Lietuvių ir latvių kalbų ekonomikos terminijos anglybės

Regina KVAŠYTĖ Šiauliai University ANGLICISMY V LITEVSKÉ A LOTYŠSKÉ EKONOMICKÉ TERMINOLOGII 1. Úvodní poznámky Terminologie současného jazyka jakožto součást slovní zásoby národního jazyka, odrážející změny společenského života, je původu různého: vedle slov domácího jazyka se užívá značné množství termínů vypůjčených v různých obdobích, které se podle míry asimilace nejčastěji dělí na staré vlastní výpůjčky, internacionalismy a cizí slova neboli barbarismy (Gaivenis 2002: 58). V litevštině a příbuzné lotyštině jsou většinou internacionalismy řeckého nebo latinského původu. Internacionalizovala se však také řada slov z jiných jazyků, včetně angličtiny (Jakaitienė 1980: 60; LK I 1995: 36; Laua 1981: 116). Jazykovědec Juris Baldunčiks, který podrobně zkoumal výpůjčky z angličtiny v lotyštině, uznává, že anglicismy jsou často vnímány jako mezinárodní lexikum, a proto se jejich pronikání jak do spisovného jazyka obecně, tak do odborné slovní zásoby příliš nebrání. Právě jejich příslušnost k mezinárodnímu lexiku – rozšířenému v mnoha jazycích – je jedním z hlavních důvodů přejímání. To platí zejména o jazycích, které nepatří mezi takzvané velké jazyky, jako jsou lotyština, litevština, čeština, finština apod. Pronikání takových slov do našich jazyků podporuje také skutečnost, že se vyskytují ve velkých jazycích (ruštině, němčině) (A 1989: 11). Podobně šíření anglicismů vysvětlují i litevští terminologové: „přicházejí spolu s novými pojmy 1 Lotyšští lingvisté se neshodují na samotném termínu – konkurují si podoby anglicisms (A 1989) a anglisms (Skujiņa 1993). „Hlásková skupina (přípona) termínu anglicisms nemá sémantickou zátěž, proto se s ohledem na požadavky kladené na termíny a při odmítnutí nemotivovaného vlivu jiných jazyků dává přednost kratší podobě anglicisms“ (NA 2002: 113). V litevské lingvistické terminologii se synonymicky užívají termíny anglicizmas, anglizmas (KTŽ 1990), stejně jako anglybė (Drotvinas 1988: 50). 31 ir kai kurios esti labai panašios į tarptautinius žodžius“ (Gaivenis 2002: 58). Pastaruoju metu rinkos ekonomikos sąlygomis ir plėtojant verslą anglų kalba anglybės vis labiau skverbiasi į nacionalines kalbas. Anglicismy – internacionalismy i anglicky původní cizí slova v nenormativním užití – pronikaly do litevštiny a lotyštiny v různých obdobích a z různých důvodů, proto jejich hodnocení v ekonomické terminologii a terminologii příbuzných oborů2 nemůže být stejné. Lotyšská terminoložka Valentīna Skujiņa zdůrazňuje, že vzhledem k národní svébytnosti spadají výpůjčky z angličtiny (zejména termíny anglického původu) v lotyštině nikoli do kategorie internacionalismů3, nýbrž do kategorie slov přejatých z jiného konkrétního jazyka, stejně jako výpůjčky z ruštiny, němčiny či jiného národního jazyka. Taková slova se v lotyštině obvykle překládají, pokud neexistují zvláštní důvody k jejich přejímání (Skujiņa 1997: 241). Pozoruje se, že v jazykovém systému nejlépe zdomácňují internacionalismy anglického původu, jejichž výslovnost se více blíží pravopisu; anglicismy, jejichž výslovnost se od zápisu výrazně liší, naopak plní funkci internacionalismů jen podmíněně. Tyto zásady platí nejen pro slovní zásobu spisovného jazyka, ale i pro terminologii. Šíření anglicismů v ekonomické terminologii litevštiny i lotyštiny probíhalo již dříve a pokračuje i nyní poměrně rychle; to platí zejména pro užívání výpůjček v mluveném jazyce. 2. Internacionalismy přejaté prostřednictvím angličtiny Existují případy, kdy angličtina působila v procesu přejímání termínů jako zprostředkující jazyk – takové příklady lze nalézt i v ekonomické terminologii. Mezi termíny, které byly z angličtiny přejaty již dříve, zcela asimilovány a staly se internacionalismy, patří v litevštině i lotyštině 2 Dále se souhrnně označuje jako ekonomická terminologie. 3 V lotyšské lingvistice se široce užívá termín internacionalisms, zatímco v litevštině jsou termíny internacionalizmas a internacionalybė synonymy litevského termínu tarptautinis žodis „mezinárodní slovo“ (KTŽ 1990). Mimochodem se uvádí, že v litevštině termín internacionalizmai „již začal vytlačovat obvyklý termín tarptautiniai žodžiai“ (Klimavičius 2001: 16). 32 Řadí se sem především ekonomické termíny latinského nebo řeckého původu, které se do jazyka dostaly prostřednictvím angličtiny (některé zdroje je ovšem považují za výpůjčky přímo z klasických jazyků): litev. kapitalas (angl. capital < lat. capitalis „hlavní“) TŽŽ 2001 – „příspěvek k výrobě prostřednictvím investic do hmotného kapitálu (např. podniků, institucí, zařízení, nástrojů) a intelektuálního kapitálu (např. všeobecného vzdělání, odborné přípravy) <...>“ AĮVTŽ 2000 [ve starších slovnících cizích slov, například SNŽŽ 1907, STŽŽ 1923, se uvádí, že jde o slovo latinského původu; uvedený termín se ostatně často vykládal litevským ekvivalentem turtas (L 1915; LL 1922)] – lotyš. kapitāls (něm. Kapital, angl. capital < lat. capitale „majetek“), zatímco homonymum je přídavné jméno kapitāls z lat. capitalis „hlavní“ (SV 1999); litev. eksportas (angl. export < lat. exporto „vyvážím“) TŽŽ 2001 – „prodej zboží, služeb a základního kapitálu do zahraničí <...>“ AĮVTŽ 2000. V litevštině se toto slovo objevuje v různých slovnících z počátku 20. století, v některých lexikografických pramenech mu však odpovídají litevské odvozeniny išgabenimas (L 1915) nebo išvežimas (SNŽŽ 1907). Pranas Skardžius navrhoval tohoto mezinárodního slova se vzdát a užívat opisná spojení prekių išvežimas į užsienį; į užsienį išvežamosios prekės nebo odvozeninu s příponou išvaža (LTŽA 1973). Slovník anglicismů v lotyštině (SV 1999) uvádí, že termín lotyš. eksports byl poprvé zařazen do sešitu encyklopedického slovníku vydaného roku 18914, podle dokladových příkladů se však užíval mnohem dříve (A 1989); litev. importas (angl. import < lat. importo „dovážím“) TŽŽ 2001 – „nákup zboží, služeb a základního kapitálu ze zahraničí <...>“ AĮVTŽ 2000. V litevštině bylo toto mezinárodní slovo, mimochodem považované za slovo přímo latinského původu, zařazeno již do slovníčku cizích slov z roku 1907 (SNŽŽ 1907) a do dalších slovníků vydaných v následujících letech (STŽŽ 1923; TŽŽ 1936). V roce 1938 vydaném ⁴ Encyklopedický slovník Konversācijas vārdnīca začal vycházet v samostatných sešitech. Prvním vydavatelem byl J. Dravnieks. V letech 1891 až 1898 vyšlo v Jelgavě 27 sešitů; od roku 1904 vychází slovník v Rize: Konversācijas vārdnīca 1–99, 1904–1921; Latviešu konversācijas vārdnīca 1–21, 1921–1940. 33 ve slovníku obchodní korespondence tento termín chybí – nahrazuje jej litevské įvežimas (PKŽ 1938). Podle P. Skardžiuse by jej bylo možné vyjádřit také vlastními slovními spojeními prekių įvežimas iš kitų kraštų, įvežamosios prekės nebo odvozeninou s příponou įvaža (LTŽA 1973). Lotyš. imports (SV 1999), stejně jako termín opačného významu eksports, se objevil ve slovníku z roku 1891 (A 1989). Uvedená mezinárodní slova latinského původu, která se do jazyka dostala prostřednictvím angličtiny, mají vlastní jazykové ekvivalenty také v lotyštině: eksports – izvedums ‘vývoz’5, imports – ievedums ‘dovoz’. Slovníky termínů z posledního desetiletí ukazují, že lotyšské ekvivalenty se užívají také jako termíny nebo jako složky složených termínů: ievedums; ievedmuita ‘dovozní clo’, izvedums; izvedmuita ‘vývozní clo’ (ELDO 1995; ESV 2000). V lotyšské ekonomické terminologii se šíří také nové složené termíny: ieveduma ierobežošana ‘omezení dovozu’, ieveduma kvota ‘dovozní kvóta’, ieveduma pievienotās vērtības nodoklis ‘daň z přidané hodnoty při dovozu’, izvedsubsīdija ‘vývozní subvence’, izveduma kvota ‘vývozní kvóta’, izveduma un ieveduma cenu attiecība ‘poměr vývozních a dovozních cen’ (ESV 2000). V nejnovějším výkladovém slovníku lotyšských ekonomických termínů je dokonce patrná tendence opouštět termíny cizího původu: eksports žr. izvedums ir imports žr. ievedums (ESV 2000). V litevské terminologii probíhají podobné procesy – vedle termínů eksportas, grynasis eksportas, importas (RETŽ 1994; BBBTŽŽ 1994; MTŽ 2002), importo muitas (ETŽ 1994), eksporto / importo kvota, eksporto / importo licencija AĮVTŽ 2000 se užívají, byť mnohem méně často, litevské ekvivalenty įvežimas, išvežimas (BBBTŽŽ 1994). Litevské termíny įvežimas ir išvežimas nebo tvary odpovídajících sloves įvežti, išvežti se objevují také ve výkladu pojmů v některých zákonech (IVSŽ 2000). Angličtina plní úlohu prostředníka také tehdy, když se znovu aktualizují některé termíny klasického původu, například litev. auditas (lat. auditus „naslouchání“) TŽŽ 2001 – „oficiální kontrola účetnictví a finančních výkazů nezávislého podniku 5 Doslovné překlady lotyšských termínů jsou označeny jednoduchými uvozovkami. 34 a předložení závěrů. Hlavním cílem auditu je posoudit, zda účetní závěrka věrně zobrazuje skutečný stav činnosti podniku a zda byla sestavena podle platných normativních účetních předpisů. Audit se provádí na základě smlouvy mezi auditorskou společností a hospodářským subjektem (objednatelem). Výsledky auditu se zaznamenávají v auditorské zprávě, která obsahuje také závěr o správnosti účetní závěrky“ AĮVTŽ 2000, auditor „osoba s auditorskou kvalifikací, oprávněním a právem provádět audit, která pracuje v auditorské společnosti zapsané v rejstříku podniků Litevské republiky“ AĮVTŽ 2000. Tato slova se na počátku 20. století vyznačovala určitou rozmanitostí litevských ekvivalentů: audit – přezkoumání, prověření účtů, auditor – revizor, kontrolor účtů L. 1915; auditoras 1. „do konce 18. století vyšetřovatel a prokurátor u litevských vojenských soudů“; 2. „starší žák na starých školách“; 3. „v kanonickém právu instrukční soudce, který v procesu vede vyšetřování, ale sám nerozhoduje“ TŽŽ 1936. V současném jazyce audit účet. – kontrola, revize, audit DALKŽ 2000; ve slovnících termínů audit – revize ETŽ 1994, audit (také kontrola účetnictví / kontrola / revize) (BBBTŽŽ 1994). Lotyšští ekonomičtí odborníci nemají jednotný názor na potřebu převzít tento termín – někteří z nich mají sklon přijmout do svého jazyka anglicismus, jiní zase navrhují užívat pouze dávno známý termín latinského původu revize, protože jde o tentýž jev: audits viz revīzija; auditors viz revidents; auditorfirma viz revidentfirma ESV 2000. Anglicko-lotyšský slovník uvádí jako ekvivalenty tohoto slova (kontrola vyúčtování a výkazů); revize „kontrola (vyúčtování, výkazů); revize“ AĮLV 1997. Terminologická komise Lotyšské akademie věd podala oficiální výklad rozdílů mezi těmito termíny, v němž se uvádí, že termíny revīzija a revidents se v lotyštině používají ve svém tradičním významu, zatímco termíny audits a auditors, převzaté z angličtiny v 90. letech 20. století, označují procesy a činitele odlišné od revize a revizora, byť částečně související: audit je „proces, který zahajuje instituce, podnik nebo fyzická osoba tím, že přizve kompetentního odborníka (auditora), aby zjistil stav hospodářské činnosti instituce, podniku či fyzické osoby, případné nedostatky apod. a získal rady, jak stav zlepšit; audit se provádí na základě potřebných informací získaných poslechem nebo shromážděných z dokumentů apod.; cílem auditu 35 „– nedovolit, aby instituce, podnik nebo fyzická osoba zbankrotovaly, aby hospodářská činnost upadala apod., a včas odstranit možné překážky“ (TJ 3, 21–22), zatímco auditorius je „osoba, kterou jako velmi kompetentního odborníka přizvou, aby prověřil činnost určité instituce nebo úředníka, zjistil situaci či upřesnil nejbližší plán činnosti“ (Kirite 1995). Ředitelka Ekonomického institutu a předsedkyně podkomise pro ekonomickou terminologii Lotyšské terminologické komise Raita Karnīte poukazuje na zbytečnost anglicismu a jeho rovnocennost s termínem revīzija: „není důvod tyto termíny překládat a vykládat odlišně, revīzija a audits jsou synonyma, stejně vhodná k popisu jednoho a téhož procesu <...>. Obdobně se auditor překládá jako revidents jeb6 auditors, tedy osoba oprávněná provádět revizi nebo audit“ (TJ 8, 20). Za povšimnutí stojí, že v ruštině byl tento termín poprvé zaznamenán ve výkladovém slovníku lexika z konce 20. století ve významu „nezávislé prověření finančních výkazů podniku, které provádějí kvalifikovaní odborníci (auditoři)“; označení osoby, která tuto činnost vykonává, auditorius se však vyskytovalo již v jiných ruských slovnících z posledního desetiletí (ТСРЯ 2000). Prostřednictvím angličtiny jako zprostředkujícího jazyka se v ekonomické terminologii litevštiny i lotyštiny objevily termíny klasického jazykového původu – některé z nich se již ustálily a nevyvolávají žádné pochybnosti, u jiných se jejich užívání stále upřesňuje. 3. Mezinárodní termíny anglického původu Část široce známých a užívaných ekonomických termínů, které jsou považovány za mezinárodní, byla přímo převzata z angličtiny a přizpůsobena litevštině nebo lotyštině, tj. odpovídá normám litevského či lotyšského jazyka: lit. boikotas (angl. boycott) TŽŽ 2001 – „úplné nebo částečné přerušení hospodářských vztahů s partnerem (státem, firmou, organizací či osobou), odmítnutí nakupovat určité zboží a spolupracovat s určitým jeho 6 V lotyštině jeb vždy spojuje pouze rovnocenná slova, tedy absolutní synonyma. 36 produkci, účastnit se akcí, komunikovat“ AĮVTŽ 2000 (doloženo v SNŽŽ 1907; STŽŽ 1923; SNŽŽ 1924; TŽŽ 1936) – lotyš. boikots SV 1999 je doloženo v lotyšském encyklopedickém slovníku z roku 1904, jeho odvozeniny se však v textech objevují již koncem 19. století (A 1989); lit. čekis (angl. cheque, check) TŽŽ 2001 – „peněžní dokument, na jehož základě má banka vydat peníze z běžného účtu osoby, a potvrzení, že je klient obdržel; dokument pro oběh a vklady, úvěry i bezhotovostní platby, v němž se vzájemné pohledávky z šeků započítávají a vypořádávají <...>“ AĮVTŽ 2000 (srov. 1. „písemný příkaz předepsané zákonné formy bance, aby vydala nebo na jiný účet převedla určitou peněžní částku z běžného účtu osoby, která šek podepsala“; 2. „pokladní stvrzenka uvádějící částku přijatou za zboží nebo zaplacenou pokladně“ TŽŽ 2001). Ve starších pramenech měl tento výraz podobu čekas „lístek vydaný bankou, s nímž si člověk může z jiné banky vyzvednout peníze vložené do první banky“ SNŽŽ 1907 nebo čekas SNŽŽ 1924, zatímco čekis – L 1915, TŽŽ 1936, PKŽ 1938 – lotyš. čeks (SV 1999). J. Baldunčiks konstatoval, že první význam tohoto termínu je v lotyšském slovníku cizích slov doložen již roku 1886, zatímco druhý byl zaznamenán roku 1934 (A 1989); lit. dempingas (angl. dumping „shazování“) TŽŽ 2001 – „v mezinárodní směně zboží se za účelem získání lepších vyhlídek na trzích jiných zemí stanovují u zboží prodávaného v zahraničí nižší ceny než při jeho prodeji v tuzemsku, ačkoli je taková cenová politika zakázána“ AĮVTŽ 2000. Lit. dempingas se užívá také ve významu „prodej měny nebo cenných papírů za nižší než tržní kurz, obvykle s cílem srazit cenu“ TŽŽ 2001 – lotyš. dempings se vztahuje pouze na prodej zboží (SV 1999; A 1989). Některé starší anglicismy mají v litevštině a lotyštině odlišné gramatické kategorie, například se liší jejich rod: lit. banknotas (angl. bank-note) TŽŽ 2001 – „úvěrová peněžní znamení vydávaná emisní národní (centrální) bankou země, která nahrazují kovové peníze jako oběživo a platební prostředek“ AĮVTŽ 2000 – lotyš. banknote (angl. bank note) SV 1999. V litevštině je tento termín doložen ve slovnících z počátku 20. století – STŽŽ 1923, TŽŽ 1936 –, existovala však i jeho forma ženského rodu banknota L 1915, LL 1922. V lotyšském slovníku cizích slov se toto slovo vyskytovalo již od roku 1878; poprvé bylo doloženo roku 1850 (A 1989). 37 V ekonomické terminologii litevštiny i lotyštiny existují názvy skutečností a reálií převzaté přímo z angličtiny, které se již dávno staly součástí slovní zásoby – jde o internacionalismy přizpůsobené litevštině nebo lotyštině a široce užívané, jež nemají domácí jazykové ekvivalenty. 4. Výrazy anglického původu a přejaté prostřednictvím angličtiny Slov anglického původu v ekonomické terminologii litevštiny a lotyštiny, zejména názvů nových jevů a reálií, v poslední době přibývá. Anglicismy označující nové pojmy, pokud nejde o internacionalismy, se v litevské i lotyšské terminologii posuzují obezřetně. Jsou-li nové názvy uznány za cizí výrazy (postoj k cizím výrazům se v obou jazycích v zásadě neliší), hledají se pro ně vhodné ekvivalenty – především v domácí slovní zásobě, neboť to, co pojmenovávají nové výpůjčky, nemusí být vždy skutečně nové; někdy k jeho pojmenování není třeba nového slova. „Během desetiletí nezávislosti poněkud zbrzdila příliv nových internacionalismů – skutečných, častěji vyslovovaných – Státní komise pro litevský jazyk usnesením č. 42 ‚O seznamu nových nepřípustných cizích výrazů‘, který byl později zařazen do obecného Seznamu velkých jazykových chyb (LKKN 1998: 130–132); za zmínku stojí jedna specializovaná práce – VKNS 1998 – a také rozsáhlá terminografie a četné články“ (Klimavičius 2001: 16). O některých jevech souvisejících v obou příbuzných jazycích s důsledky jazykového kontaktu se psalo již dříve (Kvašytė 1996). Nemálo anglicismů, pro něž se navrhují litevské nebo lotyšské náhrady, jsou označení osob vykonávajících určitou činnost. Ne všechny však lze hodnotit jednoznačně negativně. Například lit. brokeris (angl. broker) TŽŽ 2001 – „osoba, která nemá vlastnická práva ke zboží. Její hlavní funkcí je zprostředkovat kontakt mezi kupujícím a prodávajícím a pomoci jim dosáhnout dohody“ AIVTŽ 2000, srov. „burzovní zprostředkovatel (agent), který zprostředkovává obchod mezi kupujícím a prodávajícím, pojištěným (pojistníkem) a pojistitelem, majitelem lodi a nájem- 7 Aby byla orientace v příkladech z litevštiny a lotyštiny snazší, nejprve jsou uvedeny anglicismy a jejich náhrady i varianty užití jsou rozebrány v textu. 38 tuotojo“ TŽŽ 2001. Neretai kaip anglybės atitikmuo minimas skolinys iš vokiečių kalbos makleris (vok. Makler) ŠETĖŽ 1991, „biržos tarnautojas – biržos sandorių tarpininkas“ MTŽ 2002. Žodį brokeris greičiau būtų galima laikyti suaktualintu, o ne nauju skoliniu, nes jis fiksuotas daug senesniuose šaltiniuose, bet aiškinamas kaip tarpininkas, makleris TŽŽ 1936. Kai kuriuose šaltiniuose brokeris gretinamas su žodžiu agentas, o apibrėžtyse sakoma, kad tai „prekių biržos dalyvis, tarpininkaujantis užmezgant kontaktą tarp pardavėjo ir pirkėjo. Skirtingai nuo agento, brokeris nedalyvauja ilgalaikiuose prekybiniuose santykiuose su pirkėjais bei pardavėjais ir dirba pagal įsipareigojimus“ RETŽ 1994. Taip trumpai aiškinama ir dabartinės lietuvių kalbos žodyne: brokeris „biržos tarnautojas – pirkėjo ir pardavėjo tarpininkas“, makleris – „biržos sandorių tarpininkas“ DŽ 2000. Vis dėlto įvairiuose terminografijos šaltiniuose kalbamų veikėjų pavadinimų vartojimas nepasižymi nuoseklumu: brokeris – „biržos agentas“, o vertybinių popierių / fondų / kapitalų biržos brokeris žr. finansinis makleris; makleris – broker (biržos) JAV; dealer; šnek. jobber; biržos makleris – stock jobber (ppr. atliekantis operacijas savo rizika); finansinis makleris – stock(-)broker; salės makleris – floor trader BBBTŽŽ 1994. Ir kituose žodynuose termino makleris atitikmuo ne visada būna broker, o, pavyzdžiui, jobber ETŽ 1994. Pastebėtina, kad jau 1915 m. žodyne kaip broker atitikmenys minėti mekleris; faktorius, o jobber – mekleris; perpirklis L 1915. Latv. brokers pirmas žodžio paminėjimo pavyzdys – iš 1908 m. šaltinio, o ekonomikos terminų žodyne jis fiksuotas 1975 m. (A 1989). Pagal įstatymuose vartojamo termino apibrėžtį, tai – „licencijuotas fizinis asmuo, kuris vertybinių popierių rinkoje atlieka tarpininkavimo sandorius“ LTV 1999. Tačiau latvių kalboje taip pat žinomas terminas mākleris SV 1999. Forma mākleris latvių kalboje fiksuota jau Georgo Mancelio 1789 m. žodyne, 1935 m. prekybos terminų žodyne vokiečių kalbos termino Broker atitikmuo yra mākler(s), o Makler – mākler(s), starpnieks ‘tarpininkas’ VLTT 1935. Žodis mākler(s) su pažyma kap. (t. y. „susijęs su kapitalistine santvarka, kapitalistine visuomene“) pateikiamas ir bendrinės latvių kalbos žodyne reikšme „prekybos ir biržos sandorių tarpininkas“ LieLkŽ 1995. Naujausiuose žodynuose aptikta nemažai sudėtinių terminų, kurių pagrindinis dėmuo yra minėta anglybė: apdrošināša- 39 nas brokers; muitas brokers; biržas brokers LTV 1999, biržas māklers NL 1993. Latvių dokumentų kalbą reglamentuojančiame leidinyje siūlomi net trys kalbamos anglybės atitikmenys, diferencijuojama jų reikšmė: broker – starpnieks ‘tarpininkas’; mākleris (pvz., biržoje); agents (pvz., draudime) (NA 2002 112). Tai, kad minėtoji anglybė neprilygsta tikriesiems tarptautiniams terminams, patvirtina kitų kalbų atitikmenys, plg. angl. broker, vok. Makler, pranc. courtier; agent, rus. брокер ESV 2000. Naujausiame žodyne ir anglų, ir vokiečių kalbos skoliniui siūlomas latviškas pakaitas starpnieks ‘tarpininkas’ ESV 2000. Latvių anglybių žodyne fiksuotas ir panašios semantikos dūrinys billbrokers (variantas billbrokers) (angl. bill-broker) „vekselių makleris“ A 1989, enciklopediniame žodyne 1928–1929 m. ir 1975 m. ekonomikos terminų žodyne billbrokers (vekselu mākleri) ET 1975. Latvių kalboje nemažai rūpesčių dėl paties termino formos pasirinkimo: brokers ALV 1997, PV 1995, NL 1993 ar brokeris. Terminologijos komisijos nutarimas reikalauja normine pripažinti formą brokeris ETVU 1997, ELDO 1995. Varijuoja ir forma: māklēnis PV 1995, BTV 1999, ETVU 1997, JTVU 1997 ar māklers ET 1975. Šių terminų pagrindu latvių kalboje atsiranda naujų darinių, pavyzdžiui, māklerāts „biržos maklerių grupė (skyrius), kuris veikia kaip biržos struktūrinis vienetas“ LTV 1999. V ekonomických terminologických slovnících se často uvádí lit. dileris (angl. dealer) „člen burzy cenných papírů (jednotlivec nebo firma), banka, která kupuje a prodává cenné papíry, měnu a drahé kovy“ AĮVTŽ 2000, dileris BBBTŽŽ 1994, prekybos agentas / dileris ŠETEŽ 1991. V nejnovějším slovníku mezinárodních slov litevského jazyka je však toto slovo označeno jako nevhodné k užívání: ek. ntk. „obchodní zprostředkovatel, obchodní agent; zástupce firmy“ TŽŽ 2001. Angl. dealer ve slovníku z roku 1915 – dalytojas; pirklys, vertelga L 1915. Současní jazykoví normotvůrci navrhují jako náhrady za toto anglicismus tarpininkas, prekybos agentas, někdy firmos atstovas VKNS 1998. Podle údajů anglicko-litevského slovníku jde o vícevýznamové slovo: 1. „obchodník, kupec“, 2. „(drogo-vý) překupník“, 3. „zprostředkovatel, obchodní agent“, 4. „rozdávající karty“ DALKŽ 2000. Ve slovnících ruského jazyka z posledního desetiletí je zaznamenáno slovo дилер, jehož definice se velmi podobá definici slova брокер – jde o „osobu nebo firmu, která zprostředkovává burzovní či obchodní transakce mezi kupujícím a prodávajícím při nákupu nebo prodeji zboží, cenných papí- 40 binius popierius ir pan. “ TCPЯ 2000. Latv. dīlers pirmą kartą paminėtas 1975 m. ekonomikos terminų žodyne (A 1989). Terminu dīlers vadinamas „biržos tarnautojas, kuris yra fondų biržos narys ir atlieka operacijas su vertybiniais popieriais pats savo rizika, skirtingai nei brokeriai, kurie yra sandorių tarpininkai ir atlieka operacijas biržos vardu. Dileriai neturi teisės sudaryti tiesioginių sandorių su klientais, kaip tai daro brokeriai. Dilerių pelnas susidaro iš akcijų pirkimo ir pardavimo kursų skirtumo“ NL 1993. Nesutariama dėl termino formos – konkuruoja baigmenys -ers ir -eris: dīlers A 1989, NL 1993 ar dīleris BTV 1999, SV 1999. Označení činitele lit. sponsorius (lat. sponsor „poskytovatel“) se uvádí s poznámkou ntk. (finansinis) rėmėjas, mecenatas TŽŽ 2001. V jiných litevských jazykových zdrojích je považováno za výpůjčku z angličtiny (angl. sponsor) a nahrazováno již zmíněnými litevskými ekvivalenty. Angl. sponsor mělo v minulosti litevské ekvivalenty s jiným významem parankininkas, paranka L 1915. Odvozenina vytvořená pomocí přípony -yst- [„vychází z podstatných jmen (zpravidla z označení osob) <...> odvozeniny velmi často označují stav, zaměstnání, podnikání či oblast činnosti těchto osob“ (Keinys 1999: 45)] sponsorystė nebo název děje vytvořený pomocí přípony -im- sponsoriavimas se navrhují nahrazovat termíny parama, rėmimas, mecenavimas VKNS 1998. Toto slovo se dostalo i na nejnovější seznam nevhodných cizích slov (DKKS 1998). Lotyš. sponsors je považováno za novou výpůjčku z angličtiny – slovník anglicismů uvádí doklady z osmdesátých let 20. století (A 1989). Je zaznamenáno jak ve slovníku spisovného lotyšského jazyka (LLVV VII(2) 1991), tak v terminologických slovnících. Navrhované lotyšské ekvivalenty pabalstītājs, labdēvis „podporovatel, dobrodinec“ ELDO 1995, viz finansiālais pabalstītājs „finanční podporovatel“ ESV 2000. Jazyková praxe v Lotyšsku však ukazuje, že mluvčí častěji volí slovotvorně podobnou odvozeninu od stejného kořene, ale s jinou předponou: atbalstītājs „podporovatel“. Stojí za zmínku, že tento anglicismus je rovněž zaznamenán ve slovnících ruského jazyka z posledního desetiletí (TCPЯ 2000). V ekonomické terminologii je široce rozšířený anglicismus lit. menedžeris (angl. manager) BBBTŽŽ 1994. Jako náhrada tohoto termínu byl zvolen ekvivalent utvořený příponovým způsobem vadybininkas, jehož základem je termín vadyba (viz dále menedžmentas). Tuto osobu se také navrhovalo nazývat vadovu, valdytoju, direktoriumi VKNS 1998. To 41 taip pat nėra naujų atitikmenys – angl. manager – ir valdytojas L 1915. Latv. menedžeris savo ruožtu keičiamas terminais vadītājs ‘vadovas’, pārvaldnieks ‘valdytojas’ ELDO 1995. Pastaruoju metu plinta nauji sudėtiniai terminai, kuriems reikia rasti priimtinus ir tikslius atitikmenis, pavyzdžiui, angl. marketing manager latvių kalboje siūloma keisti dūriniu komercdirektors ‘komercijos direktorius’ (NA 2002 112). Apskritai dūrinių darymas yra labai dažnas, latvių kalbai ypač būdingas atitikmenų kūrimo būdas. Anglických cizích slov je mnoho i mezi ekonomickými termíny, které lze podmíněně zařadit do skupiny označující procesy a abstraktní pojmy. Některá z nich souvisejí s již probíranými označeními činitelů, například lit. menedžmentas (angl. management) ntk. vadyba „organizace a řízení podniku; souhrn jeho principů, metod, prostředků a forem“ TŽŽ 2001. Litevská podoba vadyba je doložena v PKŽ 1938. Dnes se termín vadyba vysvětluje jako „věda o řízení a vedení. Zahrnuje řízení sociálních organizací a systémů; souhrn praktických metod a tradic správy země v určitém období; činnost koordinující výrobní proces s cílem optimalizovat využívání ekonomických zdrojů“ AĮVTŽ 2000. V některých případech se angl. management v komplexních termínech vyjadřuje litevským termínem valdymas, například: valdymo apskaita – management accounting; valdymo išpirkimas – management buy-out ETŽ 1994. Lotyš. menedžments se nahrazuje domácími útvary pārvaldība, vadībzinība „řízení, nauka o managementu“ (ELDO 1995; NA 2002 112), ačkoli v běžném užívání často chybějí. Namísto anglicismu lit. marketingas BBBTŽŽ 1994, v mezinárodním slovníku označeného poznámkou ntk., se navrhuje složenina rinkodara TŽŽ 2001; rovněž VKNS 1998. Podle terminologa Jona Klimavičiuse již BBBTŽŽ 1994 uvádí „smíšený marketingas – marketing mix (zahrnuje: produktų pateikimą, kainą, vietą, rinkos formavimą). Je třeba vysvětlovat, že bez té poslední položky by nebylo nic? Je třeba vysvětlovat, že rinkos formavimas – tai rinkodara?“ (Klimavičius 1996: 8). Termín rinkotyra má zcela jiný význam a je to navíc velmi průhledně motivovaný novotvar. Odborníkům na management se ne vždy daří ekonomické pojmy jasně a přesně definovat, například rinkodara – „systém prostředků průzkumu trhu a strategie a taktika výrobní a obchodní činnosti podniku a jeho zprostředkovatelů, zaměřená na uspokojování potřeb jednotlivých skupin spotřebitelů; systematický sběr, shromažďování a zpracování údajů souvisejících s marketingovými problémy“ AĮVTŽ 2000. 42 skupin; systematický sběr, shromažďování a zpracování údajů souvisejících s marketingovými problémy“ AĮVTŽ 2000. Dříve užívané cizí slovo marketingas – „proces řízení potřeb konkrétního trhu, tj. určování skutečných nebo vyvolaných potřeb spotřebitele a uspokojování této poptávky prostřednictvím souvisejících funkcí výroby, distribuce, cenotvorby a podpory prodeje“ ETŽ 1994. Lotyš. mārketings ETVU 1997 se rovněž užívá v praxi, zvláště v mluveném jazyce, často také v inzerátech a reklamě. Častěji se však nahrazuje lotyšskými slovy tirgus „tržiště; trh“, zinība (: zināt „vědět“), vedība (: vest „vést“), složeninami tirgzinība, tirgvedība „marketing“ ELDO 1995, ESV 2000 a v nejnovějších zdrojích také novotvarem podobné stavby tirgdarbība „činnost na trhu“ (NA 2002 112). Termínem lit. lizingas (angl. leasing) se „označuje jeden z druhů nájmu, při němž se stroje, zařízení, výrobní prostory aj. pronajímají na dobu delší než šest měsíců. Litevskými ekvivalenty tohoto termínu by byly ilgalaikė nuoma ir išperkamoji nuoma“ (Gaivenytė 1993: 44). Potvrzují to i údaje z terminologických slovníků: lizingas viz ilgalaikė nuoma „dlouhodobý nájem zařízení (zpravidla od šesti měsíců do několika let)“ AĮVTŽ 2000. Jinde se navrhuje nahrazovat jej prostě výrazem nuoma ETŽ 1994. Anglicismus se užíval i dříve BBBTŽŽ 1994. Lotyš. līzings; ekvivalent izpirkuma noma „nájem s následnou koupí“ je uveden v mnoha terminologických slovnících (ELDO 1995, ESV 2000 – složenina izpirkumnoma), méně často līzings ETVU 1997; vedle anglicismu je uveden lotyšský výraz ilglaicīga noma „dlouhodobý nájem“ LieLaKŽ 1995 – ekvivalent podoby rozšířené v litevské ekonomické terminologii. V obou jazycích se anglicismus nahrazuje domácím víceslovným termínem, lit. barteris (angl. barter) ŠETĖŽ 1991, RETŽ 1994 – nevhodné natūriniai prekių mainai TŽŽ 2001 (VKNS 1998 – složka prekių je fakultativní; stejně tak DKKS 1998), nebo viz natūriniai mainai BBBTŽŽ 1994; méně často se uvádí anglicismus s vysvětlením „naturální směna“ MTŽ 2002. Samotný ekvivalent mainai [ir mainų prekyba – barter (trade)] je uveden již v PKŽ 1938 a ještě dříve mainai; mainykavimas; perkmainavimas L 1915. Lotyš. barters – (prec)mainas darījums „směnný obchod se zbožím“ ELDO 1995, NA 2002 112–113; v nejnovějším výkladovém terminologickém slovníku se už uvádí jednoslovný složený termín prečmaiņa „směna zboží“ ESV 2000. 43 Ekonomický termín v litevštině overdraftas (angl. overdraft) TŽŽ 2001 – viz sumos perviršis BBBTŽŽ 1994. V litevštině existují i další náhrady – víceslovné termíny: kredito viršijimas nebo banko paskola (angl. bank loan) ETŽ 1994. V jiných zdrojích se ponechává ekvivalent kredito viršijimas: „Angličané tímto slovem označují částku získanou šekem nad rámec zůstatku běžného účtu, nebo překročení úvěru poskytnutého bankou. Litevským ekvivalentem tohoto termínu je tedy kredito viršijimas. V opačném případě by bylo možné použít novotvar viršsumė“ (Gaivenytė 1993: 44). Ve slovníku z počátku 20. století se overdraw vysvětluje takto: „vystavit směnku na částku převyšující úvěr (v bance); přečerpat“ L 1915. Lotyšské overdrafts (angl. overdraw „překročit“) NL 1993 se nahrazuje termínem podobným litevskému kredīta pārsniegšana ‚překročení úvěru‘ ELDO 1995. V jiných zdrojích se však objevuje více variant, včetně anglicismu: overdrafts; kredīta pārsniegšana bankā ‚překročení úvěru v bance‘; parāds bankai ‚dluh bance‘ BTV 1999. Ne mažiau aktuali ekonomikos terminijoje anglybė yra liet. holdingas ŠETŽ 1991, taip pat holdingo kompanija RETŽ 1994, „akcinė korporacija, superkanti kontrolinius vienos ar keleto kitų bendrovių akcijų paketus, kad galėtų jas valdyti ar kontroliuoti“ AĮVTŽ 2000 – „akcinė bendrovė, turinti kitų bendrovių akcijų kontrolinius paketus. Siūloma tokią kompaniją vadinti kontroliuojančiąja bendrove“ (Gaivenytė 1993: 43; taip daroma ir BBBTŽŽ 1994); plg. angl. holding – laikymas; valdymas; valdyba L 1915. Latv. holdings (angl. holding < hold „laikyti“ NL 1993) – kontrolakciju turēšana ‘kontrolinių akcijų laikymas’ ELDO 1995, o holding company – kontrolakciju sabiedrība ‘kontrolinių akcijų bendrovė’ NA 2002 112, sudėtinis terminas holdingsabiedrība, taip pat kontrolakciju sabiedrība ESV 2000. Tai dar kartą patvirtinama Terminologijos komisijos kas ketvirtį leidžiamame informaciniame biuletenyje, kur pateikti kai kurių aktualių angliškų terminų latviškieji atitikmenys (TJ 2, 25). Nový pojem označuje také litevský ekonomický termín faktoringas (angl. factoring) TŽŽ 2001 – „převzetí (inkaso) závazků podniku a správa těchto závazků faktoringovou společností. Faktoringová společnost kupuje závazky partnera za cenu stanovenou dohodou“ AĮVTŽ 2000 (srov. ek. „systém zúčtování, který odstraňuje platební riziko: prodej práva vymáhat pohledávky, obchodních 44 operacijų vykdymas pagal įgaliojimus ir t. t.“ TŽŽ 2001). Ši anglybė fiksuota daugelyje terminų žodynų (ŠETEŽ 1991; BBBTŽŽ 1994), nors sunormintoje lietuvių ekonomikos terminijoje ją siūloma keisti sudėtiniu terminu faktorijos operacijos ETŽ 1994. Laty. faktoringas keičia darinys faktūrkreditēšana ‘faktūrinis kreditavimas’ ESV 2000, dabar dar ir faktūrdarījums ‘faktūrinis sandoris’ NA 2002 112. Terminologijos komisijos biuletenyje pateikti trys kalbamos anglybės atitikmenys: fakturēšana ‘faktūravimas’; faktūrdarījums; faktūrkreditēšana (TJ 2, 25). Pro novou výpůjčku z angličtiny bid, která se dosud příliš neujala ani v litevštině, ani v lotyštině, se nyní navrhují náhrady: v litevštině jde o tříslovný termín siūlomoji pirkėjo kaina, tj. 1. „nabídka jedné společnosti jiné společnosti na odkup všech jejích akcií a převzetí vedení do vlastních rukou, jakmile se stane většinovým akcionářem“; 2. „záměr koupit určité zboží za právě převládající cenu. Může jít o dražbu, při níž mnoho kupujících nabízí ceny za prodávané zboží a zboží připadne tomu, kdo nabídne nejvyšší cenu, s výjimkou případů, kdy je nejvyšší cena stanovena předem, ale žádný kupující ji nenabídne“ ETŽ 1994. V lotyštině se jako náhrady za bid uvádějí konkursizsole; izsole ‚soutěžní dražba, dražba‘ NA 2002 112; pouze konkursizsole TJ 2, 24. Angl. bidding se nahrazuje výrazem [iz]solīšana ‚dražba‘ NA 2002 112; také TJ 2, 24. Je však třeba poznamenat, že nejde o zcela nové pojmy – bid – nabídka; nabízení, a bidding – nabízení; pozvání; výzva; poptávka; příkaz; nařízení L 1915. Ekonomický termín v litevštině onkolis, vypůjčený z angličtiny (angl. on call „na požádání“) – 1. „běžný účet v bance, otevíraný při směně zboží, cenných papírů nebo jiných hodnot“, 2. „krátkodobý bankovní úvěr na dobu neurčitou, který musí příjemce splatit, jakmile o to věřitel požádá“ TŽŽ 2001. V terminologických slovnících byly nalezeny víceslovné termíny s touto složkou: onkolinis sandoris viz įkaitinis sandoris ir onkolinė paskola viz paskola iki pareikalavimo BBBTŽŽ 1994. Lotyšské onkolkredīts NL 1993 se v nejnovějších ekonomických terminologických slovnících navrhuje nahradit lotyšskými ekvivalenty – složeným slovem nebo dvouslovným složeným termínem: pieprasījumkredīts, pieprasījuma kredīts; pieprasījumkonts, pieprasījuma konts ‚úvěr / účet na požádání‘ 45 na požádání‘ ESV 2000; srov. pieprasījuma konts ‚účet na požádání (v bance)‘ ELDO 1995. Údaje z lotyšského slovníku anglicismů potvrzují, že nejde o nové slovo – onkolkonts ‚onkolový účet (v bance)‘, onkolrēķins ‚onkolový účet (doklad)‘ se nacházejí již v mezinárodním slovníku z roku 1911 (A 1989), stejně jako v ekonomických terminologických a dalších slovnících (ET 1975; PV 1995; SV 1999). Přístup k anglickým cizím slovům, která se šíří v oblasti ekonomiky, je v litevštině i lotyštině podobný – usiluje se o nalezení náhrad, které se v jazyce již ustálily, nebo o vytváření neologismů pomocí slovotvorných prostředků vlastního jazyka. Tento proces probíhá neustále. Mimochodem, některé návrhy jsou časem nahrazovány lepšími, pokud se takové objeví. 5. Sémantické a stylistické rozdíly anglicismů Termíny bývají většinou stylisticky neutrální a stylistické odstíny nejsou typické ani pro internacionalismy. Některé anglicismy užívané v oblasti ekonomiky, které usilují o status mezinárodních termínů, však mají další expresivní složky; například slovo bizness má hovorové zabarvení [i v lotyšském slovníku je uvedeno s příslušným označením sar. (hovorové)] (Laua 1981: 118). Tyto rozdíly vedou také k nepřesnému užívání toho či onoho anglicismu. Jak uvádí lotyšská terminoložka V. Skujiņa, „při překladu textů mohou dezorientovat rozdíly v sémantice internacionalismů v různých jazycích, což je bohužel poměrně rozšířený jev; např. anglické business – 1) zaměstnání, povolání; 2) záležitost; 3) obchod, obchodní činnost, byznys; 4) obchodní podnik, firma; 5) povinnost, právo atd. Naproti tomu lotyšské slovo bizness znamená ‚výnosný obchod‘ (LLVV 2), při němž se usiluje o zisk jakýmikoli prostředky. Nesoulad významů anglického a lotyšského slova (business – bizness) tak zkresluje obsah překladu, jestliže se anglické business překládá do lotyštiny jako bizness, tedy ve významech ‚zaměstnání‘ i ‚obchod‘, obecně ‚firma‘ atd. Právě z těchto důvodů je při přejímání anglického termínu třeba důkladně zvážit motivaci výpůjčky, zejména ze sémantického hlediska, aby se užíváním anglicismu nezměnil obsah“ (Skujiņa 1997: 241–242). Tomuto postoji odpovídá i názor litevské lexikoložky Evaldy Jakaitienė na relativní povahu internacionaliz- 46 džių semantikos bendrumo (Jakaitienė 1980: 60). Terminas biznis keičiamas savos kalbos dariniu verslas, o biznesmenas – verslininkas ETŽ 1994. Jų apibrėžtys atitinka tik vieną iš anglų žodžio reikšmių: „veikla, susieta su prekių gamyba, prekyba ir paslaugų teikimu, siekiant gauti pelno“, o veikėją pavadinančiu terminu įvardijamas „asmuo, organizuojantis verslo įmonę (gaminančią produkciją ar teikiančią paslaugas) savo lėšomis ir siekiantis gauti pelno“ AĮVTŽ 2000. Šis skolinys įtrauktas ir į DKKS 1998, nors DŽ 2000 be jo įkūnų papildomų komentarų fiksuoti abu žodžiai: biznis „duodanti pelno veikla, verslas“ ir biznierius „kas biznį daro, verteiva“. Reikia manyti, DŽ 2000 jie suprantami ne kaip terminai, o paprastieji žodžiai, be to, platesnio negu šiandiena vartosenos laiko. Bandymų aiškinti arba keisti šį angliškos kilmės žodį būta jau žymiai anksčiau, pvz.: business – užsiėmimas; darbas; amatas; vertelgystė; dalykas L 1915; biznis „gudrus vertimasis kuo nors, pelningas užsiėmimas“ SNŽŽ 1924, prekyba, verslas TŽŽ 1936. Latv. bizness ir biznesmenis taip pat keičiami panašios reikšmės dariniais – būdiniu uzņēmējdarbība ‘verslininkystė’ ir vediniu uzņēmējs ‘verslininkas’ ESV 2000, nors latvių terminų žodynuose fiksuotos ir formos bizness, biznesmenis BTV 1999, ETVU 1997. Pažymėtina, kad informaciniame biuletenyje pateikta daugiau atitikmenų, vartotinų vietoj angliškos svetimybės: business – komercdarbība ‘komercinė veikla’; uzņēmējdarbība ‘verslininkystė’; darījumdarbība ‘sandorių veikla’; darījumi ‘sandoriai’, o businessman – komersants TJ 2, 24. Naujausiame rusų bendrinės kalbos žodyne žodis бизнесмен pažymėtas kaip grįžtantis į aktyvią vartoseną, turintis dvi reikšmes, antroji jų – būtent šnekamosios kalbos „apie sukčių“, o pirmoji neutralios reikšmės „verslo organizatorius; verslininkas, komersantas“ ТСПЯ 2000. Kai kuriais atvejais tarp anglų kalbos ir iš jos pasiskolinusių kalbų žodžių galima pastebėti tam tikrų semantinių ir (ar) stilistinių skirtumų – tai papildomas veiksnys, lemiantis savos ar svetimos kilmės žodžių (taip pat ir norminių terminų) pasirinkimą. 6. Souhrnné závěry Článek přehledně pojednává o důležité části anglicismů v litevské a lotyšské ekonomické terminologii – o jejich šíření, změnách podob a názorech lexikologů a ter- 47 minologů na anglicismy. Je zřejmé, že zejména v poslední době se jich v obou jazycích vyskytuje opravdu mnoho a názory na anglicismy se v litevštině i lotyštině v zásadě téměř neliší. Prostřednictvím angličtiny jako zprostředkujícího jazyka se v ekonomické terminologii objevily také termíny klasického původu. Některé se již ustálily a nevyvolávají žádné pochybnosti, u jiných se jejich užívání stále ještě snaží upřesňovat, například u lotyšského termínu auditis. V obou jazycích se také vyskytují názvy pojmů převzaté přímo z angličtiny. Odpovídajícím způsobem přizpůsobené litevštině či lotyštině jsou i široce užívané mezinárodní termíny, které nemají domácí ekvivalenty a již dávno se staly součástí jazyka (bojkot, šek, bankovka). Pro anglické výpůjčky se v litevštině i lotyštině hledají náhrady, které se již v jazyce ustálily, nebo se pomocí slovotvorných prostředků vlastního jazyka vytvářejí nové termíny. Může jít o vlastní slovotvorné neologismy (odvozeniny, složeniny – jednoslovné termíny), často také o víceslovná spojení (složené termíny). Tento proces probíhá neustále – některé návrhy se nahrazují lepšími, pokud se takové objeví. V některých případech lze mezi angličtinou a jazyky, které si z ní vypůjčují, pozorovat určité sémantické a (nebo) stylistické rozdíly, například užívání angl. business / lit. biznis / lot. bizness, zejména v mluveném jazyce. ŠALTINIAI A 1989 - Baldučíkš J. Anglicismi latviešu valodā, Rīga. AJVTŽ 2000 - Martinkus B., Neverskas B., Sakalas A., Venskus R., Žilinskas V. Aiškinamasis įmonės vadybos terminų žodynas, Kaunas. ALV 1997 - Angļu–latviešu vārdnīca, Rīga. BBBTŽŽ 1994 - Buračas A., Svecevičius B. Lietuvių–anglų–lietuvių biznio, bankų, biržos terminų žodynas-žinynas, Vilnius. BTV 1999 - Agamdžanova V., Laurenoviča E., Keviša I., Kraže S., Pavlovska A. Angļu–latviešu–krievu biznesa terminu vārdnīca, Rīga. DALKŽ 2000 - Piesarskas B. Didysis anglų–lietuvių kalbų žodynas, Vilnius. DKKS 1998 - Dėl didžiųjų kalbos klaidų sąrašo. – Lietuvių kalbos komisijos nutarimai 1977–1998, Vilnius, 124–176. DŽ 2000 - Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys, Vilnius. 48 ELDO 1995 – Ekonomikas lietvedības un darba organizācijas termini (latviešu, krievu, angļu un vācu valodā). Sast. V. Skujiņa (aut. kol. vadītāja), Rīga. ESV 2000 – Ekonomikas skaidrojošā vārdnīca latviski, angliski, vāciski, franciski, krieviski. Aut. kol. vad. R. Grēviņa, Rīga. ET 1975 – Ekonomikas termini, Rīga. ETVU 1997 – Ekonomisko terminu vārdnīca uzņēmējdarbībai (latviešu–angļu). Sast. darba gr. vad. N. Grostiņa un A. Pudula, Rīga. ETŽ 1994 – Pasas K., Louzas B., Deivis L. Ekonomikos terminų žodynas. Vilnius. ĮVŠŽ 2000 – Mockevičius R. Lietuvos Respublikos įstatymuose vartojamų sąvokų žodynas. Vilnius. JTVU 1997 – Juridisko terminu vārdnīca uzņēmējdarbībai. Sast. V. Skuja, Rīga. L 1915 – Lietuviškos ir angliškos kalbų žodynas. Sutaisė A. Lalis, Chicago. LicLaKŽ 1995 – Balkevičius J., Baluodė L., Bojatė A., Subatniekas V. Lietuvių–latvių kalbų žodynas, Rīga. LL 1922 – Lenkų ir lietuvių kalbos žodynas. Surengė A. Lalis, Vilnius. LLVV 1972–1996 – Latviešu literārās valodas vārdnīca 1–8, Rīga. LTV 1999 – Likumu terminu vārdnīca, Rīga. LTŽA 1973 – Skardžius P. Lietuviški tarptautinių žodžių atitikmenys, Chicago. MTŽ 2002 – Tamulėvičius J. Muitinės terminų žinynas, Vilnius. NA 2002 – Krūmiņa V., Skujiņa V. Normatīvo aktu izstrādes rokasgrāmata, Rīga. NL 1993 – Vēriņš Ē. Naujas lietas. Skaidrojošā vārdnīca, Rīga. PKŽ 1938 – Salys A., Dargis L. Prekybinės korespondencijos žodynėlis. – Salys A. Raštai 1. Roma, 1979, 455–484. PV 1995 – Latviešu valodas pareizrakstības un pareizrunas vārdnīca. Rīga. RETŽ 1994 – Rinkos ekonomikos terminų žodynėlis. Parengė A. Norkuvienė, Šiauliai. SNŽŽ 1907 – Svetimų ir nesuprantamų žodžių žodynėlis. Skaitytojams palengvinimas. Sudare J. Šlapelis, Tilžė. SNŽŽ 1924 – Norkus J. Svetimų ir nesuprantamų žodžių žodynėlis, Kaunas. STŽŽ 1923 – M. ir S. Svetimų ir tarptautiškų žodžių žodynėlis, Šiauliai. SV 1999 – Svešvārdu vārdnīca. J. Baldunčika red., Rīga. ŠETĖŽ 1991 – Auštrevičius P., Pupkevičius D., Treigienė D. Šiuolaikinių ekonomikos terminų enciklopedinis žodynas lietuvių–anglų–vokiečių–rusų kalbomis, Vilnius. TŽŽ 1936 – Tarptautinių žodžių žodynas. Sud. K. Boruta, Pr. Čepėnas, A. Sirutytė-Čepienė, Kaunas. TŽŽ 2001 – Tarptautinių žodžių žodynas. Ats. red. A. Kinderys, Vilnius. 49 VKNS 1998 – Rudaitienė V., Vitkauskas V. Vakarų kalbų naujieji skoliniai, Vilnius. VLTT 1935 – Dravnieks E. Vācu–latviešu tirdznieciskā terminoloģija, Rīga. ТСРЯ 2000 – Толковый словарь русского языка конца XX века. Языковые изменения, Санкт-Петербург. LITERATŪRA Drotvinas V. 1988: Dėl skolintinės leksikos sąvokų ir terminų. – Kalbos kultūra 54, 48–56. Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius. Gaivenytė J. 1993: Keletas mūsų ekonomikos terminijai nereikalingų angliškų skolinių. – Kalbos kultūra 65, 43–44. Jakaitienė E. 1980: Lietuvių kalbos leksikologija, Vilnius. Keinys S. 1999: Bendrinės lietuvių kalbos žodžių daryba, Šiauliai. Kīrite M. 1995: Jaunākais terminoloģijā. – Labrīt. 07. 02. 1995. Klimavičius J. 1996: Kuo prasikalto „mūsų kalbininkai“ ir rinkodara? – Gimtoji kalba 8, 5–8. Klimavičius J. 2001: Ką Jablonskis padarė geografijai ir kas su tuo daroma. – Terminologija 8, 7–27. KTŽ 1990: Gaivenis K., Keinys S. Kalbotyros terminų žodynas, Kaunas. Kvašytė R. 1996: Svetimybės latvių ir lietuvių dalykinėje kalboje. – Kalbos kultūra 68, 66–70. Laua A. 1981: Latviešu leksikoloģija, Rīga. LK I 1995: Barauskaitė J., Čepaitienė G., Mikulėnienė D., Pabrėžą J., Petkevičienė R. Lietuvių kalba 1, Vilnius. Skujiņa V. 1993: Latviešu terminoloģijas izstrādes principi, Rīga. Skujiņa V. 1997: Terminu veidošanas principi tulkošanas aspektā. – Linguistica Lettica 1, 236–245. TJ – Terminologijos Jaunumi 1–9, 2002–2004. ANGLICISMS IN LITHUANIAN AND LATVIAN ECONOMIC TERMINOLOGY Summary As business increasingly integrates into the world economy, in Lithuanian and Latvian terminology the English language gains supremacy, therefore the majority of economic terms are borrowed from English. In this article, economic terms of both the cognate languages – Lithuanian and Latvian – are compared as to their origin, form and meanings. Terms borrowed from the English language earlier, i. e. fully assimilated terms whose origin of borrowing is Latin or Greek and the source of 50 borrowing is English such as kapitalas, eksportas, importas are analysed as well as terms borrowed from English directly, e. g. boikotas, dempingas, banknotas. Alongside with established and recognized terms in the contemporary Lithuanian and Latvian economic terminology many foreign words are being used. In standard terminology it has been proposed to replace them by analogues already known earlier, e.g. brokeris – makleris as well as neologisms (marketingas – rinkodara). Nevertheless in the practical usage of the Lithuanian and Latvian languages anglicisms are quite often perceived as international lexis and therefore they are acceptable. Regina KVAŠYTĖ Šiaulių universitetas P. Višinskio g. 38, LT-76352 Šiauliai E. paštas [email protected] Gauta 2004-10-25 51