Terminology and social-economic globalization

Terminologie a sociálně-ekonomická globalizace ÁGOTA FÓRIS Berzsenyi Dániel College, TermIK Účelem této studie je ukázat účinky ekonomické a sociální globalizace na jazykovou globalizaci a typy souvisejících problémů a úkolů v oblasti terminologie. Světové jazyky a malé jazyky se výrazně liší v důvodech, proč se objevují univerzální a specifické příčiny terminologických obtíží souvisejících s jazyky a novými doménami. Ve své studii tyto účinky zkoumám a tento jev ilustruji na příkladech. GLOBALIZACE Proces globalizace byl vždy součástí procesu rozvoje, takže globalizace sama o sobě není novým jevem (viz Kozma 2002, Kozma–Fóris 2002a); v poslední době se zvýšily pouze rozsah a rychlost změn. V důsledku zrychlujícího se tempa vědeckého a technického rozvoje se nyní důsledky globalizace projevují rychle a ve velkém počtu. Patří k nim: obrovský nárůst produktivity, soustředění světové výroby v rukou několika málo nadnárodních společností, vyčerpávání globálních energetických zdrojů, populační exploze, rozsáhlé znečišťování životního prostředí, rychlý tok hromadně vyráběného zboží, gigantický rozsah množství a rychlosti informací, vznik nových typů spojeneckých sítí atd. V této nové fázi rozvoje nabízejí světové informatické a telematické sítě obrovské možnosti pro všechny oblasti vědy, průmyslu, ekonomiky a společenských činností. Velké globalizované sítě, které řídí světovou ekonomiku, sociální sítě, biologické sítě a informační sítě, se všechny řídí podobnými zákonitostmi (Barabási 2002, Csermely 2005). S tím, jak se tempo rozvoje zrychluje, vzniká velké množství výrobků a metod, které zlepšují nebo podstatně mění kvalitu našeho Terminologija | 2007 | 14 49 života. Vznik telekomunikačních a telematických sítí a tok, uchovávání a dostupnost informací téměř neomezenou rychlostí a v téměř neomezeném množství poskytují mimo jiné příležitost k celoživotnímu učení. Subjektivní podmínky pro skutečné využití těchto příležitostí bohužel nejsou k dispozici. Instituce a odborníci v oblasti vzdělávání, rozvoje a školení se novým možnostem brání. Hromadná výroba materiálů vytvořených pro tyto účely i vývoj moderních metod a nástrojů usnadňujících jejich zpracování zaostávají. Přesto lze pozorovat některé pozitivní tendence. Distanční vzdělávání a virtuální univerzity, tedy možnosti, které jsou již dostupné a využívané na internetu, ukazují, že nový způsob učení nezávislý na prostoru a čase již začal (Kozma–Fóris 2002b). V poslední třetině 20th. století ekonomický tlak jasně ukázal, že výroba omezená hranicemi a zbavená přirozených vazeb není konkurenceschopná. Bylo zřejmé, že evropská ekonomika a kultura mohou konkurovat Severní Americe integrované do soudržného politického a ekonomického systému a Dálnému východu integrovanému prostřednictvím kapitálu pouze díky spolupráci mezi zeměmi. Spolu s vědeckou a technickou globalizací vznikala přeshraniční regionální propojení. Zpočátku se utvářely dvoustranné vztahy, které se postupně rozvíjely v mnohostrannou regionální spolupráci (například Alpsko-jadranské pracovní společenství, viz Horváth 1998, Földes–Inotai 2001, Fóris 2002). Tato struktura znovu podporuje uvažování v nadnárodních regionech. Regionalismus, který zdůrazňuje rovnoprávnost členů ve všech otázkách a vzájemně prospěšnou spolupráci, je jedním z pilířů hospodářské a kulturní politiky Evropské unie. Jazyk byl vedle své úlohy v myšlení a při předávání informací vždy významným nositelem národní identity v evropských kulturách. Od dob osvícenství se právo užívat mateřský jazyk vzhledem k jeho zásadní úloze stalo jedním z hlavních cílů hnutí usilujících o národní nezávislost; a naopak: odpírání tohoto práva bylo prostředkem asimilace menšin. Mnozí považují jazykový imperialismus angličtiny za přirozený, ba dokonce nevyhnutelný důsledek globalizace (Phillipson 1992). Nejnovější výsledky rozvoje se obvykle objevují nejprve v ekonomicky vyspělejších zemích a odtud se šíří. Nové objekty a procesy 50 Ágota Fóris | Terminology and social-economic globalization jsou nejprve pojmenovány v jazyce svého vynálezce. Ve většině případů mají i samotní vynálezci potíže se zaváděním nových termínů. Fyzikové například neustále objevují nové elementární částice a docházejí jim možnosti, jak je odlišit novými názvy, takže jsou nuceni k označení dalších částic používat názvy barev (zelená, žlutá, červená). Vztah mezi pojmy a jazykovými znaky se jednoznačně vymezuje pomocí lexikonů a slovníků. Jazyková stránka přejímání z jedné jazykové oblasti do jiné se může projevovat různými způsoby. Jednou možností je, že se jazykový znak přejímá spolu s pojmem: například cizí slova a výrazy přebírané bez podstatných změn, přejatá slova, kalky, další slovotvorné útvary nebo nově vytvořená slova. Současná evropská kultura se vyvinula z úspěchů předchozích civilizací a využívá mnohé z toho, co vytvořily. K této integraci došlo také na jazykové úrovni. Slova z předchozích civilizací (řečtina, latina) lze najít v každém evropském jazyce. To samozřejmě platí také pro světové jazyky, jako jsou angličtina, španělština nebo němčina. Přejímání cizích slov je přirozenou součástí kulturně-ekonomických vztahů a kulturního dědictví. Například v důsledku průmyslového rozvoje byla do maďarštiny začleněna řada německých přejatých slov a podobný jazykový vliv vyvolalo šíření sportu. V důsledku vědeckotechnického rozmachu se objevuje tolik nových vývojových trendů, že je jazyk nedokáže spontánně pojmout; z tohoto důvodu se stala nezbytnou národní harmonizace. Je zřejmé, že tento vývoj nemůžeme ignorovat, ale musíme se do něj aktivně zapojit. To znamená přijímat pozitivní i negativní dopady globalizace. S ohledem na úspěchy začátku 21st století můžeme říci, že pokud jde o zachování světových kultur a jazyků, moderní technologie, rozmanitost dostupných prostředků, osobní mobilita a úspěch nabízejí zcela nové možnosti vzdělávání a učení. V průběhu tohoto vývoje máme veškeré předpoklady k tomu, abychom zachovali kulturní a jazykovou rozmanitost, která se utvářela po tisíce let. Tendence k uniformitě je také součástí technického rozvoje a velmi často se jeví jako snazší cesta k utváření naší budoucnosti, zejména z ekonomických důvodů. Terminologija | 2007 | 14 51 TERMINOLOGIE A GLOBALIZACE Globalizace se stále výrazněji projevuje a některé procesy, jejichž účinek dříve nebyl patrný, se zdají být novými jevy pouze proto, že se nyní projevují intenzivněji. V důsledku globalizace vznikají ve velkém množství a vysokou rychlostí nové pojmy, a tedy i nové termíny. Pojmy týkající se nových nástrojů, procesů, vztahů atd. i termíny, které je označují, se velmi rychle šíří napříč jazyky. Máme proto k dispozici jen krátký čas na přiřazení termínu k pojmu a na začlenění nového termínu do stávající terminologické soustavy. Malé jazyky mají dvě možnosti: buď převezmou mezinárodní slovo spolu s pojmem, nebo vytvoří nové slovo. Vznikají nová povolání, řemesla a obory a objevuje se velké množství terminologických problémů, které je třeba vyřešit v krátkém čase. Pojmy, které se vytvářejí v současnosti, jsou natolik složité a natolik nabité vědeckým a odborným obsahem, že jejich přizpůsobení terminologické soustavě vyžaduje rozsáhlé vědecké znalosti. Terminologická práce navíc vyžaduje organizovanou kontrolu a podporu. Rychlé a rozsáhlé změny, k nimž dnes dochází, mění také povahu jevů, objektů a pojmů. Podíváme-li se na období 150–200 let, zjistíme, že vývěsní štít visící na průčelí dílny nahradily multimediální reklamní techniky a koňské povozy moderní dopravní sítě. Ve srovnání se svými předchůdci nabízejí obě tato zlepšení zcela odlišné možnosti z hlediska času, prostoru, rozsahu a efektivity. Podobně se i jazykové jevy projevují novými způsoby a v nových podobách. Izolace jazyků pro specifické účely se díky zdokonalení a rozšíření komunikačních systémů výrazně snížila a technické pojmové soustavy se již neomezují na jedno povolání, ale znají je také odborníci z jiných oblastí. Pojmové a terminologické soustavy různých profesí se stále těsněji propojují a vzájemně se ovlivňují. Ve svém výzkumu jsem původně usiloval o to, abych ukázal nové rysy změn v maďarské terminologii, ale dospěl jsem k závěru, že značná část těchto změn má univerzální povahu. Mezi takové změny v terminologii patří (podrobnosti viz Fóris 2005): (1) Změna paradigmatu způsobená rozvojem. Během změny paradigmatu 52 Ágota Fóris | Terminology and social-economic globalization V důsledku změny vzniká mnoho problémů tím, že stará a nová paradigmata existují současně. (2) Nové koncepty a termíny vztahující se k těmto paradigmatům vznikají v nepředvídaném množství a rychleji než kdykoli předtím. Tyto termíny se začleňují do odborných jazyků ve velmi krátké době (dříve proces trvající desetiletí se zkrátil na několik měsíců, či dokonce týdnů) a velmi rychle se zavádějí také do obecného jazyka. (3) Vzhledem k vysoké rychlosti šíření a začleňování je velmi obtížné napravit nesprávné termíny poté, co byly vytvořeny (v odborných i obecných jazycích). (4) Vědecké bádání dnes hraje zásadní roli, proto má při rozvoji terminologie klíčový význam uplatňování vědeckých metod a akademických standardů. (5) Potřeba mezioborové spolupráce na akademické úrovni je v terminologických pracích zřetelnější než kdykoli předtím. Tvorba pojmových a terminologických systémů je možná pouze při současném uplatnění rozsáhlejších technických a jazykovědných znalostí. (6) Díky globalizaci se kontakt mezi různými jazyky výrazně zvýšil, zejména v důsledku rozvoje komunikačních systémů a následného zintenzivnění interakce mezi jazyky. (7) Jednoznačné používání terminologie určitého jazyka je možné pouze díky přesnému vymezení pojmu, k němuž se termín vztahuje; toto vymezení by mělo odpovídat aktuálním vědeckým poznatkům. Tím se zajistí konzistentní používání na různých jazykových úrovních. (8) Obnovu terminologie je třeba provádět prostřednictvím spolupráce všech zúčastněných oborů a na vědeckém základě. (9) Takzvaná referenční díla (různé typy slovníků, databází, korpusů), sestavovaná s pomocí moderních technologií, hrají důležitou úlohu v lingvistickém výzkumu i při uplatňování jeho výsledků (viz Hartmann 2001). Vytvoření těchto děl vyžaduje značné intelektuální a finanční investice. Moderní technologie (počítač, internet, multimédia) tuto práci nejen usnadňují a urychlují, ale také nabízejí příležitosti k vytváření nových principů a pracovních metod. Terminologija | 2007 | 14 5 3 Tyto složky jsou podstatou změny paradigmatu a hlavními příčinami změny přístupu. Ačkoli se výše uvedené charakteristiky terminologických procesů objevily v jazycích používaných v ekonomicky rozvinutých oblastech, jejich důsledky se v mnoha ohledech liší v případě malých jazyků a světových jazyků. V následujícím textu zdůrazním související problémy a nastíním, jaký vliv mají tyto změny na rozvoj terminologie. Jak jsme viděli, změny, k nimž došlo v procesech souvisejících s terminologií, jsou důsledkem vývoje. Globalizace je jedním z klíčových rysů moderních sítí vztahů a je přítomna v jazykových procesech stejně jako v kterékoli jiné oblasti společenského života. Jazykovou globalizací rozumíme proces, při němž se do různých jazyků začleňuje stále více společných jazykových prvků v důsledku rostoucí četnosti jazykové interference, která provází vývoj. Dnešní pokročilá úroveň technologického rozvoje napomáhá utváření vztahů ve všech oblastech mezi mluvčími různých jazyků. Tento nepřetržitý kontakt rozšiřuje jazykovou interferenci na celý rozvinutý svět a zajišťuje její trvalost. Jazyková globalizace je nejzřetelnější v procesu, v němž se přirozené soubory termínů jazyků stávají jednotnými, je však přítomna i v dalších oblastech užívání jazyka. (Vzpomeňme na stále jednotnější strukturu životopisů a soutěží.) Abychom mohli jazyky používat účinně a jednoznačně, musíme zajistit, aby rychle rostoucí terminologie, charakteristická pro globalizované společnosti, dosáhla stavu, který členům jazykového společenství umožní vzájemně spolu mluvit vlastním jazykem. Účelem terminologického/pojmového systému je zajistit jednoznačnou výměnu informací mezi mluvčími téhož jazyka i mezi mluvčími různých jazyků. Za výše uvedených okolností jsou referenční příručky, jako jsou jednojazyčné a vícejazyčné korpusy odborných textů, terminologické databáze a terminologické slovníky, nezbytné pro každodenní používání, výzkum a rozvoj terminologie. Teprve když je máme k dispozici, lze k rozvoji národních jazyků využívat informatiku, telematiku a multimediální systémy. V případě světových jazyků je sestavování takových referenčních příruček výnosným podnikáním, neboť se používají na rozsáhlém území. Například trh s referenčními příručkami pro angličtinu je 54 Ágota Fóris | Terminology and social-economic globalization celosvětový. Díky obrovskému počtu uživatelů se náklady na výrobu vrátí převážně přímým prodejem a částečně nepřímými výnosy z využití. V oblastech, kde se investice do výroby takových referenčních příruček dosud nevyplatí, například v případě nově vznikajících oborů, financují sestavovatelé svou práci ze zisku z jiných děl nebo z veřejných prostředků. Ekonomicky rozvinutá společenství hovořící světovými jazyky jsou schopna tyto investice do infrastruktury uskutečnit. However, small languages (Pusztay 2006) are spoken by small communities, and this results in many hindrances as regards the compilation of reference works. Because the population is small in numbers, it is impossible for the people to work in every area of science, industry, commerce etc. at equally high standards and levels of specialization, therefore the reference works of certain areas are not in demand. As the size of the studied domains is rather small, the demand for using terminology reference works is also low, and consequently financing the compilation of such reference works cannot be expected to be a profitable business investment. For that reason, funding for the compilation of terminology reference works is generally obtained from government sources, which offer restricted possibilities. Under these circumstances, the infrastructural conditions that would serve the development of small languages takes a lot more time to evolve. As a positive example, let me mention the cooperation of Belgium and the Netherlands for the benefit of Dutch terminology: the two countries have been funding the creation of free and openly accessible terminology databases (but they do not give financial support to the commercially motivated publishing of dictionaries) (Steurs 2005). Z výše uvedených důvodů Maďarsko zaostává ve vytváření synchronních terminologických referenčních příruček. Maďarský národní korpus je veřejně přístupným korpusem současné maďarštiny, neobsahuje však texty odborných jazyků. Jiné korpusy, terminologické databáze ani referenční lexikony nejsou veřejně přístupné. Několik odborných slovníků bylo sestaveno s komerčním záměrem a řada maďarských institucí má databáze pro terminologické účely a interní použití, žádná z nich však není volně a veřejně přístupná. Terminological harmonization (see Cabré 1996) has not yet taken place within the Hungarian language area. A further difficulty is caused by the fact that the majority of new EU standards (more than 70% of them) are not available in Hungarian, only in English, and the terminology section Terminologija | 2007 | 14 5 5 standardů je k dispozici pouze v angličtině a za vysokou cenu. V důsledku toho čelí výzkum, překlad, tlumočení, vzdělávání atd. závažným potížím. Hospodářský, vědecký, kulturní atd. rozvoj je nemyslitelný bez řádného užívání jazyka, které odpovídá požadavkům moderní doby, a terminologie k němu zásadně přispívá. Terminologie hraje klíčovou roli v domácí ekonomice i v síti našich mezinárodních vztahů. Příklad: základním problémem bývalých socialistických zemí je, že jejich ekonomická terminologie není slučitelná s obchodní a finanční terminologií tržně orientovaného západního světa. Celý pojmový systém byl převzat ze Západu, a proto bylo třeba v jazycích, které jej přijaly, vytvořit nový terminologický systém. Podobně jako změna politického systému vedla i změna ekonomického systému odborníky k tomu, že při setkání s terminologickými problémy říkali: „Nemáme pro to slovo.“ Ve srovnání se světovými jazyky jsou malé jazyky výrazněji ovlivňovány cizími jazyky. Přední představitelé vědy, bankovnictví, financí, správy atd. jsou při odborné komunikaci prakticky dvojjazyční (angličtina a mateřský jazyk). Většina lidí, kteří tyto služby využívají, je naopak jednojazyčná. Vědci a představitelé hospodářského a společenského života mají silný zájem na tom, aby jejich okolí rozumělo jejich výsledkům a cílům a aby je veřejnost mohla využívat. Komunikační problémy ve společnosti mohou vyvolávat napětí, například v případě rozporuplných postojů k výsledkům biotechnologie nebo k rozšíření alternativních zdrojů energie. Rozvoj národního terminologického systému, který se průběžně aktualizuje prostřednictvím mezinárodní harmonizace, by mohl napětí zmírnit. V akademické a odborné spolupráci se současně rozvíjejí dva trendy: jedním je odborná diferenciace, která se zaměřuje na úzkou oblast; druhým je integrace velmi různorodých akademických a odborných vrstev. Výhodou sítě vztahů vznikající v 21st. století je, že spolupracovníci mohou bez prodlení a v podobě připravené k okamžitému použití vkládat svůj díl znalostí do sítě problémů, které je třeba řešit. Výhodu integrace znalostí z různých odborných oborů však lze využít pouze tehdy, může-li mezi zapojenými obory probíhat odborná komunikace na různé hloubce. Budování- 56 Ágota Fóris | Terminology and social-economic globalization terminologického systému členěného podle potřeb uživatelů je základní podmínkou dosažení tohoto cíle. Především to znamená vymezovat termíny na různých úrovních. Rostoucí poptávku po terminologických databázích, odpovídajících účelům malých národů, by bylo možné uspokojit vytvořením národních databází, které slouží konkrétním cílům patrným ze skutečného užívání (tj. mají odpovídající rozsah, akademickou úroveň a obsah). Malé národy se neúčastní všech odvětví (například pobaltské státy neprodukují hrozny a víno, zatímco vnitrozemské země neznají mořský rybolov), případně se mohou podílet pouze na dílčích oblastech některých oborů (například jen na prodeji a provozu telekomunikačních zařízení, nikoli na jejich vývoji a výrobě); naopak mají velký zájem o jiné oblasti (například o správu Evropské unie nebo cestovní ruch). Obsah, rozsah a akademická úroveň terminologických příruček by měly odpovídat požadavkům národního užívání. Soubor společných národních zájmů je třeba určit v různých jazycích. Praktickým výběrem by bylo možné výrazně snížit finanční i intelektuální investice. Stanovení termínů označujících základní pojmy, jakož i termínů ve veřejném zájmu a běžném užívání, které je proto třeba vybrat ze souboru termínů jednotlivých odvětví, je však náročný úkol. Databáze, které již existují ve světových jazycích, mohou sloužit jako vzor pro rozvoj databází menších jazyků. Jako výchozí bod pro tvorbu národní terminologie mohou posloužit i jiné existující národní databáze (nikoli veřejné, všeobecnějazykové apod.), protože termín, který již byl přiřazen k pojmu a v souladu s ním definován, lze snadno použít. Úkoly při rozvoji národní terminologie zahrnují výběr potřebných termínů, harmonizaci pojmových a terminologických systémů výchozího a cílových jazyků, nalezení vhodného termínu (označení pojmu), rozvíjení terminologie a zpřístupnění výsledků veřejnosti bezplatně. Tím by se zajistilo nejen zavádění nových termínů, ale také harmonizace termínů. Terminologija | 2007 | 14 5 7 ZÁVĚRY Vzhledem ke geografickým, ekonomickým a vědeckým charakteristikám malých národů nepokrývá soubor termínů průběžně užívaných v menších jazycích celý terminologický fond; některé oblasti se do národní terminologie vůbec nedostávají, jiné pouze částečně. Proto je třeba národní terminologické databáze a terminologické slovníky rozšiřovat pouze o skutečně užívané termíny. Během procesu minimalizace je třeba vyřešit dva úkoly vyžadující mezioborovou spolupráci: a) výběr termínů užívaných v daných oborech i v obecném jazyce; b) zpracování vybraných termínů (jejich začlenění do pojmového systému, nalezení vhodných označení, poskytnutí vícestupňových definic, ukládání dat a zpřístupňování dat atd.). Při řešení těchto úkolů mohou pomoci stávající referenční příručky světových jazyků. Překlad, přizpůsobení národnímu systému a doplnění chybějících termínů tvoří hlavní část klasifikace terminologie (Cabré 1998). Poskytování vícestupňových definic termínů z určitých oborů by bylo přínosné, neboť v některých oborech se potřeba informací o daném pojmu u uživatele, distributora, výrobce, výzkumníka a vývojáře velmi liší. Zdá se, že komunikace v malém jazyce může zahrnovat část souboru mezinárodní terminologie, a požadovaný soubor národní terminologie by proto mohl být součástí mezinárodního souboru. Bylo by velmi přínosné vytvořit minimalizovanou terminologickou databázi malých jazyků Evropské unie (nebo některé její části). Koordinovaný rozvoj terminologie malých jazyků by mohl být účinným způsobem, jak zachovat mnohojazyčnost Evropské unie. Přispěl by k zachování národních jazyků a kultur uprostřed globalizace. Aby se tento plán uskutečnil, měli by účastníci společného rozvoje terminologie dosáhnout shody na společných zásadách výzkumu, rozvoje a uplatňování terminologie, jakož i na metodách, rozdělení úkolů a provozních a finančních podmínkách. Pokud jde o poslední položku seznamu, finanční prostředky by jistě bylo možné získat z fondů Evropské unie určených na jazykové vzdělávání. 58 Ágota Fóris | Terminology and social-economic globalization REFERENCES Barabási A–L. 2002: The New Science of Networks. Cambridge, MA: Perseus. Cabré M. T. 1996: L’attività terminologica: armonizzazione e prospettive di interscambio. – La terminologia tecnica e scientifica. Attualità e prospettive. Ministero dell’Università e della Ricerca Scientifica e Tecnologica, Roma. pp. 35–44. Cabré M. T. 1998: Terminology. Theory, Methods and Applications. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins. Csermely P. 2005: A rejtett hálózatok ereje. Budapest: Vince Kiadó. Földes Gy., Inotai A. (eds.) 2001: A globalizáció kihívásai és Magyarország [Hungary and the Challenges of Globalization]. Budapest, Napvilág Kiadó. Fóris Á. 2002: Szótár és oktatás. [Dictionary and Education]. Pécs: Iskolakultúra. Fóris Á. 2005: Hat terminológia lecke. [Six Lectures on Terminology]. Pécs: Lexikográfia Kiadó. Hartmann R. R. K. 2001: Teaching and Researching Lexicography. (Applied Linguistics in Action 2). Exeter: Pearson Education. Horváth Gy. 1998: Európai regionális politika. [Regional Policy of Europe]. Budapest–Pécs: Dialóg Campus Kiadó. Kozma L. 2002: Tudomány – technika – társadalom. Az ezredforduló kihívásai. [Science –Technology – Society. The Challenges of the Millennium]. Pécs: pte feefi. Kozma L., Fóris Á. 2002a: Adalékok a globalizáció megítéléséhez. [Some questions of globalization] – Tudásmenedzsment 1, pp. 42–48. http://www.feek.pte.hu/tudasmenedzsment/index.php?ulink=622 Kozma L., Fóris Á. 2002b: Kultúra és nyelv a globalizációs folyamatban. [Language and Culture in the Process of Globalization] – Tudásmenedzsment 2, pp. 3–14. http://www.feek.pte.hu/tudasmenedzsment/index.php?ulink=631 Phillipson R. 1992: Linguistic Imperialism. Oxford: Oxford University Press. Pusztay J. 2006: Терминология – гарант сохранения языка. Terminologija – kalbos išlikimo garantas. Talk et the Conference “Terminology of National Languages and Globalization”. Lietuvių kalbos institutas, Terminologijos centras, Vilnius, 11–13 October 2006. Steurs F. 2005: Terminology Infrastructure in Europe: an asset to multilingual knowledge management. Talk et the Conference “The Interdisciplinary Aspect of Translation and Interpreting”. 23–25. June 2005. PTE KTK, Pécs. TERMINOLOGIJA IR SOCIALINĖ BEI EKONOMINĖ GLOBALIZACIJA Dėl mažų tautų geografijos, ekonomikos ir mokslo ypatumų jų kalbų terminija neaprėpia viso pasaulio terminijos; be to, kai kurių sričių tautinės terminijos dar nėra, kitų sričių terminija sukurta tik iš dalies. Nacionalinės terminų duomenų bazės ir terminų žodynai turėtų ribotis tik iš tikrųjų vartojamais terminais. Minimizavimo proceso metu reikėtų išspręsti du tarpdalykinio bendradarbiavimo uždavinius: a) atrinkti terminus, vartojamus tam tikrose srityse ir bendrinėje kalboje; b) atrinktus terminus apdoroti (nustatyti jų vietą sąvokų sistemoje, rasti tinkamus žymenis, parengti keleteto lygmenų apibrėžtis, užtikrinti duomenų laikymą ir prieigą prie jų ir kt.). Juos gali padėti išspręsti didžiųjų pasaulio kalbų informaciniai terminijos ištekliai. Vertimas, pritaikymas prie tautinės sistemos ir terminijos spragų užpildymas užima didžiąją terminijos klasifikacijos dalį (Cabré 1998). Tam tikrų sričių terminų keleto lygmenų apibrėžtis tikslinga parengti dėl to, kad gali labai skirtis informacijos apie tam tikrą sąvoką kai kuriose srityse poreikis, kylantis vartotojui, prekiautojui, gamintojui, tyrėjui, tobulintojui ir kūrėjui. Mažųjų tautų kalbos gali vartoti tik dalį pasaulio terminų, o tam tikra speciali tautinė terminija, kaip šaltinis, gali sudaryti visos tarptautinės terminijos dalį. Terminologija | 2007 | 14 5 9 Būtų labai naudinga sukurti mažųjų Europos Sąjungos (ar jos tautų dalies) kalbų minimizuotą terminologijos duomenų bazę. Koordinuota tokių kalbų terminijos plėtra gali būti veiksmingas įvairiakalbiškumo išlaikymo Europos Sąjungoje būdas. Tai padėtų išsaugoti tautines kalbas ir tautines kultūras globalizacijos sąlygomis. Kad būtų galima įgyvendinti tokį planą, terminijos kūrėjai ir tobulintojai turėtų susitarti dėl bendrų terminijos tyrimo, tobulinimo ir vartojimo principų, taip pat ir dėl užduočių pasiskirstymo, darbo ir finansavimo sąlygų. Finansavimą būtų galima gauti iš Europos Sąjungos kalbų mokymo fondų. Gauta 2007-02-13 Ágota Fóris Berzsenyi Dániel College Berzsenyi tér 2, 9700 Szombathely, Hungary E-mail: [email protected], [email protected] 60 Ágota Fóris | Terminology and social-economic globalization