Michaela Lišková, Martin Šmelík (eds.) (2024): Slova a jejich příběhy: #neologismus #archaismus. Praha: Acadmia

MICHAELA LIŠKOVÁ, MARTIN ŠEMELÍK (EDS.) (2024) SLOVA AJEJICH PŘÍBĚHY: #NEOLOGISMUS #ARCHAISMUS Praha: Academia Olga Martincová Průběžné přibývání lexikálních neologismů, neosémantismů afrazémů ve všech komunikačních sférách dnešní češtiny na straně jedné aústup některých lexikálních prostředků zužití, jejich zastarávání, archaizace na straně druhé nejenže stimulují potřebu soustředěného asystematického vědeckého výzkumu, ale také vyvolávají potřebu jejich popularizační reflexe. Ztohoto hlediska se kdosavadním knižním popularizačním publikacím oslovní zásobě češtiny1 nově řadí kniha připravená autorským kolektivem pod vedením M.Liškové aM.Šemelíka Slova ajejich příběhy: #neologismus #archaismus (2024)2. Podle charakteristiky autorů je věnována především nejnovější slovní zásobě češtiny ačástečně je zaměřena ina slovní zásobu doby minulé (s.9). Jak se dozvídáme vúvodu publikace, knížka vznikla na podkladě jazykových sloupků zveřejňovaných na neologickém blogu databáze Neomat, včasopise Vesmír, vLidových novinách, ale ijinde vletech 2017–2023. Dílem byly texty přejaty beze změny, dílem byly upraveny.3 Knížka přináší celkem 38 jazykových sloupků, resp.kratších statí, uspořádaných do 8 kapitol.4 Uzavírá ji seznam doporučené literatury azdrojů, seznam citované literatury azdrojů avěcný rejstřík. Publikace nesporně zaujme výběrem zajímavých lexikálních prostředků ajevů (aneotřelých příkladů) zrůzných komunikačních prostředí (zběžné mluvy, zmluvy mládeže, zprofesní mluvy apod.) izřetelem kaktuálním vývojovým procesům (např.kexpanzi anglicismů). Zatraktivňuje ji také čtivá forma včetně důvtipných anápaditých názvů jednotlivých kapitol asloupků. Tak např.1.kapitola nese název Na každém rohu něco zajímavého— urbex, teta Irma ati druzí; vkapitole sdružující texty ztematické oblasti technologie anová média dostal jeden ze sloupků titulek Roboti všech jazyků, spojte se! Aneb robot stokrát jinak; jiný zase Když instagramista šéruje. Knepřehlédnutelným titulkům náleží Nesmím se jmenovat mléko… Zpohledu čtenáře, ale izhlediska obsahu azaměření publikace patří kzávažným aspektům forma řazení jednotlivých sloupků. Autoři se stímto náročným úkolem vyrovnávají adekvátně, volí sdružování sloupků do tematicky koncipovaných kapitol. Sloupky tak vytvářejí přirozené apoměrně homogenní skupiny reflektující situaci slovní zásoby současné češtiny ičeštiny ve starších obdobích, dnešní životní styl včetně způsobů stravování, užívání současných komunikačních nástrojů 1 Připomínáme zde alespoň publikace: I.Němec akol. Slova adějiny (1980), J.Horálek akol. Dědictví řeči (1986), D.Šlosar Jazyčník (1985); týž: Tisíciletá (1990). 2 Autorský kolektiv tvoří M.Lišková, M.Šemelík, V.Kloudová, B.Procházková, K.Šichová, M.Škrabal. 3 Soupis původních sloupků najdeme na s.153–154. 4 Užíváme dále označení jazykové sloupky, ikdyž jsme si vědomi, že ne všechny statě mají jejich ráz. OPEN ACCESS 12 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2024 a prostředků (mj.sociálních sítí), mezilidské vztahy avyjadřování emocí ipolitické aspolečenské trendy (např.přejmenovávání potravinářských produktů). Zvolený způsob tematického uspořádání umožňuje věnovat také osobitou pozornost novým slovům afrazémům zfilmů, seriálů, knih atéž reklamním sloganům, tedy specifickým jazykovým prostředkům pronikajícím způvodního prostředí do kolokviální komunikace (např.filmovým hláškám jako „Na tragickej život jsem já pes“, reklamním sloganům jako „Když ji miluješ, není co řešit“ atp.). Vneposlední řadě umožňuje ukázat— na novotvoření vobdobí coronavirové epidemie— pestrost arůznorodost jazykové kreativity mluvčích vyvolané vypjatou společenskou situací (srov.příklady vpříspěvku nazvaném Koronáč jako koroniál, očkobus, vakvinodrom, či „Srouškou nejdál dojdeš“ aj.). Je nasnadě, že takováto tematická šíře publikace vyžaduje odpovídající materiálovou základnu. Hlavním materiálovým (ataké inspiračním) zdrojem je právem neologická databáze Neomat Ústavu pro jazyk český AV ČR. Autoři ovšem také těží zkorpusů SYN, verze 8, 9, 11, Ústavu českého národního korpusu FF UK, zkorpusu Araneum Bohemicum Maximum, zportálu Čeština 2.0 aj. Pro starší období češtiny využívají Vokabulář webový (Ústav pro jazyk český AV ČR). Ztištěných slovníkových zdrojů jmenujme zde alespoň Slovník české frazeologie aidiomatiky, sv. 1–5 (2009–2016), Nová slova včeštině. Slovník neologismů 1, 2 (1998, 2004) aNeortodoxní slovník dnešní mateřštiny— Hacknutá čeština M.Kavky aM.Škrabala (2018). Vycházejí rovněž zmateriálu získaného ze sociálních sítí. Uvedli jsme, že autoři chtějí představit avyložit nové, starší či staré lexémy afrazémy vjejich komunikačních astrukturních, sociálních akulturních, popř. mezijazykových souvislostech aspolu stím že chtějí zachytit či alespoň naznačit vmíře, jakou umožňuje žánr jazykových sloupků, relevantní procesy ve slovní zásobě češtiny. Nemálo příspěvků je věnováno zcela náležitě anglicizaci vdnešní češtině. Jejich autoři se vnich zabývají jak přímými přejímkami (dron, wearables), tak sémantickými kalky (např.adjektivum toxický nabývá vlivem angličtiny nový význam ,velmi nepříjemný, nesnesitelný, špatný, škodlivý‘) idalšími typy. Důležité je, že kanglicismům ataké pseudoanglicismům se přistupuje se zřetelem na jejich příslušnost kdané komunikační sféře.5 Pro ilustraci uvedeme podání lexika typického pro prostředí sociálních sítí (vneformální komunikaci označovaných univerbizovaným výrazem socky): „Aokteré sociální sítě jde? Jako první uveďme fejs neboli facebook. … mezi sockami je to vpodstatě geront. Rodiče naopak skrolují feedem na instáči neboli instagramu asledují influencery ainfluencerky. … Omladina je zejména na tiktoku asnapchatu…“ (s.56–57). Není zanedbatelné, že při přejímání anglicismů si autoři všímají jak jejich výslovnostní, grafické, morfologické aslovotvorné adaptace aintegrace, tak ipřípadného vytváření českých ekvivalentů (zavináč kangl. at [sign]). Zhlediska inovačních procesů vrovině slovotvorné se ve sloupcích postihuje např.dnešní rozpětí kompozice (dárkobanka, pravdoláska), nárůst kvazikompozice (ekodárek) akvaziprefixace (superprémiový), pod vlivem angličtiny blendingu (infodemie < info[rmace] + [epi]demie), zkracování slov vkolokviální češtině (fejs < facebook, 5 Oklasifikaci anglicismů pojednává nová, nedávno vydaná monografie A.Klégra aI.Bozděchové Lexikální anglicismy včeštině (2024). OPEN ACCESS OlgA MArTINcOVÁ 13 kombo < kombinace) izkracování spojené se sufixací (hambáč < hamburger). Upozorňuje se na dotváření sloves kzákladům cizího původu (postovat, lajkovat) ina jejich grafickou aslovotvornou variabilitu (skypovat/skajpovat; spoilerovat/spoilovat). Zaznamenává se také rozšiřování slovesné prefixace (navnímat, zavnímat, zacítit) aj. Přestože se zde omezujeme na tematiku anglicizace včeštině ana zachycování dynamických jevů vrovině slovotvorné, nemůžeme se alespoň na okraj nezmínit ojiných zajímavých tématech. Především chceme upozornit na statě, které se zabývají proměnami repertoáru pozdravů včeštině (srov.dobově příznakové pozdravy jako pozdrav pánbůh, tvoření pozdravů nápadných, expresivních jako čauzr, čaukýny od pozdravu čau aj.), proměnami vrepertoáru citoslovcí (srov.odedávna užívaná citoslovce jako ach, oh anová citoslovce jako jukií, wow, ty kráso / tykráso) ivývojovými změnami voblasti nadávek. Ikdyž těžiště publikace spočívá především vprezentaci konkrétních lexikálních prostředků, jevů arelevantních procesů, nechybějí vní ani obecnější výklady. Částečně se snimi setkáváme vúvodu, částečně vjednotlivých sloupcích. Opřijatém pojetí avymezení ústředních pojmů/termínů neologismus aarchaismus nacházíme sice jen povšechné, ale dostatečně orientační informace vúvodní partii publikace. Podrobněji se autoři věnují některým důležitým aspektům neologismů vtextech sloupků. Vprvé řadě jde ostále se vracející otázku— odkdy (ataké dokdy) je možné pokládat dané pojmenování za neologismus. Ve stati Inspektor Klubíčko na stopě neologismům její autor M.Škrabal erudovaně apřitom velmi čtivě ukazuje, že při temporálním určování, co je nové, je třeba rozlišovat mezi skutečným datem vzniku slova (atedy idatem prvního užití) amezi datem jeho prvního záznamu (či zjiného hlediska— prvního dokladu) amezi jeho zachycením lexikografickým, tj.uvedením ve slovníku. Další zotázek, na kterou autoři upozorňují na více místech, je perspektiva nově vzniklých pojmenování, tj.zda aza jakých okolností se mohou stát tzv.perspektivními jednotkami jazyka. Vsouvislosti stím připomínají úlohu takových faktorů jako přetrvávání pojmenovaných věcí nebo jevů, dále frekvenci užívání ataké postoj uživatelů (viz s.140). Nikoli nedůležitou otázkou je, zda knovým lexikálním prostředkům zaujímat deskriptivní, nebo preskriptivní přístup. Ošidnost lingvistické preskripce vpřípadě lexikálních inovací výstižně ukazuje příspěvek M.Liškové Poster čili vývěska aneb Olexikálních pomníčcích (s.25–26). Obecnější výklady se netýkají jen nového lexika, ale také kontaktových prostředků (konkrétně pozdravů) arovněž icitoslovcí. Zastoupena je iobecná problematika lexikografická. Týká se mj.lexikografického přístupu ktakovým jednotkám, jako jsou vulgarismy anadávky. Autorský kolektiv vytvořil zajímavou, poučnou, čtenářsky přitažlivou knížku. Její čtenáři by jistě uvítali, kdyby obsahovala také slovní rejstřík. Máme za to, že by ale také přivítali, kdyby publikace Slova ajejich příběhy: #neologismus #archaismus záhy našla své pokračování. OPEN ACCESS