Žymus terminologijos vagavarys („75-ųjų Kazimiero Gaivenio gimimo metinių proga“)

Významný terminologický průkopník (u příležitosti 75. výročí narození Kazimierase Gaivenise) STASYS KEINYS Ústav litevského jazyka, Vilnius V tomto pestrém světě jsou všelijaké pomníky: dřevěné a kamenné, železné a bronzové <...>. Avšak podle mého názoru žádný z nich trvanlivostí nepřekoná pomníky ze slov <...>. K. Gaivenis Několik kilometrů od městečka Tauragnai, u jezera Tauragnas, se rozkládají pole vesnice Stūčiai. V této vesnici žilo několik generací rodiny Musteikisových. Poslední Musteikis, který zde hospodařil, se jmenoval Kazimieras. Oba jeho synové vystudovali vojenskou školu, účastnili se bojů za nezávislost litevského státu obnoveného v roce 1918 a před druhou světovou válkou se stali důstojníky vysokých hodností; Kazys se navíc stal významným státníkem. Na statku tedy zůstala dcera Veronika, která se provdala za přistěhovalce z jiné vesnice 302 Stasys Keinys | Žymus terminologijos vagavarys (75-ųjų Kazimiero Gaivenio... Boliuše (Boleslava) Gaivenise. Mladým Gaivenisovým se 18. ledna 1934 narodil syn Kazimieras. Mimochodem, víly od jezera Tauragnas přály chlapcům narozeným na tomto statku – vždyť i Kazimieras Gaivenis vystudoval vysokou školu a stal se významným odborníkem ve svém oboru. Kazimierasova cesta za vzděláním začala za války a trvala čtrnáct poválečných let, kdy se lidé navzdory převratu v životě, s potem na čele, starali o budoucnost svých rodin. Mnohým se nejlepší cestou k této budoucnosti zdálo vzdělání dětí. Kazimieras Gaivenis absolvoval základní školu v Šeimatė, sedmiletou školu v Tauragnai, první střední školu v Uteně a obor litevského jazyka a literatury na Fakultě historie a filologie Vilniuské univerzity. Po celou dobu studia byl pilným a vzorným žákem a studentem. Svědčí o tom knihy, které mu učitelé věnovali jako nejlepšímu žákovi, i vysokoškolský diplom s vyznamenáním. Na univerzitě si od druhého ročníku, kdy bylo třeba zvolit užší zaměření studia (jazyk nebo literaturu), vybral jazyk a zvláště se zajímal o své rodné nářečí – psal o něm seminární práce a obhájil diplomovou práci. Nastoupil do Ústavu litevského jazyka a literatury Akademie věd. V ústavu (po jeho rozdělení v roce 1990 na dva ústavy – v Ústavu litevského jazyka) pracoval K. Gaivenis 41 a půl roku a prošel všemi stupni od staršího laboranta až po vedoucího oddělení. Po celou tuto dobu, kromě prvních několika měsíců, se věnoval terminologii, tedy uspořádávání a výzkumu slov a pojmenovávacích slovních spojení odborného jazyka (z oblasti vědy, techniky, umění aj.). V této oblasti v roce 1969 obhájil disertaci kandidáta filologických věd (odpovídá současnému doktorskému titulu, který mu byl po obnovení nezávislosti státu uznán); termínům a jejich užívání věnoval pět ze sedmi knih, které napsal sám nebo spolu s dalšími autory, velkou část z přibližně 400 odborných a popularizačních článků a kratších textů. Jako poradce, korektor, recenzent či dokonce překladatel se podílel na přípravě více než stovky litevských terminologických slovníků a norem a řadu let redigoval ročenku Terminologijos. Tyto práce řadí K. Gaivenise mezi nejvýznamnější pracovníky, kteří ve 20. století rozvíjeli a kultivovali náš jazyk a pozvedali jeho kulturu. Teoretické i praktické otázky terminologie jsou stručně představeny v jeho posledním díle vydaném za života – v knize Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys (Vilnius, 2002, 148 s.). V této knize, kterou čtou všichni, kdo terminologii vyučují, studují nebo se o ni zajímají, jsou jasným a vzorným odborným jazykem podány základní pojmy a termíny tohoto oboru, popsány charakteristické rysy termínů a přehledně vylíčeny způsoby jejich vzniku Terminologija | 2009 | 16 303 … a způsoby jejich uspořádání, základy tvorby a normování; seznámeno je s teoretickými směry terminologie, které jsou u nás známější a měly největší vliv, a pojednáno o dílech nejvýznamnějších představitelů těchto směrů. V knize vykládané otázky vycházejí z rozsáhlých zkušeností získaných během několika desetiletí každodenní terminologické práce a z erudice člověka oddaného jazykovědě a její kultuře, kterou rozšiřovalo a prohlubovalo nejen nepřetržité studium vědeckých prací minulosti i současnosti, ale také trvalý kontakt s jazykovědci a odborníky z jiných oborů, kteří byli jeho spolupracovníky v terminologické práci. Protože K. Gaivenis působil v terminologii velmi intenzivně, bývá často označován za terminologa. Je to správné, neboť patřil k prvním profesionálním litevským jazykovědcům-terminologům. Pracoval však také jako lexikograf: spolu s dalšími napsal čtyři slovníky (litevsko-ruský, slovník lingvistických termínů, slovník oprav termínů a slovník radioelektroniky) a, jak již bylo zmíněno, podílel se na přípravě velkého množství slovníků, včetně druhého vydání normativního Dabartinės lietuvių kalbos žodyno (Vilnius, 1972); kromě toho se zabýval a diskutoval také otázky tvorby slovníků. Je třeba dodat, že K. Gaivenise zajímala slova obecně – diplomovou práci věnoval slovníku svého rodného nářečí, napsal články o slovech spisovného jazyka a knihu Margas žodžių pasaulis (Vilnius, 1987, 112 s.), opakovaně se věnoval místním a osobním jménům; lze jej tedy považovat za lexikologa i lexikografa. Nejpřesnější označení jeho odbornosti je však jazykovědec. Celkově měl K. Gaivenis kvalitní filologické vzdělání, byl sečtělý, dokázal své myšlenky vyjadřovat jasně, plynule a obrazně a rád popularizoval jazykovědná témata. Jeho četné příspěvky v obecných i odborných časopisech a novinách (včetně těch určených dětem) jsou napsány živě, zajímavě a poutavě. V jeho osobnosti se harmonicky spojovalo jasné, logické myšlení s poetickým duchem. Východní Aukštaitové bývají často líčeni jako tiší, klidní, snad poněkud opatrní a uzavření lidé. K. Gaivenis byl pravý Východní Aukštait a skutečně měl tyto rysy. Byl také velmi pracovitý, svědomitý, disciplinovaný a skromný – zkrátka vážný člověk, který se vyhýbal hlučným akcím, nehrnul se na veřejná vystoupení, aby řekl, co si myslí, a neměl sklon poučovat či soudit druhé. Možná proto, ačkoli jako jazykovědec vykonal opravdu mnoho, jeho jméno se v encyklopediích neskloňovalo, téměř se o něm nepsalo ani u příležitosti životních výročí a nezískal žádné zvučné tituly, řády či ceny. Všechen hluk života, jeho pýcha a marnivost, byly kdesi daleko od životního stylu K. Gaivenise a jako by se ho netýkaly. 304 Stasys Keinys │ Žymus terminologijos vagavarys (75-ųjų Kazimiero Gaivenio... K. Gaivenis miloval vlast Litvu, kraj Tauragnů a rodný domov nikoli slovy, ale činy. Při pravidelných návštěvách rodného kraje shromáždil tisíce slov jeho obyvatel a zanechal je všem ve svých pracích, v kartotéce velkého Lietuvių kalbos žodyno a prostřednictvím ní také ve svazcích slovníku. Připomněv si sloku básně, kterou v roce 1916 napsal Mato Grigonis: Kdo miluje posvátný klid, komu voní březový háj, kdo má rád rozmanitost přírody, ať se vydá do Tauragnů, v knize Margas žodžių pasaulis se zabýval původem názvu rodné vesnice, několika místních názvů z okolí a příjmení svého i předků z matčiny strany. Není tedy náhodou, že se mu při psaní knihy vybavila jediná sestra, která zemřela v dětství – kniha je věnována „Památce sestřičky PRVŇÁČKA GRAŽINUTĖ“. Každá kapitola této knihy navíc začíná myšlenkou z díla vážených univerzitních učitelů (zde jsou uvedeni ve stejném pořadí jako v knize): Julije Žukauskaitė, Zigmas Zinkevičius, Vincas Urbutis, Jonas Palionis, Vytautas Mažiulis, Jonas Kabelka, Jurgis Lebedys, Kazys Ulvydas, Juozas Balčikonis a Jonase Kruopose, který jej později na Lietuvių kalbos ir literatūros institute vedl na vědecké dráze. Snad není těžké pochopit, že tím vyjádřil nejen přímou návaznost na vlastní jazykovědu, ale i vděčnost a úctu svým Učitelům. Vřelými slovy vzpomínal také na své učitele z Tauragnů a Uteny. Kazimieras Gaivenis zemřel půl roku před svými sedmdesátinami, 11. července 1993. Je pohřben na hřbitově Sudervė ve Vilniusu. Více o jeho životě a díle lze číst v knihách vydaných Lietuvių kalbos instituto: Kazimieras Gaivenis: Bibliografijos rodyklė (Vilnius, 2003, 68 s.) a Terminologijos istorijos ir dabarties problemos (Vilnius, 2004, 380 s.), věnované památce Kazimierase Gaivenise. Kniha se skládá ze dvou částí – vzpomínkové, která obsahuje články a vzpomínky na K. Gaivenise, ukázky z jeho dopisů spolužákovi z doby studií a několik fotografií, a rozsáhlejší odborné, v níž jsou publikovány významné a zajímavé články litevských, lotyšských a estonských jazykovědců a dalších odborníků zabývajících se terminologií, a to z teorie, historie i současnosti terminologie. Druhá část začíná rozsáhlým textem z pozůstalosti K. Gaivenise – dosud nepublikovanou kapitolou jeho disertace Sudėtiniai terminai dabartinėje lietuvių kalboje nazvanou Sudėtinių terminų pateikimas ir aiškinimas terminų žodynuose. Připomínáme-li si Kazimierase Gaivenise u příležitosti jeho sedmdesátých pátých narozenin Terminologija | 2009 | 16 305 … příležitosti, dobře vidíme, jak rychle se mění život a jak dny, které se zdály být ještě nedávno, proměňuje v minulost. V současném Centru terminologie Ústavu litevského jazyka, jediném pracovišti, kde Kazimieras působil, již nepracuje ani jeden z pracovníků Terminologické skupiny, založené téměř před čtyřiceti lety. Více než polovina zaměstnanců tohoto centra ho zná pouze z fotografie visící v jedné z místností vyhrazených centru; právě v ní se mimochodem před odevzdáním do tisku posuzovala zmíněná Lietuvių terminologijos: teorijos ir tvarkybos metmenų kniha. Proto K. Gaivenis ve výňatku z Margo žodžių pasaulio zařazeném na začátek tohoto článku výstižně nazval slovní památky nejtrvalejšími „znameními děl“ lidí, kteří žili v minulosti. Takovými památkami jsou i jeho vlastní písemná díla, slova důležitá pro současnost i budoucnost našeho jazyka a také kultury národa. Přijato 2009-12-18 Stasys Keinys Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius 306 Stasys Keinys | Žymus terminologijos vagavarys (75-ųjų Kazimiero Gaivenio...