scieee AI-readable full text Open interactive document viewer

Česky s humorem

Vonková, Milena

Abstract

68

Full text

Česky shumorem Milena Vonková ABSTRAKT: Text se zabývá možnostmi využití humoru ve výuce českého jazyka pro cizince. Autorka se zamýšlí nad specifickým působením humoru ve vyučovacím procesu, nad fenoménem zvaným český národní humor, nad jeho rolí vrámci charakteristiky českého kulturního dědictví. Uvádí také vlastní zkušenosti ztéto oblasti získané během výuky doma ivzahraničí. Dále představuje jednotlivé své publikace, vnichž vždy používala jazykový ikreslený humor jako důležitý stavební prvek učebních textů. Vysvětluje, proč považuje metodu „výuky humorem“ za velmi smysluplnou, osvěžující aoprávněnou. Cílem obrazové konverzační příručky Česky shumorem spodtitulem Česká rčení, přísloví apranostiky je především podpora názorné výuky češtiny jako cizího jazyka. Tematicky iformálně navazuje na příručku Česky sobrázky ana soubor kreslených vtipů Kdo se směje, rozumí téže autorky. Publikace obsahuje 25 obrazových listů, které nabízejí prostřednictvím výtvarné zkratky vybrané ukázky běžných českých rčení, přísloví apranostik akteré jsou doplněny adekvátní textovou oporou vpodobě 25 pracovních listů sjednotným názvem Otázky aúkoly, kde lze účelově vybírat zširoké nabídky cvičení, otázek, komunikačních úkolů, diskuzních iherních bloků, divadelních etud atd. Pracovní listy jsou doplněny lexikálními poznámkami ačasto také krátkými tematickými básničkami, které lze použít knácviku výslovnosti, kobsahové analýze ijako inspiraci pro podobné pokusy studentů. KLÍČOVÁ SLOVA: čeština pro cizince, výuka humorem, rčení, přísloví, pranostiky, metoda názornosti, lingvodidaktika, idiomatika, ilustrace ABSTRACT: The article examines the possibilities of incorporating humor into teaching Czech as aforeign language. Utilizing the experience she has gained teaching Czech as aforeign language, both in the Czech Republic and abroad, the author contemplates the specific effect humor has on the teaching process and explores the so-called Czech national humor and its importance in Czech culture. She presents her own publications that use verbal and pictorial humor as akey element of instructional texts, explaining why she considers the method of teaching through humor to be meaningful, refreshing, and legitimate. The illustrated conversational guide Česky shumorem: Česká rčení, přísloví apranostiky [Czech through humor: Czech sayings, proverbs, and adages] aims above all else to bolster instruction of Czech as aforeign language. The book employs 25 illustrated pages to depict examples of common Czech sayings, proverbs, and adages, which are then supplemented by instructional texts, including 25 worksheets titled “Questions and Tasks.” These worksheets offer awide range of questions and exercises, including dialogues and games, which can be used. Additionally, the book offers aseries of short thematic poems that can be used for both pronunciation practice and content analysis. In format and theme, this book corresponds to the author’s textbook Česky sobrázky [Czech through pictures] and her instructional jokebook, Kdo se směje, rozumí [If you laugh, you understand]. KEY WORDS: Czech as aforeign language, Language pedagogy, Humor in pedagogy, Proverbs, Idioms, Illustrations, Graphic pedagogy OPEN ACCESS MIlENA VONKOVÁ 69 Metoda výuky humorem prostupuje ve větší či menší míře jako zcela přirozený katalyzátor každým kvalitním asmysluplným vyučovacím procesem amožnosti, které se vtomto směru nabízejí ve výuce jazyků, jsou nepřeberné. Také voboru čeština pro cizince má humor rozhodně své nezastupitelné místo nejen jako prvek nadlehčující studentům mimořádnou ačasto monotónní zátěž gramatického drilu, rozsvěcující orientační světélko vtemném bludišti výjimek adodávající odvahu před nastoupenou bojovou jednotkou pravidel, ale také jako přátelské pojivo vztahů mezi studenty navzájem imezi nimi ajejich učiteli. Právě jiskra humoru často vjediném okamžiku spálí pomyslnou barikádu mezi učitelem (útočníkem) ajeho studenty (obránci „sladkého nicnedělání“). Učitel, který má smysl pro humor aumí jej smysluplně využívat, dokáže zázraky. Po právu bývá tento typ pedagoga ustudentů mimořádně oblíben, daří se mu totiž převést je přes propasti nezáživných teorií po provazovém žebříku zábavného nazírání světa, ato isvěta jazykové výuky tak, aby se dostali na kýžený druhý břeh osvojených znalostí akompetencí bez zbytečných závratí, strachu zvýšek abolestivých konfrontací svlastní nekompetentností. Humor totiž nabízí křídla. Ve svých publikacích voboru čeština pro cizince jsem se vždy zaměřovala právě na možnosti výuky svyužitím humoru, ato specificky českého humoru, který je nepochybně fenoménem jak na poli literárním afilmovém, tak na poli každodenního života. Motivací pro tvorbu takto zaměřených materiálů mi byly především vlastní zkušenosti zvýuky. Například během svého pracovního pobytu na vídeňské Wirtschaftsuniversitaet jsem se ve výuce předmětu Kulturund Wirtschaftsraum Tschechien, jehož cílem bylo seznámit rakouské studenty komplexně sČeskou republikou asjejími osobnostmi, vždy snažila představit český národ jako národ Komenského, Karla Havlíčka Borovského, Jana Nerudy, Svatopluka Čecha, Jaroslava Haška, Vladislava Vančury, Karla Čapka, Bohumila Hrabala, Jana Wericha, Jiřího Suchého, Miloše Formana, Zdeňka Svěráka atřeba také Járy Cimrmana atřeba také žáků darebáků, Vlasty Buriana, Spejbla aHurvínka, Macha aŠebestové nebo Krtečka. Tedy jako národ smnoha úspěšnými osobnostmi asnezaměnitelným, výrazným aléčivým smyslem pro humor. Studenti tento postup velice oceňovali asami si často volili pro své prezentace, které byly součástí semináře, osobnosti reprezentující některé typické stránky českého humoru, ať už na poli literárním, filmovém, divadelním, hudebním nebo výtvarném. Nabídka českého humoru je nepřeberná, prochází napříč staletími, je vymezena aspecifikována historickými mantinely (připomeňme ve shodě sKarlem Čapkem, že humor přichází vždy zdola), které vlogických souvislostech vytvořily bohaté podhoubí pro vznik osobitého českého národního humoru. Považovala jsem vždy za důležité ukázat cizincům ten nesmírně obtížný český jazyk jako jazyk sveselou duší ačeský humor sjeho lidovými kořeny jako rodinné stříbro české kultury. Moje poslední příručka nazvaná Česky shumorem spodtitulem Česká rčení, přísloví apranostiky (Vonková 2018) by měla přispět knenásilnému azároveň cílenému využívání metody výuky humorem vhodinách češtiny pro cizince. Tématem je výtvarné zpracování vybraných přísloví, rčení apranostik doplněné textovou oporou úkolů, otázek, básniček alexikálních poznámek. Tím jsem navázala na všechny své předchozí ilustrované materiály voboru čeština pro cizince, především na předposlední OPEN ACCESS 70 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020 publikaci Česky sobrázky (Vonková 2013), která nabídla tematicky řazený soubor ilustrací, textů, dialogů, básniček, otázek aúkolů, propojený snahou studenty nenudit, zapojit, přesvědčit apobavit. Vzávěru se již zde objevují výtvarná zpracování několika českých rčení stextovým doprovodem. Jde ale také onávaznost na mou prvotinu Kdo se směje, rozumí (Vonková 2000), sbírku kresleného humoru, která si kladla za cíl rozšířit slovní zásobu studentů sprioritním zaměřením na jazykovou synonymiku, objasnit některé zásadní výrazy češtiny hovorové, slangové aalespoň se dotknout rozsáhlé oblasti českých rčení apřísloví. Už tehdy jsem plánovala budoucí komplexnější zpracování přísloví, rčení apranostik pro využití ve výuce češtiny pro cizince. Avúvodu této své první publikace se také vyjadřuji kcharakteristice humoru vrámci jeho využití vdaném oboru— „Humor je tradičně metaforizován jako lék nebo koření života. Knížka, kterou jste otevřeli, vám nabízí humor jako katalyzátor učení. Zapomeňme na oblíbenou průpovídku českých školáků— učení mučení— azkusme tento bolestiplný proces obrátit— učení smíchem.“ Podobně byl zaměřen isoubor humorně laděných textů zoblasti publicistiky nazvaný Fejetony, eseje, komentáře kživotnímu stylu vČeské republice 90.let (Vonková 2003). Jeho cílem bylo „představit zahraničním studentům proměny české současnosti nikoli jako bezvýchodné drama či jednoznačné, prvoplánové vítězství, ale jako cestu plnou problémů aomylů, nicméně otevřenou“. Vsouladu stím byla stavebním prvkem většiny statí kritika, ironie asatira, míněná nikoli jako samoúčelná destrukce, ale jako prostředek khledání možných řešení anápravy. Izde byla zdůrazněna jazyková komika, ato jak voddíle Lexikální poznámky, tak vúsecích Pozorujte slovní řady, Vysvětlete, vyjádřete jiným způsobem aOtázky aúkoly. Veršovaná divadelní hra Cizinci vPraze aneb Putování cizinců za češtinou aputování mladých lidí za láskou (Vonková 2007), která svyužitím formy divadla na divadle předvádí průběh vyučování vjednom jazykovém kurzu češtiny, nabízí prostřednictvím metody Act and Speak, prosazující spojení divadla svýukou cizích jazyků, možnosti oživení azautentičnění výuky, prohloubení jejího kontaktu srealitou. Ikdyž moderní výuka češtiny pro cizince běžně pracuje sdialogem, inscenační metodou, prezentacemi, komunikačními situacemi, etudami, jazykovými hrami apod., využití samotného textu divadelních her bývá spíše výjimkou. Pokusila jsem se proto vtéto publikaci vytvořit divadelní text, který by vzhledem ke specifickým nárokům jazykového divadla akcentoval určitou míru zapamatovatelnosti azvukomalebnosti. Tomu vychází vstříc právě veršovaná podoba divadelní hry ajejí doplnění písňovými texty. Rozmarná komedie vaudevillovského typu pracuje skomickou zkratkou, snadsázkou, sprvky parodie, satiry, ironie asentimentální frašky. Součástí textu jsou opět ilustrace charakterizující jednotlivé postavy adále pak lexikální poznámky objasňující, pokud možno shumorem některá jazyková úskalí textu (např.: drzý klacek, na cimprcampr, po uši zamilovaný, dočkej času jako husa klasu…). Tato hra byla také nastudována apředvedena studenty 10.ročníku na Gymnáziu Friedricha Schillera vPirně pod vedením vyučující češtiny ametodičky českého jazyka Mgr. Veroniky Haupt. Publikace Česky shumorem tedy vznikla vlogické návaznosti na všechny mé předchozí zkušenosti ave shodě sdlouhodobými plány apřípravami směřujícími kvýtvarnému atextovému zpracování alespoň určitého úseku mimořádně inspirativní OPEN ACCESS MIlENA VONKOVÁ 71 oblasti českých reálií, jako jsou přísloví, rčení apranostiky scílem přiblížit jejich lingvodidaktické možnosti učitelům češtiny jako cizího jazyka aodkrýt některé zdalších půvabů české frazeologie studentům. Dané téma samozřejmě nabízí mimořádné spektrum didaktických možností od prohlubování komunikační, lexikální agramatické kompetence až po rozšiřování znalostí cizinců ve sféře civilního chápání českých reálií— folklóru, zvyků, tradic, kultury, povahy, humoru adalších specifik charakterizujících český národ. Výtvarně jsem se snažila vyjádřit jednotlivá rčení, přísloví apranostiky jako drobné příběhy, které vybízejí kdalšímu rozvíjení děje, atedy směrují výuku knenásilnému prohlubování komunikační složky jazyka. Od standardního rozšiřování lexikálních znalostí, kdy pracujeme sprostým popisem obrázků, můžeme postupovat khlubší analýze obecných problémů, ukrytých vcharakteristických příkladech české lidové moudrosti, což předpokládá širší škálu znalostí adovedností. Smateriálem je tedy možné pracovat výběrově vcelém spektru jednotlivých úrovní SERR. Může sloužit jako doplněk pro všechny běžně používané učebnice češtiny pro cizince. Podle konkrétních potřeb dané cílové skupiny je možné zvolit vhodné ukázky aodpovídající didaktické postupy. Důraz je kladen především na komunikační stránku jazyka, aproto jsou součástí textových bloků úkoly zaměřené na divadelní improvizace adiskuzní fóra, přičemž studenti jsou inspirováni kvytváření dialogů ascénářů, ztvárňujících jednotlivé fiktivní příběhy, ukryté za obrazným islovním vyjádřením vybraných poselství české lidové moudrosti. Doprovodné texty rozvíjejí výchozí téma do širokého okruhu otázek, úkolů, cvičení, her idramatických etud. Učitel si může podle situace ve třídě vybírat, které aktivity avjakém pořadí do svého programu zařadí. Textová část je podobně jako vpředchozích publikacích oživena krátkými, jednoduchými básničkami. Jejich smyslem je odlehčit mravoučnou podstatu zobrazených výchovných příběhů, např.: Když mě honí mlsná, je to chvíle drsná, daleko jí neuteču, proti ní se jenom vleču, rychlá je jak tornádo, každý před ní prchá do: — do cukrárny, do pekárny, do kavárny, do vinárny, svádí zde však souboj marný, … Opět se zde nabízejí možnosti výuky humorem, protože verše, často nevázané, rozvíjejí azesilují žertovnými detaily potenciál jednotlivých přísloví arčení, sevřený původně vmaximálně stručném formátu. Básničky je možné zároveň využít při nácviku výslovnosti ipři odpočinkových aktivitách, akcentujících hru sjazykem alibozvučnost češtiny. Jsou také ukázkami netradiční obsahové analýzy, která bude studenty inspirovat ktomu, aby dále sami vytvářeli své vlastí příběhové modely, korespondující svýchozím schématem předkládaných postulátů lidové moudrosti. Cílem příručky je tedy prostřednictvím metody názornosti, vizualizace frazeologie představit češtinu ačeské myšlení na úrovni lidových rčení, přísloví apranostik vhistorické kontinuitě asfunkčním přesahem do současnosti, tak aby využitelnost voboru češtiny pro cizince byla co nejširší aco nejpřesvědčivější. Důraz je kladen na obraznost češtiny, která málo slovy vyjádří mnoho akterá vsobě uchovává po OPEN ACCESS 72 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020 staletí vzácný dar humoru, Čechům tak blízký anad jiná národní specifika tak milý. Zvláště voblasti idiomatiky, pro cizince mimořádně náročné, se nabízí možnost ztvárnění „vobrazech“ jako velká pomoc při pochopení avýkladu obrazných frází, které nejsou prvoplánově zřejmé. Metoda výuky humorem, ato humorem výtvarným, zde podporuje odlehčení azároveň zpětnou vazbu. Didaktické ilustrace, které by měly navozovat určitý optimismus apřívětivost, které jsou cíleně přizpůsobeny aspektu zřetelnosti, přehlednosti apojmenovatelnosti, zároveň obsahují určité tajemství, hádanku, stimulují potřebu nejen vyslovit viděné, ale také doplnit tušené anaznačené. Členění materiálu bylo podřízeno především požadavku přehlednosti, dohledatelnosti astrukturální ukázněnosti. Dvacet pět obrazových listů, obsahujících většinou dvě větší ilustrace, případně více drobných ilustrací, je doplněno dvaceti pěti textovými pracovními listy sjednotným titulkem Otázky aúkoly, které jsou dále strukturovány vkombinaci: cvičení, otázkové adiskuzní bloky, hry, scénky, etudy alexikální poznámky. Mezi nejčastější typy cvičení patří: spojování rozděleného textu; nabídky možných výkladů (např.„Má hlad jako vlk.“— 1. hodní lidé pozvali hladového vlka do restaurace; 2. noční raut účastníků maškarního plesu, 3. mám velký, obrovský hlad, 4. muž se proměňuje ve vlkodlaka, když má velký hlad); jednoslovná shrnutí (např.„Mluví jako kniha.“— výřečnost, „Má oči všude.“— zvědavost); soubory otázek avýzev kdiskuzi, umožňující studentům prezentaci vlastní zkušenosti, vlastního příběhu ataké vlastního hodnocení pozorované situace (např.„Když budeš zvědavý, budeš brzo starý.“— Jaké otázky kladou často děti svým rodičům? Improvizujte podobný dialog dětí arodičů.). Důležitým typem úkolů je také inscenační využití motivů, nabídka scének ktématu (např.„Honí mě mlsná.“— zahrajte scénku, kde vystupují tyto postavy: muž + jeho zdraví + „mlsná“— neodolatelná chuť na sladké); dokončování dialogů (např.„Mladí ležáci, staří žebráci.“— zahrajte scénku, kde vystupují tyto postavy: líný mladý muž + jeho mládí— užívej si, nepracuj… + jeho stáří— vidíš, jak jsi dopadl…); již zmiňované tematické básničky, zaměřené na rozehrání motivu atrénink výslovnosti, dále pak lexikální poznámky, které předkládají studentům slovní řady lexikálně aobsahově blízkých výrazů svýzvou, aby slova byla vysvětlena apoužita ve větách (např.ležet, ležák— ležící člověk, pivo), důraz je kladen na synonyma, homonyma aopozita. Zgramatických kategorií je akcentován vid, slovesné apředložkové vazby. Smateriálem je možné pracovat výběrově podle momentální potřeby ve výuce— konverzace, reálie, lexikum, hovorová čeština, výslovnost, gramatika (např.nácvik kondicionálu: honit bycha). Vhodný je také tematický výběr, kdy doplníme některou ukázkou právě probírané téma— rodina, láska, studium, kariéra, lidské vlastnosti, zvyky, roční období, počasí (např.„Únor bílý, pole sílí.“; „Venku se čerti žení.“). Pokud jde očasové rozvržení hodiny, doporučila bych použít vybrané ukázky buď vúvodní, motivační fázi (např.ktématu lidské vlastnosti: „Chodí shlavou voblacích.“; „Podřezává si větvičku, na které sedí.“) nebo naopak na závěr jako doplnění či shrnutí výuky. Určitě je také možné příručku využít vrámci nejrůznějších aktivačních metod, kdy je potřeba studenty probrat, rozpohybovat, vytvořit diskuzní atmosféru. Tady se opět nabízí integrovaná inscenační metoda, metoda Act and Speak, tedy škola na jevišti. OPEN ACCESS MIlENA VONKOVÁ 73 Už při pretestování příručky vrůzných skupinách výuky češtiny pro cizince jak vČechách vrozmanitých kurzech UK ÚJOP Praha, tak například také ve třídách Gymnázia Friedricha Schillera vsaské Pirně, se mi opět potvrdilo, že pokud zapojíme do výuky humor, na který ovšem naše publikum slyší achce slyšet, dostaneme se se studenty mnohem rychleji tam, kam potřebujeme, dokážeme jim předložit ita nejzákeřnější gramatická úskalí mnohem statečněji aklidněji azvládneme jim vysvětlit ity nejnevysvětlitelnější zapeklitosti češtiny mnohem snáze. Smyslem této knížky je pomáhat právě těmto postupům, které nahradí vlavicích strach, nervozitu abeznaděj radostí, úsměvem apocitem, že nic není nemožné. Vždyť porozumět příslovím, rčením aidiomům patří vkaždém jazyce kvysoké úrovni jeho pochopení auchopení, neboť zde jde již ourčité sblížení se sduší národa, apokud se utoho ještě dokážeme zasmát, posílíme tím nejen svou paměť, ale isvou náklonnost klidem, jejichž jazyk se učíme. BIBLIOGRAFIE: Vonková, M. (2000): Kdo se směje, rozumí. Praha: Karolinum. Vonková, M. (2003): Fejetony, eseje, komentáře kživotnímu stylu vČeské republice 90.let. Textová příručka pro velmi pokročilé. Doplňkový učební materiál. Praha: Karolinum. Vonková, M. (2007): Cizinci vPraze, aneb, Putování cizinců za češtinou aputování mladých lidí za láskou. (Divadelní hra pro pokročilé). Praha: Karolinum. Vonková, M. (2013): Česky sobrázky. Praha: Karolinum. Vonková, M. (2018): Česky shumorem. Česká rčení, přísloví apranostiky. Praha: Karolinum. OPEN ACCESS 74 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020 UKÁZKA: obrázek 1 OPEN ACCESS MIlENA VONKOVÁ 75 Otázky aúkoly (24): 1. Spojte správně dvě části přísloví arčení: Potřebuji si vyčistit … uši Blýská se na … slovo Má vhlavě … ocet Drží … lepší časy Istěny mají … hlavu Zůstala na … brouky 2. Přiřaďte rčení apřísloví kobrázkům, obrázky popište. 3. Který výklad nejlépe odpovídá jednotlivým rčením nebo příslovím? 1) „Potřebuji si vyčistit hlavu.“ a) nemá umyté vlasy b) musí si odpočinout, relaxovat 2) „Zůstala na ocet.“ a) dívka miluje kyselé okurky autopila se při nakládání vjedné láhvi soctem b) dívka se asi už nevdá arodičům to vadí 3) „Drží slovo.“ a) vždy dodrží to, co řekl b) muž si koupil na pouti balónek snápisem Ahoj 4) „Má vhlavě brouky.“ a) vtropických krajích nás může napadnout různý hmyz b) má špatnou náladu, nemůže se soustředit, myslí na pochmurné věci 5) „Blýská se na lepší časy.“ a) venku je tak špatné počasí, že se přestaly konat popravy b) něco se náhle začíná měnit klepšímu 6) „Istěny mají uši.“ a) tapeta Ucho se dívkám velmi líbí b) musíme si dávat pozor, mluvit tiše, někdo nás může slyšet 4. Odpovězte, zahrajte scénku: a) Člověk, který drží slovo, je: spolehlivý, šťastný, lakomý? b) Scénka: nešťastní rodiče domlouvají dceři, aby se už konečně vdala, říkají jí, co má dělat, aby získala ženicha; dcera odmlouvá, odmítá... c) Scénka: dvě ženy si vyprávějí ojiných lidech (pomlouvají je, drbají – hovor.), jedna žena má strach, aby je někdo neslyšel... Lexikální poznámky Vysvětlete následující slova apoužijte je ve větách: čistírna, vdát se, být zasmušilý, mít špatnou (dobrou) náladu, blýskat se (impf.), zablesknout se (pf.), pomlouvat někoho, drbat (hovor.), pomluvy, drby (hovor.) OPEN ACCESS 76 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020 UKÁZKA: obrázek 2 OPEN ACCESS