Kvalifikacijos kursai „Aktualūs šiuolaikinės terminologijos klausimai“

Kvalifikační kurzy Aktuální otázky současné terminologie JOLANTA GAIVENYTĖ-BUTLER Institut litevského jazyka Ve dnech 16.–17. října 2007 se v Institutu litevského jazyka v rámci projektu Rozvoj schopností litevských vědců při integraci Litvy do infrastruktury Evropské unie konaly kvalifikační kurzy pořádané Terminologickým centrem Aktuální otázky současné terminologie určené lingvistům, terminologům a překladatelům, na nichž přednášeli lektoři z Litvy a Polska. Profesor habilitovaný doktor Sergiejus Griniovas-Griniewiczius z Univerzity financí a managementu v Białystoku zahájil svou první přednášku Teoretická a praktická terminografie výkladem dějin lexikografie. Profesor poznamenal, že celý jazyk lze popsat ve formě slovníku – ten obsahuje fonetické, morfologické i gramatické informace. Upozornil, že učebnice lexikologie a obecné lingvistiky principům lexikografie téměř nevěnují pozornost a obvykle v nich bývají vysvětlovány typy slovníků. Při výkladu principů lexikografie a terminografie vycházel S. Griniovas-Griniewiczius ze svých dlouholetých zkušeností s terminologickou prací a uvedl příklady z ruských a anglických slovníků. Většinu přednášky věnoval diskusi o lexikografických parametrech. Rozlišuje se až 200 parametrů, a proto by podle lektorova názoru bylo užitečné shromažďovat je v databázi. S. Griniovas-Griniewiczius zdůraznil, že některé lexikografické parametry zcela jasně určují jiné, a proto by tvorba každého slovníku měla začínat výběrem lexikografických parametrů. Profesor vymezil tři skupiny parametrů – cíle autora (oblast a rozsah slovníku, jeho účel, předpokládané uživatele, deskriptivní či preskriptivní funkci, kritéria pro výběr potřebných lexikálních jednotek), parametry makrokompozice (způsob prezentace slovníkových hesel, hlavní části slovníku, uvádění slovních spojení a homonym) a parametry mikrokompozice (složky hesla). Proces modelování slovníku by měl vycházet z důsledného výběru výchozích parametrů, které určují optimální realizaci dalších parametrů. Lze tak sta- 202 Jolanta Gaivenytė-Butler | Kvalifikacijos kursai Aktualūs šiuolaikinės... novit a uskutečnit optimální prezentaci lexikálních informací ve slovnících různých typů. S. Griniovas-Griniewiczius poznamenal, že existence terminologických slovníků často urychluje rozvoj vědních oborů, zatímco některé oblasti kvůli nedostatku vhodné terminologie stagnují. Druhou přednáškou prof. S. Griniovase-Griniewicziause byly Evropské terminologické školy. Vznik terminologických škol ovlivnil pozitivismus, který na počátku 20. století přerostl v neopozitivismus. Profesor rozlišil tři terminologické školy: rakouskou (která se vyvinula v rakousko-německou), českou a ruskou (sovětskou), pojednal o jejich charakteristických rysech a zmínil jejich nejvýznamnější představitele. Ve své přednášce věnoval lektor větší pozornost názorům a dílu Eugena Wüstera, zakladatele rakouské neboli vídeňské školy. Myšlenky vídeňské školy dále rozvíjeli H. Felberis, G. Budinas, Ch. Galinskis, K.-D. Schmitzas, I. Dahlberg, H. Pichtas a další. Za zmínku stojí kniha H. Felberise Terminology manual (1984). Podle profesora je nejlepší učebnicí terminologie vydanou v angličtině kniha H. Pichta a J. Draskaua Terminology: An introduction (1986). Nejvýraznějším rysem vídeňské školy je důraz na pojmy a zaměření terminologické práce na standardizaci termínů a pojmů. Tímto směrem pracuje většina zemí západní a severní Evropy. Česká terminologická škola vyrostla z pražské školy funkční lingvistiky. Její představitelé věnovali největší pozornost praktické kodifikaci termínů. Nejvýznamnějšími představiteli této školy byli L. Droz­das a J. Horeckis. Za posledního představitele této školy považuje S. Griniovas-Griniewiczius R. Kocoureka, který v terminologické práci pokračoval v Kanadě. Při výkladu o ruské terminologické škole profesor rozlišil tři etapy jejího vývoje, charakterizoval několik terminologických center – moskevskou, leningradskou, gorkovskou a voroněžskou školu – a zmínil nejvýznamnější ruské terminology a jejich díla. Hovořilo se o díle D. Lottě, zakladatele ruské terminologie, a také E. Drezenova, A. Reformatského, B. Golovina, R. Kobrina, V. Lejčika a dalších. Profesorka habilitovaná doktorka Valentina Dagienė ve své přednášce Litevštění počítačových programů seznámila posluchače se základy lokalizace počítačových programů, podala přehled litevštění počítačových programů v Litvě, představila a rozebrala několik litevštěných počítačových programů určených dětem k výuce matematiky a upozornila na zvláštnosti lokalizace. Profesorka vysvětlila termíny lokalizace, litevštění, internacionalizace, otevřený software, locale a upozornila posluchače, že lokalizace není prostý překlad. Dobře lokalizovaný program se musí svou formou i obsahem přirozeně začlenit do litevského prostředí. Přednášející dále rozebrala Terminologija | 2007 | 14 203 lokalizovanou část počítačových programů (instalační program, rozhraní programu, nápovědu programu) a všimla si, že mnoho programů obsahuje lokalizační prvky, které neodpovídají litevským normám, proto je při lokalizaci třeba upravovat původní texty programů. Byly představeny prvky litevské lokalizace a upozorněno na testování lokalizovaných programů. V. Dagienė si všimla, že náklady na testování bývají podstatně vyšší než náklady na samotný překlad, testování je však nezbytnou fází lokalizace. Byly připomenuty nejvýznamnější práce na litevské lokalizaci programů a zmíněny instituce, které je provádějí – UAB Tildės biuras a oddělení metodologie informatiky Institutu matematiky a informatiky. Na závěr přednášky profesorka doporučila dodržovat tyto zásady při litevské lokalizaci programů: lokalizovat je třeba počítačové programy používané častěji, zejména ve školách; lokalizované programy je třeba redigovat a testovat a měli by je posoudit jazykovědci; odborníci na informatiku a jazykovědci se mají učit spolupracovat; je třeba soustavně zdokonalovat slovník technologií mateřského jazyka a vytvářet ekvivalenty nových termínů, které vznikají ve světě. K uskutečnění těchto zásad by pomohla jasná strategie litevské lokalizace počítačových programů; důležitá je také vědecká činnost v oblasti lokalizace a internacionalizace počítačových programů. V odpovědi na otázku, zda je třeba překládat programy pro děti, nebo zda je lze vytvářet v Litvě, V. Dagienė zmínila několik litevských programů pro děti připravených nakladatelstvím Šviesos, ale politovala, že na tuto práci chybějí pracovníci a nápady. Podle názoru profesorky by bylo možné začít lokalizovanými programy. Tématem výpočetní techniky a terminologie pokračovala přednáška docenta, doktora Gintautase Grigase Terminologie a lexikum výpočetní techniky. Při charakteristice počítačového lexika G. Grigas zdůraznil, že v terminologii výpočetní techniky převládá angličtina, avšak anglická terminologie není normovaná, její podoba kolísá a chybí jí systematičnost. O něco lépe jsou na tom programy vytvářené velkými společnostmi, například Microsoft, zatímco v otevřených programech je mnoho žargonu. Tvůrci litevské terminologie čelí různým potížím kvůli anglickým synonymům (login, screen name, user name, Skype name – registrační jméno) a kvůli různým či příbuzným pojmům označovaným stejným slovem (tab – tabulátor, oddělovač, karta; account – účet, konto; accented letter – písmeno s přízvukem, diakritické znaménko). Podle přednášejícího jsou některé litevské termíny z oblasti výpočetní techniky výstižnější než jejich anglické ekvivalenty (little endian – rostoucí bajty, big endian – klesající bajty, recordable compact disk, CD-R – disk pro jednorázový zápis, blog – weblog, spam – nevyžádaná pošta). Upozornil na to, že některé litevské termíny mají stejně jako anglické zkratky… 204 Jolanta Gaivenytė-Butler | Kvalifikacijos kursai Aktualūs šiuolaikinės... (operating system, OS – operační systém, OS), jiné litevské termíny zkratku mít nemusejí (floppy disk, FD – disketa), někdy se používá pouze zkratka (POP (Post Office Protocol) – protokol POP (protokol poštovní služby)). Docent připomněl, že zkratky se mají číst po jednotlivých písmenech, přičemž se postupně vyslovují české názvy písmen, například zkratka DB se čte [dé-bé], zkratka DBVS – [dé-bé-vé-es]; některé zkratky se čtou po slabikách (protokol MIME – protokol mime). Byly zmíněny slovníky, o které se lokalizátoři programů nejčastěji opírají: Lietuvių–anglų–rusų–vokiečių kalbų terminų žodynas. Informatika (1995), redigovaný R. Valatkaitė a Z. Kudirkou, Šiuolaikinių kompiuterių programų ir tinklų žodynas (2003) od V. Žalkauskase, Enciklopedinis kompiuterijos žodynas (2005) od V. Dagienė, G. Grigase a T. Jevsikové (www.likit.lt), a také instituce, které se litevské terminologii výpočetní techniky věnují nejvíce – Komise pro terminologii informatiky a informačních technologií (ims.mii.lt/terminai/) a Státní komise pro litevský jazyk (www.vlkk.lt). Přednáškou Litevské znaky v e-mailových zprávách zakončil program kurzů Viktoras Dagys z Institutu matematiky a informatiky. Přednášející nejprve představil webové stránky Svazu litevských informatiků, s hravostí položil vážnou otázku proč bez háčků a čárek? a pokusil se odpovědět na otázku, co deformuje litevská písmena, jak si vybíráme poštovní programy a jak bychom si je měli vybírat. Upozornil na to, že při psaní v litevštině na počítači se používá správný pravopis a na internetových stránkách jsou vidět všechna písmena litevské abecedy, e-mailové zprávy se však píší podivným novojazykem. Podle přednášejícího jsou příčiny tohoto zkreslování dvojí – technické a psychologické. Aby bylo možné programy správně používat, je třeba každý z nich, včetně e-mailového programu, nastavit – přizpůsobit konkrétní zemi a jazyku a individuálním potřebám. V. Dagys navrhl velmi jasné a konkrétní řešení – vybrat program vhodný pro litevštinu, nainstalovat jej a přizpůsobit práci, tedy správně nastavit. Přednášející shrnul kritéria, podle nichž si uživatelé nejčastěji vybírají e-mailové programy, a navrhl taková, která by pomohla zvolit program vhodný pro litevštinu. Byly také doporučeny e-mailové programy a webmailové služby nejvhodnější pro litevštinu. Jazykovědci a učitelé mají hlavní úlohu při probouzení chuti a potřeby nejen správně mluvit, ale také psát litevsky. Byly předloženy závěry a velmi konkrétní doporučení. Podle V. Dagyse neexistují žádné technické překážky pro používání litevských písemných znaků v elektronické poště. Psaní bez litevských znaků je spíše psychologický než technický problém. Doporučil nepoužívat ani nešířit poštovní programy, Terminologija | 2007 | 14 2 0 5 určené pouze pro západoevropské jazyky, nainstalovaný program přizpůsobit práci – nastavit vhodné jazykové (kódování) a písmové volby pro příchozí i odchozí zprávy. Doporučuje se zvolit program, který není třeba nastavovat. Návody k nastavení všech nejoblíbenějších e-mailových programů lze najít na adrese http://www.liks.lt/elpaliet/ Přijato 2007-12-12 Jolanta Gaivenytė-Butler Litevský jazykový institut P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E-mail: [email protected] 206 Jolanta Gaivenytė-Butler | Kvalifikacijos kursai Aktualūs šiuolaikinės...