Terminologija ir vertimų technologija daugiakalbėje informacinėje visuomenėje

ZE ZAHRANIČNÍ TERMINOLOGIE TERMINOLOGIE A TECHNOLOGIE PŘEKLADU V MNOHOJAZYČNÉ INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI Ve dnech 17.–19. srpna 1992 se v litevském lázeňském městečku Jūrmala konala mezinárodní terminologická konference „Terminologie: stav a perspektivy“, věnovaná 100. výročí narození E. Drezena. Ernestas Drezenas (1892–1937) se narodil v Liepāji a žil a pracoval v Moskvě. Byl vojenským inženýrem, člověkem širokého rozhledu, věnoval se rozmanité vědecké činnosti a velmi se zajímal o terminologii, zejména o standardizaci termínů. Terminologii a standardizaci se E. Drezenas věnoval ve svých knihách (Стандартизация научно-технических понятий, обозначений и терминов, 1934; Интернационализация научно-технической терминологии, 1936) a článcích. Této konference se zúčastnili vědci ze 13 zemí: Rakouska, Dánska, Estonska, Spojených států amerických, Kanady, Lotyšska, Polska, Litvy, Nizozemska, Francie, Ruska, Švédska a Ukrajiny. Ve dnech 21.–25. října 2002 se v Rize konala druhá mezinárodní terminologická konference „Terminologie a technologie překladu v mnohojazyčné informační společnosti“, věnovaná 110. výročí narození E. Drezena. Konferenci uspořádaly Lotyšská akademie věd, Ústav lotyšského jazyka, Středisko státního jazyka, Mezinárodní institut pro terminologický výzkum (IITF), Mezinárodní terminologické informační centrum (INFOTERM) a Evropská terminologická asociace (EAFT). Organizačnímu výboru předsedali řádná členka Lotyšské akademie věd a předsedkyně Terminologické komise Lotyšské akademie věd Valentīna Skujiņa a řádný člen Lotyšské akademie věd a viceprezident Lotyšské akademie věd Juris Ekmanis. Na druhé mezinárodní terminologické konferenci přednesli vědci z Rakouska, Dánska, Estonska, Spojených států amerických, Číny, Lotyšska, Litvy, Ruska, Finska, Maďarska a Německa referáty v angličtině nebo lotyštině. Konferenci zahájil a uvítací 122 slovo pronesl prezident Lotyšské akademie věd Jānis Stradinis (Stradiņš). Prof. Heribertas Picht z Kodaně ve svém příspěvku „Teorie terminologie – kritický přehled posledních desetiletí“ nejprve stručně pojednal o hlavních cílech terminologie, jak je formulovali Drezen, Wüster a badatelé ruské školy. Zabýval se změnami a novými směry v terminologii střední Evropy, severských zemí, Kanady, Francie a Španělska. H. Picht kriticky zhodnotil hlavní cíle, o něž usilují nová hnutí směřující k nové teorii terminologie, a pojednal o střetu těchto cílů s výzkumem z Wüsterovy doby, zejména pak z období po Wüsterovi. O litevské terminologii na přelomu století, jejích úspěších a problémech hovořili terminologové z Ústavu litevského jazyka Stasys Keinys, Solvita Labanauskienė a Albina Aukšoriūtė. Zdůraznili tři směry současné práce – 1) přípravu a vydávání terminologických slovníků, encyklopedií a norem, 2) vytváření elektronických terminologických bank (databází) a 3) teoretický výzkum terminologie. V příspěvku bylo zdůrazněno, že zejména po roce 1990 se zintenzivnila příprava terminologických slovníků – bylo vydáno přibližně 150 výkladových a překladových terminologických slovníků a slovníčků různého rozsahu a zaměření. Budují se univerzální a standardizované terminologické banky. Teoretické práce vycházejí v ročence Ústavu litevského jazyka „Terminologija“ a v dalších litevských i zahraničních publikacích; byla vydána také monografie. Vědec z Moskvy, prof. Sergiejus Šelovas, ve svém příspěvku pojednal o nových perspektivách teorie terminologie v 21. století. Vyzdvihl dva hlavní aspekty teorie terminologie, kterou rozvíjí: 1) termín se od obecného slova nebo slovního spojení odděluje pojmem, který označuje; 2) tento rys termínu je ve vztahu k obecným pojmům vyjadřovaným slovy či slovními spojeními obecného jazyka zcela relativní. S. Šelovas zdůraznil, že publikace věnované výzkumu terminologie svědčí o obrovském a stále rostoucím zájmu o problém analýzy definic termínů. Prof. Valentīna Skujiņa z Ústavu lotyšského jazyka přednesla příspěvek „Ernestas Drezenas a současná teorie a praxe terminologie“. Internacionalizaci označila za jeden z naléhavých problémů terminologie a uvedla, jak ji E. Drezenas řešil ve své knize 123 „Internacionalizace vědecké a technické terminologie“. V. Skujinová zdůraznila myšlenku E. Drezena, že z mezinárodního hlediska by měla být sjednocena pojmová úroveň termínů, avšak úroveň jejich vyjádření závisí na specifických rysech každého národního jazyka, a proto by snaha sjednotit vyjádření termínů ve všech jazycích představovala nepřirozený tlak na systémy národních jazyků. Přednášející poznamenala, že myšlenky, které E. Drezen předložil, jsou aktuální při řešení naléhavých problémů terminologie na mezinárodní úrovni a navíc ukazují obrovskou úlohu národní terminologie při dosahování úspěšné jednoznačné mezinárodní komunikace. Arvis Tavast z Estonské terminologické společnosti pojednal o navrhované infrastruktuře pro uspořádání deskriptivní (popisné) terminologie. Prof. Valentina Novodranova z Moskvy se ve svém příspěvku „Sémantika složených termínů“ zabývala sémantikou složených lékařských termínů a host z Číny Qing Liu hovořil o problémech standardizace termínových symbolů. Litevské terminoložky Angelė Kaulakienė a Jolanta Gaivenytė přednesly referát „Teoretické zdůvodnění termínu a jeho praktické užívání“, v němž analyzovaly rozdíly v prezentaci termínů ve slovnících fyziky a příbuzných oborů a zabývaly se otázkou, proč odborníci ne vždy používají termíny schválené terminologickými komisemi různých vědních oborů. Příčinou jsou extralingvistické jevy: autorita odborníků, neochota termíny používat, nekoordinovaná činnost odborných organizací aj. Další přednášející z Litvy, Kastytis Beitas, hovořil o termínových soustavách a systémovosti. Tellervo Hyttinen, pracovnice Terminologické služby finské vlády, podala přehled terminologické práce ve finské vládní správě. Ve Finsku mají status národního jazyka nejen finština, ale také švédština, takže všechny úřední dokumenty jsou vyhotovovány finsky i švédsky. Přednášející uvedla, že Terminologická služba vlády se terminologické práci věnuje již dvacet let. Tato služba zajišťuje překlady zákonů a různých úředních dokumentů, poskytuje telefonické konzultace a účastní se projektů na koordinaci terminologie ve vládní správě. Veškerá terminologická práce se provádí ve spolupráci s odborníky na projednávanou oblast. Terminologická služba finské vlády vydává vícejazyčné slov- 124 níky, v nichž uvádí termíny, jejich definice a ekvivalenty v několika jazycích. Dosud jich vydala více než deset. Prof. Ina Druviete (Riga) přednesla referát o terminologii bilingvismu a bilingvního vzdělávání. Pojem dvojjazyčnosti je v Lotyšsku znám již po mnoho desetiletí, ale termín bilingvizmas se rozšířil až v posledním desetiletí a dosud nepanuje shoda ohledně jeho podoby a užívání, proto autorka v těchto záležitostech předložila několik návrhů. O vlivu lingvistických a extralingvistických faktorů na práci s názvy povolání pojednala lotyšská terminoložka Iveta Pūtėle. Poznamenala, že zvláště mnoho obtíží vzniká při slaďování klasifikací povolání v různých zemích a sestavování terminologických slovníků, neboť je nutné dodržovat zásady tvoření termínů vlastního jazyka i tradice tvorby termínů každého jazyka. Lotyšský filolog Ojāras Bušas ve svém příspěvku „O překládání vlastních jmen“ referoval, že se poměrně často slýchá a v literatuře objevuje názor, že překlad vlastních jmen není potřebný. Podle přednášejícího tomu však odporují například tyto podoby: srb. Crna Gora – rus. Черногория – it. Montenegro – alb. Mali i Zi – tur. Karadag – lit. Juodkalnija – lot. Melnkalne. Je však nutná odpovídající teoretická analýza jazykového procesu, aby byla zajištěna přesnost takových překladů. Často se stává, že sémantická struktura vlastního jména v jazyce originálu je bohatší než v případném překladu. Jānis Rozenbergs ve svém příspěvku upozornil na některé stále aktuální problémy terminologie související s rozvojem vědy. Zdůraznil, že: 1) stranou zůstaly oblasti terminologie související s člověkem, jeho bytím a duchovním světem, 2) termíny jsou v podstatě inventarizací lidských rozhodnutí a úspěchů, 3) terminologie zaznamenává existenci lidského života a vývoje civilizace, případně to, co je předvídáno. Janos Pusztay z Maďarska představil výzkum terminologie ugrofinských jazyků Ruska (komijštiny, marijštiny, mordvinských jazyků aj.). V několika příspěvcích byly analyzovány problémy překladu. Ieva Zauberga (Riga) hovořila o vlivu překladatelů na zavádění a rozvoj nové terminologie. Prof. Andrejis Veisbergs z Rigy se zabýval 125 využívání počítačů při překládání a vzdělávání překladatelů. Juris Baldunčikas z Ventspilsu hovořil o problémech podnikové terminologie, s nimiž se setkáváme při vzdělávání překladatelů v této oblasti. Prof. Larisa Aleksijeva (Perm) ve svém příspěvku představila kognitivní přístup k odbornému překladu. Ředitel Mezinárodního centra pro terminologické informace Christian Galinski z Vídně přednesl příspěvek „Ekonomika terminologie v éře mnohojazyčné informační společnosti“. Zdůraznil, že naši moderní společnost ovlivňují věda a technika, jejichž rozvoj dnes obzvláště zrychluje díky informačním a komunikačním technologiím. Podle něj tyto technologie přinesly internet a urychlují globalizaci. Podporují přechod k univerzální informační společnosti, v níž jazyk (jazyky) zůstane (zůstanou) nejdůležitějším prostředkem (prostředky) mezilidské komunikace. Rozvoj informačních a komunikačních technologií však ovlivňuje také povahu a užívání jak obecného, tak odborného jazyka. Zaiga Ikere, profesorka Daugavpilské univerzity, hovořila o vztahu národních a mezinárodních filozofických termínů v současné společnosti. Uvedla, že jedním z hlavních úkolů současné filozofie je vytvářet nový smysl lidského světa a odhalovat nové obzory. To vše lze uskutečňovat myšlením v mateřském jazyce každého člověka. Tím se vysvětluje vznik nových pojmů a nových termínů v mateřském jazyce. Hermeneutické procesy lidské mysli jsou jedním z důvodů, které vysvětlují synonymní užívání mateřského jazyka a mezinárodních termínů. Maire Raadik z Estonska podala přehled vývoje estonské bankovní terminologie v předchozím desetiletí a pojednala o vydaných slovnících z této oblasti. Přednášející zdůraznila, že od 90. let začala mít na estonskou bankovní terminologii značný vliv angličtina. Na konferenci zaznělo několik příspěvků v lotyštině, které se zabývaly terminologií jednotlivých oborů. Viktorija Kuzina (Riga) při výkladu o hasičských termínech zdůraznila, že závažným terminologickým problémem je vymezení hranic mezi vědeckou a profesní terminologií. Podle Uldise Švinkse sportovní terminologie usnadňuje vzdělávání sportovních odborníků a umožňuje systematizovat rozmanitou činnost trenérů, rozhodčích a sportovců i názvy sportovního vybavení. Lotyšských národnost- 126 ních menšin se od roku 1996 na školách používá lotyština při hodinách tělesné výchovy a na trénincích. Lotyšská sportovní lexika umožňuje nejen odborníkům získat potřebné znalosti, ale také jim pomáhá úspěšně se naučit lotyšsky. Velga Laugale přednesla příspěvek „Pedagogické termíny a jejich užívání“, v němž porovnávala užívání pedagogických termínů v odborné literatuře a výsledky výzkumu v roce 2000 Vysvětlujícího slovníku pedagogických termínů. Juris Gunāras Pommer analyzoval mezinárodní termíny pro motorová vozidla. Přibližně 30% termínů užívaných v této oblasti tvoří internacionalismy. Za termíny se považují tehdy, jsou-li užívány alespoň ve třech ze čtyř či pěti jazyků, které jsou v dané oblasti pokládány za rozhodující. Māris Baltinis (Baltinš) se zabýval hlavními trendy v lotyšské lékařské terminologii za posledních deset let. V lotyšské lékařské terminologii převládla místo ruštiny angličtina. Spolu s pokrokem lékařské vědy od roku 1988 přibývalo také problémů lotyšské lékařské terminologie: neopodstatněné odmítání dříve užívané terminologie, nadměrné používání nejednotných zkratek, přejímání anglicismů atd. Andrejis Bankavas pojednal o tvorbě lexikografických termínů. Hovořil o vznikající teoretické lexikografii. Aby bylo možné její terminologii lépe pochopit, vyšel v lotyšské terminografii poprvé trojjazyčný (francouzsko-lotyšsko-anglický) slovník lexikografických termínů, při jehož sestavování byly využity monografické studie ve francouzštině a lotyštině, údaje z periodik a další materiály. Ve dvou příspěvcích byly porovnány lotyšské a litevské termíny. Regina Kvašytė porovnala původ, stavbu a oblasti užívání lotyšských a litevských termínů z ekonomie, financí, účetnictví a práva uvedených ve Lotyšsko-litevském slovníku a v Litevsko-lotyšském slovníku. V příspěvku litevských terminologů Stasia Keinia a Solvity Labanauskienė „Lotyšské názvy rostlin v Litevském botanickém slovníku“ se hovořilo o lotyšských termínech, které se dostaly do vůbec prvních litevských terminologických slovníků, sestavených na počátku 19. století J. A. Pabrėžou. Bylo konstatováno, že lotyšské názvy se již do nových litevských názvoslovných seznamů rostlin nedostávají. 127 Na závěrečném zasedání konference zazněly příspěvky věnované terminologickým databázím, terminologii výpočetní techniky a informačních technologií. Sergiejus Šelovas hovořil o přechodu od budování terminologické banky k vytváření vědecké základny terminologie. Inguna Skadinová referovala o využívání výpočetní techniky při překládání a tvorbě slovníků, Ilzė Vancānė a Valėrijis Kruglevskis objasnili strukturu víceslovných termínů a počítačové vyhledávání v textech. Valentina Dagienė hovořila o informatické literatuře a terminologii používané na litevských školách. Jeden den konference byl věnován semináři a kolokviu. Seminář „Počítačová terminologie v internetovém věku: problémy a řešení“ vedli prof. Sue Ellena Wrightová z USA a prof. Klaus Dirk Schmitz z Německa. Probrali základní zásady správy terminologie, seznámili účastníky s terminologickými databázemi a počítačovými programy určenými k vytváření databází a představili a předvedli další počítačové programy: programy na kontrolu pravopisu, tvorbu slovníků aj. Kolokvium „Aktivace spolupráce mezi zeměmi východní a střední Evropy v oblasti terminologie“ uspořádaly Mezinárodní centrum pro terminologický výzkum, Mezinárodní terminologické informační centrum a Lotyšská státní jazyková komise; vedl je prof. Heribert Picht. Terminologické práce v Lotyšsku, Litvě a Estonsku probrala prof. Valentina Skujinová. Ředitel INFOTERMU Christian Galinski hovořil o terminologických organizacích ve střední Evropě a jejich činnosti, zatímco prof. Sue Ellen Wrightová představila směry terminologické teorie v probíraném regionu. Poměrně široký přehled terminologických center ve východní Evropě podal prof. Sergiejus Šelovas. O rozvoji aplikované terminologie a terminografie ve střední Evropě hovořil K. D. Schmitz, v pobaltských zemích pak A. Vasiljev. Účastníci konference diskutovali o tom, jak oživit a prohloubit spolupráci terminologů východní a západní Evropy. Albina AUKSORIŪTĖ Litevský jazykový ústav P. Vileišio g. 5, LT-2055 Vilnius E-mail [email protected] Solvita LABANAUSKIENĖ Litevský jazykový ústav P. Vileišio g. 5, LT-2055 Vilnius E-mail [email protected] Doručeno 2002-11-22 128