Terminology work the Swedish way

Terminologická práce po švédsku ANNA-LENA BUCHER Švédské terminologické centrum ÚVOD Ve svém článku představím jazykovou situaci ve Švédsku a Švédské centrum pro terminologii TNC, které je již více než 65 let „ústředním bodem“ švédské terminologické práce. Terminologickou práci ve Švédsku systematicky vykonávají také další subjekty: některé veřejné instituce a soukromé společnosti se starají o vlastní terminologické potřeby, avšak v úzkém kontaktu s TNC. Vznikl však nový trh s terminologickými službami, na němž tyto služby nabízejí i jiní konzultanti než TNC, a o tom se také zmíním. JAZYKOVÁ SITUACE VE ŠVÉDSKU In its language policy of 2005, Riksdagen (the Swedish Parliament) decided that Swedish should be the main language of Sweden. However, in January 2008, the question of how this should be regulated by law is still being investigated. Swedish has for many years enjoyed an undisputed status as Sweden’s main language, even though this position has never been officially sanctioned. Swedish has been used in all domains of society, for example, administration, justice and the political system, as well as all levels of the educational system, working life and culture. Other languages spoken in Sweden, among them Finnish, have had official endorsement of use in Sweden’s government or have otherwise been used without in any way affecting the status of Swedish as the obvious first language of the nation. Je také skutečností, že se ve Švédsku dnes stejně jako v minulosti mluví mnoha dalšími jazyky. Pracovní migrace od 50. let a později další druhy přistěhovalectví, stejně jako požadavky EU v důsledku vstupu Švédska do EU v roce 1995, výrazně ovlivnily jazykovou situaci a povědomí o užívání jazyka v zemi. Mezi jazyky, které byly přibližně před šesti lety prohlášeny za národní menšinové jazyky, patří sámština, finština- Terminologija | 2007 | 14 37 ština a její úzce příbuzná varianta meänkieli. Těmito jazyky se na území dnešního Švédska vždy mluvilo. Nyní však byly právně uznány v souladu s legislativními požadavky EU. Další dva nyní oficiálně uznané menšinové jazyky, jidiš a romština, mají v zemi rovněž dlouhou tradici užívání. Paradoxně by se postavení švédštiny ve Švédsku mohlo teoreticky ocitnout v ohrožení kvůli právnímu statusu přiznanému některým menšinovým jazykům v zemi, pokud by status švédštiny nebyl oficiálně uznán zákonem. Ačkoli se zdá nepravděpodobné, že by k tomu v praxi došlo, teprve se ukáže, zda výsledek probíhajících diskusí ukončí takové spekulace. Ve skutečnosti však dochází k tomu, že užívání švédštiny bylo v některých oblastech a komunikačních situacích v zemi ohroženo, nebo dokonce nahrazeno užíváním angličtiny. To platí zejména pro tvorbu písemných pojednání a článků v přírodních a lékařských vědách na vysokých školách a ve výzkumu a stále častěji také ve společnostech zapojených do mezinárodního obchodu. Zatímco dříve byla švédština samozřejmou volbou, dnes se prosazuje názor, že výběru švédštiny jako upřednostňovaného jazyka v různých oblastech v zemi je třeba věnovat pozornost a podporu. V prosinci 2005 proto Riksdagen (švédský parlament) rozhodl o nové jazykové politice pro Švédsko se čtyřmi všeobecnými cíli: 1. Švédština má být hlavním jazykem ve Švédsku. 2. Švédština má být plnohodnotným jazykem, tj. má být možné ji používat ve všech oblastech společnosti, aby společnosti sloužila a sjednocovala ji. 3. Švédština používaná v úředním a veřejném styku má být správná, jednoduchá a srozumitelná. 4. Každý má mít právo na jazyk: učit se švédsky, učit se cizí jazyky a používat svůj mateřský nebo menšinový jazyk. Nová jazyková politika také stanoví, že je třeba přijmout opatření, která zajistí, aby bylo možné vytvářet švédské termíny a výrazy ve všech oblastech, v nichž chceme být schopni používat švédštinu; to je samozřejmě nezbytným předpokladem pro dosažení druhého cíle. T E R M I N O L O G I C K Á P R Á C E V E Š V É D S K U Tvorba příruček, gramatik, glosářů, slovníků a podobných publikací na podporu švédštiny má dlouhou tradici. Olle Josephson, 1 ředitel 1 Josephson, O. (2004) ”Ju”. Jfrågasatta självklarheter om svenskan, engelskan och alla andra språk i Sverige. Stockholm: Norstedts Ordbok. ISBN 91-7227-406-9. 38 Anna-Lena Bucher | Terminology work the Swedish way Švédské jazykové rady říká, že opatření na podporu jazyka – tedy opatření v duchu německého pojmu Sprachpflege – se v dnešní švédské jazykové komunitě obvykle opírají spíše o „sociální“ než o „kulturní“ ideál. Sociální ideál vede k argumentům, které zdůrazňují snadnou použitelnost a usilují o efektivní komunikaci mezi všemi občany a obyvateli za co nejrovnějších podmínek. Péče o jazyk z kulturního hlediska se zaměřuje na jazyk, nikoli na jeho uživatele, a usiluje spíše o zachování a rozvíjení bohatého, mnohotvárného jazyka se silnými tradicemi a o podporu výrazného, logického a důsledného jazykového systému založeného na jeho historické tradici. „Sociální“ ideál ovlivnil vznik švédského terminologického centra. První kroky byly učiněny v roce 1936, kdy byl při Akademii technických věd zřízen výbor pro nomenklaturu. Inženýři, zejména vynálezci a pracovníci zabývající se normalizací, převzali iniciativu „reagovat na rostoucí potřebu odpovídající terminologie“2. O pět let později, v roce 1941, bylo na základě výboru a podle stanov stanovených vládou zřízeno stálé centrum pro technickou terminologii. Dostalo název Tekniska nomenklaturcentralen (Švédské centrum pro technickou terminologii) a jeho zkratkou bylo TNC. V roce 2000 bylo TNC reorganizováno a jeho název se změnil na Terminologicentrum TNC (Švédské centrum pro terminologii). Název byl záměrně zobecněn, aby odrážel rozšiřující se činnost centra. Zkratka TNC však zůstala zachována, aby se zdůraznila kontinuita jeho činnosti. Pánové (ano, byli to jen pánové!), kteří TNC založili, byli velmi prozíraví. I dnes, po více než 65 letech, s nimi v TNC souhlasíme v tom, že sociální ideál má přednost – a svou práci považujeme za „moderní“. Náš přístup je velmi pragmatický: řešíme komunikační problémy konkrétních skupin uživatelů a je přirozené uznávat „sociální“ přístup jako jediný uskutečnitelný. Potřeby a požadavky, které s sebou tato práce přináší, pramení ze základní potřeby odborníků efektivně komunikovat. Měřítkem úspěchu, výsledkem naší práce, je uspokojení jejich potřeb, a právě z tohoto důvodu terminologický výsledek předpokládá shodu a přijetí. Bez jakéhokoli normativního předpisu se shoda 2 Protokoll fört vid sammanträde med Nomenklaturkommittén, Kungl. Ingenjörsvetenskapsakademien den 15 januari 1936. (Zápis z jednání Výboru pro nomenklaturu Královské akademie technických věd dne 15. ledna 1936). Terminologija | 2007 | 14 3 9 slouží jako norma pro příslušnou skupinu uživatelů. Norma tedy nevzniká na základě pokynů shora, nýbrž vychází z vlastních pociťovaných potřeb konkrétní skupiny klientů a stává se normou pro tuto skupinu. Tato norma sjednocuje užívání v dané síti uživatelů. Nové TNC je soukromá společnost. Stále však dostáváme státní dotaci od Ministerstva podnikání, energetiky a komunikací, abychom mohli plnit úlohu „ústředního uzlu“ švédských terminologických aktivit. Dotace představuje přibližně 50% ročního obratu. Hlavním cílem TNC bylo a stále je uspokojovat nejrůznější terminologické potřeby, které mohou mít konkrétní sítě odborníků prakticky v jakékoli pracovní oblasti. Za tímto účelem TNC: Poskytuje terminologické služby a podporuje veřejné orgány, organizace a společnosti, které se věnují terminologické práci; Vytváří terminologické produkty, například glosáře a terminologické databáze; Vypracovává pravidla a pokyny pro psaní odborných textů; Shromažďuje, zaznamenává a zpracovává terminologické informace, například nové termíny, starší termíny v novém kontextu a pojmové informace; Pořádá přednášky a kurzy terminologie a odborného psaní; Spolupracuje s dalšími jazykovými a terminologickými institucemi na národní i mezinárodní úrovni; Podílí se na mezinárodní normalizaci v rámci ISO a CEN. SÍTĚ SPOLUPRÁCE Další institucí ve Švédsku, která pečuje o jazyk, je Švédská jazyková rada, financovaná ministerstvem kultury. Rada se věnuje obecnému užívání jazyka, zatímco TNC se zaměřuje na jazyky pro zvláštní účely a soustředí se na terminologii. Existence dvou institucí pečujících o jazyk, které mají odlišné oblasti působnosti, ve Švédsku nikdy nepředstavovala problém. Obě instituce působí v síti dalších institucí sdružujících jazykové odborníky, například Švédské akademie, jazykových poradců v médiích (novinách, rozhlase a televizi), jazykových poradců v kanceláři předsedy vlády, Švédského institutu pro normalizaci atd. Tato síť se schází čtyřikrát ročně, aby si vzájemně vyměňovala informace; diskutuje také o otázkách jazykové politiky a některých zásadních jazykových či terminologických problémech. Další spoluprací, která je pro TNC velmi důležitá, je severská síť 40 Anna-Lena Bucher | Terminology work the Swedish way Nordterm3. Severská spolupráce v oblasti terminologie existuje od 40. let 20. století a síť Nordterm, založená v roce 1976, tuto spolupráci do určité míry formalizovala. Vznikla z iniciativy samotných institucí. Nordterm není samostatnou právnickou osobou a nemá vlastní financování, může však žádat o financování konkrétních projektů. TERMINOLOGICKÁ TVORBA TNC Terminologické projekty, které byly TNC zadány během prvních let jeho existence ve 40. letech 20. století, vedly ke vzniku glosářů z různých technických oborů, například glosáře slévárenství, smaltování, pevnosti materiálů a malířských prací v domácnosti. Cílem bylo vymezit a popsat pojmy vždy v rámci jednoho oboru (nebo oblasti odborné praxe) ve švédštině, a to s ohledem na švédské pojmové chápání, a zároveň uvést ekvivalenty v dalších severských jazycích, často také v angličtině, němčině a francouzštině. Vědecké základy terminologické práce TNC dobře popsal jeho první ředitel John Wennerberg. Měl doktorát z elektrotechniky a zároveň hluboké znalosti lingvistiky. Mimochodem, znal se s Eugenem Wüsterem a stejně jako Wüster považoval pojem v zásadě za nezávislý na jazykovém vyjádření a vysvětloval, proč je praktické rozlišovat mezi objekty reálného světa, pojmy, termíny a definicemi. Uvedl: „Terminologická práce má dvě stránky: schvalovat vhodné termíny a stanovit jejich význam.“4 Účelem rané terminologické tvorby TNC bylo uspokojit komunikační potřeby, které vznikly v důsledku industrializace, standardizace a internacionalizace probíhajících v té době v celém západním světě. Iniciátory byli sami odborníci, kteří často zastupovali nejen jednu společnost či organizaci, ale celý obor nebo profesi. In the 1960s, terminological projects were initiated from other subject fields than strictly technical ones, for example forestry, work environment, cleaning, pensions etc. Terminology work in relation to translation became more predominant by the end of the eighties. TNC was engaged in a com- 3 Severské země jsou: Dánsko, Faerské ostrovy, Finsko, Grónsko, Island, Norsko a Švédsko. 4 Wennerberg, J. (1955). Ordförklaringar. Ord och uttryck, 25, p. 21–22. (TNC 25). Terminologija | 2007 | 14 41 rozsáhlý překladatelský projekt, který probíhal od roku 1989 a pokračoval i v dalších letech v souvislosti se vznikem Evropského hospodářského prostoru (EHP). Přibližně 10 000 stran oficiálních dokumentů EC bylo přeloženo do švédštiny a v důsledku zapojení TNC jsme vydali poněkud odlišný slovník „EC Words and Expressions“5. Tento slovník obsahuje švédské a anglické termíny, fráze, názvy a kontexty převzaté z paralelních verzí některých zásadních dokumentů EC, například Římské smlouvy. Cílem bylo nabídnout překladatelům a dalším uživatelům vodítka, která by pomohla zabránit tomu, aby se pro stejné pojmy objevovalo více překladů. When Sweden entered the EU in 1995, TNC were assigned four comprehensive tasks concerning the updating of the European Commission’s termbank Eurodicautom with Swedish terminology. Within a period of five years, TNC updated Eurodicautom with approximately 140 000 Swedish terms, mostly also with definitions, covering about 100 different subject fields. DOTAZOVÁ SLUŽBA TNC A SPECIALIZOVANÉ TERMINOLOGICKÉ SKUPINY Terminologická dotazová služba TNC je jednou ze služeb nabízených těm, kdo potřebují terminologické informace a pomoc v otázkách souvisejících s terminologií. Od ostatní terminologické tvorby, například tvorby glosářů, se řešení terminologických dotazů liší svou bezprostředností. Na druhou stranu tuto činnost s tvorbou glosářů spojuje to, že zahrnuje téměř stejné úkony: vyhledávání terminologických informací, jejich analýzu a v mnoha případech vytváření nových terminologických poznatků v podobě nových termínů, definic, popisů pojmů atd. Zpracování konkrétního dotazu lze chápat jako jakýsi menší terminologický projekt. Hromadění dotazů a komunikace mezi TNC a klienty rovněž podněcují rozsáhlejší projekty. TNC poskytuje terminologickou dotazovou službu odborným uživatelům jazyka i široké veřejnosti již od svého založení. Dříve se mnoho dotazů týkalo pojmů a termínů náležejících k základní a obecné technické slovní zásobě. Na počátku existence TNC bylo přirozené, že lidé žádali o doporučení, jak rozlišovat mezi obecnými technickými termíny, jako jsou machine, instrument a apparatus, protože do té doby bylo možné najít pouze doporučení 5 EGs ord och uttryck (EC Words and Expressions) (1993). Wiken. ISBN 91-7119-394-4. 42 Anna-Lena Bucher | Terminology work the Swedish way v obecných slovnících a ta měla většinou spíše popisný než společně normativní charakter. Od 40. do 60. let se většina dotazů týkala vědeckých a technických oborů. Dnes se týkají mnohem širší škály oborů: medicíny a zdravotní péče, práva, chemie, veřejné správy, odborné přípravy a výuky, informatiky, přírodních věd a telekomunikací. Podobný vývoj lze pozorovat i u profesí současných uživatelů služby; dříve většinu uživatelů tvořili odborníci z daných oborů, zatímco dnešní uživatelé pracují spíše ve veřejné správě nebo jako překladatelé, učitelé, techničtí redaktoři, novináři atd. Zajímavým aspektem dotazové služby je, jak TNC pomáhá „odhalovat“ nové tendence v odborném jazyce, a to v jednom či několika oborech. Jak již bylo uvedeno, angličtina má v některých oblastech a komunikačních situacích silný vliv na švédštinu. V roce 1996, kdy bylo používání internetu a e-mailu stále poměrně nové, přibývalo dotazů na švédské ekvivalenty termínů jako homepage, e-mail, web, chat. Krátce nato vytvořily Švédská jazyková rada a TNC Společnou skupinu pro švédskou počítačovou terminologii. Později jsme založili další podobné skupiny, mezi nimi Společnou skupinu pro švédskou terminologii přírodních věd. Cílem těchto skupin je sjednotit terminologii a v případě, že to vyžadují nedostatky v současném užívání, vytvořit adekvátní terminologii, která nevyžaduje přechod ze švédštiny do angličtiny, a také harmonizovat stávající terminologii analýzou pojmů a formulováním věrohodných definic a vysvětlení. Skupiny tvoří odborníci na kultivaci obecného jazyka, terminologové a odborníci z jednotlivých oborů, někdy také zástupci médií. Nejde o projektové skupiny, které vytvářejí glosář pro konkrétní obor; spíše je třeba je chápat jako pohotovostní oddělení, která řeší (léčí) terminologické problémy laiků i odborníků, tedy nejen odborníků. Skupiny se často zabývají jednotlivými pojmy, nikoli celými pojmovými systémy, aby mohly bezprostředně navrhovat termíny, které dobře odpovídají vyvíjejícímu se úzu. TERMÍNOVÉ BANKY První terminologická banka TNC byla kartotéka. Tato sbírka kartiček se začala hromadit již od samého počátku, koncem 30. let. Každá kartička obsahovala termín a jeho zdroj a velmi často šlo o výňatky z příruček a odborné literatury. Koncem 60. let začala TNC Terminologija | 2007 | 14 4 3 při tvorbě glosářů používat počítačové metody, což vedlo k vývoji elektronické terminologické banky, k níž bylo možné v polovině 80. let přistupovat prostřednictvím modemu. V roce 1987 TNC poprvé vydala svou terminologickou banku na CD-ROM. Další vydání terminologické banky TNC následovala v letech 1989, 1992 a 2005. V roce 2006 získala TNC zvláštní financování od Ministerstva podnikání, zaměstnanosti a komunikací na zahájení budování celostátní terminologické banky na webu, Rikstermbanken. Důvody této iniciativy jsou uvedeny v několika vládních návrzích zákonů. Zde je jeden příklad: „Terminologická práce přispívá k dobře fungujícímu jazyku ve všech oblastech společnosti a zvyšuje efektivitu uvnitř jednotlivých oborů i mezi nimi. Rychlý rozvoj společnosti vyžaduje soustavnou práci na vytváření a zpřístupňování dohodnutých terminologií ve stále větším počtu oborů. Snadný přístup k termínům prostřednictvím internetu v celostátní terminologické bance takový rozvoj podporuje.“6 V první fázi vývoje jsme se zaměřili na jiné terminologické banky dostupné na webu, například na databázi IATE EU a litevskou Terminų Bankas. Nyní jsme ve druhé fázi a dosud jsme vyvinuli software a prototyp terminologické banky obsahující přibližně 7 000 záznamů, z nichž většina pochází z glosářů TNC. Naše glosáře budou tvořit základ Rikstermbanken, ale již jsme začali shromažďovat materiály od dalších subjektů, především od veřejných institucí. Abychom rozhodli, které terminologie jsou vhodné k zařazení do Rikstermbanken, připravujeme kritéria kvality, podle nichž budeme jednotlivé terminologie klasifikovat a hodnotit. Zatím jsme za nejdůležitější považovali tato kritéria: spolehlivost/původ/provenience, aktuálnost, originalita; obsah (počet jazyků, kvalita definic atd.). První verzi Rikstermbanken plánujeme zpřístupnit veřejnosti do konce roku 2008. VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY Ve Švédsku začaly kurzy terminologie později než v některých dalších severských zemích. Vzdělávání v terminologii na univerzitách se v Dánsku a Finsku začalo ve větším měřítku již počátkem 70. let (v rámci podnikové ekonomiky), zatímco ve Švédsku se omezovalo na zaučení přímo v zaměstnání (v TNC), nikoli na studijní programy zakončené titulem či diplomem. Švédské centrum pro ter- 6 Från IT-politik för samhället till politik för IT-samhället (2005). p. 207. (SOU 2004/05:175). (Government bill on Sweden’s ICT policy). 44 Anna-Lena Bucher | Terminology work the Swedish way minologii je nejstarší v severní oblasti, ale zajímavé je, že se zaváděním vzdělávání na našich univerzitách jsme se opozdili. V rámci spolupráce Nordterm byly uspořádány čtyři postgraduální kurzy – první v roce 1978. Zaměření na vědomosti se v jednotlivých severských zemích poněkud liší a jednou z důležitých funkcí těchto kurzů bylo přispívat ke sdílení, výměně a rozvoji znalostí. Tyto kurzy postupně vedly také ke vzdělávání na švédských univerzitách; většinu vzdělávání zajišťuje TNC, někdy ve spolupráci s Institutem pro tlumočnická a překladatelská studia Stockholmské univerzity. Většina těchto kurzů je součástí jiných programů, především studijních programů pro překladatele nebo jazykovědných programů. Na jaře 2002 byl na Stockholmské univerzitě otevřen první samostatný kreditový kurz terminologie. A nyní, v lednu 2008, jsme právě dokončili čtvrtý kreditový kurz; podruhé proběhl formou distančního studia přes web. TNC nabízí také kurzy připravené na míru pro konkrétní projekty nebo zájmové skupiny ve veřejném i soukromém sektoru. Ve skutečnosti se vzdělávací aktivity za poslední desetiletí rozšířily více než ostatní činnosti TNC. Zvýšené terminologické povědomí, které podle nás souvisí se současnou informační a znalostní společností (viz níže), vede k této poptávce; mnoho lidí potřebuje lépe porozumět teorii terminologie i zásadám a metodám terminologické práce. Pokud jde o vzdělávání, v TNC máme do budoucna tuto vizi: • připravovat a rozvíjet další kurzy dostupné na webu, a to jak na celostátní, tak na severské úrovni; • prosazovat zařazení modulů terminologie do všech univerzitních studijních programů, nejen do programů překladatelských a jazykovědných, a to již v rané fázi studia. Jsme přesvědčeni, že terminologické povědomí je důležitým a cenným nástrojem při osvojování znalostí. NOVÉ VÝZVY Přechod společnosti od průmyslové společnosti ke společnosti založené na znalostech přináší nové požadavky a má dopad také na terminologickou práci. Nyní činnosti související s • zajišťováním kvality, Terminologija | 2007 | 14 4 5 sémantickou interoperabilitou, organizací znalostí a nakládáním se znalostmi, strukturováním informací při vývoji systémů ICT (správa obsahu), automatickým zpracováním velkého množství informací a opětovným využíváním informací, například ve zdravotnické dokumentaci, postavily terminologické potřeby do nového světla. To platí zejména ve zdravotnictví, kde je žádoucí jednoznačná a jasná terminologie v souvislosti se statistikami a metodami následného sledování, elektronickým ukládáním informací, postupy týkajícími se bezpečnosti pacientů atd. Stejně jako v mnoha jiných zemích čelí švédská veřejná správa velké výzvě – transformaci na moderní takzvanou elektronickou veřejnou správu, tj. využívání nových technologií a hledání nových elektronických způsobů evidence a komunikace s občany atd. Tento vývoj si vyžádá přesnou terminologii a různé úřady budou muset začít sestavovat soupisy stávající terminologie a harmonizovat a koordinovat svou terminologickou práci. Tuto potřebu dále zdůraznilo několik veřejných šetření, stejně jako potřebu jmenovat konkrétní osoby odpovědné za terminologickou práci. Některé švédské veřejné agentury již zavedly vlastní interní terminologickou organizaci; jedním z příkladů je Národní rada pro zdraví a sociální péči. Shrnuto: terminologická práce je dnes velmi často nedílnou součástí jiných projektů, například při vývoji systému ICT, v němž se klade důraz na strukturování obsahu. Tyto nové požadavky přinesly TNC nové úkoly a projekty a dosud jsme zjistili, že zásadní je jak dobrá znalost principů terminologie, tak zvládnutí terminologických pracovních metod; terminologové jsou specialisté na nakládání se znalostmi a komunikaci a dokážou k nim přistupovat systematicky – to vše je v tomto novém vývoji zapotřebí. Už však nejsme jedinou organizací poskytující terminologické služby, jako tomu bylo před patnácti lety. Na trhu působí také další terminologičtí konzultanti, například lidé se zkušenostmi v oblasti informatiky, překladu a počítačových věd. TERMINOLOGICKÁ PRÁCE VE VEŘEJNÝCH INSTITUCÍCH A SOUKROMÝCH SPOLEČNOSTECH V posledních zhruba deseti letech jsme byli svědky zajímavého vývoje, kdy některé 46 Anna-Lena Bucher | Terminology work the Swedish way veřejné orgány a soukromé společnosti zřídily vlastní terminologické oddělení či útvar. Národní úřad pro zdraví a sociální péči zaměstnává pět terminologů, kteří zpracovávají terminologie úzce vymezených oblastí zdravotnictví a sociální péče a výsledky zveřejňují v terminologické databance, která je přístupná všem na jejich webových stránkách. TNC a Národní úřad úzce spolupracují; TNC se podílí na několika jejich terminologických projektech a podporuje je také při školení. Nově zahájeným projektem je překlad systému Snomed CT do švédštiny. Jde o britsko-americký klasifikační a terminologický systém klinických termínů. Snomed obsahuje více než 300 000 konceptů a organizací tohoto rozsáhlého překladatelského projektu byl pověřen Národní úřad pro zdraví a sociální péči. Národní úřad pověřil TNC vypracováním terminologických a jazykových pokynů pro překladatele zapojené do této práce a také jejich školením v terminologických pracovních metodách. Společnost Scania, přední výrobce těžkých nákladních automobilů a autobusů, má také vlastní terminologické oddělení s pěti terminology. Jen několik dalších společností ve Švédsku investuje do terminologie, ale ve výrazně menším rozsahu než Scania. ZÁVĚRY Terminologická práce je vždy zaměřena na budoucnost. Jejím cílem je zlepšit komunikaci v jednotlivých oborech a položit základy efektivní komunikace pro účely sdílení a předávání znalostí a tvorby kvalitních překladů. Tato práce je vždy „moderní“ a stojí na dvou pilířích: kontinuitě a rozvoji. Terminologové musí držet krok s novým vývojem a vnímat nové požadavky. Dobrá znalost terminologických zásad a zvládnutí pracovních metod pomáhají terminologovi pracovat v neustále se měnícím prostředí. Abychom překlenuli mezery v současné informační společnosti, potřebujeme více terminologů! Školení v terminologii je proto důležité. Umožňuje také certifikaci, a tím i kontrolu kvality terminologické práce. Bez řádných a uznávaných školicích programů může kdokoli tvrdit, že používá titul „terminolog“. My všichni, kdo pracujeme jako terminologové, musíme neustále usilovat o to, aby bylo vidět, jak naše práce prospívá společnosti; musíme o ní šířit povědomí, poskytovat školení a propagovat sami sebe, a přitom zároveň třídit koncepty, psát definice a doporučovat termíny. Terminologija | 2007 | 14 | 47 TERMINOLOGICKÁ PRÁCE VE ŠVÉDSKU Švédština je již dlouhou dobu hlavním jazykem Švédska. Používá se ve všech oblastech společenského života. V posledních desetiletích však používání švédštiny čelí hrozbě angličtiny, která ji v některých oblastech či jazykových situacích dokonce vytlačila. To platí zejména pro vysokoškolské vzdělávání a výzkum v přírodních a lékařských vědách. Tato situace je stále častější také ve společnostech působících v mezinárodním obchodě. V prosinci 2005 schválil Riksdag (švédský parlament) novou jazykovou politiku Švédska, která stanovila čtyři důležité cíle. Jeden z nich uvádí, že švédština má být všezahrnujícím jazykem, tj. musí být možné ji používat ve všech oblastech společenského života, musí být pro společnost potřebná a musí ji sjednocovat. Tento cíl zahrnuje také terminologickou práci a zdůrazňuje, že ta je vždy nezbytná a vždy aktuální. Terminologická práce má ve Švédsku dlouhou tradici. V roce 1936 byl při Královské švédské akademii technických věd zřízen nomenklaturní výbor. Inženýři, zejména vynálezci a tvůrci norem, se chopili iniciativy, aby „uspokojili rostoucí potřebu vhodné terminologie“. V roce 1941 bylo založeno stálé centrum technické terminologie s názvem Tekniska nomenklaturcentralen (Švédské centrum technické terminologie), zkráceně TNC. Projekty, které Terminologické centrum uskutečnilo během pětašedesáti let, odrážejí vývoj společnosti. V prvních letech existence centra se připravovaly terminologické slovníky pro různé technické obory. Po vstupu Švédska do Evropské unie v roce 1995 dostalo TNC čtyři rozsáhlé úkoly související s doplněním švédských termínů do terminologické databáze Evropské komise Eurodicautom. Přechod od průmyslové k znalostní společnosti dnes přináší nové požadavky, které ovlivňují terminologickou práci. Činnosti spojené se zajišťováním kvality, sémantickou interoperabilitou, organizací a správou znalostí, vytvářením informačních struktur při zdokonalování informačních a komunikačních systémů (správou obsahu), automatizovaným zpracováním velkých objemů informací a jejich opakovaným využíváním (například v dokumentaci zdravotní péče) poukázaly na nové terminologické potřeby a postavily před terminology nové úkoly. Lze vyvodit, že je zapotřebí více terminologů, kteří dokážou zaplnit mezery v moderní informační společnosti. Musí se neustále snažit ukazovat, jaký přínos má terminologická práce pro společnost, organizovat školení, představovat svou činnost a současně uspořádávat pojmy, předkládat definice a doporučovat termíny. Obdrženo 2007-09-05 Anna-Lena Bucher, Švédské centrum pro terminologii, Västra vägen 7 B, 169 61 Solna, Švédsko, e-mail: [email protected] 48 Anna-Lena Bucher | Terminology work the Swedish way