Matematikos terminų žodyno sulaukus

Kostas UŠPALIS KDYŽ SE DOČKÁME MATEMATICKÉHO TERMINOLOGICKÉHO SLOVNÍKU Aby litevština byla rovnocenná jazykům moderních kulturních a civilizovaných národů, musíme mít nejen správný, dobře ustálený spisovný jazyk – to snad stačilo na začátku tohoto století –, ale také správný jazyk vědy. Jazyk vědy je přece tentýž spisovný jazyk plus vědecká terminologie. Chceme-li proto zachovat životaschopnost našeho jazyka a jeho prestiž (nejen mezi odborníky na jazykovědu), je třeba rychleji uspořádávat a normovat vědeckou terminologii, a tam, kde chybí, ji vytvářet v litevštině. Zdůrazňuji litevskou, nikoli mezinárodní, protože podle některých není třeba litevské termíny vytvářet ani normovat. Stačí převzít mezinárodní termíny (nebo ještě jednodušeji termíny z jiných jazyků) a přidat k nim litevské koncovky a přípony. Tak to prý bude jednodušší a vědečtější (dodejme – a rychlejší cesta na Západ). Máme-li mít litevský jazyk vědy, musí být co nejvíce termínů skutečně litevských. Proto každý článek či publikace o vědecké terminologii, a tím spíše terminologický slovník, vzbuzuje velký zájem – jsme zvědavi, co nového přinesl rozvoji našeho jazyka vědy. Dlouho jsme netrpělivě čekali na vydání „Matematického terminologického slovníku“ (MTŽ). Ačkoli „Fyzikální terminologický slovník“ (FTŽ), vydaný před 15 lety, obsahuje některé z nejpotřebnějších matematických termínů pro fyziky, nestačí to. Víme, že komise pro matematickou terminologii vytvořila mnoho nových litevských termínů nebo nahradila dříve používané, a proto jsme se s nimi chtěli co nejdříve seznámit. Nehodlám psát recenzi tohoto slovníku – necítil jsem se k tomu kompetentní. Chci pouze hovořit o některých společných či blízkých matematických a fyzikálních termínech a probrat shody a rozdíly v jejich užívání. Občas slýcháme výtky, proč fyzikové a matematici používají pro označení týchž pojmů různé termíny vertė ir reikšmė (viz FTŽ a MTŽ). Copak se nemohou dohodnout na jednom společném termínu? Chci odpovědět, že tyto různé termíny se používají záměrně a žádný spor tu není. Jeden termín lze použít pouze tehdy, když 27 jsou pojmy totožné (tj. jde o tentýž jediný pojem). V tomto případě se termíny reikšmė a vertė používají k označení různých pojmů. Matematikové termínem reikšmė sdělují, jaké číslo (nebo jinou matematickou veličinu) či jakého druhu, případně jakou velikost, daná veličina vyjadřuje. Fyzikové termínem vertė sdělují, kolik činí nebo jak je fyzikální veličina vyhodnocena ve zvolené (zpravidla mezinárodní) soustavě jednotek. Fyzik například řekne: „Ve vzorci pro volný pád je význam veličiny g zrychlení volného pádu, zatímco její hodnota je 9,81 m/s²“, nebo „Význam Planckovy konstanty h je ve fyzice velmi velký, její hodnota je však docela nepatrná (6,6·10⁻³⁴ J.s)“. Obě tyto veličiny byly určeny experimentálně. Mnohé fyzikální veličiny lze určit i teoreticky – vypočítat pomocí matematických vzorců či modelů. Někdy jsou skutečně tytéž pojmy v příbuzných vědních oborech vyjadřovány různými termíny. Pak je už těžké předejít zmatkům. Takovým příkladem je užívání termínů komponent a komponenta v litevštině. Oba pocházejí z téhož latinského slova componens (gen. componentis). Těžko je však lze považovat za mezinárodní. Angličané užívají pouze component, Němci pouze Komponente, Francouzi ani jedno, ani druhé, zatímco Rusové obě. Oba označují složku něčeho (přístroje, zařízení, chemické sloučeniny či směsi). První termín užívají nejčastěji technici a chemici, druhý matematici. Fyzikové musí často v témže textu užívat oba termíny. Například v teorii elektromagnetismu se intenzita pole popisuje tenzorem elektromagnetického pole, jehož komponenty (složky) jsou intenzita elektrického pole a intenzita magnetického pole (viz FTŽ). Komponenty uvedeného tenzoru (rovněž jeho složky) jsou pak komponenty vektorů intenzity elektrického a magnetického pole (MTŽ). Musíme tedy říkat komponenty komponent nebo komponenty jsou komponentami. Abychom předešli zmatkům, často jsme místo obou termínů užívali litevský termín složka, který dříve vedle komponenty užívali i matematici. Nyní se v novém MTŽ od termínu složka upustilo a zůstala pouze komponenta. Možná i oprávněně. Komise pro fyzikální terminologii při projednávání těchto záležitostí upozornila, že ve všech litevských slovnících (dokonce i ve školních) je dobré, zvučné litevské slovo sąn- 28 das, které označuje právě součást něčeho, a proto navrhuje, aby je jako termín užívali technici, chemici, fyzikové i matematici namísto komponenty a komponenty (nebo alespoň vedle nich jako litevský ekvivalent). Takový krátký, zvučný termín snadno zdomácní a rychle se rozšíří. Fyzikové a matematici dosud nesjednotili užívání termínů obraz a zobrazení. V běžném jazyce mezi těmito pojmy neexistuje ostrá hranice. Ve fyzice se obvykle termínu obraz užívá k označení samotného předmětu, zatímco termínem zobrazení se označuje jeho obraz vzniklý odrazem světla nebo jeho průchodem nějakou optickou soustavou (čočkou, dalekohledem, fotoaparátem atd.). Při přípravě FTŽ byly po konzultaci se zástupci Komise pro matematickou terminologii označeny jako zobrazeními také pojmy z teorie grup, které popisují určité reprezentace grup (rus. представление, angl. representation). Bylo tomu však téměř před 20 lety. Při přípravě MTŽ se názor matematiků na tento termín zřejmě změnil. V MTŽ jsou nyní tato grupová „zobrazení“ odlišena od ostatních zobrazení (rus. отображение, angl. mapping). Je to poměrně logický krok jak z hlediska obsahu, tak jednoznačnosti terminologie. Škoda jen, že k tomu nedošlo dříve, před vydáním FTŽ. Nyní bude třeba vynaložit značné úsilí, než si fyzikové tyto termíny osvojí. Není jasné, jak nazývat Fourierovy a Laplaceovy obrazy (transformace), které fyzikové velmi potřebují, ale v MTŽ nejsou. Vítané je také rozlišení mezi zobrazeními a obrazy (rus. образ, angl. image). Ne se vším zde však lze souhlasit. Například jestliže se odraz předmětu v zrcadle nazývá zrcadlovým obrazem, pak vůbec není jasné, co je tedy zobrazení. Ve fyzice je zrcadlový obraz základním příkladem zobrazení. Sotva může mít tento termín v matematice jiný význam. Existují slova, která mají při používání jako termíny v různých vědních oborech odlišné významy. Například modul se ve fyzice používá k popisu (nebo posouzení) nějaké deformace, v technice označuje určitou součást zařízení nebo stavby a v matematice (jak se zdá podle MTŽ) má ještě další významy. Jedním z nich je absolutní velikost čísla nebo jiné veličiny. Jen není jasné, proč jsou termíny absolutní hodnota čísla a modul čísla uvedeny samostatně jako dva 29 v těchto hnízdech bez odkazu z jednoho do druhého. Fyzikové, aby se vyhnuli víceznačnosti termínu modul, používají pouze absolutní velikost čísla nebo absolutní hodnotu veličiny, hovoří-li o rozměrové veličině vyjádřené ve fyzikálních jednotkách. Lze zmínit i další drobné nejasnosti či nejednotnosti, zejména pokud jde o nové termíny. Zde je několik příkladů. Jaký je rozdíl mezi odhadem a hodnotou, souvislostí a spojitostí, reziduem a reziduem, matematickým jádrem a fyzikální spotřebou (zejména když jsou ekvivalenty v jiných jazycích stejné)? Proč váhový koeficient, ale těžiště funkce (nebo křivky)? (Ve fyzice je tíha tělesa síla, kterou Země toto těleso přitahuje). Proč se litevské posun (fyzikové ho nepoužívají) staví na roveň ruskému перенос (ve fyzice переноса) a anglickému translation (ve fyzice posun? Chceme-li odstranit zde zmíněné i nezmíněné nejednotnosti nebo objasnit nejasnosti, bylo by třeba znát definice všech těchto termínů, což už je záležitost výkladových slovníků. Bylo by žádoucí, aby některá matematická či jazykovědná publikace nyní uvedla definice alespoň nejnejasnějších, především nových termínů. Domnívám se, že by bylo užitečné společné či příbuzné termíny z fyziky a matematiky a jejich užívání probírat na společných zasedáních komisí pro fyzikální a matematickou terminologii, případně alespoň zvát na svá zasedání zástupce druhé komise. Zdá se, že přístup komisí pro matematickou a fyzikální terminologii k užívání mezinárodních a litevských termínů se poněkud liší. Ačkoli matematici při sestavování MTŽ odvážněji vytvořili a navrhli více nových litevských termínů než fyzikové při přípravě FTŽ, přesto dávají litevskému termínu přednost před mezinárodním méně často než fyzikové. To platí zejména pro složené (druhové) termíny. V mnoha případech se navrhuje pouze mezinárodní termín, přestože existuje zcela dobrý litevský ekvivalent, který se možná už dokonce používá. Například se uvádějí mezinárodní přídavná jména (druhová přívlastečná označení) efektyvusis, ekvivalentiškasis, globalusis, homogeniškasis, horizontalusis, lokalusis, maksimalusis, minimalusis, specifinis, stacionarusis, vertikalusis aj., aniž by se vedle nich uváděly litevské ekvivalenty (synonyma) veiksmingasis, lygiavertis (lygiavertiškasis), visuotinis (ar pasaulinis), vienalytis, gulsčiasis, vietinis, mažiausiasis, savitašis, nuostovusis, stačiašis apod. Některá mezi- 30 národní slova začala v litevštině plnit parazitickou úlohu – vytlačují, nebo již vytlačila z našeho jazyka dobrá domácí slova. Lze například říci, že mezinárodní výrazy horizontalusis, vertikalusis již vytlačily litevské výrazy gulščiasis, stačiasis. Mladší generace už ani nezná jejich význam a zaměňuje je za nuožulnusis, statmenasis, ačkoli před válkou i ještě dlouho po ní se tato litevská slova běžně používala jak ve společnosti, tak ve škole. Některé mezinárodní termíny se užívají ve více významech, přitom jednoznačnost je nejdůležitější vlastností dobrého termínu. Například optimalus se užívá ve významech „nejlepší“, „nejpříznivější“, „nejvhodnější“, „nejvýhodnější“ aj.; struktūra se užívá (přinejmenším mezi fyziky) ve významech „stavba“, „útvar“, „sloučenina“, „vzorek“, ačkoli ve všech slovnících je uváděna pouze jako synonymum litevského slova sandara. Komise pro fyzikální terminologii zastává názor, že existuje-li dobrý litevský termín, je třeba dát přednost jemu, nikoli mezinárodnímu (nebo jej alespoň užívat souběžně s mezinárodním), zejména v populárních a školních textech. Navrhujeme, aby se tohoto přístupu všude drželi jak matematici, tak správci terminologie a její uživatelé v dalších vědních oborech. 31