Terminologų pranešimai tarptautiniame baltistų kongrese Rygoje

PŘÍSPĚVKY TERMINOLOGŮ NA MEZINÁRODNÍM BALTISTICKÉM KONGRESU V RIZE Ve dnech 3.–6. října 2000 se v Rize konal IX. mezinárodní baltistický kongres, jehož tématem bylo „Pobaltské jazyky v proměnách staletí“. Na dvou jeho plenárních zasedáních a zasedáních čtyř sekcí byly přehledně představeny otázky gramatiky, lexikologie, lexikografie, sémantiky, fonetiky, onomastiky, stylistiky, jazykové kultury, textologie, starých textů, sociolingvistiky, počítačové a matematické lingvistiky a obecné otázky baltistiky. Byla přednesena také řada příspěvků ze synchronní lingvistiky. Kongres zahájila prezidentka Lotyšské republiky Vaira Vīķe-Freiberga. Příspěvky přednesli jazykovědci z Litvy, Lotyšska, Ruska, Ukrajiny, Polska, Německa, Itálie a Švédska. Kongresu se zúčastnila také řada terminologů. Litevští terminologové přednesli dva příspěvky. Vědecká pracovnice Albina Auksoriūtė přednesla příspěvek o názvech hub, které vytvořil jeden z významných tvůrců litevské terminologie přírodních věd poloviny XIX. století Laurynas Ivinskis a které jsou uvedeny v atlasu hub a v díle „Prigimtūmenė“. V příspěvku byly probrány názvy rodů a druhů hub a porovnány s termíny, které užíval J. Pabrėža. Teze příspěvku vedoucího vědeckého pracovníka Stasia Keinia, který na kongresu nebyl přednesen, se věnují národnímu charakteru litevské terminologie. Dnes se velmi běžně hovoří o mezinárodním charakteru termínů a terminologie, protože se v různých oborech používá mnoho mezinárodních termínů. Podle autora však „mezinárodní povaha toho, co je vyjadřováno jazykovými prostředky, svědčí o mezinárodním charakteru samotného jazyka“, neboť každý jazyk je svébytný. Svébytná je i terminologie každého národního jazyka. St. Keinys probírá dva hlavní způsoby tvorby termínů – terminologizaci běžných slov a tvoření termínů pomocí prostředků vlastního jazyka. Těchto způsobů využívali jak první tvůrci litevské terminologie, tak tvůrci litevského odborného jazyka od první poloviny XIX. století do počátku XX. století. Příspěvek vedoucí vědecké pracovnice Angelė Kaulakienė „Vývojové tendence zdrojů litevské terminologie“ – 104 jeho hlavní myšlenky se věnují problému svébytnosti litevské terminologie. Autorka také zdůrazňuje, že prostředky vlastního jazyka byly a jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů tvorby terminologie. V současnosti lze pozorovat nový trend ve vývoji zdrojů litevské terminologie – přejímání termínů, které je bohužel někdy zcela neopodstatněné a vede k nepoměru mezi vlastní a přejatou terminologií. Aby se tomu předešlo, autorka navrhuje opírat se o zásadu jazykové čistoty našeho průkopníka terminologie prof. S. Šalkauskise a vytvářet co nejvíce litevských termínů. Termíny, stejně jako slova spisovného jazyka, je třeba normovat prostřednictvím synonym. Vědci z Rigy přednesli tři příspěvky na téma terminologie. Tématem příspěvku Ilgose Brigzny byly „Terminologické problémy překladu odborných textů z němčiny do lotyštiny“ („Terminologieprobleme bei der Übersetzung der Fachtexte vom deutschen ins Lettische“). Role překladatelů odborných textů je stále významnější. Očekává se od nich nejen velmi dobrá znalost jazyka, ale i daného oboru. Překladatelé z němčiny do lotyštiny čelí také dalším obtížím – v mnoha vědeckých a technických oborech chybějí schválené termíny. Při překladu je tedy často třeba německým slovům pohotově vytvořit lotyšské názvy. Je tomu tak proto, že se překladatelským tradicím odborných textů do lotyštiny po mnoho let nevěnovala pozornost. Překládaly se především beletristické texty. Také v odborné literatuře se téměř výhradně analyzovaly a hodnotily pouze překlady beletristických textů. Za mimořádnou obtíž při překladu odborných textů autorka označuje dlouhá a složitá německá slova. Příspěvek rižské terminoložky Biruty Uzijy „Dynamika současné terminologie“ („Dynamics of modern terminology“) se zabývá filozofickými problémy terminologie. Stručně pojednává o velmi širokých pojmech, např. „člověk“, „mír“ aj. Jak se utvářel jazyk lotyšského práva, co tento proces ovlivňovalo v sovětských letech a po obnovení nezávislosti, jaké jsou rysy jazyka lotyšského práva a otázky normování právní terminologie – o tom hovoří Andrejs Veisbergs ve svém příspěvku „Jazyk lotyšského práva 105 formování – výsledky do roku 2000“ („Shaping latvian legal language – the results by year 2000“). Další baltistický kongres se má konat za 4 roky ve Vilniusu. Palmira ZEMLEVIČIŪTĖ Palmira ZEMLEVIČIŪTĖ Ústav litevského jazyka Antakalnio g. 6 LT–2055, Vilnius 2000 10 16 106