byla interpretace textu. Analýza otevřených odpovědí uromských žáků potvrdila výrazné potíže voblasti ortografie, porozumění slov astylizace vlastní odpovědi. Vmnoha případech nebyla romskými žáky pochopena samotná otázka. Zajímavé údaje orozdílnosti obou skupin respondentů přineslo statistické ověřování hypotéz, které si Šormová vúvodu výzkumu stanovila. Všechna zjištění autorka OPEN ACCESS
DrAHOSLAVA KráČMArOVá 85 dále komentuje azasazuje do souvislostí, pro potřeby recenze se však omezíme pouze na jejich výčet. Romští žáci ve srovnání sneromskými dosahují výrazně horších výsledků vtestu čtenářské gramotnosti, nepotvrdila se unich rozdílnost zhlediska pohlaví. Uobou skupin se jako významný faktor potvrdil vliv rodinného prostředí (množství adostupnost knih, předčítání vdětství, čtení nahlas, vztah ke čtení, darování knížek apočet sourozenců). Vliv předčítání vdětství se uromských žáků nepodařilo prokázat. Negativní souvislost mezi vyšším počtem sourozenců avýsledky testu se uromských žáků nepotvrdila, oproti tomu neromští žáci sjedním nebo žádným sourozencem dosahují signifikantně vyšších výsledků než žáci se dvěma avíce sourozenci. Pozitivní vztah ke čtení ani počet přečtených knih uromských žáků na rozdíl od neromských nemá vliv na výsledky testu čtenářské gramotnosti. Vliv počtu romských žáků ve třídě na výsledky testu se uromských žáků neprokázal, neromští žáci ve třídách svíce než polovinou romských žáků mají vtestu horší výsledky. Autorka ovšem podotýká, že toto nelze přičítat škole ajejímu složení, nýbrž faktorům sociálním (sociálně znevýhodněné prostředí). Uromských žáků na rozdíl od neromských výsledek testu nesouvisí sjejich známkou zčeského jazyka. Využívání různých druhů textových materiálů ve výuce se jako statisticky významné ukazuje pro skupinu romských žáků. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi třídami, kde učitel vyžaduje různé myšlenkové operace zaměřené na porozumění, atěmi, kde tato variabilita není. Autorka ovšem upozorňuje na velmi malé procento učitelů, jež uvedlo širokou škálu těchto operací, což mohlo vést ke zkreslení výsledku. Vposlední kapitole Šormová formuluje závěry trojího druhu— závěry pro další výzkum apro měření čtenářské gramotnosti (vybízí kdalšímu zkoumání dané problematiky anavrhuje konkrétní oblasti ametody), závěry pro vzdělávací politiku (nutnost zajištění rovnoměrné podpory slabých idobrých žáků asnížení vlivu rodinného prostředí na jejich výsledky) azávěry pro vzdělávací praxi (práce spředškolními žáky, materiální vybavení tříd ametodika práce stextem ve vyučování). Celá práce působí velmi kompaktně. Není určena pouze pro lingvisty, ale ipro širokou obec různých profesí, jež se vzděláváním (nejen) romských žáků souvisí. Vtomto ohledu můžeme pozitivně hodnotit již samotné zpracování tématu— logické řazení kapitol, jasné formulace, přehledné grafy— to vše umožňuje čtenáři se vtextu dobře orientovat. Pokud bychom měli autorce něco vytknout, bude to paradoxně informační obsáhlost teoretické části. To, co se na straně jedné jeví jako jednoznačná kvalita, může ve výsledku na čtenáře působit zmatečným dojmem— množství konceptů adefinic, které na několika místech působí jako pouhý výčet bez jakéhokoliv zobecnění či vyjádření stanoviska autorky. Nutno ovšem podotknout, že vtakto rozsáhlé práci tvoří tyto případy zanedbatelné množství. Práce Kateřiny Šormové zpracovává společensky významné téma, jedná se ocenný příspěvek vrámci problematiky postavení příslušníků romského etnika vČeské republice ačtenářské gramotnosti obecně. Její komplexní pojetí, precizní zpracování azasvěcený pohled poskytují cenné informace apodněty pro oblast teorie ipraxe. Tato kniha představuje značný přínos nejen pro romské žáky, ale pro všechny žáky bez ohledu na etnikum ataké pro učitele. Nezbývá než doufat, že na ni vbudoucnu navážou další aže se poznatky vní obsažené promítnou do reálné skutečnosti. OPEN ACCESS
86 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2017 LITERATURA: Bedřichová, Zuzanna (2013): Jazyk jako stigma? Analýza chybovosti textů romských žáků 9.ročníku základních škol praktických. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Bořkovcová, Máša (2006): Romský etnolekt češtiny: Případová studie. Praha: Signeta. Doležalová, Jana (2005): Funkční gramotnost: Proměny afaktory gramotnosti ve vztazích asouvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus. GAC: Jak čtou české děti: Stručná zpráva ovýsledcích analýzy (2002) [online]. Cit.27.10.2017. Dostupné zWWW: <http://bit.ly/1C6XDgc>. Gavora, Peter (1992): Žiak atext. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. Gavora, Peter (2002): Gramotnosť: vývin modelov, reflexia praxe avýskumu. Pedagogika, 52, s.171–182. Katrňák, Tomáš (2004): Odsouzeni kmanuální práci: Vzdělanostní reprodukce vdělnické rodině. Praha: Sociologické nakladatelství. Najvarová, Veronika (2010): Čtenářské strategie žáků prvního stupně základní školy [nepublikovaná disertační práce; online]. Brno: Masarykova univerzita. Cit.27.10.2017. Dostupné zWWW: <http://is.muni.cz/ th/14647/pedf_d/VN_disertace.pdf>. Orçan, Maide— Çiçekler, Canan Yıldız— Aral, Neriman (2012): Communication skills of Roma and Non-Roma mothers and receptive language levels of their children. Social Behavior Personality: An International Journal, 40(8), s.1357–1363. PIRLS: PIRLS 2011: Koncepce mezinárodního výzkumu čtenářské gramotnosti (2011). Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání. Straková, Jana— Tomášek, Vladislav (2013): Měření vědomostí adovedností romských žáků vrámci šetření PISA 2009. Pedagogika,1, s.41–53. Šebesta, Karel (2005): Od jazyka ke komunikaci: Didaktika českého jazyka akomunikační výchova. Praha: Karolinum. Drahoslava Kráčmarová | Katedra českého jazyka PedF UK <[email protected]> OPEN ACCESS