Tarptautinė mokslinė konferencija „Leksikologija ir terminologija: teorija, praktika, istorija. Jono Kruopo 100-osioms gimimo metinėms“

Mezinárodní konference Lexikologie a terminologie: teorie, praxe, dějiny. Ke 100. výročí narození Jonase Kruopase ROBERTAS STUNŽINAS Institut litevského jazyka Na mezinárodní konferenci Lexikologie a terminologie: teorie, praxe, dějiny. Ke 100. výročí narození Jonase Kruopase, která se konala ve dnech 23.–25. dubna 2008 v Institutu litevského jazyka, byla velká pozornost věnována terminologii. Příspěvky na terminologická témata předneslo 21 účastníků z Litvy i ze zahraničí. Na plenárním zasedání hovořila prof. habil. dr. V. Skujinia (Skujiņa) (Institut lotyšského jazyka Lotyšské univerzity) o společných a odlišných rysech lexikologie a terminologie a jejich odvětví – lexikografie a terminografie. To by mělo pomoci objasnit problémy související s úlohou různých prvků jazyka terminologie. Prof. habil. dr. S. Grinevas-Grinevičius (Univerzita v Białystoku) přednesl příspěvek o lexikografii a terminologii. V poslední době se mění pohled na obecnou a odbornou slovní zásobu a rozdíly mezi těmito oblastmi se stírají. Podrobné překladové slovníky mohou odhalit specifika národních terminologií. Při práci s překladovými slovníky lze bez experimentů stanovit formální kritéria sémantických odchylek při překladu termínů a hranice polysémie a homonymie, částečné a úplné synonymie. Problematikou národní a přejaté terminologie v Maďarsku se zabývala A. Fóris (Fóris) (Západomaďarská univerzita). V 18.–19. století se výpůjčky užívaly pouze ve výjimečných případech. Tendence po maďarizaci slov přetrvala až do poloviny 20. století, kdy se Maďarsko dostalo pod silný vliv Sovětského svazu. Po vstupu do Evropské unie způsoboval potíže velmi malý počet mezinárodních termínů v maďarštině. To je zvlášť problematické pro maďarské překladatele. V příspěvku A. Kaulakienė (Vilniuská Gediminasova technická univerzita) a E. Makariūnienė (Fyzikální ústav) byl představen normativní aspekt čtyř tištěných publikací z oblasti fyzikální terminografie. Počátky normalizace lze nalézt již v dvojjazyčném Fyzikálním terminologickém slovníku P. Brazdžiūnase. Normativní aspekt čtyřjazyčného Fyzikálního terminologického slovníku z roku 1979 je zvlášť zřetelný. Terminologija | 2008 | 15 251 O faktorech vzniku neologismů a aspektech jejich tvoření v Moldavsku hovořila I. Druce (Druce) (Národní terminologické centrum Moldavska). V příspěvku lotyšských terminologů J. Borzovse (Lotyšská univerzita, Institut informačních technologií v Rize) a I. Ilzinije (Institut informačních technologií v Rize) byly vyjmenovány problémy způsobované anglickými výpůjčkami v lotyšské terminologii informačních technologií. R. Andžius (Institut matematiky a informatiky) představil zvláštnosti počítačového strukturování hesel terminologických slovníků. Při převodu textu terminologického slovníku do počítačové databáze vznikají největší potíže kvůli neúplnosti slovníku, značkám termínů, heslovým termínům, nejednotné interpunkci hesel a odkazům. Antonymní termíny nalezené v učebnicích litevské literární teorie z let 1922–1942 analyzovala A. Mitkevičienė (Institut litevského jazyka). Základem terminologické antonymie je dichotomie pojmů a binární klasifikace. Proto jsou kontradiktorické protiklady častější než kontrární. V literární vědě sledovaného období se vyskytují nejen vlastní antonyma, ale i antonyma z obecné slovní zásoby. S. Ovseičik (Národní univerzita Tarase Ševčenka v Kyjevě) se zabýval otázkou výpůjček v ukrajinské ekologické terminologii. Samostatnost ekologické vědy způsobuje, že výpůjčky v ukrajinské ekologické terminologii mohou být přímé i nepřímé. Termíny vzniklé z lexémů jiných jazyků ukazují, že důležitým ukazatelem lexikální asimilace přejatého termínu je frekvence jeho užívání. L. Pietė (Institut lotyšského jazyka Lotyšské univerzity) ve svém příspěvku představila eponymická rostlinná pojmenování v lotyštině a litevštině utvořená z antroponym a toponym, způsoby jejich tvoření, rozdíly a podobnosti. Způsobů tvoření eponymických názvů rostlin je několik, často se však vyskytuje i smíšené tvoření. Názvy rostlin mohou být utvořeny přímo v daném jazyce nebo převzaty jako odvozeniny. N. Jacenko (Institut ukrajinského jazyka Národní akademie věd) přednesla příspěvek o zvláštnostech utváření ukrajinské vojenské terminologie. Od 19. století měla ukrajinština mnoho lexikálních a frazeologických prostředků k vyjadřování vojenských pojmů. Systematičnost těchto prostředků umožňuje hovořit o uspořádaném systému vojenské terminologie. Vojenská terminologie sledovaného období se vyznačuje starší slovní zásobou, přejímáním prvků z jiných jazyků, fonetickou a slovotvornou variantností a synonymií. R. Stunžinas (Institut litevského jazyka) seznámil účastníky s obdobím 1910–1937. 252 Robertas Stunžinas | Tarptautinė konferencija Leksikologija ir... litovskou stavební terminologii odborných publikací. Zkoumanou terminologii tvoří terminologizovaná obecná slovní zásoba, sémantické deriváty a odvozeniny. Z hlediska současné stavební terminologie se značná část zkoumané terminologie zachovala až do dnešní doby, přestože řada termínů je již zastaralá. Postoj litevských a lotyšských terminologů k lexikálním kalkům představila A. Ščucka (Institut lotyšského jazyka Lotyšské univerzity). Příspěvek se zabýval také terminologickým slovníkem vydaným v roce 1922. Shromážděné údaje umožňují hovořit o pozitivním vlivu jiného jazyka na vlastní terminologii. R. Kvašytė (Šiauliaiská univerzita) upozornila na problémy lexika označujícího národní reálie. Lakunami se nazývají kulturní prvky, kterým zástupce jiné kultury nerozumí. Specifické národní reálie se označují také termíny bezekvivalentní lexikum a exotické lexikum. Za nejvhodnější termín pro označení tohoto lexika se považuje bezekvivalentní lexikum. V. Ščerbinas (J. Kolasův ústav lingvistiky Národní akademie věd Běloruska) přednesl příspěvek o vztazích mezi terminografií a speciální konceptografií. Terminografie zkoumá teoretické a praktické problémy terminologických slovníků, zatímco speciální konceptografie zahrnuje teorii a praxi tvorby konceptuářů. Hlavní rozdíl mezi terminografií a speciální konceptografií spočívá v tom, že terminografie usiluje o zachycení co největšího množství odborného lexika, zatímco konceptografii charakterizuje přísný výběr základních konceptů. Prof. V. Drotvinas vyprávěl o nových, modifikovaných a přejatých litevských termínech v učebnici A. Dambrauskase (Vilniuská pedagogická univerzita). Analýza terminologie učebnice ukazuje autorovu snahu uvést litevské gramatické termíny. Vzhledem k omezenému rozšíření učebnice neměly tyto termíny větší vliv na lingvistickou terminologii litevského jazyka. Lékařské termíny vytvořené V. Kudirkou pojednala P. Zemlevičiūtė (Institut litevského jazyka). Na konci XIX. století se zrychlilo vydávání litevských tiskovin. V. Kudirka byl jednou z nejvýznamnějších osobností tehdejší veřejnosti a tisku a významně přispěl k tvorbě litevské lékařské terminologie. Část termínů V. Kudirk y tvoří novotvary. S problémy restaurátorské terminologie seznámila S. Sprindienė (Litevská národní knihovna M. Mažvydase). V jazyce restaurátorů i v dokumentech se vyskytuje mnoho nevhodných termínů; kvůli mezerám v terminologii mají odborníci potíže s organizací své práce. Správné termíny se hledají v terminologických slovnících jiných oborů, normách a dalších dokumentech, ty však mezery v terminologii nevyplňují. Terminologija | 2008 | 15 253 O otázkách užívání jazyků, jejich zachování a globalizace hovořil J. Klimavičius (Institut litevského jazyka). Litevština se polarizuje – ačkoli je vrstva spisovného jazyka široká, rozšiřuje se agresivní vrstva žargonu. Normování postrádá systematičnost, síly jazykovědců-terminologů jsou omezené a aktivita veřejnosti nedostatečná. Přijato 2008-12-16 Robertas Stunžinas Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT–10308 E. paštas: [email protected] 2 5 4 Robertas Stunžinas | Tarptautinė konferencija Leksikologija ir...