Terminizacija: semantiniai dariniai ir vertiniai

Angelė KAULAKIENĖ Litevský jazykový institut TERMINOLOGIZACE: SÉMANTICKÉ DERIVÁTY A KALKY Terminologizace je dvojí proces: v jednom případě se terminologizují slova obecného jazyka a nářečí, v druhém případě termíny sousedních oborů. Tento jev se nazývá transterminologizace¹, přesněji řečeno transemantizace, kterou lze přirovnat k sémantické derivaci, při níž se na základě jednoho významu slova vytváří jiný význam. V takovém případě „zdroj tvoření i jeho výsledek formálně zcela splývají, tj. mezi základovým slovem a derivátem není žádný formální rozdíl. Jinými slovy, výsledkem slovotvorného aktu je pouze nový význam téhož slova“². Takový význam je sémantický derivát. O každém sémantickém derivátu lze hovořit jako o samostatné jednotce, např.: séma „vlna 1“, tj. pohyblivý vodní val způsobený větrem, lodí nebo něčím jiným; vlna, séma „vlna 2“, tj. rytmicky se šířící pohyb ve fyzickém prostředí, séma „vlna 3“, tj. zesílení či vzestup nějakého jevu, séma „vlna 4“, tj. vyvýšenina na povrchu předmětu atd.³ Ze synchronního hlediska je první séma motivující a všechny ostatní (tedy i séma „vlna 2“), motivované. Vztah mezi takovými sémy je sémantická motivace, kterou podmiňuje buď skutečná podobnost věcí označovaných sémy, nebo asociace vytvořené představivostí, anebo logická souvislost označených věcí⁴. Obecně je však obtížné říci, který termín je v našem jazyce transemantizován, zejména když jsou cizojazyčné sémy pojmenovávány domácími lexémy. Tehdy vznikají sémantické kalky. Výběr takových cizojazyčných sém je podmíněn podobnostmi a rozdíly mezi sémantickými modely slov v kontaktujících se jazycích. 1 G a i v e n i s K. Terminologizace a determinizace. — Terminologie 4, Vilnius, 1997, 5. 2 J a k a i t i e n ė E. Lexikální sémantika, Vilnius, 1988, 92–93. 3Slovník litevského jazyka 1, Vilnius, 1968. 4 J a k a i t i e n ė E. Cit. dílo, tamtéž. 28 Rychlé šíření sémantických derivátů a kalků v terminologii lze vysvětlit a zdůvodnit několika příčinami. Za prvé se terminologie neustále mění a vznikají nové pojmy. Kdyby neexistovala sémantická derivace a kalkování, bylo by nutné vytvářet mnoho stále nových jazykových jednotek. Taková záplava neologismů by jen ztížila jak terminologii, tak komunikaci mezi odborníky. Na druhou stranu sémantické deriváty a kalky pomáhají systematizovat jednotlivé terminologické systémy. Za třetí jsou mnohé sémantické deriváty a kalky základem nových derivátů či víceslovných termínů jiného druhu. Sémantické kalkování je poměrně složitý jev. Máme-li se vážně zabývat úpravou sémantických kalků a jejich normováním, je třeba nejprve vycházet z pojmu a rozsahu vlastní lexikální sémantické paradigmatiky při tvoření termínu – sémantického derivátu nebo při kalkování sémantického termínu, nikoli naopak, jak se často postupuje dnes, kdy se vychází ze sémantiky cizojazyčného termínu, ta se přenáší do litevského termínu a přehlíží se vztah jeho motivujícího a motivovaného semému, tj. sémantická motivace. V poslední době lze v pracích odborníků na výpočetní techniku a informatiku často nalézt sloveso zdědit a od něj odvozené podstatné jméno dědění, které považují za termín, např.: dědění – rozšíření třídy (typu) s využitím vlastností a operací dříve definovaných tříd (typů); dědičnost závislost od konceptu A na koncept B se definuje takto; dědičnost v modelu ODMG se podporuje ve dvou podobách – dědičnost podle specializace a dědičnost podle chování. Co lze zdědit? Ve „Slovníku litevského jazyka“5 jsou uvedeny tyto významy slovesa paveldėti: 1) „dostat jako dědictví“: Syn zdědil všechno J. Jabl. 2) „získat vrozením (zpravidla tělesné a duševní vlastnosti“: Dědičná nemoc NdŽ. 3) „nabýt, přisvojit si, zmocnit se“: Poláci zdědili Litvu Sdb. 4) „předat, zanechat, odkázat“: Numus odkázal jinému – pověřil J. Jabl (Grg). Jak je patrné z významů slovesa paveldėti uvedených v akademickém „Slovníku litevského jazyka“, zdá se, že význam, v němž toto slovo užívají odborníci, je vytvořený, odvo- 5 Viz Lietuvių kalbos žodynas 18, Vilnius, 1997. 29 zená z významu cizojazyčného slova nebo vzniklá na základě asociace představivosti, neboť v informatické a výpočetní literatuře se užívají i další transemantizované termíny, nejčastěji ze sociologie, např.: generace, rodina. V učebnici pro 9.–10. ročník „Základy informatiky“ je dokonce oddíl „Generace počítačů“⁶, v němž se píše: „počítače se dělí na generace podle elektronických součástek, které používají. I. generace: 1951–1958. Rozměrné elektronkové počítače vyžadující výkonná chladicí zařízení. II. generace: 1959–1964. Tranzistorové, již značně menší počítače. III. generace: 1965–1970. Začaly se používat integrované obvody. IV. generace: od roku 1971. V počítačích se používají velké a velmi velké integrované obvody, vznikají sítě, používají se kompaktní disky a multimediální zařízení. Souběžně se začaly vyvíjet také počítače V. generace, které jsou založeny na nové architektuře.“ Jak je patrné z těchto vět, každá takzvaná generace počítačů zahrnuje určité časové období, takže takový přenesený terminologický význam je částečně motivovaný a lze jej užívat. Zdá se, že takto byl transemantizován také sociologický termín rodina „skupina osob žijících společně a společně hospodařících v domácnosti, spojených manželstvím a příbuzenskými vztahy“⁷. Ve výukové knize sestávající ze 7 sešitů, určené osobám usilujícím o získání evropského osvědčení pro uživatele počítače, je graficky znázorněna celá rodina operačních systémů firmy „Microsoft“⁸. Bylo by logické se domnívat, že pokud se používá generace, rodina, mohl by existovat také dědičnost nebo dědičnost? Poslední termín je uveden také ve „Slovníku matematických termínů“ (V., 1994). Jistě, dědičnost by bylo možné spojovat s generací nebo rodinou. Původní význam slovesa dědit je právě „získat od předchozí generace, zachovat její vlastnosti“, srov. také dědictví „zděděný a chráněný hmotný a duchovní kulturní odkaz“, dědičný majetek „co se dědí nebo bylo zděděno“ 6 Dagienė V. Informatikos pradmenys, Vilnius, 1999, 109. 7 Slovník termínů sociální ochrany, Vilnius, 1999. 8 Základní pojmy informačních technologií, Vilnius, 2000, 56. 9 Viz Lietuvių kalbos žodynas 5, Vilnius, 1959. 30 (majetek, dědictví, slovo apod.). Z akademického „Lietuvių kalbos žodyno“ a III. vydání „Dabartinės lietuvių kalbos žodyno“ (V., 1993) je zřejmé, že význam slova kartos užívaný odborníky se objevil teprve nedávno. Vícevýznamové slovo šeima má 8 významů10, z nichž 8. je vykládán jako odb. „skupina předmětů, jevů téhož druhu“: Rodina laserů roste mimořádně rychle trš. Rodina křivek Fžž 337. Rodina mraků trš. Podobně je 4. význam slova семейство popsán i ve slovníku současné spisovné ruštiny: 4. v klasifikačních systémech některých vědních oborů (ve fyzice, geologii aj.) „skupina příbuzných předmětů, jevů apod.“: радиоактивное семейство11. V III. vydání „Dabartinės lietuvių kalbos žodyno“ (V., 1993) je 3. význam slova šeima: biol. „systematická jednotka zahrnující příbuzné rody“. V jednom z novějších slovníků litevsko-anglicko-rusko-německých informatických termínů12 jsou k nadřazenému termínu karta uvedeny tři podřazené termíny – generace dat, angl. data generation, rus. поколение данных, něm. Datengeneration; generace informací, angl. generation of information, rus. поколение информации, něm. Informationsgeneration a generace počítačů, angl. computer generation, rus. поколение вычислительных машин, něm. Rechnergeneration, zatímco v hesle „rodina“ je dokonce devět podřazených termínů: rodina charakteristik, angl. family of characteristics, rus. семейство характеристик, něm. Kennlinienfeld, Kennlinienschar; rodina integrovaných obvodů, angl. integrated circuit family, rus. серия интегральных схем, něm. Familie von integrierten Schaltungen; rodina počítačů, angl. computer family, rus. семейство вычислительных машин, ряд вычислительных машин, něm. Rechnerfamilie; rodina křivek, angl. family of curves, set of curves, rus. семейство кривых, něm. Kurvenschar; rodina logických prvků, angl. logic family, rus. семейство логических схем [элементов], серия логических элементов, něm. Familie von logischen Elementen; rodina softwarových produktů, angl. software product family, software pro- 10 Viz Lietuvių kalbos žodynas 14, Vilnius, 1986. 11 Viz Словарь современного русского литературного языка 13, Moskva–Leningrad, 1962. 12 Žr. Informatika, Vilnius, 1997. 31 duct set, rus. семейство программных изделий, něm. Software-Produktfamilie; rodina řešení, angl. family of solutions, rus. семейство решений, něm. Lösungsschar; rodina kompatibilních počítačů, angl. compatible (computer) family, rus. семейство совместимых вычислительных машин, něm. kompatible [verträgliche] Rechnerfamilie; rodina úloh, angl. task family, rus. семейство задач, něm. Aufgabenfamilie. Tři z uvedených podřazených termínů z hesla „rodina“ jsou uvedeny také ve „Slovníku matematických termínů“ (V., 1994) – totiž rodina charakteristik; rodina křivek; rodina řešení. Podobné termíny lze nalézt také v lotyšských počítačových slovnících13, srov. generation of computers, rus. поколение ЭВМ, lotyš. datoru paaudze; computer family, rus. семейство ЭВМ, lotyš. datoru saime. Takové příklady by ukazovaly, že členy této mikrosoustavy termínů – generaci, rodinu, dědičnost, dědivost – lze považovat za mezinárodní sémantické kalky. Při jejich překladu se vychází ze sémantiky slova v jiném jazyce a ta se přenáší na litevské slovo. Na druhou stranu, neukazují tyto příklady, že jde o obecnou tendenci jazyků (ačkoli pro litevštinu často není zcela přijatelná) přenášet termíny z jiného vědního oboru do nového oboru, srov. také sociologické termíny stárnutí „stávání se nepoužívaným, zastaralým, nedostačujícím“ (mluví-li se o katodě, kovu, oceli apod.), srov. rus. старение, angl. ageing, aging, něm. Alterung; únava „opotřebení, oslabení“ (dielektrika, fotoelektrická, mechanická, kovová, tepelná apod.), srov. rus. усталость, angl. fatigue, něm. Ermüdung, které se v uvedených významech užívají v technické terminologii různých jazyků. Zdá se, že je třeba této tendence dbát a termíny generaci, rodinu, dědičnost, dědivost zařadit jako informatické termíny do slovníku spisovné litevštiny. 13 Anglų–krievu–latviešu skaidrojošā vārdnīca. A/s SWH Informātivās sistēmas, 1995. 32 TERMINOLOGISATION: SEMANTIC FORMATIONS AND CALQUES Shrnutí Terminologizace je dvojí proces: v některých případech se terminologizují slova spisovného jazyka a nářeční slova, v jiných případech se tak děje s termíny z příbuzných oborů. Název se obvykle přenáší tehdy, když se na základě jednoho významu slova vytvoří jiný význam. Takový význam je sémantický útvar. Je však poměrně obtížné určit, který termín se terminologizuje či tranterminologizuje, zejména když jsou cizí sémy pojmenovány domácími lexémy. V takových případech vznikají sémantická kalky. Například členy mikrosystému počítačových termínů – karta (generace), šeima (rodina) – lze považovat za mezinárodní sémantické kalky i za tranterminologizované termíny sociologie. Angelė KAULAKIENĖ Lietuvių kalbos institutas Antakalnio g. 6, 2055 Vilnius E. paštas [email protected] Obdrženo 25. 6. 2001 33