Editorial
Abstract
5
Full text
Více sociálních pracovnic apracovníků do politiky améně mýtů apředsudků ve veřejném prostoru isociální práci Kateřina Cidlinská Nacházíme se jakožto společnost vnelehkých časech. Ještě jsme se ani neoklepali zdopadů pandemie ajiž tu máme skokové zdražování aza humny válku. Tato situace na jednu stranu jasně ukazuje na nezastupitelné místo sociální práce ve společnosti, ale zároveň také zvýrazňuje její nedostatečně silný hlas, zejména voblasti veřejných politik. Dohání nás dlouhodobě neřešené či neadekvátně řešené sociální problémy aknim se přidávají problémy nové. Abychom byli schopni těmto starým inovým výzvám úspěšně čelit, potřebujeme mimo jiné dvě věci. Potřebujeme se zbavovat mnohých předsudků amýtů ofungování společnosti ajednotlivců aktomu potřebujeme političky apolitiky, kteří jsou schopni empatie asebereflexe adíky tomu izměny dosavadních „zajetých kolejí“ přístupů křešení problémů. Zní vám to trochu jako typické atributy sociálních pracovníků? Nám ano. Vtomto čísle Vám proto přinášíme rozhovor se sociálním pracovníkem vpolitice, adále texty, které se zrůzných úhlů pohledu věnují tématu předsudků amýtů voblasti sociální práce obecně ipráce se specifickými cílovými skupinami. Téma empatie asebereflexe vsociální práci otevírá teoretická stať Daniela Štěpánka aRadky Janebové, kteří se zamýšlí nad možnostmi využití humanistické etiky Ericha Fromma vkritické případové práci. Tento inovativní počin poukazuje na vliv kultury na vztah klient— sociální pracovník prostřednictvím Frommovy typologie vztahů klient— psychoterapeut. Frommovu typologii tak autoři dávají do souvislosti srůznými typy přístupů ksociální práci, zejména voblasti přístupu kmoci, disciplinaci aparticipaci klientů, atedy ketice. Humanistickou etiku přitom Štěpánek sJanebovou představují jako překrývající se skritickou sociální prací, neboť klade důraz nejen na sebereflexi klientů, ale isociálních pracovníků ana reflexi strukturálních příčin sociálních nerovností. Usiluje oodstraňování stereotypních pohledů na klienty aklientů isociálních pracovníků na sebe sama, čímž se zdá být pro pozitivní společenskou změnu účinnější než etika autoritativní spojená sneoliberálním diskurzem radikální individuální odpovědnosti. Na potřebu věnovat větší pozornost klientské perspektivě asnaze ojejí porozumění poukazuje také akademická stať věnovaná domácímu násilí adále dva texty vrubrice odborná sdělení. První představuje „konzultanty zpraxe“, tedy institut, který je přímo zacílen na boření mýtů apředsudků, ocož se snaží prostřednictvím metody tzv.storrytellingu, tedy vyprávění osobních příběhů bývalých či aktuálních klientů sociálních služeb. Druhý seznamuje se specifiky ženského bezdomovectví, jejichž nedostatečná reflexe voblasti sociálních služeb vede ktomu, že některé existující služby ženy nevyužívají nebo jen vomezené míře. Stať odomácím násilí Silvie Morávkové aPetry Balážiové přináší sondu do života obětí domácího násilí apředstavuje strategie žen pro prevenci, zmírnění azastavení násilí arůzné faktory vedoucí OPEN ACCESS
kvolbě jednotlivých strategií. Autorky navíc vrámci analýzy originálně využívají konceptuální model, který byl jinak vyvinut pro oblast prevence aléčby závislostí. Jejich text tak může být inspirativní pro studující, kteří přemýšlejí oteoretickém zarámování vlastních výzkumných projektů. Kterak nás stereotypy inhibují vřešení společenských problémů, neboť zasahují ido nastavení veřejných politik, ukazuje text Jany Levické aZuzany Strculové zaměřený na fenomén ageismu na Slovensku. Autorky vysvětlují cyklické působení stereotypů apolitik, kdy stereotypy spojené se seniory astárnutím usnadňují přijímání takových politik, kvůli kterým jsou tyto stereotypy dále posilované audržované. Jejich analýza navíc přinesla zjištění, že veřejné organizace, které deklarují snahu ořešení ageismu, se jím reálně nezabývají. Většina zmíněných textů, které najdete vtomto čísle, poukazuje na to, že voblasti veřejné politiky chybí odborná perspektiva sociální práce, jež by pomáhala nastavovat politiky tak, aby mohly být co nejefektivnější pro odstraňování negativních společenských jevů. Naštěstí jsou však isvětlé výjimky, kterou představuje Robert Pisár, radní pro sociální politiku vKarlovarském kraji abývalý vedoucí azylového domu vSokolově azakladatel společnosti Pomoc vnouzi, snímž vedl rozhovor Petr Vojtíšek. Pisár na příkladu vlastní zkušenosti vroli sociálního pracovníka poukazuje na slabá místa veřejných politik, které se nyní snaží měnit. Navíc sociální pracovník by podle něj měl neustále pochybovat osprávnosti svých postupů, tedy neustrnout vzajetí svých dosavadních představ či společensky rozšířených mýtů. Více takového reflexivního přístupu ivpolitice by naší společnosti zajisté prospělo, jak ukazují idalší texty čísla zaměřené na problémy poskytování osobní asistence azajištění personální stability vdomovech pro seniory vdobě překotně se měnících vládních nařízení během pandemie. Dále včísle najdete recenzi knihy Iva Telce „Kontroverze práva, zdraví arodiny“ od Dana Hanuše. Na první pohled tento text tematicky vybočuje zoblasti boření předsudků amýtů, avšak ne tak docela. Telec totiž ve svém posledním díle trilogie oprávu azdraví poukazuje na zažité amnohdy mylné představy otom, co je aco není právní jev. Dan Hanuš pro Vás dále vytvořil zprávu zIV. Soukromoprávní doktorandské konference „Civilistické pábení“, jež byla tentokrát věnována civilnímu právu anovým technologiím. Jak je zpodaného přehledu obsahu tohoto čísla patrné, je nabité závažnými tématy kzamyšlení nad vlastní praxí ivýzkumem. Určitě Vám udělá skvělého společníka pod slunečník, až si budete chtít odpočinout od letních radovánek atrochu si zakontemplovat anačerpat pracovní inspiraci. Jménem redakce přeji krásné léto!