Markéta Křížová (ed.), Za velkou louži. Vzpomínky moravského dělníka Matěje Poláčka na Afriku a Jižní Ameriku

MARKÉTA KŘÍŽOVÁ (ED.) ZA VELKOU LOUŽI. VZPOMÍNKY MORAVSKÉHO DĚLNÍKA MATĚJE POLÁČKA NA AFRIKU AJIŽNÍ AMERIKU Praha, NLN, 2017, 160 s. ISBN 978-80-7422-507-9 Migrační témata vposledních letech hýbou světem, přitom migrace je jev lidskému chování zcela přirozený. Nalezneme ji ve všech historických obdobích ajistě ani vbudoucnu nepřestane být stěžejní pro vývoj lidstva. Tato kniha je dalším takovým příspěvkem: jedná se však již omigraci proběhlou, která prezentuje dočasnou ekonomickou migraci zčeských zemí do Německa během 20.století. Životní příběh Matěje Poláčka (1883–1975) je pozoruhodný: mezi lety 1901 až 1946 pracoval pro německou firmu Grün & Bilfinger nejprve jako dělník, později ve funkci stavbyvedoucího, ato nejen na německém území, ale také vBelgii, Finsku, Švédsku, Uruguai, Argentině aAngole. Díky své práci procestoval část světa, což pro člověka narozeného vposlední čtvrtině 19.století nebylo rozhodně obvyklé. Publikace je rozdělena na dvě části; vprvním oddíle iberoamerikanistka Markéta Křížová stručně shrnuje české aněmecké poznání Jižní Ameriky aAfriky. Důraz je kladen zejména na cestovatelské zkušenosti amigrační etapy, které jsou doplněny oněmecké zájmy vzámoří se zaměřením na již zmíněnou firmu, ve které Matěj Poláček působil. Druhá část je již klasickou edicí, kterou tvoří Poláčkovy vzpomínky. Paměti sepsal Poláček pravděpodobně vroce 1970 (s.5) azachycují jeho život mezi odchodem za prací do zahraničí vroce 1897 ajeho definitivním návratem roku 1946. Tuto část ještě doplňují Poláčkovy dopisy, jež se dochovaly vjeho pozůstalosti (s.124–127). Úvodní studie zasazuje Poláčkův životní osud do širšího kontextu mimoevropských regionů, což je pro čtenáře velice důležité. Studie, jež se zaměřuje na politickou, hospodářskou, sociální situaci vJižní Americe aAfrice vprvní polovině 20.století, by mohla být samozřejmě detailněji zpracována (rozsahem iodkazy na odbornou literaturu), pro potřeby této publikace je to však naprosto dostačující. Navíc je zpracováno české ačeskoslovenské vystěhovalectví do těchto zámořských oblastí. To je důležité především pro pochopení českého krajanského života vArgentině. Poláčkovy vzpomínky jsou zcela ojedinělým svědectvím pracovitého Čecha, který zanechal nesmazatelnou stopu za hranicemi naší země. Mnoho technických staveb, zejména mosty, na kterých se podílel, stojí dodnes. Také Poláčkovy zážitky zobdobí první světové války (s.58–66) stojí za pozornost, neboť byl svou mateřskou firmou povolán, aby se zapojil do strategicky důležitých staveb, aprošel tak místa, do nichž se běžně nasazení vojáci nedostali. Některé kratší části Poláčkových pamětí mají formu cestopisu, jako např.popis Stockholmu (s.69), je to však dáno hlavně tím, že kvůli pracovním záležitostem hodně cestoval apoznával evropské imimoevropské lokality. Nejzajímavější pasáže jsou zArgentiny (s.74–78 a90–107) aAngoly (s.81–90), kde objevíme mnoho pozoruhodných postřehů týkajících se odlišného kulturního apřírodního prostředí. Pro odbornou veřejnost je edice také nově využitelným pramenem, především pro popisy českých krajanských komunit vJižní Americe. OPEN ACCESS 198 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2018 Závěrem je třeba zdůraznit fakt, že Poláček byl jedním zprvních Čechů dlouhodobě pobývajících na africkém kontinentu. Jeho vzpomínky na Argentinu vmeziválečném období jsou také velmi cenné. Kniha navíc obsahuje zcela ojedinělé fotografie, především zAngoly aArgentiny; většinu nafotil sám Matěj Poláček. Editorsky se jedná ovýborně zpracované dílko. Jaroslav Kříž OPEN ACCESS