Nacionalinė mokslinė konferencija „Priešaušrio mokslas, kultūra ir švietimas“, skirta Lauryno Ivinskio 200-osioms gimimo metinėms

Národní vědecká konference Věda, kultura a vzdělávání před úsvitem, pořádaná u příležitosti 200. výročí narození Lauryna Ivinskise DIANA ŠILOBRITAITĖ Institut litevského jazyka Ve dnech 25.–26. listopadu 2010 se v Institutu litevského jazyka konala Národní vědecká konference Věda a kultura před úsvitem, pořádaná u příležitosti 200. výročí narození Lauryna Ivinskise. Uspořádalo ji Terminologické centrum Institutu litevského jazyka. Konference se konala dva dny. První den konference zazněly příspěvky. Většina příspěvků se týkala L. Ivinskise a jeho terminologické, lexikologické, lexikografické a literární činnosti. Pět přednášejících hovořilo o terminologické práci L. Ivinskise a zhodnotilo význam jeho děl pro litevský jazyk. Albina Auksoriūtė představila litevská jména minerálů, rostlin a hub, která L. Ivinskis sestavil a vytvořil. Zdůraznila, že L. Ivinskis často vytvářel odborné termíny sám, protože o některých tématech astronomie, geografie, botaniky a dalších přírodních věd psal jako první v litevštině. Původ a tvoření jednoslovných názvů nemocí v kalendářích L. Ivinskise zkoumala Palmira Zemlevičiūtė. Upozornila, že už první kalendář L. Ivinskise obsahuje oddíl o léčbě nemocí, který nabízí rady, jak léčit infekční, chirurgická, traumatologická, respirační, trávicí, ušní, krční a další lidská onemocnění. Všimla si, že většina zkoumaných jednoslovných názvů jsou slova litevského původu. Stavební termíny v kalendářích L. Ivinskise představil Robertas Stunžinas. Uvedl, že většina termínů uvedených v oddílech praktických rad L. Ivinskise je litevská a tvoří ji převážně slova živého jazyka, která se stala odbornými termíny; vyskytují se však také výpůjčky (slavismy, germanismy) a hybridní výrazy. 164 D. Šilobritaitė | Nacionalinė mokslinė konferencija Priešaušrio mokslas, kultūra... Zofija Babickienė zkoumala odvozeniny (deriváty se sufixy, prefixy a koncovkami i složeniny) v kalendáři L. Ivinského z roku 1861. Jonas Klimavičius hovořil o novotvaru L. Ivinského nuokana. Podle přednášejícího je tento novotvar koncovkovým derivátem Laurynase Ivinského z litevského žemaitského nu-kánóti 1. tr. „utýrat, zabít, usmrtit“, který převzal Povilas Matulionis a předal jej moderní nomenklatuře. O vztahu mezi lexikografickou činností L. Ivinského a lexikologickými studiemi hovořila Ona Kažukauskaitė. Tomas Petreikis přehledně představil šíření L. Ivinského Metskaitlių v Žemaitsku. V dějinách jejich šíření přednášející vymezil dvě zásadní etapy: v letech 1846–1851 byl L. Ivinskis Metskaitlių sestavovatelem a vydavatelem, v letech 1855–1864 pouze sestavovatelem. O ušlechtilé osobnosti L. Ivinského hovořila Danutė Petkevičiūtė. Na základě nedávno nalezených archivních materiálů přednášející uvedla nové biografické skutečnosti, které osobnost L. Ivinského hlouběji osvětlily. Upozornila také na skutečnosti v monografii Laurynas Ivinskis (1988), vydané před několika desetiletími, které je třeba opravit. Genealogii a osobní rysy podrobně rozebral Antanas Ivinskis. Uvedl, že materiály pro genealogii Laurynase Roka Ivinského, sestavovatele a vydavatele prvních litevských kalendářů, poskytují dokumenty o šlechtickém původu rodin uchovávané v Litevském státním archivu, zatímco kořeny tohoto rodu odhalují soupisy šlechtických a rytířských rodů, heraldické knihy a různé encyklopedické publikace zpracované polskými autory. Ilona Čiužauskaitė podala přehled literární dráhy L. Ivinského. Přednášející zdůraznila význam prvních litevských kalendářů a vyzdvihla hlavní rysy publicistiky, krásné literatury a překladů. Upozornila, že L. Ivinskis zřejmě jako první v litevské literatuře nastoloval otázky jazykové kultury a navrhoval vyhýbat se složitosti a usilovat o prostotu myšlenek. Džiuljeta Maskuliūnienė analyzovala krásnou literaturu L. Ivinského, publicistické texty a překlady a představila souhrnný model jeho didaktické tvorby. Čtyři přednášející hovořili o dalších významných činitelích národního obrození a jejich díle. Danguolė Mikulėnienė přednesla zajímavé informace o významném litevském dialektologovi Jonasi Juškovi. Podle přednášejícího se J. Juška při popisu litevských nářečí opíral o vlastní dojmy z cest. Upozornila, že klasifikace litevských nářečí J. Jušky se neopírá Terminologija | 2010 | 17 165 pouze podle administrativně-teritoriálního principu, který byl charakteristický pro dřívější gramatiky litevského jazyka. Vilija Sakalauskienė ve svém příspěvku zhodnotila slova z litevsko-polského slovníku Antanase Jušky a dospěla k závěru, že A. Juška jako první začal zapisovat slova živého jazyka z nářečí a uspořádávat tak bohatou sémantiku hovorového jazyka. Birutė Triškaitė pojednala o rukopisných záznamech sestavovatele Clavis Germanico–Lithvana v kancionálu Danieliaus Kleina Naujos giesmių knygos. Cílem jejího příspěvku bylo dokázat, že přepisovatelem těchto rukopisných písní byl sestavovatel německo-litevského slovníku Clavis Germanico–Lithvana, připraveného v Malé Litvě; ohledně jeho identifikace dosud nepanuje jednotný názor. Vilma Zubaitienė hovořila o neleksikografických pramenech litevsko-německého slovníku Georga Heinricha Ferdinanda Nesselmanna Wörterbuch der Littauischen Sprache (1851). Kromě hlavních pramenů uvedených v předmluvě slovníku autorka příspěvku zmínila i další zdroje – gramatiky a tištěné i rukopisné sbírky písní. Druhý den konference byl uspořádán výjezd na památná místa L. Ivinského v Žemaitiji – do muzea kalendářů v Kuršėnai, do Muzea žemaitského biskupství ve Varniuose a do Muzea kulturních dějin Oginských v Rietave. Byl také vydán sborník konferenčních tezí a program, vytištěn reklamní plakát a v Institutu litevského jazyka byla uspořádána výstava věnovaná L. Ivinskému. Přijato 20. 12. 2010 Diana Šilobritaitė Institut litevského jazyka P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E-mail: [email protected] 166 D. Šilobritaitė | Nacionalinė mokslinė konferencija Priešaušrio mokslas, kultūra...