Lietuviškų fizikos vadovėlių elektros ir magnetizmo terminai

Angelė KAULAKIENĖ Institut litevského jazyka TERMÍNY ELEKTŘINY A MAGNETISMU V LITEVSKÝCH UČEBNICÍCH FYZIKY 1. Úvodní poznámky Vydávání litevských učebnic fyziky pro střední školy se časově shodovalo s prvními pokusy o systematizaci terminologie některých vědních oborů. Ve druhém desetiletí 20. století k tomu přispělo výrazné zintenzivnění lidového vzdělávání. Carismus, otřesený revolucí v letech 1905–1907, byl nucen činit ústupky v různých oblastech společenského života. Po zrušení zákazu litevského tisku latinkou bylo již roku 1906 v litevských školách povoleno vyučovat litevštinu jako samostatný nepovinný předmět. Počet škol, v nichž se vyučovala litevština, stále rostl (Šenavičienė 1982: 86–87). Po vypuknutí první světové války a poté, co se roku 1915 fronta přiblížila k Vilniusu, odešla řada litevských intelektuálů do Ruska. Učitelé fyziky a matematiky na litevských gymnáziích ve Voroněži se začali zabývat přípravou litevských učebnic a rozhodli se terminologii co nejvíce systematizovat. Jazykovědec Jonas Jablonskis, který na litevských gymnáziích ve Voroněži vyučoval litevštinu a latinu, ochotně souhlasil, že matematikům pomůže, a vyhradil si pravidelný čas na projednávání terminologických otázek. J. Jablonskis nejprve potřeboval jasně charakterizovat podstatu a hlavní rysy pojmu, který měl být daným termínem označen, vysvětlit, jak se používá v jiných jazycích a odkud pochází (Rumšas 1979: 53). Podle Z. Žemaitise se někdy přišel poradit o otázkách fyzikální terminologie také Konstantinas Šakenis, který psal učebnici fyziky pro střední školy (Žemaitis 1966: 195). První díl učebnice „Fyzika“ napsal právě ve Voroněži, kde se radil a konzultoval s J. Jablonskim, matematiky Z. Žemaitisem, Pranem Mašiotasem a Marcelinem Šikšnysiem (Kaulakienė 2002: 66–77). V té době psal učebnici fyziky také Ignas Končius. Jak ukazuje poznámka Antana Žvironase u článku I. Končiuse Termíny fyziky, „na konci roku 1915 autor článku [I. Končius], působící jako učitel fyziky 107 na gymnáziu v Palangě, které bylo tehdy evakuováno do Verry (v Estonsku), dostal nápad napsat litevskou učebnici fyziky podle anatematického programu ruského gymnázia. Potřeba takové učebnice již dozrávala, mimo jiné proto, že ve Voroněži se již zakládalo litevské gymnázium. Ig. Končius svůj záměr oznámil (28. 12. 1915) Ústřednímu výboru Litevské společnosti pro pomoc válečným poškozencům v Petrohradě. Odtud přišla odpověď (11. 1. 1916): vybízejí ho, aby učebnici napsal; ve Voroněži byla pro stanovení fyzikálních termínů zřízena „Jazyková komise“, které předsedá K. Būga“ (Končius 1938: 260). Učebnice fyziky I. Končiuse pro gymnázia nebyla vydána. Jeho rukopis o 312 stranách je uložen v rukopisném oddělení Vilniuské univerzity (Kaulakienė 1994: 18–27). Byly připraveny a vydány také jednodílné učebnice fyziky jiných autorů, určené převážně pro základní školy (Fizikos istorija 1988: 169–175). Vývoj litevských učebnic fyziky pro základní a střední školy podrobně pojednává článek Jona Algirdase Martišiuse Stoletá cesta litevských učebnic fyziky, věnovaný stému výročí učebnice Petra Vileišise Populariszkas rankvedis Fyzikos (Martišius 2000: 135–174). Největší obliby dosáhla třídílná učebnice fyziky K. Šakenise pro gymnázia, jejíž první vydání vyšlo roku 1920; v letech 1920 až 1940 vyšlo celkem 5 vydání (Kaulakienė 2002: 66). Ve třicátých letech 20. století vyšla první rozsáhlá učebnice fyziky pro vysoké školy Vincase Čepinskise Přednášky z fyziky (1923–1926), sestávající ze sedmi částí, z nichž každá tvořila samostatnou knihu; učilo se z ní několik generací studentů. O několik desetiletí později vyšla další čtyřdílná učebnice fyziky, rovněž určená vysokým školám – Obecná fyzika Povila Brazdžiūnase (1960–1965). Tento článek se zabývá terminologií magnetismu a elektřiny ve učebnicích tří výše uvedených autorů, a to pouze z hlediska užívání. K analýze byly vybrány tyto části či kapitoly učebnic: K. Šakenis. Fyzika. Část II. Magnet. Elektřina, 1920, 77 s. (dále F); V. Čepinskis. Přednášky z fyziky. Kapitola VII. Magnetismus a elektřina, 1926, 466 s. (dále – 1 Zde i jinde jsou texty definic pojmů z citovaných a analyzovaných učebnic uváděny v autentickém znění. Pravopis a interpunkce nebyly upraveny. 108 FP); P. Brazdžiūnas. Bendroji fizika. II dalis. Elektra ir elektromagne-tizmas, 1961, 405 p. (toliau – BF). 2. Analýza užívání termínů elektřiny a magnetismu v učebnicích fyziky Termíny elektřiny a magnetismu uváděné v pojednávaných učebnicích lze rozdělit do několika skupin. Největší skupinu tvoří stejné termíny, které všichni tři autoři používají pro označení téhož pojmu. Zvolili k tomu jak mezinárodní, tak původní litevská slova převzatá z nářečí nebo starých pramenů. Ve fyzikální terminologii se používají i dnes, např.: ampermetr F 40, FP 247, BF 175; anoda F 32, FP 204, BF 268; baterie F 40, FP 133, baterie BF 138; částice F 18, FP 398, BF 87; zákony F 33, FP 250, BF 183; dynamo FP 322, BF 181, dynamo F 74, FP 313; plyn F 51, FP 215, BF 91; ekvivalent F 45, FP 202, BF 121; elektřina F 12, FP 34, BF 5; elektroda F 51, FP 230, BF 113; elektrolyt F 44, FP 204, BF 113; elektromagnet F 56, FP 257, BF 207; elektroskop F 15, FP 34, BF 8; prvek F 68, FP 220, BF 130; síla F 57, FP 34, BF 158; katoda F 31, FP 387, BF 250; jiskra F 76, FP 114, BF 145; množství F 45, FP 34, BF 6; těleso F 11, FP 3, BF 87; oblouk F 51, FP 143, BF 149; pole F 56, FP 147, BF 6; magnet F 3, FP 3, BF 157; stroj F 29, FP 71, BF 318; mikrofon F 70, FP 298, BF 341; motor F 75, FP 313, BF 306; povrch F 17, FP 71, BF 10; destička F 31, FP 82, BF 25; rovina F 6, FP 19, BF 162; polarizace F 47, FP 342, BF 190; poměr F 49, FP 342, BF 153; číslo F 57, FP 201, BF 185; solenoid F 63, FP 249, BF 167; spektrum F 6, FP 3, BF 90; paprsky F 53, FP 385, BF 106; proud F 56, FP 356, BF 305; intenzita F 34, FP 48, BF 70; kapacita F 25, FP 243, BF 131; mezera F 52, FP 387, BF 150; odpor F 39, FP 259, BF 293; jednotka F 39, FP 34, BF 12; voltметras F 40, FP 201, voltmetr FP 254, BF 122; volt F 37, FP 71, BF 20; kruh F 71, FP 283, BF 99 atd. Mnohé z nich jsou základními složkami druhových termínů, které všichni tři autoři rovněž používají shodně, např.: množství: elektrické m. F 21, FP 34, BF 6; magnet: umělý m. F 3, FP 3, BF 157; paprsky: Rentgenovy p. F 53, Röntgenovy p. FP 390, rentgenové p. BF 106; proud: elektrický p. F 28, FP 377, BF 6; intenzita 109 proudu: elektrické intenzity p. F 37, FP 377, BF 70; jednotka: jednotka odporu F 39, FP 169, BF 74 atd. Další poměrně velkou skupinu tvoří synonymní termíny používané uvedenými autory, které označují tentýž pojem: závit (Tyto závity vytvoří prostřední, neboli první, cívku Ruhmkorffova induktoru) F 66; závit (vinutí) (Pak každému závitu drátu (vinutí) bude odpovídat celá cívka) F 73; vinutí (Každé vinutí druhé cívky lze totiž považovat za samostatný prvek <…>) F 68; závit (Tuto primární cívku je třeba vytvořit z malého počtu závitů n₁ z tlustšího izolovaného měděného drátu) FP 299; vinutí (Obrázek 262 znázorňuje solenoid s velkým počtem vinutí, spojený s citlivým astatickým galvanometrem) FP 284; závit (Když cívkou prochází elektrický proud, snaží se natočit tak, aby rovinou jejích závitů procházel co největší počet siločar) BF 175; síla odporu (Síla přitažlivosti a odporu) FP 34; odpudivá síla (Odpudivou sílu působící mezi stejnojmennými magnetickými póly považujeme za kladnou <…>) BF 158; dielektrická polarizace prostředí, elektrický posuv (displacement) (<…> elektrostatická indukce závisí na prostředí a vytváří zvláštní napětí tohoto prostředí, které Faraday nazval dielektrickou polarizací prostředí a Maxwell elektrickým posuvem (displacement) FP 343; elektrický posuv (Takový střídavý proud vytváří v každém bodě dielektrika velmi rychlé změny elektrického posuvu <…>) FP 344; elektrický posuv, neboli elektrické napětí, neboli dielektrická polarizace (Proud v dielektriku jako změna elektrického posuvu, neboli elektrického napětí, neboli dielektrické polarizace) FP 342; elektrický posuv (<…> takový elektrický posuv v dielektriku souvisí s odporem elektrických pružných sil <…>) FP 343; dielektrická polarizace látky (Když se nepolární látka umístí do elektrického pole, působením pole se elementární elektrické náboje molekul látky posunou ze své rovnovážné polohy: kladné náboje ve směru elektrického pole a záporné v opačném směru. Tento jev nazýváme dielektrickou polarizací látky) BF 42–43; elektrický potenciál (potenciál) (Elektrické množství, elektrický potenciál (potenciál) a elektrická kapacita vodiče) F 21; elektrický potenciál, nebo 110 potenciál (Také; při hovoru o elektřině je třeba rozlišovat elektrickou kapacitu vodiče od elektrického výkonu neboli potenciálu) F 22; elektrický potenciál (To vše <...> lze vztáhnout také na elektrické pole, jehož vlastnosti můžeme z kvantitativního hlediska vyjádřit pomocí elektrického potenciálu) FP 67; elektrický potenciál (Napětí elektrického pole tedy nazýváme jeho elektrickým potenciálem) BF 21; elektrický náboj (Elektřina přejde z tyčinky na kuličku, a čím vícekrát se dotkneme nabité tyčinky, tím větší elektrický náboj bude v kuličce) F 13; elektrický náboj (Množství elektřiny, které těleso má, nazýváme elektrickým nábojem tělesa) BF 9; rychlost iontů (Transportní čísla iontů a jejich absolutní rychlost) FP 201; pohyblivost iontů (Pohyblivost kladných iontů se často liší od pohyblivosti záporných iontů) BF 118; baterie leidenských kondenzátorů (On [Galvani] měl za to, že sval je jakousi baterií leidenských kondenzátorů, kterou neustále podněcuje mozek) BF 7; baterie leidenských lahví (Taková kombinace se nazývá baterie leidenských lahví <...>) FP 90; izolant (Říkáme tedy, že sklo a kaučuk elektřinu dále nepropouštějí, že nejsou elektricky vodivé, a takové věci či tělesa nazýváme izolanty) F 12; oddělovací prostředek neboli izolant (Izolanty, které používáme k oddělení elektricky nabitých těles od země, se nazývají oddělovací prostředky neboli izolanty a samotné oddělení se nazývá izolace) F 13; izolant neboli elektrický nevodič (<...> a jiné látky, jako sklo, kaučuk, síru, lak, tvrdou pryskyřici atd. Gray nazval izolanty neboli elektrickými nevodiči <...>) FP 35; izolant (Z toho je tedy zřejmé, že izolanty představují velmi velké překážky pohybu elektřiny) FP 44; dielektrikum neboli izolant (První tělesa nazýváme elektrickými vodiči a druhá dielektriky neboli izolanty) BF 24; izolant (Nejlepšími izolanty jsou jantar, křemen, slída, ebonit a všechny plyny za normálního stavu) BF 24; osmotický tlak (Je-li osmotický tlak iontů větší než tlak rozpouštění kovu, kovové ionty přítomné v roztoku se usazují na povrchu kovu <...>) BF 124; osmotický tlak (Osmotický tlak takových kovových kationtů v elektrolytu je tedy větší než jejich ionizační napětí <...>) FP 224; Voltaův oblouk (Tyto páry září tak bílým světlem, že se do něj obvykle 111 nelze dívat. Takové světlo se nazývá Voltaův oblouk) F 51; Voltaův oblouk (elektrický oblouk) FP 187; elektrický oblouk neboli Voltaův oblouk (Proto byl tento jev nazván elektrickým obloukem neboli Voltaovým obloukem, podle Davyho, který chtěl vzdát Voltovi poctu) FP 189; Voltaův oblouk (Jinými slovy, při působení Voltaova oblouku se vzdálenost mezi konci uhlíků zvětšuje, Voltaův oblouk se prodlužuje, a když se tato vzdálenost dostatečně zvětší, Voltaův oblouk zhasne) FP 190; elektrický (Voltaův) oblouk (V závislosti na vnějších podmínkách můžeme pozorovat několik forem samovolného elektrického výboje v plynech: jiskrový, tichý a doutnavý výboj, elektrický (Voltaův) oblouk) BF 143; elektrický neboli Voltaův oblouk (Tento výboj jako první pozoroval Petrov a později Davy; obvykle se nazývá elektrickým neboli Voltaovým obloukem) BF 147; elektrický oblouk (Elektrický oblouk vyzařuje velmi intenzivní světlo, a proto je dobrým zdrojem světla) BF 148. Složených termínů s nejednotným užíváním, jejichž určující člen je podstatné jméno elektra v genitivu nebo z něj odvozené přídavné jméno s příponou -inis, -ė, tedy elektrinis, -ė, je v uvedených učebnicích více, například: elektrinė įtampa BF 119 a elektros įtampa F 24; elektrinė kibirkštis BF 145 a elektros kibirkštis F 26; elektrinė krosnis BF 87 a elektros krosnis FP 187; elektrinis lankas BF 149 a elektros lankas FP 187; elektrinio lauko stiprumas BF 13 a elektros lauko stiprumas FP 82; elektrinis potencialas BF 21 a elektros potencialas FP 59; elektrinis talpumas BF 29 a elektros talpumas FP 59. Určující členy takových složených termínů je patrně třeba považovat za varianty. V uvedených učebnicích fyziky se vyskytují různé varianty. Kromě již probraných určujících členů složených termínů, které tvoří genitiv podstatného jména nebo od něj odvozené přídavné jméno s příponou -inis, -ė, srov. také: džaulinė šiluma BF 87 a Džaulio šiluma BF 202; galvaninis elementas F 30, FP 133, BF 123 a Galvani’o elementas FP 133; katodiniai spinduliai BF 153 a katodo spinduliai F 52; koncentracinis elementas BF 123 a koncentracijos elementas FP 223; magnetinis audros BF 164 a magneto audros F 11; magnetinė jėga FP 3 a magneto jėga F 3; magnetinis laukas FP 313, BF 6 a magneto laukas F 56; magnetinis meridianas FP 19 a magneto meridianas F 10; prigimtinis magnetas F 3 a prigimties magnetas FP 3; rutulinis žaibas BF 6 a rutulio žaibas FP 127; v učebnicích lze najít složené termíny, jejichž určující členy 112 varianty představují přídavná jména s příponami -iškas, -a a -inis, -ė, např.: chemiškas ekvivalentas FP 202 a cheminis ekvivalentas BF 121; přídavné jméno s příponou -iškas, -a a genitiv substantiva, např.: elektriška perstuma FP 342 a elektros perstuma FP 202; genitiv substantiva a zájmenné tvary příčestí, např.: elektros jėga BF 90 a elektrovaromoji jėga FP 230; traukos jėga FP 82 a traukiamoji jėga F 8–9; krátký a zájmenný tvar přídavného jména, např.: Faraday’aus tamsus tarpas FP 387 a Faradėjaus tamsusis tarpas BF 150; minkšta geležis F 9, BF 313 a minkštoji geležis F 9, neigiama elektra FP 385 a neigiamoji elektra F 20; normalus elementas FP 232 a normalusis elementas BF 128; sausas elementas FP 146 a sausasis elementas F 32 a tak dále. V učebnicích uvedených autorů lze nalézt také variantní termíny téhož rodu, které se liší předponou, např.: demagnetinimas FP 263 a išmagnetinimas F 7; taikymai BF 86 a pritaikymai FP 361; příponou, např.: elektromagnetizmas FP 247, BF 7 a elektromagnetija F 56; grandinė F 36, BF 113 a grandinėlis F 25, grandinys F 36; griaustinis BF 143 a griausmas F 76, FP 128; vamzdis: Crookso v. FP 385, Geislerio v. FP 385, rentgeno v. BF 87 a vamzdelis: Krukso v. F 52, Geislerio v. F 52, Rentgeno v. F 53; koncovkou (zejména u mnoha takových mezinárodních termínů), např.: abscisa FP 324 a abscisė BF 108; akumuliatoris F 48, akumuliatorius FP 238 a akumuliatorius BF 130; amplitūda FP 362 a amplitudė BF 107; elektrolizas F 43 a elektrolizė FP 201, BF 120; formula F 40, FP 419 a formulė BF 110; grammolekula FP 418 a grammolekulė BF 119; koordinata FP 437 a koordinatė BF 302; linė F 4 a linija FP 59, BF 58; molekula FP 206 a molekulė F 9, BF 116; ordinata 324 a ordinatė BF 78 a tak dále. Významnou skupinu v učebnicích těchto autorů tvoří eponymní variantní termíny, které se liší pravopisem příjmení vědců, např.: Biot-Svarto dėsnis FP 147, Bio-Savoro dėsnis BF 168; Danieliaus elementas F 31, Danielio elementas FP 145, BF 123; Džioulio dėsnis F 49, Joulio dėsnis FP 187, Džaulio dėsnis BF 86; Clark’o elementas FP 232, Klarko elementas BF 128; Crookso tamsus tarpas FP 387, Krukso tamsus tarpas BF 150; Leklanšė’s elementas F 31, Leclanché elementas FP 146; Lenzo dėsnis FP 283, Lenco dėsnis BF 226; Maxwell’io elektromagnetinė teorija FP 1, Maksvelo elektromagnetinio lauko teorija BF 325; Omo dėsnis F 39, BF 72, Ohmo dėsnis FP 167; Peltier’o 113 efektas FP 187, Peltjė efektas BF 258; Rentgeno spinduliai F 53, rentgeno spinduliai BF 258, Röntgeno spinduliai FP 385; Tesla transformatorius FP 308, Teslos transformatorius BF 317; Thomsono efektas FP 187, Tomsono efektas BF 218; Wheatstone’o tiltas FP 167, Vistono tiltelis BF 83; Zeemano efektas FP 361, Zemano efektas BF 159 atd. Z analýzy lze vypozorovat, že synonymní termíny označující tentýž pojem se užívají nejen v učebnicích všech tří autorů, srov. také fenomenas FP 24 a reiškinys F 76, BF 5; komponenta FP 9 a dedamoji BF 162; laidininkas, arba konduktorius FP 35 a laidininkas F 13, BF 89; materija FP 385 a medžiaga BF 153; stipinas FP 65, radis (stipinas) FP 68 a radiusas BF 136, ale také v učebnici každého z nich. V učebnici každého autora je mnoho takových synonym, a to buď dvěma litevskými synonymy, jedním litevským a druhým přejatým či mezinárodním termínem, nebo dvěma mezinárodními synonymy, např.: elektriniai svyravimai, arba virpesiai BF 307 a elektriniai virpesiai BF 309; galvanometrai (srovių matuotojai) F 34, galvanometras, arba srovės matuotojas F 34 a galvanometras F 34, galvanometras arba instrumentas srovėms matuoti FP 157 a galvanometras FP 157; įtakos arba antrinė srovė F 65 a įtakos srovė F 65; įvairiavardžiai poliai F 64 a nevienodi (įvairiavardžiai) poliai F 5; kibirkštinis, arba pramušamasis, potencialas BF 144 a kibirkštinis potencialas BF 144; kondensatoriai, arba tirštintojai F 24, ale plokštusis tirštintojas F 24, plokštinis tirštintojas F 24, plokščias tirštintojas F 26; liekamasis magnetizmas, arba remanensija BF 200 a liekamasis magnetizmas BF 200; lauko (išorės) varža F 37 a išorės varža F 37; mediumas (tarpinė medžiaga) FP 342 a mediumas FP 343; meridianas (dienovidinis) F 10 a meridianas F 34; nuolatinė (spontaninė) poliarizacija BF 57 a nuolatinė poliarizacija BF 57; pasvirimo (linkties) kampas F 10 a pasvirimo, arba linkties kampas F 10, pasvirimo kampas F 10; plautelis, arba audionas FP 383, plautelis-audionas FP 385 a plautelis FP 384; praskiestos dujos FP 385 a dujos praskiestame padėjime FP 386; rekombinacija, arba molizacija BF 116 a rekombinacija BF 139; spinas arba sukinys BF 204 a spinas BF 204; šiluminis (betvarkis) judėjimas BF 94 a šiluminis judėjimas BF 107; trumpas sujungimas, arba „kurčšlusas“ FP 241 a trumpas sujungimas FP 241; versmė (šaltinis) F 49 a versmė F 50; vienarūšė arba teigiamoji elektra F 25 a vienarūšė 114 elektřinu F 19; stejnojmenné (stejné) póly F 5 a stejnojmenné póly F 6 atd. Je vidět, že autoři učebnic při prvním uvedení probíraného pojmu nejčastěji používají synonymní termíny, aby jej podrobněji popsali, zatímco na dalších stránkách zpravidla volí pouze jeden termín, např.: elektrické kmity BF 309, 311, 312 aj.; galvanometr F 34, 37, 39 aj.; medium FP 343, 344, 348 aj.; trvalá polarizace BF 57, 58 aj. To ukazuje snahu autorů systematizovat termíny. Poněkud menší skupinu tvoří termíny, které jednotliví autoři používají osobitým způsobem, např.: kryt: kryt elektrometrů BF 36; okolní, -í: druhá okolní věta FP 342, první okolní věta FP 342; vzdálenost: přenos elektrické energie na dálku FP 313; běh: elektrický běh nebo posun F 29; kolejnice: kolejnice elektrického proudu F 29; vynález: Voltův vynález F 29, křivka: demagnetizační křivka FP 257; magnetizační křivka FP 257; magazín: odporový magazín FP 167; odebrání: odebrání medaile (kopie) F 46; pozorování: Galvaniho pozorování FP 133, Oerstedovo pozorování FP 147; posun: posuvný proud FP 344; ploutvička „ventilek“: tříelektrodová ploutvička FP 383, termionická ploutvička FP 361; přídavný, -á: přídavný odpor FP 293, vedlejší přídavný odpor FP 293, hromové opratě F 77, hromosvod FP 122 „hromová ochrana“; dvojice: statická magnetická dvojice FP 151, vratná dvojice sil FP 16, elastická torzní dvojice FP 253; spojení: elektromagnetické spojení FP 342, elektrické spojení FP 24; paprsky: světelné paprsky FP 114; proudění: proudění energie BF 330; skleněný: leidenský skleněný F 25; přímý, -á: přímý vodič FP 155; kolík FP 379 „mřížka“. 3. Závěry 1. Největší skupinu elektrických a magnetických termínů ve fyzikálních učebnicích K. Šakenise, V. Čepinskise a P. Brazdžiūnase zřejmě tvoří shodné termíny, které všichni tři autoři používají pro označení téhož pojmu a které se zachovaly dodnes. 2. Autoři učebnic často nejprve označí pojem synonymními nebo variantními termíny a dále používají pouze jeden z nich. 3. Termíny, které autoři fyzikálních učebnic (zejména K. Šakenis a V. Čepinskis) používají osobitým způso- 115 bem, by zřejmě vyžadovaly samostatnou analýzu významu a struktury. LITERATŪRA Fizikos istorija 1988: Fizikos istorija Lietuvoje. I (1579–1940). Autorių kolektyvas: P. Brazdžiūnas, H. Horodničius, H. Jonaitis, A. Puodžiukynas, I. Šenavičienė; Vilnius. Kaulakienė A. 1994: Rankraštinio Igno Končiaus fizikos vadovėlio kalba. – Lituanistica 3 (19), 18–27. Kaulakienė A. 2002: Konstantino Šakenio Fizikos vadovėlio terminija. – Terminologija 9, 66–77. Končius I. 1938: Fizikos terminai.– Gamta 3, 258–260. Martisius J. A. 2000: Lietuviškų fizikos vadovėlių šimto metų kelias. Populiariškas rankvedis Fizykos, Vilnius, 135–174. Rumšas P. 1979: Prie matematikos terminijos ištakų. – Zignas Žemaitis, Vilnius, 52–58. Šenavičienė I. 1982: Fizikos raida Lietuvoje (1920–1940), Vilnius. Žemaitis Z. 1966: Lietuviškosios matematinės terminologijos istorija. – Lietuvių kalbotyros klausimai 8, 195–201. TERMS OF ELECTRICITY AND MAGNETISM IN LITHUANIAN TEXTBOOKS OF PHYSICS Summary This article deals with terminology of electricity and magnetism in textbooks of physics of K. Šakenis, V. Čepinskis and P. Brazdžiūnas. Terms of electricity and magnetism in these textbooks could be divided into a number of groups. The largest group comprises similar terms, used by all three authors to name the same concept and which are in use today. The usage of synonymic terms and variants of terms of electricity and magnetism showed that frequently the authors of these textbooks named the new concept in synonymic terms or variants for the first time and subsequently chose and used only one of them. Terms distinctively used by the authors of these textbooks (by K. Šakenis and V. Čepinskis in particular), which named newly appearing concepts of electricity and magnetism at that time, need a separate analysis of meaning and structure. Angelė KAULAKIENĖ Gauta 2003-11-06 Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-2055 Vilnius E. paštas [email protected] 116