„Varantieji ratai“

Jonas KLIMAVIČIUS Litevský jazykový ústav HNACÍ KOLA Při úvahách o protikladu pojmů hnacího a hnaného v technické terminologii se často hned na začátku klopýtne o dva kameny – jeden z litevského jazyka a druhý z ruštiny, s níž byla litevská technická terminologie po nejdelší dobu spjata. Kažkodėl būtinai pradedama nuo automobilio, ir jo tekiniai (nebe terminas, nors dar 1959 m. PolŽ1 колесо – ratas, tekinis) užstoja visus technikos ratus. Taigi pradedama gerai: jei ne visurėgis (jo visi ratai/ašys/tiltai varantieji), tai vieni ratai/viena ašis/vienas tiltas yra varantieji. Kaip grindžiamas neveikiamojo dalyvio reikalingumas? Sukimo momentas nuo variklio kardanine pavara perduodamas porai ratų/ašiai/tiltui. Jie iš tikrųjų varomi, tai kodėl nevadinami varomaisiais? Tačiau tikslas – ne juos varyti, o visą automobilį. Nors pavaros patys varomi, jie automobilį varo, todėl ir vadinami varančiaisiais: Transmisija jungia variklį su v a r a n č i a i s i a i s r a t a i s LTE I 506. V a r a n č i ų j ų r a t ų s t u m i a m o j i j ė g a (...) p e r d u o d a m a v a r a n č i a - j a m t i l t u i ir toliau – rėmiui; todėl automobilis važiuoja VairV 144. Teoriškai šitie ratai yra varytuvai (traktoriaus – vikšrai, laivo, orlaivio – sraigtai). A co ostatní kola automobilu? Nejsou transmisí spojena s hnacími koly. Proto se někdy terminologicky označují záporným členem: Přední nápravu automobilů se závislým zavěšením kol tvoří nosník dvojitého průřezu (...) VairV 147. Někdy se vyskytující pojmenování hnaná také není bezdůvodné: jsou poháněna samotným automobilem, jeho tažnou silou. Neměli bychom však vyvozovat dalekosáhlé závěry z toho, že v některých technických slovnících chybí výraz hnané kolo – příčiny mohou být zcela neracionální. Například ALPolŽ neuvádí ani hnací kolo, přestože uvádí hnací nápravu (driving axle), a také hnací ozubené kolo (drive gear); TechŽ rovněž neuvádí ani hnací kolo, ačkoli uvádí jak hnací, tak hnanou nápravu (ведущая и ведомая ось), a také hnací i hnaný hřídel (ведущий и ведомый вал); PolŽ1 uvádí pouze 18 hnací kolo (бедущее колесо), ačkoli uvádí jak hnací, tak hnanou nápravu a jak hnací, tak hnaný hřídel. Podstatnější je, že kolo ve slovnících technických termínů nemusí nutně znamenat automobilové kolo a ani nápravy, dokonce i v automobilu, nemusí být nutně ty, na kterých se otáčejí kola. Ve slovnících je ovšem třeba technické pojmy užívat pečlivěji, ale ani označení hnací a hnané kolo v AutoserŽ nic přesného neříká. Nyní se objevilo jiné označení kol a náprav, která nejsou hnací – jejich protiklad se vyjadřuje bez záporného členu: hnací kolo (12. 2), rus. ведущее колесо, angl. driving wheel, něm. Treib rad, Antriebsrad, franc. roue motrice, roue couplée ↔ volně se odvalující kolo (12. 4), rus. колесо свободного вращения, angl. free rolling wheel, něm. Tragrad, franc. roue porteuse PAutŽ; hnací náprava (12. 6), rus. ведущая ось, angl. driving axle, live axle, něm. Tre ibachse, Antriebsachse, franc. essieu moteur ↔ volná náprava (12. 8), rus. свободная ось, angl. dead axle, něm. Tragachse, franc. essieu porteur, essieu fou PAutŽ. Poněkud terminologicky nedostatečné je spojení volně se odvalující, sémanticky ne zcela jednoznačné je volná náprava. Je to však možné. Zrádné rus. колесо může znamenat také зубчатое колесо (ačkoli existují také výrazy зубчатка, и шестерня), což je česky ozubené kolo (mimochodem, angl. wheel a něm. Rad znamenají také kolo i ozubené kolo, zatímco ozubené kolo se anglicky řekne gear-wheel a německy Zahnrad). V ruštině se přívlastek složeného termínu зубчатое často vynechává a používá se pouze hyperonymum колесо, takže i v litevských překladech už nejde o ozubené kolo, nýbrž prostě o kolo; a pak se to objevuje i v nepřekladových textech, například: Dvojitý hlavní převod přenáší otáčení přes dva páry ozubených kol: jeden tvoří dvě kuželová ozubená kola, druhý dvě válcová (obr.). U dvojitého hlavního převodu je převodový poměr (poměr otáček hnacího a hnaného kola) vyšší LTE VIII 402. Na obrázku jsou ozubená kola zřetelně vidět. A hned vedle také: Jednoduchý hlavní převod se skládá ze dvou kuželových ozubených kol: malé hnací ozubené kolo roztáčí velké, takže se kola otáčejí pomaleji než kardanový hřídel a točivý moment je větší LTE VIII 402. Tvrzení hnací ozubené kolo roztáčí LTE VIII 402, motor roztáčí <...> kola LTE I 506 je sémanticky velmi nepřesné: pokud pohán- 19 iklis, pa-vara, var-ytuvas, tedy pohání, ačkoli se otáčí (kola však pohání volant, když zatáčí). Pohánět ve významu 3. „přimět k činnosti (o mechanismech)“ (pára pohání stroje, hnací síla elektřiny) je doloženo již v DŽ z roku 19541. Tento význam pochází z živého jazyka (nářečního) – 1 varyti 8. „přimět k činnosti, pohybu, otáčení, tlačení (mechanismy)“: Voda otáčí všelijakými koly a pohání mlýnské kameny Antašavà. Vodní mlýn je poháněn vodou Ragainė. A nakonec se[ui] objevily žentoury [mlátičky], poháněné koněm Kārtėna. Některé [dmýchací měchy] byly poháněny větrem, takovým kolem Ylakiai. Motor pohání elektřina Kernavė (LKŽ XVIII 210). Ještě v TechŽ z roku 1949 se vyskytoval i přejatý význam: ведущая ось – vedoucí osa (ačkoli ось ведущая – hnací osa), ведущий шкив – vedoucí řemenice, ведомый шкив – vedená, poháněná řemenice. V německo-litevském slovníku LRKŽ V z roku 1968varyti 1. je tento význam ilustrován i takovými spojeními: poháněcí mechanismus, kolo – Triebwerk, -rad, poháněcí řemen, řemenice – Triebrie­men, -scheibe, hnací osa, hnací ústrojí – Triebackse, -werk. Německé ekvivalenty ukazují, že varomasis zde znamená „hnací“ (kdyby tam nebyly, uživatel spisovného jazyka, tím spíše technický odborník, by pochopil „poháněný“). Když se ignoruje protikladnost terminologické dvojice, nezbývá tu pro tento výraz ani žádný odborný termín. Je zde jen nářeční věta uvedená v LKŽ XVIII 210 u významu varyti 8.: Tam je[ra] šňůra kolovrátku [tj. provázek] varomasis Kintai. Není tajemstvím, že někteří velmi rádi vtahují trpná příčestí do terminologie (navrhují: počítací stroje, ovládané systémy,...), ačkoli se jim odborníci velmi brání. Navrhovatelům nápaditost nechybí. Hle, prý existuje jen poháněcí šňůra, nikoli hnací, a právě to, co pohání, se nazývá pohánějícím, takže i kola automobilu, která pohánějí, musí být poháněcí. Co na tom, že po padesát let byla hnací a jejich protikladem byla kola poháněná. Ve skutečnosti přadlena šlape na pedál – stoupátko pohání kolo, kolo pohání šňůru, šňůra řemenici a s řemenicí se otáčí cívka a táhne nit. Šňůra je tedy jednak poháněna kolem, jednak pohání řemenici. Jak už bylo řečeno, i ona kola automobilu jsou zároveň poháněna převodem a pohánějí automobil, ale termín zní hnací, protože to je důležitější: vykonávají nejdůležitější činnost – pohánějí automobil. Na tato kola lze nahlížet dvojím způsobem, ale je třeba vidět i tamta kola i celý automobil. Při vědeckém pojmenovávání pojmů, 20 volí se hledisko, které je aktuální, a nevybírají je jazykovědci, nýbrž odborníci na pojmenovávanou oblast. Ještě důležitější je, že vědecká a technická terminologie není záležitostí domácí výroby. Existuje takzvaná lidová terminologie, neexistují však nějaké lidové či litevské (nebo dokonce žemaitské) principy mechaniky ani systémy pohonů a převodů – terminologické soustavy pojmů jsou mezinárodní, stejně jako sama věda. Mimochodem, hnací šňůra nijak neodporuje vědeckosti – právě takový je řemenový převod PolŽ2 (ременный привод) hnací řemen, ačkoli se mu nyní častěji říká převodový řemen PolŽ2, VLAutŽ – rusky приводной ремень PolŽ2, RPTechS, polsky pas napędowy (:napęd – pavara) RPTechS, německy Antriebsriemen (:Antrieb – pavara), Triebrie­men (:Trieb – pavara) PAutŽ, anglicky drive [transmission] belt RAPolS, francouzsky courroie de commande [de transmission] RFPolS. Jde o jednoslovné pojmenování ve všech jazycích. Pro dvojčlenné protiklady pojmů, rovněž pojmenované ve všech jazycích (ačkoli existují i synonyma motivovaná jinak než slovesem „pohánět“, ale i v těchto případech je tu protiklad), to však nic neznamená: litevsky hnací kolo ↔ poháněné kolo rusky ведущее колесо ↔ ведомое колесо polsky koło napędzające ↔ koło napędzane koło napędowe polsky koło czynne ↔ koło bierne německy hnací kolo ↔ výstupní kolo Treibrad, Triebrad anglicky hnací kolo ↔ poháněné kolo francouzsky 1. hnací kolo ↔ poháněné kolo hnací kolo ↔ ovládané kolo 2. (ozubené kolo) engrenage moteur ↔ engrenage recepteur barbotin liet. varantysis velenas ↔ varomasis velenas rus. ведущий вал ↔ ведомый вал lenk. wał napędzający ↔ wał napędzany wał czynny ↔ wał bierny 21 vok. Antriebswelle ↔ Abtriebswelle Triebwelle angl. drive shaft ↔ driven shaft driving shaft pranc. arbre moteur arbre d’entraînement ↔ arbre entraîné arbre menant ↔ arbre mené arbre de commande ↔ arbre commandé (duomenys iš RPTechS, VLAutŽ, RAPolS, RFPolS). A v mnohojazyčné automobilové terminologii (PAutŽ) je tento protiklad důsledně zachován, ačkoli se jednotlivé termíny liší: hnací hřídel ↔ hnaná hřídel (72.10 ↔ 67.3), rus. hnací hřídel ↔ hnaná hřídel, angl. výstupní [=vstupní?! – J. K.] hřídel ↔ výstupní hřídel, hřídel turbíny, oběžné kolo, něm. výstupní hřídel [=hnací hřídel?! – J. K.] ↔ výstupní hřídel, franc. výstupní hřídel ↔ hnaná hřídel, hřídel turbíny; v rozvodovém mechanismu hnací ozubené kolo ↔ hnané ozubené kolo (31.5 ↔ 31.6), rus. hnací ozubené kolo ↔ hnané ozubené kolo, angl. ozubené kolo klikového hřídele (pastor) ↔ ozubené kolo vačkového hřídele (hnané), něm. ozubené kolo klikového hřídele ↔ ozubené kolo vačkového hřídele, franc. rozvodové hnací kolo ↔ rozvodové hnané kolo; hnací řemenice ↔ hnaná řemenice (85.2 ↔ 85.8), rus. hnací variátorová řemenice ↔ hnaná variátorová řemenice, angl. hnací řemenice, primární řemenice ↔ hnaná řemenice // vstupní řemenice ↔ výstupní řemenice, něm. hnací řemenice, hnací řemenice ↔ hnaná řemenice, franc. hnací řemenice, podtlakový variátor ↔ hnaná řemenice. A zobecněný protiklad přívlastků je uveden jako: hnací ↔ hnaný (202.27 ↔ 202.28), rus. hnací, pohánějící, pohybující ↔ hnaný, poháněný, angl. hnací, ovládající ↔ hnaný, něm. hnací (hnací orgán) ↔ poháněný (poháněný orgán), franc. hnací ↔ pohání, uvádí do činnosti // vedoucí ↔ vedený, uváděný do chodu, ovládaný. Protiklad automobilových kol je zřejmý, ačkoli druhý člen se zatím označuje různě – nehnací, hnaná, volně se odvalující kola. I když podobný protiklad pojmů nemá pasivní člen pojmenovaný termínem, aktivní člen lze vyjádřit pouze činným příčestím. Například není pojmenován pojem „držící kon- 22 konstrukce“, ale „která drží“ – to je nosná konstrukce. PAutŽ uvádí protiklady hnací kolo ↔ volně se odvalující kolo, hnací náprava ↔ volná náprava. Ačkoli však nehnací most není pojmenován, hnací je hnací most (62.13), rusky ведущий мост, anglicky tuhá hnací náprava, německy tuhá hnací náprava, francouzsky hnací most. Proto hnací kola automobilu zůstávají součástí většího systému – protiklad musí být terminologicky jednoznačný. A pokud protiklad neexistuje, tím spíše není ani logicky možný, v terminologii se hojně používají příčestí trpného rodu zobecněného významu, s výjimkou přímých vykonavatelů děje (dopadající částice, padající hvězda,...). Zkratky ALPolŽ – Novodvorskis A. Anglų–lietuvių kalbų politechninis žodynas. Vilnius, 1948. AutoservŽ – Rusko-litevský slovník termínů autoservisů / Sestavil R. Lapinskas. Vilnius, 1989. DŽ₁ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vilnius, 1954. LKŽ – Lietuvių kalbos žodynas. Vilnius, 1997, T. 18. LRKŽ – Slovník litevského spisovného jazyka. T. 5 / Sestavili A. Senn’as a A. Salys. Heidelberg, 1968. LTE – Lietuviškoji tarybinė enciklopedija. Vilnius, 1976, T. 1. 1981, T. 8. PAutŽ – Pětijazyčný slovník automobilových termínů / Připravili R. Katalynaitė, A. Klibavičius, A. Kvietkauskas, R. Lapinskas, G. Paliulis. Vilnius, 1995. PolŽ₁ – Rusko-litevský polytechnický slovník / Redakční kolektiv: A. Novodvorskis (předseda), L. Kumpikas, J. Mikuckas, J. Stanaitis, S. Vasauskas, J. Vidmantas. Vilnius, 1959. PolŽ₂ – Rusų–lietuvių kalbų politechnikos žodynas / Sudarė G. Daugėla. Vilnius, 1984. RAPolS – Русско–английский политехнический словарь. Москва, 1980. RFPolS – Русско–французский политехнический словарь. Москва, 1980. RPTechS – Wielki słownik techniczny rosyjsko–polski. Москва – Warszawa, 1973. TechŽ – Novodvorskis A. Trumpas rusiškai–lietuviškas techninis žodynas. Kaunas, 1949. VairV – Klenikovas V., Iljinas N. Automobilis: Pirmos klasės vairuotojo vadovėlis. Vilnius, 1976. VLAutŽ – Žitkutė A. Německo-litevský a litevsko-německý automobilový terminologický slovník. Vilnius, 1996. Číslice označují roky, svazky (římské číslice) a stránky. 23 HNACÍ KOLA (DRIVE WHEELS) Shrnutí Název hnacích kol vozidla v litevštině obsahuje činné příčestí. varantieji ratai (hnací kola) automobilu se pojmenovávají podle své podstatné vlastnosti – pohánějí (varo) automobil. V jiných ohledech jsou „varomieji“, tedy daly by se popsat spojením slov s trpným příčestím, protože jsou poháněna převodovkou. Ve vědeckém názvosloví se volí podstatná, aktuální vlastnost. A vybírají ji nikoli lingvisté, nýbrž odborníci v daném oboru. Vědecká a technická terminologie není záležitostí domácího hospodaření. Systémy pojmů jsou mezinárodní. Binární protiklad „varantysis“ ↔ „varomasis“ v párových soustavách, jako jsou kola (kola), mosty (konce), nápravy (nápravy), jakož i ozubená kola (ozubené kolo), kladky (kladky) a hřídele (hřídele), je přítomen v terminologii všech jazyků. I v případech, kdy se pasivní člen nepojmenovává, se aktivní člen pojmenovává činným příčestím (nosná konstrukce). Jonas KLIMAVIČIUS Lietuvių kalbos institutas Antakalnio g. 6 LT-2055, Vilnius Přijato 2000 10 10 24